Varianty

Příbalový létak ZOREM 10 MG

Příbalová informace

ZOREM 5 mg

ZOREM 10 mg

(amlodipini besilas)

tablety

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

• Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

• Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

• Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

• Pokud se kterýkoliv z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi

Tato příbalová informace obsahuje následující informace:

1. Co je ZOREM a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete ZOREM užívat

3. Jak se ZOREM užívá

4. Možné nežádoucí účinky.

5. Jak přípravek ZOREM uchovávat

6. Další informace

1. Co je ZOREM a k čemu se používá

ZOREM je léčivý přípravek ze skupiny nazývané blokátory vápníkových kanálů. Přípravek ZOREM snižuje propustnost vápníkových kanálů. Snižuje napětí hladké svaloviny cévní stěny, čímž dochází ke snížení krevního tlaku. Pomalý nástup účinku zamezuje nebezpečí posturální hypotenze (vznik závratí při náhlé změně polohy). Jednou denně podaný přípravek ZOREM vede ke snížení krevního tlaku po dobu celých 24 hodin. U nemocných s anginou pectoris (projevující se typickou svíravou bolestí na hrudníku) přípravek ZOREM podaný jednou denně zvyšuje zásobení srdce krví, a tím zlepšuje přísun kyslíku, což snižuje četnost záchvatů bolesti a spotřebu nitroglycerinu. K léčbě vysokého krevního tlaku nebo anginy pectoris mohou přípravek ZOREM užívat i nemocní se selháváním srdečním.

Přípravek ZOREM se používá k léčbě zvýšeného krevního tlaku a anginy pectoris (nedostatečného prokrvení srdečního svalu). Může být užit samostatně nebo v kombinaci s jinými léky na snížení krevního tlaku.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete ZOREM užívat

Nepoužívejte ZOREM:

• jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivou látku nebo na kteroukoli další složku přípravku

Zvláštní opatrnosti při užívání přípravku ZOREM je zapotřebí:

• trpíte-li závažnou nedostatečností jater

bezpečnost a účinnost amlodipinu u dětí nebyla dosud stanovena

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Účinky přípravku ZOREM a jiných současně užívaných léků se mohou navzájem

ovlivňovat.

ZOREM lze zcela bezpečně podávat s thiazidovými diuretiky, alfa-blokátory, beta-blokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, dlouhodobě působícími nitráty, nitroglycerinem, nesteroidními antirevmatiky, antibiotiky a perorálními antidiabetiky.

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které v současné době užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu

Užívání přípravku ZOREM s jídlem a pitím:

• Tablety užívejte nejlépe ve stejnou denní dobu s jídlem nebo bez jídla.

• Tabletu zapijte malým douškem tekutiny (vody)

Těhotenství a kojení:

Zkušenosti s užíváním přípravku v těhotenství a v období kojení jsou omezené. O

užívání přípravku v těhotenství a kojení rozhodne vždy lékař.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů:

Není známo, že by přípravek ZOREM ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje.

3. Jak se ZOREM užívá

Vždy užívejte přípravek ZOREM přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

V léčbě jak zvýšeného krevního tlaku, tak anginy pectoris, je obvyklá počáteční dávka 5 mg jedenkrát denně; tu je pak možno zvyšovat až na maximální dávku 10 mg, v závislosti na individuální odpovědi pacienta na léčbu.

V případě současného podávání s thiazidovými diuretiky, beta-blokátory a inhibitory ACE není nutno dávkování amlodipinu nijak upravovat.

Použití u starších nemocných

U starších nemocných se doporučuje užít obvyklé dávkování.

Užití u pacientů se selháním ledvin

U těchto pacientů lze užít přípravek v normálním dávkování.

Tablety užívejte nejlépe ve stejnou denní dobu.

Tabletu zapijte malým douškem tekutiny (vody).

Jestliže jste užil(a) více přípravku ZOREM, než jste měl(a):

Jestliže jste užil(a) více přípravku ZOREM, než jste měl(a), nebo při náhodném požití tablet dítětem, se ihned poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek ZOREM:

Pokud někdy zapomenete užít přípravek ZOREM, může být užit později, ten samý den. Jestliže vynecháte jeden den, pak pokračujte dále v užívání podle předpisu.

Následující dávku nezdvojujte ve snaze nahradit vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Jestliže jste přestal(a) užívat ZOREM

Je důležité, abyste svévolně neukončoval/a užívání přípravku. V případě pochybností se poraďte s lékařem nebo lékárníkem

4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek ZOREM nežádoucí účinky.

Přípravek ZOREM je obvykle dobře snášen. Mohou se vyskytnout bolesti hlavy, otoky - zejména kolem kotníků, slabost, ospalost, pocit na zvracení, bolesti břicha, návaly, bušení srdce a nevolnost. Vzácně může vzniknout svědění a vyrážka, dušnost, svalové křeče, nechutenství, zvýšená častost močení, vypadávání vlasů, bolesti v zádech, změny nálady, svalové bolesti, poruchy zraku, zbytnění sliznice dásní a erythema multiforme (prudké puchýřnaté onemocnění kůže a sliznic).

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. Jak přípravek ZOREM uchovávat

Uchovávejte při teplotě do 25^°C.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek ZOREM nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. Další informace

Co přípravek ZOREM obsahuje

Léčivou látkou je:

amlodipini besilas 6,935 mg nebo 13,870 mg, což odpovídá 5 nebo 10 mg amlodipinu v jedné tabletě.

Pomocnými látkami jsou:

mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu, hydrogenfosforečnan vápenatý, magnesium-stearát.

Jak přípravek ZOREM vypadá a co obsahuje toto balení

Zorem 5 mg: bílé, hladké, obdélníkovité tablety tvaru osmiúhelníku 8 x 6 mm se zkosenými hranami, bez dělící rýhy, na jedné straně vyznačeno AML-5.

Zorem 10 mg: bílé, hladké, obdélníkovité tablety tvaru osmiúhelníku 12 x 8 mm se zkosenými hranami, bez dělící rýhy, na jedné straně vyznačeno AML-10.

Velikost balení

10, 30, 100 tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci:

PLIVA -Lachema a.s., Karásek 1, 621 33 Brno, Česká republika

Výrobce:

PLIVA-Lachema a.s., Karásek 1, 621 33 Brno, Česká republika

Tato příbalová informace byla naposledy schválena:

28.2. 2007

Souhrn údajů o léku (SPC)

Souhrn údajů o přípravku

1. Název přípravku

ZOREM 5 mg

ZOREM 10 mg

2. Kvalitativní a kvantitativní složení

Léčivá látka: amlodipini besilas 6,935 mg nebo 13,870 mg, což odpovídá 5 nebo 10 mg amlodipinu v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. Léková forma

Tablety.

Zorem 5 mg: bílé, hladké, obdélníkovité tablety tvaru osmiúhelníku 8 x 6 mm se zkosenými hranami, bez dělící rýhy, na jedné straně vyznačeno AML-5.

Zorem 10 mg: bílé, hladké, obdélníkovité tablety tvaru osmiúhelníku 12 x 8 mm se zkosenými hranami, bez dělící rýhy, na jedné straně vyznačeno AML-10.

4. Klinické údaje

4.1 Terapeutické indikace

Amlodipin je indikován k léčbě hypertenze v první linii a u většiny pacientů může být pro kontrolu krevního tlaku užíván v monoterapii. Přidání amlodipinu může být prospěšné i u těch pacientů, u nichž se nepodařilo dosáhnout adekvátní kontroly krevního tlaku jednotlivým antihypertenzivem; amlodipin lze užít v kombinaci s thiazidovým diuretikem, alfa-blokátory, blokátory beta-adrenergních receptorů nebo inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu.

Amlodipin je indikován k léčbě ischemie myokardu v první linii, ať už je způsobená fixní obstrukcí (stabilní angina pectoris) nebo vasospasmem či vasokonstrikcí (Prinzmetalova neboli variantní angina pectoris). Amlodipin lze užít i v těch případech, kdy na vazospastickou/vazokonstrikční komponentu lze usuzovat na základě klinického stavu, aniž by vazospasmus či vazokonstrikce byly prokázány. Amlodipin lze užít jako monoterapii, nebo v kombinaci s dalšími antianginózními přípravky i u pacientů s anginou pectoris refrakterní vůči nitrátům anebo vůči blokátorům beta-adrenergních receptorů v adekvátních dávkách.

4.2 Dávkování a způsob podání

V léčbě jak hypertenze, tak anginy pectoris, je obvyklá počáteční dávka 5 mg amlodipinu jedenkrát denně; tu je pak možno zvyšovat až na maximální dávku 10 mg, v závislosti na individuální reakci pacienta.

V případě současného podávání s thiazidovými diuretiky, beta-blokátory a inhibitory ACE není nutno dávkování amlodipinu nijak upravovat.

Použití u starších nemocných

U starších nemocných se doporučuje užít obvyklé dávkování. Podobnou dávku amlodipinu snášejí jak mladší nemocní, tak i starší nemocní stejně dobře.

Použití u dětí

Bezpečnost a účinnost amlodipinu u dětí nebyla stanovena.

Užití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití.

Užití u pacientů se selháním ledvin

U těchto pacientů lze užít amlodipin v normálním dávkování. Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nekorelují s rozsahem postižení ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

4.3 Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí na dihydropyridinum amlodipin, nebo kteroukoliv složku přípravku.

4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Užití u pacientů se srdečním selháním

V dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selhání NYHA III a IV neischemické etiologie byl u pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem (viz bod 5.1 farmakokinetické vlastnosti).

Užití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Podobně jako u všech blokátorů kalciového kanálu je také u amlodipinu plazmatický poločas vylučování u nemocných se sníženou funkcí jater prodloužen. Dávkovací schema u těchto pacientů nebylo stanoveno. V těchto případech je třeba podávat lék s mimořádnou opatrností.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Amlodipin lze zcela bezpečně podávat s thiazidovými diuretiky, alfa-blokátory, beta-blokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, dlouhodobě působícími nitráty, sublinguálním nitroglycerinem, nesteroidními antirevmatiky, antibiotiky a perorálními antidiabetiky.

Data ze studií in vitro, prováděných s lidskou plazmou, neprokázala žádný účinek amlodipinu na vazbu testovaných léčiv (digoxinu, fenytoinu, warfarinu nebo indomethacinu) na bílkoviny plazmy.

Speciální studie: účinek jiných léků na amlodipin

Cimetidin: Současné podávání cimetidinu s amlodipinem neovlivňuje farmakokinetiku amlodipinu.

Grapefruitová šťáva: Současné podání 240 ml grapefruitové šťávy s jednotlivou perorální dávkou amlodipinu 10 mg u 20 zdravých dobrovolníků nemělo žádný signifikantní účinek na farmakokinetiku amlodipinu.

Antacida obsahující hliník/hořčík: Současné podání antacid obsahujících hliník/hořčík s jednotlivou dávkou amlodipinu nemělo signifikantní účinek na farmakokinetiku amlodipinu.

Sildenafil: Jednorázová dávka 100 mg sildenafilu u pacientů s esenciální hypertenzí neměla žádný účinek na farmakokinetické vlastnosti amlodipinu. Pokud byly amlodipin a sildenafil užity v kombinaci, každý přípravek uplatnil nezávisle svůj účinek na snížení krevního tlaku.

Speciální studie: účinek amlodipinu na jiné léky

Atorvastatin: Současné podávání mnohočetných dávek amlodipinu 10 mg s 80 mg atorvastatinu neovlivnilo významně farmakokinetické vlastnosti atorvastatinu v ustáleném stavu.

Digoxin: Současné podávání amlodipinu s digoxinem nezměnilo sérové hladiny digoxinu ani renální clearance digoxinu u zdravých dobrovolníků

Ethanol (alkohol): Ani jednorázová ani mnohočetné dávky amlodipinu 10 mg neměly signifikantní účinek na farmakokinetiku ethanolu.

Warfarin: Současné podání amlodipinu s warfarinem neovlivňuje působení warfarinu na protrombinový čas.

Cyklosporin: Farmakokinetické studie s cyklosporinem prokázaly, že amlodipin nemění významně farmakokinetiku tohoto imunosupresiva.

Interakce s léky/laboratorními testy: není známo

4.6 Těhotenství a kojení

Bezpečnost amlodipinu v době těhotenství a při kojení u člověka nebyla stanovena. Ve studiích reprodukce u zvířat amlodipin neprokázal žádné toxické účinky, s výjimkou opoždění a prodloužení porodu u potkanů po podání 50x vyšší dávky než je maximální doporučená dávka u člověka. Proto se jeho použití v těhotenství doporučuje pouze tehdy, pokud neexistuje jiná bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě vede k většímu riziku pro matku a plod.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinické zkušenosti s amlodipinem ukazují, že je nepravděpodobné, že by tato látka zhoršila schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje.

8. Nežádoucí účinky

Amlodipin je dobře tolerován. V klinických studiích kontrolovaných placebem, které zahrnuly pacienty s hypertenzí nebo anginou pectoris, patřily k nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkům :

Srdeční poruchy: otoky, palpitace

Poruchy centrálního a periferního nervového systému: závratě, bolesti hlavy, únava

Poruchy autonomního nervového systému: návaly

Gastrointestinální poruchy: břišní bolesti, nausea

Psychiatrické poruchy: somnolence

V těchto klinických studiích nebyly pozorovány v laboratorních testech žádné klinicky významné odchylky vztahující se k amlodipinu.

Mezi méně časté nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh, patří:

Srdeční poruchy: synkopy

Cévní poruchy: hypotenze, vaskulitida

Poruchy centrálního a periferního nervového systému: astenie, malátnost, hypertonie, hypoestezie či parestezie, periferní neuropatie, třes, změny chuti

Poruchy autonomního nervového systému: sucho v ústech, zvýšené pocení

Endokrinní poruchy: gynekomastie

Gastrointestinální poruchy: porušená střevní motilita, dyspepsie včetně gastritidy, gingivální hyperplazie, pankreatitida, zvracení

Poruchy metabolismu a výživy: hyperglykemie

Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně: bolesti kloubů, svalové křeče, bolesti svalů,bolesti v zádech

Poruchy krve a lymfatického systému: purpura, trombocytopenie, leukopenie

Psychiatrické poruchy: nespavost, změny nálady

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: kašel, dušnost, rýma

Poruchy kůže a podkoží: alopecie, změny zbarvení kůže, kopřivka

Ušní poruchy: tinnitus

Poruchy ledvin a močových cest: zvýšená frekvence močení, mikční poruchy, nykturie

Oční poruchy: poruchy zraku

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů: impotence

Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání: vzestup či pokles váhy

Vzácně se vyskytují alergické reakce včetně svědění, vyrážky, angioedemu a erythema multiforme.

Také hepatitida, žloutenka a zvýšení jaterních transamináz byly hlášeny velmi zřídka (většinou jako důsledek cholestázy). U několika pacientů byly uvedené příznaky v důsledku léčby amlodipinem natolik závažné, že si vyžádaly hospitalizaci. U většiny z nich je příčinná souvislost nejasná.

Podobně jako u ostatních blokátorů kalciových kanálů i u amlodipinu byly vzácně hlášeny nežádoucí účinky, které nelze odlišit od vlastního průběhu základní choroby: infarkt myokardu, arytmie (jako tachykardie, komorová tachykardie a fibrilace síní) a bolesti na hrudi.

4.9 Předávkování

Podle dostupných dat lze soudit, že zřejmé předávkování může vyústit v rozsáhlou periferní vazodilataci a možnou reflexní tachykardii. Byly popsány případy výrazné a pravděpodobně i prolongované systémové hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.

Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům ihned nebo během 2 hodin po požití amlodipinu 10 mg významně snižuje absorpci amlodipinu. V některých případech je užitečné provést výplach žaludku.

Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně monitorování srdeční a respirační funkce, elevace dolních končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči. Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vazokonstrikční látky, pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokády kalciových kanálů je užitečné podat intravenózně monohydrát glukonanu vápenatého. Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá při předávkování větší význam.

5. Farmakologické vlastnosti

1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina : antihypertenziva, vazodilatancia

ATC kód C08CA01

Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátorem pomalých kalciových kanálů neboli antagonistou kalciových iontů) - inhibuje tedy transmembránový transport kalciových iontů do srdečních buněk a buněk hladkého svalstva cévních stěn..

Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického poškození myokardu dvěma mechanismy:

1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce přečerpávat krev. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává stabilní, snížení dotížení vede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.

2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris) a s vazokonstrikcí koronárních tepen v důsledku kouření.

U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování jedenkrát denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i vestoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.

U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a dobu do vzniku 1 mm depresí úseku ST na EKG, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu.

Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97.5% cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.

Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy ani změny jejich plazmatických koncentrací; podávání amlodipinu je vhodné i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.

Užití u pacientů s mírnou až střední hypertenzí

ALLHAT (Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), dvojitě slepá, randomizovaná, mortalitní-morbiditní studie sledovala srovnání léčby novějšími léky jako první volby: amlodipin 2,5 - 10 mg/den (blokátor kalciového kanálu), lisinopril 10 - 40 mg/d (ACE inhibitor) s léčbou thiazidovým diuretikem chlortalidonem 12,5 - 25 mg/d při léčbě mírné až střední hypertenze.

Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS , včetně: IM nebo CPM v anamnéze (>6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5 %), diabetes 2. typu (36,1 %), HDL cholesterol < 3,5 mg/dl (11,6 %), hypertrofii levé komory diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9 %), kouření cigaret (21,9 %).

Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Dále nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.

Užití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)

Účinky amlodipinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu, progresi koronární aterosklerózy a aterosklerotické změny karotických tepen byly studovány ve studii “Prospective Randomized Evaluation of the Vascular Effects of NORVASC Trial (PREVENT)”. V této multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii bylo po dobu 3 let sledováno 825 pacientů s angiograficky potvrzenou aterosklerózou koronárních tepen. Do studie byli zahrnuti pacienti s předchozím infarktem myokardu (45%), perkutánní transluminální koronární angioplastikou (PTCA) při zahájení studie (42%) nebo anamnézou anginy pectoris (69%). Závažnost ischemické choroby srdeční sahala od postižení jedné z tepen (45% pacientů) až k postižení 3 a více tepen (21%). Nemocní s nekontrolovanou hypertenzí (DTK > 95 mm Hg) byli vyloučeni ze studie. Významné kardiovaskulární příhody byly posuzovány komisí odborníků zaslepeně. Ačkoli nebyly pozorovány žádné účinky na rychlost postupu změn na koronárních artériích, amlodipin zastavil progresi ztlušťování intimy-medie na karotidách. Ve skupině léčené amlodipinem bylo pozorováno signifikantní snížení (-31%) jak kombinovaného výsledného ukazatele - úmrtí na kardiovaskulární příhody, infarkt myokardu, počet cévních mozkových příhod, PTCA, počet koronárních by-passů (CABG), hospitalizace pro nestabilní anginu pectoris a zhoršení městnavé slabosti srdeční. Ve skupině léčené amlodipinem bylo také pozorováno signifikantní snížení (-42%) počtu revaskularizačních výkonů (PTCA a CABG) a méně hospitalizací pro nestabilní anginu pectoris (-33%) než ve skupině léčené placebem.

Použití u nemocných se srdečním selháním

Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II - IV podle NYHA podstoupili zátěžový test ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.

Z placebem kontrolované studie (PRAISE ) vyplynulo, že u pacientů s chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE) po podání amlodipinu nedošlo ke vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním .

V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selhání NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo bez objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání v terapeutických dávkách je amlodipin dobře resorbován s dosažením vrcholové plazmatické koncentrace za 6 - 12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost se pohybuje v rozmezí 64 - 80%. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Konzumace potravy absorpci amlodipinu neovlivňuje.

Biotransformace/Eliminace

Terminální plazmatický eliminační poločas činí 35 - 50 hodin a je při jedné denní dávce konzistentní. Ustálených plazmatických hladin se dosahuje po 7-8 dnech nepřetržitého podávání. Amlodipin je ve značné míře metabolizován na inaktivní metabolity v játrech. Močí se vylučuje z 10% v podobě nezměněné substance a ze 60% ve formě metabolitů.

Použití u starších osob

Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob obdobná. Clearance amlodipinu se snižuje spolu se zvýšením AUC a eliminačního poločasu u starších pacientů. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované skupiny u nemocných s městnavou slabostí srdeční ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu .

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogeneze

U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu dvou let v koncentracích vypočtených tak, aby odpovídaly denním úrovním dávky 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg nebyl podán žádný důkaz o kancerogenitě amlodipinu. Nejvyšší dávka (u myší obdobná a u potkanů dvojnásobná* než je maximální doporučená klinická dávka 10 mg na základě dávky na mg/m²) byla blízko maximální snášené dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů.

Mutagenita

Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky jak na genové, tak i na chromozomální úrovni.

Zhoršení fertility