1

Příloha č. 1 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls50427/2011a příloha k sp.zn. sukls242093/2010, sukls81385/2012, sukls219464/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE

ZEMPLAR 2 μg/ml injekční roztok

Paricalcitolum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo zdravotní sestry.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo zdravotní sestře.

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je přípravek Zemplar a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Zemplar užívat

3.

Jak se přípravek Zemplar užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Zemplar uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK Zemplar A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek Zemplar je syntetický analog aktivovaného vitaminu D, který se užívá k prevenci a léčbě vysokých hladin parathyroidního hormonu v krvi u osob, které trpí selháváním ledvin a jsou léčeny prostřednictvím dialyzačního přístroje (hemodialýzy). Vysoké hladiny parathyroidního hormonu mohoubýt způsobeny nízkými hladinami „aktivovaného“ vitaminu D u pacientů se selháváním ledvin.

Aktivovaný vitamín D je potřebný pro normální funkci mnoha tkání organismu, včetně ledvin a kostí.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK ZemplarUŽÍVAT

Nepoužívejte přípravek Zemplar :

-

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na parikalcitol nebo na kteroukoli další složku přípravku Zemplar (viz bod 6)

-

jestliže máte v krvi velmi vysoké hladiny vápníku nebo vitamínu D. Váš lékař Vám bude sledovat hladiny těchto látek v krvi a bude Vám moci říct, zda se Vás tyto stavy týkají.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Zemplar je zapotřebí

-

Před zahájením léčby je důležité snížit množství fosforu ve Vaší stravě. Příklady potravin s vysokou hladinou fosforu zahrnují čaj, sodovou vodu, pivo, sýr, mléko, smetanu, ryby, kuřecí nebo hovězí játra, fazole, hrášek, cereálie, oříšky a obilniny.

-

K ovlivnění hladin fosforu mohou být zapotřebí léky vázající fosfát, které zabraňují vstřebávání fosforu z potravy, kterou požíváte.

-

Pokud užíváte fosfát vázající léky na bázi vápníku, může Vám Váš lékař upravit jejich dávku.

-

Váš lékař Vám bude provádět krevní testy, aby mohl sledoval průběh Vaší léčby.

2

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře, zdravotní sestru nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době , a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Některé léky mohou ovlivnit účinek přípravku Zemplar nebo častěji způsobovat nežádoucí účinky. Je obzvláště důležité oznámit Vašemu lékaři, pokud užíváte některé z následujících léčiv:



k léčbě plísňových infekcí, jako jsou kvasinkové záněty nebo moučnivka (např. ketokonazol).



k léčbě srdce nebo krevního tlaku (např. digoxin a diuretika, neboli močopudné léky).



obsahující hořčík (např. některé druhy léčiv, užívaných k léčbě zažívacích obtíží, nazývané antacida, jako např. křemičitan hořečnatý).



obsahující hliník (např. vazače fosfátů, jako např. hydroxid hlinitý).

Požádejte o radu svého lékaře, zdravotní sestru nebo lékárníka dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Užívání přípravku Zemplar s jídlem a pitím

Přípravek Zemplar může být užíván spolu s jídlem nebo nalačno.

Těhotenství a kojení

Oznamte svému lékaři nebo zdravotní sestře, pokud jste těhotná nebo pomýšlíte na otěhotnění, ještě před užitím přípravku Zemplar.

Není známo, zda je užívání tohoto léčiva pro těhotnou nebo kojící ženu bezpečné. Z tohoto důvodu může být tento lék užíván pouze po poradě s Vaším lékařem, který Vám pomůže se co nejlépe rozhodnout.

Poraďte se se svým lékařem, zdravotní sestrou nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Studie hodnotící vliv přípravku Zemplar na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Během léčby přípravkem Zemplar může být Vaše schopnost řídit bezpečně nebo pracovat s těžkou technikou ovlivněna. Přípravek Zemplar u Vás může vyvolat pocit závrati, slabosti a/nebo ospalosti.

Pokud pociťujete tyto příznaky, neřiďte ani neobsluhujte stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku Zemplar

Tento léčivý přípravek obsahuje 20 % v/v ethanolu (alkoholu). Každá dávka může obsahovat až 1,3 g ethanolu. To může uškodit osobám, majícím sklony k alkoholismu. Danou skutečnost je třeba také zvážit u těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin populace jako například u pacientů s onemocněním jater nebo epilepsií.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK Zemplar UŽÍVÁ

Dávkování

Váš lékař použije výsledky Vašich laboratorních testů, aby pro Vás určil správnou úvodní dávku. Jakmile začnete přípravek Zemplar užívat, bude pravděpodobně nutné dávku upravit v závislosti na výsledcích pravidelných laboratorních testů. Použití Vašich laboratorních výsledků pomůže Vašemu lékaři určit pro Vás správnou dávku přípravku Zemplar.

3

Přípravek Zemplar Vám bude podáván lékařem nebo zdravotní sestrou v průběhu Vaší léčby na dialyzačním přístroji. Bude Vám podáván prostřednictvím hadičky (krevní linky), která se u Vás používá k připojení na dialyzační přístroj. Nebude nutné vpíchnout Vám injekci, protože přípravek Zemplar může být podán přímo do hadičky, která se při Vaší léčbě běžně používá. Přípravek Zemplar Vám nebude podáván častěji, nežli každý druhý den a ne více, než třikrát týdně.

Jestliže Vám byla podána příliš velká dávka přípravku Zemplar

Příliš vysoké dávky přípravku Zemplar mohou vést k vysokým hladinám vápníku (v krvi a moči) afosfátů v krvi, které si mohou vyžádat léčbu. Vysoké dávky přípravku Zemplar mohou také vyvolat pokles hladiny parathyroidního hormonu v krvi. Příznaky, které se mohou objevit brzy po užití příliš vysoké dávky přípravku Zemplar, zahrnují:



pocit slabosti a/nebo ospalosti



bolesti hlavy



pocit nevolnosti nebo zvracení



sucho v ústech, zácpu



bolesti ve svalech nebo kostech



neobvyklou chuť v ústech.

Příznaky, které se mohou vyvinout až po delším časovém úseku od užití příliš vysoké dávky přípravku Zemplar, zahrnují:



ztrátu chuti k jídlu



ospalost



úbytek hmotnosti



zanícení očí



příznaky rýmy



svědění kůže



pocity horka a zimnice



ztrátu sexuální energie



těžké bolesti břicha



ledvinové kameny



Váš krevní tlak může kolísat a můžete začít vnímat vlastní srdeční rytmus (palpitace).

Přípravek Zemplar obsahuje jako jednu ze složek propylenglykol v množství 30 % z celkového objemu. Pouze vzácně byly v souvislosti s vysokými dávkami propylenglykolu hlášeny případy jeho toxických nežádoucích účinků, nejsou však očekávány u pacientů, kterým je podáván při napojení na hemodialyzační přístroj, protože propylenglykol je z krve dialýzou odstraňován.

Pokud se u Vás objeví vysoká hladina vápníku v krvi po podání přípravku Zemplar, Váš lékař Vám zajistí vhodnou léčbu tak, aby se Vaše hladina vápníku vrátila k normálním hodnotám. Jakmile se Vaše hladina vápníku vrátí k normálním hodnotám, může Vám být podán přípravek Zemplar v nižší dávce.

Váš lékař Vám bude nicméně kontrolovat hladiny látek v krvi a pokud zaznamenáte některý z výše uvedených účinků, vyhledejte ihned lékařskou pomoc.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Obdobně jako všechny léky, může mít i přípravek Zemplar nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

U přípravku Zemplar byly pozorovány různé typy alergických reakcí. Důležité: Pokud zaznamenáte kterýkoliv z níže popsaných příznaků, oznamte to neprodleněVašemu lékaři/zdravotní sestře:

4



zkrácení dechu (dušnost),



obtížné dýchání nebo polykání,



sípot,



vyrážka, svědění kůže, nebo kopřivka,



otoky obličeje, rtů, úst, jazyka nebo hrdla.

Oznamte svému lékaři nebo zdravotní sestře, pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků:

Nejčastější nežádoucí účinky (postihují nejméně 1 z 100 pacientů) jsou:



bolesti hlavy;



neobvyklá chuť v ústech;



svědění kůže;



nízké hladiny parathyroidního hormonu;



vysoké hladiny vápníku (pocit nevolnosti nebo zvracení, zácpa nebo zmatenost); či fosforu v krvi (pravděpodobně bez příznaků, ale může se zvyšovat pravděpodobnost zlomení kostí).

Méně časté nežádoucí účinky (postihují nejméně 1 z 1000 pacientů) jsou:



alergické reakce (jako zkrácení dechu (dušnost), sípot, vyrážka, svědění nebo otékání tváře a rtů); svědivé puchýře;



krevní infekce, snížení počtu červených krvinek (chudokrevnost – pocit slabosti, zkrácení dechu(dušnost), bledost); snížení počtu bílých krvinek (větší pravděpodobnost onemocnění infekcemi);nateklé uzliny na krku, v podpaždích a/nebo tříslech; prodloužení doby krvácení (krev se nesráží tak rychle);



srdeční příhoda (infarkt); mozková mrtvice; bolesti na hrudi; nepravidelný/rychlý srdeční tep; nízký krevní tlak; vysoký krevní tlak;



kóma (stav hlubokého bezvědomí, během kterého osoba nemůže reagovat na okolí);



neobvyklá únava, slabost; závratě; omdlévání;



bolesti v místě injekčního vpichu;



zápal plic (plicní infekce); tekutina na plicích; astma (sípot, kašel, obtížné dýchání);



bolesti v krku; rýma; horečka; příznaky podobné chřipce; zarudnutí oka; (svědění/šupinatá víčka); zvýšený nitrooční tlak; bolesti v uchu; krvácení z nosu



nervové záškuby/tiky; zmatenost, která může být někdy i závažná (delirium); rozrušení (pocit neklidu, úzkosti); nervozita; poruchy osobnosti (depresivní pocity);



brnění nebo znecitlivění; pokles dotekového vnímání; potíže se spaním; noční pocení; svalové křeče v rukou a nohou, i v průběhu spánku;



sucho v ústech; žíznivost; nevolnost; potíže s polykáním; zvracení; ztráta chuti k jídlu; ztráta hmotnosti; pálení žáhy; průjem a bolesti v žaludku; zácpa: krvácení z konečníku;



obtíže s dosažením erekce; karcinom prsu; infekce v pochvě;



bolesti prsou; bolesti zad; bolesti svalů/kloubů; pocit těžkosti způsobený celkovým otokem nebo lokalizovanými otoky kotníků, nohou a lýtek (edém); neobvyklý způsob chůze;



vypadávání vlasů/chlupů; nadměrný růst vlasů/ochlupení;



zvýšení jaterních enzymů; vysoké hladiny parathyroidních hormonů; vysoké hladiny draslíku v krvi; nízké hladiny vápníku v krvi.

Nežádoucí účinky s neznámou frekvencí výskytu:



otoky na obličeji, rtech, v ústech, jazyka nebo hrdla, které mohou způsobit obtíže s polykáním nebo dýcháním; svědění kůže (kopřivka), krvácení do žaludku. Ihned vyhledejte lékařskou pomoc.

5

Je možné, že nebudete moci posoudit, zdali se u Vás některé z výše uvedených nežádoucích účinků vyskytují, dokud Vás na ně neupozorní Váš lékař.

Pokud se kterýkoliv z těchto nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři, zdravotní sestře nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK Zemplar UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.Přípravek Zemplar by měl být použit ihned po jeho otevření.

Přípravek Zemplar nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za „Použitelné do:“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.Nepoužívejte přípravek Zemplar, pokud si všimnete částeček v roztoku nebo změny zbarvení.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Zemplar obsahuje

-

Léčivou látkou je parikalcitol. Jeden ml roztoku obsahuje 2 mikrogramy parikalcitolu.

-

Pomocnými látkami jsou: ethanol (alkohol), propylenglykol a voda na injekci.

Jak přípravek Zemplar vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek Zemplar injekční roztok je vodový, čirý a bezbarvý roztok bez viditelných částeček. Je dodáván v zásobnících obsahujících 5 skleněných lahviček o objemu 1 ml.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci: Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika

Výrobce: Abbott S.r.l., S.R.148 Pontina km 52 snc, 04011 Campoverde di Aprilia (LT), Itálie

Tato příbalová informace byla naposledy schválena : 17.10.2012

---------[perforace k oddělení instrukcí pro zdravotnické pracovníky od příbalové informace pro pacienta]----------

Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky:

Zemplar 2 µg/ml, injekční roztokPříprava roztoku pro injekci

6

Zemplar 2 µg/ml, injekční roztok, je určen pouze k jednorázovému užití. Tak jako u všech léčivých přípravků určených k injekčnímu podání, má být rozpuštěný roztok před podáním prohlédnut kvůli možné přítomnosti částeček či změny zabarvení.

KompatibilitaPropylenglykol interaguje s heparinem a neutralizuje jeho účinek. Přípravek Zemplar, injekční roztok, obsahuje jako pomocnou látku propylenglykol a má být podáván jiným injekčním portem než heparin.

Tento léčivý přípravek nesmí být míchán s jinými léčivými přípravky.

Uchovávání a doba použitelnosti Parenterální léčivé přípravky mají být před podáním vizuálně zkontrolovány z důvodu možné přítomnosti částeček nebo změn zabarvení. Roztok je čirý a bezbarvý.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Doba použitelnosti tohoto léčivého přípravku je 2 roky.

Dávkování a způsob podání

Přípravek Zemplar, injekční roztok, je podáván žilním katétrem při hemodialýze.

Dospělí1) Úvodní dávka má být vypočítána na základě výchozích hladin parathyreoidálního hormonu (PTH):

Úvodní dávka parikalcitolu se vypočte dle následujícího vzorce:

Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l

8

NEBO

= výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml

80

a podá se jako intravenózní (IV) bolus, ne častěji než každý druhý den kdykoliv během dialýzy.

Maximální dávka, jejíž bezpečnost potvrdily klinické studie, je 40 mikrogramů.

2) Titrační dávka:

V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu selhání ledvin jsou hladiny maximálně 1,5-3x vyšší než je horní hranice normální hodnoty u neuremických pacientů, tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení příslušných fyziologických výsledných parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového součinu Ca x P nad 5,2 mmol

2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu přípravkem Zemplar přerušit do doby,

než dojde k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu, a to nižší dávkou. Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na léčbu.

V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky:

7

Navrhované doporučené dávky

(Úprava dávkování ve 2 až 4-týdenních intervalech)

Hladina iPTH ve vztahu k výchozím hodnotám

Úprava dávky paricalcitolu

Stejná nebo zvýšená

Zvýšení o 2 až 4 g

Snížení o < 30%Snížení o 30%, 60%

Beze změny

Snížení o > 60%

Snížení o 2 až 4 g

iPTH < 15,9 pmol/l (150 pg/ml)

1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls50427/2011a příloha k sp.zn. sukls sukls219464/2010, sukls242093/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Zemplar 2 g/ml injekční roztok

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

1 ml injekčního roztoku obsahuje: paricalcitolum, 2 mikrogramy.

Jedna 1 ml ampule obsahuje 2 mikrogramy parikalcitolu.

Pomocné látky: Ethanol (20% v/v) a propylenglykol (30% v/v)Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Injekční roztok

Čirý a bezbarvý vodný roztok bez viditelných částic

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Parikalcitol je indikován k prevenci a léčbě sekundárního hyperparathyroidismu u hemodialyzovaných pacientů s chronickým selháním ledvin.

4.2

Dávkování a způsob podání

Zemplar injekční roztok je podáván centrálním žilním katetrem během hemodialýzy.

Dospělí1) Úvodní dávka se vypočítá podle výchozích hladin parathormonu (PTH):

Úvodní dávka parikalcitolu se vypočítá podle vzorce:

Úvodní dávka (mikrogramy) = výchozí hladina intaktního PTH v pmol/l

8

nebo

= výchozí hladina intaktního PTH v pg/ml

80

a podá se intravenózním (i.v.) bolusem ne častěji než obden kdykoliv během dialýzy.

V klinických studiích byla maximální bezpečně podaná dávka až 40 mikrogramů.

2) Titrační dávka:

2

V současné době akceptovaný cílový rozptyl hladin PTH u pacientů na dialýze v konečném stadiu selhání ledvin jsou hladiny maximálně 1,5-3x vyšší než je horní hranice normální hodnoty u neuremických pacientů, tj. 15,9 až 31,8 pmol/l (150-300 pg/ml) pro intaktní PTH. K dosažení příslušných fyziologických výsledných parametrů je nutné pečlivé sledování a individuální titrace dávek. Pokud je zjištěna hyperkalcemie nebo přetrvává zvýšení upraveného kalcio-fosfátového součinu Ca x P nad 5,2 mmol

2/l2 (65 mg2/dl2), je nutné snížit dávku nebo léčbu přípravkem Zemplar

přerušit do doby, než dojde k normalizaci těchto parametrů. Poté se opět zahájí podávání parikalcitolu, a to nižší dávkou. Může být nezbytné dávky snížit v souladu s poklesem hladin PTH jako odpověď na léčbu.

V tabulce je uveden navrhovaný postup pro titraci dávky:

Navrhované dávkovací doporučení

(Úprava dávkování ve 2 až 4-týdenních intervalech)

Hladina iPTH ve vztahu k výchozím hodnotám

Úprava dávky paricalcitolu

Stejná nebo zvýšená

Zvýšení o 2 až 4 g

Snížení o < 30%Snížení o 30%, 60%

Beze změny

Snížení o > 60%

Snížení o 2 až 4 g

iPTH < 15,9 pmol/l (150 pg/ml)

Jakmile je určena dávka, je nutné stanovovat hladiny kalcia a fosfátů v séru nejméně v měsíčních intervalech. Měření intaktního PTH v séru se doporučuje každé 3 měsíce. Během úpravy dávkyparikalcitolu může být potřeba provádět častější laboratorní vyšetření.

Poškození jaterKoncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým jaterním postižením jsou obdobné jako u zdravých osob. U této populace pacientů není zapotřebí provádět úpravu dávky. U pacientů s těžkým jaterním postižením nejsou žádné zkušenosti s dávkováním.

Pediatrická populace (0-18 let)Bezpečnost a účinnost přípravku Zemplar u dětí nebyla stanovena. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním u dětí do 5 let věku. Současná dostupná data o užití přípravku u pediatrických pacientů jsou popsány v bodu 5.1.

Geriatrická populace (> 65let)U pacientů ve věku 65 let a starších jsou jenom omezené zkušenosti s užíváním parikalcitolu během klinických studií fáze III. V těchto studiích nebyl pozorován žádný celkový rozdíl v účinnosti nebo bezpečnosti mezi pacienty ve věku 65 a staršími a pacienty mladšími.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku.Intoxikace vitaminem DHyperkalcemie

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Nadměrná suprese parathormonu může mít za následek zvýšení hladin kalcia v séru a může vést k metabolickému kostnímu onemocnění. Pro dosažení potřebných fyziologických výsledků je nutné monitorování pacienta a individuální titrace dávky.

3

Pokud dojde k rozvoji klinicky významné hyperkalcemie u pacientů užívajících vazače fosfátů na bázi vápníku, je vhodné dávku kalciového vazače fosfátů snížit nebo jeho podávání přerušit.

Chronická hyperkalcemie může být spojena s generalizovanou cévní kalcifikací a kalcifikací jiných měkkých tkání.

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz. bod 4.5).

Toxicita digitalisu je potencována hyperkalcemií z jakékoliv příčiny, proto je při podávání digitalisu souběžně s parikalcitolem nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Opatrnosti je zapotřebí při současném užívání parikalcitolu spolu s ketokonazolem (viz bod 4.5).

Tento léčivý přípravek obsahuje 20% v/v ethanolu (alkoholu). Každá dávka může obsahovat až 1,3 g ethanolu. Ethanol je škodlivý u pacientů s alkoholismem.Obsah ethanolu je nutné vzít v úvahu u těhotných nebo kojících žen, dětí a vysoce rizikových skupin, jako jsou pacienti s jaterním onemocněním nebo epilepsií.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Žádné studie interakcí nebyly s parikalcitolem v injekční formě provedeny. Nicméně interakční studie zaměřená na současné užívání ketokonazolu a parikalcitolu byla provedena u lékové formy tobolek.

Fosfát nebo léčivé přípravky příbuzné vitaminu D se nesmí podávat společně s parikalcitolem vzhledem ke zvýšenému riziku hyperkalcemie a zvýšení součinu Ca x P (viz bod 4.4).

Vysoké dávky přípravků s obsahem kalcia nebo thiazidová diuretika mohou zvyšovat riziko hyperkalcemie.

Přípravky s obsahem hliníku (např. antacida, léky vázající fosfáty) se nesmí dlouhodobě podávat s léčivými přípravky s obsahem vitaminu D, protože se mohou vyskytovat zvýšené hladiny hliníku v krvi a může dojít k hliníkové kostní toxicitě.

Přípravky s obsahem hořčíku (např. antacida) se nesmí používat současně s přípravky s obsahem vitaminu D, protože se může vyskytnout hypermagnezémie.

Ketokonazol je známým nespecifickým inhibitorem několika enzymů cytochromu P450. Dostupné in vivo a in vitro údaje naznačují, že ketokonazol může interagovat s enzymy, které jsou odpovědné za metabolismus parikalcitolu a jiných analogů vitaminu D. Při podávání parikalcitolu spolu s ketakonazolem je zapotřebí opatrnosti (viz bod 4.4). U zdravých jedinců byl sledován vliv vícečetného podání ketokonazolu, podávaného v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu 5 dní na farmakokinetiku parikalcitolu ve formě tobolek. V přítomnosti ketokonazolu byla Cmax parikalcitolu ovlivněna jen minimálně, zato AUC0-∞ se přibližně zdvojnásobila. Průměrný poločas parikalcitolu v přítomnosti ketokonazolu byl 17 hodin, v porovnání s 9,8 hodinami, kdy byl parikalcitol podáván samostatně. Výsledky této studie naznačují, že po perorálním podáním parikalcitolu pravděpodobně není maximální zvýšení AUC∞ parikalcitolu, pramenící z jeho interakce s ketokonazolem, větší, než přibližně dvojnásobné.

Toxicita digitalisu je znásobena při hyperkalcemii jakéhokoliv původu, proto je třeba opatrnosti, je-li digitalis předepsán současně s parikalcitolem (viz bod 4.4).

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství:

4

Neexistují adekvátní údaje o použití parikalcitolu u těhotných žen. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko při použití u lidí není známo. Z tohoto důvodu nemá být přípravek Zemplar v průběhu těhotenství užíván, pokud to není zcela nezbytně nutné.

Kojení: Studie na zvířatech ukázaly, že parikalcitol nebo jeho metabolity jsou v malém množství vylučovány do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat/přerušit kojení nebo pokračovat/přerušit léčbu přípravkem Zemplar, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby přípravkem Zemplar pro ženu.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky

Přípravkem Zemplar bylo ve fázi II/III/IV klinických studií léčeno přibližně 600 pacientů. Celkově hlásilo nežádoucí účinky 6 % pacientů léčených tímto přípravkem.

Nejčastější nežádoucí reakcí související s léčbou přípravkem Zemplar byla hyperkalcemie u 4,7 % pacientů. Hyperkalcemie je závislá na nadměrném snížení hladiny PTH a lze ji minimalizovat správnou titrací dávky.

Klinické a laboratorní nežádoucí účinky, jejichž výskyt v souvislosti s parikalcitolem je přinejmenším možný, jsou uvedeny dle tříd orgánových systémů MedDRA, preferovaného označení a frekvence. Jsou používány tyto kategorie četnosti: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥1/100, 1/10), méně časté (≥1/1000, 1/100), vzácné (≥1/10000, 1/1000), velmi vzácné (1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů

Preferované označení

Četnost

Vyšetření

Prodloužená doba krvácivosti, zvýšení aspartataminotransferázy, abnormality v laboratorních výsledcích, úbytek hmotnosti

Méně časté

Srdeční poruchy

Srdeční zástava, arytmie, flutter síní

Méně časté

Poruchy krve a lymfatického systému

Anémie, leukopenie, lymfadenopatie

Méně časté

Poruchy nervového systému

Bolesti hlavy, dysgeuzie

Časté

Kóma, cévní mozková příhoda, tranzitorní ischemická ataka, synkopa, myoklonus, hypestezie, parestezie, závratě

Méně časté

Poruchy oka

Glaukom, konjunktivitida

Méně časté

Poruchy ucha a labyrintu

Poruchy ucha

Méně časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Plicní edém, astma, dyspnoe, epistaxe, kašel

Méně časté

Gastrointestinální poruchy

Krvácení z rekta, kolitida, průjem, gastritida, dyspepsie, dysfagie, bolesti břicha, zácpa, nausea, zvracení, sucho v ústech, gastrointestinální poruchy,

Méně časté

Gastrointestinální krvácení

Není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Pruritus

Časté

5

Bulózní dermatitida, alopecie, hirsutismus, vyrážka, hyperhidróza

Méně časté

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, ztuhlost kloubů, bolesti zad, bodání ve svalech, myalgie

Méně časté

Endokrinní poruchy

Hypoparathyroidismus

Časté

Hyperparathyroidismus

Méně časté

Poruchy metabolismu a výživy

Hyperkalcemie, hyperfosfatemie

Časté

Hyperkalemie, hypokalcemie, anorexie

Méně časté

Infekce a infestace

Sepse, pneumonie, infekční faryngitida, vaginální infekce, chřipka

Méně časté

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)

Karcinom prsu

Méně časté

Cévní poruchy

Hypertenze, hypotenze

Méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Poruchy chůze, edém, periferní edém, bolest, bolest v místě injekčního vpichu, horečnaté stavy, bolest na hrudi, celkové zhoršení stavu, astenie, malátnost, žíznivost

Méně časté

Poruchy imunitního systému

Hypersensitivita

Méně časté

Laryngeální edém, angioedém, urtikarie

Není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Bolesti prsou, erektilní dysfunkce

Méně časté

Psychiatrické poruchy

Stav zmatenosti, delirium, depersonalizace, agitovanost, nespavost, nervozita

Méně časté

4.9

Předávkování

Nebyl hlášen žádný případ předávkování.

Předávkování parikalcitolem může vést k hyperkalcemii, hyperkalciurii, hyperfosfatemii a nadměrné supresi PTH (viz bod 4.4).

V případě předávkování je třeba příznaky a symptomy hyperkalcemie (hladiny sérového kalcia) monitorovat a hlásit lékaři. Je třeba zahájit vhodnou léčbu.

Parikalcitol není při dialýze významně eliminován. Léčba pacientů s klinicky významnou hyperkalcemií zahrnuje okamžitou redukci dávek nebo přerušení léčby parikalcitolem a dále dietu s nízkým obsahem kalcia, vysazení kalciových suplementů, mobilizaci pacienta, pozorné sledování vodních či elektrolytových dysbalancí, analýzu elektrokardiografických abnormalit (především u pacientů užívajících digitalis) a hemodialýzu nebo peritoneální dialýzu s využitím dialyzátu bez obsahu kalcia, jak je doporučováno.

Jakmile se hladiny sérového kalcia vrátí do normálních hodnot, může být znovu zahájena léčba parikalcitolem v nižší dávce. Pokud dojde k přetrvávání a výrazně zvýšeným hladinám sérového kalcia, existuje řada dalších terapeutických možností, které je třeba zvážit. Tyto zahrnují užití léčivých přípravků, jako jsou fosfáty a kortikosteroidy, stejně jako opatření k podpoře diurézy.

Přípravek Zemplar injekční roztok obsahuje 30% v/v pomocné látky propylenglykolu. Byly hlášeny izolované případy deprese centrálního nervového systému, hemolýzy a laktátové acidózy, spojené s toxickým působení propylenglykolu, podávaným ve vysokých dávkách. Ačkoliv se výskyt těchto příhod v souvislosti s podáváním přípravku Zemplar neočekává, vzhledem k tomu, že propylenglykol je v průběhu dialyzačního procesu eliminován, riziko toxického působení v případě předávkování je třeba vzít v úvahu.

6

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antiparathyreoidální léčivaATC kód: H05BX02

Mechanismus účinku:Parikalcitol je syntetický, biologicky aktivní analog vitaminu D kalcitriolu s úpravou na postranním řetězci (D2) a kruhu A (19-nor). Na rozdíl od kalcitriolu je parikalcitol selektivní aktivátor receptoru vitaminu D (VDR). Parikalcitol selektivně zvyšuje aktivaci VDR v příštítných tělíscích, aniž by zvyšoval VDR ve střevě a je méně účinný na kostní resorpci. Parikalcitol rovněž zvyšuje regulaci receptoru citlivého na kalcium (CaSR) v příštítných tělíscích. Výsledkem této regulace je snížení hladin parathormonu (PTH) parikalcitolem inhibicí proliferace příštítných tělísek a snížením syntézy a sekrece PTH s minimálním dopadem na hladiny kalcia a fosforu. Parikalcitol může také účinkovat přímo na kostní buňky s cílem zachovat kostní objem a zlepšit mineralizační povrchy. Úprava patologických hladin PTH s normalizací homeostázy kalcia a fosforu může zabránit vzniku metabolického kostního onemocnění při chronickém renálním onemocnění nebo ho léčit.

Klinická data u pediatrických pacientů: Bezpečnost a účinnost přípravku Zemplar byla zkoumána ve 12-týdenní randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s 29 pediatrickými pacienty ve věku 5-19 let v posledním stadiu onemocnění ledvin na dialýze. Šest nejmladších pacientů, léčených přípravkem Zemplar, bylo ve věku 5-12 let. Počáteční dávkování při hodnotách iPTH pod 500 pg/ml činilo 0,04 mikrogramů/kg přípravku Zemplar 3x týdně a při hodnotách iPTH 500 pg/ml činilo dávkování 0,08 mikrogramů/kg 3x týdně. Dávky přípravku byly zvyšovány po přírůstcích 0,04 mikrogramů/kg v závislosti na sérových hladinách iPTH, vápníku a poměru Ca x P v séru. Studii dokončilo 67% pacientů, léčených přípravkem Zemplar a 14% pacientů, léčených placebem. Ve skupině léčené přípravkem Zemplar byly u 60% pacientů zaznamenány 2 po sobě jdoucí poklesy hladin iPTH o 30% oproti výchozím hladinám iPTH, ve srovnání s 21% pacientů ve skupině léčené placebem. 71% pacientů ze skupiny léčené placebem léčbu přerušilo z důvodu excesívní elevace hladin iPTH. Jak skupině léčené přípravkem Zemplar, tak i ve skupině, léčené placebem, se nevyskytl žádný případ rozvoje hyperkalcemie. Údaje o podávání pacientům pod 5 let věku nejsou k dispozici.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

DistribuceFarmakokinetika parikalcitolu byla studována u pacientů s chronickou renální insuficiencí (ChRI), u kterých byla nutná hemodialýza. Parikalcitol se podává jako intravenózní bolus. Za dvě hodiny po podání dávek v rozmezí od 0,04 do 0,24 μg/kg koncentrace parikalcitolu výrazně poklesly a poté klesaly logaritmicko-lineárně s průměrným poločasem asi 15 hodin. Při opakovaném podání parikalcitolu nebyla pozorována jeho akumulace.

VylučováníV klinické studii u zdravých osob se plazmatická radioaktivita po jednorázovém intravenózním podání 0,16 μg/kg bolusové dávky

3H-parikalcitolu (n=4) přičítala mateřské látce. Parikalcitol byl vylučován

primárně hepatobiliárně, protože 74% podané radioaktivní dávky bylo vylučováno stolicí a pouze 16% bylo zjištěno v moči.

Metabolismus

7

V moči a ve stolici bylo detekováno několik neznámých metabolitů, přičemž v moči nebyl detekován žádný parikalcitol. Nebyla prováděna charakterizace a identifikace těchto metabolitů. Tyto metabolity představovaly dohromady 51% radioaktivity v moči a 59% radioaktivity ve stolici. Plazmatická vazba parikalcitolu na bílkoviny in vitro byla velmi výrazná (>99,9%) a nesaturovatelná v koncentračním rozmezí 1-100 ng/ml.

Farmakokinetická charakteristika parikalcitolu u pacientů s ChRI (dávka 0,24 μg/kg)

Parametr

N

Hodnoty (průměr ± SD)

Cmax (5 minut po podání bolusu)

6

1850 ± 664 (pg/ml)

AUC0-∞

5

27382 ± 8230 (pg·hod/ml)

CL

5

0,72 ± 0,24 (l/hod.)

Vss

5

6 ± 2 (l)

Speciální populace

Pohlaví, rasa a věk: U dospělých sledovaných pacientů nebyly pozorovány žádné farmakokinetické rozdíly z hlediska věku nebo pohlaví. Nebyly zjištěny farmakokinetické rozdíly z hlediska rasy.

Poškození jater: Koncentrace nevázaného parikalcitolu u pacientů s mírným až středně těžkým poškozením jater jsou obdobné jako u zdravých osob. U těchto pacientů není tedy zapotřebí žádná úprava dávek. U pacientů s těžkým poškozením jater nejsou s léčbou parikalcitolem žádné zkušenosti.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Charakteristické nálezy u studií toxicity s opakovanými dávkami u hlodavců a psů se obecně připisovaly kalcemické aktivitě parikalcitolu. K účinkům nejednoznačně související s hyperkalcemií patřilo snížení počtu leukocytů a atrofie thymu u psů a změny hodnot APTT (zvýšení u psů a snížení u potkanů). Změny bílého krevního obrazu nebyly pozorovány v klinických studiích s parikalcitolem.

Parikalcitol neovlivňoval fertilitu u potkanů a nebyly zjištěny důkazy jeho teratogenní aktivity u potkanů nebo králíků. Vysoké dávky jiných přípravků s vitaminem D podávaných během březosti u zvířat vedly k teratogenezi. Bylo prokázáno, že parikalcitol při podání v dávkách toxických pro matku ovlivňuje životaschopnost plodů a podporuje významný vzestup perinatální a postnatální mortality novorozených potkanů.

V souboru analýz genotoxicity in vitro a in vivo nebyl zjištěn genotoxický potenciál parikalcitolu.

Studie kancerogenity u hlodavců neukázaly na žádná speciální rizika při používání u lidí.

Podávané dávky parikalcitolu a/nebo jeho systémová expozice byly mírně vyšší než terapeutické dávky nebo systémová expozice parikalcitolu.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Ethanol (20% v/v)PropylenglykolVoda na injekci

6.2

Inkompatibility

Studie kompatibility nejsou k dispozici, a proto tento léčivý přípravek nesmí být mísen s žádnými dalšími léčivými přípravky.

8

Mezi propylenglykolem a heparinem dochází k interakci, přičemž se neutralizuje účinek heparinu. Zemplar injekční roztok obsahuje jako pomocnou látku propylenglykol a proto se má podávat jiným injekčním portem než heparin.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky.Po otevření ihned spotřebujte.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Jedna ampule ze skla typu I obsahuje 1 ml injekčního roztoku.

Přípravek Zemplar je k dispozici v tomto balení:Balení obsahující 5 ampulí po 1 ml injekčního roztoku

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Parenterální léčivé přípravky je zapotřebí před podáním vizuálně zkontrolovat na obsah cizorodých látek a změnu barvy. Roztok je čirý a bezbarvý.

Pro jednorázové použití. Veškerý nepoužitý roztok by měl být znehodnocen.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

56/391/10-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

19.5.2010/20.1.2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU

17.10.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Zemplar 2 g/ml injekční roztokParicalcitolum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

1 ml injekčního roztoku obsahuje 2 mikrogramy parikalcitolu.Jedna 1 ml ampule obsahuje 2 mikrogramy parikalcitolu.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Ethanol (20 % v/v)PropylenglykolVoda na injekci

Další informace naleznete v příbalové informaci.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Injekční roztokBalení obsahuje 5 ampulí po 1 ml.

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Intravenózní podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.Pouze k jednorázovému podání. Veškerý nespotřebovaný roztok musí být znehodnocen.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories s. r. o.PrahaČeská republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

56/391/10-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se – odůvodnění přijato

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

ETIKETA NA AMPULI

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Zemplar 2 g/ml injekční roztokParicalcitolumIV

2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

3.

POUŽITELNOST

EXP:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. š.:

5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

2 g/1 ml

6.

JINÉ