Příloha č. 1 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls41779/2010 a příloha k sp.zn.: sukls241170/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

ZAVEDOS

prášek pro injekční roztok

idarubicini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek ZAVEDOS a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek ZAVEDOS používat

3.

Jak se přípravek ZAVEDOS používá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek ZAVEDOS uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK ZAVEDOS A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek Zavedos patří do skupiny léků nazývaných antracykliny, které se používají při chemoterapeutické léčbě. U přípravku Zavedos bylo experimentálně prokázáno protinádorové působení a tento přípravek se používá k léčbě různých typů leukemií (rakoviny bílých krvinek). 2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK ZAVEDOS POUŽÍVAT

Nepoužívejte přípravek ZAVEDOS -

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na idarubicin nebo na kteroukoli další složku přípravku, jiné antracykliny nebo antracendiony

-

jestliže se Vás týká kterýkoliv z následujících stavů

•

závažné postižení jater

•

závažné postižení ledvin

•

závažná srdeční selhávání

•

nedávný infarkt myokardu

•

závažné poruchy srdečního rytmu

•

přetrvávající myelosuprese (kostní dřeň nevytváří dostatek krvinek)

•

předchozí léčba idarubicinem a/nebo jinými antracykliny a antracendiony v maximální kumulativní dávce

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku ZAVEDOS je zapotřebí Jestliže trpíte útlumem kostní dřeně způsobeným předchozí léčbou. Přípravek Zavedos může ovlivnit kostní dřeň tak, že nebude vytvářet dostatek krvinek. Váš lékař může chtít odložit další léčebnou kúru, dokud se Vaše krev neuzdraví. Ke kontrole Vám budou pravidelně prováděny krevní testy. Jestliže jste v minulosti trpěl/a problémy se srdcem nebo pokud jste v současnosti léčen/a na problémy se srdcem, zajistěte prosím, aby o tom Váš lékař věděl. Idarubicin může srdce poškodit. Vaše srdeční funkce budou před léčbou a během ní vyšetřovány různými testy (EKG, MUGA sken (tj. zvláštní zobrazovací technika ukazující cévy) nebo ultrazvuk). K poškození srdce může dojít zvláště při podávání vysokých dávek přípravku Zavedos. Poškození nemusí být několik týdnů patrné, a proto mohou během této doby být vyžadovány pravidelné testy. Pokud máte problémy s ledvinami nebo játry. Přípravek Zavedos může narušit fungování ledvin a jater. Ke sledování těchto změn bude před a pravidelně v průběhu léčby kontrolována Vaše krev; proto je důležité, abyste tyto krevní testy nevynechával/a. Váš lékař bude pravidelně provádět následující kontroly: -

krevní testy, aby se ujistil, že máte dost krvinek k fungování krve

-

krevní testy kontrolující hladiny kyseliny močové

-

krevní testy kontrolující, zda ledviny a játra řádně fungují

-

testy srdce, protože idarubicin může mít na srdce vliv.

Na základě výsledků těchto vyšetření může Váš lékař rozhodnout, že přípravek Zavedos nemusí být pro Vaši léčbu vhodný nebo může snížit použitou dávku. Vysoké dávky přípravku Zavedos mohou zhoršit nežádoucí účinky, jako jsou boláky v ústech, nebo můžou snížit počet bílých krvinek a krevních destiček (ty napomáhají srážení krve) v krvi. Pokud k tomu dojde, můžete potřebovat antibiotika nebo krevní transfuze. Vředy v ústech lze léčit tak, aby při hojení nebyly tak obtěžující. Nesmíte být očkován/a živými vakcínami (např. proti žluté zimnici), protože to by mohlo vést k těžkým a dokonce smrtelným infekcím. Pokud si přejete být očkován/a, obraťte se prosím na svého lékaře. Pokud trpíte infekcí, musí být před zahájením léčby zvládnuta. Idarubicin může poškodit nenarozené dítě. Ženy a muži musí během léčby a 3 měsíce po ní používat vhodnou antikoncepci (viz “Těhotenství a kojení”). Léčba přípravkem Zavedos může u mužů vést k nevratné neplodnosti, proberte prosím se svým lékařem možnost uchování spermatu, pokud si přejete stát se v budoucnosti otcem. Vaše moč může mít 1 až 2 dny po léčbě idarubicinem červenou barvu. Pokud máte jakékoli otázky nebo pokud u Vás barva moči vyvolává obavy, proberte to prosím se svým lékařem. Také prosím sdělte svému lékaři, pokud jste současně léčen/a ozařováním nebo pokud jste byl/a ozařováním léčen/a 2 až 3 týdny před zahájením léčby. Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Zejména musíte svého lékaře informovat, pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval/a kterýkoli z následujících léků: - léčiva proti rakovině ovlivňující funkci kostní dřeně - užíváte léky, které mají vliv na funkci ledvin a/nebo jater - užíváte jiné léky, které by mohly poškodit srdce (např. cyklofosfamid) - užíváte jiné léky na stávající nemoc srdce (blokátory vápníkového kanálu) - jste byl/a v posledních několika měsících očkován/a - léky k léčbě křečí (např. fenytoin a fosfenytoin) - imunosupresiva (jako je cyklosporin nebo takrolimus) - léky bránící srážení krve (např. fenprokumon nebo acenokumarol) Těhotenství a kojení Přípravek Zavedos smí být použit během těhotenství, pouze pokud očekávaný přínos opodstatňuje možné riziko pro plod a ženám v plodném období se proto doporučuje vyhnout se otěhotnění během léčby. Svého lékaře informujte, pokud jste těhotná, domníváte se, že byste mohla být těhotná nebo těhotenství plánujete a také pokud kojíte. Váš lékař musí zvážit možná rizika pro Vás nebo Vaše dítě. V době, kdy se Vy nebo Váš partner léčíte přípravkem Zavedos je třeba se otěhotnění vyhnout. Doporučuje se proto používat účinnou antikoncepci, ať již jste muž nebo žena, aby nedošlo k otěhotnění během léčby a 3 měsíce poté. Přípravek Zavedos může poškodit nenarozené dítě, proto je důležité, abyste svého lékaře informovala, pokud máte za to, že jste těhotná. Pokud plánujete těhotenství po ukončení léčby, obraťte se prosím na svého lékaře ohledně genetického poradenství. Léčba přípravkem Zavedos může u mužů vést k nevratné neplodnosti, proberte prosím se svým lékařem možnost uchování spermatu, pokud si přejete stát se v budoucnosti otcem. Během léčby přípravkem Zavedos byste neměla kojit, protože se složky přípravku mohou vylučovat do mateřského mléka a případně poškodit Vaše dítě. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Nebyly provedeny žádné studie sledující účinky přípravku Zavedos na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Předtím, než začnete řídit nebo obsluhovat stroje, poraďte se prosím se svým lékařem. 3.

JAK SE PŘÍPRAVEK ZAVEDOS POUŽÍVÁ

Přípravek Zavedos Vám bude podáván výhradně intravenózní infuzí (kapačkou). -

Váš lékař Vám předepíše potřebné množství (dávku) s ohledem na léčené onemocnění. Dávka se pak zpravidla určuje na základě celkového povrchu těla. Určené dávka se podává obvykle 3 dny po sobě.

-

Váš lékař však může dávku a počet dní léčby změnit v závislosti na Vašem stavu a v případě

kombinované léčby na dávce ostatních přípravků, které Vám mohou být podávány. Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Zavedos nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Ihned sdělte svému lékaři nebo zdravotní sestře: -

Jestliže budete mít během podávání idarubicinu pocit píchání nebo pálení v místě vstupu léku do žíly. Může to znamenat, že zbytek léku bude muset být podán do jiné žíly.

-

Jestliže Vás postihne třesavka (jako při chřipce) nebo kožní vyrážky, protože můžete na tento lék být alergický/á.

-

Jestliže se u Vás po léčbě objeví boláky v ústech nebo zvýšená teplota nebo pokud zaznamenáte jakékoli krvácení nebo tvorbu modřin, protože tento přípravek může snížit počet krvinek a krevních destiček.

Během léčby se mohou vyskytnout tyto nežádoucí účinky: Infekce: Infekce, otrava krve, leukémie po ukončení léčby Novotvary: Leukemie po ukončení léčby Poruchy krve a lymfatického systému: Snížení počtu červených a bílých krvinek a krevních destiček Poruchy imunitního systému: Generalizovaná nadměrná reakce imunitního systému Poruchy metabolismu a výživy: Ztráta chuti k jídlu, nadměrný úbytek tekutin, zvýšená hladina

kyseliny močové v krvi

Srdeční poruchy: Poruchy vedení elektrického vzruchu v srdci, městnavé srdeční selhání, zánět

srdečního svalu, zánět blány obklopující srdce, zrychlený tep, zrychlený nepravidelný tep

Cévní poruchy: Krvácení, návaly horka, zánět žil, šok, tromboembolie (uvolnění krevní sraženiny do

krevního oběhu a uzavření cévy)

Gastrointestinální poruchy: bolesti břicha nebo pocit pálení, zánět tlustého střeva (může být závažná a

vést k proděravění)), průjem, eroze/ulcerace, zánět jícnu, krvácení do zažívacího traktu, zánět sliznice dutiny ústní, nevolnost, zvracení,

Poruchy kůže a podkožní tkáně: zarudnutí, ztráta vlasů, přecitlivělost ozářené kůže, místní poškození

kůže, vyrážka/svědění, změny kůže a zvýšení pigmentace kůže a nehtů, kopřivka

Poruchy ledvin a močových cest: červené zbarvení moči 1 až 2 dny po podání Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: horečka Vyšetření: bezpříznakové snížení objemu krve vypuzeného z levé komory, změny na EKG, zvýšení

hladin jaterních enzymů a bilirubinu

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 5.

JAK PŘÍPRAVEK ZAVEDOS UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí Přípravek Zavedos nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na lahvičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte při teplotě do 25°C. Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu až 48 hodin při 2 až 8 oC nebo 24 hodin při teplotě do 25 °C.

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8oC, pokud rekonstituce/ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Nepoužitý roztok je nutno zlikvidovat. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek ZAVEDOS obsahuje - Léčivou látkou je idarubicini hydrochloridum - Pomocnou látkou je monohydrát laktosy. Jak přípravek ZAVEDOS vypadá a co obsahuje toto balení Červenooranžový prášek pro přípravu injekčního roztoku. Druh obalu: bezbarvá skleněná lahvička s pryžovou zátkou, pertlí a krytem. Velikost balení:– 1 lahvička Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci Pfizer spol. s r.o., Praha, Česká republika Výrobce Actavis Italy S.p.A., Nerviano, Itálie Tato příbalová informace byla naposledy schválena 8.8.2012

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky: NÁVOD K POUŽITÍ PŘÍPRAVKU, ZACHÁZENÍ S NÍM (A K JEHO LIKVIDACI) Aby se zamezilo vzniku aerosolu během rekonstituce, je v lahvičce s idarubicinem podtlak. Při zavádění jehly do lahvičky je nutné postupovat se zvýšenou opatrností a vyvarovat se vdechnutí případného aerosolu. Příprava roztoku. Při přípravě se obsah 5 mg lahvičky rozpouští výhradně v 5 ml vody na injekci, obsah 10 mg se rozpouští výhradně v 10 ml vody na injekci. Vzniklý roztok je hypotonický a je nutné dodržet postup podání popsaný níže. Intravenózní podání. Rozpuštěný roztok se podává pouze intravenózně, volně tekoucí intravenózní infuzí 0,9% chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy po dobu 5-10 minut. Přímá injekce do žíly se nedoporučuje pro riziko extravazace, k níž může dojít i v případě správného krevního návratu po nasátí jehlou.

Bezpečnostní opatření. Následující bezpečnostní doporučení jsou dána toxickou povahou léčivé látky a jsou platná pro všechny antineoplastické látky:

- Personál musí být vyškolen ve správných technikách rekonstituce a zacházení s přípravkem. - Těhotné ženy nesmí pracovat s tímto léčivým přípravkem. - Personál manipulující s idarubicinem musí nosit ochranné prostředky: ochranné brýle, plášť,

rukavice na jedno použití a respirátor.

- Pro rekonstituci musí být určen/vyhrazen zvláštní/oddělený prostor (pokud možno

s laminárním prouděním vzduchu). Pracovní plochy musí být chráněny absorpčním papírem na jedno použití s vrstvou plastu na spodní straně.

- Veškerý materiál použitý pro rekonstituci, aplikaci přípravku nebo čištění, včetně rukavic,

musí být umístěn do odpadních nádob pro vysoce nebezpečný odpad, určený ke spalování za vysokých teplot.

- Povrch pokapaný nebo politý přípravkem nebo jeho roztokem je třeba očistit 1 % roztokem

chlornanu sodného a omýt vodou.

- Veškeré předměty použité při čištění je nutné zlikvidovat výše uvedeným způsobem. - Náhodný kontakt roztoku s kůží nebo s očima je nutné okamžitě ošetřit opakovaným

výplachem vodou, mýdlem a vodou nebo roztokem hydrogenuhličitanu sodného a je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

- Nepoužitý roztok je nutné zlikvidovat.

1/9

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls41779/2010 a příloha k sp.zn.: sukls241170/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU ZAVEDOS Prášek pro injekční roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna lahvička obsahuje: idarubicini hydrochloridum 5 mg nebo 10 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Prášek pro injekční roztok. Popis přípravku: červenooranžový lyofilizát 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Antimitotikum a cytostatikum. -

Akutní nelymfocytární leukemie (ANLL) dospělých.

Idarubicin je schopen indukce remise jak v terapii první linie, tak u pacientů s relapsem či u těch, kteří neodpověděli na léčbu. -

Akutní lymfocytární leukemie (ALL) u dospělých a dětí jako terapie druhé linie.

Zavedos lze použít v kombinačních léčebných režimech spolu s dalšími cytostatiky. 4.2

Dávkování a způsob podání

Akutní nelymfocytární leukemie (ANLL) U ANLL dospělých je doporučená dávka přípravku ZAVEDOS 12 mg/m2/den i.v. po dobu 3 dnů v kombinovaném léčebném režimu s cytarabinem. Jiný dávkovací režim používaný u ANLL v monoterapii a v kombinované léčbě je 8 mg/m2/den i.v. po dobu 5 dní.

Akutní lymfocytární leukemie (ALL) Jako monoterapie v léčbě ALL je u dospělých doporučována dávka 12 mg/m2/den i.v. po dobu 3 dnů,

u dětí je doporučeno 10 mg/m2/den i.v. po dobu 3 dnů. Doporučované dávky je nicméně nutné upravit s ohledem na hematologický stav individuálního pacienta a v případě kombinovaných režimů i s ohledem na dávku ostatních cytotoxických látek. Dávka se zpravidla určuje na základě celkového povrchu těla.

2/9

Zavedos má být podáván výhradně intravenózní cestou. Intravenózní podání jak rekonstituovaného, tak předem připraveného roztoku by mělo být provedeno během 5-10 minut již zavedeným infuzním setem s fyziologickým roztokem nebo s 5% roztokem glukosy poté, co se ujistíme, že je jehla opravdu dokonale zavedena v žíle. Tento postup snižuje riziko trombózy a perivenózního podání, což jsou komplikace, které mohou vést až k závažné celulitidě či nekróze. Pokud byla infuze podána do žíly malého kalibru, případně opakovaně do téže žíly, byl popsán vznik žilní sklerotizace. Úpravy dávkování Jaterní nebo renální dysfunkce. Přestože neexistují žádná zvláštní doporučení podle omezených dostupných dat u pacientů s jaterním a/nebo renálním postižením, snížení dávky by se mělo zvážit u pacientů s hladinami bilirubinu a/nebo kreatininu v séru vyššími než 2,0 mg/dl. Idarubicin se nemá podávat pacientům s těžkým jaterním a/nebo renálním postižením.

4.3

Kontraindikace

•

přecitlivělost na idarubicin nebo na kteroukoli složku přípravku, jiné antracykliny nebo antracendiony •

závažné jaterní postižení

•

závažné renální postižení

•

závažná insuficience myokardu

•

recentní infarkt myokardu

•

závažné arytmie

•

přetrvávající myelosuprese

•

předchozí léčba idarubicinem a/nebo jinými antracykliny a antracendiony v maximální

kumulativní dávce (viz bod 4.4) 4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Obecné. Idarubicin má být podáván jen pod dohledem lékařů se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou. Pacienti se mají před zahájením léčby idarubicinem zotavit z akutní toxicity předchozí cytotoxické léčby (jako je stomatitida, neutropenie, trombocytopenie a generalizované infekce) Srdeční funkce. Kardiotoxicita představuje riziko léčby antracykliny, které se může manifestovat časnými (tedy akutními) nebo pozdními změnami. Časné (akutní) změny. Časná kardiotoxicita idarubicinu je představována především sinusovou tachykardií a/nebo abnormalitami na EKG, jako jsou nespecifické změny ST úseku a T vlny. Byly popsány také tachyarytmie, včetně předčasných komorových stahů a komorové tachykardie, bradykardie, stejně tak atrioventrikulární a raménkové blokády. Tyto změny většinou nepředznamenávají rozvoj pozdní toxicity, zřídka jsou klinicky významné a obecně nepředstavují důvod k přerušení léčby idarubicinem. Pozdní (opožděné) změny. Pozdní kardiotoxicita se většinou objevuje opožděně v průběhu léčby idarubicinem nebo 2 až 3 měsíce po jejím ukončení, byly však popsány i změny pozdější, několik měsíců až let po ukončení terapie. Pozdní kardiomyopatie se projevuje snížením ejekční frakce levé komory (LVEF) a/nebo příznaky kongestivního srdečního selhání, jako jsou dyspnoe, plicní edém, gravitační otoky, kardiomegalie a hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální výpotek a cválavý rytmus. Byly popsány i změny subakutní, jako je perikarditida/myokarditida. Život ohrožující městnavé srdeční selhání je nejzávažnější formou antracykliny vyvolané kardiomyopatie a představuje toxicitu limitující kumulativní dávku léku.

3/9

Limity kumulativní dávky idarubicinu podaného intravenózně nebo perorálně nebyly definovány. Nicméně kardiomyopatie spojená s idarubicinem byly hlášeny u 5 % pacientů používajících kumulativní intravenózní dávky 150 až 290 mg/m2. Dostupná data od pacientů léčených perorálním idarubicinem celkovými kumulativními dávkami až 400 mg/m2 naznačují nízkou pravděpodobnost kardiotoxicity. Předtím, než pacienti podstoupí léčbu idarubicinem, mají být zhodnoceny jejich srdeční funkce, které pak musí být sledovány po celou dobu terapie, aby se tak snížilo riziko vzniku závažného srdečního postižení. Riziko může být sníženo pravidelným monitorováním LVEF v průběhu léčby s jejím okamžitým přerušením v případě prvního příznaku zhoršení funkce. Příslušné kvantitativní metody pro opakované hodnocení srdečních funkcí (hodnocení LVEF) zahrnují radionuklidovou ventrikulografii (MUGA) nebo echokardiografii (ECHO). Doporučuje se zhodnocení výchozího stavu srdeční funkce pomocí EKG a buď MUGA nebo ECHO vyšetření, hlavně u pacientů s rizikovými faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Opakované ECHO nebo MUGA zhodnocení LVEF má být prováděno hlavně u vyšších kumulativních dávek antracyklinů. Technika použitá k hodnocení funkcí má být konzistentní po celou dobu sledování pacienta. Rizikové faktory pro srdeční toxicitu zahrnují aktivní či latentní kardiovaskulární onemocnění, předchozí či současnou radioterapii v mediastinální/perikardiální oblasti, předchozí terapii antracykliny nebo antracendiony a současné užívání léků snižujících srdeční kontraktilitu nebo kardiotoxických léků (např. trastuzumab). Antracykliny včetně epirubicinu nemají být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými léky, pokud nejsou pacientovy srdeční funkce pečlivě monitorovány. Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby jinými kardiotoxickými agens, zvláště takovými, které mají dlouhý biologický poločas, jako je trastuzumab, mohou být také vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiotoxicity. Biologický poločas trastuzumabu je přibližně 28,5 dne a může přetrvávat v oběhu až po dobu 24 týdnů. Proto se lékaři mají vyhnout zahájení terapie antracykliny po dobu 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem, pokud je to možné. Pokud jsou antracykliny podány před tímto časovým intervalem, je doporučeno důkladné monitorování srdečních funkcí. U pacientů léčených vysokými kumulativními dávkami a u těch s rizikovými faktory musí být srdeční funkce pečlivě sledovány. Kardiotoxicita idarubicinu se však může projevit i při nižších kumulativních dávkách či u pacientů bez rizikových faktorů. Zdá se, že u novorozenců a dětí je náchylnost ke kardiotoxicitě indukované antracykliny vyšší. Je nutné dlouhodobé a pravidelné sledování srdečních funkcí. Je pravděpodobné, že toxicita idarubicinu a ostatních antracyklinů a antracendionů se sčítá. Hematologická toxicita. Stejně jako ostatní cytotoxické látky, i idarubicin může vést k myelosupresi. Před každým cyklem terapie idarubicinem a během něj má být vyhodnocen hematologický profil pacienta, včetně diferenciálního počtu leukocytů. Hlavním projevem hematologické toxicity idarubicinu je přechodná na dávce závislá leukopenie a/nebo granulocytopenie (neutropenie), které představují nejčastější akutní toxicitu limitující dávkování tohoto léku. Leukopenie a neutropenie obecně dosahují svého maxima mezi 10. a 14. dnem aplikace. Počet leukocytů/neutrofilů se ve většině případů navrací k normálním hodnotám do 21. dne. Může se též objevit trombocytopenie a anémie. Klinické důsledky závažné myelosuprese zahrnují horečku, infekce, sepsi/septikemii, septický šok, krvácení, hypoxii tkání či smrt. Sekundární leukemie. Sekundární leukemie, s preleukemickou fází či bez ní, byla popsána u pacientů léčených antracykliny (včetně idarubicinu). Sekundární leukemie je častější, pokud jsou tyto léky podávány spolu s antineoplastickými látkami poškozujícími DNA, v kombinaci s radioterapií či pokud byli pacienti předléčeni cytotoxickými látkami, případně pokud byly dávky antracyklinů postupně zvyšovány. Tyto leukemie mohou mít 1-3letou latenci.

4/9

Gastrointestinální. Idarubicin má emetogenní účinek. Mukozitida (především stomatitida, méně ezofagitida) se obecně objevují časně po podání léku a pokud jsou závažné, mohou během několika dnů progredovat do slizničních ulcerací. Většina pacientů se z těchto nežádoucích účinků zotaví do třetího týdne terapie. Příležitostně byly pozorovány závažné gastrointestinální příhody (jako perforace a krvácení) u pacientů léčených idarubicinem, kteří měli akutní leukemii nebo jiné patologie v anamnéze, nebo dostávali léčiva, která jsou spojena s možnými gastrointestinálními komplikacemi. U pacientů s aktivní gastrointestinální chorobou a zvýšeným rizikem krvácení a/nebo perforace musí lékař zvážit přínos a riziko léčby idarubicinem. Jaterní a/nebo renální funkce. Protože zhoršení funkce jater či ledvin může ovlivnit distribuci idarubicinu, mají být tyto funkce hodnoceny pomocí běžných laboratorních a klinických testů před zahájením léčby a potom v jejím průběhu (s použitím hladiny bilirubinu a kreatininu jako indikátorů). V některých studiích III. fáze byla léčba idarubicinem kontraindikována, pokud sérová hladina bilirubinu a/nebo kreatininu přesáhla 2.0 mg/dl (bilirubin > 34 mol/l a/nebo kreatinin > 177 mol/l. U ostatních anthracyklinů se při hladinách bilirubinu a kreatininu v rozmezí 1,2 - 2,0 mg/dl (bilirubin 20 – 34 mol/l a kreatinin 106 -177 mol/l) snižuje dávka na 50 %. Účinky v místě aplikace. Aplikace do malé žíly či opakovaná aplikace do téže žíly mohou vést ke vzniku flebosklerózy. Riziko vzniku flebitidy/tromboflebitidy v místě injekce lze snížit dodržováním doporučené metody aplikace (viz bod 4.2 Dávkování a způsob podání). Extravazace. Extravazace idarubicinu během intravenózního podání může vést k lokální bolestivosti, závažnému poškození tkání (tvorba puchýřů, závažná celulitida) a nekróze. Pokud se během intravenózního podávání idarubicinu objeví příznaky či známky extravazace, má být infuze léku okamžitě ukončena. Syndrom lýzy tumoru Idarubicin může způsobovat hyperurikemii jako důsledek rozsáhlého katabolismu purinů, který doprovází lékem způsobenou rychlou lýzu neoplastických buněk (syndrom nádorového rozpadu). Po zahájení léčby mají být vyhodnoceny krevní hladiny kyseliny močové, draslíku, vápníku a kreatininu. Hydratace, alkalizace moči a profylaxe alopurinolem k prevenci hyperurikemie mohou snížit riziko možných komplikací syndromu nádorového rozpadu. Imunosupresivní účinky/zvýšená vnímavost vůči infekcím – podání živých či atenuovaných vakcín pacientům imunokompromitovaným v důsledku podání chemoterapeutických agens včetně idarubicinu může mít za následek vážné či fatální infekce. Pacienti používající idarubicin se mají vyvarovat vakcinací živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být použity, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená. Ostatní. Stejně jako u ostatních cytotoxických látek byly během léčby idarubicinem hlášeny případy tromboflebitidy a trombembolických příhod, včetně plicní embolie. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Idarubicin je silně myelosupresivní a režimy kombinované chemoterapie, které zahrnují přípravek s podobným účinkem, může vést k aditivní toxicitě, zejména v ohledu na účinek na kostní dřeň a na hematologické a gastrointestinální účinky (viz bod 4.4). Použití idarubicinu současně s jinými potenciálně kardiotoxickými či s kardioaktivními látkami (např. blokátory kalciového kanálu) vyžaduje sledování srdečních funkcí během léčby. Změny jaterních a renálních funkcí indukované konkomitantní terapií může ovlivnit metabolismus, farmakokinetiku a terapeutickou účinnost a/nebo toxicitu idarubicinu (viz bod 4.4). Aditivní myelosupresivní účinek se může objevit, pokud je používána radioterapie současně nebo 2 – 3 týdny před zahájením léčby idarubicinem.

5/9

4.6

Těhotenství a kojení

(viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti) Poškození fertility Idarubicin může indukovat chromozomální poškození spermatozoí. Muži léčení idarubicinem proto mají používat účinné antikoncepční metody Těhotenství Embryotoxický účinek idarubicinu byl potvrzen in vitro i in vivo. Nicméně u těhotných žen nebyly provedeny žádné kontrolované studie. Ženám ve fertilním období se doporučuje vyhnout se otěhotnění během léčby. Idarubicin má být použit během těhotenství, pouze pokud očekávaný přínos opodstatňuje možné riziko pro plod. Pacientka má být informována o možných rizicích pro plod. Kojení Není známo, zda jsou idarubicin nebo jeho metabolity vylučovány do mateřského mléka. Matky by měly být poučeny, že nemají kojit, pokud podstupují chemoterapii tímto lékem. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Účinky idarubicinu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly systematicky hodnoceny. 4.8

Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v souvislosti s léčbou idarubicinem (viz bod 4.4) Infekce a infestace: infekce, sepse/septikemie Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy): sekundární leukemie (akutní myeloidní leukemie a myelodysplastický syndrom) Poruchy krve a lymfatického systému: anemie, leukopenie, neutropenie, trombocytopenie Poruchy imunitního systému: anafylaxe Poruchy metabolismu a výživy: anorexie, dehydratace, hyperurikemie Srdeční poruchy: atrioventrikulární blokády, blokáda Tawarova raménka, městnavé srdeční selhání, myokarditida, perikarditida, sinusová tachykardie, tachyarytmie Cévní poruchy: hemoragie, návaly horka, flebitida, šok, tromboflebitida, trombembolie Gastrointestinální poruchy: bolesti břicha nebo pocit pálení, kolitida (včetně závažné enterokolitidy/ neutropenické enterokolitidy s perforací), průjem, eroze/ulcerace, ezofagitida, krvácení do gastrointestinálního traktu, mukozitida/stomatitida, nauzea, zvracení, Poruchy kůže a podkožní tkáně: akrální erytém, alopecie, hypersenzitivita ozářené kůže (‚radiation recall reaction‘), lokální toxicita, vyrážka/svědění, změny kůže a hyperpigmentace kůže a nehtů, urtikarie Poruchy ledvin a močových cest: červené zbarvení moči 1 až 2 dny po podání Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: horečka

6/9

Vyšetření: asymptomatické snížení ejekční frakce levé komory, abnormality na EKG, zvýšení hladin jaterních enzymů a bilirubinu 4.9

Předávkování

Velmi vysoké dávky idarubicinu často vedou do 24 hodin k poškození myokardu a do jednoho až dvou týdnů k těžkému útlumu kostní dřeně. V těchto případech je na místě podpůrná léčba, krevní transfúze a izolace pacienta. Byly popsány případy srdečního selhání i několik měsíců po předávkování anthracykliny. Pacienti mají být pečlivě sledováni a v případě objevení se známek srdečního selhání mají být adekvátně léčeni. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antracykliny a příbuzné látky ATC kód: L01DB06 Idarubicin je antracyklin s interkalačním účinkem na DNA, který vstupuje do interakce s topoizomerázou II a má inhibiční účinky na syntézu nukleových kyselin. Záměna ve struktuře antracyklinů na 4. pozici dává sloučenině ve srovnání s doxorubicinem a daunorubicinem vyšší lipofilitu s následným zlepšením průnikem do buněk. Idarubicin byl shledán silnějším než daunorubicin a účinnější látkou pro léčbu leukemie a lymfomů u myší, a to jak při intravenózním, tak při perorálním podání. In vitro studie na myších a lidských buňkách rezistentních na antracykliny ukázaly nižší míru zkřížené rezistence u idarubicinu než v případě doxorubicinu či daunorubicinu. Studie kardiotoxicity na zvířatech ukázaly, že má idarubicin lepší terapeutický index než doxorubicin nebo daunorubicin. Hlavní metabolit, idarubicinol, má v experimentálních modelech také prokázané protinádorové působení, jak in vitro, tak in vivo. Pokud je podáván potkanům ve stejných dávkách jako látka, ze které je odvozen, je idarubicinol zřetelně méně kardiotoxický než idarubicin. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Intravenózní podání Po intravenózním podání u pacientů s normálními jaterními a ledvinnými funkcemi je idarubicin eliminován ze systémové cirkulace s plazmatickým poločasem 11-25 hodin. Většina léčivé látky je přeměňována na aktivní metabolit, idarubicinol, který je pomalu eliminován s plazmatickým poločasem 41-69 hodin. Léčivá látka je eliminována prostřednictvím biliární a renální exkrece, především ve formě idarubicinolu. Studie koncentrací léčivé látky v buňkách (jaderné krevní buňky a buňky kostní dřeně) ukázaly, že vrcholu intracelulární koncentrace idarubicinu je dosaženo již během několika minut. Koncentrace idarubicinu a idarubicinolu v jaderných krevních buňkách a buňkách kostní dřeně jsou více než stokrát vyšší než koncentrace v plazmě. Rychlost eliminace z buněk a plazmy je takřka identická, terminální poločas je kolem 15 hodin. Terminální poločas idarubicinolu je 72 hodin. Zvláštní populace Jaterní a renální poškození. Farmakokinetika idarubicinu u pacientů s jaterním a/nebo renálním poškozením nebyla hodnocena. Očekává se, že u pacientů s se středně závažnou až závažnou jaterní dysfunkcí se může metabolismus idarubicinu zhoršit a vést k vyšším systémovým hladinám léku. Účinek idarubicinu může být rovněž ovlivněn renálním onemocněním. Je nutné proto zvážit snížení dávky u pacientů s jaterním a/nebo renálním poškozením (viz body 4.2 a 4.4). Idarubicin je kontraindikován u pacientů se závažným jaterním a/nebo renálním selháním (viz bod 4.3).

7/9

Pediatrická populace. Farmakokinetická měření u 7 pediatrických pacientů používajících intravenózní idarubicin v dávkách v rozmezí 15 to 40 mg/m2/3 dny, ukázala střední poločas idarubicinu 8.5 hodiny (rozmezí: 3,6 – 26,4 hodin). Aktivní metabolit, idarubicinol, akumulovaný během 3denní léčby, vykázal střední poločas 43.7 hodin (rozmezí: 27,8-131 hodin). 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Idarubicin byl ve většině provedených zkoušek in vitro i in vivo genotoxický. Bylo také prokázáno jeho toxické působení na reprodukční orgány, embryotoxita a teratogenita u potkanů. U potkanů nebyly po intravenózním podání idarubicinu v dávkách 0,2 mg/kg/den v peri- a postnatálním období pozorovány žádné relevantní účinky na matky nebo jejich potomky. Není známo, zda se tato léčivá látka vylučuje do mateřského mléka. Intravenózně podávaný idarubicin, stejně jako ostatní anthracykliny, má prokázané karcinogenní účinky u potkanů. Studie lokální snášenlivosti provedené na psech ukázaly, že extravazace léku způsobuje nekrózu tkáně. Po intravenózním podání idarubicinu je hodnota LD50 u myší 4,4 mg/kg, u potkanů 2,9 mg/kg a u psů

1,0 mg/kg. Hlavními cílovými orgány po podání jednotlivé dávky byly hematopoetický systém a, především u psů, gastrointestinální trakt. Po opakovaném intravenózním podání idarubicinu potkanům a psům byly hlavními cílovými orgány hematopoetický systém, gastrointestinální trakt, ledviny, játra a samčí i samičí reprodukční orgány. Studie akutní a subakutní kardiotoxicity odhalily, že intravenózně podávaný idarubicin je mírně kardiotoxický jen při letálních dávkách, zatímco podání doxorubicinu a daunorubicinu vede k evidentnímu poškození myokardu již při dávkách neletálních. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Monohydrát laktózy 6.2 Inkompatibility Idarubicin se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky. Je nutno zabránit delšímu styku s jakýmkoli roztokem se zásaditým pH, protože by mohlo dojít k rozpadu idarubicinu. Zavedos se nesmí mísit s heparinem, protože by se mohla vytvořit sraženina. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky Chemická a fyzikální stabilita po otevření před použitím byla prokázána na dobu až 48 hodin při 2 až 8 oC nebo 24 hodin při teplotě do 25°C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 oC, pokud rekonstituce/ředění neproběhly za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Nepoužitý roztok je nutno zlikvidovat.

8/9

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25°C. 6.5 Druh obalu a velikost balení Druh obalu:bezbarvá skleněná lahvička s pryžovou zátkou, pertlí a krytem. Velikost balení:1 lahvička 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci) Aby se zamezilo vzniku aerosolu během rekonstituce, je v lahvičce s idarubicinem podtlak. Při zavádění jehly do lahvičku je nutné postupovat se zvýšenou opatrností a vyvarovat se vdechnutí případného aerosolu. Příprava roztoku. Při přípravě se obsah 5 mg lahvičky rozpouští výhradně v 5 ml vody na injekci, obsah 10 mg se rozpouští výhradně v 10 ml vody na injekci. Vzniklý roztok je hypotonický a je nutné dodržet postup podání popsaný níže. Intravenózní podání. Rozpuštěný roztok se podává pouze intravenózně, volně tekoucí intravenózní infuzí 0,9% chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy po dobu 5-10 minut. Přímá injekce do žíly se nedoporučuje pro riziko extravazace, k níž může dojít i v případě správného krevního návratu po nasátí jehlou (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Bezpečnostní opatření. Následující bezpečnostní doporučení jsou dána toxickou povahou léčivé látky a jsou platná pro všechny antineoplastické látky:

-

Personál musí být vyškolen ve správných technikách rekonstituce a zacházení s přípravkem.

-

Těhotné ženy nesmí pracovat s tímto léčivým přípravkem.

-

Personál manipulující s idarubicinem musí nosit ochranné prostředky: ochranné brýle, plášť,

rukavice na jedno použití a respirátor.

-

Pro rekonstituci musí být určen/vyhrazen zvláštní/oddělený prostor (pokud možno s laminárním

prouděním vzduchu). Pracovní plochy musí být chráněny absorpčním papírem na jedno použití s vrstvou plastu na spodní straně.

-

Veškerý materiál použitý pro rekonstituci, aplikaci přípravku nebo čištění, včetně rukavic, musí být

umístěn do odpadních nádob pro vysoce nebezpečný odpad, určený ke spalování za vysokých teplot.

-

Povrch pokapaný nebo politý přípravkem nebo jeho roztokem je třeba očistit 1 % roztokem

chlornanu sodného a omýt vodou.

-

Veškeré předměty použité při čištění je nutné zlikvidovat výše uvedeným způsobem.

-

Náhodný kontakt roztoku s kůží nebo s očima je nutné okamžitě ošetřit opakovaným výplachem

vodou, mýdlem a vodou nebo roztokem hydrogenuhličitanu sodného a je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

-

Nepoužitý roztok je nutné zlikvidovat.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Pfizer spol. s r.o., Praha, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 44/651/92-C

9/9

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 2.9.1992 / 8.8.2012 10. DATUM REVIZE TEXTU 8.8.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

ZAVEDOS® Powder for Injection 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

5 mg idarubicin hydrochloride 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Composition Vial containing idarubicin hydrochloride 5 mg – lactose 50 mg (as freeze-dried powder) 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

1 vial for intravenous use Indications and Dosage See package insert 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT

UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ Keep out of the reach and sight of children. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Mfg. / Exp.: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Do not store above 25°C. Do not refrigerate/freeze 10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pharmacia Italia S.p.A. – Italy Made in Italy 12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Batch 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Medical product subject to medical prescription. 15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se - odůvodnění přijato. Vzor štítku Zavedos 5 mg: Pfizer, spol. s .r.o. Registrační číslo: 44/651/92-C 859 50609 0236 1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

ZAVEDOS® Powder for Injection 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

10 mg idarubicin hydrochloride 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Composition Vial containing idarubicin hydrochloride 10 mg – lactose 100 mg (as freeze-dried powder) 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

1 vial for intravenous use Indications and Dosage See package insert 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT

UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ Keep out of the reach and sight of children. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Mfg. / Exp.: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Do not store above 25°C. Do not refrigerate/freeze 10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Pharmacia Italia S.p.A. – Italy Made in Italy 12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Batch 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Medical product subject to medical prescription. 15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se - odůvodnění přijato. Vzor štítku Zavedos 10 mg: Pfizer, spol. s .r.o. Registrační číslo: 44/651/92-C 859 50609 0238 5