Příloha č. 1 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls66369-66371/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Walzera 40 mg, potahované tabletyWalzera 80 mg, potahované tablety

Walzera 160 mg, potahované tablety

Valsartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.- Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to I tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.- Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1. Co je Walzera a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Walzera užívat3. Jak se Walzera užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak přípravek Walzera uchovávat6. Další informace

1. CO JE WALZERA A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Walzera obsahuje léčivou látku valsartan, která patří do skupiny léčivých přípravků známých jako antagonisté receptoru pro angiotenzin II, které pomáhají upravit vysoký krevní tlak.Angiotenzin II je látka v lidském těle, která způsobuje zúžení cév, a tím způsobuje zvýšení krevního tlaku. Valsartan působí tím, že blokuje účinek angiotenzinu II. Výsledkem je uvolnění krevních cév a snížení krevního tlaku.

Walzera, potahované tablety mohou být použity ve třech rozdílných případech:

- K léčbě vysokého krevního tlaku u dospělých pacientů a dětí a mladistvých od 6 do 18 let.Vysoký krevní tlak zvyšuje zátěž na srdce a tepny. Pokud není léčen, může poškodit krevní cévy v mozku, srdci a ledvinách a může způsobit mrtvici, srdeční selhání nebo selhání ledvin. Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko srdečních příhod. Snížení Vašeho krevního tlaku na normální hladinu sníží riziko výskytu těchto onemocnění.

- K léčbě osob po nedávno proběhlém srdečním infarktu. „Nedávno proběhlý” zde znamená mezi 12 hodinami a 10 dny.

- K léčbě symptomatického srdečního selhání. Valsartan je používán, pokud nemůže být použita skupina léků nazývaná inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE), (léky k léčbě srdečního selhání), nebo může být použit navíc k inhibitorům ACE, pokud nemohou být použity beta blokátory (jiné léky k léčbě srdečního selhání).

Příznaky srdečního selhání zahrnují dušnost a otoky chodidel a nohou následkem nahromadění tekutiny. K tomu dochází, pokud nemůže srdeční sval pumpovat dostatečně silně krev tak, aby zásobil veškerou potřebnou krví celé tělo.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK WALZERA UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Walzera:- jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na valsartan nebo na kteroukoli další složku přípravku Walzera uvedenou na konci této příbalové informace.- jestliže máte závažné onemocnění jater- pokud jste těhotná déle než 3 měsíce. (Je však lépe přípravek neužívat ani na počátku těhotenství – viz bod Těhotenství a kojení)

Pokud se Vás týká jakýkoli z výše uvedených stavů, neužívejte přípravek Walzera.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Walzera je zapotřebí:- jestliže máte onemocnění jater.- jestliže máte závažné onemocnění ledvin nebo jestliže podstupujete dialýzu.- jestliže trpíte zúžením ledvinné tepny.- jestliže jste nedávno podstoupil/a transplantaci ledvin (dostal/a jste novou ledvinu).- jestliže jste léčen/a po srdečním infarktu nebo pro srdeční selhání, je možné, že lékař bude kontrolovat funkci ledvin.- jestliže máte jiné závažné srdeční onemocnění než srdeční selhání nebo srdeční infarkt.- jestliže užíváte léky, které zvyšují množství draslíku v krvi. Mezi ně patří doplňky stravy obsahující draslík nebo náhrady soli obsahující draslík, léky šetřící draslík a heparin. Může být nezbytné kontrolovat v pravidelných intervalech množství draslíku v krvi.- jestliže je Vám méně než 18 let a užíváte přípravek Walzera v kombinaci s jinými léčivýmipřípravky, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém (léky snižující krevní tlak), Váš lékař Vám může v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin a hladinu draslíku v krvi.- jestliže trpíte hyperaldosteronismem. To je onemocnění, při kterém tvoří nadledviny nadměrné množství hormonu aldosteronu. Pokud se Vás to týká, není užívání přípravku Walzera doporučeno.- jestliže jste ztratil/a mnoho tekutiny (dehydratace) kvůli průjmu, zvracení nebo vysokým dávkám léků na odvodnění (diuretika).

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Užívání přípravku Walzera není vhodné na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se přípravek Walzera nesmí užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození plodu – viz bod Těhotenství a kojení.

Pokud se Vás týká jakýkoli z výše uvedených stavů, sdělte to Vašemu lékaři předtím, než začnete užívat přípravek Walzera.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Účinek léčby může být ovlivněn, pokud je přípravek Walzera užíván společně s určitými dalšími léky. Může být nezbytné změnit dávku, učinit jiná opatření nebo v některých případech přestat užívat jeden z léků. To se týká jak léků na předpis, tak i léků bez předpisu, především:- dalších léků, které snižují krevní tlak, především diuretika (léky na odvodnění).- léků, které zvyšují množství draslíku v krvi. Mezi ně patří potravinové doplňky obsahující draslík nebo náhrady soli obsahující draslík, léky šetřící draslík a heparin.- určitého druhu léků proti bolesti nazývaných nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs).- lithia, léku používaného k léčbě některých druhů psychiatrických onemocnění.- jestliže jste byl/a léčen/a po srdečním infarktu, není doporučena kombinace s inhibitory ACE (přípravky k léčbě srdečního onemocnění).- jestliže jste byl/a léčen/a pro srdeční selhání, není doporučena trojkombinace s inhibitory ACE a beta blokátory (léky pro léčbu srdečního selhání).

Užívání přípravku Walzera s jídlem a pitímPřípravek Walzera můžete užívat s jídlem i bez něho.

Těhotenství a kojeníPoraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět.Lékař vám doporučí vysazení přípravku Walzera ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a převede vás na jinou léčbu. Užívání přípravku Walzera není vhodné na počátku těhotenství. Od třetího měsíce těhotenství se přípravek Valsartna nesmí užívat, protože během druhé a třetí třetiny těhotenství by mohl způsobit závažné poškození plodu.

Informujte svého lékaře, pokud kojíte nebo se chystáte kojit. Přípravek Walzera není doporučen kojícím matkám a váš lékař může zvolit jinou léčbu po dobu kojení, zejména pokud kojíte novorozené nebo nedonošené dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůPředtím, než budete řídit dopravní prostředek, používat nářadí nebo obsluhovat stroje nebo provádět jiné činnosti, které vyžadují soustředění, ujistěte se, že víte, jak Vás Walzera ovlivňuje.Podobně jako mnoho dalších léků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku může Walzera v ojedinělých případech způsobit závratě a ovlivnit schopnost soustředit se.

3. JAK SE WALZERA UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Walzera přesně podle pokynů svého lékaře tak, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků léčby a snížilo se riziko nežádoucích účinků. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Lidé s vysokým krevním tlakem často nezaznamenávají žádné projevy tohoto onemocnění. Mnoho lidí se může cítit docela dobře. Proto je velmi důležité dodržovat pravidelné lékařské prohlídky, i když se cítíte dobře.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem: obvyklá dávka je 80 mg denně. V některých případech Vám může Váš lékař předepsat vyšší dávky (například 160 mg nebo 320 mg). Může také kombinovat přípravek Walzera s dalším lékem (například diuretikem).

Děti a dospívající (6 až 18 let) s vysokým krevním tlakem:Obvyklá dávka u pacientů vážících méně než 35 kg je 40 mg valsartanu 1x denně.

U pacientů, kteří váží 35 kg nebo více, je obvyklá úvodní dávka valsartanu 80 mg 1x denně. V některých případech může lékař předepsat vyšší dávku (dávka může být zvýšena na 160 mg a maximálně na 320 mg).

Dospělí pacienti po nedávno prodělaném srdečním infarktu: Po srdečním infarktu je obvykle léčba zahájena již po 12 hodinách, obvykle nízkou dávkou 20 mg dvakrát denně. 20 mg dávku získáte rozpůlením 40 mg tablety. Lékař bude postupně tuto dávku zvyšovat v průběhu několika týdnů na maximální dávku 160 mg dvakrát denně. Konečná dávka závisí na tom, kolik Vy, jako individuální pacient, jste schopen/na snést.Valsartan může být předepsán společně s dalšími léky na srdeční infarkt a lékař rozhodne, jaká léčba je pro Vás vhodná.

Dospělí pacienti se srdečním selháním: Léčba obvykle začíná dávkou 40 mg dvakrát denně. Váš lékař bude postupně tuto dávku zvyšovat v průběhu několika týdnů na maximální dávku 160 mg dvakrát denně. Konečná dávka závisí na tom, kolik Vy, jako individuální pacient, jste schopen/na snést.

Valsartan může být předepsán společně s dalšími léky na srdeční selhání a Váš lékařrozhodne, jaká léčba je pro Vás vhodná.

Přípravek Walzera můžete užívat s jídlem i bez jídla. Přípravek Walzera zapijte sklenicí vody.Přípravek Walzera užívejte každý den v přibližně stejný čas.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Walzera, než jste měl(a)Pokud užijete více tablet přípravku, než máte předepsáno, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Jestliže se u Vás projeví závažné závratě a/nebo mdloby, lehněte si a kontaktujte ihned svého lékaře. Jestliže jste náhodou užili mnoho (více, než bylo doporučeno) tablet, kontaktujte svého lékaře, lékárníka nebo nemocnici.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek WalzeraJestliže zapomenete užít svou dávku, užijte ji, jakmile si vzpomenete. Přesto ale, pokud se již blíží doba podání další dávky, tak vynechejte dávku, na kterou jste zapomněl(a).Nezdvojnásobujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek WalzeraUkončení léčby přípravkem Walzera může způsobit zhoršení Vašeho onemocnění. Neukončujte užívání léku, pokud Vám to Váš lékař nedoporučí.Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Walzera nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat s různou četností, která je definována následovně:- velmi časté: vyskytují se u více než 1 pacienta z 10- časté: vyskytují se u 1 až 10 pacientů ze 100- méně časté: vyskytují se u 1 až 10 pacientů z 1000

- vzácné: vyskytují se u 1 až 10 pacientů z 10 000- velmi vzácné: vyskytují se u méně než 1 pacienta z 10 000- není známo: z dostupných údajů nelze četnost určit

Některé příznaky vyžadují neodkladný lékařský zásah:Může dojít k výskytu příznaků angioedému, jako jsou- otok obličeje, rtů, jazyka nebo krku- problémy s dýcháním nebo polykáním- kopřivka, svědění

Jestliže se u Vás vyskytne jakýkoli z výše uvedených symptomů, vyhledejte neprodleně lékaře.

Další nežádoucí účinky zahrnují:Časté:- závrať- nízký krevní tlak s příznaky nebo bez příznaků, jako jsou závratě a mdloby při postavení se- snížená funkce ledvin (příznak poruchy funkce ledvin)

Méně časté:- alergická reakce s příznaky, jako jsou vyrážka, svědění, závratě, otok obličeje nebo rtů nebo jazyka nebo hrdla, dušnost nebo problémy s polykáním (projevy angioedému)- náhlá ztráta vědomí- pocity točení hlavy- závažně snížené funkce ledvin (známky akutního selhání ledvin)- svalové křeče, abnormální srdeční tep (známky vysoké hladiny draslíku v krvi)- dušnost, dušnost v poloze vleže, otok chodidel nebo nohou (známky srdečního selhání)- bolest hlavy- kašel- bolest břicha- nevolnost- průjem- únava- slabost

Není známo (neznámá četnost)- alergické reakce s vyrážkou, svěděním a kopřivkou; příznaky jako horečka, otok kloubů a bolest kloubů, bolest svalů, otoky lymfatických uzlin a/nebo příznaky jako při chřipce (známky sérové nemoci)- červené skvrny, horečka, svědění (známky zánětu krevních cév také nazývaného vaskulitida)- neobvyklé krvácení nebo podlitiny (známky trombocytopenie)- bolest svalů (myalgie)- horečka, bolest v krku nebo vředy v ústech jako důsledek infekcí (příznaky nízké hladiny bílých krvinek zvané také neutropenie)- snížená hladina hemoglobinu a snížené množství červených krvinek v krvi (což může vzávažných případech vést k anémii)- vzrůst hladiny draslíku v krvi (což může v závažných případech vyvolat svalové křeče,abnormální srdeční tep) - vzrůst hodnot jaterních testů (což může poukazovat na poškození jater) včetně zvýšené hladiny bilirubinu v krvi (což může v závažných případech vyvolat zežloutnutí kůže a očí)

- zvýšená hladina močoviny v krvi a zvýšená hladina kreatininu v séru (což může poukazovat na abnormální funkci ledvin)- nízká hladina sodíku v krvi (což může vyvolat únavu, zmatenost, svalové záškuby a/nebo ve vzácných případech křeče).

Četnost některých nežádoucích účinků se může lišit v závislosti na Vašem stavu. Například nežádoucí účinky, jako jsou závratě a snížené funkce ledvin, byly pozorovány méně často u pacientů léčených pro vysoký krevní tlak než u pacientů léčených pro srdeční selhání nebo po nedávném srdečním infarktu.

Nežádoucí účinky u dětí a mladistvých jsou podobné těm, které byly pozorovány u dospělých pacientů.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK PŘÍPRAVEK WALZERA UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě do 30º C.Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Přípravek Walzera nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. Dobapoužitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co Walzera obsahuje- Léčivou látkou je valsartanumJedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 40 mg nebo 80 mg nebo 160 mg.

- Pomocnými látkami jsou:Jádro tablety: mikrokrystalická celulosa , magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, krospovidon .

Potah tablety: hypromelosa (E 464), oxid titaničitý (E 171), makrogol 8000Walzera 40 mg, potahované tablety: žlutý oxid železitý (E 172)Walzera 80 mg, potahované tablety: červený oxid železitý (E 172)Walzera 160 mg, potahované tablety: žlutý oxid železitý (E 172), červený oxid železitý (E 172).

Jak Walzera vypadá a co obsahuje toto baleníWalzera 40 mg: žluté bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolky s vyražením „40“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Walzera 80 mg: růžové, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyražením „80“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Walzera 160 mg: žluté bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolky s vyražením „160“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Velikost balení:Walzera 40 mg, 80 mg a 160 mg, potahované tablety jsou dostupné v následující velikosti balení: 1,7,10 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobceALKALOID-INT d.o.o.Šlandrova ulica 41231 Ljubljana - ČrnučeSlovinsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských státech Evropského hospodářského prostoru pod těmito názvy:

Bulharsko

Walzera 40 mg; 80 mg; 160 mg film-coated tablets

Česká republika

Walzera 40 mg; 80 mg; 160 mg, potahované tablety

Slovenská republika

Walzera 40 mg; 80 mg; 160 mg

Slovinsko

Waleza 40 mg; 80 mg; 160 mg filmsko obložene tablete

Rumunsko

Warota 40 mg; 80 mg; 160 mg comprimate filmate

Velká Británie

Valsartan 40 mg; 80 mg; 160 mg tablets

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 20.6.2012.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls66369-66371/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKUWalzera 40 mg, potahované tabletyWalzera 80 mg, potahované tabletyWalzera 160 mg, potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍJedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 40 mg.Jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum. 80 mgJedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum160 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMAPotahovaná tableta

Walzera 40 mg: žluté bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolky s vyražením „40“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Walzera 80 mg: růžové, kulaté, bikonvexní potahované tablety s vyražením „80“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Walzera 160 mg: žluté, bikonvexní potahované tablety ve tvaru tobolky s vyražením „160“ na jedné straně a půlicí rýhou na druhé straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

HypertenzeLéčba esenciální hypertenze u dospělých, dětí a dospívajících ve věku od 6 do 18 let věku.

Nedávný infarkt myokarduLéčba klinicky stabilních dospělých pacientů se symptomatickým selháním srdce neboasymptomatickou systolickou dysfunkcí levé komory po nedávném (12 hodin až 10 dnů) infarktu myokardu (viz body 4.4 a 5.1).

Selhání srdceLéčba symptomatického selhání srdce u dospělých pacientů, kde nelze použít inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory), nebo doplňková terapie k ACE inhibitorům v případech, kde nelze použít betablokátory (viz body 4.4 a 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

DávkováníDospělíHypertenzeDoporučená úvodní dávka přípravku Walzera je 80 mg jednou denně. Antihypertenzníúčinek se většinou dostaví během 2 týdnů a maximální účinky lze pozorovat během 4 týdnů. U některých pacientů, kteří nemají adekvátně kontrolovaný krevní tlak, lze zvýšit dávku na 160 mg a dále nejvýše na 320 mg. Valsartan je možné podávat v kombinaci s jinými antihypertenzivy. Dalšího poklesu krevníhotlaku lze u těchto pacientů dosáhnout přidáním diuretika, jako je např. hydrochlorothiazid.

Nedávný infarkt myokarduU klinicky stabilních pacientů je možné léčbu zahájit již 12 hodin po infarktu myokardu. Po úvodní dávce 20 mg dvakrát denně by měl být valsartan během následujících několika týdnů titrován na 40 mg, 80 mg a 160 mg dvakrát denně. Úvodní dávka se zajišťuje pomocí 40 mg dělitelné tablety. Maximální cílová dávka je 160 mg dvakrát denně. Obecně se doporučuje, aby se pacienti dostali na dávku 80 mg dvakrát denně během dvou týdnů po zahájení léčby a na maximální cílovou dávku 160 mg dvakrát denně do tří měsíců, v závislosti na tolerabilitě. Pokud se vyskytne symptomatická hypotenze nebo renální dysfunkce, je třeba zvážit snížení dávky.

Valsartan lze podávat pacientům léčeným současně jinými přípravky podávanými po infarktu myokardu, jako jsou např. trombolytika, kyselina acetylsalicylová, beta-blokátory, statiny a diuretika.Nedoporučuje se kombinace s ACE inhibitory (viz body 4.4 a 5.1).Vyšetření pacientů po infarktu myokardu by mělo vždy zahrnovat i vyšetření funkce ledvin.

Selhání srdceDoporučená úvodní dávka přípravku Walzera je 40 mg dvakrát denně. Titrace k dávkám 80 mg a 160 mg dvakrát denně by měla být provedena v intervalu nejméně dvou týdnů, do nejvyšší dávky, která je pacientem tolerována. Je zapotřebí uvážit snížení dávky současně podávaných diuretik. Maximální denní dávka podávaná v klinických studiích je 320 mg v dílčích dávkách.Valsartan je možné podávat současně s jinými přípravky na léčbu selhání srdce. Trojkombinace ACE inhibitorů, beta-blokátorů a valsartanu se však nedoporučuje (viz body 4.4 a 5.1). Vyšetření pacientů se selháním srdce by mělo vždy zahrnovat i vyšetření funkce ledvin.

Další informace pro zvláštní skupiny pacientů

Starší pacientiU starších pacientů není nutné upravovat dávkování.

Pacienti s poruchou funkce ledvinU dospělých pacientů s clearance kreatininu > 10 ml/min není nutná úprava dávky (viz body 4.4 a 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jaterValsartan je kontraindikován u pacientů se závažnou poruchou funkce jater, biliární cirhózou a u pacientů s cholestázou (viz body 4.3, 4.4 a 5.2). U pacientů s mírnou až středně závažnou jaterní insuficiencí bez cholestázy nemá dávka valsartanu překročit 80 mg.

Pediatrická populaceHypertenze u dětíDěti a dospívající od 6 do 18 let věkuÚvodní dávka je 40 mg jednou denně u dětí vážících méně než 35 kg a 80 mg jednou denně u dětí vážících 35 kg a více. Dávka by měla být upravována na základě odpovědi krevního tlaku.Maximální dávku studovanou v klinických hodnoceních naleznete v tabulce níže. Vyšší dávky nebyly studovány, a proto nejsou doporučeny.

Hmotnost Maximální dávka sledovaná v klinických hodnoceních≥18 kg až <35 kg 80 mg≥35 kg až <80 kg 160 mg≥80 kg až ≤160 kg 320 mg

Děti mladší 6 letDostupná data jsou popsána v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. Nicméně bezpečnost a účinnost valsartanu u dětí od 1 roku do 6 let nebyly stanoveny.

Použití u dětí od 6 do 18 let s renální insuficiencíPoužití u dětí s clearance kreatininu <30 ml/min a dětských pacientů podstupujících dialýzunebylo studováno, proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U dětských pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min není nutná úprava dávkování. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány (viz body 4.4 a 5.2).

Použití u dětí od 6 do 18 let s jaterní insuficiencíTak jako u dospělých, valsartan je kontraindikován u dětí se závažným poškozením jater, biliární cirhózou a pacientů s cholestázou (viz body 4.3, 4.4 a 5.2). Existuje pouze omezená klinická zkušenost s valsartanem u dětí s mírným až středně závažným poškozením funkce jater. U těchto pacientů dávka valsartanu nemá překročit 80 mg.

Srdeční selhání a recentní infarkt myokardu u dětíVzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnost není valsartan doporučen pro léčbu srdečního selhání a recentního infarktu myokardu u dětí a mladistvých do 18 let věku.

Způsob podáníValsartan může být užíván nezávisle na jídle a má být podáván s vodou.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku- Závažná jaterní insuficience, biliární cirhóza a cholestáza.- Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

HyperkalemieSouběžné použití se suplementy obsahujícími draslík, diuretiky šetřícími draslík, náhradami soli obsahujícími draslík nebo jinými látkami, které mohou zvýšit hladiny draslíku (heparin, atd.) není doporučeno. Monitorování hladin draslíku by mělo být prováděno podle potřeby.

Poškozená funkce ledvinV současnosti nejsou zkušenosti s bezpečným použitím u pacientů s clearence kreatininu <10 ml/min a u pacientů podstupujících dialýzu, proto by měl být valsartan používán u těchto pacientů s opatrností (viz body 4.2 a 5.2). Úprava dávky u pacientů s clearance kreatininu >10 ml/min není požadována.

Poškození funkce jaterU pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce jater bez cholestázy by měl být valsartan používán s opatrností (viz body 4.2 a 5.2).

Pacienti s deplecí sodíku a/nebo s deplecí tekutinU pacientů se závažně sníženými hladinami sodíku a/nebo s deplecí tekutin, jako jsou pacienti užívající vysoké dávky diuretik, může výjimečně dojít k symptomatické hypotenzi po zahájení léčby přípravkem Walzera. Deplece sodíku a/nebo tekutin má být upravena před zahájením léčby přípravkem Walzera, například snížením dávky diuretika.

Stenóza renální artérieU pacientů s bilaterální stenózou renálních artérií nebo stenózou artérie solitární ledviny nebylo prokázáno bezpečné použití valsartanu.Krátkodobé podávání valsartanu dvanácti pacientům se sekundární renovaskulární hypertenzí při unilaterální stenóze renální artérie nezpůsobilo žádné signifikantní změny v renální hemodynamice, hladině kreatininu v séru nebo hladině močoviny v krvi. Přesto mohou jiné látky, které ovlivňují renin-angiotenzinový systém, zvýšit hladinu močoviny v krvi a hladinu kreatininu v séru u pacientů s unilaterální stenózou ledvinné artérie, a proto je monitorování funkce ledvin u pacientů léčených valsartanem doporučeno.

Transplantace ledvinV současnosti nejsou zkušenosti s bezpečným používáním valsartanu u pacientů, kteří aktuálně podstoupili transplantaci ledvin.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním hyperaldosteronismem by neměli být léčeni valsartanem, protože jejich renin-angiotenzinový systém není aktivovaný.

Stenóza aortální a dvojcípé chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatieJako u všech ostatních vazodilatátorů je zvláštní opatrnosti třeba u pacientů trpících stenózou aortální nabo dvojcípé chlopně nebo hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM).

Těhotenství Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno

těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Recentní infarkt myokarduU kombinace kaptoprilu a valsartanu nebyl pozorován další klinický přínos, ale naopak bylo zvýšeno riziko nežádoucích účinků v porovnání s léčbou jednotlivými přípravky (viz body 4.2 a 5.1). Proto není kombinace valsartanu s inhibitory ACE doporučena.Při zahájení léčby u pacientů po infarktu myokardu je třeba postupovat s opatrností. Zhodnocení stavu pacientů po infarktu myokardu by mělo vždy zahrnovat vyhodnocení funkce ledvin (viz bod 4.2). Užívání valsartanu u pacientů po infarktu myokardu často vyústí v určité snížení krevního tlaku, ale přerušení léčby z důvodu pokračující symptomatické hypotenze není obvykle nutné, pokud jsou dodržovány instrukce k dávkování (viz bod 4.2).

Srdeční selháníU pacientů se srdečním selháním nebyl pozorován žádný klinický přínos použití trojkombinace inhibitoru ACE, beta blokátoru a valsartanu (viz bod 5.1). Tato kombinace zřejmě zvyšuje riziko nežádoucích účinků, a proto není doporučována.Při zahájení léčby u pacientů se srdečním selháním by mělo být postupováno s opatrností. Zhodnocení stavu pacientů se srdečním selháním by mělo vždy zahrnovat vyhodnocení funkce ledvin (viz bod 4.2).Užívání valsartanu u pacientů se srdečním selháním často vyústí v určité snížení krevního tlaku, ale přerušení léčby z důvodu pokračující symptomatické hypotenze není obvykle nutné, pokud jsou dodržovány instrukce k dávkování (viz bod 4.2).U pacientů, jejichž funkce ledvin může být závislá na aktivitě renin-angiotenzinového systému (například pacienti se závažným městnavým srdečním selháním), byla léčba inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin spojena s oligurií a/nebo progresivní azotemií a ve vzácných případech s akutním selháním ledvin a/nebo smrtí. Protože valsartan je antagonistou angiotenzinuII, nemůže být vyloučena možnost, že použití valsartanu může být spojeno s poškozením funkce ledvin.

Angioedém

v

anamnéze

Angioedém včetně otoku hrtanu a glottis a způsobující obtíže při dýchání a/nebo otok obličeje, rtů, hltanu a/nebo jazyku byl vzácně zaznamenán u pacientů léčených valsartanem; u některých z těchto pacientů se v minulosti vyskytl angioedém v souvislosti s léčbou jinými léky včetně ACE inhibitorů. Léčba přípravkem Walzera musí být při výskytu angioedému okamžitě ukončena a těmto pacientům nesmí být valsartan už nikdy podán.

Pediatrická populace

Poškození funkce ledvinPoužití u dětí s clearance kreatininu <30 ml/min a u dětských dialyzovaných pacientů nebylo studováno, proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U dětských pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min není nutná úprava dávkování (viz body 4.2 a 5.2). Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány během léčby valsartanem. To platí zejména v případech, kdy je valsartan podáván za přítomnosti dalších stavů (horečka, dehydratace) pravděpodobně vedoucích ke zhoršení ledvinných funkcí.

Poškození funkce jaterTak jako u dospělých, přípravek Walzera je kontraindikován u dětských pacientů se závažným poškozením funkce jater, biliární cirhózou a pacientů s cholestázou (viz body 4.3 a 5.2). Existuje pouze omezená klinická zkušenost s valsartanem u dětí s mírným až středně závažným poškozením funkce jater. U těchto pacientů dávka valsartanu nemá překročit 80 mg.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné použití není doporučenoLithiumReverzibilní vzrůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicity byl zaznamenán během souběžného použití s inhibitory ACE. Vzhledem k tomu, že není dostatek zkušeností se souběžným použitím valsartanu a lithia, není tato kombinace doporučena. Pokud je použití této kombinace nezbytné, je doporučeno důsledně monitorovat hladiny lithia v séru.

Diuretika šetřící draslík, doplňky obsahující draslík, náhrady soli obsahující draslík a jiné látky, které mohou zvyšovat hladiny draslíkuPokud je užívání léčivého přípravku, který ovlivňuje hladiny draslíku, v kombinaci s valsartanem nezbytné, je doporučeno monitorovat hladiny draslíku v plazmě.

Při souběžném použití je vyžadována opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDs),včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyselinyacetylsalicylové >3 g/denně a neselektivních NSAIDsPři souběžném podání antagonistů angiotenzinu II s NSAIDs může dojít k oslabení účinku léčby hypertenze. Navíc může souběžné použití antagonistů angiotenzinu II a NSAIDs vést ke zvýšenému riziku zhoršení funkce ledvin a ke zvýšení hladin draslíku v séru. Proto je na začátku léčby doporučeno monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta.

DalšíVe studiích lékových interakcí s valsartanem nebyly zjištěny klinicky signifikantní interakce valsartanu s následujícími látkami: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin, hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid.

Pediatrická populaceU hypertenze u dětí a mladistvých, u nichž je známa přítomnost primárních renálních abnormalit, je zapotřebí opatrnost při souběžném použití valsartanu s jinými látkami inhibujícími angiotensin-aldosteronový systém, které by mohly zvýšit sérovou hladinu draslíku. Je nutno pečlivě monitorovat renální funkce a hladinu draslíku v séru.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

TěhotenstvíPodávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou přesvědčivé; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů

receptoru angiotenzinu II, pro tuto třídu léčivých látek může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby.

Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz také bod 5.3). Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.

Kojenci, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledováni, pokud jde o hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).

KojeníPodávání valsartanu během kojení se nedoporučuje, protože nejsou dostupné žádné údaje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.

FertilitaValsartan neměl nežádoucí účinky na reprodukční funkci potkaních samců či samic při perorálních dávkách až 200 mg/kg/den (viz také bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebyly provedeny. Při řízení nebo obsluze strojů by mělo být vzato v úvahu, že může vyjímečně dojít k závrati nebo malátnosti.

4.8 Nežádoucí účinky

V kontrolovaných klinických studiích u pacientů s hypertenzí byla celková incidence nežádoucích účinků srovnatelná s placebem a je konzistentní s farmakologií valsartanu. Incidence nežádoucích účinků se nejevila být vázána na dávku nebo délku léčby a nebyl prokázán také žádný vztah k pohlaví, věku nebo rase.

Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, po uvedení přípravku na trh a laboratorní nálezy jsou uvedeny níže podle tříd orgánových systémů.

Nežádoucí účinky jsou řazeny podle četnosti, nejčetnější první, a podle následující konvence: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000) velmi vzácné (<1/10 000), a to včetně ojedinělých záznamů. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

U všech nežádoucích účinků zaznamenaných po uvedení přípravku na trh a u laboratorních nálezů není možné použít žádnou četnost nežádoucích účinků, a proto jsou v tabulce uvedeny s četností „není známo”.



Hypertenze

Poruchy krve a lymfatického systémuNení známo: Snížený hemoglobin, snížený hematokrit, neutropenie, trombocytopeniePoruchy imunitního systémuNení známo: Hypersenzitivita včetně sérové nemociPoruchy metabolismu a výživyNení známo: Vzrůst hladiny draslíku v séru, hyponatrémiePoruchy ucha a labyrintuMéně časté: ZávratěCévní poruchyNení známo: VaskulitidaRespirační, hrudní a mediastinální poruchyMéně časté: KašelGastrointestinální poruchyMéně časté: Bolest břichaPoruchy jater a žlučových cestNení známo: Zvýšení hodnot jaterních testů včetně zvýšené hladiny bilirubinu v séruPoruchy kůže a podkožní tkáněNení známo: Angioedém, svědění, vyrážkaPoruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněNení známo: MyalgiePoruchy ledvin a močových cestNení známo: Selhání ledvin a renální insuficience, zvýšená hladina kreatininu v séruCelkové poruchy a reakce v místě aplikaceMéně časté: Únava

Pediatrická populace

HypertenzeAntihypertenzivní účinek valsartanu byl hodnocen ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích u 561 pediatrických pacientů ve věku od 6 do 18 let. S výjimkou ojedinělých gastrointestinálních poruch (jako bolest břicha, nauzea, zvracení) a závrati nebyly zjištěny relevantní rozdíly z hlediska typu, frekvence a závažnosti nežádoucích účinků mezi profilem bezpečnosti u pediatrických pacientů ve věku od 6 do 18 let a profilem dříve zaznamenaným u dospělých pacientů. Neurokognitivní a vývojové hodnocení pediatrických pacientů ve věku od 6 do 18 let neodhalilo žádné celkové klinicky relevantní nežádoucí účinky po léčbě valsartanem po dobu až jednoho roku.

Ve dvojitě zaslepené, randomizované studii 90 dětí ve věku od 1 roku do 6 let, které byly sledovány v jednoletém otevřeném prodloužení studie, byly zaznamenány dva případy úmrtí a ojedinělé případy významného vzestupu jaterních transamináz. Tyto případy se vyskytly u populace se signifikantními komorbiditami. Příčinná souvislost s valsartanem nebyla stanovena. Ve druhé studii, v níž bylo randomizováno 75 dětí ve věku od 1 roku do 6 let, nedošlo k signifikantnímu vzestupu jaterních transamináz či úmrtí při léčbě valsartanem.

Hyperkalémie byla častěji pozorována u dětí a mladistvých ve věku od 6 do 18 let s primárním chronickým onemocněním ledvin.

Bezpečnostní profil zaznamenaný v kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání se liší od celkového bezpečnostního profilu zaznamenaného u pacientů s hypertenzí. Tato odlišnost může souviset se základním

onemocněním pacienta. Nežádoucí účinky, které se vyskytly u dospělých pacientů po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání, jsou uvedeny níže.



Stav po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání

Poruchy krve a lymfatického systémuNení známo: TrombocytopeniePoruchy imunitního systémuNení známo: Hypersenzitivita včetně sérové nemociPoruchy metabolismu a výživyMéně časté: HyperkalemieNení známo: Vzrůst hladiny draslíku v séru, hyponatrémiePoruchy nervového systémuČasté: Závratě, posturální závratěMéně časté: Mdloby, bolest hlavyPoruchy ucha a labyrintuMéně časté: ZávratěSrdeční poruchyMéně časté: Srdeční selháníCévní poruchyČasté: Hypotenze, ortostatická hypotenzeNení známo: VaskulitidaRespirační, hrudní a mediastinální poruchyMéně časté: KašelGastrointestinální poruchyMéně časté: Nevolnost, průjemPoruchy jater a žlučových cestNení známo Zvýšení hodnot jaterních testůPoruchy kůže a podkožní tkáněMéně časté: AngioedémNení známo: Svědění, vyrážkaPoruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněNení známo: MyalgiePoruchy ledvin a močových cestČasté: Renální selhání a insuficienceMéně časté: Akutní selhání ledvin, zvýšená hladina kreatininu v séruNení známo: Zvýšená hladina močoviny v krviCelkové poruchy a reakce v místě aplikaceMéně časté: Astenie, únava

4.9 Předávkování

SymptomyPředávkování valsartanem může vyústit ve výraznou hypotenzi, která může vést ke sníženému stavu vědomí, kolapsu krevního oběhu a/nebo šoku.

LéčbaTerapeutická opatření závisí na době požití a typu a závažnosti symptomů; stabilizace krevního oběhu je prioritou.Pokud dojde k hypotenzi, měl by být pacient uložen do pozice vleže na zádech a měla by být provedena korekce krevního objemu.

Odstranění valsartanu pomocí hemodialýzy je nepravděpodobné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotenzinu II, jednodušší, ATC kód: C09CA03

Valsartan je perorálně aktivní, silný a specifický antagonista receptoru pro angiotensin II (Ang II). Působí selektivně na poddruh receptoru AT1, který je zodpovědný za známé účinky angiotensinu II. Zvýšené hladiny Ang II v plazmě po blokádě receptoru AT1 valsartanem může stimulovat nezablokovaný receptor AT2, který pravděpodobně vyvažuje účinek receptoru AT1. Valsartan neprojevuje žádnou částečnou agonistickou aktivitu na receptor AT1 a má mnohem (asi 20 000krát) vyšší afinitu k receptoru pro AT1 než k receptoru pro AT2. Není známo, že by se valsartan vázal na jiné receptory hormonů nebo je blokoval nebo se vázal na iontové kanály čiblokoval iontové kanály, o nichž je známo, že jsou důležité při regulaci kardiovaskulárního systému.Valsartan neinhibuje ACE (také známý jako kinináza II), který mění Ang I na Ang II a degraduje bradykinin. Protože nemají vliv na ACE a nepotencují bradykinin nebo substanci P, je nepravděpodobné, že by antagonisté angiotensinu II byly asociovány s kašláním. V klinických studiích, kde byl porovnáván valsartan s inhibitorem ACE, byla incidence suchého kašle signifikantně (P < 0,05) nižší u pacientů léčených valsartanem než u pacientů léčených inhibitorem ACE (2,6 % oproti 7,9 %). V klinické studii pacientů, kteří prodělali suchý kašel během léčby inhibitorem ACE, 19,5 % subjektů studie léčených valsartanem a 19,0 % osob léčených thiazidovým diuretikem kašlalo v porovnání s 68,5 % osob, které byly léčeny inhibitorem ACE (P < 0,05).

Hypertenze

Podávání valsartanu pacientům s hypertenzí vede ke snížení krevního tlaku bez ovlivnění srdeční frekvence. U většiny pacientů dochází po podání jednotlivé perorální dávky k nástupu antihypertenzivního účinku během 2 hodin po podání a maximálního snížení krevního tlaku se dosahuje během 4 až 6 hodin. Antihypertenzní účinek přetrvává déle než 24 hodin po podání dávky. Po opakovaném podávání je antihypertenzní účinek trvale přítomen během 2 týdnů a maximálního účinku se dosahuje během 4 týdnů a přetrvává během dlouhodobé léčby. V kombinaci s hydrochlorothiazidem se dosahuje ještě výraznějšího snížení krevního tlaku. Náhlé vysazení valsartanu nebylo spojováno s rebound hypertenzí ani jinými nežádoucími klinickými účinky. U pacientů s hypetenzí, diabetem typu 2 a mikroalbuminurií bylo prokázáno, že valsartan snižuje vylučování albuminu močí. Studie MARVAL (Snížení mikroalbuminurie při léčbě vaslartanem -Micro Albuminuria Reduction with Valsartan) hodnotila snížené vylučování albuminu močí (UAE) při podávání valsartanu (80-160 mg 1 x denně) v porovnání s amlodipinem (5-10 mg/1 xdenně) u 332 pacientů s diabetem typu 2 (průměrný věk: 58 let; 265 mužů) s mikroalbuminurií (valsartan: 58 μg/min; amlodipin: 55,4 μg/min), normálním či vysokým krevním tlakem a se zachovanou renální funkcí (hladina kreatininu v krvi <120 μmol/l). Po 24 týdnech bylo UAE sníženo (p<0,001) o 42% (–24,2 μg/min; 95% IS: –40,4 až –19,1) při léčbě valsartanem a přibližně o 3% (–1,7 μg/min; 95% IS: –5,6 až 14,9) při léčbě amlodipinem navzdory podobnému poměru poklesu krevního tlaku v obou skupinách.

Studie snížení proteinurie pomocí valsartanu (DROP) dále zkoumala účinnost valsartanu na snížení UAE u 391 pacientů s hypertenzí (krevní tlak=150/88 mmHg) a s diabetem 2 typu, albuminurií (průměr=102 μg/min; 20-700 μg/min) a zachovanou funkcí ledvin (průměrná hladina kreatininu v séru = 80 μmol/l). Pacienti byli randomizováni do skupin užívajících jednu ze 3 dávek valsartanu (160, 320 a 640 mg jednou denně) a léčeni po dobu 30 týdnů. Účelem této studie bylo určení optimální dávky valsartanu ke snížení UAE u pacientů s hypertenzí a s diabetem 2.typu. Za 30 týdnů došlo k signifikantnímu snížení procentuální změny u UAE o 36 % ve srovnání s počáteční hodnotou u valsartanu 160 mg (95 % IS: 22 až 47 %) a o 44 % u valsartanu 320 mg (95 % IS: 31 až 54 %). Závěrem bylo, že 160-320 mg valsartanu způsobilo klinicky relevantní snížení UAE u pacientů s hypertenzí a s diabetem 2.typu.

Recentní infarkt myokarduStudie VALsartanu přI Akutním iNfarkTu myokardu (VALIANT) byla randomizovanou,kontrolovanou, mezinárodní, dvojitě zaslepou studií 14 703 pacientů s akutním infarktem myokardu a známkami, symptomy nebo radiologickým průkazem kongestivního srdečního selhání a/nebo průkazem systolické dysfunkce levé komory (manifestované jako ejekční frakce ≤40 % pomocí radionuklidové ventrikulografie nebo ≤35 % pomocí echokardiografie nebo ventrikulární kontrastní angiografie). Pacienti byli randomizováni během 12 hodin až 10 dní po vzniku symptomů infarktu myokardu k léčbě valsartanem, kaptoprilem nebo kombinací obou. Průměrná doba léčby byla dva roky. Primárním parametrem účinnosti byla doba do mortality z jakékoliv příčiny.Valsartan byl stejně účinný jako kaptopril při snížení mortality z jakékoliv příčiny po infarktu myokardu. Mortalita z jakékoliv příčiny byla podobná u skupiny užívající valsartan (19,9 %), kaptopril (19,5 %) a kombinaci valsartanu s kaptoprilem (19,3 %). Kombinace valsartanu s kaptoprilem nepřinesla další přínos oproti samotnému kaptoprilu. Nebyl zjištěn rozdíl mezi valsartanem a kaptoprilem u mortality z jakékoliv příčiny na základě věku, pohlaví, rasy, základní léčby nebo základního onemocnění. Valsartan byl účinný také při prodloužení doby přežití a při poklesu kardiovaskulární mortality, hospitalizaci pro srdeční selhání, recidivujícím infarktu myokardu, resuscitované zástavě srdce a nefatální cévní mozkové příhodě (sekundární složený parametr účinnosti). Bezpečnostní profil valsartanu byl konzistentní s klinickým průběhem u pacientů léčených pro stav po infarktu myokardu. Při zjišťování funkce ledvin bylo zaznamenáno zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru u 4,2 % pacientů léčených valsartanem, u 4,8 % pacientů léčených kombinací valsartanu s kaptoprilem a u 3,4 % pacientů léčených kaptoprilem. K přerušení léčby z důvodu různých typů dysfunkce ledvin došlo u 1,1 % pacientů léčených valsartanem, u 1,3 % pacientů léčených kombinací valsartanu s kaptoprilem a u 0,8 % pacientů léčených kaptoprilem. Vyšetření funkce ledvin by mělo být součástí hodnocení stavu pacientů po infarktu myokardu. Nebyl zjištěn rozdíl v mortalitě z jakékoliv příčiny, kardiovaskulární mortalitě nebo morbiditě při podání beta blokátorů společně s kombinací valsartanu s kaptoprilem, samotného valsartanu nebo samotného kaptoprilu. Bez ohledu na léčbu byla nižší mortalita ve skupině pacientů léčených beta blokátorem, což naznačuje, že byl v této studii dosažen známý přínos beta blokátoru v této populaci.

Srdeční selháníVal-HeFT byla randomizovanou, kontrolovanou, mezinárodní klinickou studií valsartanu v porovnání s placebem, zaměřenou na morbiditu a mortalitu u 5 010 pacientů se srdečním selháním klasifikovaným podle NYHA na třídu II (62 %), III (36 %) a IV (2 %), kteří užívali obvyklou terapii s LVEF < 40 % a měli vnitřní diastolický průměr levé komory (LVIDD) > 2,9 cm/m

2. Základní terapie zahrnovala inhibitory ACE (93 %), diuretika (86 %), digoxin (67 %) a

beta blokátory (36 %).Průměrná doba sledování byla téměř dva roky. Průměrná denní dávka valsartanu ve studii Val-HeFT byla 254 mg. Studie měla dva primární parametry účinnosti: mortalitu z jakékoliv příčiny

(doba do úmrtí) a kombinovanou morbiditu mortality a srdečního selhání (doba k první morbidní události) definovanou jako smrt, náhlou smrt s resuscitací, hospitalizaci pro srdeční selhání nebo podání intravenózních inotropních nebo vazodilatačních látek po dobu čtyř a více hodin bez hospitalizace.Mortalita z jakékoliv příčiny byla obdobná (p = NS) u skupiny užívající valsartan (19,7 %) a u skupiny užívající placebo (19,4 %). Hlavním přínosem bylo 27,5 % (95 % interval spolehlivosti: 17 až 37 %) snížení rizika pro dobu k první hospitalizaci pro srdeční selhání (13,9 % oproti 18,5 %). Výsledky, které naznačují upřednostnění placeba (kombinovaná mortalita a morbidita byla 21,9 % u placeba oproti 25,4 % skupiny užívající valsartan) byly pozorovány u pacientů, kteří užívali trojkombinaci inhibitoru ACE, beta blokátoru a valsartanu.Přínos snížení morbidity byl nejvyšší u podskupiny pacientů, kteří neužívali inhibitor ACE (n=366). V této podskupině byla mortalita z jakékoliv příčiny signifikantně snížena u valsartanu v porovnání s placebem o 33 % (95 % interval spolehlivosti: –6 % až 58 %) (17,3 % u valsartanu oproti 27,1 % u placeba) a kombinované riziko mortality a morbidity bylo signifikantně sníženo o 44 % (24,9 % u valsartanu oproti 42,5 % u placeba).U pacientů užívajících inhibitor ACE bez beta-blokátoru byla mortalita z jakékoliv příčiny obdobná (p = nestanoveno) u skupiny užívající valsartan (21,8 %) a u placeba (22,5 %). Kombinované riziko mortality a morbidity bylo signifikantně sníženo o 18,3 % (95 % interval spolehlivosti: 8 % až 28 %) u valsartanu v porovnání s placebem (31,0 % oproti 36,3 %).V celé populaci studie Val-HeFT bylo prokázáno signifikantní zlepšení v třídách NYHA a známek a symptomů srdečního selhání včetně dušnosti, únavy, edému a šelestů u pacientů léčených valsartanem v porovnání s pacienty léčenými placebem. Pacienti léčení valsartanem měli v porovnání s pacienty léčenými placebem lepší kvalitu života, což bylo prokázáno změnou v Minnesotské stupnici kvality života osob se srdečním selháním v průběhu studie. Ejekční frakce byla u pacientů léčených valsartanem v porovnání s pacienty léčenými placebem signifikantně zvýšena a LVIDD signifikantně snížen při porovnání hodnot ze začátku a konce studie.

Pediatrická populace HypertenzeAntihypertenzní účinek valsartanu byl hodnocen ve čtyřech randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích u 561 pediatrických pacientů od 6 do 18 let věku a u 165 pediatrických pacientů od 1 do 6 let věku. Nejčastějšími výchozími zdravotními příčinami potenciálně vedoucími k hypertenzi u dětí zahrnutých do studií byly nemoci ledvin a močového ústrojí a obezita.

Klinické zkušenosti u dětí ve věku 6 let či staršíchV klinické studii zahrnující 261 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku od 6 do 16 let užívali pacienti s hmotností <35 kg 10, 40 nebo 80 mg valsartanu denně (nízké, střední a vysoké dávky) a pacienti s hmotností ≥35 kg užívali 20, 80 a 160 mg valsartanu denně (nízké, střední a vysoké dávky). Po uplynutí 2 týdnů valsartan snížil systolický i diastolický krevní tlak v závislosti na dávce. Celkově všechny tři dávky valsartanu (nízká, střední a vysoká) signifikantně snížily systolický krevní tlak o 8, 10, 12 mm Hg proti počátku, v daném pořadí. Pacienti byli znovu randomizováni buď k pokračování léčby stejnou dávkou valsartanu nebo k převedení na placebo. U pacientů, kteří nadále užívali střední a vysoké dávky valsartanu, byl systolický krevní tlak na konci dávkového intervalu o -4 a -7 mm Hg nižší než u pacientů užívajících placebo. U pacientů užívajících nízkou dávku valsartanu byl systolický krevní tlak na konci dávkového intervalu podobný jako krevní tlak u pacientů užívajících placebo. Celkově byl na dávce závislý antihypertenzní účinek valsartanu stejný ve všech demografických podskupinách. V další klinické studii na 300 pediatrických pacientech s hypertenzí ve věku od 6 do 18 let byli vhodní pacienti randomizováni k léčbě tabletami valsartanu nebo enalaprilu po dobu 12 týdnů. Děti s hmotností ≥18 kg až <35 kg užívaly valsartan 80 mg nebo enalapril 10 mg; děti s

hmotností ≥35 kg až <80 kg užívaly valsartan 160 mg nebo enalapril 20 mg; děti s hmotností ≥80 kg užívaly valsartan 320 mg nebo enalapril 40 mg. Poklesy systolického krevního tlaku byly srovnatelné u pacientů léčených valsartanem (15 mmHg) a enalaprilem (14 mm Hg), (hodnota p pro non-inferioritu <0,0001). Stejné výsledky byly zaznamenány pro diastolický krevní tlak, kde došlo k poklesu o 9,1 mmHg u valsartanu a 8,5 mmHg u enalaprilu.

Klinické zkušenosti u dětí do 6 let věkuU pacientů ve věku od 1 roku do 6 let byly provedeny dvě klinické studie, jedna s 90 pacienty a druhá se 75 pacienty. Do těchto studií nebyly zařazeny děti mladší 1 roku. V první studii byla účinnost valsartanu potvrzena v porovnání s placebem, nepodařilo se však prokázat dávkovou odpověď. Ve druhé studii vyvolaly vyšší dávky valsartanu výraznější pokles TK, nicméně tendence dávkové odpovědi nedosáhla statistické významnosti a terapeutický rozdíl proti placebu nebyl signifikantní. Z důvodu těchto nesrovnalostí se valsartan v této věkové skupině nedoporučuje (viz bod 4.8). Evropská agentura pro léčivé přípravky upustila od povinnosti předkládat výsledky studií s valsartanem u všech podskupin pediatrické populace se srdečním selháváním a srdečním selháním po nedávno prodělaném infarktu myokardu. Informace o pediatrickém použití viz bod 4.2.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:Po perorálním podání valsartanu je dosažena vrcholová koncentrace valsartanu v plazmě za 2– 4 hodiny. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23 %. Jídlo snižuje expozici (měřeno pomocí AUC) valsartanu přibližně o 40 % a vrcholovou koncentraci v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %, přestože přibližně po 8 h po podání dávky jsou koncentrace valsartanu v plazmě obdobné pro skupinu osob po jídle i skupinu osob, která byla nalačno. Toto snížení AUC přesto není doprovázeno klinicky signifikantním snížením terapeutického účinku, a valsartan proto může být užíván s jídlem i bez něho.

Distribuce:Distribuční objem valsartanu v ustálenem stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což znamená, že valsartan není do tkání distribuován ve značném množství. Valsartan je silně vázán na proteiny séra (94 – 97 %), především na sérový albumin.

Biotransformace:Valsartan není extenzivně biotransformován, protože pouze asi 20 % dávky je ve forměmetabolitů. Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě v nízkých koncentracích (méně než 10 % AUC valsartanu). Tento metabolit není farmakologicky aktivní.

Vylučování:Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α < 1 h a t½ß přibližně 9 h). Valsartan je primárně vylučován žlučí do stolice (přibližně 83 % dávky) a ledvinami do moči (přibližně 13 % dávky), převážně jako nezměněná látka. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/h a jeho renální clearance je 0,62 l/h (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.

U pacientů se srdečním selháním:Průměrný čas dosažení vrcholové koncentrace a poločas vylučování valsartanu u pacientů se srdečním selháním jsou obdobné hodnotám pozorovaným u zdravých dobrovolníků. Hodnoty AUC a Cmax valsartanu jsou téměř úměrné rostoucí dávce v rozsahu klinického dávkování (40 až

160 mg dvakrát denně). Průměrný faktor kumulace je přibližně 1,7. Systémová clearance valsartanu po perorálním podání je přibližně 4,5 l/h. Věk neovlivňuje systémovou clearanci u pacientů se srdečním selháním.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší osobyU některých starších osob byla v porovnání s mladšími osobami pozorována vyšší systémová expozice valsartanu; nicméně tento fakt nemá žádnou klinickou signifikanci.

Porušená funkce ledvinJak bylo předpokládáno, renální clearance valsartanu je pouze 30 % celkové plazmatické clearance. Nebyla pozorována korelace mezi funkcí ledvin a systémovou expozicí valsartanu. Úprava dávky proto není u pacientů s poškozením ledvin vyžadována (kreatininová clearence >10 ml/min). V současnosti neexistují zkušenosti s bezpečným použitím u pacientů s kreatininovou clearencí <10 ml/min a u pacientů podstupujících dialýzu, proto by u těchto pacientů měl být valsartan používán s opatrností (viz body 4.2 a 4.4). Valsartan je silně vázán na proteiny plazmy a jeho odstranění pomocí dialýzy je nepravděpodobné.

Jaterní insuficiencePřibližně 70 % absorbované dávky je eliminováno žlučí, převážně v nezměněné formě. Valsartan nepodléhá významné biotransformaci. Zdvojnásobení expozice (AUC) v porovnání se zdravými osobami bylo pozorováno u pacientů s mírným až středně závažným poškozením jater. Přesto nebyla pozorována korelace mezi koncentracemi valsartanu v plazmě a rozsahem dysfunkce jater. Zjištěná hodnota AUC byla prakticky dvojnásobná u pacientů s biliární cirhózou nebo u pacientů s obstrukcí žlučovodu. Valsartan nebyl studován u pacientů se závažnou dysfunkcí jater (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

Pediatrická populace Ve studii 26 pediatrických pacientů s hypertenzí (ve věku od 1 roku do 16 let), kterým byla podána jednotlivá dávka suspenze valsartanu (průměr: 0,9 až 2 mg/kg, maximální dávka 80 mg), byla clearance (litry/hod/kg) valsartanu srovnatelná ve věkovém rozmezí 1 rok až 16 let a podobná jako u dospělých dostávajících stejnou lékovou formu.

Porucha renální funkce Použití u pediatrických pacientů s clearance kreatininu < 30 ml/min a pediatrických pacientů podstupujících dialýzu nebylo studováno, proto u těchto pacientů není použití valsartanu doporučeno. Úprava dávky není nutná u pediatrických pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min. Je třeba pečlivě monitorovat renální funkci a sérovou hladinu draslíku (viz body 4.2 a 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Mateřské toxické dávky u potkanů (600 mg/kg/den) během posledních dní březosti a během kojení vedly ke snížení přežívání, menším přírůstkům hmotnosti a opožděnému vývoji (odstouplé boltce a otevření ušního kanálu) mláďat (viz bod 4.6). Tyto dávky u potkanů (600 mg/kg/den)

jsou přibližně osmnáctinásobkem maximální doporučené dávky u lidí na základě vztahu mg/m

2

(kalkulace předpokládá perorální dávku 320 mg/den u pacienta o hmotnosti 60 kg).Valsartan neměl nežádoucí účinky na reprodukční funkci potkaních samců či samic při perorálních dávkách až 200 mg/kg/den.

V neklinických bezpečnostních studiích způsobily vysoké dávky valsartanu (200 až 600 mg/kg tělesné hmotnosti) u potkanů snížení parametrů červených krvinek (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit) a byly prokázány změny v hemodynamice ledvin (lehce zvýšená hladina močoviny v plazmě a hyperplazie ledvinných tubulů a bazofilie u samců). Tyto dávky u potkanů (200 až 600 mg/kg/den) jsou přibližně šesti až osmnáctinásobkem maximální doporučené dávky u lidí na základě vztahu mg/m

2 (kalkulace předpokládá perorální dávku 320 mg/den u pacienta o

hmotnosti 60 kg).

U kosmanů dostávajících obdobné dávky došlo k obdobným, ale závažnějším změnám, především v ledvinách, kde tyto změny vedly k nefropatii se zvýšenou hladinou močoviny a kreatininu. Hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin byla pozorována také u obou druhů. Všechny změny jsou způsobeny farmakologickým účinkem valsartanu, který způsobuje prodlouženou hypotenzi, především u kosmanů. Při užívání terapeutických dávek u lidí nemá pravděpodobně hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin žádnou klinickou relevanci.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety:Mikrokrystalická celulosa Krospovidon Koloidní bezvodý oxid křemičitýMagnesium-stearát

Potah tablety:Hypromelosa (E 464)Oxid titaničitý (E 171)Makrogol 8000

Walzera 40 mg:žlutý oxid železitý (E 172)

Walzera 80 mg:červený oxid železitý (E 172)

Walzera 160 mg:žlutý oxid železitý (E 172) & červený oxid železitý (E 172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30° C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Blistry PVC/Aclar (jako spodní vrstva) / 0,025 mm pevná hliníková fólie (jako vrchní vrstva) v krabičce

Tablety jsou dostupné v následující velikosti balení: 1,7,10 14, 20, 28, 30, 50, 56, 60, 90, 98 a 100 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o.Šlandrova ulica 4 1231 Ljubljana - ČrnučeSlovinsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA

Walzera 40 mg : 58/424/12-CWalzera 80 mg : 58/425/12-CWalzera 160 mg : 58/426/12-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

20.6.2012

10. DATUM REVIZE TEXTU

20.6.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

WALZERA 40 mg, potahované tablety Valsartanum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje 40 mg valsartanum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Další informace v příbalové informaci.4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Potahovaná tableta

1 tableta7 tablet10 tablet14 tablet20 tablet28 tablet30 tablet50 tablet56 tablet60 tablet90 tablet98 tablet100 tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o.Šlandrova ulica 4,1231 Ljubljana-Črnuče,Slovinsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg. č.: 58/424/12-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.: {ččččč mmrr}

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

WALZERA 40 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTRY

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

WALZERA 40 mg, potahované tablety Valsartanum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID (Logo)

3.

POUŽITELNOST

EXP {MM/RRRR}

4.

ČÍSLO ŠARŽE

LOT .: {ččččč mmrr}

5.

JINÉ