Vimovo 500 Mg/20 Mg Tablety S Řízeným Uvolňováním

Kód 0159505 ( )
Registrační číslo 29/ 947/10-C
Název VIMOVO 500 MG/20 MG TABLETY S ŘÍZENÝM UVOLŇOVÁNÍM
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace AstraZeneca Czech Republic s.r.o., Česká republika
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0159512 POR TBL RET 10 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159516 POR TBL RET 100 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159509 POR TBL RET 100 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159510 POR TBL RET 180 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159506 POR TBL RET 20 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159513 POR TBL RET 20 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159514 POR TBL RET 30 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159507 POR TBL RET 30 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159511 POR TBL RET 500 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159505 POR TBL RET 6 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159515 POR TBL RET 60 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání
0159508 POR TBL RET 60 Tableta s řízeným uvolňováním, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak VIMOVO 500 MG/20 MG TABLETY S ŘÍZENÝM UVOLŇOVÁNÍM

1

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls115862/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

VIMOVO 500 mg/20 mg tablety s řízeným uvolňováním

naproxenum/esomeprazolum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je VIMOVO a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete VIMOVO užívat

3.

Jak se VIMOVO užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak VIMOVO uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE VIMOVO A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Co je VIMOVOVIMOVO obsahuje dvě různé léčivé látky naproxen a esomeprazol. Každá z těchto látek působí jinak:

Naproxen patří do skupiny léčiv označovaných jako „nesteroidní antirevmatika antiflogistika“ (NSAIDs). Naproxen zmenšuje bolest a zánět.

Esomeprazol patří do skupiny léčiv označovaných jako „inhibitory protonové pumpy“. Esomeprazol snižuje množství žaludeční kyseliny v žaludku.

Esomeprazol pomáhá snižovat riziko vředů a jiných žaludečních problémů, které vznikají u pacientů, kteří užívají NSAIDs.

K čemu se VIMOVO používáVIMOVO se používá k úlevě od příznaků následujících onemocnění:

Osteoartróza

Revmatoidní artritida

Ankylozující spondylitida

Přípravek VIMOVO pomáhá zmenšovat bolest, otoky, zarudnutí a horkost (zánět).

Tento přípravek Vám lékař předepíše v případě, že Vás nižší dávky NSAIDs nezbaví bolesti a pokud existuje riziko, že se u Vás vyvine žaludeční vřed nebo dvanáctníkový vřed, když užíváte NSAIDs.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE VIMOVO UŽÍVAT

Neužívejte VIMOVO-

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na naproxen.

2

-

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na esomeprazol nebo jiné inhibitory protonové pumpy.

-

alergický/á (přecitlivělý/á) na kteroukoli další složku přípravku VIMOVO (uvedené v bodě 6 „Další informace“)

-

jestliže užíváte léky s obsahem látek „atazanavir“ nebo „nelfinavir“ (používané k léčbě HIV).

-

jestliže Vám užívání kyseliny acetylsalicylové (např. ACYLPYRIN, ASPIRIN), naproxenu nebo jiných NSAIDs, např. ibuprofen, diklofenak nebo inhibitory cyklooxygenázy-2 (COX-2 inhibitory) vyvolalo astma (hvízdání na průduškách) nebo alergickou reakci, např. svědění kůže, vyrážka na kůži (rash, kopřivka).

-

jestliže se nacházíte v období posledních 3 měsíců těhotenství.

-

jestliže máte závažné problémy s játry, ledvinami nebo srdcem.

-

máte vřed žaludku nebo dvanáctníku.

-

máte poruchu krvácivosti nebo se objevilo závažné neočekávané krvácení.

VIMOVO neužívejte, pokud se některé z výše uvedených upozornění vztahuje i na Vás. Pokud si nejste jistý(á), zeptejte se lékaře nebo lékárníka předtím, než začnete užívat VIMOVO.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku VIMOVO je zapotřebíNeužívejte VIMOVO a poraďte se okamžitě s lékařem, pokud se některý z následujících stavů u Vás objevil před léčbou nebo se vyskytne v průběhu léčby přípravkem VIMOVO, neboť tento lék může zakrýt příznaky jiných onemocnění:.-

Bez známých důvodů se náhle značně snížila Vaše tělesná hmotnost a máte problémy s polykáním.

-

Začal(a) jste zvracet potravu nebo krev.

-

Vaše stolice je černá (nebo s příměsí krve).

Pokud se některý z výše uvedených příznaků vztahuje také na Vás (nebo pokud nemáte jistotu), poraďte se s lékařem nebo lékárníkem ještě předtím než začnete užívat VIMOVO.

Před zahájením léčby přípravkem VIMOVO se poraďte s lékařem nebo lékárníkem, jestliže:-

máte zánět střeva (Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida).

-

máte jakékoliv problémy s játry, ledvinami nebo jste senior(ka).

-

užíváte některá jiná léčiva, např. kortikoidy ve formě tablet, warfarin, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), kyselinu acetylsalicylovou (ASPIRIN, ACYLPYRIN) nebo NSAIDs včetně inhibitorů COX-2 (viz bod „Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky“).

Pokud se některý z výše uvedených stavů vztahuje také na Vás, nebo pokud si nejste jistý(á), poraďte se s lékařem nebo lékárníkem ještě před zahájením léčby.

Pokud jste měl(a) žaludeční vřed nebo jste krvácel(a), informujte o tom lékaře. Lékař Vás může požádat, abyste mu hlásil(a) všechny neobvyklé žaludeční příznaky (např. bolest).

Podávání některých léčiv jako je VIMOVO může být spojeno s mírným vzestupem rizika srdečního infarktu nebo mozkové cévní příhody. Riziko se zvyšuje při podávání vysokých dávek a při dlouhodobé léčbě. Nepřekračujte doporučenou dávku a délku léčby.

Přípravek VIMOVO není určen k léčbě dětí.

Poraďte se s lékařem ještě před zahájením léčby, pokud si myslíte, že můžete patřit k rizikovým pacientům. Například tím, že jste měl(a) problémy se srdcem či dřívější mozkovou příhodu. Riziko může být zvýšené, pokud:-

máte vysoký krevní tlak.

-

máte problémy s krevním oběhem nebo srážlivostí krve.

-

máte diabetes mellitus (cukrovku).

-

máte vysoký cholesterol.

3

-

jste kuřák(čka).

Pokud užíváte inhibitor protonové pumpy, který je součástí přípravku VIMOVO, po dobu delší než 1 rok, můžete mít mírně zvýšené riziko zlomeniny krčku stehenní kosti, zápěstí nebo páteře (obratlů). Sdělte svému lékaři, zda trpíte osteoporózou nebo užíváte kortikosteroidy (mohou také zvyšovat riziko osteoporózy).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, včetně rostlinných léčiv. Důvodem je okolnost, že přípravek VIMOVO může ovlivňovat účinek jiných léčiv. Některá jiná léčiva mohou ovlivňovat účinek přípravku VIMOVO.

Neužívejte VIMOVO a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem, pokud užíváte:-

léky s obsahem látky „atazanavir“ nebo „nelfinavir“ (k léčbě HIV).

Informujte lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některé z následujích léčiv:-

kyselinu acetylsalicylovou (ASPIRIN, ACYLPYRIN). Pokud užíváte nízkou dávku kyseliny acetylsalicylové, můžete užívat VIMOVO.

-

jiné NSAIDs včetně inhibitorů COX-2.

-

některé jiné léky jako ketokonazol, itrakonazol, posakonazol nebo vorikonazol (k léčbě plísňových infekcí).

-

erlotinib (nebo jiné protinádorové látky ze stejné skupiny).

-

cholestyramin (ke snižování cholesterolu).

-

klarithromycin (k léčbě infekcí).

-

chinolonová antibiotika (k léčbě infekcí), např. ciprofloxacin nebo moxifloxacin.

-

diazepam (k léčbě úzkosti, k uvolnění svalového napětí a k léčbě epilepsie).

-

hydantoiny, např fenytoin (k léčbě epilepsie).

-

lithium (k léčbě některých typů deprese).

-

methotrexát (k léčbě rheumatoidní artritidy, lupénky a nádorů).

-

probenecid (k léčbě dny).

-

selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), např. fluoxetin (k léčbě deprese nebo úzkostné poruchy).

-

cyklosporin nebo takrolimus (k potlačení imunity organismu).

-

digoxin (k léčbě poruch srdce).

-

deriváty sulfonylurey, např. glimepirid (léky podávané ústy ke kontrole hladiny cukru v krvi při onemocnění cukrovkou).

-

léčiva k léčbě vysokého krevního tlaku označovaná jako diuretika (např. furosemid a hydrochlorothiazid), ACE inhibitory (např. enalapril) a beta blokátory (např. propranolol).

-

kortikoidy, např. hydrokortizon a prednisolon (protizánětlivé látky).

-

léky ke snížení srážlivosti krve, např. warfarin, dikumarol, heparin nebo klopidogrel.

-

rifampicin (k léčbě tuberkulózy).

-

třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) (k léčbě mírné deprese)

-

cilostazol (k léčbě bolesti nohou v důsledku špatného průtoku krve)

Pokud užíváte některé z výše uvedených léčiv, nebo pokud si nejste jistý(á), poraďte se s lékařem nebo lékárníkem ještě předtím, než začnete užívat VIMOVO.

Užívání VIMOVO s jídlem a pitímNeužívejte přípravek VIMOVO spolu s jídlem. Účinnost přípravku VIMOVO se tak může snížit. Tablety užívejte alespoň 30 minut před jídlem.

Těhotenství a kojeníPoraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék a jste těhotná,můžete být těhotná a nebo kojíte.

4

-

Neužívejte VIMOVO v průběhu posledních 3 měsíců těhotenství.

-

Poraďte se s lékařem ještě před zahájením léčby, pokud jste v prvním nebo druhém trimestru těhotenství. Lékař rozhodne, zda můžete užívat VIMOVO.

-

Pokud užíváte VIMOVO, nekojte. Malá množství léčiv mohou pronikat do mateřského mléka. Pokud chcete kojit, neměla byste užívat VIMOVO.

Přípravek VIMOVO může způsobit, že otěhotnění může být nesnadné. Informujte svého lékaře, že plánujete otěhotnět nebo máte problémy s otěhotněním.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůV průběhu léčby přípravkem VIMOVO můžete pociťovat závrať nebo mít neostré vidění. Pokud je to Váš případ, neřiďte dopravní prostředek ani neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje.

Důležité informace o některých složkách VIMOVOVIMOVO obsahuje metylparaben (E218) a propylparaben (E216), které mohou vyvolat alergickou reakci. Tato reakce se nemusí projevit ihned po podání léku.

3.

JAK SE VIMOVO UŽÍVÁ

Vždy užívejte VIMOVO přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jak užívat tento přípravek-

Tablety spolkněte celé a zapijte vodou. Tablety nekousejte, nedělte ani nedrťte. Aby léčivé látky správně účinkovaly, je důležité, abyste tabletu užil(a) celou.

-

Tablety užívejte alespoň 30 minut před jídlem.

-

Pokud užíváte VIMOVO dlouhou dobu, lékař Vás bude kontrolovat (zvláště, pokud VIMOVO užíváte déle než 1 rok).

Obvyklá dávka přípravku-

Užívejte jednu tabletu dvakrát denně tak dlouho, jak Vám předepsal lékař.

-

VIMOVO je dostupné pouze v síle 500 mg/20 mg. Jestliže lékař rozhodne, že tato dávka pro Vás není vhodná, předepíše Vám jiný lék.

Jestliže jste užil(a) více VIMOVO, než jste měl(a)Jestliže jste užil(a) více VIMOVO, než jste měl(a), informujte ihned Vašeho lékaře nebo lékárníka. Předávkování se může projevovat následujícími příznaky: závratěmi, ospalostí, bolestmi v horní části břicha nebo nevolností, pálením žáhy, zmateností, zvracením, krvácením do žaludku nebo tenkého střeva, ztrátou vědomí, otokem obličeje, alergickou reakcí a nekontrolovanými pohyby těla.

Jestliže jste zapomněl(a) užít VIMOVO-

Pokud jste zapomněl(a) užít pravidelnou dávku, užijte ji, jakmile si vzpomenete. Pokud se již blíží čas další dávky, vynechte opomenutou dávku.

-

Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i VIMOVO nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Mohou se vyskytnout následující nežádoucí účinky.

5

Přestaňte užívat VIMOVO a ihned volejte lékaře, jestliže zaznamenáte následující závažné nežádoucí účinky – může být potřebná neodkladná lékařská pomoc:-

náhlá dušnost, otok rtů, jazyka a hrdla nebo celého těla, vyrážka, slabost nebo obtížné polykání (těžká alergická reakce).

-

zarudnutí kůže s puchýřky, které se mohou odlupovat. Mohou se tvořit puchýře a nastat krvácení ze rtů, očí, úst, nosu a pohlavních orgánů.

-

zežloutnutí kůže a bělma Vašich očí, ztmavnutí moči a únava mohou být projevy špatné funkce jater.

-

srdeční infarkt a mozková cévní příhoda (léky jako VIMOVO mohou zvyšovat riziko srdeční ataky nebo mrtvice). Příznaky zahrnují zmatenost, bolest na hrudníku vyzařující směrem ke krku a do ramene a dále dolů do paže, svalová slabost nebo necitlivost, která může být lokalizována pouze na jedné polovině těla.

-

stolice je tmavá a lepkavá nebo se dostaví krvavé průjmy.

-

zvracíte s příměsí krve nebo tmavých částic, které vypadají jako kávová sedlina.

Informujte svého lékaře co nejdříve, pokud se dostaví následující obtíže:

VIMOVO může ve vzácných případech ovlivňovat bílé krvinky vedoucí až k poruše imunity.

Pokud máte infekci doprovázenou horečkou a celkově špatným stavem nebo horečku s příznaky lokální infekce jako je bolest šíje, krku nebo úst nebo potíže při močení (nesnadné močení), informujte lékaře co nejdříve, aby vyloučil možnost chybění bílých krvinek (agranulocytóza) provedením krevního testu. Informujte lékaře o lécích, které užíváte.

Další možné nežádoucí účinky zahrnují:

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)-

Bolest hlavy.

-

Pocit únavy.

-

Pocit žízně.

-

Pocit deprese.

-

Pocit dušnosti.

-

Zvýšené pocení.

-

Svědění kůže a kožní vyrážka.

-

Pocit závratě (vertigo).

-

Rudé nebo nachové skvrny, modřiny nebo skvrny na kůži.

-

Pocit nevolnosti a zvracení.

-

Pocit bušení srdce (palpitace).

-

Poruchy spánku nebo obtížné usínání (nespavost).

-

Problémy se sluchem, např, zvonění v uších.

-

Závratě, pocit ospalosti a pocit točící se hlavy.

-

Otoky rukou, chodidel a kotníků (edémy).

-

Zánět dutiny ústní, vřídky v dutině ústní.

-

Problémy s viděním, např. neostré vidění, zánět spojivek, bolavé oči.

-

Průjem, bolest břicha, pálení žáhy, nechutenství, zácpa, plynatost (flatulence).

Méně časté, vzácné a velmi vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 1000 a méně)-

Horečka.

-

Mdloba, slabost.

-

Sucho v ústech.

-

Agrese.

-

Ztráta sluchu.

-

Astmatický záchvat.

-

Křeče.

-

Menstruační problémy.

6

-

Změny tělesné hmotnosti.

-

Vypadávání vlasů (alopecie).

-

Vyrážka podobná planým neštovicím.

-

Bolesti kloubů (artralgie).

-

Zvětšení prsou u mužů.

-

Bolestivý a oteklý jazyk.

-

Svalové záškuby a svalový třes.

-

Změny chuti a chuťové problémy.

-

Svalová slabost a bolest svalů (myalgie).

-

Snížená srážlivost krve.

-

Problémy s otěhotněním u žen.

-

Horečka, zarudnutí a jiné příznaky infekce.

-

Nepravidelná srdeční akce, rychlá nebo velmi rychlá.

-

Pocit brnění, bodání v kůži.

-

Problémy s pamětí a koncentrací.

-

Pocit nabuzenosti, zmatenost, úzkost nebo nervozita.

-

Celkový pocit nepohody, slabost a ztráta energie.

-

Oteklé nebo bolestivé části těla v důsledku zadržené vody.

-

Vysoký nebo nízký krevní tlak. Pocit slabosti nebo závratě.

-

Kožní vyrážka nebo odlupování kůže. Zvýšená citlivost kůže na oslunění.

-

Halucinace – vidění, slyšení a pocity, které neexistují.

-

Změny krevních testů, např. funkce jater. Váš lékař může věc vysvětlit blíže.

-

Infekce označovaná jako moučnivka, která může postihnout střevo, a je vyvolána plísněmi.

-

Krev v moči nebo jiné problémy s ledvinami. Můžete mít bolesti zad.

-

Nesnadné dýchání, které se může pomalu zhoršovat. Může to být první signál zánětu plic nebo vyvíjejícího se otoku plic.

-

Nízké koncentrace soli (sodíku) v krvi. To může zapříčinit slabost, zvracení a křeče.

-

Příznaky zánětu mozku, např. horečka, nauzea, zvracení, ztuhlost šíje, bolest hlavy, citlivost na jasné světlo a zmatenost.

-

Problémy se slinivkou břišní. Příznaky zahrnují úpornou bolest břicha, která vyzařuje směrem do zad.

-

Světlá stolice, která je známkou závažného poškození jater (zánět jater). Závažné problémy s játry mohou vést k selhání jater a zánětu mozku.

-

Zhoršení zánětlivého onemocnění střeva, např. Crohnovy nemoci nebo ulcerózní kolitidy. Známky zahrnují bolest, průjem, zvracení a ztrátu tělesné hmotnosti.

-

Problémy s krví, např. snížení počtu červených krvinek (anémie), bílých krvinek a krevních destiček. To může vyvolat slabost, tvorbu modřin, horečku, třesavku, bolest v krku nebo zvýšit riziko infekce.

-

Problémy s krevním oběhem nebo poškození cév. Příznaky mohou zahrnovat únavu, dušnost, pocit slabosti, bolest na prsou nebo celkovou bolest.

-

Neznámá frekvence-

Pokud užíváte přípravek VIMOVO déle než 3 měsíce, mohlo by u Vás dojít k poklesu hladiny hořčíku v krvi. Nízké hladiny hořčíku se projevují únavou, nechtěnými záškuby svalů, dezorientací, křečemi, závratěmi a zrychlenou srdeční akcí. Pokud se u Vás vyskytne některý z těchto příznaků, vyhledejte ihned lékaře. Nízká hladina hořčíku v krvi může vyvolat i pokles hladin draslíku a vápníku v krvi. Lékař může rozhodnout o provádění pravidelných kontrol hladiny hořčíku ve Vaší krvi.

Nemusíte se znepokojovat tímto seznamem možných nežádoucích účinků. U Vás se nemusí projevit žádný z nich.

7

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři neb lékárníkovi.

5.

JAK VIMOVO UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

VIMOVO nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce/lahvičce/blistru za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Uchovávejte v původním obalu nebo dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co VIMOVO obsahuje

-

Léčivými látkami jsou naproxenum 500 mg a esomeprazolum 20 mg.

-

Pomocnými látkami jsou v jádře tabety kroskarmelosa, magnesium-stearát, povidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý a v potahové vrstvě tablety karnaubský vosk, glycerol-monostearát 40-55, hypromelosa, oxid železitý (E172, žlutý a černý), makrogol 8000, disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30%, methylparaben (E218), polydextrosa, polysorbát 80, propylenglykol, propylparaben (E216), laurylsíran sodný, oxid titaničitý (E171), triethyl-citrát.

Jak VIMOVO vypadá a co obsahuje toto baleníVIMOVO jsou oválné žluté tablety s černým potiskem 500/20.

Lahvička:Velikost balení: 6, 20, 30, 60, 100, 180 nebo 500 tablet s řízeným uvolňováním.

Hliníkový blistr:Velikost balení: 10, 20, 30, 60 nebo 100 tablet s řízeným uvolňováním.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

AstraZeneca, Czech Republic s.r.o, Plzeňská 3217/16, Praha 5, Česká republika

VýrobceAstraZeneca AB, Gärtunavägen, SE-151 85 Södertälje, Švédsko

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Rakousko VimovoBelgie Vimovo

8

Bulharsko VimovoČeská republika VimovoDánsko VimovoEstonsko VimovoFinsko VimovoNěmecko VimovoŘecko VimovoMaďarsko VimovoIrsko VimovoItálie VimovoLotyšsko VimovoLitva VimovoLucembursko VimovoMalta VimovoNizozemsko VimovoNorsko VimovoPolsko VimovoPortugalsko VimovoRumunsko VimovoSlovenská republika VimovoSlovinsko VimovoŠpanělsko VimovoŠvédsko VimovoVelká Británie Vimovo

Tato příbalová informace byla naposledy schválena : 2.9.2012

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Česká republika/Státní ústav pro kontrolu léčiv.


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls115862/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

VIMOVO 500 mg/20 mg tablety s řízeným uvolňováním

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta s řízeným uvolňováním obsahuje naproxenum 500 mg a esomeprazolum 20 mg (jako esomeprazolum magnesicum trihydricum).

VIMOVO obsahuje velmi malé množství 0,02 mg methylparabenu a 0,01 mg propylparabenu, které nemají v této koncentraci konzervační vlastnosti (viz body 4.4 a 6.1).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta s řízeným uvolňováním obsahující naproxen v enterosolventní (gastrorezistentní) úpravě a filmem potahovaný esomeprazol.

Žluté oválné bikonvexní tablety s černým potiskem „500/20“.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Symptomatická léčba osteoartrózy, revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy u pacientů s rizikem rozvoje žaludečních a/nebo duodenálních vředů při podávání nesteroidních antirevmatik/antiflogistik (NSAIDs), u kterých léčba nižšími dávkami naproxenu nebo jinými NSAIDs není dostatečně účinná.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování pro dospěléJedna tableta (500 mg/20 mg) dvakrát denně.

Nežádoucí účinky naproxenu lze minimalizovat podáním nejnižší účinné dávky po nekratší možnou dobu (viz bod 4.4). U pacientů, kteří nebyli dříve léčeni NSAID, je třeba uvažovat o podání nižší denní dávky naproxenu nebo jiného NSAID. Pokud není celková denní dávka naproxenu 1000 mg vhodná, je třeba využít alternativní léčebné přístupy.

V léčbě je třeba pokračovat, dokud není dosaženo individuálních léčebných cílů, léčbu je třeba v pravidelných intervalech vyhodnocovat a přerušit ji, pokud není zaznamenán prospěch z léčby.

Vzhledem ke zpožděnému uvolňování naproxenu z enterosolventní lékové formy není VIMOVO určeno k léčbě akutní bolesti (např. bolesti zubů nebo dny). Akutní vzplanutí osteoartrózy, revmatoidní artritidy a ankylozující spondylitidy však lze léčit podáním přípravku VIMOVO.

2

Způsob podáníTablety VIMOVO se polykají celé a zapijí se vodou. Tablety se nedělí, nekousají a nedrtí.

Doporučuje se užívat tablety VIMOVO alespoň 30 minut před jídlem (viz bod 5.2).

Zvláštní populace pacientůPacienti s renální insuficiencíVIMOVO je třeba užívat s opatrností u pacientů s mírným až středně závažným postižením ledvin a je třeba pečlivě sledovat renální funkce. Je třeba uvažovat o snížení celkové denní dávky naproxenu (viz body 4.4 a 4.5). Pokud není celková denní dávka 1000 mg vhodná, je třeba využít jiného alternativního léčebného přístupu.

VIMOVO je kontraindikováno u pacientů s těžkým renálním postižením (clearance kreatininu < 30 ml/min, neboť u pacientů se závažným renálním postižením a u pacientů na dialýze byla pozorována kumulace metabolitů naproxenu (viz body 4.3 a 4.4).

Pacienti s hepatální insuficiencíVIMOVO je třeba užívat s opatrností u pacientů s mírným až středně závažným postižením jater a je třeba pečlivě sledovat jaterní funkce. Je třeba uvažovat o snížení celkové denní dávky naproxenu (viz body 4.4 a 5.2). Pokud není celková denní dávka 1000 mg vhodná, je třeba využít jiného alternativního léčebného přístupu.

VIMOVO je kontraindikováno u pacientů se závažným postižením jater (viz body 4.3 a 5.2).

Starší pacienti (> 65 let)Starší pacienti mají zvýšené riziko závažných nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 5.2). Pokud není celková denní dávka naproxenu 1000 mg vhodná (např. u starších pacientů s poškozenou funkcí ledvin nebo s nízkou tělesnou hmotností), je třeba využít alternativní léčebný přístup.

Pediatrická populaceDěti (≤ 18 let)Podávání přípravku VIMOVO dětem se nedoporučuje, vzhledem k chybějícím údajům o bezpečnosti a účinnosti.

4.3

Kontraindikace

Známá hypersenzitivita na naproxen, esomeprazol, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Astma, kopřivka nebo alergická reakce po podání kyseliny acetylsalicylové nebo jiných NSAIDs v anamnéze (viz bod 4.4).

Třetí trimestr gravidity (viz bod 4.6).

Závažné hepatální postižení (např. Child-Pugh C).

Závažné srdeční selhání.

Závažné postižení ledvin.

Akutní peptický vřed (viz bod 4.4, gastrointestinální účinky, Naproxen).

Gastrointestinální krvácení, cerebrovaskulární krvácení nebo jiná krvácení (viz bod 4.4, Hematologické účinky).

Přípravek VIMOVO se nesmí podávat souběžně s atazanavirem a nelfinavirem (viz body 4.4 a 4.5).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Všeobecné

3

Je třeba vyloučit souběžné podávání přípravku VIMOVO a jiných NSAIDs včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2. VIMOVO lze užívat současně s nízkou dávkou kyseliny acetylsalicylové (viz též bod 4.5).

Nežádoucí účinky lze minimalizovat podáváním nejnižší účinné dávky po nejkratší dobu potřebnou ke kontrole příznaků (viz bod 4.2 a gastrointestinální a kardiovaskulární riziko níže).

Pokud není celková denní dávka naproxenu 1000 mg vhodná, je třeba využít alternativních léčebných přístupů.

Rizikové faktory pro rozvoj gastrointestinálních komplikací NSAID zahrnují vyšší věk, současné podávání antikoagulancií, kortikosteroidů, jiných NSAIDs včetně nízkodávkované kyseliny acetylsalicylové, invalidizující kardiovaskulární onemocnění a žaludeční a/nebo duodenální vředy v anamnéze.

U pacientů s následujícími komplikacemi lze indikovat naproxen pouze po přísném posouzení poměru prospěchu a rizika:

rezistentní porfyrie.

systémový lupus erythematodes a smíšené onemocnění pojivové tkáně. U těchto pacientů může být zvýšené riziko aseptické meningitidy.

Dlouhodobě léčení pacienti (zvláště ti léčení déle než 1 rok) musí být pravidelně kontrolováni.

Přípravek VIMOVO obsahuje velmi malá množství methyl- a propyl-parabenu, které mohou vyvolat alergickou reakci (včetně zpožděné alergické reakce). (Viz body 2 a 6.1).

Starší pacientiNaproxen: Starší pacienti mají častější výskyt nežádoucích účinků, zvláště krvácení z gastrointestinálního traktu a perforace, které mohou být i fatální (viz body 4.2 a 5.2). Esomeprazol, složka přípravku VIMOVO, snižoval výskyt vředů u starších osob.

Gastrointestinální účinkyNaproxen: Gastrointestinální krvácení, ulcerace a perforace, které mohou být fatální, byly hlášeny u všech NSAIDs kdykoliv v průběhu podávání, v přítomnosti nebo bez přítomnosti varovných příznaků nebo předchozí anamnézy závažných gastrointestinálních komplikací.

Riziko gastrointestinálního krvácení, ulcerace a perforace spojené s podáváním NSAIDs je vyšší u vyšších dávek NSAID, u pacientů s vředovou anamnézou, zvláště pokud byla komplikována krvácením nebo perforací (viz bod 4.3) a u starších lidí. Léčba těchto pacientů by měla být zahajována nejnižší dostupnou dávkou. U těchto pacientů, a také u pacientů vyžadujích souběžné podávání nízké dávky kyseliny acetylsalicylové nebo jiných léčiv pravděpodobně zvyšujích gastrointestinální riziko (viz níže a bod 4.5), je třeba uvažovat o podávání kombinační léčby s protektivní látkou (např. misoprostol nebo inhibitor protonové pumpy). Esomeprazol obsažený v přípravku VIMOVO je inhibitorem protonové pumpy.

U pacientů s anamnézou gastrointestinální toxicity, zvláště pokud jsou starší, je třeba hlásit jakýkoliv neobvyklý abdominální příznak (zvláště gastrointestinální krvácení), zvláště v počátečních fázích léčby.

Opatrnosti je potřeba u pacientů, kterým jsou podávána NSAIDs s konkomitantní léčbou, která zvyšuje riziko ulcerace a krvácení, např. perorální kortikosteroidy, antikoagulancia, např. warfarin, selektivní inhibitory vychytávání serotoninu nebo antiagregancia, např. kyselina acetylsalicylová (viz bod 4.5 týkající se informace o použití přípravku VIMOVO a nízké dávky kyseliny acetylsalicylové).

Vředové komplikace, např. krvácení, perforace a obstrukce, nebyly u přípravku VIMOVO studovány.

4

Pokud se u pacienta, který užívá VIMOVO, objeví gastrointestinální krvácení, je třeba léčbu přerušit (viz bod 4.3).

Pacientům s anamnézou gastrointestinálního onemocnění (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc) je třeba podávat NSAIDs s opatrností, neboť může dojít k exacerbaci těchto onemocnění (viz bod 4.8).

Esomeprazol: Pokud jsou přítomny jakékoliv alarmující příznaky (např. významný nechtěný pokles tělesné hmotnosti, opakující se zvracení, porucha polykání/dysfagie, zvracení krve nebo krev ve stolici) a pokud existuje podezření na žaludeční vřed či je vřed prokázán, je třeba vyloučit maligní etiologii, neboť léčba hořečnatou solí esomeprazolu může zmírňovat příznaky a pozdržet správnou diagnózu.

Může se objevit dyspepsie, i když je v tabletě s fixní kombinací obsažen esomeprazol (viz bod 5.1).

Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, např. rody Salmonella a Campylobacter (viz bod 5.1).

Esomeprazol, podobně jako jiná léčiva snižující produkci žaludeční kyseliny, může snižovat absorpci vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. To je třeba brát v úvahu u pacientů se sníženou zásobou nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu B12 při dlouhodobé léčbě.

Kardiovaskulární a cerebrovaskulární účinkyNaproxen: Podobně jako u jiných NSAIDs je třeba sledovat pacienty s anamnézou hypertenze a/nebo mírného a středně závažného městnavého srdečního selhání, neboť byly hlášeny případy retence tekutin a edémů v souvislosti s podáváním NSAIDs.

Klinické studie a epidemiologická data poukazují na to, že podávání koxibů a některých NSAIDs (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobém podávání) může souviset s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (např. infarkt myokardu nebo mozková mrtvice). Ačkoliv údaje předpokládají, že podávání naproxenu (1000 mg denně) může být spojeno s nižším rizikem, jisté riziko nelze vyloučit.

Pacienti s nekontrolovanou hypertenzí, městnavým srdečním selháním, prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních tepen a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním mohou být léčeni naproxenem pouze po pečlivém zvážení. Podobně je třeba zvažovat zahájení dlouhodobé léčby u pacientů s rizikovými faktory pro kardiovaskulární choroby (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření).

Renální účinkyNaproxen: Dlouhodobé podávání NSAIDs vedlo k nekróze ledvinných papil a jiným poškozením ledvin. Renální toxicita byla pozorována i u pacientů, u kterých měly renální prostaglandiny kompenzační úlohu při udržování perfuze ledvin. U těchto pacientů může podávání NSAIDs vyvolat snížení tvorby prostaglandinů závislé na podávané dávce a sekundárně snížení průtoku krve ledvinami, které může urychlit nástup dekompenzace ledvin. Pacienti, kteří mají nejvyšší riziko, jsou pacienti s poškozením funkce ledvin, s hypovolemií, srdečním selháním, dysfunkcí jater, deplecí solí, pacienti, kteří užívají diuretika a ACE inhibitory a starší pacienti. Přerušení léčby NSAIDs obvykle vede k obnovení stavu před léčbou (viz též níže a body 4.2 a 4.5).

Podávání pacientům s poškozenou funkcí ledvinVelké opatrnosti je třeba při použití přípravku VIMOVO u pacientů s poškozenou funkcí ledvin, neboť naproxen je vylučován ve velké míře (95 %) ledvinami cestou glomerulární filtrace. U těchto pacientů se doporučuje monitorovat sérový kreatinin a/nebo clearance kreatininu. Podávání přípravku VIMOVO pacientům s clearance kreatininu nížší než 30 ml/min je kontraindikováno (viz bod 4.3).

5

Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu v důsledku vysoké vazby naproxenu na bílkoviny.

Někteří pacienti, zvláště pacienti se sníženým průtokem krve ledvinami v důsledku deplece extracelulární tekutiny, cirhózy jater, omezeného příjmu sodíku, městnavého srdečního selhání a již existujícího onemocnění ledvin, by měli být vyšetřeni z pohledu funkce ledvin před léčbou a v průběhu léčby přípravkem VIMOVO. Někteří starší pacienti, u kterých lze předpokládat zhoršenou funkci ledvin, stejně tak jako pacienti léčení diuretiky, mohou též patřit do této kategorie. Je třeba uvažovat o snížení denní dávky, aby se předešlo nadměrnému hromadění metabolitů naproxenu v organismu těchto pacientů.

Účinky na játraU pacientů užívajících NSAIDs mohou být výsledky jednoho nebo více jaterních testů hraničně zvýšené. Jaterní abnormality mohou být spíše výsledkem hypersenzitivity než přímé toxicity. Vzácně byly hlášeny závažné jaterní nežádoucí účinky, včetně žloutenky a fatální fulminantní hepatitidy, jaterní cirhózy a jaterního selhání, některé z nich byly smrtelné.

Hepatorenální syndromPoužití NSAIDs u pacientů se závažnou cirhózou jater může být spojeno s akutním renálním selháním. Tito pacienti mívají často souběžně koagulopatii spojenou s poruchou syntézy koagulačních faktorů. Antiagregační účinky naproxenu mohou dále zvyšovat riziko závažného krvácení u těchto pacientů.

Hematologické účinkyNaproxen: Pacienti, kteří mají poruchu koagulace nebo jsou léčeni přípravky, které interferují s hemostázou, by měli být pečlivě sledováni, pokud užívají přípravky s obsahem naproxenu.

Pacienti s vysokým rizikem krvácení a pacienti na plné antikoagulační léčbě (např. deriváty dikumarolu) mají zvýšené riziko krvácení, pokud současně užívají přípravky s obsahem naproxenu (viz bod 4.5).

Naproxen snižuje agregaci trombocytů a prodlužuje čas krvácení. Tento účinek je třeba mít na paměti, když je stanovován čas koagulace.

Pokud dojde ke klinicky významnému krvácení z jakékoliv příčiny u pacienta, který užívá přípravek VIMOVO, je třeba léčbu přerušit.

Oční účinkyNaproxen: Doporučuje se provádět vyšetření oka, pokud dojde k jakékoliv změně či zhoršení zraku, vzhledem k nežádoucím účinkům na oko prokázaným v předklinickém hodnocení NSAIDs.

Dermatologické účinkyNaproxen: Velmi vzácně byly v souvislosti s podáváním NSAIDs hlášeny závažné kožní nežádoucí účinky, některé i fatální, zahrnující exfoliativní dermatitidu, Stevens-Johnson syndrom, toxickou epidermální nekrolýzu (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvyšší riziko těchto nežádoucích účinků je na počátku léčby; ve většině případů se nástup těchto nežádoucích účinků objevuje v průběhu prvního měsíce léčby. Při prvních projevech kožní vyrážky (rash), slizničních lézí nebo jiných příznacích hypersenzitivity, je třeba léčbu přípravkem VIMOVO přerušit.

Anafylaktická (anafylaktoidní) reakceNaproxen: U citlivých pacientů se mohou objevit reakce z přecitlivělosti. Anafylaktická (anafylaktoidní) reakce se může objevit jak u pacientů s předchozí anamnézou hypersenzitivity po podání kyseliny acetylsalicylové, jiných NSAIDs nebo přípravkům s obsahem naproxenu, tak bez této anamnézy. Tyto reakce se mohou objevit i u jedinců s angioedémem, bronchospastickou reaktivitou (např. astma), rinitidou a nosními polypy v anamnéze.

6

Preexistující astmaNaproxen: Podávání kyseliny acetylsalicylové pacientům s „aspirinovým astmatem“ vedlo k těžkému bronchospasmu, který může být fatální. Vzhledem k tomu, že byla hlášena zkřížená reaktivita těchto pacientů na kyselinu acetylsalicylovou a jiné NSAIDs, včetně bronchospasmu, pacientům s touto formou „aspirinové“ hypersenzitivity nelze přípravek VIMOVO podávat (viz bod 4.3) a musí být podáván opatrně pacientům s astmatem v anamnéze.

ZánětNaproxen: Antipyretický a protizánětlivý účinek naproxenu může snižovat horečku a jiné příznaky probíhajícího zánětu, a tedy využití těchto příznaků v diagnostice.

Ženská fertilitaPodávání přípravku VIMOVO, podobně jako jiných léčiv inhibujících cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů, může mít vliv na ženskou fertilitu a jejich podání se nedoporučuje u žen usilujích o početí. U žen, které mají problém otěhotnět, nebo které podstupují vyšetření na plodnost, je třeba uvažovat o vysazení přípravku VIMOVO (viz bod 4.6).

Kombinace s jinými léčivými přípravkySouběžné podávání atazanaviru a inhibitorů protonové pumpy se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je takové podání nevyhnutelné, doporučuje se pečlivé klinické sledování (např. počet virů) v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg a 100 mg ritonaviru; dávka esomeprazolu nesmí překročit 20 mg, a proto nelze souběžně s atazanavirem podávat přípravek VIMOVO (viz bod 4.3).

Esomeprazol je inbibitorem CYP2C19. Při zahajování nebo ukončování léčby esomeprazolem je třeba uvažovat o potenciální interakci se substráty pro CYP2C19. Byla pozorována interakce mezi omeprazolem a klopidogrelem (viz bod 4.5). Klinická relevance této interakce je nejistá. Jako preventivní opatření se souběžné podávání esomeprazolu a klopidogrelu nedoporučuje.

HypomagnezémieU pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je esomeprazol, byly hlášeny případy závažné hypomagnezémie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok.

Hypomagnezémie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnéziem.

U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnezémii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnézia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Zlomeniny kostíInhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40 %. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kontraindikace souběžného podávání (viz bod 4.3)Antiretroviální látky

7

Omeprazol, racemát D+S omeprazolu (esomeprazol), interaguje s některými antiretroviálními látkami. Klinický význam a mechanismy těchto interakcí nejsou vždy známy. Zvýšená aktuální acidita uvnitř žaludku může měnit absorpci antiretroviálních látek. Jiný možný mechanismus interakce je cestou přes CYP2C19. U některých antiretroviálních látek, např. atazanaviru a nelfinaviru, byly hlášeny snížené sérové koncentrace, když byly podávány současně s omeprazolem. Současné podávání omeprazolu (40 mg denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k podstatnému snížení expozice atazanaviru (snížení AUC, cmax a cmin o přibližně 75 %). Zvýšení dávky atazanaviru na 400 mg nevedlo ke kompenzaci účinku omeprazolu na expozici atazanaviru. Souběžné podávání omeprazolu (40 mg denně) snížilo průměrnou hodnotu AUC, cmax a cmin o 36-39 % a průměrnou hodnotu AUC, cmax a cmin farmakologicky aktivního metabolitu M8 o 75-92 %.

U jiných antiretroviálních látek, např. saquinaviru, byly hlášeny zvýšené sérové koncentrace. Existují některé antiretroviální látky, u kterých nedochází ke změnám sérových koncentrací, pokud jsou podávány současně s omeprazolem.

S přípravkem VIMOVO a atazanavirem nebyla provedena žádná interakční studie. Vzhledem k podobným farmakodynamickým a farmakokinetickým vlastnostem omeprazolu a esomeprazolu se souběžné podávání atazanaviru a nelfinaviru s esomeprazolem nedoporučuje a souběžné podávání přípravku VIMOVO je kontraindikováno (viz bod 4.3).

Současné podávání s opatrnostíJiná analgetika včetně selektivních inhibitorů cyklooxygenázy-2:Souběžné podávání dvou a více NSAIDs je třeba vyloučit, neboť může dojít ke zvýšení rizika rozvoje nežádoucích účinků, zvláště gastrointestinálních vředů a krvácení. Souběžné podávání přípravku VIMOVO a jiných NSAIDs, kromě nízkodávkované kyseliny acetylsalicylové (≤ 325 mg/den), se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Kyselina acetylsalicylováVIMOVO lze podávat současně s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové (≤ 325 mg/den). Pacienti, kteří v průběhu klinického hodnocení užívali VIMOVO v kombinaci s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové neměli zvýšený výskyt žaludečních vředů ve srovnání s pacienty, kteří užívali pouze VIMOVO (viz bod 5.1). Souběžné užívání kyseliny acetylsalicylové a VIMOVO přesto může zvyšovat riziko závažných nežádoucích účinků (viz body 4.4 a 4.8).

Cyklosporin a takrolimusPodobně jako u jiných NSAIDs je třeba opatrnosti, pokud je souběžně podáván cyklosporin, kvůli zvýšenému riziku nefrotoxicity.

Existuje potenciální riziko nefrotoxicity, pokud jsou NSAIDs podávána s takrolimem.

DiuretikaKlinické studie, stejně jako poregistrační sledování, prokázaly, že NSAIDs mohou u některých pacientů snižovat natriuretický účinek furosemidu a thiazidů. Tato odpověď je důsledkem inhibice syntézy prostaglandinů v ledvinách. V průběhu souběžné léčby s NSAIDs by měli být pacienti pečlivě sledováni s ohledem na selhání ledvin a též s ohledem na zajištění účinnosti diuretik (viz bod 4.4).

Selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRIs)Souběžné podávání NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů COX-2, a SSRIs zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení (viz bod 4.4).

KortikosteroidyPokud jsou kortikosteroidy kombinovány s NSAIDs, včetně selektivních inhibitorů COX-2, existuje zvýšené riziko gastroitestinálního krvácení. Je třeba opatrnosti, pokud jsou NSAIDs podávána souběžně s kortikosteroidy (viz bod 4.4).

8

ACE inhibitoryPodle hlášení lze předpokládat, že NSAIDs mohou snižovat antihypertezní účinek ACE inhibitorů a mohou zvyšovat riziko renálního poškození spojené s podáváním ACE inhibitorů. Tato kombinace by měla být podávána velmi opatrně u pacientů s poškozenou funkcí ledvin, zvláště u starších pacientů.

DigoxinNSAIDs mohou zvyšovat plazmatické koncentrace srdečních glykosidů, pokud jsou podávána souběžně s těmito glykosidy, např. digoxinem.

LithiumNSAIDs zvyšují plazmatické koncentrace lithia a snižují renální clearance lithia. Tyto účinky jsou důsledkem inhibice syntézy prostaglandinů v ledvinách vyvolané NSAIDs. Pokud se současně podávají NSAIDs a lithium, je třeba pacienty pečlivě sledovat na projevy toxicity lithia.

MethotrexátDoporučuje se opatrnost, pokud je souběžně podáván methotrexát, kvůli možnému zvýšení toxicity methotrexátu. Naproxen, stejně jako jiné NSAIDs, snižuje tubulární sekreci methotrexátu na zvířecím modelu.

Deriváty sulfonylurey, hydantoinyNaproxen je ve velké míře vázán na plazmatický albumin; lze tedy teoreticky předpokládat interakce s jinými léčivy, která se váží na albumin např. deriváty sulfonylurey a hydantoiny. Pacienti, kteří souběžně užívají naproxen a hydantoiny, sulfonamidy nebo deriváty sulfonylurey by měli být pečlivě sledováni a pokud je třeba, dávka by měla být upravena.

KlopidogrelVe zkřížené klinické studii byl podáván klopidogrel (300 mg zahajovací dávka, 75 mg/den pokračovací dávka) samotný nebo s omeprazolem (80 mg ve stejnou dobu jako klopidogrel) po dobu 5 dnů. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu se snížila o 46 % (den 1) a 42 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. Průměrná inhibice agregace trombocytů (IPA) byla snížena o 47 % (24 hodin) a 30 % (den 5), pokud byl klopidogrel podáván spolu s omeprazolem. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu s časovým odstupem nevedlo k vyloučení interakce, která je pravděpodobně důsledkem inhibičního účinku omeprazolu na CYP2C19. Z observačních i klinických studií byly hlášeny nekonzistentní údaje týkající se klinických implikací této PK/ PD interakce s ohledem na velké kardiovaskulární příhody.

Antikoagulancia a inhibitory agregace trombocytůNSAIDs mohou zvyšovat účinnost perorálních antikoagulancií (např. warfarin, dikumarol), heparinů a inhibitorů agregace trombocytů (viz bod 4.4).

Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu pacientům na warfarinu ukázalo, že čas koagulace byl stále v mezích normy, byť došlo k mírnému zvýšení minimální plazmatické koncentrace méně účinného R-izomeru warfarinu. V poregistračním období však byly hlášeny klinicky významné případy zvýšení hodnot INR při souběžném užívání s warfarinem. Doporučuje se pečlivé sledování při zahajování a ukončování léčby warfarinem nebo jinými kumarinovými deriváty.

Blokátory beta receptorůNaproxen a jiné NSAIDs mohou snižovat antihypertenzní účinek propranololu a jiných beta blokátorů.

ProbenecidSouběžné podávání probenecidu zvyšuje plazmatické koncentrace naproxenu a významně prodlužuje jeho plazmatický poločas.

Léčiva s absorpcí závislou na žaludečním pH

9

Snížená žaludeční acidita v průběhu léčby esomeprazolem a jinými inhibitory protonové pumpy může zvyšovat nebo snižovat absorpci léčiv, pokud mechanismus absorpce závisí na pH. Stejně jako u jiných inhibitorů kyselé žaludeční sekrece nebo antacid, může být absorpce ketokonazolu, itrakonazolu, posakonazolu a erlotinibu snížena, zatímco absorpce léčiv jako je digoxin se může v průběhu léčby esomeprazolem zvyšovat.. Je třeba se vyhnout souběžnému podávání s posakonazolem a erlotinibem. Souběžné podávání omeprazolu (20 mg denně) a digoxinu zdravým dobrovolníkům zvyšovalo biologickou dostupnost digoxinu o 10 % (až o 30 % u dvou z deseti subjektů).

Další informace týkající se interakcí léčivPři klinickém hodnocení nebyla zjištěna klinicky relevantní interakce při souběžném podávání naproxenu (neselektivní NSAID) nebo rofekoxibu (COX-2 selektivní NSAID) a esomeprazolu.

Souběžné podávání cholestyraminu může zpožďovat absorpci naproxenu, podobně jako i jiných NSAIDs.

Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu zdravým dobrovolníkům mělo za následek 32% zvýšení plochy pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) a 31% prodloužení eliminačního poločasu (t1/2), ale nevýznamné zvýšení maximální plazmatické koncentrace cisapridu. Mírně prodloužený QTc interval pozorovaný po podání samotného cisapridu nebyl dále prodloužen při současném podání cisapridu a esomeprazolu (viz též body 4.4).

Esomeprazol nemá klinicky významný vliv na farmakokinetiku amoxicilinu a chinidinu.

Esomeprazol inhibuje CYP2C19, hlavní enzym v metabolizmu esomeprazolu. Esomeprazol je též metabolizován CYP3A4. Ve vztahu k těmto enzymům byla učiněna následující pozorování:

Souběžné podávání 30 mg esomeprazolu vedlo k 45% snížení clearance diazepamu, substrátu pro CYP2C19. Tato interakce je pravděpodobně klinicky irelevantní.

Souběžné podávání 40 mg esomeprazolu vedlo ke zvýšení minimální plazmatické koncentrace fenytoinu o 13 % u pacientů s epilepsií.

Souběžné podávání esomeprazolu a kombinovaného inbitoru CYP2C19 a CYP3A4, např. vorikonazolu, může vést až ke zdvojnásobení expozice esomeprazolu.

Souběžné podávání esomeprazolu a inhibitoru CYP3A4, klarithromycinu (500 mg dvakrát denně), vedlo ke zdvojnásobení expozice (AUC) esomeprazolu.

Úprava dávky esomeprazolu není nutná v žádném z těchto případů.

Léčiva známá jako induktory CYP2C19 nebo CYP3A4 nebo oba typy (např. rifampicin a třezalka tečkovaná) mohou snižovat sérové koncentrace esomeprazolu tím, že zvyšují metabolismus esomeprazolu.

Omeprazol i esomeprazol jsou inhibitory CYP2C19. Omeprazol podávaný v dávce 40 mg ve zkřížené studii zdravým dobrovolníkům zvyšoval cmax a AUC cilostazolu o 18 %, resp. 26 % a u jednoho z metabolitů o 29 %, resp. 69 %.

Údaje získané na zvířecích modelech indikují, že NSAIDs mohou zvyšovat riziko křečí spojené s chinolonovými antibiotiky. Pacienti užívající chinolonová antibiotika mohou mít zvýšené riziko vzniku křečí.

Interakce léčivo/laboratorní vyšetřeníNaproxen může snižovat agregaci krevních destiček a prodlužovat čas krvácení. Tento účinek je třeba mít na paměti, když se stanovuje čas krvácení.

Podávání naproxenu může vést ke zvýšení hodnot 17-ketogenních steroidů v moči vzhledem k interakci mezi léčivem a/nebo jeho metabolity a m-dinitrobenzenem, který se používá k tomuto

10

stanovení. Doporučuje se přerušit léčbu naproxenem 72 hodin před provedením funkčního testu nadledvinek, pokud se použije Porter-Silber test, byť se zdá, že měření 17-hydroxykortikosteroidů (Porter-Silber test) není uměle ovlivněno.

Naproxen může interferovat s některými vyšetřeními moči prováděnými za použití kyseliny 5-hydroxyindolyloctové (5HIAA)

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

TěhotenstvíNaproxen:Inhibice syntézy prostaglandinů může negativně ovlivnit těhotenství a/nebo embryofetální vývoj. Údaje z epidemiologických studií předpokládají zvýšené riziko potratů a srdečních malformací a rozštěpubřišní stěny při použití inhibitorů syntézy prostaglandinů v časných fázích těhotenství. Absolutní riziko kardiovaskulárních malformací bylo zvýšeno z méně než 1 % na přibližně 1,5 %. Předpokládá se, že riziko se zvyšuje s dávkou a trváním léčby. Podávání inhibitorů syntézy prostaglandinů zvířatům bylo spojeno se zvýšením potratů před i po implantaci do dělohy a zvýšenou embryofetální letalitou. Byl hlášen zvýšený výskyt různých malformací, včetně kardiovaskulárních, pokud byl inhibitor syntézy prostaglandinů podáván v období organogeneze.

Esomeprazol:U esomeprazolu jsou dostupná pouze omezená klinická data s ohledem na použití v průběhu těhotenství. Údaje získané z epidemiologického sledování na velkém počtu těhotných žen vystavených účinkům racemické směsi (omeprazol) neukazují na žádné přímé ani nepřímé škodlivé účinky s ohledem na embryofetální vývoj. Studie na zvířatech neodhalily žádný přímý nebo nepřímý škodlivý vliv racemické směsi na březost, porod a poporodní vývoj.

V průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství by přípravek VIMOVO neměl být podáván, pokud to není nezbytné. Pokud je VIMOVO podáváno ženám, které se snaží otěhotnět, nebo v průběhu prvního a druhého trimestru těhotenství, doby podávání by měla být co nejkratší.

V průběhu třetího trimestru těhotenství mohou všechny inhibitory syntézy prostaglandinů vystavit plod:

kardiopulmonální toxicitě (s předčasným uzávěrem „ductus arteriosus“ a pulmonální hypertenze).

renální dysfunkci, která může progredovat v renální selhání s oligohydramnion.

matku a novorozence na konci těhotenství:

možnému prodloužení času krvácení, antiagregačnímu účinku, který se může projevit i při velmi nízkých dávkách.

Inhibici děložních stahů vedoucích ke zpoždění porodu nebo prodloužení porodu.

Přípravek VIMOVO je kontraindikován ve třetím trimestru těhotenství.

FertilitaPoužití NSAIDs včetně naproxenu může ovlivňovat ženskou fertilitu. Použití přípravku VIMOVO se nedoporučuje, pokud chce žena otěhotnět (viz bod 4.4).

KojeníNaproxen se vylučuje v malém množství do mateřského mléka u lidí. Není známo, zda se esomeprazol vylučuje do mateřského mléka u lidí. Publikované kazuistické sdělení s racemickou směsí (omeprazol) ukazuje, že se malá množství exkretují do lidského mateřského mléka (dávka přepočtená na tělesnou hmotnost < 7 %). Přípravek VIMOVO by se neměl podávat v průběhu kojení.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

11

Před řízením motorového vozidla nebo obsluhou strojů je třeba vzít v úvahu, že některé nežádoucí účinky (např. závratě) hlášené po použití přípravku VIMOVO, mohou snižovat schopnost reakce.

4.8

Nežádoucí účinky

Souhrn bezpečnostního profiluEsomeprazol s okamžitým uvolňováním byl přidán do složení tablety s cílem snížit výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků naproxenu. Bylo prokázáno, že přípravek VIMOVO významně snižuje výskyt žaludečních vředů a nežádoucích příhod horní části gastrointestinálního traktu spojených s podáváním NSAIDs ve srovnání se samotným naproxenem (viz bod 5.1).

V celé studované populaci (n=1157) nebyla u přípravku VIMOVO zjištěna žádná nová bezpečnostní rizika ve srovnání s dobře definovanými bezpečnostními profily jednotlivých léčivých látek naproxenu a esomeprazolu.

Tabulkový souhrn nežádoucích účinkůNežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence a tříd orgánových systémů. Kategorie frekvencí jsou definovány podle následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

VIMOVONásledující nežádoucí účinky byly hlášeny v průběhu klinického hodnocení přípravku VIMOVO.

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Infekce a infestace

infekce

divertikulitida

Poruchy krve a lymfatického systému

eosinofilie, leukopenie

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivní reakce

Poruchy metabolismu a výživy

poruchy chuti k jídlu

retence tekutin, hyperkalémie, hyperurikémie

Psychiatrické poruchy

úzkost, deprese, nespavost

zmatenost, abnormální sny

Poruchy nervového systému

závratě, bolest hlavy, poruchy vnímání chuti

parestézie, synkopa

ospalost, třes

Poruchy ucha a labyrintu

hučení v uších, vertigo

Srdeční poruchy

arytmie, palpitace

infarkt myokardu, tachykardie

Cévní poruchy

hypertenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

astma, bronchospasmus, dušnost

12

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Gastrointestinalní poruchy

dyspepsie

bolest břicha, zácpa, průjem, ezofagitida, plynatost, žaludeční/duodenální vředy*, gastritida, nauzea, zvracení

sucho v ústech, říhání, gastrointestinální krvácení, zánět dutiny ústní

zánět jazyka, zvracení s příměsí krve, krvácení z konečníku

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kožní rash

zánět kůže, nadměrné pocení, svědění, kopřivka

holohlavost, ekchymóza

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

bolest kloubů

bolest svalů

Poruchy ledvin a močových cest

proteinurie, selhání ledvin

Poruchy reprodukčního systému a prsu

menstruační poruchy

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace disorders

edém

slabost, únava, horečka

Vyšetření

abnormální jaterní funkční testy, zvýšený sérový kreatinin

* zjištěné v průběhu plánované rutinní endoskopie

NaproxenV průběhu klinického hodnocení a v poregistračním období byly hlášeny následující nežádoucí účinky naproxenu.

Časté

Méně časté/vzácné

Infekce a infestace

divertikulitida

aseptická meningitida, infekce, sepse

Poruchy krve a lymfatického sytému

agranulocytóza, aplastická anémie, eosinofilie, granulocytopenie, hemolytická anémie, leukopenie, lymphadenopatie, pancytopenie, thrombocytopenie

Poruchy imunitního systému

anafylaktické reakce, anafylaktoidní reakce, hypersenzitivní reakce

Poruchy metabolismu a výživy

poruchy chuti k jídlu, retence tekutin, hyperglykémie, hyperkalémie, hyperurikémie, hypoglykémie, změny tělesné hmotnosti

Psychiatrické poruchy

deprese, nespavost

agitovanost, úzkost, zmatenost, podivné sny, halucinace, nervozita

13

Časté

Méně časté/vzácné

Poruchy nervového systému

závratě, ospalost, bolest hlavy, pocit točící se hlavy, vertigo

kognitivní dysfunkce, koma, křeče, neschopnost koncentrace, neuritida n. opticus, parestezie, synkopa, třes

Poruchy oka

poruchy vidění

neostré vidění, zánět spojivek, zákal rohovky, edém papily

Poruchy ucha a labyrintu

hučení v uších, poruchy slyšení

poruchy slyšení

Srdeční poruchy

palpitace

arytmie, městnavé srdeční selhání, infarkt myokardu, tachykardie

Cévní poruchy

hypertenze, hypotenze, vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnost

astma, bronchospasmus, eosinofilní pneumonitida, zánět plic, edém plic, respirační deprese

Gastrointestinální poruchy

dyspepsie, bolest břicha, nauzea, zvracení, průjem, zácpa, pálení žáhy, peptické vředy, stomatitida

sucho v ústech, ezofagitida, žaludeční vředy, gastritida, zánět jazyka, říhání, plynatost, žaludeční/duodenální vředy, gastrointestinální krvácení a/nebo perforace, melena, zvracení krve, pankreatitida, kolitida, exacerbace zánětlivé choroby střeva (ulcerózní kolitida, Crohnova nemoc), nepeptické gastrointestinální ulcerace, krvácení z konečníku, ulcerózní stomatitida

Poruchy jater a žlučových cest

cholestáza, zánět jater, žloutenka, selhání jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

svědění, ekchymóza, purpura, kožní rash

holohlavost, exantém, kopřivka,bulózní reakce včetně Stevens-Johnson syndrom a toxické epidermální nekrolýzy (TEN), multiformní erytém, erythema nodosum, polékové erupce, lichen planus, systémový lupus erythematodes, fotosenzitivní dermatitida, fotosenzitivní reakce, včetně vzácných případů připomínajících pozdní kožní porfyrii (pseudoporfyrie), exfoliativní dermatitida, angioneurotický edém, pustulární reakce

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

svalová slabost, bolest svalů

Poruchy ledvin a močových cest

glomerulární nefritida, krev v moči, intersticiální nefritida, nefrotický syndrom, oligurie/polyurie, proteinurie, selhání ledvin, renální papilární nekróza, tubulární nekróza

Poruchy reprodukčního systému a prsu

neplodnost, poruchy menstruace

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

únava, edémy, pocení, „thrist“

astenie, nevolnost, horečka

14

Časté

Méně časté/vzácné

Vyšetření

abnormální jaterní funkční testy, prodloužený čas krvácení, zvýšený sérový kreatinin

Esomeprazol:Následující nežádoucí účinky byly identifikovány v průběhu klinického hodnocení s enterosolventním esomeprazolem nebo bylo vyjádřeno podezření na nežádoucí účinek a/nebo v poregistračním období. Žádný nežádoucí účinek není závislý na dávce.

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné Není známo

Poruchy krve a lymfatického systému

leukopenie, trombocytopenie

agranulocytóza, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivní reakce, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok

Poruchy metabolismu a výživy

periferní edémy

hyponatremie

hypomagnezémie

Psychiatrické poruchy

nespavost

agitovanost, zmatenost, deprese

agrese, halucinace

Poruchy nervového systému

bolest hlavy

závratě, parestézie, ospalost

poruchy chuti

Poruchy oka

neostré vidění

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

bronchospasmus

Gastrointestinální poruchy

bolest břicha, průjem, plynatost, nauzea/zvracení, zácpa

sucho v ústech

stomatitida, gastrointestinální kandidóza

Poruchy jater a žlučových cest

zvýšené jaterní enzymy

hepatitida doprovázená žloutenkou nebo bez projevů žloutenky

selhání jater, hepatální encefalopatie u pacientů s preexistující poruchou jater

15

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné Není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

dermatitida, svědění, kopřivka, rash

holohlavost, fotosenzitivita

multiformní erytém, Stevens-Johnson syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů

bolest kloubů, bolest svalů

svalová slabost

Poruchy ledvin a močových cest

intersticiální nefritida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

nevolnost, zvýšené pocení

Popis vybraných nežádoucích účinků

NaproxenÚdaje z klinického hodnocení a epidemiologická data předpokládají, že použití koxibů a některých NSAIDs (zvláště ve vysokých dávkách a při dlouhodobé léčbě) může být spojeno s mírně zvýšeným rizikem arteriálních trombotických příhod (např. infarktem myokardu nebo mozkovou mrtvicí). Ačkoliv data předpokládají, že použití naproxenu (1000 mg denně) může být spojeno s nižším rizikem, určité riziko nelze vyloučit (viz bod 4.4).

V souvislosti s léčbou NSAIDs byly hlášeny edém, hypertenze a srdeční selhání.

Nejčastěji pozorovanými jsou gastrointestinální nežádoucími účinky. Mohou se objevit peptické vředy, perforace nebo gastrointestinální krvácení, někdy fatální, zvláště u starších lidí (viz bod 4.4). Po podání byly hlášeny nevolnost, zvracení, průjem, plynatost, zácpa, dyspepsie, bolest břicha, krev ve stolici, zvracení krve, ulcerózní zánět dutiny ústní, exacerbace kolitidy a Crohnovy nemoci (viz bod 4.4). Méně často byla pozorována gastritida.

Přípravek VIMOVO byl vyvinut s esomeprazolem s cílem snížit výskyt gastrointestinálních nežádoucích účinků naproxenu. Bylo prokázáno, že ve srovnání se samotným naproxenem významněsnižuje výskyt žaludečních a/nebo duodenálních vředů a nežádoucích účinků NSAID v horní části gastrointestinálního traktu.

4.9

Předávkování

Nejsou žádná klinická data o předávkování přípravkem VIMOVO.

16

Jakékoliv projevy předávkování přípravkem VIMOVO lze primárně odvodit od účinků při předávkování naproxenem.

PříznakyVe vztahu k naproxenuVýznamné předávkování naproxenem lze charakterizovat letargií, závratěmi, ospalostí, bolestí v epigastriu, žaludečním dyskomfortem, pálením žáhy, trávicími obtížemi, nauzeou, přechodnou alterací funkce jater, hypoprotrombinemií, renální dysfunkcí, metabolickou acidózou, apnoe, desorientací nebo zvracením.

Může se objevit gastrointestinální krvácení. Velmi vzácně se může objevit hypertenze, akutní selhání ledvin, útlum dechu a koma. Po podání terapeutických dávek NSAID byly hlášeny anafylaktoidní reakce a mohou se objevit i po předávkování. U několika pacientů byly zaznamenány křeče, ale není zřejmé, zda měly vztah k léčivu. Není známo, jakou dávku naproxenu lze považovat za život ohrožující.

Ve vztahu k esomeprazoluPříznaky vztahující se k nechtěnému předávkování esomeprazolem (omezená zkušenost s dávkami do 240 mg/den) jsou přechodné. Jednotlivé dávky do 80 mg esomeprazolu neměly žádné následky.

Léčba předávkováníVe vztahu k naproxenuPacienti předávkovaní NSAIDs by měli být léčeni symptomaticky a podpůrně, především s ohledem na gastrointestinální účinky a poškození ledvin. Neexistuje specifické antidotum.

Hemodialýza nevede ke snížení plazmatické koncentrace naproxenu vzhledem k vysoké vazbě naproxenu na bílkoviny plazmy. U pacientů s doprovodnými symptomy a nebo při značném předávkování přijatých do 4 hodin po požití léčiva vyvolat zvracení a/nebo podat aktivní uhlí (60 až 100 g u dospělých, 1 až 3 g/kg u dětí) a/nebo podat osmotické projímadlo. Forsírovaná diuréza, alkalizace moči nebo hemoperfúze nejsou pravděpodobně účinné vzhledem k vysoké vazbě na bílkoviny plazmy.

Ve vztahu k esomeprazoluNení známo žádné specifické antidotum. Esomeprazol je extenzivně vázán na bílkoviny plazmy a nelze ho tedy snadno dialyzovat. Podobně jako při jakémkoliv předávkování se doporučuje symptomatická a všeobecná podpůrná léčba.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: naproxen a esomeprazolATC kód: M01AE52

Mechanismus účinkuVIMOVO bylo vyvinuto jako tableta se sekvenčním uvolňováním. Kombinuje vrstvu s okamžitým uvolňováním hořečnaté soli esomeprazolu a jádro tablety obsahující naproxen s enterosolventním potahem a zpožděným uvolňováním. Výsledkem je, že se esomeprazol uvolňuje v žaludku dříve, než se začne naproxen rozpouštět v tenkém střevě. Enterosolventní úprava brání uvolňování naproxenu při hodnotách pH nižších než 5 a tím poskytuje ochranu žaludeční sliznici před lokálním toxickým účinkem naproxenu.

Vzhledem ke zpožděnému uvolňování naproxenu, není přípravek VIMOVO určen k léčbě akutní bolesti a nebyl v této souvislosti ani studován.

17

Naproxen je NSAID s analgetickými a antipyretickými vlastnostmi. Mechanismus účinku naproxenu vázaný na aniontovou formu naproxenu, podobně jako u jiných NSAIDs, není zcela znám, ale může se vztahovat k inhibici prostaglandin syntetázy.

Esomeprazol je S-enantiomer omeprazolu a snižuje sekreci žaludeční kyseliny specifickým cíleným mechanismem účinku. Esomeprazol je slabou zásadou, je koncentrován a přeměňován na aktivní formu v silně kyselém prostředí sekrečních kanálků parietálních buněk, kde inhibuje H+K+ATPázu –protonovou pumpu a inhibuje jak bazální, tak stimulovanou sekreci žaludeční kyseliny.

Farmakodynamické účinkyÚčinek na kyselou žaludeční sekreciOptimální účinek přípravku VIMOVO (udržování vysoké hodnoty žaludečního pH) byl dosažen s přípravkem VIMOVO obsahujícím 20 mg esomeprazolu. Po 9 dnech podávání přípravku VIMOVO dvakrát denně bylo u zdravých dobrovolníků udržováno žaludeční pH vyšší než 4 v průměru po dobu 17,1 hodin (SD 3,1). Odpovídající hodnota pro NEXIUM 20 mg byla 13,6 hodin (SD 2,4).

Další účinky vztahující se k inhibici sekrece žaludeční kyselinyV průběhu léčby antisekrečními látkami se zvyšují koncentrace sérového gastrinu jako reakce na sníženou sekreci žaludeční kyseliny. Zvyšuje se také chromgranin A (CgA) v důsledku snížené žaludeční acidity.

Zvýšený počet ECL buněk může mít vztah ke zvýšené koncentraci gastrinu v séru a byl pozorován u některých pacientů dlouhodobě léčených esomeprazolem.

V průběhu dlouhodobé léčby antisekrečními látkami byl v poněkud vyšší frekvenci hlášen výskyt žaludečních žlázových cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem významné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a zdají se být reverzibilní.

Snížená žaludeční acidita z různých příčin včetně působení inhibitorů protonové pumpy vede ke zvýšení počtu bakterií, které jsou normálně přítomny v gastrointestinálním traktu. Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí např. rody Salmonella a Campylobacter.

Klinická účinnost a bezpečnostVe všech klinických studiích byl přípravek VIMOVO podáván 491 pacientům po dobu 6 měsíců a 135 pacientům po dobu 12 měsíců. Ve dvou randomizovaných dvojitě slepých klinických studiích s aktivní kontrolou bylo prokázáno, že přípravek VIMOVO podávaný v dávce 500 mg/20 mg dvakrát denně významně snižuje výskyt žaludečních vředů ve srovnání s enterosolventním naproxenem (bez esomeprazolu nebo jiného inhibitoru protonové pumpy) v dávce 500 mg dvakrát denně v průběhu 6 měsíců. Pacienti byli rizikoví z pohledu vývoje vředů v souvislosti s podáváním NSAIDs kvůli pokročilému věku nebo anamnéze žaludečních nebo duodenálních vředů. Pacienti pozitivní při vyšetření H. pylori nebyli do těchto studií zařazeni.

Výskyt žaludečních vředů u přípravku VIMOVO byl 5,6 % a u enterosolventního naproxenu 23,7 % (celková data). Přípravek VIMOVO též významně snížil výskyt duodenálních vředů ve srovnání s enterosolventním naproxenem (0,7 % vs. 5,4 %) (celková data).

Přípravek VIMOVO v těchto studiích též významně snížil výskyt předem specifikovaných na podávání NSAID závislých nežádoucích účinků horní části gastrointestinálního traktu ve srovnání s enterosolventním naproxenem (53,3 = vs. 70,4 % (celková data)).

Ve studiích s přípravkem VIMOVO byli zařazeni pouze pacienti s rizikem vývoje gastroduodenálních vředů závislých na podávání NSAID, tj. > 50 let nebo anamnézou nekomplikovaných vředů; zařazeni byli též pacienti souběžně užívající nízkodávkovanou kyselinu acetylsalicylovou (LDA). Analýza

18

v podskupinách potvrdila stejný trend jako v celkové studované populaci s ohledem na účinnost prevence GI vředů přípravkem VIMOVO. U pacientů užívajích LDA byl výskyt gastroduodenálních vředů 4,0 % (95% CI 1,1-10,0 %) ve skupině užívající VIMOVO (n=99) vs. 32,4 % (95% CI 23,4-42,3 %) ve skupině se samotným enterosolventním naproxenem (n=102). U pacientů ≥ 60 let byl výskyt gastroduodenálních vředů 3,3 % (95% CI 1,3-6,7 %) vs 30,1 % (95% CI 24,0-36,9 %) ve skupině užívající VIMOVO (n=212), resp. samotný enterosolventní naproxen (n=209).

Ve dvou studiích byl výskyt dyskomfortu lokalizovaného v horní části břicha u přípravku VIMOVO nižší ve srovnání s enterosolventním naproxenem, jak bylo potvrzeno měřením dyspeptických symptomů po dobu 6 měsíců. Významně nižší podíl pacientů užívajících VIMOVO přerušil předčasně léčbu v důsledku nežádoucích účinků ve srovnání s pacienty užívajícími samotný enterosolventní naproxen (7,9 % vs. 12,5 %); 4,0 %, resp. 12,0 % přerušení léčby bylo v důsledku nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu, včetně duodenálních vředů. Pacienti užívající přípravek VIMOVO setrvali na léčbě v průměru 152 dnů ve srovnání s 124 dny u pacientů užívajícími samotný enterosolventní naproxen.

Ve dvou 12týdenních studiích u pacientů s osteoartrózou kolene došlo k podobnému zlepšení bolesti a funkce, nástupu úlevy od bolesti a přerušení léčby v důsledku nežádoucích účinků u přípravku VIMOVO (500 mg/20 mg dvakrát denně) jako u celekoxibu 200 mg jednou denně.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

AbsorpceNaproxenPři podávání přípravku VIMOVO dvakrát denně je v ustáleném stavu dosaženo maximálních plazmatických koncentrací s mediánem 3 hodiny po podání ranní nebo večerní dávky. Čas dosažení maximální plazmatické koncentrace je mírně delší první den podávání a medián činí 4 hodiny, resp. 5 hodin po podání ranní, resp. večerní dávky.

Bioekvivalence mezi přípravkem VIMOVO a enterosolventním naproxenem byla prokázána na základě jak plochy pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC), tak maximální plazmatické koncentrace (cmax) naproxenu.

Naproxen se absorbuje z gastrointestinálního traktu rychle a úplně a biologická dostupnost in vivo je 95 %.

Ustálených koncentrací naproxenu je dosaženo v průběhu 4 až 5 dnů.

EsomeprazolPo podání přípravku VIMOVO dvakrát denně se esomeprazol rychle absorbuje a maximálních plazmatických koncentrací je dosaženo za 0,5-0,75 hodiny (medián) po podání ranní i večerní dávky i při podání první den a po dosažení ustáleného stavu. Maximální plazmatické koncentrace esomeprazolu jsou vyšší v ustáleném stavu ve srovnání s prvním dnem podání přípravku VIMOVO. Je to pravděpodobně způsobeno částečně jednak vyšší absorpcí esomeprazolu v důsledku jeho farmakodynamického účinku zvyšování žaludečního pH, což vede k nižší degradaci esomeprazolu v kyselém prostředí žaludku. K vyšším plazmatickým koncentracím v ustáleném stavu může přispívat též snížení metabolismu prvním průchodem játry a snížení clearance esomeprazolu po opakovaném podání (viz Metabolismus).

I když je rozmezí hodnot AUC v ustáleném stavu srovnatelné pro přípravek NEXIUM 20 mg jednou denně a přípravek VIMOVO dvakrát denně: 292,0-2279,0 ng/ml, resp. 189,0-2931,0 ng/ml, průměrná expozice je o 60 % vyšší pro přípravek VIMOVO (CI: 1,28-1,93). To lze očekávat vzhledem k různým celkovým denním dávkám esomeprazolu podaným v přípravku VIMOVO nebo NEXIUM (40 mg vs. 20 mg). Maximální plazmatická koncentrace byla u přípravku VIMOVO o 60 % vyšší (CI: 1,27-2,02), což lze očekávat u lékové formy s okamžitým uvolňováním.

19

Současné podávání s potravouPodávání přípravku VIMOVO současně s potravou neovlivňuje rozsah absorpce naproxenu , ale významně oddaluje absorpci o přibližně 8 hodin a snižuje maximální plazmatické koncentrace o přibližně 12 %.

Podávání přípravku VIMOVO současně s potravou neoddaluje absorpci esomeprazolu, ale významně snižuje rozsah absorpce, což vede ke snížení AUC o 52 % a snížení cmax o 75 %.

Podání přípravku VIMOVO 30 minut před jídlem má pouze minimální nebo žádný vliv na rozsah a rychlost absorpce naproxenu a nevýznamný vliv na rozsah a rychlost absorpce esomeprazolu ve srovnání s podáním nalačno (viz bod 4.2).

DistribuceNaproxenNaproxen má distribuční objem 0,16 l/kg. V terapeutických dávkách se více než z 99 % váže na albumin. V dávkách vyšších než 500 mg/den se plazmatické koncentrace zvyšují neproporcionálně vzhledem ke zvýšení clearance vyvolané saturací vazebné kapacity plazmatických bílkovin při podání vyšších dávek (průměrná minimální koncentrace v ustáleném stavu („trough“ css) 36,5; 49,2; resp. 56,4 mg/l po podání 500, 1000, resp. 1500 mg naproxenu denně). Anion naproxenu byl nalezen v mateřském mléce žen v koncentracích přibližně 1 % maximální koncentrace v plazmě (viz bod 4.6).

EsomeprazolZdánlivý distribuční objem v ustáleném stavu u zdravých dobrovolníků je přibližně 0,22 l/kg tělesné hmotnosti. Esomeprazol se z 97 % váže na plazmatické bílkoviny.

MetabolismusNaproxenNaproxen je intenzivně metabolizován v játrech cytochromem P450 (CYP), především CYP2C9, na 6-0-desmethyl-naproxen. Ani naproxen , ani metabolit nevyvolávají enzymovou indukci. Jak naproxen, tak 6-0-desmethyl-naproxen jsou dále metabolizovány na odpovídající konjugované acylglukuronidy.

EsomeprazolEsomeprazol je zcela metabolizován enzymovým systémem CYP. Hlavní část metabolismu probíhá na polymorfních enzymech CYP2C19, které vytváří hydroxy- a desmethyl- metabolit esomeprazolu. Další část metabolismu probíhá na specifické isoformě CYP3A4, zodpovídající za tvorbu esomeprazol sulfonu, hlavního metabolitu v plazmě. Hlavní metabolity esomeprazolu nemají vliv na kyselou žaludeční sekreci.

Plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) se zvětšuje po opakovaném podání přípravku VIMOVO. Toto zvětšení závisí na podané dávce a má za následek nelineární vzestup AUC v závislosti na dávce po opakovaném podání. Tento časový a na dávce závislý vztah je částečně důsledkem sníženého metabolismu prvním průchodem játry a snížení systémové clearance způsobené pravděpodobně inhibicí CYP2C19 esomeprazolem a/nebo esomeprazol sulfonem. K této časové a dávkové závislosti může příspívat také zvýšená absorpce esomeprazolu po opakovaném podání přípravku VIMOVO (viz Absorpce).

VylučováníNaproxenPo podání přípravku VIMOVO dvakrát denně je průměrný poločas eliminace naproxenu přibližně 9 hodin, resp. 15 hodin po podání ranní, resp. večerní dávky. Nedochází ke změně po opakovaném podání.

20

Clearance naproxenu je 0,13 ml/min.kg. Asi 95 % naproxenu z jakékoliv dávky se vylučuje močí, především jako naproxen (< 1 %), 6-0-desmethyl naproxen (< 1 %) nebo jejich konjugáty (66 % až 92 %). Malé množství, 3 % nebo méně z podané dávky, se vylučuje do stolice. U pacientů s renální insuficiencí může docházet ke kumulaci metabolitů v organismu (viz bod 4.4).

EsomeprazolPo podání přípravku VIMOVO dvakrát denně je průměrný poločas eliminace esomeprazolu přibližně 1 hodina po podání ranní i večerní dávky první den a poněkud delší po dosažení ustáleného stavu (1,2-1,5 hodiny).

Celková plazmatická clearance esomeprazolu je přibližně 17 l/h po jednorázovém podání a přibližně 9 l/h po opakovaném podání.

Přibližně 80 % perorální dávky esomeprazolu se vylučuje do moči jako metabolity a zbytek do stolice. V moči bylo nalezeno méně než 1 % esomeprazolu.

Zvláštní populace pacientůRenální poškozeníFarmakokinetika přípravku VIMOVO nebyla zkoumána u pacientů s renálním poškozením.

Naproxen: Farmakokinetika naproxenu nebyla zkoumána u pacientů s renálním poškozením.

Za předpokladu, že naproxen, jeho metabolity a konjugáty jsou převážně vylučovány ledvinami, lze předpokládat, že se u pacientů s renálním poškozením budou kumulovat metabolity naproxenu. U pacientů se závažným renálním poškozením se snižuje vylučování naproxenu. U pacientů se závažným renálním poškozením je podávání přípravku VIMOVO kontraindikováno (clearance kreatininu < 30 ml/min) (viz bod 4.3).

Esomeprazol: U pacientů se sníženou renální funkcí nebyly provedeny žádné studie. Vzhledem k tomu, že se ledvinami vylučují metabolity esomeprazolu, ale nikoliv esomeprazol, neočekává se, že by u pacientů s poškozením ledvin došlo ke změně metabolismu.

Hepatální poškozeníFarmakokinetika přípravku VIMOVO nebyla zjišťována u pacientů s poškozením funkce jater.

Naproxen: Farmakokinetika naproxenu nebyla zjišťována u jedinců s hepatálním poškozením.

Postižení jater vyvolané chronickým pitím alkoholu a pravděpodobně i jiné formy jaterní cirhózy snižují celkovou plazmatickou clearance naproxenu, ale plazmatické koncentrace volného naproxenu se zvyšují. Vztah tohoto zjištění k dávkování přípravku VIMOVO není znám, ale je vhodné podávat nejnižší ještě účinnou dávku.

Esomeprazol: Metabolismus esomeprazolu u pacientů s mírným a středně závažným poškozením funkce jater může být změněn. U pacientů se závažným poškozením funkce jater se snižuje metabolismus, což má za následek zdvojnásobení plochy pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase u esomeprazolu.

Pacienti se závažnou insuficiencí jater by neměli užívat přípravek VIMOVO (viz bod 4.3).

Starší pacientiNejsou k dispozici specifická farmakokinetická data pro přípravek VIMOVO u pacientů starších než 65 let.

Naproxen: Studie ukazují, že celková plazmatická koncentrace naproxenu se nemění, ale frakce volného naproxenu v plazmě je u starších lidí zvýšena. Stále je však nižší než 1 % celkové

21

koncentrace naproxenu. Klinický význam tohoto zjištění není zřejmý, ačkoliv je možné, že zvýšená koncentrace volného naproxenu může být spojena s vyšším rizikem nežádoucích účinků ve vztahu k dávce u některých starších pacientů.

Esomeprazol: Metabolismus esomeprazolu se významně nemění u starších pacientů (71 až 80 let).

Pomalí metabolizátoři CYP2C19Esomeprazol: Přibližně 3 % populace nemá funkční enzym CYP2C19 a tito lidé jsou označováni jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců je metabolismus esomeprazolu pravděpodobně katalyzován hlavně CYP3A4. Po opakovaném podání esomeprazolu 40 mg jednou denně byla plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase u pomalých metabolizátorů přibližně o 100 % vyšší ve srovnání s jedinci s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Průměrná maximální plazmatická koncentrace byla vyšší o 60 %.

Tato pozorování nemají žádný vliv na dávkování přípravku VIMOVO.

PohlavíEsomeprazol: Po podání jednotlivé dávky 40 mg esomeprazolu je AUC přibližně o 30 % vyšší u žen než u mužů. Po opakovaném podání není rozdíl mezi oběma pohlavími. Tato pozorování nemají žádný vliv na dávkování přípravku VIMOVO.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Nejsou k dispozici žádné neklinické údaje získané s kombinací obou léčivých látek. Neexistují žádné známé interakce mezi naproxenem a esomeprazolem, které by ukazovaly na nové nebo synergistické nežádoucí farmakologické či farmako-toxikokinetické účinky, toxicitu, fyzikálně-chemické interakce nebo problémy se snášenlivostí jako výsledek této kombinace.

NaproxenNeklinické údaje neodhalily žádné škodlivé účinky na lidi na základě konvenčních studií genotoxicity, kancerogenního potenciálu, embryofetální toxicity a fertility. Zásadními nálezy testů na chronickou toxicitu po podání vysokých dávek laboratorním zvířatům byly gastrointestinální toxicita a renální poškození. Oba účinky se vztahují k inhibici syntézy prostaglandinů. Perorální podání naproxenu březím potkanům ve třetím trimestru březosti v peri- a postnatálních studiích mělo za následek obtížný vrh. Jde o známý účinek této skupiny látek.

EsomeprazolV neklinických studiích nebylo zjištěno žádné zvláštní riziko pro lidi v obvyklém uspořádání studií, tj. chronická toxicita, genotoxicita a reprodukční toxicita. Studie na karcinogenitu u laboratorních potkanů, kterým byla podávána racemická směs (omeprazol), prokázala hyperplazii žaludečních ECL buněk a výskyt karcinoidů žaludku. Tyto morfologické změny žaludeční sliznice potkanů jsou výsledkem navozené hypergastrinémie v důsledku snížené tvorby žaludeční kyseliny po dlouhodobém podávání antisekrečních látek.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tabletyKroskarmelosaMagnesium-stearátPovidon K90Koloidní bezvodý oxid křemičitý

22

Potah tabletyKarnaubský voskGlycerol-monostearát 40-55HypromelosaOxid železitý E172 (žlutý)Makrogol 8000Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30%Methylparaben E218*PolydextrosaPolysorbát 80Propylparaben E216*Natrium-lauryl-sulfátOxid titaničitý E171Triethyl-citrát

Inkoust k potiskuHypromelosaOxid železitý E172 (černý)Propylenglykol

*Tyto protimikrobní přísady jsou součástí směsi určené k filmovému potahování a dostávají se do finálního přípravku ve velmi malých nefunkčních koncentracích.

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Lahvička: Uchovávejte v dobře uzavřeném původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Blistr: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a velikost balení

HDPE lahvička obsahující vysoušedlo silikagel buď s dětským bezpečnostním PP uzávěrem nebo (nemocniční balení) PP uzávěrem s Al těsnící fólií.

Velikost balení: 6, 20, 30, 60, 100, 180 nebo 500 tablet s řízeným uvolňováním.

Hliníkový Al/Al blistr.Velikost balení: 10, 20, 30, 60 nebo 100 tablet s řízeným uvolňováním.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

23

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca, Czech Republic s.r.o, Plzeňská 3217/16, Praha 5, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

29/947/10-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

1.12.2010

10.

DATUM REVIZE TEXTU

2.9.2012

Podrobné informace o tomto přípravku jsou uveřejněny na webových stránkách Česká republika/Státní ústav pro kontrolu léčiv.


nahoru

Informace na obalu

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU

Krabička na lahvičkuKrabička na blistrEtiketa na lahvičku

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

VIMOVO 500 mg/20 mg tablety s řízeným uvolňováním

naproxenum/esomeprazolum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta s řízeným uvolňováním obsahuje naproxenum 500 mg a esomeprazolum 20 mg (jako esomeprazolum magnesicum trihydricum).

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje také methylparaben E218 a propylparaben E216.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Tablety s řízeným uvolňováním

Lahvička:6 tablet20 tablet30 tablet60 tablet100 tablet180 tablet500 tablet

Blistr:10 tablet20 tablet30 tablet60 tablet100 tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.Tabletu spolkněte celou a zapijte vodou. Tabletu nedělte, nekousejte ani nedrťte.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C.Lahvička:Uchovávejte v původním dobře uzavřeném obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.Blistr:Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca, Czech Republic s.r.o, Plzeňská 3217/16, Praha 5, Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

[doplní se národní údaje]

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

VIMOVO

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Hliníkový blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

VIMOVO 500 mg/20 mg tablety s řízeným uvolňováním

naproxenum/esomeprazolum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.