Příloha č. 1 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls84501/2011 a sukls84502/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Venlamyl 75 mg

Venlamyl 150 mg

tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním

venlafaxini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí

ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

V příbalové informaci naleznete:

1. CO JE PŘÍPRAVEK VENLAMYL A K ČEMU SE UŽÍVÁ Venlamyl je antidepresivum, které patří do skupiny léčiv nazývaných inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI). Tato skupina léčiv se používá k léčení deprese a dalších onemocnění, jako např. úzkostné poruchy. Má se za to, že lidé, kteří jsou depresivní a/nebo úzkostní, mají nižší hladinu serotoninu a noradrenalinu v mozku. Není zcela známo, jak antidepresiva fungují, ale mohou pomáhat tím, že zvyšují hladinu serotoninu a noradrenalinu v mozku. Venlamyl je určen k léčbě dospělých s depresí. Venlamyl je určen také k léčbě dospělých s následujícími úzkostnými poruchami: generalizovaná úzkostná porucha, sociální úzkostná porucha (strach nebo vyhýbání se sociálním situacím), panická porucha (panický záchvat). Správná léčba deprese nebo úzkostných poruch je důležitá k tomu, aby Vám bylo lépe. Pokud tyto poruchy nejsou léčeny, Vaše potíže mohou přetrvávat a stát se závažnějšími a hůře léčitelnými.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK VENLAMYL

UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Venlamyl

máte-li alergii na venlafaxin nebo na kteroukoli další složku přípravku Venlamyl

(uvedenou v bodě 6)

užíváte-li nebo jste v posledních 14 dnech užíval(a) léky nazývané ireversibilní inhibitory

monoaminooxidázy (IMAO), které se užívají k léčbě deprese nebo Parkinsonovy choroby.

1. Co je přípravek Venlamyl a k čemu se užívá 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Venlamyl užívat 3. Jak se přípravek Venlamyl užívá 4. Možné nežádoucí účinky 5. Jak přípravek Venlamyl uchovávat 6. Obsah balení a další informace

Užívání ireversibilních IMAO s jinými léky včetně přípravku Venlamyl může vyvolat závažné nebo dokonce život ohrožující nežádoucí účinky. Rovněž musíte vyčkat nejméně 7 dní po ukončení užívání přípravku Venlamyl než začnete užívat nějaký ireversibilní MAOI (viz také „Další léčivé přípravky a Venlamyl“ a informace „Serotoninový syndrom“).

Upozornění a opatření Promluvte si se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete Venlamyl užívat, pokud:

Užíváte další léky, které při současném užívání s přípravkem Venlamyl mohou zvýšit

riziko rozvoje serotoninového syndromu (viz bod „Další léčivé přípravky a Venlamyl“).

Máte oční problémy, jako např. určitý druh glaukomu (zvýšený nitrooční tlak). Máte nebo jste měl(a) vysoký krevní tlak. Máte nebo jste měl(a) problémy se srdcem. Máte nebo jste měl(a) záchvaty (křeče). Máte nebo jste měl(a) nízkou hladinu sodíku v krvi (hyponatrémie). Máte sklon ke vzniku podlitin nebo k častému krvácení (porucha krvácení v anamnéze)

nebo pokud užíváte další léky, které mohou zvýšit riziko krvácení, například warfarin (užívaný k prevenci tvorby krevních sraženin).

Máte nebo někdo z Vaší rodiny má nebo měl mánii nebo bipolární poruchu (nadměrný

pocit vzrušení nebo euforie).

Máte nebo jste měl(a) agresivní chování.

Venlamyl může během prvních týdnů léčby vyvolat pocit neklidu nebo neschopnosti sedět nebo stát na místě. Pokud se Vám to přihodí, měl/a byste informovat lékaře. Pokud se vás týká kterýkoli z těchto stavů, sdělte to prosím svému lékaři předtím, než začnete užívat Venlamyl. Sebevražedné myšlenky a zhoršení deprese nebo úzkostné poruchy Jestliže trpíte depresí nebo úzkostnými stavy, můžete někdy uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě. Tyto myšlenky se mohou projevit častěji v době, kdy poprvé začínáte užívat antidepresiva. Trvá totiž určitou dobu, než tyto přípravky začnou působit, obvykle přibližně dva týdny, ale někdy i déle. Může být pravděpodobnějsí, že začnete uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě:

Jestliže se již v minulosti u Vás vyskytly myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu. Jestliže jste mladý dospělý. Informace z klinických studií ukazují na zvýšené riziko

sebevražedného chování u mladých dospělých (mladších 25 let) s psychiatrickými onemocněními, kteří byli léčeni antidepresivy.

Pokud se u Vás kdykoliv vyskytnou myšlenky na sebepoškození nebo na sebevraždu, vyhledejte ihned svého lékaře nebo nejbližší nemocnici. Možná bude užitečné, když řeknete příbuznému nebo blízkému příteli, že máte deprese nebo úzkostnou poruchu a požádáte ho, aby si přečetl tuto příbalovou informaci. Možná byste je mohl(a) požádat, aby Vám řekli, pokud si budou myslet, že se Vaše deprese nebo úzkost zhoršuje, nebo budou-li znepokojeni změnami ve Vašem chování.

Sucho v ústech U 10 % pacientů léčených venlafaxinem bylo hlášeno sucho v ústech. To může zvýšit riziko vzniku zubního kazu. Proto byste měl(a) věnovat zvláštní pozornost hygieně dutiny ústní. Užívání u dětí a dospívajících ve věku do 18 let Venlamyl by neměli běžně užívat děti a dospívající do 18 let. Měl(a) byste také vědět, že u pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu a sebevražedné myšlenky a nepřátelské jednání (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv). Lékař přesto může Venlamyl pacientům do 18 let předepsat, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším zájmu. Pokud lékař předepsal Venlamyl pacientovi do 18 let a chcete se o tom poradit, požádejte o to prosím svého lékaře. Měl(a) byste také informovat lékaře, pokud se u pacienta do 18 let, léčeného přípravkem Venlamyl, objeví nebo zhorší výše uvedené příznaky. Taktéž dlouhodobá bezpečnost s ohledem na další růst, dospívání a rozvoj poznání a chování při léčení přípravkem Venlamyl nebyla dosud v této věkové skupině prokázána. Další léčivé přípravky a Venlamyl Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat, včetně přípravků získaných bez lékařského předpisu. Lékař by měl rozhodnout, zda můžete užívat Venlamyl současně s dalšími léky. Nezačínejte užívat ani neukončujte užívání jakéhokoli léku, včetně těch, které jste si koupil(a) bez lékařského předpisu, přírodních a rostlinných přípravků, aniž byste se předtím poradil(a) s lékařem nebo lékárníkem.

Inhibitory monoaminooxidázy, používané k léčbě deprese nebo Parkinsonovy choroby se

nesmí užívat současně s přípravkem Venlamyl. Sdělte svému lékaři, pokud jste užíval(a) inhibitory monoaminooxidázy v posledních 14 dnech. (Inhibitory monoaminooxidázy: viz bod „Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Venlamyl užívat“).

Serotoninový syndrom: Při léčení venlafaxinem může dojít k potenciálně život ohrožujícímu

stavu nazývanému serotoninový syndrom nebo k rozvoji příznaků připomínajících neuroleptický maligní syndrom (viz „Možné nežádoucí účinky“), zvláště pak při užívání současně s jinými léky.

Příkladem těchto léků jsou:

triptany (používané k léčení migrény) léky používané k léčení deprese, např. SNRI, SSRI, tricyklická antidepresiva, nebo léky s

obsahem lithia

léky obsahující linezolid, antibiotikum (používané k léčení infekcí) léky obsahující moklobemid, IMAO (používaný k léčení deprese) léky obsahující sibutramin (používaný ke snížení tělesné hmotnosti) léky obsahující tramadol (proti bolesti) přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum, přírodní rostlinný

přípravek, používaný k léčení mírných depresí)

přípravky obsahující tryptofan (používaný při poruchách spánku a depresi) antipsychotika (používá se k léčbě nemoci, jejímiž příznaky jsou pocity, že slyšíte, vidíte nebo

vnímáte věci, které neexistují, dále bludy, neobvyklá podezřívavost, nejasné myšlení a ubírání se do ústraní).

Známky a příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat kombinaci následujících stavů: neklid, halucinace, ztrátu koordinace, zrychlení srdečního tepu, zvýšení tělesné teploty, náhlé změny krevního tlaku, zesílené reflexy, průjem, bezvědomí, pocit na zvracení, zvracení. Ve své nejtěžší formě může serotoninový syndrom podobat neuroleptickému malignímu syndromu (NMS). Známky a příznaky NMS mohou zahrnovat horečku, zrychlený tep, pocení, těžkou svalovou ztuhlost, zmatenost, zvýšené svalové enzymy (určené krevním testem). Pokud se domníváte, že máte serotoninový syndrom, sdělte to ihned svému lékaři nebo vyhledejte oddělení první pomoci nejbližší nemocnice. Následující léky mohou také ovlivňovat účinek přípravku Venlamyl a měly by být užívány s opatrností. Je obzvláště důležité informovat lékaře a lékárníka, jestliže užíváte léky obsahující:

ketokonazol (lék proti plísním) haloperidol nebo risperidon (k léčení psychiatrických stavů) metoprolol (betablokátor k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečních potíží)

Přípravek Venlamyl s jídlem, pitím a alkoholem Venlamyl se má užívat s jídlem (viz bod 3 „Jak se přípravek Venlamyl užívá“). Po dobu užívání přípravku Venlamyl byste neměl(a) pít alkohol. Těhotenství a kojení Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Pokud v průběhu užívání přípravku Venlamyl otěhotníte, nebo se snažíte otěhotnět, informujte svého lékaře. Měla byste užívat Venlamyl až poté, co jste s lékařem prodiskutovala možné přínosy a rizika pro Vaše nenarozené dítě. Ubezpečte se, že Vaše porodní asistentka a/nebo lékař ví, že užíváte Venlamyl. Pokud jsou obdobné látky (SSRI) užívány během těhotenství, může dojít ke zvýšení rizika výskytu závažného zdravotního stavu dítěte, tzv.persistující plicní hypertenze novorozenců, který se projevuje zrychleným dýcháním a promodráním. Tyto příznaky se obvykle projeví během prvních 24 hodin po porodu. Pokud k tomu dojde, ihned kontaktujte porodní asistentku a/nebo lékaře. Pokud užíváte Venlamyl během těhotenství, Vaše dítě může po porodu kromě obtížného dýchání trpět ještě poruchou příjmu potravy. Pokud máte obavy, že má Vaše dítě po narození tyto příznaky, kontaktujte porodní asistentku a/nebo lékaře, kteří Vám poradí. Venlamyl se vylučuje do mateřského mléka. Existuje riziko, že bude ovlivňovat Vaše dítě. Proto byste se měla poradit s lékařem a on/ona rozhodne, zda přerušíte kojení, nebo léčbu přípravkem Venlamyl. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte stroje, dokud si neověříte, jak na Vás Venlamyl působí.

3. JAK SE PŘÍPRAVEK VENLAMYL UŽÍVÁ Vždy užívejte Venlamyl přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Obvyklá doporučená počáteční dávka k léčbě deprese, generalizované úzkostné poruchy a sociální úzkostné poruchy je 75 mg denně. Dávka může být lékařem postupně zvýšena, pokud je to nutné, až na maximální dávku 375 mg denně při depresi. Při léčení panické poruchy se začíná s nižší dávkou (37,5 mg), která se pak postupně zvyšuje. Maximální dávka k léčení generalizované úzkostné poruchy, sociální úzkostné poruchy a panické poruchy je 225 mg/den. Vzhledem k obsahu léčivé látky není přípravek Venlamyl určen k zahájení léčby panické poruchy. Užívejte Venlamyl každý den přibližně ve stejnou denní dobu, buď ráno, nebo večer. Tobolky se musí polykat celé, zapíjet tekutinou, nesmí se otevřít, drtit, žvýkat ani rozpouštět. Venlamyl se má užívat s jídlem. Máte-li jaterní nebo ledvinové onemocnění, informujte, prosím, lékaře, neboť je možné, že bude třeba Vaši dávku přípravku Venlamyl upravit. Nepřestávejte užívat Venlamyl bez předchozí porady s lékařem. (viz bod „Jestliže jste přestal(a) užívat Venlamyl“). Jestliže jste užil(a) více přípravku Venlamyl, než jste měl/a Jestliže jste užil(a) větší množství přípravku Venlamyl než máte předepsáno, ihned kontaktujte lékaře nebo lékárníka. Příznaky možného předávkování mohou zahrnovat zrychlení srdečního tepu, změny v bdělosti (v rozmezí od ospalosti až po kóma), rozmazané vidění, křeče nebo záchvaty a zvracení. Jestliže jste zapomněl(a)užít Venlamyl Jestliže zapomenete užít dávku, užijte ji co nejdříve poté, co si to uvědomíte. Pokud však je již čas k užití následující dávky, vynechte zapomenutou dávku. Neužívejte větší množství přípravku Venlamyl, než máte na každý den předepsáno. Jestliže jste přestal(a) užívat Venlamyl Nepřestávejte v užívání léčiva, ani si nesnižujte dávku bez vědomí lékaře, a to ani tehdy, cítíte-li se už lépe. Pokud si Váš lékař myslí, že už nemusíte dále užívat Venlamyl, poradí Vám, jak postupně snižovat dávku předtím, než léčbu úplně ukončíte. Po ukončení užívání přípravku Venlamyl se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, zvláště je-li léčba ukončena náhle, nebo když jsou dávky sníženy příliš rychle. Někteří pacienti mohou pocítit nežádoucí účinky jako je únava, závratě, pocit „točení hlavy“, bolest hlavy, nespavost, noční můry, sucho v ústech, ztráta chuti k jídlu, pocit na zvracení, průjem, nervozita, rozrušení, zmatenost, zvonění v uších, mravenčení nebo vzácně vjemy elektrického šoku, slabost, pocení, křeče, nebo příznaky chřipky. Lékař Vám poradí, jak by měla být léčba přípravkem Venlamyl postupně ukončena Pocítíte-li některé z těchto příznaků, nebo jiné příznaky, které vás budou trápit, požádejte lékaře o další radu. Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY Podobně jako všechny léky, může mít i Venlamyl nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Pokud se dostaví některý z následujících účinků, neužívejte dále Venlamyl. Neprodleně informujte svého lékaře nebo se dostavte na pohotovost nejbližší nemocnice:

Svírání na hrudi, sípání, obtížné polykání nebo dýchání. Otok obličeje, hrdla, rukou nebo nohou. Pocit nervozity nebo úzkosti, závratě, bušení srdce, náhlé zrudnutí kůže a/nebo pocit horka. Závažná vyrážka, svědění nebo kopřivka, (vyvýšené červené nebo bledé skvrny na kůži které

často svědí).

Známky a příznaky serotoninového syndromu, který může zahrnovat neklid, halucinace, ztrátu

koordinace, zrychlený tep, zvýšení tělesné teploty, rychlé změny krevního tlaku, hyperaktivní reflexy, průjem, ztrátu vědomí, pocit na zvracení, zvracení. Ve své nejtěžší formě se může serotoninový syndrom podobat neuroleptickému malignímu syndromu (NMS). Projevy a příznaky NMS mohou zahrnovat horečku, zrychlený tep, pocení, těžkou svalovou ztuhlost, zmatenost, zvýšené svalové enzymy určené krevním testem.

Další nežádoucí účinky, o kterých byste měl(a) informovat svého lékaře:

kašel, sípání, dušnost a vysoká teplota černá (dehtovitá) stolice nebo krev ve stolici žlutá kůže nebo oči, svědění nebo tmavá moč, což mohou být příznaky zánětu jater

(hepatitida)

srdeční problémy, jako zrychlený nebo nepravidelný tep, zvýšený krevní tlak oční problémy, jako je rozmazané vidění, rozšířené zornice nervové problémy, jako jsou závratě, brnění, poruchy hybnosti, záchvaty nebo křeče psychické problémy, jako je hyperaktivita a euforie (pocit neobvyklého množství energie) příznaky z vysazení (viz body "„Jak se přípravek Venlamyl užívá“ a „Jestliže jste přestal(a)

užívat Venlamyl“).

prodloužená krvácivost - pokud se říznete nebo zraníte, může trvat o něco déle než obvykle,

než dojde k zastavení krvácení.

Nebuďte znepokojen(a), jestliže uvidíte po užití tohoto léku ve stolici malé bílé kuličky nebo granule. Uvnitř tobolek přípravku Vefamyl jsou sféroidy (malé bílé kuličky), které obsahují léčivou látku (venlafaxin). Tyto sféroidy se z tobolky uvolňují do žaludku. Jak postupují žaludkem a střevy, postupně se z nich uvolňuje venlafaxin. „Skořápka“ sféroidu je nerozpustná a vylučuje se stolicí. Takže i když uvidíte ve stolici sféroidy, Vaše dávka léku byla vstřebána.

Úplný seznam nežádoucích účinků Velmi časté (postihují více než 1 z 10 pacientů)

závratě, bolest hlavy pocit na zvracení, sucho v ústech pocení (včetně nočního pocení)

Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)

snížená chuť k jídlu

zmatenost, pocit oddělení (separace) od sebe samého, chybějící orgasmus, snížení libida,

nervozita, nespavost, abnormální sny

ospalost, třes, mravenčení, zvýšené svalové napětí poruchy zraku včetně rozmazaného vidění, rozšířené zornice, neschopnost oka automaticky

zaostřit ze vzdálených na blízké předměty

zvonění v uších (tinitus) bušení srdce zvýšení krevního tlaku, návaly horka zívání zvracení, zácpa, průjem zvýšená frekvence močení, problémy s močením nepravidelnosti menstruace jako je zvýšené krvácení nebo zvýšené nepravidelné krvácení,

abnormální ejakulace / orgasmus (muži), porucha erekce (impotence)

slabost (astenie), únava, zimnice zvýšená hladina cholesterolu

Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1000)

halucinace, pocit oddělení (separace) od reality, rozrušení, poruchy orgasmu (ženy),

nedostatek citu nebo emocí, nadměrný pocit vzrušení, skřípání zuby

pocit neklidu nebo neschopnost sedět nebo stát, mdloby, mimovolní pohyby svalů, porucha

koordinace a rovnováhy, změny chuti

rychlý srdeční tep, pocit závratí (zejména při příliš rychlém vstávání) zvracení krve, černá dehtovitá stolice nebo krev ve stolici, což může být příznakem vnitřního

krvácení

celkové otoky kůže, zejména obličeje, úst, jazyka, hrdla nebo rukou a nohou a/nebo se může

objevit vyvýšená svědivá vyrážka (kopřivka); citlivost na sluneční světlo, podlitiny, vyrážka, abnormální vypadávání vlasů

neschopnost se močit zvýšení tělesné hmotnosti, pokles tělesné hmotnosti

Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10000

záchvaty nebo křeče neschopnost ovládat močení zvýšená aktivita, zrychlené myšlení, snížená potřeba spánku (mánie)

Frekvence výskytu není známa

snížení počtu krevních destiček v krvi, což vede ke zvýšenému riziku podlitin nebo krvácení;

poruchy krve, které mohou vést ke zvýšenému riziku infekce

otok obličeje nebo jazyka, dušnost nebo obtížné dýchání, často s kožní vyrážkou (což může

být závažná alergická reakce)

nadměrný příjem vody (známý jako SIADH) snížení hladiny sodíku v krvi sebevražedné myšlenky a sebevražedné chování; případy sebevražedných myšlenek a

sebevražedného chování byly hlášeny během léčby venlafaxinem nebo brzy po ukončení léčby (viz bod 2 „Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Venlamyl užívat“)

dezorientace a zmatenost často doprovázená halucinacemi (delirium), agresivita

vysoká teplota se ztuhlými svaly, zmatenost nebo neklid, pocení, nebo trhavé pohyby svalů,

které nemůžete kontrolovat; to mohou být příznaky závažného stavu, známého jako neuroleptický maligní syndrom; euforické pocity, ospalost, trvalé rychlé pohyb očí, nemotornost, neklid, pocit opilosti, pocení nebo svalová ztuhlost, což jsou příznaky serotoninového syndromu; ztuhlost, křeče a mimovolné pohyby svalů

těžké bolesti očí a zhoršené nebo rozmazané vidění závrať snížení krevního tlaku, nenormální, rychlý nebo nepravidelný srdeční tep, který může vést

k mdlobám; neočekávané krvácení, např. krvácení z dásní, krev v moči nebo ve zvratcích, nebo vznik nečekaných modřin nebo případy prasklých žilek.

kašel, sípání, dušnost a vysoká teplota, což jsou příznaky zánětu plic spojeného se zvýšením

počtu bílých krvinek (plicní eozinofilie)

těžké bolesti břicha nebo zad (což může znamenat vážný problém ve střevech, játrech nebo

slinivce břišní)

svědění, zežloutnutí kůže nebo očí, tmavá moč, nebo příznaky podobné chřipce, což jsou

příznaky zánětu jater (hepatitida), drobné změny v krevních hladinách jaterních enzymů

kožní vyrážka, která může vést k těžkým puchýřům a olupování kůže, svědění, mírná vyrážka nevysvětlitelné bolesti svalů, citlivost na dotek nebo slabost (rabdomyolýza) abnormální tvorba mateřského mléka

Vefamyl někdy vyvolává nežádoucí účinky, kterých si nemusíte být vědomi, jako je zvýšení krevního tlaku nebo abnormální srdeční rytmus, drobné změny v krevních hladinách jaterních enzymů, sodíku nebo cholesterolu. Vzácněji může Vefamyl snížit funkci krevních destiček v krvi, což vede ke zvýšenému riziku podlitin nebo krvácení. Proto Váš lékař bude možná chtít občas provést vyšetření krve, zvláště pokud užíváte Vefamyl dlouhodobě. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, informujte svého lékárníka nebo lékaře. 5. JAK PŘÍPRAVEK VENLAMYL UCHOVÁVAT Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Přípravek Venlamyl nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6. OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE Co přípravek Venlamyl obsahuje Léčivou látkou je venlafaxini hydrochloridum.

Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje venlafaxini hydrochloridum, v množství odpovídajícím venlafaxinum 75 mg nebo 150 mg. Pomocnými látkami jsou: Obsah tobolky: Mikrokrystalická celulosa Hypromelosa Mastek Vrstva pod potahem: Hypromelosa 6cP Makrogol 400 Makrogol 8000 Potah: Etylcelulosa Hypromelosa Obal tobolky: Červený oxid železitý (E172) Žlutý oxid železitý (E172) Oxid titaničitý (E171) Želatina Potisk: Šelak Propylenglykol Černý oxid železitý (E172) Hydroxid draselný Jak přípravek Venlamyl vypadá a co obsahuje toto balení Venlamyl 75 mg:

Tvrdé želatinové tobolky velikosti 1 s neprůhledným růžovým víčkem a tělem tobolky s černým inkoustovým potiskem v ose tobolky „MYLAN“ nad „VE75“

Venlamyl 150 mg: Tvrdé želatinové tobolky velikosti 0 s neprůhledným tmavě oranžovým víčkem a tělem tobolky a černým inkoustovým potiskem v ose tobolky „MYLAN“ nad „VE150“. Aclar/PVC-Al a OPA/AL/PVC-Al blistry po 7, 10, 14, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98, 100 tobolkách. HDPE kontejner o obsahu 250 tobolek. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Držitel rozhodnutí o registraci: Generics [UK] Limited Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie Výrobce: McDermott Laboratories Ltd. t/a Gerard Laboratories, Dublin, Irsko Generics [UK] Limited, Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL, Velká Británie

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Země

Název

Rakousko

Venlafaxin Jenson 75 mg Retardkapseln Venlafaxin Jenson 150 mg Retardkapseln

Belgie

Venlamylan 37,5 mg capsules met verlengde afgifte, hard Venlamylan 75 mg capsules met verlengde afgifte, hard Venlamylan 150 mg capsules met verlengde afgifte, hard

Česká republika

Venlamyl 75 mg, tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním Venlamyl 150 mg, tvrdé tobolky s prodlouženým volňováním

Kypr

Venlafaxin Generics

Dánsko

Vefamyl

Francie

Venlafaxine MYLAN PHARMA LP 37,5 mg, gélule à libération prolongée Venlafaxine MYLAN PHARMA LP75 mg, gélule à libération prolongée

Německo

Venlafaxin Mylan 37,5 mg Hartkapseln, retardiert Venlafaxin Mylan 150 mg Hartkapseln, retardiert

Irsko

Vexarin XL

Nizozemí

Venlamyl 37,5 mg, capsules met verlengde afgifte, hard Venlamyl 75 mg, capsules met verlengde afgifte, hard Venlamyl 150 mg, capsules met verlengde afgifte, hard

Norsko

Vefamyl

Polsko

Venlafaxine Mylan

Portugalsko

Venlafaxina Anova

Slovenská republika

Venlamyl 75 mg Venlamyl 150 mg

Slovinsko

Nefexyl 75 mg trde kapsule s podaljšanim sproščanjem Nefexyl 150 mg trde kapsule s podaljšanim sproščanjem

Španělsko

Venlafaxina Retard Jenson 75/150 mg cápsulas duras de liberación prolongada EFG

Švédsko

Vefamyl

Velká Británie

Agrestic XL 75mg and 150mg Prolonged Release Capsules

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 1.8.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls84501/2011 a sukls84502/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Venlamyl 75 mg Venlamyl 150 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

2.1 Obecný popis Jedna tvrdá tobolka obsahuje venlafaxinum 75 mg (ve formě venlafaxini hydrochloridum). Jedna tvrdá tobolka obsahuje venlafaxinum 150 mg (ve formě venlafaxini hydrochloridum). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním. Venlamyl 75 mg: Tvrdé želatinové tobolky velikosti 1 s neprůhledným růžovým víčkem a tělem tobolky s černým inkoustovým potiskem v ose tobolky „MYLAN“ nad „VE75“ Venlamyl 150 mg: Tvrdé želatinové tobolky velikosti 0 s neprůhledným tmavě oranžovým víčkem a tělem tobolky a černým inkoustovým potiskem v ose tobolky „MYLAN“ nad „VE150“. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace Léčba depresivních epizod. Prevence recidivy depresivních epizod. Léčba generalizované úzkostné poruchy. Léčba sociální úzkostné poruchy. Léčba panické poruchy s agorafobií nebo bez ní.

4.2. Dávkování a způsob podání Dávkování Depresivní epizody Doporučená zahajovací dávka venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním je 75 mg/den podaná jednou denně. Pacientům, kteří neodpovídají na zahajovací dávku 75 mg/den, lze dávku venlafaxinu zvýšit až

na maximální dávku 375 mg/den. Zvyšování dávek lze provádět v intervalu 2 týdnů nebo v intervalech delších. V klinicky odůvodněných případech, s ohledem na závažnost symptomů, lze dávky zvyšovat v častějších intervalech, které však nemají být kratší než 4 dny. Kvůli riziku nežádoucích účinků závislých na dávce má být dávka navyšována pouze po klinickém vyhodnocení (viz bod 4.4). Jako udržovací dávka má být podávána nejnižší účinná dávka. Pacienti by měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu, obvykle několik měsíců nebo déle. Léčba by měla být pravidelně případ od případu přehodnocována. Dlouhodobější léčení může být vhodné jako prevence recidivy depresivních epizod (major depressive episodes - MDE). Ve většině případů je doporučená dávka pro prevenci recidivy MDE stejná jako dávka užívaná k léčení stávající epizody Podávání antidepresivních léčivých přípravků má pokračovat nejméně ještě 6 měsíců po dosažení remise. Generalizovaná úzkostná porucha Doporučená zahajovací dávka venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním je 75 mg jednou denně. Pacientům nereagujícím na iniciální dávku 75 mg/den může být dávka zvýšena až na maximálně 225 mg/den. Zvyšování dávek se má provádět v intervalech 2 nebo více týdnů. Kvůli riziku nežádoucích účinků souvisejících s dávkou by zvýšení dávky mělo být provedeno až po klinickém vyhodnocení (viz bod 4.4). Jako udržovací dávka má být podávána nejnižší účinná dávka. Pacienti by měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu, obvykle několik měsíců nebo déle. Léčba by měla být pravidelně případ od případu přehodnocována. Sociální úzkostná porucha Doporučená dávka venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním je 75 mg jednou denně. Není prokázáno, že by vyšší dávky měly další léčebný přínos. Avšak u jednotlivých pacientů nereagujících na iniciální dávku 75 mg/den je možno uvažovat o zvýšení dávky až na maximálně 225 mg/den. Zvyšování dávek se má provádět v intervalech 2 nebo více týdnů. Kvůli riziku nežádoucích účinků souvisejících s dávkou by zvýšení dávky mělo být provedeno až po klinickém vyhodnocení (viz bod 4.4). Jako udržovací dávka má být podávána nejnižší účinná dávka. Pacienti by měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu, obvykle několik měsíců nebo déle. Léčba by měla být pravidelně případ od případu přehodnocována. Panická porucha Doporučená dávka venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním je 37,5 mg/den, užívaná po 7 dnů. Dávka by pak měla být zvýšena na 75 mg/den. Pacientům nereagujícím na dávku 75 mg/den může být dávka zvýšena až na maximálně 225 mg/den. Zvyšování dávek se má provádět v intervalech 2 nebo více týdnů. Vzhledem k obsahu léčivé látky není přípravek Venlamyl určen k zahájení léčby panické poruchy. Kvůli riziku nežádoucích účinků souvisejících s dávkou by zvýšení dávky mělo být provedeno až po klinickém vyhodnocení (viz bod 4.4). Jako udržovací dávka má být podávána nejnižší účinná dávka.

Pacienti by měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu, obvykle několik měsíců nebo déle. Léčba by měla být pravidelně případ od případu přehodnocována. Zvláštní skupiny pacientů Podávání starším pacientům Není nutná úprava dávek venlafaxinu pouze v souvislosti s věkem pacienta. Avšak při léčbě starších pacientů je třeba postupovat s opatrností (např. kvůli možné poruše renálních funkcí, možným změnám senzitivity a afinity neurotransmiterů, souvisejícím s věkem). Vždy má být užívána nejnižší účinná dávka a v případě, že je nutné dávku zvýšit, mají být pacienti pečlivě sledováni. Pediatrická populace Podávání dětem a dospívajícím do 18 let Použití venlafaxinu u dětí a dospívajících se nedoporučuje. Kontrolované klinické studie u dětí a dospívajících s depresivní poruchou neprokázaly účinnost a nepodporují podávání venlafaxinu těmto skupinám pacientů (viz bod 4.4 a bod 4.8). Účinnost a bezpečnost venlafaxinu u jiných indikací u dětí a dospívajících do 18 let nebyly stanoveny. Podávání pacientům s poruchou funkce jater U pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater je obecně vhodné dávku snížit o 50%. Vzhledem k interindividuální variabilitě clearance může být třeba dávkování upravit individuálně. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater jsou k dipozici omezené údaje. Doporučuje se opatrnost a mělo by se uvažovat o snížení dávky o více než 50%. Měl by se zvážit potenciální přínos léčby proti jejím rizikům u pacientů s těžkou poruchou funkce jater. Podávání pacientům s poruchou funkce ledvin Třebaže u pacientů s renálním poškozením s rychlostí glomerulární filtrace (GFR) mezi 30 a 70 ml/min není nutné měnit dávkování, doporučuje se opatrnost. U pacientů, kteří vyžadují hemodialýzu a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR <30 ml/min) má být dávka venlafaxinu snížena o 50 %. Interindividuální variabilita clearance u těchto pacientů si však může vyžádat individuální dávkování. Příznaky pozorované při ukončení podávání venlafaxinu Přípravek se nemá rychle vysazovat. Při ukončení léčby venlafaxinem by měly být dávky postupně snižovány po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko reakce z vysazení (viz bod 4.8.). Při výskytu nepřijatelných nežádoucích účinků po snížení dávky nebo po ukončení léčby je třeba zvážit opětovné podávání dosud předepisované dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, avšak v pomalejším tempu. Způsob podání Perorální podání. Doporučuje se užívat tobolky venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním s jídlem, každý den přibližně ve stejnou dobu. Tobolky se musí polykat celé, zapíjet tekutinou a nesmí se dělit, drtit, žvýkat ani rozpouštět.

Pacienti léčení tabletami venlafaxinu s okamžitým uvolňováním mohou být převedeni na tobolky venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v nejbližší ekvivalentní denní dávce. Např. tablety venlafaxinu 37,5 mg dvakrát denně mohou být nahrazeny tobolkami venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním 75 mg jednou denně. Může být potřebná individuální úprava dávkování. Tímto léčivým přípravkem není možné podat dávky nižší než 75 mg. Je třeba použít jiné přípravky s nižší silou. Tobolky venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním obsahují sféroidy, které pomalu uvolňují léčivou látku do trávicího traktu. Nerozpustná část těchto sféroidů je eliminována a lze ji najít ve stolici. 4.3. Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Současná léčba ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) je kontraindikována kvůli riziku serotoninového syndromu se symptomy jako agitovanost, tremor a hypertermie. Podávání venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilním IMAO. Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby ireverzibilním IMAO (viz bod 4.4 a 4.5). 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Sebevražda/ sebevražedné myšlenky a klinické zhoršení Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (příhod souvisejících se sebevraždou). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významné remisi. Jelikož se zlepšení nemusí projevit během několika prvních nebo i dalších týdnů léčby, měli by být pacienti pečlivě sledováni až do té doby, dokud k tomuto zlepšení nedojde. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit. Také další psychiatrická onemocnění, u nichž je venlafaxin předepisován, mohou být doprovázena zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc mohou být tyto stavy komorbidní s depresivní epizodou. Při léčbě pacientů s dalšími psychiatrickými onemocněními se proto musí dodržovat stejná opatření, jako při léčbě pacientů s depresivní epizodou. Pacienti, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody související se sebevraždou, nebo ti kteří vykazují významný stupeň sebevražedné představivosti před zahájením léčby, mají vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu a musí být během léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledovat jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud se tyto příznaky objeví, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Pediatrická populace Užívání u dětí a dospívajících do 18 let

Venlamyl by se neměl podávat dětem a dospívajícím ve věku do 18 let. V klinických studiích s antidepresivy u dětí a dospívajících bylo sebevražedné chování (sebevražedné pokusy a myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a zlost) častěji pozorováno ve skupině pacientů léčených antidepresivy, než ve skupině, která dostávala placebo. Pokud je přesto na základě klinické potřeby léčba indikována, měl by být pacient pečlivě sledován pro možný vznik sebevražedných příznaků. Navíc u dětí a dospívajících chybí dlouhodobé údaje o bezpečnosti týkající se růstu, dospívání a kognitivního a behaviorálního vývoje. Serotoninový syndrom Podobně jako u jiných serotoninergních látek může se v průběhu léčení venlafaxinem vyskytnout potenciálně život ohrožující serotoninový syndrom nebo neuroleptický maligní syndrom, zvláště při souběžném podávání serotoninergní přípravků (včetně SSRI, SNRI a triptanů) s léky, které ovlivňují metabolismus serotoninu, jako jsou inhibitory MAO nebo s jinými antipsychotiky nebo antagonisty dopaminu (viz bod 4.3 a 4.5) Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny mentálního stavu (např. vzrušení, halucinace, koma), vegetativní labilitu (např. tachykardie, labilní krevní tlak, hypertermie), neuromuskulární změny (např. hyperreflexie, nekoordinace) a/nebo gastrointestinální symptomy (např. nauzea, zvracení, průjem). Serotoninový syndrom se ve své nejtěžší formě může se podobat NMS, který zahrnuje hypertermii, svalovou ztuhlost, nestabilitu autonomního nervového systému s možným rychlým kolísáním vitálních funkcí a změny duševního stavu. Je-li současná léčba venlafaxinem a dalšími látkami, které mohou mít vliv na serotoninergní a/nebo dopaminergní neurotransmiterové systémy, klinicky odůvodněná, doporučuje se pečlivé sledování pacienta, zejména při zahájení léčby a zvýšení dávky. Současné podávání venlafaxinu s prekurzory serotoninu (jak jsou doplňky s obsahem tryptofanu) se nedoporučuje. Glaukoms úzkým úhlem Při podávání venlafaxinu byla pozorována mydriáza. Doporučuje se pečlivě monitorovat pacienty se zvýšeným nitroočním tlakem a pacienty s rizikem glaukomu s úzkým úhlem (glaukom s uzavřeným komorovým úhlem). Krevní tlak Při podávání venlafaxinu bylo často pozorováno zvýšení krevního tlaku, které bylo závislé na dávce. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny některé případy těžké hypertenze, které vyžadovaly okamžitou léčbu. Všichni pacienti by měli být pečlivě vyšetřeni na vysoký krevní tlak, a preexistující hypertenze by měla být upravena před zahájením podávání venlafaxinu. Pacientům má být pravidelně měřen krevní tlak po zahájení léčby a po každém zvýšení dávky. Opatrnosti je třeba u pacientů, u kterých by zvýšení krevního tlaku mohlo zhoršit jejich současný zdravotní stav, např. u pacientů s poškozením srdeční funkce. Srdeční frekvence Může se vyskytnout zvýšená srdeční frekvence, zvláště po vyšších dávkách. Opatrnosti je třeba u pacientů, u kterých by zvýšení srdeční frekvence mohlo zhoršit jejich současný zdravotní stav. Kardiovaskulární choroba a riziko arytmie

Venlafaxin nebyl hodnocen u pacientů s nedávno prodělaným infarktem myokardu ani s nestabilní srdeční chorobou. Proto při jeho použití u takových pacientů je třeba opatrnosti. Po uvedení přípravku na trh byly při podávání venlafaxinu, zvláště při jeho předávkování, zjištěny fatální arytmie. U pacientů s vysokým rizikem závažné srdeční arytmie je proto třeba před předepsáním venlafaxinu zvážit rizika a přínosy terapie. Křeče V průběhu léčení venlafaxinem se mohou vyskytnout křeče. Podobně jako jiná antidepresiva by měl být venlafaxin podáván s opatrností u pacientů s křečemi v anamnéze a tito pacienti by měli být pečlivě sledováni. U každého pacienta, u něhož se vyskytnou epileptické záchvaty, má být léčení ukončeno. Hyponatrémie Při podávání venlafaxinu se mohou vyskytnout případy hyponatrémie a/nebo syndromu nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tyto byly nejčastěji hlášeny u pacientů trpících objemovou deplecí, nebo u dehydratovaných pacientů. Vyšší riziko této příhody může být u starších pacientů, pacientů užívajících diuretika a pacientů s objemovou deplecí. Abnormální krvácení Léčivé přípravky, které snižují zpětné vychytávání serotoninu, mohou vést ke snížení funkce krevních destiček. U pacientů užívajících venlafaxin může být zvýšené riziko krvácení do kůže a sliznic, včetně gastrointestinální hemoragie. Podobně jako jiné inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, má být i venlafaxin podáván s opatrností pacientům predisponovaným ke krvácení, včetně pacientů léčených antikoagulancii a inhibitory krevních destiček. Hladina cholesterolu v séru U 5,3% pacientů léčených venlafaxinem a u 0,0% pacientů léčených placebem bylo zaznamenáno klinicky významné zvýšení hladiny cholesterolu v séru v minimálně 3měsíčních placebem kontrolovaných klinických studiích. V průběhu dlouhodobé léčby je třeba pamatovat na měření hladin cholesterolu v séru. Současné podávání s látkami snižujícími tělesnou hmotnost Bezpečnost a účinnost venlafaxinu v kombinaci s látkami snižujícími tělesnou hmotnost včetně fenterminu nebyla stanovena. Souběžné podávání venlafaxinu a látek snižujících tělesnou hmotnost se nedoporučuje. Venlafaxin není určen ke snižování tělesné hmotnosti ani samotný ani v kombinaci s jinými přípravky. Manie/hypomanie Manie/hypomanie se může vyskytnout u malé části pacientů s poruchami nálady, léčených antidepresivy včetně venlafaxinu. Podobně jako ostatní antidepresiva měl by být venlafaxin používán opatrně u pacientů s bipolární poruchou v osobní nebo rodinné anamnéze. Agresivita Agresivita se může vyskytnout u malé části pacientů, kteří dostávali antidepresiva, včetně venlafaxinu. Ta byla zjištěna po zahájení léčby, změnách dávky a po ukončení léčby. Podobně jako ostatní antidepresiva měl by být venlafaxin používán opatrně u pacientů s agresivitou v anamnéze.

Ukončení léčby Při ukončení léčby jsou symptomy z vysazení časté, zvláště pokud je ukončení podávání náhlé (viz bod 4.8). V klinických studiích se nežádoucí účinky pozorované v souvislosti s ukončením léčby (při postupném snižování dávek a poté) vyskytly u přibližně 31 % pacientů léčených venlafaxinem a u 17 % pacientů užívajích placebo. Riziko symptomů z vysazení může záviset na mnoha faktorech, včetně doby trvání léčby, podávané dávky a rychlosti snižování dávek. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou závratě, poruchy smyslů (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor a bolest hlavy. Obecně jsou tyto symptomy mírného až středního stupně, avšak u některých pacientů mohou být těžkého stupně. Obvykle se vyskytnou do několika dnů po ukončení léčby, ale existují velmi vzácná hlášení takových symptomů u pacientů po náhodném vynechání dávky. Obecně tyto symptomy vymizí samy obvykle do 2 týdnů, ačkoli u některých jedinců mohou přetrvávat (2-3 měsíce nebo déle). Proto se při ukončování léčby doporučuje postupné snižování dávky venlafaxinu po dobu několika týdnů nebo měsíců, podle potřeby pacienta (viz bod 4.2). Akatizie/psychomotorický neklid Užívání venlafaxinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou pohybu, která je často doprovázena neschopností sedět či stát v klidu. Tyto příznaky se nejčastěji objevují během několika prvních týdnů léčby. U pacientů, kteří mají tyto symptomy, může být zvýšení dávky škodlivé. Sucho v ústech U 10% pacientů léčených venlafaxinem bylo hlášeno sucho v ústech. To může zvýšit riziko zubního kazu a pacienti mají být upozorněni na důležitost dentální hygieny. Diabetes U pacientů s diabetem může léčba SSRI nebo venlafaxinem ovlivnit kontrolu glykémie. Může být nezbytné upravit dávkování inzulinu a/nebo perorálních antidiabetik. 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) Ireverzibilní neselektivní MAO Venlafaxin nesmí být podáván v kombinaci s ireverzibilními neselektivními IMAO. Podávání venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilním neselektivním MAO. Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli ireverzibilním neselektivním IMAO (viz bod 4.3 a 4.4). Reverzibilní, selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid) Kombinace venlafaxinu s reverzibilním a selektivním IMAO, jako je moklobemid, se nedoporučuje, pro možné riziko rozvoje serotoninového syndromu. Mezi zahájením léčení venlafaxinem po ukončení léčení reverzibilním inhibitorem MAO může následovat kratší ochranná lhůta než 14 dnů. Doporučuje se, aby podávání venlafaxinu bylo ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli reverzibilním MAOI (viz bod 4.4).

Reverzibilní, neselektivní IMAO (linezolid) Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním IMAO a nemá být podáván pacientům léčeným venlafaxinem (viz bod 4.4). U pacientů, kteří ukončili užívání IMAO a zahájili užívání venlafaxinu nebo u těch, kteří ukončili užívání venlafaxinu před zahájením užívání IMAO, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nauzeu, zvracení, zrudnutí kůže, závratě a hypertermii s příznaky podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, epileptické záchvaty a úmrtí. Serotoninový syndrom Podobně jako u jiných serotoninergních látek se může v průběhu léčení venlafaxinem vyskytnout potenciálně život ohrožující serotoninový syndrom, zvláště při souběžném podávání jiných látek, které mohou ovlivňovat serotoninergní neurotransmiterový systém (včetně triptanů, SSRI, dalších SNRI, lithia, sibutraminu, tramadolu nebo třezalky tečkované [Hypericum perforatum]), s léčivými přípravky ovlivňujícími metabolismus serotoninu (jako IMAO), nebo s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu). V případě, že souběžné léčení venlafaxinem s SSRI, SNRI, nebo s agonisty serotoninového receptoru (triptan) je klinicky odůvodněné, doporučuje se pečlivě sledovat pacienta zvláště v úvodu terapie a při zvyšování dávek. Souběžné podávání venlafaxinu s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu) se nedoporučuje (viz bod 4.4). Látky ovlivňující CNS Riziko podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými látkami ovlivňujícími CNS nebylo systematicky hodnoceno. Proto se při podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými léky ovlivňujícími CNS doporučuje opatrnost. Etanol Klinické studie prokázaly, že venlafaxin nezhoršuje změnu psychických ani motorických schopností, způsobenou etanolem. Avšak podobně jako u všech látek ovlivňujících CNS by měli být pacienti poučeni, aby se po dobu užívání venlafaxinu vyhnuli požívání alkoholu. Účinek jiných léčivých přípravků na venlafaxine Ketokonazol (inhibitor CYP3A4) Farmakokinetická studie s ketokonazolem u rychlých (RM) a pomalých (PM) metabolizátorů CYP2D6 vedla k vyšší AUC venlafaxinu (o 70 % u CYP2D6 PM a o 21 % u CYP2D6 RM) a O-desmethylvenlafaxinu (o 33 % u PM a o 23 % u RM) po podání ketokonazolu. Souběžné podávání inhibitorů CYP3A4 (např. atazanavir, klarithromycin, indinavir, itrakonazol, vorikonazol, posakonazol, ketokonazol, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, telithromicin) a venlafaxinu může zvýšit hladiny venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Proto je třeba opatrnosti, pokud pacientova léčba obsahuje inhibitor CYP3A4 souběžně s venlafaxinem. Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky Lithium Při souběžném podávání venlafaxinu a lithia se může objevit serotoninový syndrom (viz Serotoninový syndrom). Diazepam

Venlafaxin nemá vliv na farmakokinetiku ani farmakodynamiku diazepamu, ani jeho aktivního metabolitu desmethydiazepamu. Zdá se, že diazepam neovlivňuje farmakokinetiku venlafaxinu ani O-desmethylvenlafaxinu. Není známo, zda existuje farmakokinetická a/nebo farmakodynamická interakce venlafaxinu s jinými benzodiazepiny. Imipramin Venlafaxin neovlivnil farmakokinetiku imipraminu ani 2-hydroxyimipraminu. V závislosti na dávce došlo ke 2,5 až 4,5 násobnému zvětšení AUC 2-hydroxydesipraminu po podávání denních dávek venlafaxinu 75 mg až 150 mg. Imipramin neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu ani O-desmethylvenlafaxinu. Klinický význam těchto interakcí není znám. Při současném podávání venlafaxinu a imipraminu je třeba dbát opatrnosti. Haloperidol Farmakokinetická studie s haloperidolem prokázala snížení celkové perorální clearance o 42 %, zvětšení AUC o 70 % a zvýšení Cmax o 88 %, ale žádnou změnu poločasu vylučování haloperidolu. Toto je třeba brát v úvahu u pacientů léčených haloperidolem a současně venlafaxinem. Klinický význam této interakce není znám. Risperidon Venlafaxin zvyšoval AUC risperidonu o 50%, ale neovlivnil signifikantně farmakokinetický profil souhrnné léčivé složky (risperidon + 9-hydroxyrisperidon). Klinický význam této interakce není znám. Metoprolol Současné podávání venlafaxinu a metoprololu zdravým dobrovolníkům ve studii farmakokinetické interakce obou léčiv vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací metoprololu přibližně o 30-40% beze změny plazmatické koncentrace jeho účinného metabolitu α-hydroxymetoprololu. Klinický význam tohoto zjištění u hypertenzních pacientů není znám. Metoprolol neměnil farmakokinetický profil venlafaxinu ani jeho aktivního metabolitu O-desmethylvenlafaxinu. Při současném podávání venlafaxinu a metoprololu je třeba opatrnosti. Indinavir Farmakokinetická studie s indinavirem prokázala snížení AUC indinaviru o 28% a snížení Cmax indinaviru o 36%. Indinavir neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Klinický význam této interakce není znám. 4.6. Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Nejsou dostatečné údaje o podávání venlafaxinu těhotným ženám. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Venlafaxin může být podáván těhotným ženám pouze v případě, kdy očekávané přínosy převažují nad možným rizikem. Podobně jako u jiných inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI/SNRI) se mohou u novorozenců vyskytnout příznaky z vysazení, pokud byl venlafaxin podáván až do narození nebo vysazen krátce před ním. Někteří novorozenci vystavení účinkům venlafaxinu koncem třetího

trimestru měli komplikace vyžadující výživu sondou, podporu dýchání nebo prodlouženou hospitalizaci. Takové komplikace mohou vzniknout ihned po porodu. Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze u novorozenců (PPHN). Ačkoli nebyly provedeny studie zkoumající souvislost mezi léčbou SNRI a rizikem vzniku PPHN, nelze vzhledem k podobnému mechanismu účinku (inhibice zpětného vychytávání serotoninu) riziko vzniku PPHN vyloučit. Pokud matka užívala SSRI/SNRI v pozdním stadiu těhotenství, byly u novorozenců pozorovány následující symptomy: iritabilita, tremor, hypotonie, přetrvávající pláč, a problémy při sání nebo při spaní. Mohou to být symptomy v důsledku serotoninergního účinku nebo symptomy po expozici. Ve většině případů byly tyto komplikace pozorovány ihned nebo do 24 hodin po porodu. Kojení Venlafaxin a jeho účinný metabolit O-desmethylvenlafaxin se vylučují do mateřského mléka. Po uvedení na trh byly hlášeny případy kojenců, kteří plakali, projevovali podrážděnost a abnormální spánkové projevy. Příznaky odpovídající projevům z vysazení venlafaxinu byly hlášeny také po ukončení kojení. Nelze vyloučit riziko nežádoucích účinků u kojených dětí. Proto je třeba rozhodnout, zda pokračovat /ukončit užívání přípravku Venlamyl, přičemž se bere v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos terapie přípravkem Venlamyl pro matku. 4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Jakýkoli psychoaktivní lék může zhoršit úsudek, myšlení a ovlivnit motorické schopnosti. Každý pacient léčený venlafaxinem má být proto poučen ohledně možného ovlivnění schopnosti řídit nebo obsluhovat nebezpečné stroje. 4.8. Nežádoucí účinky Nejčastěji (>1/10) hlášené nežádoucí účinky v klinických studiích byly nauzea, sucho v ústech, bolest hlavy a pocení (včetně nočního pocení). Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle tříd orgánových systémů a podle četnosti. Četnosti jsou definovány jako: velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100 až 1/10), méně časté ( 1/1000 až

1/100), vzácné ( 1/10 000 až 1/1000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Orgánový systém

Velmi časté Časté

Méně časté

Vzácné

Není známo

Poruchy krve a lymfatického systému

Trombocytopenie krevní poruchy (včetně agranulocytózy, aplastické anémie, neutropenie a pancytopenie)

Poruchy imunitního systému

Anafylaktická reakce

Endokrinní poruchy

Syndrom neadekvátní sekrece antidiuretického hormonu

Poruchy metabolismu a výživy

Pokles chuti

Hyponatrémie

Psychiatrické poruchy

Stav zmatenosti, depersonalizace, anorgasmie, snížení libida, nervozita, nespavost, abnormální sny

Halucinace, derealizace, agitovanost, poruchy orgasmu (ženy), apatie, hypománie, mánie, bruxismus

Mánie

Sebevražedné myšlenky a sebevražedné chování*, delirium, agrese**

Poruchy nervového systému

Závratě, bolest hlavy ***

Ospalost, třes, parestézie, hypertonie

Akatizie/ psychomotorický neklid, synkopa, myoklonus, poruchy koordinace, poruchy rovnováhy, poruchy chuti

Křeče

Neuroleptický maligní syndrom (NMS), serotoninergní syndrom, extrapyramidové poruchy, včetně dystonie a dyskinesie, tardivní dyskinese

Poruchy oka

Porucha vidění, včetně rozmazaného vidění, porucha akomodace,

Glaukom uzavřeného úhlu

Poruchy ucha a labyrintu

Tinitus

Vertigo

Srdeční poruchy

Palpitace

Tachykardie

Ventrikulární fibrilace, ventrikulární tachykardie (včetně torsade de pointes)

Cévní poruchy

Hypertenze, vazodilatace (hlavně zrudnutí)

Ortostatická hypotenze

Hypotenze, krvácení (ze sliznic)

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Zívání

Plicní eozinofilie

Gastrointestinální poruchy

Nauzea, sucho v ústech

Zvracení, průjem, zácpa

Gastrointestinální krvácení

Pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Hepatitida, abnormální výsledky jaterních testů

Poruchy kůže a Zvýšené

Angioedém,

Stevens-

podkožní tkáně pocení

(včetně nočního pocení)

fotosenzitivní reakce, ekchymóza, vyrážka, alopecie

Johnsonův syndrom, erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza, pruritus, kopřivka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Rabdomyolýza

Poruchy ledvin a močových cest

Dysurie (většinou zpomalené močení), polakisurie

Retence moči

Inkontinence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Menstruační poruchy spojené se zvýšeným nebo nepravidelným krvácení (např. menoragie, metroragie), poruchy ejakulace, erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Astenie, únava, zimnice

Vyšetření

Zvýšení cholesterolu v krvi

Zvýšení tělesné hmotnosti, pokles hmotnosti

EKG s prodlouženým QT, prodloužení krvácení, zvýšení prolaktinu v krvi

* Během užívání venlafaxinu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy suicidálních myšlenek a sebevražedného chování (viz bod 4.4). ** Viz bod 4.4. *** V souhrnných klinických studiích byla incidence bolesti hlavy ve skupině s venlafaxinem a ve skupině s placebem podobná. Ukončení podávání venlafaxinu (zvláště bylo-li náhlé) často vede k příznakům z vysazení. Nejčastěji hlášenými reakcemi jsou závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), vzrušení nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor, bolest hlavy a příznaky chřipky. Obecně jsou tyto příhody většinou mírného až středního stupně a spontánně odeznějí, avšak u některých pacientů mohou být závažné a/nebo dlouhodobější. Doporučuje se proto, pokud už podávání venlafaxinu není nutné, postupně snižovat jeho dávku a pomalu jej vysadil (viz bod 4.2 a 4.4). Pediatrická populace Všeobecně byl profil nežádoucích účinků venlafaxinu (v placebem kontrolovaných klinických studiích) u dětí a dospívajících (věk 6 až 17 let) podobný těm, které byly pozorovány u dospělých. Podobně jako u dospělých byla pozorována snížená chuť k jídlu, pokles tělesné hmotnosti, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu v séru (viz bod 4.4).

V pediatrických klinických studiích byl pozorován zvýšený počet nežádoucích účinků – suicidiálních myšlenek. Byl také zvýšený počet hlášení hostility a zvláště u depresivní poruchy sebepoškození. Navíc byly u dětí pozorovány následující nežádoucí účinky: bolest břicha, agitovanost, dyspepsie, ekchymóza, epistaxe a myalgie. 4.9. Předávkování Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno předávkování venlafaxinem převážně v kombinaci s alkoholem a/nebo s jinými léčivými přípravky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky při předávkování byly: tachykardie, poruchy vědomí (v rozmezí od somnolence až po kóma), mydriáza, křeče a zvracení. Dalšími hlášenými nežádoucími účinky byly: změny EKG (např. prodloužení intervalu QT, blok Tawarova raménka, prodloužení komplexu QRS), ventrikulární tachykardie, bradykardie, hypotenze, vertigo a úmrtí. Publikované retrospektivní studie uvádějí, že předávkování venlafaxinem může být spojeno s vyšším rizikem úmrtí v porovnání s antidepresivy SSRI, ale s nižším rizikem než je u tricyklických antidepresiv. Epidemiologické studie prokázaly, že pacienti léčení venlafaxinem mají vyšší riziko sebevražd, než pacienti léčení SSRI. Není jasné, do jaké míry může být toto zjištění vyššího rizika úmrtí přisuzováno toxicitě venlafaxinu při předávkování, a do jaké míry to naopak souvisí s některými charakteristikami pacientů užívajících venlafaxin. Venlafaxin má být předepisován v co nejmenších množstvích v souladu se správným léčebným postupem, aby se snížilo riziko předávkování. Doporučená léčba Doporučují se obecná podpůrná a symptomatická opatření; monitorování srdeční akce a vitálních funkcí. Hrozí-li riziko aspirace, nedoporučuje se vyvolávat zvracení. Výplach žaludku může být indikován, pokud je proveden brzy po užití nebo u symptomatických pacientů. Podání aktivního uhlí může také omezit absorpci léčivé látky. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze ani výměnná transfuze nebudou pravděpodobně prospěšné. Žádná specifická antidota venlafaxinu nejsou známa. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Jiná antidepresiva, ATC kód: N06AX16. Má se za to, že antidepresivní účinek venlafaxinu je spojen s potenciací aktivity neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Předklinické studie ukázaly, že venlafaxin a jeho hlavní metabolit O-desmetylvenlafaxin (ODV) jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Venlafaxin také slabě inhibuje vychytávání dopaminu. Venlafaxin a jeho aktivní metabolit po akutním podání (jednotlivá dávka) i po chronickém podávání redukují ß-adrenergní odpověď. Venlafaxin a ODV jsou si velmi podobné v celkovém účinku na zpětné vychytávání neurotransmiterů a ve vazbě na receptory. Venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k muskarinovým, cholinergním, k H1-histaminergním ani k α1 - adrenergním receptorům mozku potkanů in vitro. Farmakologické účinky na tyto receptory se mohou vztahovat k různým nežádoucím účinkům pozorovaným u léčivých přípravků s obsahem jiných antidepresiv, jako jsou anticholinergní, sedativní a kardiovaskulární nežádoucí účinky. Venlafaxin nemá žádný inhibiční účinek na monoaminooxidázu (MAO).

V in vitro studiích bylo zjištěno, že venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k opiátovým ani benzodiazepinovým receptorům. Depresivní porucha Účinnost venlafaxinu s okamžitým uvolňováním při léčbě depresivních epizod byl prokázán v pěti randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících od 4 do 6 týdnů s dávkami až 375 mg/den. Účinnost venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním při léčbě depresivních epizod byla stanovena ve dvou placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících 8 a 12 týdnů, které zahrnovaly dávky v rozmezí od 75 do 225 mg/den. V jedné dlouhodobé studii byli dospělí ambulantní pacienti, kteří reagovali v průběhu 8týdenní otevřené studie na podávání venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním (75,150 nebo 225 mg), randomizováni, aby pokračovali se stejným dávkováním venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním nebo placeba po dobu až 26 týdnů a byl u nich sledován relaps. Účinnost venlafaxinu v prevenci rekurentních depresivních epizod byla hodnocena po dobu 12 měsíců ve druhé dlouhodobé, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospělých ambulantních pacientů s rekurentními depresivními epizodami, kteří v poslední epizodě deprese odpovídali na léčbu venlafaxinem (100 až 200 mg/den rozdělené do dvou denních dávek). Generalizovaná úzkostná porucha Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě generalizované úzkostné poruchy (GAD) byla stanovena ve dvou 8týdenních placebem kontrolovaných studiích s fixními dávkami (75 až 225 mg/den), v jedné 6měsíční, placebem kontrolované studii s fixními dávkami (75 až 225 mg/den), a v jedné 6měsíční, placebem kontrolované studii s flexibilními dávkami (37,5, 75 a 150 mg/den) u dospělých ambulantních pacientů. I když byla také prokázána superiorita dávky 37,5 mg/den v porovnání s placebem, tato dávka nebyla tak konzistentně účinná, jako vyšší dávky. Sociální úzkostná porucha Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě sociálně úzkostné poruchy byla stanovena ve čtyřech dvojitě zaslepených, multicentrických, placebem kontrolovaných 12týdenních studiích s paralelní skupinou a flexibilními dávkami a v jedné dvojitě zaslepené, placebem kontrolované 6měsíční studii s paralelní skupinou a fixními/flexibilními dávkami u dospělých ambulantních pacientů. Pacienti dostávali dávky v rozmezí od 75 do 225 mg/den. V 6měsíční studii se neprokázala vyšší účinnost ve skupině léčené dávkami 150 až 225 mg/den v porovnání se skupinou léčenou dávkou 75 mg/den. Panická porucha Účinnost tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním v léčbě panické poruchy byla stanovena ve dvou dvojitě zaslepených, 12týdenních multicentrických, placebem kontrolovaných studiích u dospělých ambulantních pacientů s panickou poruchou s agorafobií nebo bez agorafobie. Iniciační dávka ve studiích s panickou poruchou byla 37,5 mg/den po dobu 7 dnů. Potom pacienti dostávali fixní dávky 75 mg nebo 150 mg/den v jedné studii a 75 mg nebo 225 mg/den v druhé studii. Účinnost byla také stanovena v jedné dlouhodobé dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii s paralelní skupinou, sledující dlouhodobou bezpečnost, účinnost a prevenci recidivy u dospělých ambulantních pacientů, reagujících v otevřené části léčby. Pacienti pokračovali v užívání identických dávek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním, jaké dostávali v závěru otevřené fáze studie (75, 150, nebo 225 mg). 5.2. Farmakokinetické vlastnosti Venlafaxin je rozsáhle metabolizován, převážně na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin (ODV). Střední poločas vylučování ± SD z plazmy je pro venlafaxin 5±2 hodiny a pro ODV 11±2 hodiny. Při

perorálním podávání denní dávky rozdělené do několika jednotlivých dávek se dosáhne rovnovážného stavu hladiny venlafaxinu a ODV do 3 dnů. V rozmezí dávek od 75 do 450 mg/den má venlafaxin a ODV lineární kinetiku. Absorpce Po jednotlivé perorální dávce je nejméně 92% venlafaxinu s okamžitým uvolňováním absorbováno. Vzhledem k metabolismu venlafaxinu v předsystémové oblasti je absolutní biologická dostupnost venlafaxinu 40% až 45%. Po podání venlafaxinu s okamžitým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace venlafaxinu do 2 hodin a ODV do 3 hodin. Po podání tobolek venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace venlafaxinu do 5,5 hodiny a ODV do 9 hodin. Pokud se podají stejné denní dávky venlafaxinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním nebo jako tobolky s prodlouženým uvolňováním, tobolky s prodlouženým uvolňováním mají pomalejší absorpci, ale stejný rozsah absorpce jako tablety s okamžitým uvolňováním. Potrava neovlivňuje biologickou dostupnost venlafaxinu ani ODV. Distribuce v organismu V terapeutických koncentracích jsou venlafaxin a ODV minimálně vázány na plazmatické bílkoviny (27% a 30%). Po intravenózním podání je distribuční objem venlafaxinu v ustáleném stavu 4,4±1,6 l/kg. Metabolismus Venlafaxin prochází rozsáhlou metabolickou přeměnu v játrech. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že venlafaxin je bitransformován na svůj hlavní metabolit ODV prostřednictvím CYP2D6. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že venlafaxin je metabolizován na svůj vedlejší, méně účinný metabolit N-desmethylvenlafaxin prostřednictvím CYP3A4. Studie in vitro ukazují, že venlafaxin je slabým inhibitorem CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9 ani CYP3A4. Eliminace z organismu Venlafaxin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Přibližně 87% dávky venlafaxinu se vyloučí močí do 48 hodin, a to jako nezměněný venlafaxin (5%), nekonjugovaný ODV (29%), konjugovaný ODV (26%) nebo jako další vedlejší neúčinné metabolity (27%). Střední plazmatická clearance ± SD venlafaxinu je 1,3 0,6 l/hod/kg a ODV je 0,4 0,2 l/hod/kg. Zvláštní skupiny pacientů Věk a pohlaví Věk ani pohlaví pacienta nemají podstatný vliv na farmakokinetiku venlafaxinu ani ODV. Silní/ slabí metabolizátoři CYP2D6 Slabí metabolizátoři CYP2D6 mají vyšší plazmatické koncentrace venlafaxinu než silní metabolizátoři. Protože však celková expozice (AUC) venlafaxinu a ODV je u pomalých a rychlých metabolizátorů podobná, není třeba dvou rozdílných dávkovacích režimů pro tyto dvě skupiny. Pacienti s poruchou funkce jater Pacienti s klasifikací Child-Pugh A (lehké jaterní poškození) a Child-Pugh B (středně těžké jaterní poškození) měli prodloužený poločas vylučování venlafaxinu a ODV v porovnání se zdravými osobami. Po perorálním podání byla clearance venlafaxinu a ODV snížena. Byl pozorován vysoký stupeň individuální variability. U pacientů s těžkým jaterním poškozením jsou k dispozici pouze omezené údaje (viz bod 4.2). Pacienti s poruchou funkce ledvin U dialyzovaných pacientů měl venlafaxin prodloužený poločas vylučování asi o 180% a sníženou clearance asi o 57% v porovnání se zdravými osobami, zatímco poločas vylučování ODV byl prodloužený asi o 142% a clearance byla snížena asi o 56%. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvina u pacientů vyžadujících hemodialýzu je nutné dávku upravit (viz bod 4.2).

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Studie s venlafaxinem na myších a potkanech neprokázaly jeho kancerogenitu. Venlafaxin nebyl mutagenní v rozsáhlé řadě in vitro a in vivo testů. Studie reprodukční toxicity na zvířatech zjistily u potkanů snížení hmotnosti mláďat, zvýšení počtu mrtvě narozených mláďat a zvýšení počtu úmrtí mláďat v průběhu prvních 5 dnů kojení. Příčina těchto úmrtí není známa. Tyto účinky byly pozorovány pouze po dávkách 30 mg/kg/den, které 4 x převyšují (v mg/kg) denní dávku pro člověka 375 mg. Dávka, při které se tento účinek neprojevil, odpovídala 1,3násobku dávky pro člověka. Potenciální riziko pro člověka není známo. Ve studii, v níž byli samci a samičky potkanů vystaveni ODV, byla pozorována snížená fertilita. Tato expozice odpovídala přibližně 1-2násobku expozice, které je dosaženo při podávání humánní denní dávky venlafaxinu 375 mg/den. Význam tohoto zjištění pro člověka není známý. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1

Seznam pomocných látek

Obsah tobolky: Mikrokrystalická celulosa Hyprolosa Mastek Vrstva pod potahem: Hypromelosa 6cP Makrogol 400 Makrogol 8000 Potah: Etylcelulosa Hypromelosa Obal tobolky: Červený oxid železitý (E172) Žlutý oxid železitý (E172) Oxid titaničitý (E171) Želatina Potisk: Šelak Propylen glykol Černý oxid železitý (E172) Hydroxid draselný 6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3

Doba použitelnosti

75mg: 2 roky 150mg: 18 měsíců

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5

Druh obalu a obsah balení

Aclar/PVC-Al a OPA/AL/PVC-Al blistry po 7, 10, 14, 28, 30, 50, 56, 60, 84, 90, 98, 100 tobolkách. HDPE lahvička o obsahu 250 tobolek (nemocniční balení). Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Limited Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Venlamyl 75 mg: 30/453/12-C Venlamyl 150 mg: 30/454/12-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

1.8.2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU

1.8.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička na blistry a etiketa na HDPE kontejner 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Venlamyl 75 mg Venlamyl 150 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním venlafaxini hydrochloridum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje venlafaxinum 75 mg (ve formě hydrochloridu). Jedna tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním obsahuje venlafaxinum 150 mg (ve formě hydrochloridu). 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Tvrdá tobolka s prodlouženým uvolňováním Krabička: 7 tvrdých tobolek 10 tvrdých tobolek 14 tvrdých tobolek 28 tvrdých tobolek 30 tvrdých tobolek 50 tvrdých tobolek 56 tvrdých tobolek 60 tvrdých tobolek 84 tvrdých tobolek 90 tvrdých tobolek 100 tvrdých tobolek 500 tvrdých tobolek 1000 tvrdých tobolek HDPE kontejner: 250 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Tobolky se musí polykat celé. Nesmí se drtit nebo žvýkat. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Limited Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TL Velká Británie 12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Venlamyl 75 mg: 30/453/12-C Venlamyl 150 mg: 30/454/12-C 13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.šarže: 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Venlamyl 75 mg Venlamyl 150 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Venlamyl 75 mg Venlamyl 150 mg tvrdé tobolky s prodlouženým uvolňováním venlafaxini hydrochloridum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Ltd. 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

LOT: 5.

JINÉ