Strana 1 (celkem 9)

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls102389/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Velaxin 25 mg

Velaxin 37,5 mg

Velaxin 50 mg

Velaxin 75 mg

venlafaxinum

tablety

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.



Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to itehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnetejakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je Velaxin a k čemu se používá.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Velaxin užívat.

3.

Jak se Velaxin užívá.

4.

Možné nežádoucí účinky.

5.

Jak Velaxin uchovávat.

6.

Další informace.

1.

CO JE VELAXIN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Velaxin je antidepresivum, které patří do skupiny léčiv nazývaných inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu (SNRI). Tato skupina léčiv se používá k léčbě deprese a dalších onemocnění, jako např. úzkostné poruchy. Má se za to, že lidé, kteří jsou depresivní a/nebo úzkostní, mají nižší hladinu serotoninu a noradrenalinu v mozku. Není zcela známo, jak antidepresiva fungují, ale mohou pomáhat tím, že zvyšují hladinu serotoninu a noradrenalinu v mozku.

Velaxin je určen k léčbě deprese u dospělých. Léčba deprese nebo úzkostných poruch je důležiták tomu, aby Vám bylo lépe. Pokud tyto poruchy nejsou léčeny, Vaše potíže mohou přetrvávat a být závažnější a hůře léčitelné.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE VELAXIN UŽÍVAT

Neužívejte Velaxin



jestliže jste alergický/á na venlafaxin nebo na kteroukoli další složku přípravku Velaxin



užíváte-li nebo jste v posledních 14 dnech užíval/a léky nazývané ireverzibilní inhibitorymonoaminooxidázy (MAOI), které se užívají k léčbě deprese nebo Parkinsonovy choroby.Užívání ireverzibilních MAOI s jinými léky včetně přípravku Velaxin může vyvolat závažné

Strana 2 (celkem 9)

nebo dokonce život ohrožující nežádoucí účinky. Rovněž musíte vyčkat nejméně 7 dní po ukončení užívání přípravku Velaxin, než začnete užívat nějaký ireverzibilní MAOI (viz také„Serotoninový syndrom“ a „Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky“).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Velaxin je zapotřebí



užíváte-li další léky, které při současném užívání s přípravkem Velaxin mohou zvýšit rizikorozvoje serotoninového syndromu (viz bod „Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky“)



máte-li oční problémy, jako např. určitý druh glaukomu (zvýšený nitrooční tlak)



máte-li v anamnéze (máte nyní nebo jste měli v minulosti) vysoký krevní tlak



máte-li v anamnéze srdeční onemocnění



máte-li v anamnéze záchvaty (křeče)



máte-li v anamnéze nízkou hladinu sodíku v krvi (hyponatrémie)



máte-li sklon ke vzniku podlitin nebo k častému krvácení (porucha krvácení a anamnéze) nebo pokud užíváte další léky, které mohou zvýšit riziko krvácení



zvyšuje-li se Vám hladina cholesterolu



máte-li nebo někdo z Vaší rodiny má nebo měl mánii nebo bipolární poruchu (nadměrný pocit vzrušení nebo euforie)



máte-li v anamnéze agresivní chování

Velaxin může vyvolat pocit neklidu nebo neschopnosti sedět nebo stát na místě. Pokud se Vám to přihodí, měl/a byste informovat lékaře.

Pokud se Vás týká kterýkoli z těchto stavů, sdělte to prosím svému lékaři předtím, než začnete užívatVelaxin.

Sebevražedné myšlenky a zhoršení deprese nebo úzkostné poruchy

Jestliže máte depresi a/nebo máte úzkostnou poruchu, můžete mít někdy myšlenky na sebepoškozenínebo na sebevraždu. Tyto se mohou zhoršit, jestliže začínáte užívat antidepresiva poprvé, jelikož nástup účinku všech těchto léků trvá obvykle dva týdny, někdy i déle.

Je pravděpodobnější, že tyto myšlenky budete mít:



jestliže jste již v minulosti měl/a myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození



jestliže jste mladý/á dospělý/á. Informace z klinických studií ukazují zvýšené riziko sebevražedného chování u dospělých mladších 25 let s psychiatrickým onemocněním, kteří byli léčeni antidepresivy.

Pokud budete mít kdykoli myšlenky na sebepoškození nebo na sebevraždu, ihned vyhledejte svého lékaře nebo jděte přímo do nemocnice.

Možná Vám pomůže, když se svěříte někomu z Vašich příbuzných nebo blízkých přátel, že trpíte depresí nebo že máte úzkostnou poruchu, a dáte jim přečíst tuto příbalovou informaci. Můžete je požádat, aby Vám řekli, zda si myslí, že se Vaše deprese nebo úzkost zhoršuje, nebo že mají obavu ze změn Vašeho chování.

Sucho v ústech

Suchem v ústech trpí 10 % pacientů léčených venlafaxinem. To může zvýšit riziko vzniku zubníhokazu. Proto byste měl/a věnovat zvláštní pozornost hygieně dutiny ústní.

Užívání u dětí a dospívajících ve věku do 18 let

Velaxin by neměli běžně užívat děti a dospívající do 18 let. Měl/a byste také vědět, že u pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu a sebevražedné myšlenky a nepřátelské jednání (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv). Lékař přesto může Velaxin pacientům do 18 let předepsat, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším zájmu. Pokud lékař předepsal Velaxin pacientovi do 18 let a chcete se o tom

Strana 3 (celkem 9)

poradit, požádejte o to prosím svého lékaře. Měl/a byste také informovat lékaře, pokud se u pacienta do 18 let, léčeného přípravkem Velaxin, objeví nebo zhorší výše uvedené příznaky. Rovněž dlouhodobá bezpečnost s ohledem na další růst, dospívání, a rozvoj poznání a chování při léčení přípravkem Velaxin nebyla dosud v této věkové skupině prokázána.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užívali v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Lékař by měl rozhodnout, zda můžete užívat Velaxin současně s dalšími léky.

Nezačínejte užívat ani neukončujte užívání jakéhokoli léku, včetně těch, které jste si koupili bez lékařského předpisu, přírodních a rostlinných přípravků, aniž byste se předtím poradili s lékařem nebolékárníkem.



Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI: viz bod „Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Velaxin užívat“).



Serotoninový syndrom: Při léčbě venlafaxinem může dojít k potenciálně život ohrožujícímu stavu nazývanému serotoninový syndrom (viz „Možné nežádoucí účinky“), zvláště pak při užívání současně s jinými léky.

Příkladem těchto léků jsou:



triptany (používané k léčení migrény)



léky používané k léčbě deprese, např. SNRI, SSRI, tricyklická antidepresiva, nebo léky s obsahem lithia



léky obsahující linezolid, antibiotikum (používané k léčení infekcí)



léky obsahující moklobemid, reverzibilní MAOI (používaný k léčení deprese)



léky obsahující sibutramin (používaný ke snížení tělesné hmotnosti)



léky obsahující tramadol (proti bolesti)



léky obsahující rostlinu třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum, přírodní rostlinný přípravek, používaný k léčení mírných depresí)



léky obsahující tryptofan (používaný při poruchách spánku a depresi)

Známky a příznaky serotoninového syndromu mohou zahrnovat kombinaci následujících stavů: neklid, halucinace, ztrátu koordinace, zrychlení srdečního tepu, zvýšení tělesné teploty, náhlé změny krevního tlaku, zesílené reflexy, průjem, bezvědomí, nevolnost, zvracení. Pokud se domníváte, že máte serotoninový syndrom, vyhledejte rychle zdravotnickou pomoc.

Následující léky mohou také ovlivňovat účinek přípravku Velaxin a měly by být užívány s opatrností. Je obzvláště důležité informovat lékaře a lékárníka, jestliže užíváte léky obsahující:



Ketokonazol (lék proti plísním)



Haloperidol nebo risperidon (k léčení psychiatrických stavů)



Metoprolol (betablokátor k léčení vysokého krevního tlaku a srdečních potíží)

Užívání přípravku Velaxin s jídlem a pitím

Velaxin se má užívat s jídlem (viz bod 3 „JAK SE VELAXIN UŽÍVÁ“).

Po dobu užívání přípravku Velaxin byste neměli pít alkohol.

Těhotenství a kojení

Pokud v průběhu užívání přípravku Velaxin otěhotníte, nebo se snažíte otěhotnět, informujte svého lékaře. Měla byste užívat Velaxin až poté, co lékař zvážil možné přínosy a rizika pro Vaše nenarozené dítě.

Strana 4 (celkem 9)

Pokud užíváte Velaxin v průběhu těhotenství, informujte o tom svého lékaře nebo porodní asistentku, neboť Vaše dítě by mohlo mít po narození příznaky z vysazení. Tyto příznaky obvykle začínají v průběhu prvních 24 hodin po narození dítěte. Příznaky mohou zahrnovat neprospívání nebo problémy s dýcháním. Pokud by Vaše dítě mělo po narození tyto příznaky a měla byste obavy, kontaktujte svého lékaře nebo porodní asistentku.

Ujistěte se, že porodní asistentka a/nebo lékař ví, že užíváte Velaxin. Podobné léky (SSRI), pokud jsou užívány během těhotenství, mohou zvýšit riziko závažné situace u dětí, tzv. perzistentní plicní hypertenze novorozených dětí (PPHN), která způsobuje, že dítě rychleji dýchá a má namodralou barvu. Tyto příznaky obvykle začínají v průběhu prvních 24 hodin po narození dítěte. Pokud se příznaky u Vašeho dítěte objeví, kontaktujte okamžitě porodní asistentku a/nebo lékaře.

Venlafaxin se vylučuje do mateřského mléka. Existuje riziko, že bude účinkovat na dítě. Proto byste seměla poradit s lékařem, který pak rozhodne, zda byste měla přestat kojit nebo přestat užívat přípravek Velaxin.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte stroje, dokud si neověříte, jak Vás Velaxin ovlivňuje.

Důležité informace o některých složkách přípravku Velaxin

Přípravek Velaxin obsahuje laktosu. Pokud Vám lékař sdělil, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, obraťte se na svého lékaře před tím, než začnete tento přípravek užívat.

3.

JAK SE VELAXIN UŽÍVÁ

Vždy užívejte Velaxin přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.

Obvyklá doporučená počáteční dávka je 75 mg denně, rozdělená do dvou nebo tří jednotlivých dávek.Dávka může být lékařem postupně zvýšena a, pokud je to nutné, až na maximální dávku 375 mg denně při léčbě deprese.

Užívejte Velaxin každý den přibližně ve stejnou denní dobu, buď ráno nebo večer.

Velaxin se má užívat s jídlem.

Máte-li jaterní nebo ledvinové onemocnění, informujte, prosím, lékaře, neboť je možné, že bude třebaVaši dávku přípravku Velaxin upravit.

Nepřestávejte užívat Velaxin bez předchozí porady s lékařem (viz bod „Jestliže jste přestal/a užívat Velaxin“).

Jestliže jste užil/a více přípravku Velaxin, než jste měl/a

Jestliže jste užil/a větší množství přípravku Velaxin, než máte předepsáno, neprodleně kontaktujte svého lékaře nebo lékárníka.

Příznaky možného předávkování mohou zahrnovat zrychlení srdečního tepu, změny v bdělosti (v rozmezí od ospalosti až po kóma), rozmazané vidění, křeče nebo záchvaty a zvracení.

Jestliže jste zapomněl/a užít Velaxin

Jestliže zapomenete užít dávku, užijte ji co nejdříve poté, co si to uvědomíte. Pokud však je již čas k užití následující dávky, vynechejte zapomenutou dávku. Neužívejte větší množství přípravku Velaxin, než máte na každý den předepsáno.

Jestliže jste přestal/a užívat Velaxin

Nepřestávejte lék užívat ani si sami bez vědomí lékaře nesnižujte dávku, a to ani tehdy, cítíte-li se už lépe. Pokud si Váš lékař myslí, že už nemusíte dále užívat Velaxin, poradí Vám postupně snižovat dávku předtím, než léčbu úplně ukončíte. Po ukončení užívání přípravku Velaxin se mohou vyskytnout nežádoucí účinky, zvláště je-li léčba ukončena náhle nebo když jsou dávky sníženy příliš rychle. Někteří pacienti mohou pocítit nežádoucí účinky jako je únava, závratě, pocit „točení hlavy“, bolest hlavy, nespavost, noční můry, sucho v ústech, ztráta chuti k jídlu, nevolnost, průjem, nervozita,

Strana 5 (celkem 9)

vzrušení, zmatenost, zvonění v uších, mravenčení nebo vzácně vjemy elektrického šoku, slabost, pocení, křeče, nebo příznaky chřipky.

Lékař Vám poradí, jak by měla být léčba přípravkem Velaxin postupně ukončena. Pocítíte-li některé z těchto příznaků, nebo jiné příznaky, které vás budou trápit, požádejte lékaře o další rady.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebolékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Velaxin nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout ukaždého.

Alergické reakce

Pokud se dostaví některý z následujících účinků, neužívejte dále Velaxin. Neprodleně informujtesvého lékaře nebo se dostavte na pohotovost nejbližší nemocnice:



Tíha na hrudi, sípání, obtížné polykání nebo dýchání.



Otok obličeje, hrdla, rukou nebo nohou.



Pocit nervozity nebo úzkosti, závratě, bušení srdce, náhlé zrudnutí kůže a/nebo pocit horka.



Závažná vyrážka, svědění nebo kopřivka (vyvýšené červené nebo bílé skvrny na kůži, které často svědí).

Závažné nežádoucí účinky

Pokud zaznamenáte některý z následujících nežádoucích účinků, bude možná zapotřebí rychlálékařská pomoc:



Srdeční poruchy, jako zrychlený nebo nepravidelný tep, zvýšený krevní tlak.



Oční poruchy, jako rozmazané vidění nebo rozšířené zornice.



Nervové poruchy, jako závratě, píchání a mravenčení, pohybové poruchy, křeče nebo záchvaty.



Psychiatrické poruchy, jako hyperaktivita a euforie.



Vysazení léku (viz „Jak se Velaxin užívá“ a „Jestliže jste přestali užívat Velaxin“).

Úplný seznam nežádoucích účinků

Frekvence (pravděpodobnost výskytu) nežádoucích účinků je klasifikována následovně:

Velmi časté

Postihnou více než 1 uživatele z 10

Časté

Postihnou 1 až 10 uživatelů ze 100

Méně časté

Postihnou 1 až 10 uživatelů z 1000

Vzácné

Postihnou 1 až 10 uživatelů z 10000

Četnost neznámá

Frekvence nemohla být z dostupných údajů stanovena

Poruchy krve a mízního systému

Méně časté: Podlitiny; dehtově černá stolice nebo krev ve stolici, což může být známkou vnitřního krvácení.

Četnost neznámá: slizniční krvácení, prodloužení doby krvácení, snížený počet krevních destiček v krvi, vedoucí ke zvýšenému riziku vzniku podlitin a krvácení; poruchy krve, které mohou vést ke zvýšenému riziku infekce.

Poruchy imunitního systému

Četnost neznámá: závažná alergická reakce, která způsobuje potíže s dechem nebo závratě, včetně prudkého poklesu krevního tlaku.

Strana 6 (celkem 9)

Endokrinní poruchy

Četnost neznámá: zvýšení koncentrace prolaktinu (hormon, který stimuluje tvorbu mléka) v krvi.

Poruchy metabolismu a výživy

Časté: ztráta tělesné hmotnosti, zvýšená hladina cholesterolu.

Méně časté: zvýšení tělesné hmotnosti.

Četnost neznámá; nízké hladiny sodíku v krvi, což může způsobovat únavu a zmatenost, svalové záškuby, záchvaty křečí a kóma; nadměrný příjem vody (známo jako syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu - SIADH).

Psychiatrické poruchy

Časté: abnormální sny, pokles libida, nespavost, nervozita, útlum, zmatenost, pocit oddělení od reality.

Méně časté: nepřítomnost pocitů nebo emocí, halucinace, vzrušenost.

Vzácné: chorobně povznesená nálada.

Četnost neznámá: zmatenost, myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu.

Poruchy nervového systému

Velmi časté: bolesti hlavy.

Časté: závratě, zvýšení svalového napětí, mravenčení, třes.

Méně časté: mimovolní pohyby svalů; vzrušenost; poruchy koordinace pohybů a rovnováhy.

Vzácné: pocit neklidu nebo neschopnost sedět nebo stát v klidu; záchvaty křečí.

Četnost neznámá: vysoká teplota se ztuhlými svaly, zmatenost nebo vzrušenost a pocení nebo záškuby svalů, které nelze ovládat, což mohou být příznaky závažného stavu, který je znám jako neuroleptický maligní syndrom; euforické pocity, netečnost, trvalé rychlé pohyby očí, nemotornost, neklid, pocit opilosti, pocení nebo svalová ztuhlost, což jsou příznaky serotoninového syndromu; ztuhlost, stahy a mimovolní pohyby svalů.

Poruchy oka

Časté: rozostřené vidění, rozšířené zorničky, poruchy vidění.

Četnost neznámá: glaukom (těžké bolesti oka a zhoršené nebo rozostřené vidění).

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: zvonění v uších.

Srdeční poruchy

Časté: bušení srdce.

Méně časté: zrychlený tep.

Četnost neznámá: abnormální, rychlý nebo nepravidelný tep, což může vést k mdlobám.

Cévní poruchy

Časté: zvýšení krevního tlaku; zarudnutí.

Méně časté: pocit závratě (zejména při náhlém napřímení), mdloby.

Četnost neznámá: pokles krevního tlaku.

Poruchy dýchání

Časté: zívání.

Četnost neznámá: kašel, sípání, dušnost a vysoká teplota, což jsou příznaky zánětu plic spojeného se zvýšením počtu bílých krvinek (plicní eozinofilie).

Strana 7 (celkem 9)

Poruchy trávicího traktu

Velmi časté: pocit nevolnosti, sucho v ústech.

Časté: pokles chuti k jídlu, zácpa, zvracení.

Méně časté: změny vnímání chutí, skřípání zuby, průjem.

Četnost neznámá: zánět slinivky břišní.

Poruchy jater a žlučových cest

Četnost neznámá: zánět jater, abnormální výsledky testů jaterních funkcí.

Poruchy kůže a podkoží

Velmi časté: pocení (včetně nočního pocení).

Méně časté: vyrážka, abnormální vypadávání vlasů.

Četnost neznámá: kožní vyrážka, která může vést k těžkým puchýřům a olupování kůže; svědění; kopřivkovitá reakce na sluneční světlo.

Poruchy pohybového ústrojí a pojivové tkáně

Četnost neznámá: nevysvětlitelná bolest svalů, bolestivost na tlak, nebo slabost (rabdomyolýza).

Poruchy ledvin a močových cest

Časté: obtížné močení; zvýšená frekvence močení.

Méně časté: neschopnost močit.

Poruchy pohlavních orgánů

Časté: abnormální výron semene/orgasmus (muži), neschopnost orgasmu, porucha erekce (impotence); poruchy menstruace jako zvýšené krvácení nebo zvýšená nepravidelnost krvácení.

Méně časté: abnormální orgasmus (ženy).

Celkové poruchy a reakce v místě podání

Časté: slabost (únava), zimnice.

Velaxin někdy vyvolává nežádoucí účinky, kterých si nemusíte být vědomi, jako zvýšení krevního tlaku nebo abnormální srdeční rytmus; mírné změny hladin jaterních enzymů, sodíku nebocholesterolu v krvi. Vzácněji může Velaxin způsobit snížení funkce krevních destiček, což může vést ke zvýšenému riziku podlitin nebo krvácení. Váš lékař proto může příležitostně provést vyšetření krve,zvláště pokud užíváte Velaxin dlouhodobě.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo všimnete-li si jakýchkolinežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékařinebo lékárníkovi.

5.

JAK VELAXIN UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Přípravek Velaxin nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti (RRRR.MM), uvedené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Přípravek Velaxin nepoužívejte pokud zjistíte viditelné známky zhoršení jeho stavu (např. změnu barvy).

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

Strana 8 (celkem 9)

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Velaxin obsahuje



Léčivou látkou je venlafaxinum 25 mg, 37,5 mg, 50 mg a 75 mg (jako venlafaxini hydrochloridum) v jedné tabletě.



Pomocnými látkami jsou: koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A), mikrokrystalická celulosa, monohydrát laktosy (56,62 mg v tabletách 25 mg, 84,93 mg v tabletách 37,5 mg, 113,24 mg v tabletách 50 mg a 169,86 mg v tabletách 75 mg).

Jak přípravek Velaxin tablety vypadá a co obsahuje toto balení

Vzhled:

Velaxin 25 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 744” na jedné straně.

Velaxin 37,5 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 741” na jedné straně.

Velaxin 50 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 742” na jedné straně.

Velaxin 75 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 743” na jedné straně.

Balení:

Velaxin 25 mg

30 nebo 60 tablet v blistru a papírové krabičce s příbalovou informací.

Velaxin 37,5 mg

28 nebo 56 tablet v blistru a papírové krabičce s příbalovou informací.

Velaxin 50 mg

30 nebo 60 tablet v blistru a papírové krabičce s příbalovou informací.

Velaxin 75 mg

28 nebo 56 tablet v blistru a papírové krabičce s příbalovou informací.

Držitel rozhodnutí o registraci

EGIS PHARMACEUTICALS PLC

1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

MAĎARSKO

Výrobce

EGIS PHARMACEUTICALS PLC

1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

1165 Budapešť, Bökényföldi út. 118-120.

MAĎARSKO

Strana 9 (celkem 9)

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 11.9.2010

Strana 1 (celkem 14)

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls102389/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Velaxin 25 mg

Velaxin 37,5 mg

Velaxin 50 mg

Velaxin 75 mg

tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Velaxin 25 mg

venlafaxinum 25 mg (jako 28,28 mg venlafaxini hydrochloridum) v jedné tabletě.

Velaxin 37,5 mg

venlafaxinum 37,5 mg (jako 42,42 mg venlafaxini hydrochloridum) v jedné tabletě.

Velaxin 50 mg

venlafaxinum 50 mg (jako 56,56 mg venlafaxini hydrochloridum) v jedné tabletě.

Velaxin 75 mg

venlafaxinum 75 mg (jako 84,84 mg venlafaxini hydrochloridum) v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tablety.

Velaxin 25 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 744” na jedné straně.

Velaxin 37,5 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 741” na jedné straně.

Velaxin 50 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 742” na jedné straně.

Velaxin 75 mg

Bílé nebo téměř bílé, okrouhlé, ploché tablety se zkosenými hranami, bez zápachu nebo téměř bez zápachu, s raženým “E 743” na jedné straně.

Strana 2 (celkem 14)

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace



léčba depresivních epizod



prevence recidivy depresivních epizod

4.2 Dávkování a způsob podání

Depresivní epizody

Doporučenou počáteční dávkou venlafaxinu s okamžitým uvolňováním je 75 mg za den ve dvou nebo třech dílčích dávkách užívaných s jídlem. Pacientům, kteří nereagují na počáteční denní dávku 75 mg, může být dávka zvyšována až na maximálně 375 mg/den. Zvyšování dávek může být prováděno v intervalu alespoň 2 týdnů. Pokud si to klinická závažnost příznaků vyžádá, mohou být dávky zvyšovány v kratších intervalech, ale odstup nesmí být kratší než 4 dny.

Vzhledem k riziku výskytu na dávce závislých nežádoucích účinků, se smí ke zvýšení dávky přistoupit až po klinickém zhodnocení (viz bod 4.4). Musí být podávána nejnižší účinná dávka.

Pacienti musí být léčeni dostatečně dlouhou dobu, obvykle několik měsíců nebo i déle. Průběh léčby musí být pravidelně vyhodnocován případ od případu. Dlouhodobější léčba může být rovněž vhodná k prevenci recidivy depresivních epizod (MDE). Ve většině případů je doporučená dávka pro prevenci recidivy MDE stejná jako pro léčbu právě probíhající epizody.

V léčbě antidepresivy se musí pokračovat alespoň dalších 6 měsíců po odeznění příznaků.

Podávání starším pacientům:

Není nutná úprava dávek venlafaxinu v závislosti na věku pacienta. Avšak při léčbě starších pacientů je třeba postupovat s opatrností (např. kvůli možné poruše renálních funkcí, možným změnám senzitivity a afinity neurotransmiterů souvisejícím s věkem). Vždy má být užívána nejnižší účinná dávka a v případě, že je nutné dávku zvýšit, mají být pacienti pečlivě sledováni.

Děti a dospívající do 18 let věku

Použití venlafaxinu u dětí a dospívajících se nedoporučuje.

Kontrolované klinické studie provedené u dětí a dospívajících s depresivními poruchami neprokázaly účinnost léčby a neodůvodňují tedy použití venlafaxinu u těchto pacientů (viz body 4.4 a 4.8).

Účinnost a bezpečnost venlafaxinu u jiných indikací u dětí a dospívajících do 18 let nebyly stanoveny.

Podávání pacientům s jaterním poškozením:

U pacientů s mírnou a středně těžkou poruchou funkce jater je obecně vhodné dávku snížit o 50 %. Vzhledem k interindividuální variabilitě clearance může být třeba individuálně upravit dávkování. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater jsou k dispozici omezené údaje. Doporučuje se opatrnost a mělo by se uvažovat o snížení dávky o více než 50 %. U těchto pacientů by se měl zvážit potenciální přínos léčby proti jejím rizikům.

Podávání pacientům s poruchou funkce ledvin:

Ačkoliv u pacientů s glomerulární filtrací (GFR) mezi 30 a 70 ml/min není nutné měnit dávkování, doporučuje se opatrnost. U pacientů, kteří vyžadují hemodialýzu a u pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin (GFR <30 ml/min) má být dávka venlafaxinu snížena o 50 %. Interindividuální variabilita clearance u těchto pacientů si však může vyžádat individuální dávkování.

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení podávání venlafaxinu:

Mělo by se předcházet náhlému ukončení podávání. Při ukončení léčby venlafaxinem by měly být dávky postupně snižovány po dobu minimálně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko reakce z vysazení (viz body 4.4 a 4.8). Při výskytu nepřijatelných nežádoucích účinků po snížení dávky nebo po ukončení

Strana 3 (celkem 14)

léčby je třeba zvážit opětovné podávání dosud předepisované dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, avšak v pomalejším tempu.

Přípravek je určen k perorálním podání.

Doporučuje se venlafaxin v tabletách s okamžitým uvolňováním užívat s jídlem, a to přibližně vždy ve stejnou denní dobu.

Pacienti užívající venlafaxin v tabletách s okamžitým uvolňováním mohou být převedeni na léčbu tobolkami s prodlouženým uvolňováním s nejbližší ekvivalentní denní dávkou. Například léčba venlafaxinem v tabletách s okamžitým uvolňováním podávaným v dávce 37,5 mg dvakrát denně může být změněna na podávání tobolek s prodlouženým uvolňováním v dávce 75 mg jednou denně. Někdy může být nutná individuální úprava dávkování.

4.3 Kontraindikace



Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.



Současná léčba ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) je kontraindikována kvůli riziku serotoninového syndromu se symptomy jako vzrušení, tremor a hypertermie.

Podávání venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní od ukončení léčby ireverzibilními MAOI.

Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby ireverzibilními MAOI (viz body 4.4 a 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Sebevražda/sebevražedné myšlenky a klinické zhoršení

Deprese je spojena se zvýšeným rizikem myšlenek na sebevraždu, sebepoškození a sebevraždy (příhody související se sebevraždou). Toto riziko přetrvává až do dosažení signifikantní remise. Vzhledem k tomu, že se zlepšení nemusí projevit během prvních týdnů léčby nebo i delší doby, mají být pacienti pečlivě sledování až do dosažení klinického zlepšení. Podle obecných klinických zkušeností se riziko sebevraždy může zvýšit v ranných stádiích uzdravování.

Další psychiatrická onemocnění, u nichž se venlafaxin předepisuje, mohou být rovněž spojena se zvýšeným rizikem příhod souvisejících se sebevraždou. Navíc tato onemocnění mohou být kombinována s depresivní poruchou. Při léčení ostatních psychiatrických poruch mají být proto dodržována stejná preventivní opatření jako u pacientů s depresivní poruchou.

Je známo, že u pacientů s anamnézou příhod souvisejících se sebevraždou nebo u pacientů se signifikantním stupněm sebevražedných představ před zahájením léčení je vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo sebevražedných pokusů a tito pacienti by měli být v průběhu léčení pečlivě sledováni. Souhrnná analýza placebem kontrolovaných klinických studií antidepresiv podávaných dospělým pacientům s psychiatrickými poruchami ukázala, že antidepresiva zvyšují riziko sebevražedného chování v porovnání s placebem u pacientů mladších 25 let.

Terapie má být doprovázena přísným sledováním pacientů, hlavně těch, u kterých je riziko vysoké, a to zvláště na začátku léčby a při zvyšování dávky. Pacienti (a jejich ošetřovatelé) mají být upozorněni na nutnost sledovat, zda se neobjevují jakékoliv známky klinického zhoršení, sebevražedné chování nebo myšlenky a neobvyklé změny v chování, a v případě přítomnosti těchto symptomů vyhledat ihned lékařskou pomoc.

Podávání dětem a dospívajícím mladším 18 let

Velaxin by se neměl podávat dětem a dospívajícím do 18 let. V klinických studiích s antidepresivy u dětí a dospívajících bylo sebevražedné chování (sebevražedné pokusy a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a zlost) častěji pozorováno ve skupině pacientů léčených antidepresivy, než ve skupině, která dostávala placebo. Pokud je přesto, na základě klinické potřeby, léčba

Strana 4 (celkem 14)

indikována, měl by být pacient pečlivě sledován, zda se u něj neobjevují příznaky sebevražedného chování. U dětí a dospívajících navíc chybí dlouhodobé údaje o bezpečnosti týkající se růstu, dospívání a kognitivního a behaviorálního vývoje.

Serotoninový syndrom

Podobně jako u jiných serotonergních látek se může v průběhu léčby venlafaxinem vyskytnoutpotenciálně život ohrožující stav, serotoninový syndrom, zvláště při souběžném podávání jiných léčiv, jako jsou inhibitory MAO, která mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterové systémy (viz body 4.3 a 4.5). Symptomy serotoninového syndromu mohou zahrnovat změny mentálního stavu (např. vzrušení, halucinace, kóma), vegetativní labilitu (např. tachykardie, labilní krevní tlak, hypertermie),neuromuskulární změny (např. hyperreflexie, nekoordinace) a/nebo gastrointestinální symptomy (např. nauzea, zvracení, průjem).

Glaukom s úzkým úhlem

Při podávání venlafaxinu byla pozorována mydriáza. Doporučuje se pečlivě monitorovat pacienty sezvýšeným nitroočním tlakem a pacienty s rizikem glaukomu s úzkým úhlem (glaukom s uzavřenýmkomorovým úhlem).

Krevní tlak

Po podávání venlafaxinu bylo často pozorováno na dávce závislé zvýšení krevního tlaku. Po uvedenípřípravku na trh byly hlášeny některé případy těžké hypertenze, které vyžadovaly okamžitou léčbu.Všichni pacienti by měli být pečlivě vyšetřeni na vysoký krevní tlak, preexistující hypertenze by měla být upravena před zahájením podávání venlafaxinu. Pacientům má být po zahájení léčby a po každém zvýšení dávky pravidelně měřen krevní tlak. Opatrnosti je třeba u pacientů, u kterých by zvýšení krevního tlaku mohlo zhoršit jejich současný zdravotní stav, např. u pacientů s poškozením srdeční funkce.

Srdeční frekvence

Zvláště po vyšších dávkách se může vyskytnout zvýšená srdeční frekvence. Opatrnosti je třeba u pacientů, u kterých by zvýšení srdeční frekvence mohlo zhoršit jejich současný zdravotní stav.

Kardiovaskulární choroba a riziko arytmie

Venlafaxin nebyl hodnocen u pacientů s nedávno prodělaným infarktem myokardu ani s nestabilní srdeční chorobou. Proto je při jeho použití u těchto pacientů je třeba opatrnosti.

Po uvedení přípravku na trh byly při podávání venlafaxinu, zvláště při jeho předávkování, zjištěny fatální arytmie. U pacientů s vysokým rizikem závažné srdeční arytmie je proto třeba před předepsáním venlafaxinu zvážit rizika a přínosy terapie.

Křeče

V průběhu léčby venlafaxinem se mohou vyskytnout křeče. Podobně jako jiná antidepresiva by měl být venlafaxin podáván s opatrností u pacientů s křečemi v anamnéze a tito pacienti by měli být pečlivě sledováni. Léčba musí být přerušena u každého pacienta, u kterého se vyskytne epileptický záchvat.

Hyponatrémie

Při podávání venlafaxinu se mohou vyskytnout případy hyponatrémie a/nebo syndromu nepřiměřenésekrece antidiuretického hormonu (SIADH). Tyto případy byly nejčastěji hlášeny u pacientů trpících objemovou deplecí, nebo u dehydratovaných pacientů. Vyšší riziko této příhody může být u staršíchpacientů, pacientů užívajících diuretika a pacientů s objemovou deplecí.

Abnormální krvácení

Léčivé přípravky, které snižují zpětné vychytávání serotoninu, mohou vést ke snížené funkci krevníchdestiček. U pacientů užívajících venlafaxin může být zvýšené riziko krvácení do kůže a sliznic, včetněgastrointestinální hemoragie. Podobně jako jiné inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, má být i

Strana 5 (celkem 14)

venlafaxin podáván s opatrností pacientům predisponovaným ke krvácení, včetně pacientů léčenýchantikoagulancii a inhibitory krevních destiček.

Hladina cholesterolu v séru

U 5,3 % pacientů léčených venlafaxinem a u 0,0 % pacientů léčených placebem bylo zaznamenánoklinicky významné zvýšení hladiny cholesterolu v séru v minimálně 3měsíčních placebem kontrolovaných klinických studiích. V průběhu dlouhodobé léčby je třeba pamatovat na měření hladin cholesterolu v séru.

Současné podávání s látkami snižujícími tělesnou hmotnost

Bezpečnost a účinnost venlafaxinu v kombinaci s látkami snižujícími tělesnou hmotnost včetněfenterminu nebyla stanovena. Souběžné podávání venlafaxinu a látek snižujících tělesnou hmotnost senedoporučuje. Venlafaxin není určen ke snižování tělesné hmotnosti ani samotný ani v kombinaci s jinými přípravky.

Manie/hypomanie

Manie/hypomanie se může vyskytnout u malé části pacientů s poruchami nálady, léčených antidepresivy včetně venlafaxinu. Podobně jako ostatní antidepresiva by měl být venlafaxin používán opatrně u pacientů s bipolární poruchou v osobní nebo rodinné anamnéze.

Agresivita

U malé části pacientů, kteří dostávali antidepresiva, včetně venlafaxinu, se může vyskytnout agresivita. Ta byla zjištěna po zahájení léčby, změnách dávky a po ukončení léčby.

Podobně jako ostatní antidepresiva by měl být venlafaxin používán opatrně u pacientů s agresivitouv anamnéze.

Ukončení léčby

Příznaky z vysazení jsou při ukončení léčby časté, zvláště pokud je ukončení podávání náhlé (viz bod 4.8). V klinických studiích se nežádoucí účinky pozorované v souvislosti s ukončením léčby (při postupném snižování dávek a poté) vyskytly u přibližně 35 % pacientů léčených venlafaxinem a u 17 % pacientů užívajících placebo.

Riziko příznaků z vysazení může záviset na mnoha faktorech, včetně doby trvání léčby, podávané dávky a rychlosti snižování dávek. Nejčastěji hlášenými příznaky z vysazení jsou závratě, poruchy smyslů (včetně parestezií), poruchy spánku (včetně insomnie a intenzivních snů), vzrušení nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor a bolest hlavy. Obecně jsou tyto symptomy mírné až střední intenzity, u některých pacientů však mohou být závažné. Obvykle se vyskytují během prvních několika dnů po přerušení léčby, ale existují velmi vzácná hlášení těchto symptomů u pacientů, kteří neúmyslně vynechali dávku. Obecně tyto symptomy odezní samy a to obvykle do 2 týdnů, ačkoli u některých jedinců mohou přetrvávat (2-3 měsíce nebo déle). Proto se při ukončování léčby doporučuje postupné snižování dávky venlafaxinu po dobu několika týdnů nebo měsíců, podle potřeb pacienta (viz bod 4.2).

Akatizie/psychomotorický neklid

Užívání venlafaxinu bylo spojeno s rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo stresujícím neklidem a potřebou pohybu, která je často doprovázena neschopností sedět či stát v klidu. Tyto příznaky se nejčastěji objevují během několika prvních týdnů léčby. U pacientů, kteří mají tyto symptomy, může být zvýšení dávky škodlivé.

Sucho v ústech

U 10 % pacientů léčených venlafaxinem bylo hlášeno sucho v ústech. To může zvýšit riziko zubního kazu a pacienti mají být upozorněni na důležitost dentální hygieny.

Intolerance laktosy

Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat.

Strana 6 (celkem 14)

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Inhibitory monoaminooxidázy (MAOI)

Ireverzibilní neselektivní MAOI

Venlafaxin nesmí být podáván v kombinaci s ireverzibilními neselektivními MAOI. Podávání venlafaxinu nesmí být zahájeno dříve než 14 dní po ukončení léčby ireverzibilním neselektivním MAOI. Podávání venlafaxinu musí být ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli ireverzibilním neselektivním MAOI (viz body 4.3 a 4.4).

Reverzibilní selektivní MAO-A inhibitor (moklobemid)

Kombinace venlafaxinu s reverzibilním a selektivním MAOI, jako je moklobemid, se nedoporučuje pro možné riziko rozvoje serotoninového syndromu. Mezi ukončením léčby reverzibilním MAOI a zahájením léčby venlafaxinem může následovat ukončovací perioda kratší než 14 dnů. Doporučuje se, aby podávání venlafaxinu bylo ukončeno minimálně 7 dní před zahájením léčby jakýmkoli reverzibilním MAOI (viz bod 4.4).

Reverzibilní, neselektivní MAOI (linezolid)

Antibiotikum linezolid je slabým reverzibilním a neselektivním MAOI a nemá být podáván pacientům léčeným venlafaxinem (viz bod 4.4).

U pacientů, kteří ukončili užívání MAOI a ihned zahájili užívání venlafaxinu, nebo u těch, kteří ukončili užívání venlafaxinu krátce před zahájením užívání MAOI, byly hlášeny závažné nežádoucí účinky. Tyto účinky zahrnovaly tremor, myoklonii, pocení, nauzeu, zvracení, náhlé zrudnutí/návaly horka, závratě a hypertermii s příznaky podobnými neuroleptickému malignímu syndromu, křeče a smrt.

Serotoninový syndrom

Podobně jako u jiných serotonergních látek, může se v průběhu léčby venlafaxinem vyskytnoutserotoninový syndrom, zvláště při souběžném podávání jiných látek, které mohou ovlivňovat serotonergní neurotransmiterový systém (např. triptany, SSRI, další SNRI, lithium, sibutramin, tramadol nebo rostlina třezalka tečkovaná [Hypericum perforatum]), s léčivými přípravky zhoršujícími metabolismus serotoninu (včetně MAOI), nebo s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňky s obsahem tryptofanu).

V případě že je souběžná léčba venlafaxinem se SSRI, SNRI, nebo s agonisty serotoninových receptorů(triptany) klinicky oprávněná, doporučuje se pečlivě sledovat pacienta zvláště v úvodu terapie a přizvyšování dávek. Souběžné podávání venlafaxinu s prekurzory serotoninu (např. potravinové doplňkys obsahem tryptofanu) se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Látky ovlivňující CNS

Riziko podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými látkami ovlivňujícími CNS nebylo systematickyhodnoceno. Proto se při podávání venlafaxinu v kombinaci s jinými léky ovlivňujícími CNS doporučuje opatrnost.

Etanol

Klinické studie prokázaly, že venlafaxin nezhoršuje změnu psychických ani motorických schopností,způsobenou etanolem. Avšak podobně jako u všech látek ovlivňujících CNS by měli být pacienti poučeni, aby po dobu užívání venlafaxinu nepili alkohol.

Účinek jiných léčivých přípravků na venlafaxin

Ketokonazol (inhibitor CYP3A4)

Farmakokinetická studie s ketokonazolem u rychlých (EM) a pomalých (PM) metabolizátorů CYP2D6vedla k vyšší AUC venlafaxinu (o 70 %, resp. 21 %) a O-desmethylvenlafaxinu (o 33 %, resp. 23 %) po podání ketokonazolu. Souběžné podávání inhibitorů CYP3A4 (např. atazanavir, klarithromycin, indinavir, itrakonazol, vorikonazol, posakonazol, ketokonazol, nelfinavir, ritonavir, sachinavir, telithromycin) a

Strana 7 (celkem 14)

venlafaxinu může zvýšit hladiny venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Proto je třeba opatrnosti, pokud pacientova léčba obsahuje inhibitor CYP3A4 souběžně s venlafaxinem.

Účinek venlafaxinu na jiné léčivé přípravky

Lithium

Při souběžném podávání venlafaxinu a lithia se může objevit serotoninový syndrom (viz Serotoninovýsyndrom).

Diazepam

Venlafaxin nemá vliv na farmakokinetiku ani farmakodynamiku diazepamu ani jeho aktivního metabolitu desmethydiazepamu. Zdá se, že diazepam neovlivňuje farmakokinetiku venlafaxinu ani O-desmethylvenlafaxinu. Není známo, zda existuje farmakokinetická a/nebo farmakodynamická interakce venlafaxinu s jinými benzodiazepiny.

Imipramin

Venlafaxin neovlivnil farmakokinetiku imipraminu ani 2-hydroxyimipraminu. V závislosti na dávce došlo ke 2,5 až 4,5násobnému zvětšení AUC u 2-hydroxydesipraminu po podávání denních dávek venlafaxinu 75 mg až 150 mg. Imipramin neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu ani O-desmethylvenlafaxinu.Klinický význam těchto interakcí není znám. Při současném podávání venlafaxinu a imipraminu je třeba dbát opatrnosti.

Haloperidol

Farmakokinetická studie s haloperidolem prokázala pro haloperidol: snížení celkové perorální clearance o 42 %, zvětšení AUC o 70 % a zvýšení Cmax o 88 %, ale žádnou změnu jeho poločasu vylučování. Toto je třeba brát v úvahu u pacientů léčených haloperidolem a současně venlafaxinem. Klinický význam této interakce není znám.

Risperidon

Venlafaxin zvyšoval AUC risperidonu o 50 %, ale neovlivnil signifikantně farmakokinetický profilsouhrnné léčivé složky (risperidon plus 9-hydroxyrisperidon). Klinický význam této interakce není znám.

Metoprolol

Současné podávání venlafaxinu a metoprololu zdravým dobrovolníkům ve studii farmakokinetickéinterakce obou léčiv vedlo ke zvýšení plazmatických koncentrací metoprololu přibližně o 30-40 % beze změny plazmatické koncentrace jeho účinného metabolitu -hydroxymetoprololu. Klinický význam tohoto zjištění u hypertenzních pacientů není znám. Metoprolol neměnil farmakokinetický profil venlafaxinu ani jeho aktivního metabolitu O-desmethylvenlafaxinu. Při současném podávání venlafaxinu a metoprololu je třeba opatrnosti.

Indinavir

Farmakokinetická studie s indinavirem prokázala snížení AUC indinaviru o 28 % a snížení Cmaxindinaviru o 36 %. Indinavir neovlivnil farmakokinetiku venlafaxinu a O-desmethylvenlafaxinu. Klinický význam této interakce není znám.

4.6 Těhotenství a kojení

Těhotenství

Nejsou dostatečné údaje o podávání venlafaxinu těhotným ženám.

Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka neníznámo. Venlafaxin může být podáván těhotným ženám pouze v případě, kdy očekávané přínosy převažují nad možným rizikem.

Podobně jako u jiných inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI/SNRI) se mohou u novorozenců vyskytnout příznaky z náhlého vysazení, pokud byl venlafaxin podáván až do porodu nebo vysazen krátce

Strana 8 (celkem 14)

před ním. Někteří novorozenci vystavení účinkům venlafaxinu koncem třetího trimestru měli komplikace vyžadující výživu sondou, podporu dýchání nebo prodlouženou hospitalizaci. Takové komplikace mohou vzniknout ihned při porodu.

Pokud matka užívala SSRI/SNRI v pozdním stadiu těhotenství, byly u novorozenců pozoroványnásledující symptomy: vzrušivost, tremor, hypotonie, přetrvávající pláč a problémy při sání nebo při spaní. Mohou to být symptomy v důsledku serotonergního účinku nebo symptomy po expozici. Ve většině případů byly tyto komplikace pozorovány ihned nebo do 24 hodin po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI v těhotenství, zejména v pozdní fázi těhotenství, může zvýšit riziko persistující pulmonární hypertenze u novorozených dětí (PPHN). Přestože žádné studie nezkoumaly spojení mezi PPHN a léčbou SNRI, toto potenciální riziko nelze, s přihlédnutím k podobnému mechanismu účinku (inhibice zpětného vychytávání serotoninu), u venlafaxinu vyloučit.

Kojení

Venlafaxin a jeho účinný metabolit O-desmethylvenlafaxin se vylučují do mateřského mléka. Nelzevyloučit riziko nežádoucích účinků u kojených dětí. Proto je třeba rozhodnout, zda pokračovat/ukončit kojení nebo užívání přípravku Velaxin, přičemž se bere v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos terapie přípravkem Velaxin pro matku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jakýkoli psychoaktivní lék může snížit schopnost úsudku, myšlení a ovlivnit motorické schopnosti. Každý pacient léčený venlafaxinem má být proto poučen ohledně ovlivnění schopnosti řídit nebo obsluhovat nebezpečné stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Nejčastěji hlášenými (>1/10) nežádoucími reakcemi při klinických studiích byly nauzea, sucho v ústech, bolest hlavy a pocení (včetně nočního pocení).

Nežádoucí účinky uvedené v tabulce níže jsou rozděleny podle třídy orgánových systémů a četnosti výskytu.

Četnosti výskytu jsou definovány jako: velmi časté (1/10), časté (1/100 až <1/10), méně časté (1/1000 až <1/100), vzácné (1/10000 až <1/1000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Poruchy krve a lymfatického systému

Méně časté: ekchymosa, gastrointestinální krvácení.

Není známo: krvácení z membrán sliznic, prodloužená doba krvácení, trombocytopenie, krevní dyskrazie (včetně agranulocytosy, aplastické anemie, neutropenie a pancytopenie).

Poruchy imunitního systému

Není známo: anafylaktická rekace.

Endokriní poruchy

Není známo: zvýšení prolaktinu v krvi.

Poruchy metabolismu a výživy

Časté: zvýšení sérového cholesterolu, úbytek na váze.

Méně časté: přibírání na váze.

Není známo: hyponatrémie, syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH).

Psychiatrické poruchy

Časté: abnormální sny, pokles libida, nespavost, nervozita, sedace, zmatenost, depersonalizace.

Méně časté: apatie, halucinace, agitovanost.

Strana 9 (celkem 14)

Vzácné: manická reakce.

Není známo: delirium, sebevražedné myšlenky a jednání*.

Poruchy nervového systému

Velmi časté: bolesti hlavy [30,3 %]**.

Časté: závratě, zvýšený svalový tonus (hypertonie), parestézie, třes.

Méně časté: myoklonus, poruchy koordinace pohybů a rovnováhy

Vzácné: akatizie/psychomotorický neklid, křeče

Není známo: neuroleptický maligní syndrom (NMS), serotoninový syndrom, extrapyramidové reakce (včetně dystonie a dyskinéze), pozdní dyskinéza.

Poruchy oka

Časté: abnormality akomodace, mydriáza, poruchy vidění.

Není známo: glaukom s úzkým úhlem.

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté: tinnitus.

Srdeční poruchy

Časté: palpitace.

Méně časté: tachykardie.

Není známo: prodloužení QT intervalu, fibrilace komor, komorová tachykardie (včetně torsade de pointes)

Cévní poruchy

Časté: hypertenze, vazodilatace (hlavně návaly horka/zarudnutí).

Méně časté: posturální hypotenze, synkopa.

Není známo: hypotenze.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: zívání.

Není známo: plicní eosinofilie.

Gastrointestinální poruchy

Velmi časté: nauzea [20,0 %], sucho v ústech [10,0 %].

Časté: pokles chuti k jídlu (anorexie), zácpa, zvracení.

Méně časté: poruchy vnímání chutí, bruxismus, průjem.

Není známo: pankreatitida.

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo: hepatitida, abnormální výsledky testů jaterních funkcí.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté: pocení (včetně nočního pocení) [12,2 %].

Méně časté: vyrážka, alopecie.

Není známo: erythema multiforme, toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, svědění, kopřivka, fotosenzitivní reakce.

Strana 10 (celkem 14)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo: rhabdomyolýza.

Poruchy ledvin a močových cest

Časté: poruchy močení (převážně potíže se zahájením močení), pollakisurie.

Méně časté: retence moči.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Časté: abnormální ejakulace/orgasmus (muži), anorgasmie, erektilní dysfunkce (impotence), menstruační poruchy spojené se zvýšeným krvácením nebo zvýšeným nepravidelným krvácením (např. menorhagie, metrorhagie).

Méně časté: abnormální orgasmus (ženy).

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté: asténie (únava), zimnice.

* Během užívání venlafaxinu nebo krátce po ukončení léčby byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování (viz bod 4.4).

** Vezmou-li se v úvahu všechny klinické studie dohromady, incidence bolesti hlavy byla 30,3 % při podávání venlafaxinu ve srovnání s 31,3% u placeba.

Ukončení podávání venlafaxinu (zvláště bylo-li náhlé) často vede k příznakům z vysazení. Nejčastějihlášenými příznaky z vysazení jsou závratě, smyslové poruchy (včetně parestezií), poruchy spánku (včetně nespavosti a intenzivních snů), vzrušení nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, tremor, bolest hlavy a příznaky chřipky. Obecně jsou tyto symptomy mírné až středně závažné intenzity a odezní spontánně, u některých pacientů však mohou být závažné a/nebo mohou trvat déle. Proto se doporučuje, pokud již není léčba venlafaxinem potřebná, provést vysazení postupným snižováním dávky (viz body 4.2 a 4.4).

Pediatričtí pacienti

Všeobecně byl profil nežádoucích účinků venlafaxinu (v placebem kontrolovaných klinických studiích) u dětí a dospívajících (ve věku 6 až 17 let) podobný tomu, který byl pozorován u dospělých. Podobně jako u dospělých byla pozorována snížená chuť k jídlu, ztráta tělesné hmotnosti, zvýšený krevní tlak a zvýšená hladina cholesterolu v séru (viz bod 4.4).

V pediatrických klinických studiích byl pozorován zvýšený počet nežádoucích účinků – sebevražednýchmyšlenek. Byl také zvýšený počet hlášení hostility a, zvláště u depresivní poruchy, sebepoškození.

Navíc byly u dětí pozorovány následující nežádoucí účinky: bolest břicha, vzrušení, dyspepsie,ekchymóza, epistaxe a myalgie.

4.9 Předávkování

Po uvedení přípravku na trh bylo hlášeno předávkování venlafaxinem převážně v kombinaci s alkoholem a/nebo s jinými léčivými přípravky. Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky při předávkování byly: tachykardie, poruchy vědomí (v rozmezí od somnolence až po kóma), mydriáza, křeče a zvracení. Dalšími hlášenými nežádoucími účinky byly: změny EKG (např. prodloužení intervalu QT, blok Tawarova raménka, prodloužení komplexu QRS), ventrikulární tachykardie, bradykardie, hypotenze, vertigo a smrt.

Publikované retrospektivní studie uvádějí, že předávkování venlafaxinem může být spojeno s vyššímrizikem úmrtí v porovnání s antidepresivy SSRI, ale s nižším rizikem než je u tricyklických antidepresiv. Epidemiologické studie prokázaly, že pacienti léčení venlafaxinem mají vyšší riziko sebevraždy než pacienti léčení SSRI. Není jasné, do jaké míry může být toto zjištění vyššího rizika úmrtí přisuzováno toxicitě venlafaxinu při předávkování a do jaké míry toto naopak souvisí s některými charakteristikami pacientů užívajících venlafaxin. Venlafaxin má být předepisován v co nejmenších množstvích v souladu se správným léčebným postupem, aby se snížilo riziko předávkování.

Strana 11 (celkem 14)

Doporučená léčba

Doporučují se obecná podpůrná a symptomatická opatření; monitorování srdeční akce a vitálních funkcí. Hrozí-li riziko aspirace, nedoporučuje se vyvolávat zvracení. Výplach žaludku může být indikován, pokud je proveden brzy po užití nebo u symptomatických pacientů. Podání aktivního uhlí může také omezit absorpci léčivé látky. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze ani výměnná transfuze nebudou pravděpodobně prospěšné. Žádná specifická antidota venlafaxinu nejsou známa.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná antidepresiva

ATC kód: N06AX16.

Mechanismus antidepresivního účinku venlafaxinu u lidí je spojen s potenciací aktivity neurotransmiterů v centrální nervové soustavě. Předklinické studie ukázaly, že venlafaxin a jeho nejvýznamnější metabolit O-desmetylvenlafaxin (ODV) jsou inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu. Venlafaxin také slabě inhibuje vychytávání dopaminu. Venlafaxin a jeho aktivní metabolit po akutním podání (jednotlivá dávka) i po chronickém podávání redukují ß-adrenergní odpověď. Venlafaxin a ODV jsou si velmi podobné v celkovém účinku na zpětné vychytávání neurotransmiterů a ve vazbě na receptory.

Venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k muskarinovým, cholinergním, H1-histaminergním ani k 1-adrenergním receptorům mozku potkanů in vitro. Farmakologické účinky na tyto receptory se mohouvztahovat k různým nežádoucím účinkům, pozorovaným u léčivých přípravků s obsahem jinýchantidepresiv, např. jako anticholinergní, sedativní a kardiovaskulární nežádoucí účinky.

Venlafaxin nemá žádný inhibiční účinek na monoaminooxidázu (MAO).

V in vitro studiích bylo zjištěno, že venlafaxin nemá prakticky žádnou afinitu k opiátovým anibenzodiazepinovým receptorům.

Depresivní epizody

Účinnost venlafaxinu s okamžitým uvolňováním při léčbě depresivních epizod byla prokázána v pěti randomizovaných, dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících od 4 do 6 týdnů s dávkami až 375 mg/den. Účinnost venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním při léčbě depresivních epizod byla stanovena ve dvou placebem kontrolovaných krátkodobých studiích, trvajících 8 a 12 týdnů, s dávkami v rozmezí od 75 do 225 mg/den.

V jedné dlouhodobé studii byli dospělí ambulantní pacienti, kteří reagovali v průběhu 8-týdenní otevřené studie na podávání venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním (75,150 nebo 225 mg), randomizováni, aby pokračovali se stejným dávkováním venlafaxinu s prodlouženým uvolňováním nebo placeba po dobu až 26 týdnů a byl u nich sledován relaps.

Účinnost venlafaxinu v prevenci rekurentních depresivních epizod byla hodnocena po dobu 12 měsíců ve druhé dlouhodobé, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii u dospělých ambulantních pacientů s rekurentními depresivními epizodami, kteří v poslední epizodě deprese odpovídali na léčbu venlafaxinem (100 až 200 mg/den podle schématu 2x denně).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Venlafaxin je rozsáhle metabolizován, převážně na aktivní metabolit O-desmethylvenlafaxin (ODV).Střední zdánlivý poločas vylučování±SD z plazmy je pro venlafaxin 5±2 hodiny a pro ODV 11±2 hodiny. Při perorálním podávání denní dávky rozdělené do několika jednotlivých dávek se dosáhne rovnovážného stavu hladiny venlafaxinu a ODV do 3 dnů. V rozmezí dávek od 75 do 450 mg/den má venlafaxin a ODV lineární kinetiku.

Strana 12 (celkem 14)

Absorpce

Po jednotlivé perorální dávce je nejméně 92 % venlafaxinu s okamžitým uvolňováním absorbováno.Vzhledem k metabolismu venlafaxinu v předsystémové oblasti je absolutní biologická dostupnostvenlafaxinu 40 % až 45 %. Po podání venlafaxinu s okamžitým uvolňováním se dosáhne maximálníplazmatické koncentrace venlafaxinu do 2 hodin a ODV do 3 hodin. Po podání tobolek venlafaxinus prodlouženým uvolňováním se dosáhne maximální plazmatické koncentrace venlafaxinu do 5,5 hodin a ODV do 9 hodin. Pokud se podají stejné denní dávky venlafaxinu ve formě tablet s okamžitýmuvolňováním nebo jako tobolky s prodlouženým uvolňováním, tobolky s prodlouženým uvolňováním mají pomalejší absorpci, ale stejný rozsah absorpce jako tablety s okamžitým uvolňováním. Potravaneovlivňuje biologickou dostupnost venlafaxinu ani ODV.

Distribuce

V terapeutických koncentracích jsou venlafaxin a ODV minimálně vázány na plazmatické bílkoviny(27 % a 30 %). Po intravenózním podání je distribuční objem venlafaxinu v ustáleném stavu 4,4±1,6 l/kg.

Metabolismus

Venlafaxin prochází rozsáhlou metabolickou přeměnu v játrech. Studie in vitro a in vivo prokázaly, ževenlafaxin je biotransformován na svůj hlavní metabolit ODV prostřednictvím CYP2D6. Studie in vitro a in vivo prokázaly, že venlafaxin je metabolizován na svůj vedlejší, méně účinný metabolit N-desmethylvenlafaxin prostřednictvím CYP3A4. Studie in vitro ukazují, že venlafaxin je slabýminhibitorem CYP2D6. Venlafaxin neinhibuje CYP1A2, CYP2C9 ani CYP3A4.

Vylučování

Venlafaxin a jeho metabolity jsou vylučovány převážně ledvinami. Do 48 hodin se přibližně 87 % dávky venlafaxinu vyloučí močí, a to jako nezměněný venlafaxin (5 %), nekonjugovaný ODV (29 %),konjugovaný ODV (26 %) nebo jako další vedlejší neúčinné metabolity (27 %). Střední plazmatickáclearance±SD venlafaxinu je 1,3±0,6 l/hod/kg a ODV je 0,4±0,2 l/hod/kg.

Zvláštní skupiny pacientů

Věk a pohlaví

Věk ani pohlaví pacienta nemají podstatný vliv na farmakokinetiku venlafaxinu ani ODV.

Silní/ slabí metabolizátoři CYP2D6

Slabí metabolizátoři CYP2D6 mají vyšší plazmatické koncentrace venlafaxinu než silní metabolizátoři. Protože však celková expozice (AUC) venlafaxinu a ODV je u pomalých a rychlých metabolizátorů podobná, není pro tyto dvě skupiny třeba dvou rozdílných dávkovacích režimů.

Pacienti s poruchou funkce jater

Pacienti s klasifikací Child-Pugh A (lehké jaterní poškození) a Child-Pugh B (středně těžké jaternípoškození) měli prodloužený poločas vylučování venlafaxinu a ODV v porovnání se zdravými osobami. Po perorálním podání byla clearance venlafaxinu a ODV snížena. Byl pozorován vysoký stupeň individuální variability. U pacientů s těžkým jaterním poškozením jsou k dispozici pouze omezené údaje (viz bod 4.2).

Pacienti s poruchou funkce ledvin

U dialyzovaných pacientů měl venlafaxin v porovnání se zdravými osobami asi o 180 % prodloužený poločas vylučování a asi o 57 % sníženou clearance, zatímco poločas vylučování ODV byl prodloužený asi o 142 %0 a clearance byla snížena asi o 56 %. U pacientů s těžkou poruchou funkce ledvin a u pacientů vyžadujících hemodialýzu je nutné dávku upravit (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie s venlafaxinem na myších a potkanech neprokázaly jeho karcinogenitu. Venlafaxin nebylmutagenní v rozsáhlé řadě in vitro a in vivo testů.

Strana 13 (celkem 14)

Studie reprodukční toxicity na zvířatech zjistily u potkanů snížení hmotnosti mláďat, zvýšení počtu mrtvě narozených mláďat a zvýšení počtu úmrtí mláďat v průběhu prvních 5 dnů kojení. Příčina těchto úmrtí není známa. Tyto účinky byly pozorovány pouze po dávkách 30 mg/kg/den, které 4x převyšují (v mg/kg) denní dávku pro člověka 375 mg. Dávka, při které se tento účinek neprojevil, odpovídala 1,3násobku dávky pro člověka. Potenciální riziko pro člověka není známo.

Ve studii, v níž byli samci a samičky potkanů vystaveni ODV, byla pozorována snížená fertilita. Tatoexpozice odpovídala přibližně 1-2násobku expozice, které je dosaženo při podávání humánní denní dávky venlafaxinu 375 mg/den. Význam tohoto zjištění pro člověka není známý.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

koloidní bezvodý oxid křemičitý

magnesium-stearát

sodná sůl karboxymethylškrobu

mikrokrystalická celulosa

monohydrát laktosy

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Velaxin 25 mg

3x10 nebo 6x10 tablet v bezbarvém, průhledném blistru z PVC/PVDC//Al, krabička

Velaxin 37,5 mg

2x14 nebo 4x14 tablet v bezbarvém, průhledném blistru z PVC/PVDC//Al, krabička

Velaxin 50 mg

3x10 nebo 6x10 tablet v bezbarvém, průhledném blistru z PVC/PVDC//Al, krabička

Velaxin 75 mg

2x14 nebo 4x14 tablet v bezbarvém, průhledném blistru z PVC/PVDC//Al, krabička

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

MAĎARSKO

Strana 14 (celkem 14)

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Velaxin 25 mg: 30/548/05-C

Velaxin 37,5 mg: 30/549/05-C

Velaxin 50 mg: 30/550/05-C

Velaxin 75 mg: 30/551/05-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14.12.2005

10.

DATUM REVIZE TEXTU

11.9.2010