Tramabene 100 Injekce

Kód 0012478 ( )
Registrační číslo 65/ 158/99-C
Název TRAMABENE 100 INJEKCE
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace ratiopharm GmbH, Ulm, Německo
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0012478 INJ SOL 5X2ML/100MG Injekční roztok, Injekce

nahoru

Příbalový létak TRAMABENE 100 INJEKCE

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls150883/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE - RP

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy. TRAMABENE 100 injekce (Tramadoli hydrochloridum) Injekční roztok Držitel rozhodnutí o registraci ratiopharm GmbH, Ulm, Německo. Výrobce Merckle GmbH, Blauberen, Německo. Složení Léčivá látka: TRAMABENE 100 injekce Tramadoli hydrochloridum 100 mg ve 2 ml injekčního roztoku. Pomocné látky: Octan sodný, voda na injekci. Indikační skupina Analgetikum, anodynum. Charakteristika Tramadol je cyklohexanolový derivát s opioidními agonistickými účinky. Vykazuje slabou afinitu k opioidním receptotům bez zvláštního upřednostnění některých typů receptorů. Působí analgeticky a antitusicky. V protikladu k morfinu nemá tramadol v analgetických dávkách v dosti širokém rozmezí žádné depresivní účinky na dýchání. Rovněž není ovlivněna motilita GIT. Účinky na kardiovaskulární systém jsou také nepatrné. Doba působení je 4-8 hodin. Intenzita účinku se udává jako 1/10-1/6 intenzity účinku morfinu. Farmakokinetické údaje Biologická dostupnost při jednorázovém podání je po i.m. aplikaci 100% Po i.v. injekci 100 mg byla po 15 minutách Cmax = 613±221 ng/ml. Tramadol přechází přes hematoencefalickou bariéru a přes placentu. Nalézá se v mateřském mléce společně s O-demetyl derivátem ve velmi malých množstvích (0,1%, resp. 0,02% podané dávky). Eliminační poločas je 5-7 hodin, u pacientů přes 65 let je nepatrně prodloužen. Tramadol a jeho metabolity se vylučují téměř úplně ledvinami. Při poruchách funkce jater a ledvin je třeba počítat s prodloužením poločasu.

Indikace Akutní i chronické středně silné až silné bolesti různého původu. Přípravek lze podávat dospělým, mladistvým a dětem od 1 roku věku. Kontraindikace Přecitlivělost na tramadol nebo na pomocné látky. Akutní otrava alkoholem, analgetiky, hypnotiky nebo psychofarmaky. Podávání současně s inhibitory MAO a dříve než 14 dnů po ukončení jejich užívání. Použití jako substituční látky při léčbě drogové závislosti.. Injekce se nepodávají dětem do 1 roku. Tramadol by se neměl podávat:

- při závislosti na opioidech; - při poruchách vědomí nejasného původu, poruchách dechového centra a dechových funkcí a při stavech se zvýšením intrakraniálního tlaku, pokud není prováděno umělé dýchání; - při onemocněních mozku; - při šoku; - při epilepsii a náklonnosti k záchvatům křečí.

Nežádoucí účinky Poruchy nervového systému Časté: závratě. Méně časté: bolesti hlavy. Velmi vzácné: motorická slabost, křečové záchvaty. Tyto však vznikají převážně po užívání vysokých dávek tramadolu nebo při současném užívání látek, které samy mohou vyvolávat křeče, případně snižují křečový práh, např. neuroleptik a antidepresiv. Tramadol vede v závislosti na dávce k depresi dechu a k sedaci v různém měřítku (od lehké únavy až k otupělosti), které se však při perorálním podání dávek doporučených pro středně silné bolesti obvykle neprojeví. Při překročení doporučeného dávkování, což bývá příležitostně zejména v rámci celkové anestézie, je nutno počítat s depresí dechu. Ta může vzniknout při současném podání jiných centrálně tlumivých látek. Psychiatrické poruchy Vzácné: halucinace. Velmi vzácné: rozmanité psychické nežádoucí účinky, které z hlediska intenzity a druhu jsou rozdílné podle osobnosti a trvání medikace, např. změny nálady (většinou zlepšení nálady, ojediněle dysforie), změny aktivity (většinou útlum, ojediněle zvýšení aktivity) a změny kognitivní a senzorické výkonnosti (např. v procesu rozhodování a vnímání). Srdeční a cévní poruchy Vzácné: ovlivnění regulace cirkulace (bušení srdce, zrychlení srdeční frekvence a sklon ke kolapsu až k cirkulačnímu kolapsu). K tomu může dojít zejména při vzpřímené poloze a při tělesné námaze. Gastrointestinální poruchy Časté: nevolnost. Méně časté: zvracení, sucho v ústech. Vzácné: zácpa, dráždění GIT (např. tlak v žaludku, pocit plnosti) Velmi vzácné: poruchy chuti k jídlu.

Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné: poruchy močení. Poruchy kůže a podkoží Méně časté: zvýšené pocení. Vzácné: kožní reakce jako svědění, vyrážka. Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Vyskytlo se zhoršení astmatu, při čemž však příčinná souvislost s tramadolem nemohla být prokázána. Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání Alergické reakce (např. dušnost, zúžení průdušek, angioneurotický edém – např.otok obličeje a hrtanu) až šok nelze s určitostí vyloučit. Po přerušení terapie se mohou vyskytnout reakce z vysazení. Interakce Podání tramadolu současně s inhibitory MAO nebo do 14 dnů po skončení jejich užívání je kontraindikované. Podávaní tramadolu s jinými léky tlumícími CNS nebo s alkoholem může vést k zesílení centrálně podmíněných nežádoucích účinků tramadolu, zejména depresi dýchání. Při současném podávání s inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo s tricyklickými antidepresivy dochází ke zvýšení CNS toxicity. Současné podávání se serotoninergními přípravky, jako jsou např.SSRI, může vést až k serotoninovému syndromu, který se projevuje mimo jiné zmateností, agitací, zimnicí, pocením, ataxií, hyperreflexií, myoklonem nebo průjmem. Přerušení léčby serotoninergními léky obvykle vede k rychlému zlepšení. Při současném užívání léků, které samy mohou vyvolat křeče nebo snižují křečový práh (např. neuroleptika a antidepresiva), se velmi zřídka vyskytují epileptické křečové záchvaty. Karbamazepin může snížit analgetický účinek tramadolu a zkrátit dobu jeho účinku. Ritonavir (léka na virová onemocnění) může zvyšovat plazmatickou koncentraci opioidních analgetik (s výjimkou metadonu). Současné podávání tramadolu a kumarinových derivátů (např. warfarinu – lék na ředění krve), vyžaduje u pacientů pečlivé sledování, protože u několika nemocných bylo popsáno prodloužená doba krvácení a vznik ekchymóz (krvácení do kůže či sliznic tečkovitého charakteru).

Tramadol zvyšuje riziko toxicity digoxinu. TRAMABENE 100 injekce jsou inkompatibilní s následujícími léčivy: Diklofenak, indometacin, fenylbutazon, diazepam, flunitrazepam, midazolam, nitroglycerin. Dávkování a způsob podání Dávkování se má přizpůsobit intenzitě bolestí a individuální citlivosti pacienta. Tramadol se nemá podávat déle, než je terapeuticky bezpodmínečně nutné. Pokud je třeba dlouhodobá léčba bolestí, má se v kratších odstupech přezkoušet (případně vložením pauzy), zda a v jaké dávce se má tramadol dále podávat. Dospělí a mladiství od 14 let s tělesnou hmotností nad 50 kg Obvyklá dávka je 50-100 mg, kterou je možné opakovat ve 4-6 hodinovém odstupu až do dávky 400 mg. K léčení silných bolestí po operacích při analgetických postupech podle potřeby může být zapotřebí v prvních hodinách také vyšší dávkování. Spotřeba za 24 hodiny však není obvykle vyšší než při obvyklém podávání. Účinek trvá podle bolesti 4-8 hodin. Obvykle není třeba překračovat denní dávku 400 mg. Při nádorových bolestech, intraoperativně, nebo při použití

tramadolu při silných bolestech po operacích mohou však být zapotřebí dávky až 600 mg za den, které však lze podávat pouze výjimečně na nezbytně dlouhou dobu. Dávkování u dětí ve věku 1-13 let Dětem ve věku 1-13 let se podává jako jednotlivá dávka 1-2 mg/kg tělesné hmotnosti. Denní dávka je 4-8 mg/kg rozdělená do 3-4 dílčích dávek. Injekční roztok se ředí vodou na injekci. Následující přehled ukazuje, jaké koncentrace se přitom mohou docílit (1 ml neředěného injekčního roztoku obsahuje 50 mg tramadol-hydrochloridu). Ředění Koncentrace tramadol-hydrochloridu injekční roztok: voda na injekci mg/ml 1:1 25,0 1:2 16,7 1:3 12,5 1:4 10,0 1:5 8,3 1:6 7,1 1:7 6,3 1:8 5,6 1:9 5,0 Příklad: Dítěti o hmotnosti 45 kg se má podat dávka 1,5 mg/kg, tedy 67,5 mg tramadol-hydrochloridu. K tomu se hodí zředění 1:2, kdy 4 ml takto naředěného roztoku (koncentrace 16,7 mg/ml) obsahují zhruba 67 mg tramadol-hydrochloridu. Zředí se tedy 2 ml injekčního roztoku 4 ml vody na injekci a aplikují se pak 4 ml tohoto roztoku. Dávkování u pacientů s omezenou funkcí ledvin a/nebo jater U pacientů s omezenou funkcí ledvin a/nebo jater je eliminace tramadolu zpomalena. Pro léčení akutních bolestí není třeba u těchto pacientů dávku přizpůsobovat, protože se tramadol aplikuje zřídka, eventuelně jen jednou. Při léčení chronických bolestí existuje však nebezpečí kumulace, takže se dávkovací intervaly mají prodloužit. Dávkování u starších pacientů U starších pacientů, zpravidla od 75 let, může dojít také bez klinické manifestace omezení funkce jater nebo ledvin ke zpomalení eliminace, a proto je třeba prodloužit dávkovací intervaly. Poznámka Doporučené dávkování je pouze vodítkem. V zásadě se mají podávat nejnižší analgeticky účinné dávky. Při léčení chronických bolestí se má dát přednost dávkování podle pevného časového plánu. Způsob podání Injekce se aplikují intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně. Intravenózní podání se provádí pomalu rychlostí 1 ml injekčního roztoku (50 mg) za minutu. Je možné též podávání infuzí. Následující infúzní roztoky mohou být pro ředění použity až v množství 500 ml u dospělých: 5% glukóza, fyziologický roztok, elektrolytové roztoky s kalciem (např. Ringerův roztok), elektrolytové roztoky s fosfáty, infúzní roztoky obsahující dextran a dvoutřetinový elektrolytový roztok.

Upozornění TRAMABENE nepodléhá ustanovením o návykových látkách. Při použití tramadolu v doporučeném dávkování se vyskytly záchvaty křečí. Zvýšené riziko může nastat při podávání dávek, které doporučenou denní dávku tramadol-hydrochloridu (400 mg) překračují. Při současném podávání léků, které snižují křečový práh, může tramadol zvyšovat riziko záchvatů křečí (viz Interakce). Pacienti, kteří trpí epilepsií nebo sklonem ke křečovým záchvatům, mohou být tramadolem léčeni jen v naléhavých výjimečných případech. Pacientům, kteří citlivě reagují na opioidy, se má tramadol podávat jen se zvýšenou opatrností. Zvýšená opatrnost je nutná i u pacientů s jaterním a ledvinným selháním. Během léčby tramadolem se nesmí pít alkoholické nápoje. Tramadol má návykový potenciál; při dlouhodobém podávání se může vyvinout tolerance a psychická i fyzická závislost. Existuje zkřížená tolerance s ostatními opioidy. Tramadol může i při doporučeném způsobu použití změnit reakční schopnosti natolik, že schopnost řízení motorových vozidel a ovládání strojů je negativně ovlivněna. Při současném působení alkoholu to platí ve zvýšené míře. Přípravek obsahuje sodík – je nutno vzít v úvahu u pacientů na dietě. Těhotenství a kojení Pokud je v těhotenství indikováno léčení bolesti opioidy, je třeba použití omezit na podání jednotlivých dávek. Chronickému použití tramadolu je třeba se vyhnout po celou dobu těhotenství, protože tramadol prostupuje placentární bariérou a po porodu se mohou u novorozence objevit abstinenční příznaky. Při podání před a během porodu neovlivňuje tramadol kontrakční schopnost dělohy. U novorozence může vést ke změnám dechové frekvence, které však obvykle nejsou klinicky významné. V období kojení by tramadol neměl být opakovaně podáván. Při jednorázovém podání tramadolu však obecně není nutné přerušení kojení, neboť tramadol přestupuje do mateřského mléka jen v množství asi 0,1% mateřské plazmatické koncentrace. Předávkování Příznaky Známky intoxikace jsou poruchy vědomí až ke komatu, generalizované epileptické křečové záchvaty, pokles krevního tlaku, tachykardie, mióza nebo mydriáza, útlum až zástava dýchání. Léčba Podává se antagonista opioidů (např. naloxon), přičemž se musí dbát na to, aby byl podáván opatrně v opakovaných malých dávkách, neboť jeho doba působení je kratší než doba působení tramadolu. Dále se má provádět intenzivní lékařská péče (zejména intubace a umělé dýchání). Při křečích jsou vhodné benzodiazepiny. Dále může být zapotřebí ochrana před ztrátou tepla a doplnění krevního objemu. Při perorální intoxikaci může pomáhat výplach žaludku. Uchovávání Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Tramabene 100 injekce Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Po naředění: z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě.

Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2-8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na vnějším obale. Balení TRAMABENE 100 injekce 5 ampulí po 2 ml Datum poslední revize: 5.9.2012


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls150883/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

TRAMABENE 50 tobolky TRAMABENE kapky TRAMABENE 100 injekce 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ TRAMABENE 50 tobolky Tramadoli hydrochloridum 50 mg v 1 tvrdé tobolce. TRAMABENE kapky Tramadoli hydrochloridum 100 mg v 1 ml roztoku (= cca 40 kapek). TRAMABENE 100 injekce Tramadoli hydrochloridum 100 mg ve 2 ml injekčního roztoku. Pomocné látky viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA TRAMABENE 50 tobolky: tvrdé tobolky

Popis: tvrdá želatinová tobolka, spodek tobolky oranžový, víčko zelené TRAMABENE kapky: perorální kapky, roztok Popis: čirý, bezbarvý až slabě nažloutlý roztok TRAMABENE 100 injekce: injekční roztok Popis: čirý, bezbarvý až téměř bezbarvý roztok 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Akutní i chronické středně silné až silné bolesti různého původu. Všechny 3 formy lze podávat dospělým a mladistvým od 14 let věku. Dětem ve věku 1-13 let se podávají kapky nebo injekce. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování se má přizpůsobit intenzitě bolestí a individuální citlivosti pacienta. Tramadol-hydrochlorid se nemá podávat déle, než je terapeuticky bezpodmínečně nutné. Pokud je třeba dlouhodobá léčba bolestí, má se v kratších odstupech přezkoušet (případně vložením pauzy), zda a v jaké dávce se má tramadol-hydrochlorid dále podávat. Dospělí a mladiství od 14 let s tělesnou hmotností nad 50 kg TRAMABENE 50 tobolky:

Při středně těžkých bolestech se podává jako jednotlivá dávka 50

mg (1 tobolka). Pokud nedojde během 30-60 minut k ústupu bolesti, podá se další jednotlivá dávka 50 mg. Další dávky se podávají v intervalech 4-6 hodin až do denní dávky 400 mg (8 tobolek). V případě, že při silných bolestech se očekává potřeba vyšší dávky, podává se jako jednotlivá dávka 100 mg (2 tobolky). Při chronických bolestech bývá postačující dávka 50 mg.

TRAMABENE 100 injekce:

Obvyklá jednotlivá dávka je 50-100 mg. Tuto dávku je možné

opakovat ve 4-6 hodinovém odstupu až do dávky 400 mg. K léčení silných bolestí po operacích při analgetických postupech podle potřeby může být zapotřebí v prvních hodinách také vyšší dávkování. Spotřeba za 24 hodin však není obvykle vyšší než při obvyklém podávání. Účinek trvá podle bolesti 4-8 hodin. Obvykle není třeba překračovat denní dávku 400 mg. Při nádorových bolestech, intraoperativně, nebo při použití tramadolu při silných bolestech po operacích, mohou však být zapotřebí dávky až 600 mg za den, které však lze podávat pouze výjimečně na nezbytně nutnou dobu. Dávkování u dětí ve věku 1-13 let Dětem ve věku 1-13 let se podává jako jednotlivá dávka 1-2 mg tramadol-hydrochloridu /kg tělesné hmotnosti ve formě kapek nebo injekcí. Denní dávka je 4-8 mg/kg, rozdělená do 3-4 dílčích dávek. TRAMABENE kapky V následující tabulce jsou uvedeny typické příklady pro jednotlivé věkové skupiny (1 kapka obsahuje přibližně 2,5 mg tramadol-hydrochloridu). Věk Tělesná hmotnost Počet kapek v jednotlivé dávce 1 rok 10 kg 4-8 3 roky 15 kg 6-12 6 let 20 kg 8-16 9 let 30 kg 12-24 12 let 45 kg 18-36 Originální balení se 100 ml roztoku 1 stlačení dávkovací pumpičky odpovídá 5-ti kapkám = 12,5 mg tramadol-hydrochloridu. Většinou není třeba překročit denní dávku 400 mg. Bolesti vyvolané tumorem, intraoperativní stavy, silné pooperační bolesti (viz nahoře) však mohou vyvolat nutnost podání výrazně vyšší denní dávky. TRAMABENE 100 injekce Injekční roztok se ředí vodou na injekci. Následující přehled ukazuje jaké koncentrace se přitom mohou docílit (1 ml neředěného injekčního roztoku obsahuje 50 mg tramadol-hydrochloridu). Ředění Koncentrace tramadol-hydrochloridu injekční roztok: voda na injekci mg/ml 1:1 25,0 1:2 16,7 1:3 12,5 1:4 10,0 1:5 8,3 1:6 7,1 1:7 6,3 1:8 5,6 1:9 5,0 Příklad: Dítěti s hmotností 45 kg se má podat dávka 1,5 mg/kg, tedy 67,5 mg tramadol-hydrochloridu tramadolu. K tomu se hodí zředění 1:2, kdy 4 ml takto naředěného roztoku (koncentrace 16,7

mg/ml) obsahují zhruba 67 mg tramadol-hydrochloridu. Zředí se tedy 2 ml injekčního roztoku 4 ml vody na injekci a aplikují se pak 4 ml tohoto roztoku. Dávkování u pacientů s omezenou funkcí ledvin a/nebo jater U pacientů s omezenou funkcí ledvin a/nebo jater je eliminace tramadolu zpomalena. Pro léčení akutních bolestí není třeba u těchto pacientů dávku přizpůsobovat, protože se tramadol aplikuje zřídka, eventuálně jen jednou. Při léčení chronických bolestí existuje však nebezpečí kumulace, takže se dávkovací intervaly mají prodloužit. Dávkování u starších pacientů U starších pacientů, zpravidla od 75 let, může dojít také bez klinické manifestace omezení funkce jater nebo ledvin ke zpomalení eliminace a proto je třeba prodloužit dávkovací intervaly. Poznámka Doporučené dávkování je pouze vodítkem. V zásadě se mají podávat nejnižší analgeticky účinné dávky. Při léčení chronických bolestí se má dát přednost dávkování podle pevného časového plánu. Způsob podávání Tobolky se užívají nerozkousané s dostatečným množstvím tekutiny nezávisle na jídle. Kapky se užívají s trochou tekutiny nebo nakapané na cukru nezávisle na jídle. Kapky jsou určeny k perorálnímu užívání a nesmějí být podávány parenterálně. Injekce se aplikují intravenózně, intramuskulárně nebo subkutánně. Intravenózní podání se provádí pomalu rychlostí 1 ml injekčního roztoku (50 mg) za minutu. Je možné též podávání infuzí. Následující infúzní roztoky mohou být pro ředění použity až v množství 500 ml u dospělých: 5% glukóza, fyziologický roztok, elektrolytové roztoky s kalciem (např. Ringerův roztok), elektrolytové roztoky s fosfáty, infúzní roztoky obsahující dextran a dvoutřetinový elektrolytový roztok. Po smíchání injekčního roztoku tramadol-hydrochloridu s infúzními roztoky lze tyto směsi použít do 24 hodin při uchovávání za teploty 2-8°C. Mají se však, pokud možno, připravit vždy čerstvé těsně před podáním. 4.3 Kontraindikace Přecitlivělost na tramadol-hydrochlorid nebo na pomocné látky obsažené v přípravku (viz bod 6.1). Akutní otrava alkoholem, analgetiky, hypnotiky nebo psychofarmaky. Podávání současně s inhibitory MAO a dříve než 14 dnů po ukončení jejich užívání (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Použití jako substituční látky při léčbě drogové závislosti. TRAMABENE 50 tobolky se nepodávají dětem do 14 let. Kapky a injekce se nepodávají dětem do 1 roku. 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití Tramadol by se neměl podávat: - při závislosti na opioidech; - při poruchách vědomí nejasného původu, poruchách dechového centra a dechových funkcí a při stavech se zvýšením intrakraniálního tlaku, pokud není prováděno umělé dýchání; - při onemocněních mozku; - při šoku; - při epilepsii a náklonnosti k záchvatům křečí.

TRAMABENE nepodléhá ustanovením o omamných látkách. Při použití tramadolu v doporučeném dávkování se vyskytly záchvaty křečí. Zvýšené riziko může nastat při podávání dávek, které překračují denní dávku 400 mg. Při současném podávání léků, které snižují křečový práh, může tramadol zvyšovat riziko záchvatů křečí (viz bod 4.5). Pacienti, kteří trpí epilepsií nebo sklonem ke křečovým záchvatům, mohou být tramadolem léčeni jen v naléhavých výjimečných případech. Pacientům, kteří citlivě reagují na opioidy, se má tramadol podávat jen se zvýšenou opatrností. Zvýšená opatrnost je nutná i u pacientů s jaterním a ledvinným selháním. Během léčby tramadolem se nesmí pít alkoholické nápoje. Tramadol má nízký návykový potenciál; při dlouhodobém podávání se však může vyvinout tolerance a psychická i fyzická závislost. Existuje zkřížená tolerance s ostatními opioidy. Přípravek Tramadol tobolky obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktosy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakcí Současné podávání tramadolu s jinými léky tlumícími CNS nebo při současném požívání alkoholu může vést k zesílení centrálně podmíněných nežádoucích účinků tramadolu). Tramadol patří do skupiny opioidních analgetik, u nichž byly popsány závažné interakce s inhibitory MAO. Mohou se projevit excitací nebo depresí CNS (hypertenzí nebo hypotenzí). Stejné vzájemné působení s IMAO nelze u tramadolu vyloučit, proto by neměl být užíván alespoň 2 týdny po přerušení léčby inhibitory MAO. Kombinace tramadolu se smíšenými agonisty/antagonisty opiodních receptorů (např. buprenorfinem, nalbufinem, pentazocinem) se nedoporučuje, protože analgetický efekt čistých agonistů může být za těchto okolností redukován. Tramadol může vyvolat křeče a může zesílit působení selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu, tricyklických antidepresiv, antipsychotik a jiných léků, snižujících práh vzniku záchvatů a tak vyvolat křeče. Současné podání se serotoninergními léčivými přípravky, jako jsou např. SSRI, může vést ke zvýšení serotoninových účinků, což může vyústit až v serotoninový syndrom. Příznaky serotoninového syndromu jsou mimo jiné zmatenost, agitace, zimnice, pocení, ataxie, hyperreflexie, myoklonus, průjem. Přerušení léčby serotoninergními léky obvykle vede k rychlému zlepšení těchto symptomů. Karbamazepin (enzymový induktor) může snížit analgetický účinek tramadolu a zkrátit dobu jeho účinku. Výsledky dosud provedených farmakokinetických studií ukazují, že současné nebo předchozí podávání cimetidinu (enzymový inhibitor) nevedlo ke vzniku klinicky relevantních interakcí. Ritonavir může zvyšovat plazmatickou koncentraci opioidních analgetik (s výjimkou metadonu). Současné podávání tramadolu a kumarinových derivátů (např. warfarinu), vyžaduje u pacientů pečlivé sledování, protože u několika nemocných bylo popsáno zvyšování INR a vznik ekchymóz.

Ostatní inhibitory CYP3A4, například ketokonazol a erythromycin, mohou potlačovat metabolismus tramadolu (N-demethylaci) a jeho aktivního O-demethylovaného metabolitu. Klinický význam této interakce není znám . Tramadol zvyšuje riziko toxicity digoxinu. 4.6 Těhotenství a kojení

Pokud je v těhotenství indikováno léčení bolesti opioidy, je třeba použití omezit na podání jednotlivých dávek. Chronickému použití tramadolu je třeba se vyhnout po celou dobu těhotenství, protože tramadol prochází placentou a po porodu se mohou u novorozence objevit abstinenční příznaky. Při podání před a během porodu neovlivňuje tramadol kontrakční schopnost dělohy. U novorozence může vést ke změnám dechové frekvence, které však obvykle nejsou klinicky významné. V období kojení by tramadol neměl být opakovaně podáván. Při jednorázovém podání tramadolu však obecně není nutné přerušení kojení, neboť tramadol přestupuje do mateřského mléka jen v množství asi 0,1% mateřské plazmatické koncentrace. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Tramadol může i při doporučeném způsobu použití změnit reakční schopnosti natolik, že schopnost řízení motorových vozidel a ovládání strojů je negativně ovlivněna. Při současném působení alkoholu to platí ve zvýšené míře. 4.8 Nežádoucí účinky Pro hodnocení nežádoucích účinků byla použita následující klasifikace: Velmi časté ( 1/10) Časté ( 1/100, 1/10) Méně časté ( 1/1 000, 1/100) Vzácné ( 1/10 000, 1/1 000) Velmi vzácné ( 1/10 000), včetně jednotlivých hlášených případů. Poruchy nervového systému Časté: závratě. Méně časté: bolesti hlavy. Velmi vzácné: motorická slabost, křečové záchvaty. Tyto však vznikají převážně po užívání vysokých dávek tramadolu nebo při současném užívání látek, které samy mohou vyvolávat křeče, případně snižují křečový práh, např. neuroleptik a antidepresiv. Tramadol vede v závislosti na dávce k depresi dechu a k sedaci v různém měřítku (od lehké únavy až k otupělosti), které se však při perorálním podání dávek doporučených pro středně silné bolesti obvykle neprojeví. Při překročení doporučeného dávkování, což bývá příležitostně zejména v rámci celkové anestézie, je nutno počítat s depresí dechu. Ta může vzniknout při současném podání jiných centrálně tlumivých látek. Psychiatrické poruchy Vzácné: halucinace. Velmi vzácné: rozmanité psychické nežádoucí účinky, které z hlediska intenzity a druhu jsou rozdílné podle osobnosti a trvání medikace, např. změny nálady (většinou zlepšení nálady, ojediněle dysforie), změny aktivity (většinou útlum, ojediněle zvýšení aktivity) a změny kognitivní a senzorické výkonnosti (např. v procesu rozhodování a vnímání). Srdeční a cévní poruchy Vzácné: ovlivnění regulace cirkulace (palpitace, tachykardie a sklon ke kolapsu až k cirkulačnímu kolapsu). K tomu může dojít zejména při vzpřímené poloze a při tělesné námaze. Gastrointestinální poruchy Časté: nauzea. Méně časté: zvracení, sucho v ústech. Vzácné: zácpa, dráždění GIT (např. tlak v žaludku, pocit plnosti)

Velmi vzácné: poruchy chuti k jídlu. Poruchy ledvin a močových cest Velmi vzácné: poruchy močení. Poruchy kůže a podkoží Méně časté: zvýšené pocení. Vzácné: kožní reakce jako pruritus, exantém. Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Vyskytlo se zhoršení astmatu, přičemž však příčinná souvislost s tramadolem nemohla být prokázána. Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání Alergické reakce (např. dyspnoe, bronchospazmus, angioneurotický edém) až šok nelze s určitostí vyloučit. Po přerušení terapie se mohou vyskytnout reakce z vysazení. 4.9 Předávkování Příznaky Známky intoxikace jsou poruchy vědomí až ke komatu, generalizované epileptické křečové záchvaty, pokles krevního tlaku, tachykardie, mióza nebo mydriáza, útlum až zástava dýchání. Léčba Podává se antagonista opioidů (např. naloxon), při čemž se musí dbát na to, aby byl podáván opatrně v opakovaných malých dávkách, neboť jeho doba působení je kratší než doba působení tramadolu. Dále se má provádět intenzivní medicínská péče (zejména intubace a umělé dýchání). Při křečích jsou vhodné benzodiazepiny. Dále může být zapotřebí ochrana před ztrátou tepla a doplnění krevního objemu. Při perorální intoxikaci může pomáhat výplach žaludku. Tramadol je jen minimálně eliminován ze séra prostřednictvím hemodialýzy a hemoperfuze. Proto léčba akutní intoxikace pouze hemoperfuzí nemůže být pro detoxikaci dostatečná. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Analgetikum, anodynum. ATC kód: N02AX02 Tramadol je cyklohexanolový derivát s opioidními agonistickými účinky. Vykazuje slabou afinitu k opioidním receptotům bez zvláštního upřednostnění některých typů receptorů. Působí analgeticky a antitusicky. V protikladu k morfinu nemá tramadol v analgetických dávkách v dosti širokém rozmezí žádné depresivní účinky na dýchání. Rovněž není ovlivněna motilita GIT. Účinky na kardiovaskulární systém jsou také nepatrné. Doba působení je 4-8 hodin. Intenzita účinku se udává jako 1/10-1/6 intenzity účinku morfinu. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Tramadol se po perorálním podání (100 mg) absorbuje rychle a téměř kompletně. Absolutní biologická dostupnost činí po perorálním podání nezávisle na současném podání potravy v průměru 68% a po i.m aplikaci 100%. First pass efekt po perorálním podání je maximálně 30%.

Po relativně krátké latentní fázi je nepatrný rozdíl poločasu absorpce mezi perorálními pevnými a tekutými formami. Distribuční objem je 0,3 l/kg, vazba na bílkoviny séra je okolo 20%. Po i.v. injekci může následovat počáteční rozdělení v procesech se dvěma rozdílnými rychlostmi: t1/2 alfa = 0,3±0,2 hod. a t1/2 beta = 1,7±0,4 hod. Po perorální aplikaci (100 mg) v tekuté formě je za 1,2 hodiny maximální plazmatická koncentrace Cmax = 309±90 ng/ml a po stejné dávce v pevné formě je za 2 hodiny Cmax = 280±49 ng/ml. Po i.v. injekci 100 mg byla po 15 minutách Cmax = 613±221 ng/ml. Tramadol přechází přes hematoencefalickou bariéru a přes placentu. Nalézá se v mateřském mléce společně s O-demetyl derivátem ve velmi malých množstvích (0,1%, resp. 0,02% podané dávky). Eliminační poločas je nezávisle na aplikaci 5-7 hodin, u pacientů přes 65 let je nepatrně prodloužen. Tramadol je metabolizován u člověka především N- a O-demetylací a konjugací O-demetylačních produktů s glukuronovou kyselinou. Jen O-demetyl-tramadol je farmakologicky aktivní. U dalších metabolitů existují z hlediska kvantity, výrazné interindividuální rozdíly. V moči bylo dosud nalezeno 11 metabolitů. Tramadol a jeho metabolity se vylučují téměř úplně ledvinami. Při poruchách funkce jater a ledvin je třeba počítat s malým prodloužením poločasu. U pacientů s jaterní cirhózou byly zjištěny poločasy eliminace 13,3±4,9 hod. (tramadol) a 18,5±9,4 hod. (O-demetyltramadol), v extrémních případech 22,3 hod. resp. 36 hod. U pacientů se selháním ledvin (clearance kreatininu < 0,083 ml/min.) 11±3,2 hod., resp. 16,9±3,0 hod., v extrémních případech 19,5 hod., resp. 43,2 hod. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku Akutní toxicita LD50 po perorální aplikaci byla u potkanů 228 mg/kg, u králíků 500 mg/kg; po i.v. aplikaci byla u potkanů 95 mg/kg a u psů 50 mg/kg. Otrava se nezávisle od druhu zvířete a aplikační cesty projevuje motorickým neklidem, ataxií, později snížením spontánní aktivity, salivací, zvracením (pes), mydriázou, exoftalmem, třesy, křečemi, cyanózou a dyspnoe. Chronická a subchronická toxicita Při opakované perorální a parenterální aplikaci tramadolu po dobu 6-26 týdnů potkanům a psům a perorální aplikaci po dobu 12 měsíců u psů nevykázala hematologická, klinicko-chemická a histologická vyšetření žádné doklady pro změny vyvolané látkou. Teprve po vysokých dávkách, které překračují výrazně terapeutické dávky, vznikaly centrálně podmíněné příznaky (motorický neklid, salivace, křeče, snížení přírůstku váhy). Bez reakce snášeli potkani a psi perorální dávky 20 mg/kg, respektive 10 mg/kg, a psi rektálně 20 mg/kg. Mutagenní a tumorigenní potenciál V několika in vitro testovacích systémech byly pozorovány poukazy na mutagenní účinky. Vyšetření in vivo nepodalo žádné doklady pro mutagenní efekty. Tramadol lze podle těchto materiálů zařadit jako nemutagenní látku. Studie kancerogenního potenciálu byly provedeny na potkanech a myších. Ze studií na potkanech nebyly žádné doklady pro látkou podmíněné zvýšení incidence nádorů. Ve studii na myších bylo pozorováno: zvýšená incidence adenomů jaterních buněk u samců (v závislosti na dávce od 15 mg/kg, ale nikoli signifikantně) a vzestup plicních nádorů u samic ve všech dávkových skupinách (signifikantní, ale na dávce nezávislé zvýšení).

Reprodukční toxicita Dávky tramadolu od 50 mg/kg denně působily u potkanů toxicky na matky a vedly k vzestupu novorozenecké úmrtnosti. U potomstva vznikala zpoždění jako poruchy osifikace a zpoždění otevření pochvy a očí. Fertilita potkaních samců nebyla ovlivněna. Samice vykazovaly po dávkách od 50 mg/kg denně nižší frekvenci zabřeznutí. U králíků se od 125 mg/kg vyskytovalo toxické působení na těhotenství a anomálie kostry u potomstva. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek TRAMABENE 50 tobolky Monohydrát laktosy, hydrogenfosforečnan vápenatý, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, želatina, indigokarmín, oxid titaničitý, žlutý oxid železitý, černý oxid železitý, červený oxid železitý. TRAMABENE kapky Glycerol 85%, smetanové aroma, silice máty peprné, gylcerolmakrogol-hydroxystearát, sodná sůl sacharinu, natrium-cyklamát, čištěná voda. TRAMABENE 100 injekce Octan sodný, voda na injekci. 6.2 Inkompatibility TRAMABENE 100 injekce jsou inkompatibilní s následujícími léčivy: Diklofenak, indometacin, fenylbutazon, diazepam, flunitrazepam, midazolam, nitroglycerin. 6.3 Doba použitelnosti TRAMABENE 50 tobolky 5 let TRAMABENE kapky 3 roky TRAMABENE 100 injekce 5 let Po naředění: z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2-8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání TRAMABENE 50 tobolky Uchovávejte při teplotě do 30°C. TRAMABENE kapky Uchovávejte při teplotě do 25°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

TRAMABENE 100 injekce Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení TRAMABENE 50 tobolky Blistr PVC/Al, papírová krabička. Velikost balení: 10, 30 nebo 50 tobolek. TRAMABENE kapky 10, 30 ml: Lahvička z hnědého skla s kapací PE vložkou a s bílým šroubovacím PP bezpečnostním uzávěrem, papírová krabička. 100 ml: Hnědá skleněná lahvička, mechanická pumpička s krytem, papírová krabička. TRAMABENE 100 injekce Ampule z bezbarvého skla, tvarovaná vložka z plastické hmoty, papírová krabička. Velikost balení: 5 ampulí po 2 ml injekčního roztoku. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci) Způsob použití kapacích lahviček Lahvička je opatřena uzávěrem zabraňujícím otevření dětmi. Otevře se tak, že uzávěr se stlačí pevně dolů a odšroubuje se proti směru hodinových ručiček. Při kapání se lahvička drží kolmo směrem dolů. Po použití se uzávěr opět pevně zašroubuje. Způsob použití lahviček s pumpičkou Při prvním použití se pumpička zmáčkne několikrát, dokud nevyteče tekutina (toto je nutné z technických důvodů, aby se naplnil mechanismus pumpičky). Při odměřování dávky se pod ústím pumpičky podrží vhodná nádobka (lžíce, pohárek a pod.) a pumpička se zmáčkne tolikrát, kolikrát je třeba podle doporučené dávky (1 stisknutí uvolní 5 kapek obsahujících 12,5 mg tramadol-hydrochloridu). 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ratiopharm GmbH, Ulm, Německo 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLA TRAMABENE 50 tobolky

65/156/99-C TRAMABENE kapky 65/155/99-C TRAMABENE 100 injekce 65/158/99-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Všechny 3 formy: 10.03.1999/2.8.2006 10. DATUM REVIZE TEXTU 5.9.2012


nahoru

Informace na obalu

Vnější obal: 1. strana Tramabene 100 injekce Léčivá látka: tramadoli hydrochloridum. Analgetikum, anodynum. 5x2 ml injekčního roztoku

ratiopharm

2. strana Tramabene 100 injekce

2 ml injekčního roztoku obsahují 100 mg tramadoli hydrochloridum. Pomocné látky: natrium-acetát, voda na injekci. Obsahuje sodík. Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání

Uchovávejte mimo dosah a

dohled dětí. Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. Přípravek může nepříznivě ovlivnit vykonávání činností vyžadujících zvýšenou pozornost. Tyto činnosti vykonávejte jen s výslovným souhlasem lékaře. 3. strana Tramabene 100 injekce Léčivá látka: tramadoli hydrochloridum. Analgetikum, anodynum. 5x2 ml injekčního roztoku

ratiopharm

4. strana Tramabene 100 injekce Intravenózní, subkutánní a intramuskulární podání Reg. číslo v ČR: 65/158/99-C Výrobce: Merckle GmbH, Blaubeuren, Německo Držitel rozhodnutí o registraci: ratiopharm GmbH, Ulm, Německo Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 5x2 ml injekčního roztoku

ratiopharm

Informace v Braillově písmu: nevyžaduje se, odůvodnění přijato

Číslo šarže: Použitelné do:

Etiketa: Tramabene 100 injekce

100 mg tramadoli hydrochloridum v 2 ml. i.m., s.c. a i.v. podání Držitel rozhodnutí o registraci: ratiopharm GmbH, Ulm, Německo Číslo šarže: Použitelné do:

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.