1

Příloha č. 1 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls222813/2011, sukls222817/2011, sukls222821/2011

Příbalová informace: informace pro uživatele

Topiramat Actavis 25 mg Topiramat Actavis 50 mg

Topiramat Actavis 100 mg

Potahované tablety

Topiramatum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci: 1.

Co je Topiramat Actavis a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Topiramat Actavis užívat

3.

Jak se přípravek Topiramat Actavis užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Topiramat Actavis uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je Topiramat Actavis a k čemu se používá

Topiramat Actavis patří do skupiny léčiv nazývaných „antiepileptika“. Používá se:

samostatně k léčbě (epileptických) záchvatů u dospělých a dětí od 6 let věku

s jinými léčivými přípravky k léčbě (epileptických) záchvatů u dospělých a dětí od 2 let věku

k prevenci migrenózních bolestí hlavy u dospělých.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Topiramat Actavis užívat

Neužívejte přípravek Topiramat Actavis

jestliže jste alergický/á na topiramát nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6)

k prevenci migrény v případě, že jste těhotná nebo můžete otěhotnět a neužíváte účinnou antikoncepci (další informace viz bod „Těhotenství a kojení“).

Nejste-li si jistý(á), že se Vás výše uvedená skutečnost týká, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete přípravek Topiramat Actavis užívat. Upozornění a opatření

2

Před užitím přípravku Topiramat Actavis se poraďte se svým lékařem, lékarníkem nebo zdravotní sestrou, pokud:

máte problémy s ledvinami, zejména ledvinové kameny nebo chodíte na dialýzu

jste v minulosti měl(a) problémy s krví nebo tělními tekutinami (metabolická acidóza)

máte problémy s játry

máte problémy se zrakem, zejména glaukom (zelený zákal)

máte problémy s růstem

držíte dietu s vysokým obsahem tuků (ketogenní dieta)

jste těhotná nebo můžete otěhotnět (další informace viz bod ‘těhotenství a kojení’)

Pokud si nejste jistý(á), zda se Vás cokoli z výše uvedeného týká, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete přípravek Topiramat Actavis užívat. Je důležité, abyste nepřestal(a) užívat přípravek bez porady s lékařem. Poradit s lékařem se musíte i v případě, že byste měl(a) užívat jakýkoli léčivý přípravek obsahující topiramát, jiný než Topiramat Actavis. V průběhu léčby přípravkem Topiramat Actavis můžete ubývat na váze, proto je při užívání tohoto přípravku nutno pravidelně kontrolovat tělesnou hmotnost. Ubýváte-li příliš na váze nebo dítě užívající přípravek dostatečně nepřibývá, je nutno se poradit s lékařem. U malého počtu osob léčených antiepileptiky, jako je přípravek Topiramat Actavis, se vyskytly myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu. Pokud se u Vás kdykoli takové myšlenky vyskytnou, okamžitě vyhledejte lékaře. Další léčivé přípravky a Topiramat Actavis Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a), nebo které možná budete užívat, včetně vitamínů a rostlinných přípravků. Přípravek Topiramat Actavis a některé další léčivé přípravky se mohou vzájemně ovlivňovat. Někdy může být nutné upravit dávku některého z dalších léků, které užíváte, nebo přípravku Topiramat Actavis. Zejména informujte lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte:

jiné léčivé přípravky, které poškozují nebo snižují Vaše myšlení, soustředění nebo svalovou koordinaci (např. léčivé přípravky tlumící centrální nervový systém jako jsou myorelaxancia – přípravky uvolňující svaly a sedativa – utišující prostředky)

antikoncepční tablety. Přípravek Topiramat Actavis může snížit jejich účinek.

Informujte svého lékaře o změnách menstruačního krvácení během užívání antikoncepčních tablet a přípravku Topiramat Actavis. Veďte si seznam léčivých přípravků, které užíváte. Ukažte tento seznam lékaři a lékárníkovi před užíváním dalšího přípravku. Další léčiva, o kterých byste se měl(a) poradit s lékařem nebo lékárníkem, jsou jiná antiepileptika, risperidon, lithium, hydrochlorothiazid, metformin, pioglitazon, glybuzol, amitriptylin, propranolol, diltiazem, venlafaxin a flunarizin. Pokud si nejste jistý(á), zda se Vás cokoli z výše uvedeného týká, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete přípravek Topiramat Actavis užívat. Topiramat Actavis s jídlem, pitím a alkoholem

3

Přípravek Topiramat Actavis můžete užívat s jídlem nebo nalačno. Během užívání přípravku Topiramat Actavis pijte během dne velké množství tekutin, abyste zabránil(a) vzniku ledvinových kamenů. Během užívání přípravku Topiramat Actavis byste se měl(a) vyvarovat požívání alkoholu. Těhotenství a kojení Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Lékař rozhodne, zda můžete přípravek Topiramat Actavis užívat. Podobně jako u ostatních antiepileptik hrozí v případě užívání přípravku Topiramat Actavis riziko poškození nenarozeného dítěte. Ujistěte se, že jsou Vám rizika a přínosy užívání přípravku Topiramat Actavis k léčbě epilepsie během těhotenství jasné. Jestliže jste těhotná nebo můžete otěhotnět a neužíváte účinnou antikoncepci, neměla byste Topiramat Actavis užívat k prevenci migrény. Matky, které během užívání přípravku Topiramat Actavis kojí, musejí lékaři oznámit co nejdříve, pokud se u dítěte objeví cokoli neobvyklého. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Během léčby přípravkem Topiramat Actavis se mohou objevit závratě, únava a problémy se zrakem. Neřiďte dopravní prostředky nebo neobsluhujte stroje bez porady s lékařem. Topiramat Actavis obsahuje lecitin (sójový olej) Přípravek Topiramat Actavis 50mg a 100 mg, potahované tablety, obsahuje lecitin (sójový olej). Jste-li alergický(á) na arašídy nebo sóju, neužívejte tento léčivý přípravek. 3.

Jak se přípravek Topiramat Actavis užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Užívejte přípravek Topiramat Actavis přesně, jak Vám bylo předepsáno. Lékař většinou zahájí léčbu nízkou dávkou přípravku Topiramat Actavis a dávku bude pomalu zvyšovat, dokud nebude nalezena nejvhodnější dávka.

Tablety přípravku Topiramat Actavis se polykají celé. Vyvarujte se kousání tablet, protože mohou zanechat hořkou pachuť.

Přípravek Topiramat Actavis lze užívat před jídlem, během jídla nebo po jídle. Během dne vypijte velké množství tekutin, abyste během užívání přípravku Topiramat Actavis zabránil(a) tvorbě ledvinových kamenů.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Topiramat Actavis, než jste měl(a)

Ihned vyhledejte lékaře. Vezměte si s sebou obal od léčivého přípravku.

Při předávkování se můžete cítit ospalý(á) nebo unavený(á), mít abnormální pohyby těla, mít problémy se stáním a chůzí, cítit závratě kvůli nízkému krevnímu tlaku, mít nenormální tlukot srdce nebo křeče.

K předávkování může dojít, pokud spolu s přípravkem Topiramat Actavis užíváte další léčivé přípravky. Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Topiramat Actavis

4

Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Jestliže je však již téměř doba na další dávku, vynechejte zapomenutou dávku a pokračujte v užívání jako obvykle. Pokud jste zapomněl(a) užít dvě nebo více dávek, vyhledejte lékaře.

Nezdvojujte následující dávku (dvě dávky v tutéž dobu), abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Topiramat Actavis Nepřestávejte tento přípravek užívat bez porady s lékařem. Vaše příznaky by se mohly vrátit. Rozhodne-li lékař o ukončení léčby tímto přípravkem, může snižovat dávku postupně během několika dnů. Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může i tento přípravek způsobit nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Četnost nežádoucích účinků uvedených níže je definována pomocí následující konvence: velmi časté (postihují více než 1 uživatele z 10) časté (postihují 1 až 10 uživatelů ze 100) méně časté (postihují 1 až 10 uživatelů z 1000) vzácné (postihují 1 až 10 uživatelů z 10 000) velmi vzácné (postihují méně než 1 uživatele z 10 000) není známo (četnost nemůže být z dostupných údajů stanovena). Velmi časté nežádoucí účinky zahrnují:

Snižování tělesné hmotnosti

Brnění rukou a nohou

Malátnost nebo ospalost

Závratě

Průjem

Nevolnost

Ucpaný nos, výtok z nosu a bolest v krku

Únavu

Depresi

Časté nežádoucí účinky zahrnují:

Změny nálady nebo chování, včetně hněvu, nervozity, smutku

Zvyšování tělesné hmotnosti

Snížení chuti k jídlu

Snížení počtu červených krvinek

Změny v myšlení a úrovni vědomí včetně zmatenosti, problémů s koncentrací, pamětí nebo pomalého myšlení

Nejasnou řeč

Těžkopádnost nebo problémy s chůzí

Mimovolní třes paží, rukou nebo nohou

Snížení citlivosti při dotyku nebo čití

Mimovolní pohyby očí

5

Změnu chuti

Poruchu zraku, rozmazané vidění, dvojité vidění

Zvonění v uších

Bolest ucha

Dušnost

Krvácení z nosu

Zvracení

Zácpu

Bolest žaludku

Špatné trávení

Sucho v ústech

Brnění nebo necitlivost úst

Ledvinové kameny

Časté močení

Bolestivé močení

Padání vlasů

Kožní vyrážku a/nebo svědění kůže

Bolest kloubů

Svalové stahy, svalové záškuby nebo svalovou slabost

Bolest na hrudi

Horečku

Ztrátu síly

Celkový špatný pocit

Alergickou reakci

Méně časté nežádoucí účinky zahrnují:

Krystaly v moči

Abnormální krevní obraz, včetně snížení počtu bílých krvinek nebo krevních destiček nebo zvýšení počtu eosinofilů

Nepravidelný nebo pomalý tlukot srdce

Otok uzlin na krku, v podpaží nebo v tříslech

Zvýšení počtu záchvatů

Problémy se slovní komunikací

Slinění

Neklid nebo zvýšení duševní a fyzické aktivity

Ztrátu vědomí

Mdlobu

Pomalé nebo nevýrazné pohyby

Narušenou nebo špatnou kvalitu spánku

Narušení nebo zkreslení čichových vjemů

Problémy se psaním

Pocit pohybu pod kůží

Problémy s očima, včetně suchého oka, citlivosti na světlo, mimovolních záškubů, slzení a zhoršení zraku

Zhoršení nebo ztrátu sluchu

Chrapot

Zánět slinivky

Plynatost

Pálení žáhy

Ztrátu citlivosti na dotek v ústech

Krvácení dásní

Pocit plnosti nebo nadmutí

Bolestivý pocit v ústech nebo pálení v ústech

6

Zapáchající dech

Únik moči a/nebo stolice

Akutní pocit na močení

Bolest v oblasti ledvin a/nebo močového měchýře způsobenou ledvinovými kameny

Snížení nebo ztrátu pocení

Změnu zbarvení kůže

Ohraničený otok kůže

Otok obličeje

Otok kloubů

Svalovou ztuhlost

Zvýšení hladiny kyselin v krvi

Snížení hladiny draslíku v krvi

Zvýšení chuti k jídlu

Zvýšení žízně a pití neobvyklého množství tekutin

Nízký tlak krve nebo snížení tlaku krve při zvednutí se

Návaly horka

Chřipce podobné příznaky

Studené končetiny (např. ruce a obličej)

Problémy s učením

Poruchy sexuálních funkcí (erektilní dysfunkce, ztráta libida)

Halucinace

Snížení verbální komunikace

Zvýšení jaterních enzymů

Vzácné nežádoucí účinky zahrnují:

Nadměrnou kožní citlivost

Narušení čichových vjemů

Zelený zákal (glaukom), což je blokáda tekutiny v oku, která způsobuje zvýšení nitroočního tlaku, bolest a zhoršení zraku

Renální tubulární acidózu

Zánět jater, jaterní selhání

Těžkou kožní reakci, včetně Stevens-Johnsonova syndromu, život ohrožujícího onemocnění kůže, při kterém se vrchní vrstvy kůže oddělují od spodních a erythema multiforme, při kterém se objevují červené skvrny, které se mohou měnit na puchýře

Zápach

Otok tkání okolo očí

Raynaudův syndrom, poruchu postihující cévy prstů u rukou i nohou, uší a způsobující bolest a pocit chladu

Zvápenatění tkání (kalcinózu)

Nežádoucí účinky s neznámou četností:

Makulopatie, což je choroba makuly, malé skvrny na sítnici, kde je vidění nejsilnější. Pocítíte-li změnu nebo zhoršení zraku, vyhledejte lékaře.

Otok spojivky

Toxická epidermální nekrolýza, což je ještě závažnější forma Stevens-Johnsonova syndromu (viz méně časté nežádoucí účinky).

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

7

5.

Jak přípravek Topiramat Actavis uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Doba použitelnosti po prvním otevření vnitřního obalu (pouze plastové lahvičky): 100 dní. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Topiramat Actavis obsahuje Léčivou látkou je topiramatum.

Jedna potahovaná tableta přípravku Topiramat Actavis obsahuje topiramatum 25, 50 nebo 100 mg.

Pomocné látky přípravku Topiramat Actavis jsou: Pomocné látky Jádro tablety: mannitol (E421), předbobtnalý kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát. Potah tablety 25 mg: potahová soustava Opadry II 85F18422 bílá: polyvinylalkohol, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, mastek. 50 mg: potahová soustava Opadry II 85G32313 žlutá: polyvinylalkohol, mastek, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, sójový lecitin (E211), žlutý oxid železitý (E172). 100 mg: potahová soustava Opadry II 85G32313 žlutá: polyvinylalkohol, mastek, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, sójový lecitin (E211), žlutý oxid železitý (E172). Jak přípravek Topiramat Actavis vypadá a co obsahuje toto balení Topiramat Actavis 25mg: bílé, kulaté, z obou stran vypouklé, potahované tablety, s průměrem 6 mm a s V1 vyraženým na jedné straně. Topiramat Actavis 50mg: světle žluté, kulaté, z obou stran vypouklé, potahované tablety, s průměrem 8mm a s V3 vyraženým na jedné straně Topiramat Actavis 100mg: žluté, kulaté, z obou stran vypouklé, potahované tablety, s průměrem 10mm a s V4 vyraženým na jedné straně Velikost balení: Blistry Al/Al a HDPE lahvička: 7, 10, 14, 20, 56 a 60 potahovaných tablet. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Držitel rozhodnutí o registraci Actavis Group PTC ehf. Reykjavikurvegur 76-78

8

220 Hafnarfjordur Island Výrobce Actavis hf. Reykjavikurvegur 78 220 Hafnarfjordur Island Tento přípravek je registrován v členských zemích EU pod následujícími názvy: Česká republika: Topiramat Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg Dánsko, Island, Norsko, Švédsko: Topiramat Actavis Estonsko, Litva: Topiramate Actavis Finsko: Topiramat Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg tabletti Irsko: Talopam 25 mg, 50 mg, 100 mg Tablets Itálie: Topiramato Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg, compresse Lotyšsko: Topiramate Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg plėvele dengtos tabletės Kypr, Malta: Talopam Nizozemsko: Topiramaat Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg omhulde tabletten Polsko: TALOPAM Portugalsko: Topiramato Actavis Rakousko: Topiramat Actavis 25 mg, 50 mg, 100 mg Filmtabletten Slovensko: Talopam 25 mg, 50 mg, 100 mg mg

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 7.11.2012

1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls222813/2011, sukls222817/2011, sukls222821/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Topiramat Actavis 25 mg, potahované tablety Topiramat Actavis 50 mg, potahované tablety Topiramat Actavis 100 mg, potahované tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 25 mg, 50 mg nebo 100 mg topiramátu. Pomocná látka se známým účinkem: Topiramat Actavis 50 mg a 100 mg obsahuje lecitin (obsahuje sójový olej). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety Topiramat

Actavis

25

mg:

bílé,

kulaté,

bikonvexní

potahované

tablety,

průměr 6 mm, s označením V1. Topiramat Actavis 50 mg: světle žluté, kulaté, bikonvexní potahované tablety, průměr 8 mm, s označením V3. Topiramat

Actavis

100

mg:

žluté,

kulaté,

bikonvexní

potahované

tablety,

průměr 10 mm, s označením V4. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Monoterapie dospělých, mladistvých a dětí od 6 let věku s parciálními epileptickými záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní a s primárními generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty. Doplňková terapie dětí od 2 let věku, dospělých a mladistvých s parciálními epileptickými záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní nebo primárními generalizovanými tonicko-klonickými záchvaty a léčba záchvatů spojených s Lennox-Gastautovým syndromem. Topiramát je po důkladném zvážení jiných možných léčebných postupů určen k profylaxi migrenózních bolestí hlavy u dospělých. Topiramát není určen k akutní léčbě. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Všeobecně Doporučuje se zahájit léčbu nízkými dávkami s následnou titrací na účinnou dávku. Dávka a titrace se řídí klinickou odpovědí.

2

K optimalizaci léčby přípravkem Topiramat Actavis není nutné monitorovat plazmatické koncentrace topiramátu. Ve vzácných případech, při doplnění topiramátu k fenytoinu, může být k docílení optimální klinické odezvy zapotřebí upravit dávkování fenytoinu. Přidání nebo vysazení fenytoinu a karbamazepinu při doplňkové léčbě přípravkem Topiramat Actavis může vyžadovat úpravu dávkování přípravku Topiramat Actavis. Aby se minimalizovaly případné záchvaty nebo zvýšení jejich frekvence, je nutné u pacientů s anamnézou záchvatů nebo epilepsie, stejně jako u pacientů bez této anamnézy, vysazovat antiepileptika včetně topiramátu postupně. V klinických studiích u dospělých byly denní dávky snižovány v týdenních intervalech: u epileptických pacientů o 50 –100 mg, v profylaxi migrény, kde byl topiramát podáván až do dávek 100 mg/den, o 25 – 50 mg. V pediatrických klinických studiích byl topiramát vysazován postupně během období 2 – 8 týdnů. Monoterapie epilepsie Všeobecně Po vysazení současně užívaných antiepileptik k docílení monoterapie topiramátem je nutno brát v úvahu možné ovlivnění úrovně kontroly záchvatů. Není-li z hlediska bezpečnosti užívání nutné vysadit současně podávané antiepileptikum neprodleně, doporučuje se postupné vysazování přibližně třetiny dávky současně podávaného antiepileptika každý 2. týden. Při vysazení enzymových induktorů dochází ke zvýšení plazmatických hladin topiramátu. Jsou-li pro to klinické důvody, může být nutné dávkování přípravku Topiramat Actavis (topiramatum) snížit. Dospělí Dávka a titrace se řídí klinickou odpovědí. Titrace by měla být zahájena dávkou 25 mg na noc po dobu 1 týdne. Dávka by poté měla být zvyšována v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech o 25 nebo 50 mg/den, podávaná rozděleně ve dvou dávkách. Pokud pacient není schopen titrační režim snášet, mohou být sníženy přírůstky dávky nebo prodlouženy intervaly mezi navyšováním dávky. Doporučená úvodní dávka topiramátu při monoterapii činí pro dospělé 100 mg/den až 200 mg/den podaných rozděleně ve 2 dílčích dávkách. Maximální doporučená dávka činí 500 mg/den ve 2 dílčích dávkách. Někteří pacienti s refrakterními formami epilepsie tolerovali monoterapii v denní dávce 1 000 mg topiramátu. Dávkovací schéma platí pro všechny dospělé osoby včetně starších, které netrpí ledvinovými poruchami. Pediatrická populace (děti od 6 let věku) Dávka a titrace se řídí klinickou odpovědí. Léčba dětí ve věku 6 let a starších by měla být zahájena dávkou 0,5 až 1 mg/kg na noc během prvního týdne. Dávkování by mělo být poté zvyšováno v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech o 0,5 – 1 mg/kg/den, podaných rozděleně ve dvou dílčích dávkách. Pokud dítě není schopno titrační režim tolerovat, mohou být sníženy přírůstky dávky nebo prodlouženy intervaly mezi navyšováním dávky. Doporučená úvodní dávka topiramátu při monoterapii u dětí ve věku od 6 let je 100 mg v závislosti na klinické odpovědi (tj. u dětí ve věku 6 – 16 let přibližně 2,0 mg/kg/den).

3

Doplňková léčba epilepsie (parciální epileptické záchvaty se sekundární generalizací nebo bez ní, primární generalizované tonicko-klonické záchvaty nebo záchvaty spojené s Lennox-Gastautovým syndromem) Dospělí Léčba by měla být zahájena dávkou 25 – 50 mg na noc po dobu jednoho týdne. Bylo hlášeno použití nižších úvodních dávek, které však nebylo systematicky studováno. Dávka by měla být následně zvyšována v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech o 25 – 50 mg/den a podávána rozděleně ve dvou dílčích dávkách. U některých pacientů je dosaženo účinnosti i při dávkování jednou denně. V klinických studiích doplňkové léčby činila minimální účinná dávka 200 mg. Obvyklou denní dávku představuje 200 – 400 mg, podávaných rozděleně ve dvou dílčích dávkách. Dávkovací schéma platí pro všechny dospělé osoby včetně starších, které netrpí ledvinovými poruchami (viz bod 4.4). Pediatrická populace (děti od 2 let věku) Doporučená celková denní dávka přípravku Topiramat Actavis (topiramatum) při doplňkové léčbě činí přibližně 5 až 9 mg/kg/den, podávaných rozděleně ve dvou dílčích dávkách. Titrace by měla být zahájena první týden dávkou 25 mg na noc (nebo nižší, v rozmezí 1 až 3 mg/kg/den). Poté by měla být dávka zvyšována v týdenních nebo dvoutýdenních intervalech o 1 až 3 mg/kg/den (ve dvou dílčích dávkách) až do dosažení optimální klinické odpovědi. Ověřené denní dávky do 30 mg/kg byly obecně dobře tolerovány. Migréna Dospělí Doporučená celková denní dávka topiramátu v profylaxi migrenózních bolestí hlavy je 100 mg/den, podávaných rozděleně ve dvou dílčích dávkách. Titrace by měla být zahájena dávkou 25 mg na noc po dobu jednoho týdne. Dávka by měla být dále zvyšována v týdenních intervalech o 25 mg/den. Pokud pacient není schopen titrační režim tolerovat, mohou být prodlouženy intervaly mezi navyšováním dávky. Někteří pacienti byli úspěšně léčeni celkovou denní dávkou 50 mg/den. Pacienti užívali celkovou denní dávku až do 200 mg/den. Tato dávka může být sice u některých pacientů přínosná, kvůli zvýšenému výskytu nežádoucích účinků je však nutná opatrnost. Pediatrická populace Kvůli nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti není Topiramat Actavis (topiramatum) doporučen k léčbě nebo prevenci migrény u dětí. Všeobecná dávkovací doporučení pro přípravek Topiramat Actavis u zvláštních skupin pacientů Poškození funkce ledvin U pacientů s poškozenou funkcí ledvin (ClCR ≤ 60 ml/min) dochází ke snížení plazmatické i renální clearance topiramátu a je proto nutno jej podávat opatrně. U pacientů s prokázaným poškozením funkce ledvin může být prodlouženo dosažení rovnovážného stavu při každé dávce.

4

Topiramát je z plazmy odstraňován hemodialýzou. U pacientů s konečným stádiem selhání ledvin je proto v den dialýzy nutné podat dodatečnou dávku přípravku Topiramat Actavis, která se rovná přibližně polovině denní dávky. Dodatečnou dávku je nutno podávat rozděleně, na začátku a po ukončení hemodialýzy. Dodatečná dávka se může lišit v závislosti na vlastnostech použitého dialyzačního přístroje. Poškození funkce jater U pacientů se středně závažným až závažným poškozením funkce jater je nutno topiramát podávat opatrně, protože jeho clearance je snížena. Starší pacienti U starších pacientů není nutná úprava dávkování, pokud je funkce ledvin neporušena. Způsob podání Topiramat Actavis je k dispozici ve formě potahovaných tablet a nedoporučuje se tablety dělit. Topiramat Actavis lze užívat bez ohledu na příjem potravy. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku uvedenou v bodě 6.1. Profylaxe migrény v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, pokud neužívají účinnou formu antikoncepce. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití V situacích, kdy je z lékařského hlediska požadováno rychlé vysazení topiramátu, se doporučuje příslušné monitorování (bližší informace viz bod 4.2). Podobně jako u jiných antiepileptik se při užívání topiramátu může u některých pacientů objevit zvýšená frekvence záchvatů nebo nový typ záchvatů. Tento výskyt může být důsledkem předávkování, snížení plazmatických koncentrací současně užívaných antiepileptik, vývoje onemocnění nebo paradoxního účinku. V průběhu léčby topiramátem je velice důležitý adekvátní příjem tekutin. Hydratace může snížit riziko nefrolitiázy (viz níže). Dostatečná hydratace před a v průběhu činností jako je cvičení nebo vystavení se vysokým teplotám, může snížit riziko nežádoucích účinků spojených s horkem (viz bod 4.8). Oligohidróza V souvislosti s užíváním topiramátu byla hlášena oligohidróza (snížené pocení). Snížené pocení a zvýšení tělesné teploty se mohou objevit zejména u mladších dětí vystavených vysoké okolní teplotě. Poruchy nálady/deprese V průběhu léčby topiramátem byla zjištěna zvýšená incidence poruch nálady a deprese. Sebevražda/sebevražedné pokusy U pacientů léčených antiepileptiky v různých indikacích byly hlášeny sebevražedné myšlenky a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik

5

ukázala malé zvýšení rizika sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování. Mechanismus tohoto rizika není znám a dostupné údaje nevylučují možnost zvýšeného rizika u topiramátu. Ve dvojitě zaslepených klinických studiích se příhody spojené se sebevraždou (sebevražedné myšlenky, sebevražedné pokusy a sebevražda) vyskytovaly u pacientů léčených topiramátem s frekvencí 0,5 % (46 z 8 652 pacientů), tj. s téměř 3krát vyšší incidencí než u pacientů, kterým bylo podáváno placebo (0,2 %; 8 ze 4 045 pacientů). Pacienty je proto nutno monitorovat s ohledem na výskyt známek sebevražedných myšlenek a chování a zvážit vhodnou léčbu. Pacienty (a jejich ošetřovatele) je nutno poučit, aby v případě výskytu sebevražedných myšlenek nebo chování vyhledali lékařskou pomoc. Nefrolitiáza U některých pacientů, zejména s predispozicí k nefrolitiáze, může být zvýšeno riziko tvorby ledvinových kamenů a rozvoje doprovodných příznaků např. ledvinové koliky, bolesti ledvin nebo slabin. K rizikovým faktorům nefrolitiázy patří nefrolitiáza v anamnéze, rodinná anamnéza nefrolitiázy a hyperkalciurie. Žádný z nich však neznamená jistou predikci tvorby kamenů během léčby topiramátem. Zvýšené riziko se týká zejména pacientů, kteří užívají ještě další léčivé přípravky spojené s nefrolitiázou. Snížené jaterní funkce U pacientů s poruchami jaterních funkcí je zapotřebí topiramát podávat s opatrností vzhledem k možnosti snížení clearance topiramátu. Akutní myopie a sekundární glaukom s uzavřeným úhlem U pacientů léčených topiramátem byl hlášen syndrom akutní myopie provázené sekundárním glaukomem s uzavřeným úhlem. K symptomům patří náhlé snížení zrakové ostrosti a/nebo bolest očí. Oftalmologické nálezy mohou zahrnovat myopii, změlčení přední komory oční, hyperemii (zarudnutí oka) a zvýšení nitroočního tlaku. Mydriáza může nebo nemusí být přítomna. Tento syndrom zřejmě souvisí se supraciliární efuzí a výsledným posunutím čočky a duhovky směrem dopředu a se sekundárním glaukomem s uzavřeným úhlem. Příznaky se obvykle dostaví do 1 měsíce po zahájení léčby topiramátem. Na rozdíl od primárního glaukomu s uzavřeným úhlem, který je vzácný u lidí mladších 40 let, byl sekundární glaukom s uzavřeným úhlem v souvislosti s léčbou topiramátem hlášen u pediatrických i dospělých pacientů. Léčba spočívá v co nejrychlejším ukončení užívání topiramátu ošetřujícím lékařem a zavedení příslušných opatřeních ke snížení nitroočního tlaku. Tato opatření většinou vedou ke snížení nitroočního tlaku. Zvýšený nitrooční tlak jakékoli etiologie, není-li léčen, může mít závažné následky včetně trvalé ztráty zraku. U pacientů s poruchou zraku v anamnéze je třeba rozhodnout, zda je léčba topiramátem vhodná. Metabolická acidóza S léčbou topiramátem souvisí hyperchloremická „bez anion gap“ metabolická acidóza (tj. snížení sérového bikarbonátu pod normální referenční rozmezí při absenci respirační alkalózy). Toto snížení sérového bikarbonátu je způsobeno inhibičním účinkem topiramátu na renální karboanhydrázu. Obecně dochází ke snížení bikarbonátu v časném stadiu léčby, může se však objevit kdykoli v jejím

6

průběhu. Tato snížení jsou obvykle mírná až středně závažná (průměrné snížení o 4 mmol/l u dávky 100 mg/den nebo vyšší u dospělých a u průměrné dávky 6 mg/kg/den u pediatrických pacientů). Vzácně může u pacientů dojít ke snížení na hodnoty nižší než 10 mmol/l. Stavy nebo terapie, které predisponují k acidóze (např. ledvinové choroby, závažné respirační poruchy, status epilepticus, průjem, chirurgické výkony, ketogenní dieta nebo některé léčivé přípravky) mohou potencovat účinek topiramátu na snížení bikarbonátu. Chronická metabolická acidóza zvyšuje riziko tvorby ledvinových kamenů a může potenciálně vést k osteopenii. Chronická metabolická acidóza může u pediatrických pacientů snižovat rychlost růstu. Účinek topiramátu na další kostní defekty nebyl v pediatrické ani dospělé populaci systematicky studován. V závislosti na základním onemocnění se při léčbě topiramátem doporučuje příslušné vyšetření včetně hladin bikarbonátu. Pokud jsou přítomny známky nebo příznaky (např. Kussmaulovo dýchání, dušnost, anorexie, nauzea, zvracení, nadměrná únava, tachykardie nebo arytmie) svědčící o metabolické acidóze, doporučuje se úprava sérového bikarbonátu. Při rozvoji a přetrvávání metabolické acidózy je zapotřebí zvážit snížení dávky nebo vysazení topiramátu (postupným snižováním dávky). Topiramát je nutno užívat s opatrností u pacientů se sklonem k metabolické acidóze nebo u pacientů léčených přípravky, které mohou metabolickou acidózu vyvolávat. Nutriční doplněk U některých pacientů může během léčby přípravkem Topiramat Actavis dojít ke snižování tělesné hmotnosti. Doporučuje se, aby u pacientů léčených přípravkem Topiramat Actavis byl úbytek tělesné hmotnosti monitorován. Pacientům se snižující se hmotností během užívání topiramátu může být podán dietní doplněk nebo zvýšen příjem potravy. Lecitin Topiramat Actavis 50 mg a 100 mg obsahuje lecitin (obsahuje sójový olej). Pacienti s alergií na arašídy a sóju by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Vliv přípravku Topiramat Actavis na jiná antiepileptika Kombinace přípravku Topiramat Actavis s jinými antiepileptiky (fenytoin, karbamazepin, kyselina valproová, fenobarbital, primidon) nevedla ke změnám plazmatických koncentrací v rovnovážném stavu s výjimkou ojedinělých případů, kdy přídavek přípravku Topiramat Actavis k fenytoinu může navodit zvýšení plazmatických koncentrací fenytoinu. Příčinou je možná inhibice polymorfní izoformy specifického enzymu (CYP2C19). U každého pacienta léčeného fenytoinem by proto při klinických projevech nebo příznacích toxicity měly být monitorovány hladiny fenytoinu. Hodnocení farmakokinetických interakcí pacientů trpících epilepsií potvrzuje, že přidání topiramátu v dávkách 100 - 400 mg/den k léčbě lamotriginem neovlivňuje plazmatické koncentrace lamotriginu v rovnovážném stavu. Rovněž během vysazování nebo po ukončení léčby lamotriginem (průměrná dávka 327 mg/den) nedošlo k žádným změnám plazmatických koncentrací topiramátu v rovnovážném stavu.

7

Topiramát inhibuje enzym CYP2C19 a může interferovat s jinými látkami, které jsou metabolizovány tímto enzymem (např. diazepam, imipramin, moklobemid, proguanil, omeprazol). Vliv jiných antiepileptik na Topiramat Actavis Fenytoin a karbamazepin snižují plazmatické koncentrace topiramátu. Jejich nasazení nebo vysazení při léčbě přípravkem Topiramat Actavis může vyžadovat úpravu dávky topiramátu. Ta se stanoví titrací dávky až k dosažení klinické odpovědi. Nasazení nebo vysazení kyseliny valproové nevede ke klinicky významným změnám plazmatických koncentrací přípravku Topiramat Actavis, úprava dávkování přípravku Topiramat Actavis tedy není nutná. Interakce shrnuje následující tabulka:

Současně podávané antiepileptikum

Koncentrace

antiepileptika

Koncentrace přípravku

Topiramat Actavis

Fenytoin

Karbamazepin

Kyselina valproová

Lamotrigin

Fenobarbital

NS

Primidon

NS

= bez účinku na plazmatickou koncentraci (změny ≤ 15 %)

= v jednotlivých případech zvýšení plazmatické koncentrace

= pokles plazmatické koncentrace

NS = nebylo studováno Další lékové interakce Digoxin Ve studii s jednorázovým podáním bylo při současném podání přípravku Topiramat Actavis zjištěno snížení plochy pod křivkou (AUC) sérové koncentrace digoxinu o 12 %. Klinický význam tohoto pozorování není prozatím zřejmý. Je-li Topiramat Actavis nasazován nebo vysazován u pacientů léčených digoxinem, je nutné věnovat náležitou pozornost rutinnímu monitorování sérových hladin digoxinu. Centrálně tlumivé látky Současné užívání přípravku Topiramat Actavis a alkoholu nebo jiných centrálně tlumivých přípravků nebylo v klinických studiích hodnoceno. Současné užívání přípravku Topiramat Actavis s alkoholem nebo jinými centrálně tlumícími přípravky se nedoporučuje. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) Při podávání topiramátu s třezalkou tečkovanou může dojít ke snížení plazmatických koncentrací vedoucí ke ztrátě účinnosti. Klinické studie posuzující tuto potenciální interakci nebyly provedeny. Perorální antikoncepce Ve farmakokinetické studii u zdravých dobrovolníků, která byla zaměřena na interakce antikoncepčního přípravku obsahujícího 1 mg norethisteronu (NET) a 35 μg ethinylestradiolu (EE) se současně užívaným přípravkem Topiramat Actavis v dávkách od 50 do 200 mg/den při absenci další medikace, nedošlo ke statisticky významným změnám plochy pod křivkou (AUC) žádné komponenty perorálního antikoncepčního přípravku. V jiné studii došlo ke statisticky významnému snížení expozice EE u dávek 200, 400 a 800 mg/den (o 18 %, 21 %, resp. 30 %) při doplňkové léčbě epilepsie

8

u pacientek užívajících kyselinu valproovou. Ani v jedné studii Topiramat Actavis (v dávkách 50 až 200 mg/den u zdravých dobrovolnic a 200 až 800 mg/den u pacientek s epilepsií) významně neovlivnil expozici NET. U pacientek s epilepsií bylo (při dávkách 200 – 800 mg/den) pozorováno na dávce závislé snížení expozice EE, u zdravých dobrovolnic však toto na dávce závislé snížení expozice EE (při dávkách 50 – 200 mg/den) pozorováno nebylo. Klinický význam těchto změn není znám. U pacientek užívajících kombinovanou hormonální antikoncepci zároveň s přípravkem Topiramat Actavis je zapotřebí počítat s možností snížení antikoncepční účinnosti a zvýšení možnosti výskytu intermenstruačního krvácení. Pacientky užívající antikoncepci obsahující estrogeny je zapotřebí vyzvat k hlášení jakýchkoli změn menstruačního krvácení. Antikoncepční účinnost může být snížena i při absenci intermenstruačního krvácení. Lithium U zdravých dobrovolníků bylo pozorováno snížení (18 % AUC) systémové expozice lithia při současném podání topiramátu 200 mg/den. U pacientů s bipolární poruchou nebyla při léčbě topiramátem v dávkách 200 mg/den ovlivněna farmakokinetika lithia, bylo však pozorováno zvýšení systémové expozice (26 % AUC) po podání topiramátu v dávkách do 600 mg/den. Hladiny lithia by měly být při současném podávání s topiramátem monitorovány. Risperidon Studie lékových interakcí při jednorázovém podání zdravým dobrovolníkům a opakovaném podání pacientům s bipolární poruchou prokázala podobné výsledky. Při současném podání s topiramátem ve zvyšujících se dávkách 100, 250 a 400 mg/den došlo ke snížení systémové expozice risperidonu (podávaného v dávkách v rozmezí od 1 do 6 mg/den) (16 % a 33 % pro AUC v rovnovážném stavu v dávkách 250 a 400 mg/den). Rozdíly v AUC pro celkovou účinnou frakci nebyly u léčby samotným risperidonem a kombinovanou léčbou s topiramátem statisticky významné. Byla pozorována minimální změna farmakokinetiky celkové účinné frakce (risperidonu a 9-hydroxyrisperidonu) a nebyla pozorována žádná změna 9-hydroxyrisperidonu. Nedošlo k významným změnám v systémové expozici celkové účinné frakce risperidonu ani topiramátu. Byl-li topiramát přidán ke stávající léčbě risperidonem (1 – 6 mg/den), byly nežádoucí účinky hlášeny častěji (90 % oproti 54 %) než před přidáním topiramátu (250 – 400 mg/den). Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky při přidání topiramátu k léčbě risperidonem byly somnolence (27 %, resp. 12 %), parestézie (22 %, resp. 0 %) a nauzea (18 %, resp. 9 %). Hydrochlorothiazid (HCTZ) V interakční studii u zdravých dobrovolníků byla sledována farmakokinetika HCTZ (25 mg/24 hod) a topiramátu (96 mg/12 hod) v rovnovážném stavu po samostatném i při současném podání. Při přidání HCTZ k topiramátu došlo ke zvýšení cmax topiramátu o 27 % a ke zvýšení AUC o 29 %. Klinický význam této změny není znám. Přidání HCTZ k léčbě topiramátem může vyžadovat úpravu dávkování topiramátu. Farmakokinetika HCTZ v rovnovážném stavu nebyla současným podáním topiramátu významně ovlivněna. Klinické laboratorní výsledky ukazují na snížení sérové hladiny draslíku po podání topiramátu nebo HCTZ, které bylo vyšší při současném podání HCTZ a topiramátu. Metformin V interakční studii u zdravých dobrovolníků byla sledována farmakokinetika metforminu a topiramátu v rovnovážném stavu po podání metforminu samostatně i v kombinaci s topiramátem. Z výsledků této studie vyplývá, že při současném podání metforminu a topiramátu byla střední cmax metforminu zvýšena o 18 % a střední AUC0-12hod o 25 %, zatímco střední CL/F byla snížena o 20 %. Topiramát neovlivňoval tmax metforminu. Klinický význam účinku topiramátu na farmakokinetiku metforminu není zřejmý. Perorální plazmatická clearance topiramátu se při současném podání metforminu zdá být

9

snížena. Rozsah změny clearance není znám. Klinický význam účinku metforminu na farmakokinetiku topiramátu není zřejmý. Pokud je v průběhu léčby metforminem zahájena nebo ukončena léčba přípravkem Topiramat Actavis, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost rutinním kontrolám kompenzace diabetu. Pioglitazon V interakční studii u zdravých dobrovolníků byla sledována farmakokinetika pioglitazonu a topiramátu v rovnovážném stavu po podání pioglitazonu samostatně i v kombinaci s topiramátem. Bylo shledáno 15% snížení AUCτ,ss pioglitazonu bez ovlivnění cmax,ss. Tento údaj nebyl statisticky významný. Dále bylo zaznamenáno 13% a 16% snížení cmax,ss a AUCτ,ss aktivního hydroxy-metabolitu a 60% snížení cmax,ss a AUCτ,ss aktivního keto-metabolitu. Klinický význam těchto výsledků není znám. Je-li Topiramat Actavis přidáván k léčbě pioglitazonem nebo pioglitazon k léčbě přípravkem Topiramat Actavis, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost rutinním kontrolám kompenzace diabetu. Glibenklamid V interakční studii u pacientů s diabetem typu 2 byla hodnocena farmakokinetiku glibenklamidu (5 mg/den) v rovnovážném stavu podávaného samostatně a současně s topiramátem (150 mg/den). Při současném podávání s topiramátem došlo k 25% snížení AUC24 glibenklamidu. Systémová expozice aktivnímu metabolitu 4-trans-hydroxy-glibenklamidu (M1) byla snížena o 13 % a 3-cis-hydroxy-glibenklamidu (M2) o 15 %. Farmakokinetika topiramátu v rovnovážném stavu nebyla současným podáním glibenklamidu ovlivněna. Pokud je léčba topiramátem doplněna glibenklamidem nebo naopak, je zapotřebí věnovat zvýšenou pozornost rutinním kontrolám kompenzace diabetu. Další formy interakcí Léky predisponující k nefrolitiáze Topiramat Actavis může v kombinaci s jinými přípravky s predispozicí k nefrolitiáze toto riziko dále zvýšit. Při užívání přípravku Topiramat Actavis by proto uvedené přípravky měly být vysazeny, neboť mohou navodit příhodné prostředí pro zvýšenou tvorbu ledvinových kamenů. Kyselina valproová Současné podávání topiramátu a kyseliny valproové bylo u pacientů, kteří snášeli oba léčivé přípravky jednotlivě, spojováno s hyperamonemií s projevy nebo bez projevů encefalopatie. Ve většině případů známky a příznaky vymizely s vysazením jednoho z léčivých přípravků. Tento nežádoucí účinek nepatří k farmakokinetickým interakcím. Souvislost mezi hyperamonemií a monoterapií topiramátem nebo současným užíváním jiných antiepileptik nebyla zjištěna. Další farmakokinetické studie lékových interakcí Byla provedeny klinické studie k ověření možných farmakokinetických lékových interakcí mezi topiramátem a jinými léčivy. Změny cmax a AUC jako výsledek interakcí jsou shrnuty níže. Druhý sloupec (koncentrace současně podaného léčiva) uvádí, jak se změní koncentrace současně podávaného léčiva uvedeného v prvním sloupci po přidání topiramátu. Třetí sloupec (koncentrace topiramátu) uvádí vliv současně podaného léčiva uvedeného v prvním sloupci na koncentraci topiramátu.

10

Shrnutí výsledků dalších farmakokinetických hodnocení lékových interakcí

Současně podávané léčivo

Koncentrace současně

podávaného léčivaa

Koncentrace topiramátua

Amitriptylin

20% zvýšení cmax a AUC

metabolitu nortryptylinu

NS

Dihydroergotamin (perorální a subkutánní)

Haloperidol

31% zvýšení AUC

redukovaného metabolitu

NS

Propranolol

17% zvýšení cmax u 4-OH

propranololu (topiramát

50 mg/12 hod)

9% a 16% zvýšení cmax,

9% a 17% zvýšení AUC

(40, resp. 80 mg

propranololu/12 hod)

Sumatriptan (perorální a subkutánní)

NS

Pizotifen

Diltiazem

25% snížení AUC diltiazemu

a 18% snížení DEA and

DEM*

20% zvýšení AUC

Venlafaxin

Flunarizin

16% zvýšení AUC

(topiramát 50 mg/12 hod)b

a Hodnoty v % jsou průměrné změny cmax nebo AUC u monoterapie

= žádný účinek na cmax a AUC ( 15% změna) původního léčiva

NS = nebylo studováno *DEA = des acetyl diltiazem, DEM = N-demethyl diltiazem

b AUC flunarizinu se zvyšuje o 14 % u subjektů užívajících flunarizin samostatně. Zvýšení

expozice může být přičítáno akumulaci během dosažení rovnovážného stavu.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Topiramát byl teratogenní u myší, potkanů a králíků. U potkanů přestupuje topiramát placentární bariéru. Údaje z těhotenských registrů (U.K. pregnancy register, North American Antiepileptic Drug (NAAED) pregnancy registry) ukazují, že kojenci, kteří byli v prvním trimestru vystaveni monoterapii topiramátem, mají zvýšené riziko vrozených malformací (např. kraniofaciální defekty jako je rozštěp rtu/patra, hypospadie a anomálie zahrnující různé tělesné systémy). Údaje z registru NAAED týkající se monoterapie topiramátem prokázaly přibližně 3-násobné zvýšení výskytu závažných vrozených vad v porovnání s referenční skupinou, která neužívala antiepileptické léky. Navíc se po léčbě topiramátem více vyskytovala nízká porodní hmotnost (<2500 gramů) ve srovnání s referenční skupinou. Údaje z těchto registrů a dalších studií navíc ukazují, že kombinovaná antiepileptická léčba představuje vyšší riziko teratogenních účinků než monoterapie. Doporučuje se, aby ženy v reprodukčním věku užívaly adekvátní antikoncepci a zvážily alternativní možnosti léčby.

11

Indikace epilepsie Topiramát by měl být těhotné ženě předepsán teprve poté, co byla důkladně informována o známých rizicích nekontrolované epilepsie na těhotenství a potenciálních rizicích léčivého přípravku pro plod. Indikace profylaxe migrény Topiramát je kontraindikován v těhotenství a u žen v reprodukčním věku, pokud neužívají účinnou metodu antikoncepce (viz body 4.3 a 4.5 Interakce s perorální antikoncepcí). Kojení Studie na zvířatech prokázaly vylučování topiramátu do mléka. Vylučování topiramátu do mateřského mléka nebylo v kontrolovaných studiích hodnoceno. Omezené údaje od pacientek svědčí o značném vylučování topiramátu do mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že se do mateřského mléka vylučuje řada léčivých látek, je nutno zvážit důležitost léčivého přípravku pro matku a rozhodnout, zda ukončit kojení nebo přerušit/ukončit léčbu topiramátem (viz bod 4.4). 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Topiramát má malý nebo střední vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Topiramát působí na centrální nervový systém a může způsobovat ospalost, závratě nebo další podobné příznaky. Rovněž může způsobovat zrakové poruchy a/nebo rozmazané vidění. Tyto nežádoucí účinky mohou být potenciálně nebezpečné při řízení nebo obsluze strojních zařízeních, zejména do doby, dokud nebude zjištěna pacientova individuální vnímavost k léčivému přípravku. Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. 4.8 Nežádoucí účinky Bezpečnost topiramátu byla vyhodnocena z databáze klinických studií, která zahrnovala 4 111 pacientů (3 182 užívajících topiramát a 929 užívajících placebo); tito pacienti se účastnili 20 dvojitě zaslepených studií. Dalších 2 847 pacientů se účastnilo 34 otevřených klinických studií s topiramátem v doplňkové léčbě primárních generalizovaných tonicko-klonických křečí, parciálních záchvatů, záchvatů spojených s Lennox-Gastautovým syndromem, v monoterapii nově nebo nedávno diagnostikované epilepsie nebo v profylaxi migrény. Většinou byly nežádoucí účinky mírné nebo středně závažné. Nežádoucí účinky identifikované v klinických studiích a během post-marketingového sledování (označeno „*“) jsou uvedeny podle výskytu v klinických studiích v Tabulce 1 s těmito četnostmi:

Velmi časté

Časté

1/100 až <1/10

Méně časté

1/1000 až <1/100

Vzácné

1/10 000 až < 1/1000

Není známo

z dostupných údajů nelze určit

Nejčastější nežádoucí účinky (pozorované ve dvojitě zaslepených kontrolovaných studiích s topiramátem nejméně v 1 indikaci s výskytem > 5 % a vyšším než bylo u placeba) zahrnují: anorexii, snížení chuti k jídlu, bradyfrenii, depresi, potíže s vyjadřováním, insomnii, abnormální koordinaci, poruchu pozornosti, závratě, dysartrii, dysgeuzii, hypestézii, letargii, poruchu paměti, nystagmus, parestézie, somnolenci, tremor, diplopii, rozmazané vidění, průjem, nauzeu, únavu, podráždění a snížení tělesné hmotnosti.

12

Pediatrická populace Nežádoucí účinky častější (≥ dvojnásobně) u dětí než u dospělých ve dvojitě zaslepených kontrolovaných studiích zahrnují: snížení chuti k jídlu zvýšení chuti k jídlu hyperchloremickou acidózu hypokalémii abnormální chování agresivitu apatii iniciální insomnii sebevražedné myšlenky poruchu pozornosti letargii cirkardiánní poruchu spánkového rytmu špatnou kvalitu spánku zvýšenou tvorbu slz sinovou bradykardii abnormální pocity poruchu chůze. Nežádoucí účinky, které byly hlášeny u dětí ale nikoli u dospělých v dvojitě zaslepených kontrolovaných studiích, zahrnují: eosinofilii psychomotorickou hyperaktivitu vertigo zvracení hypertermii pyrexii narušenou schopnost učení.

13

Tabulka 1: Nežádoucí účinky topiramátu

Třídy orgánových systémů

Velmi časté

Časté

Méně časté

Vzácné

Není známo

14

Infekce a infestace

Nasofaringitida*

Poruchy krve a lymfatického systému

Anemie

Leukopenie, trombocytopenie, lymfadenopatie, eosinofilie

Neutropenie*

Poruchy imunitního systému

Hypersenzitivita

Alergický edém*, edém spojivek*

Poruchy metabolismu a výživy

Anorexie, snížení chuti k jídlu

Metabolická acidóza, hypokalemie, zvýšení chuti k jídlu, polydipsie

Hyperchloremická acidóza

Psychiatrické poruchy

Deprese

Bradyfrenie, insomnie, expresivní porucha řeči, úzkost, stav zmatenosti, dezorientace, agresivita, změna nálady, agitovanost, výkyvy nálady, depresivní nálada, vztek, abnormální chování

Sebevražedné představy, sebevražedné pokusy, halucinace, psychotická porucha, sluchové halucinace, zrakové halucinace, apatie, nedostatek spontánní řeči, porucha spánku, afektivní labilita, snížení libida, neklid, pláč, dysfemie, euforická nálada, paranoia, perseverace, panické ataky, plačtivost, porucha čtení, časná insomnie, plochý afekt, abnormální myšlení, ztráta libida, lhostejnost, střední insomnie, roztržitost, brzké ranní probouzení, panická reakce, povznesená nálada

Mánie, panická porucha, pocit zoufalství*, hypománie

Poruchy nervového systému

Parestézie, somnolence, závratě

Porucha pozornosti, porucha paměti, amnézie, kognitivní porucha, mentální porucha, zhoršené psychomotorické dovednosti, konvulze, abnormální koordinace, tremor, letargie,

Snížená úroveň vědomí, záchvat typu grand mal, defekt zrakového pole, komplexní parciální záchvat, porucha řeči, psychomotorická hyperaktivita, synkopa, senzitivní

Apraxie, cirkadiánní porucha spánkového rytmu, hyperestézie, hyposmie, anosmie, esenciální tremor, akineze, nereagující na podnět

15

hypestézie, nystagmus, dysgeuzie, porucha rovnováhy, dysartrie, intenční tremor, sedace

poškození, slinění, hypersomnie, afázie, opakovaná řeč, hypokineze, dyskineze, posturální závratě, nekvalitní spánek, pálivý pocit, ztráta senzitivity, parosmie, cerebelární syndrom, dysestézie, hypogeuzie, stupor, neobratnost, aura, ageuzie, dysgrafie, dysfázie, periferní neuropatie, presynkopa, dystonie, mravenčení

Poruchy oka

Rozmazané vidění, diplopie, porucha vidění

Snížení zrakové ostrosti, skotom, myopie*, abnormální pocit v oku*, suché oko, fotofobie, blefarospasmus, zvýšená tvorba slz, fotopsie, mydriáza, presbyopie

unilaterární slepota, tranzitní slepota, glaukom, porucha akomodace, poškození vnímaní hloubky zrakové ostrosti, scintilační skotom, otok očních víček*, neschopnost vidět ve tmě, amblyopie

Glaukom s uzavřeným úhlem*, makulopatie*, porucha hybnosti oka*

Poruchy ucha a labyrintu

Vertigo, tinitus, bolest ucha

Hluchota, jednostranná hluchota, percepční hluchota, ušní diskomfort, porucha sluchu

Srdeční poruchy

Bradykardie, sinová bradykardie, palpitace

Cévní poruchy

Hypotenze, ortostatická hypotenze, návaly, návaly horka

Raynaudův fenomén

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Dyspnoe, epistaxe, nazální překrvení, rinorea

Námahová dušnost, hypersekrece v paranazálních dutinách, dysfonie

Gastrointestinální poruchy

Nauzea, průjem

Zvracení, zácpa, bolest horní polovinybřicha, dyspepsie, bolest břicha,

Pankreatitida, flatulence, refluxní choroba jícnu,

16

sucho v ústech, žaludeční diskomfort, orální parestézie, gastritida, břišní diskomfort

bolest dolní poloviny břicha, orální hypestézie, krvácení z dásně, distenze břicha, diskomfort v epigastriu, citlivost břicha, hypersekrece slin, bolest úst, zápach z úst, glosodynie

Poruchy jater a žlučových cest

Hepatitida, jaterní selhání

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Alopecie, vyrážka, pruritus

Anhidróza, hypestézie tváře, kopřivka, erytém, generalizovaný pruritus, makulózní vyrážka, kožní diskolorace, alergická dermatitida, otok obličeje

Stevens-Johnsonův syndrom*, erythema multiforme*, netypický pach kůže, periorbitální otok*, lokalizovaná kopřivka

Toxická epidermální nekrolýza*

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, svalový spasmus, myalgie, svalová fascikulace, svalová slabost, muskuloskeletální bolest hrudníku

Otok kloubů*, muskuloskeletální ztuhlost, bolest v boku, svalová únava

diskomfort končetiny*

Poruchy ledvin a močových cest

Nefrolitiáza, polakisurie, dysurie

Močový konkrement, inkontinence moči, hematurie, inkontinence urgentní močení, renální kolika, renální bolest

Uretrální kameny, renální tubulární acidóza*

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Erektilní dysfunkce, sexuální dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Únava

Pyrexie, astenie, podrážděnost, porucha chůze, abnormální pocit, malátnost

Hypertermie, žízeň, onemocnění podobné chřipce*, stagnace, chladná akra končetin, pocit opilosti, pocit roztřesenosti

Otok obličeje, kalcinóza

Vyšetření

Snížení hmotnosti

Zvýšení hmotnosti*

Přítomnost močových krystalů, abnormální test chůze po čáře, snížení počtu bílých krvinek, zvýšení

Snížení bikarbonátu v krvi

17

jaterních enzymů

Sociální okolnosti

Narušená schopnost učení

* Identifikováno jako nežádoucí účinek ze spontánních post-marketingových hlášení. Frekvence byla vypočítána na základě údajů z klinických studií.

4.9 Předávkování Známky a příznaky Byly hlášeny případy předávkování topiramátem. K známkám a příznakům patřily křeče, ospalost, poruchy řeči, rozmazané vidění, dvojité vidění, narušené myšlenkové pochody, letargie, abnormální koordinace, ztuhlost, hypotenze, abdominální bolest, agitovanost, závratě a deprese. Ve většině případů nebyly klinické důsledky závažné, byla však hlášena úmrtí po současném předávkování více přípravky včetně topiramátu. Předávkování topiramátem může vyústit v závažnou metabolickou acidózu (viz bod 4.4). Léčba Při předávkování topiramátem by v krátkém časovém odstupu od pozření léku měl být neprodleně vyprázdněn obsah žaludku laváží nebo vyvoláním zvracení. Aktivní uhlí vykazuje in vitro absorpci topiramátu. Měla by být zavedena vhodná podpůrná léčba a pacient dostatečně zavodněn. Účinným prostředkem eliminace topiramátu z organismu je hemodialýza. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika, antimigrenika, ATC kód: N03AX11 Topiramát je klasifikován jako monosacharid substituovaný sulfamátem. Přesný mechanismus, jakým topiramát dosahuje antikonvulzivního účinku a účinku v profylaxi migrény, není znám. V elektrofyziologických a biochemických studiích na tkáňových kulturách neuronů byly identifikovány tři vlastnosti, které mohou přispívat k antiepileptickému účinku topiramátu. Akční potenciály opakovaně získané dlouhodobou depolarizací neuronů byly topiramátem blokovány v závislosti na čase, což by mohlo svědčit o blokádě sodíkového kanálu v závislosti na jeho stavu. Topiramát dále zvyšuje frekvenci, ve které -aminobutyrát (GABA) aktivuje GABAA receptory, a zvyšuje tak schopnost GABA indukovat vstup chloridových iontů do neuronů. Toto zjištění ukazuje na potenciaci aktivity tohoto inhibičního neurotransmiteru topiramátem. Tento účinek nebyl blokován flumazenilem, antagonistou benzodiazepinu, po podání topiramátu nedocházelo k prodloužení doby otevření kanálu, což odlišuje topiramát od barbiturátů, které modulují GABAA receptory. Vzhledem k výrazné odlišnosti antiepileptického profilu topiramátu a benzodiazepinů je topiramát schopen modulovat subtyp GABAA receptoru necitlivého k benzodiazepinům. Topiramát antagonizuje schopnost kainátu aktivovat subtyp kainát/AMPA (kyselina -amino-3-hydroxy-5-methylisoxazol-4-propionová) excitačního glutamátového receptoru, nemá však žádný zjevný účinek na aktivitu N-methyl-D-aspartátu (NMDA) na NMDA receptorovém subtypu. Tyto účinky topiramátu jsou

18

závislé na koncentraci v rozmezí od 1 do 200 μmol, s minimální účinností pozorovanou v koncentracích 1 až 10 μmol. Topiramát inhibuje kromě toho i některé izoenzymy karboanhydrázy. Tento farmakologický účinek je mnohem slabší než analogický účinek acetazolamidu, známého inhibitoru karboanhydrázy, a není považován za zásadní složku antiepileptického účinku topiramátu. Ve studiích na zvířatech byl antikonvulzivní účinek topiramátu prokázán při velkých záchvatech vyvolaných elektrošokem u myší a potkanů a topiramát byl účinný v modelech epilepsie na hlodavcích včetně tonických a pseudoabstinenčních záchvatů u spontánně epileptických potkanů a tonických a klonických záchvatů indukovaných u potkanů drážděním amygdaly nebo globální ischemií. Topiramát vykazuje pouze slabý účinek při blokádě klonických záchvatů indukovaných GABAA receptorovým antagonistou pentylenetrazolem. Zatímco po současném podávání topiramátu a karbamazepinu nebo fenobarbitalu byl u myší zaznamenán synergický antikonvulzivní účinek, po kombinaci s fenytoinem byl zaznamenán antikonvulzivní účinek aditivní. V přísně kontrolovaných doplňujících (add-on) studiích nebyla prokázána souvislost mezi plazmatickými koncentracemi topiramátu a jeho klinickou účinností. U lidí nebyl prokázán rozvoj tolerance. Záchvaty absence Výsledky dvou studií (CAPSS-326 a TOPMAT-ABS-001) ukazují, že léčba topiramátem nesnižuje frekvenci záchvatů absence. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti V porovnání s jinými antiepileptiky vykazuje topiramát dlouhý plazmatický poločas, lineární farmakokinetiku, převážně renální clearance, absenci signifikantních vazeb na bílkoviny a nedostatek klinicky relevantních aktivních metabolitů. Topiramát není silným enzymovým induktorem, může být užíván bez ohledu na příjem potravy a jeho plazmatické hladiny nemusejí být rutinně monitorovány. V klinických hodnoceních nebyl prokázán konzistentní vztah mezi plazmatickými koncentracemi a účinností nebo nežádoucími účinky. Absorpce Topiramát je rychle a dobře vstřebáván. Po perorálním podání dávky 100 mg dosáhne u zdravých subjektů střední plazmatická koncentrace vrcholu (cmax) 1,5 μg/ml během 2 až 3 hodin (tmax). Studium zbytkové radioaktivity v moči prokázalo, že průměrný rozsah absorpce 100mg perorální dávky 14C-topiramátu představoval nejméně 81 %. Příjem potravy neměl na biologickou dostupnost topiramátu klinicky významný účinek. Distribuce Vazba na plazmatické bílkoviny představuje zpravidla 13 až 17 %. Bylo sledováno vazebné místo s nízkou kapacitou pro topiramát na povrchu erytrocytů nebo v erytrocytech saturovatelné při plazmatických koncentracích vyšších než 4 μg/ml. Distribuční objem se měnil v opačném poměru k dávce. Průměrný zdánlivý distribuční objem se podařilo stanovit na 0,80 až 0,55 l/kg hmotnosti po jednotlivé dávce v rozpětí 100 až 1 200 mg. Byl zaznamenán vliv pohlaví na distribuční objem. Hodnoty získané u žen představují přibližně 50 % hodnot mužů. To pravděpodobně souvisí s vyšším podílem tělesného tuku u pacientek a nemá klinický význam.

19

Biotransformace Topiramát není u zdravých dobrovolníků extenzivně metabolizován (přibližně z 20 %). U pacientů léčených současně dalšími antiepileptiky patřícími ke známým enzymovým induktorům se může metabolismus zvýšit až na 50 %. Celkem se podařilo izolovat šest metabolitů vzniklých hydroxylací, hydrolýzou a glukuronidací, které byly izolovány, charakterizovány a identifikovány v lidské plazmě, moči a stolici. Každý z nich představuje méně než 3 % celkové radioaktivity po podání

14C-topiramátu. Dva metabolity měly zachovanou podstatnou část struktury topiramátu, avšak s nízkou nebo nulovou antiepileptickou účinností. Eliminace U lidí představují hlavní eliminační cestu nezměněného topiramátu a jeho metabolitů ledviny (nejméně 81 % dávky). Během čtyř dnů bylo do moče vyloučeno přibližně 66 % nezměněného

14C-topiramátu. Při užívání 50 mg a 100 mg topiramátu dvakrát denně byla průměrná renální clearance 18 ml/min u dávky 50 mg a 17 ml/min u dávky 100 mg. Byla zjištěna renální tubulární reabsorpce topiramátu. Toto zjištění se opírá o výsledky předklinických studií s potkany, kterým byl zároveň s topiramátem podáván probenecid, což významně zvýšilo renální clearance topiramátu. Všeobecně se plazmatická clearance u lidí pohybovala po perorálním podání mezi 20 až 30 ml/min. Topiramát vykazuje u různých osob malé rozdíly v plazmatických koncentracích, jeho farmakokinetika je proto snadno předvídatelná. Farmakokinetika topiramátu je lineární s plazmatickou clearance, která zůstává konstantní. Plocha pod křivkou plazmatické koncentrace se u zdravých osob po jednorázovém podání 100 až 400 mg topiramátu perorálně zvyšuje proporcionálně s dávkou. Pacienti s normálními ledvinovými funkcemi potřebují k navození rovnovážného stavu plazmatických koncentrací 4 až 8 dní. Průměrná cmax po opakovaném podání dvakrát denně perorálně v dávce 100 mg zdravým subjektům činí 6,76 μg/ml. Po opakovaném podání 50 a 100 mg topiramátu dvakrát denně činí průměrný eliminační poločas přibližně 21 hodin. Opakované podávání 100 až 400 mg topiramátu 2x denně současně s fenytoinem nebo karbamazepinem zvyšuje plazmatické koncentrace topiramátu v závislosti na dávce. Plazmatická a renální clearance topiramátu se snižují u pacientů se středně těžkou a těžkou poruchou funkce ledvin (CLCR 70 ml/min). U pacientů s poruchami funkce ledvin se proto předpokládá vyšší

rovnovážná plazmatická koncentrace než u jedinců s fyziologickou funkcí ledvin. Navíc pacienti s poškozením ledvin potřebují delší čas k dosažení rovnovážného stavu při každé dávce. U pacientů se středně těžkým a těžkým poškozením ledvin se doporučuje polovina obvyklé počáteční a udržovací dávky. Topiramát se z plazmy efektivně odstraňuje hemodialýzou. Prodloužená doba hemodialýzy může způsobit pokles koncentrace topiramátu pod hladiny, které jsou nezbytné k udržení jeho protizáchvatového účinku. Aby se zabránilo rychlému poklesu plazmatické koncentrace topiramátu při hemodialýze, může být nutná dodatečná dávka topiramátu. Při úpravě dávky se má zohlednit 1) délka dialýzy, 2) rychlost clearance použitého dialyzačního zařízení, a 3) efektivní renální clearance topiramátu dialyzovaného pacienta. Plazmatická clearance topiramátu se pacientů se středně závažným až závažným poškozením jater snižuje v průměru o 26%. Z tohoto důvodu by měl být topiramát u pacientů s poškozením jater podáván s opatrností. U starších osob se plazmatická clearance topiramátu nemění, pokud však pacienti současně netrpí ledvinovým onemocněním. Pediatrická populace (farmakokinetika u dětí do 12 let) Farmakokinetika topiramátu je u dětí, podobně jako u doplňkové léčby dospělých, lineární, clearance nezávislá na dávce a rovnovážné plazmatické koncentrace rostou proporcionálně s dávkou. Děti však

20

vykazují vyšší clearance a kratší eliminační poločas. Proto může být plazmatická koncentrace topiramátu téže dávky v mg/kg u dětí nižší než u dospělých. Stejně jako u dospělých antiepileptika působící jako induktory jaterních enzymů snižují rovnovážnou plazmatickou koncentraci topiramátu. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti V neklinických studiích fertility nebyly u samců ani samic potkanů v dávkách až do 100 mg/kg/den pozorovány žádné vlivy na fertilitu, přestože maternální i paternální toxicita byla pozorována již při dávkách 8 mg/kg/den. V neklinických studiích se ukázalo, že topiramát měl u studovaných druhů (myši, potkani a králíci) teratogenní účinek. U myší byly u dávky 500 mg/kg/den sníženy hmotnost plodů a skeletální osifikace ve shodě s maternální toxicitou. Celkové počty malformací plodu u myší byly zvýšeny pro všechny léčené skupiny (20, 100 a 500 mg/kg/den). U potkanů byla už od dávky 20 mg/kg/den pozorována na dávce závislá maternální a embryo/fetální toxicita (snížení hmotnosti plodů a/nebo skeletální osifikace), dávky 400 mg/kg/den a vyšší měly teratogenní účinky (defekty končetin a prstů). U králíků byla na dávce závislá maternální toxicita pozorována již od dávky 10 mg/kg/den, embryo/fetální toxicita (zvýšená úmrtnost) již od dávky 35 mg/kg/den a dávka 120 mg/kg/den měla teratogenními účinky (malformace žeber a obratlů). Teratogenní účinky pozorované u potkanů a králíků byly podobné účinkům pozorovaným u inhibitorů karboanhydrázy, které nebyly spojeny s malformacemi u člověka. Účinky na růst byly naznačeny také nižší porodní hmotností a hmotností během laktace u mláďat samic potkanů léčených 20 nebo 100 mg/kg/den během březosti a laktace. U potkanů přestupoval topiramát placentární bariéru. U nedospělých potkanů vyústilo podávání topiramátu v dávce do 300 mg/kg/den během období vývoje odpovídajícího dětství a dospívání v toxicitu podobnou toxicitě u dospělých jedinců (snížení příjmu potravy se snížením přírůstku tělesné hmotnosti, centrolobulární hepatocelulární hypertrofie). Nebyl pozorován relevantní účinek na růst dlouhých kostí (tibie) nebo minerální kostní denzitu (femur), vývoj před odstavením, reprodukční vývoj, neurologický vývoj (včetně hodnocení paměti a učení), páření a plodnost nebo hysterotomní parametry. V souboru in vitro a in vivo testů na mutagenitu nevykázal topiramát genotoxický potenciál. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety: Mannitol (E421, předbobtnalý kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát Potah: 25 mg Potahová soustava Opadry II 85F18422 bílá: polyvinylalkohol, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, mastek 50 mg Potahová soustava Opadry II 85G32312 žlutá: polyvinylalkohol, mastek, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, sójový lecitin (E322), žlutý oxid železitý (E172) 100 mg

21

Potahová soustava Opadry II 85G32313 žlutá: polyvinylalkohol, mastek, oxid titaničitý (E171), makrogol 3350, žlutý oxid železitý (E172), sójový lecitin (E322) 6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky Doba použitelnosti po otevření: 100 dní (pouze plastové lahvičky) 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 6.5 Druh obalu a velikost balení Blistry Al/Al a lahvička z HDPE s víčkem na zacvaknutí obsahující 7, 10, 14, 20, 56 a 60 potahovaných tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf. Reykjavikurvegur 76-78 220 Hafnarfjordur Island 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

25 mg: 21/605/09-C 50 mg: 21/606/09-C 100 mg: 21/607/09-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

26.08.2009/ 21.6.2012 10. DATUM REVIZE TEXTU 7.11.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička na blistry 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Topiramat Actavis 25 mg Topiramat Actavis 50 mg Topiramat Actavis 100 mg Potahované tablety topiramatum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje topiramatum 25 mg. Jedna tableta obsahuje topiramatum 50 mg. Jedna tableta obsahuje topiramatum 100 mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

<50 mg, 100 mg>: Obsahuje sójový lecitin. Pro další informace čtěte příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

7, 10, 14, 20, 56, 60 potahovaných tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Actavis Group PTC ehf. Reykjavikurvegur 76-78 220 Hafnarfjordur Island 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg. č.: 21/605/09-C Reg. č.: 21/606/09-C Reg. č.: 21/607/09-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Číslo šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU topiramat actavis 25 mg topiramat actavis 50 mg topiramat actavis 100 mg

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU Etiketa na lahvičku 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Topiramat Actavis 25 mg Topiramat Actavis 50 mg Topiramat Actavis 100 mg Potahované tablety topiramatum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje topiramatum 25 mg. Jedna tableta obsahuje topiramatum 50 mg. Jedna tableta obsahuje topiramatum 100 mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

<50 mg, 100 mg>: Obsahuje sójový lecitin. Pro další informace čtěte příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

7, 10, 14, 20, 56, 60 potahovaných tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Actavis Group PTC ehf. Reykjavikurvegur 76-78 220 Hafnarfjordur Island 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg. č.: 21/605/09-C Reg. č.: 21/606/09-C Reg. č.: 21/607/09-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Číslo šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Topiramat Actavis 25 mg Topiramat Actavis 50 mg Topiramat Actavis 100 mg Potahované tablety topiramatum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Actavis Group PTC ehf. 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. š.: 5.

JINÉ