nahoru

Varianty

Kód	Náz.	Forma
0052190	POR TBL NOB 112X5MG	Tableta, Perorální podání
0014258	POR TBL NOB 28X5MG	Tableta, Perorální podání
0052188	POR TBL NOB 30X5MG	Tableta, Perorální podání
0052189	POR TBL NOB 90X5MG	Tableta, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak TENSIGAL 5 MG

PŘÍBALOVÁ INFORMACE - Rp.

Tensigal 5mg

Tensigal 10 mg

(amlodipinum)

Vážená pacientko, vážený paciente,čtěte prosím tuto informaci pozorně!

Tato příbalová informace obsahuje důležité informace o přípravku Tensigal 5 mg nebo 10 mg tablety. Přečtěte si ji laskavě pozorně dříve, než začnete přípravek užívat. Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat pročíst znovu.

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud něčemu nerozumíte nebo máte další otázky, obraťte se na svého lékaře nebo lékárníka.

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je přípravek Tensigal a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Tensigal užívat

3. Jak se přípravek Tensigal užívá

4. Možné nežádoucí účinky

5. Uchovávání přípravku Tensigal

6. Další informace

- Léčivá látka : Jedna tableta obsahuje amlodipini besilas 6,95 mg nebo 13,9 mg, což odpovídá 5 nebo

10 mg amlodipinu v jedné tabletě.

- Pomocné látky: mikrokrystalická celulosa, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, sodná sůl

karboxymethylškrobu, magnesium-stearát.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

IVAX Pharmaceuticals s.r.o., Opava, Česká republika

1. CO JE PŘÍPRAVEK TENSIGAL A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

TENSIGAL je léčivý přípravek ze skupiny nazývané blokátory vápníkových kanálů. Přípravek Tensigal snižuje propustnost vápníkových kanálů. Snižuje napětí hladké svaloviny cévní stěny, čímž dochází ke snížení krevního tlaku a krev může procházet cévou snáze. Pomalý nástup účinku zamezuje nebezpečí posturální hypotenze (vznik závratí při náhlé změně polohy). Jednou denně podaný přípravek Tensigal vede ke snížení krevního tlaku po dobu celých 24 hodin. U nemocných s anginou pectoris (projevující se typickou svíravou bolestí na hrudníku) přípravek Tensigal podaný jednou denně zvyšuje zásobení srdce krví, a tím zlepšuje přísun kyslíku, což snižuje četnost záchvatů bolesti a spotřebu nitroglycerinu. K léčbě vysokého krevního tlaku nebo anginy pectoris mohou přípravek Tensigal užívat i nemocní se selháváním srdečním.

Proč bych měl(a) užívat přípravek Tensigal?

Přípravek Tensigal se používá k léčbě zvýšeného krevního tlaku a anginy pectoris (nedostatečného prokrvení srdečního svalu). Může být užit samostatně nebo v kombinaci s jinými léky na snížení krevního tlaku.

Jaká je léková forma přípravku ?

Přípravek TENSIGAL 5 mg se dodává jako bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 8 mm s půlicí rýhou na jedné straně tablety, na druhé straně tablety je vyraženo „AB“ a „5“.

Přípravek TENSIGAL 10 mg se dodává jako bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 10 mm s půlicí rýhou na jedné straně tablety, na druhé straně tablety je vyraženo „AB“ a „10“.

Přípravek je balen v blistrech a jedno balení obsahuje 28, 30, 90 a 112 tablet.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK TENSIGAL UŽÍVAT

Kdy byste neměl(a) užívat přípravek Tensigal?

Neužívejte přípravek Tensigal, jestliže jste přecitlivělí na amlodipin nebo jiné látky ze skupiny dihydropyridinů, případně na pomocné látky přípravku.

Co se musí brát v úvahu při léčbě nemocných s poruchou funkce jater ?

Nemocní s poruchou jaterních funkcí mohou přípravek Tensigal užívat jen s mimořádnou opatrností.

Je nutná úprava dávkování při léčbě starších osob nebo u nemocných s poruchou funkce ledvin?

U starších osob ani u osob s poruchou funkce ledvin není třeba nijak měnit dávkování.

Poraďte se s lékařem i v případě, že se Vás některá shora uvedená tvrzení týkala i v minulosti.

Může Tensigal ovlivnit pozornost při řízení motorových vozidel a obsluze strojů ?

Klinické zkušenosti s amlodipinem ukazují, že je nepravděpodobné, že by tato látka zhoršila schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje.

Může být Tensigal užíván s jinými léky?

Přípravek Tensigal může být bezpečně užíván společně s dalšími léky. Přesto, prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

3. JAK SE PŘÍPRAVEK TENSIGAL UŽÍVÁ

Jaké množství máte užívat a jak často ?

Přesné dávkování vždy určí lékař. Úvodní dávka u dospělých je 5 mg ( 1 tableta přípravku TENSIGAL 5 mg ) jednou denně. Dávku může lékař zvýšit až na nejvyšší denní dávku 10 mg ( 1 tableta přípravku TENSIGAL 10 mg nebo 2 tablety přípravku TENSIGAL 5 mg ) jednou denně.

Jak a kdy máte užívat přípravek Tensigal

• Tablety užívejte nejlépe ve stejnou denní dobu

• Tabletu zapijte malým douškem tekutiny ( vody)

• Je důležité, abyste svévolně neukončoval/a užívání přípravku Tensigal. V případě pochybností se poraďte s lékařem nebo lékárníkem

Co máte udělat, když užijete příliš mnoho tablet?

Neužívejte víc tablet, než kolik Vám předepsal lékař. Pokud byste si vzal(a) více tablet, než kolik si máte vzít, nebo pokud si Váš přípravek vezme někdo jiný, informujte o tom ihned svého lékaře nebo se obraťte na nejbližší středisko první pomoci.

Co dělat, pokud vynecháte dávku?

Pokud si zapomenete vzít dávku, není třeba se znepokojovat. Nenahrazujte vynechanou dávku a vezměte si další dávku ve správnou dobu.

Jak rychle začně přípravek Tensigal působit ?

Účinek léku se projeví během několika dnů. Jestliže máte pocit, že účinek přípravku Tensigal je příliš silný nebo příliš slabý, řekněte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Přípravek Tensigal je obvykle dobře snášen, ale jako všechny léčivé přípravky může občas způsobovat nežádoucí účinky.

Mohou se vyskytnout bolesti hlavy, otoky - zejména kolem kotníků, slabost, ospalost, pocit na zvracení, bolesti břicha, návaly, bušení srdce a nevolnost. Vzácně může vzniknout svědění a vyrážka, dušnost, svalové křeče, nechutenství, zvýšená četnost močení, vypadávání vlasů, bolesti v zádech, změny nálady, svalové bolesti, poruchy zraku, zbytnění sliznice dásní a erythema multiforme

( puchýřnaté onemocnění kůže a sliznic).

Případný výskyt nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí oznamte prosím Vašemu ošetřujícímu lékaři.

Pokud zpozorujete jakékoli nežádoucí účinky, a to i neuvedené v této příbalové informaci nebo pokud si nejste jisti účinkem tohoto léčivého přípravku, informujte o tom prosím svého lékaře nebo lékárníka.

5. UCHOVÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU TENSIGAL

Uchovávejte přípravek při teplotě do 30 °C.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

6. DALŠÍ INFORMACE

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci:

Česká republika IVAX Pharmaceuticals s.r.o. Ostravská 29 747 70 Opava Tel. +420 553 641111 Fax +420 553 642150

Kdy byla tato příbalová informace schválena ?

25.4.2007

---

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Souhrn údajů o přípravku

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

TENSIGAL 5 mg

TENSIGAL 10 mg

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka: amlodipinum.

Tablety obsahují amlodipini besilas 6,95 mg nebo 13,9 mg, což odpovídá 5 nebo 10 mg amlodipinu v jedné tabletě.

Pomocné látky viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Tensigal 5 mg: bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 8 mm, s půlicí rýhou na jedné straně a s vyraženým „AB“ a „5“ na straně druhé.

Tensigal 10 mg: bílé, kulaté, ploché tablety o průměru 10 mm, s půlicí rýhou na jedné straně a s vyraženým „AB“ a „10“ na straně druhé.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Amlodipin je indikován k léčbě hypertenze v první linii a u většiny pacientů může být pro kontrolu krevního tlaku užíván v monoterapii. Přidání amlodipinu může být prospěšné i u těch pacientů, u nichž se nepodařilo dosáhnout adekvátní kontroly krevního tlaku jednotlivým antihypertenzivem; amlodipin lze užít v kombinaci s thiazidovými diuretiky, alfa-blokátory, blokátory beta-adrenergních receptorů nebo inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu.

Amlodipin je indikován k léčbě ischemie myokardu v první linii, ať už je způsobená fixní obstrukcí (stabilní angina pectoris) nebo vasospasmem či vasokonstrikcí (Prinzmetalova neboli variantní angina pectoris). Amlodipin lze užít i v těch případech, kdy na vazospastickou/vazokonstrikční komponentu lze usuzovat na základě klinického stavu, aniž by vazospasmus či vazokonstrikce byly prokázány. Amlodipin lze užít jako monoterapii, nebo v kombinaci s dalšími antianginózními přípravky i u pacientů s anginou pectoris refrakterní vůči nitrátům anebo vůči blokátorům beta-adrenergních receptorů v adekvátních dávkách.

4.2 Dávkování a způsob podání

V léčbě jak hypertenze, tak anginy pectoris, je obvyklá počáteční dávka 5 mg amlodipinu jedenkrát denně; tu je pak možno zvyšovat až na maximální dávku 10 mg, v závislosti na individuální reakci pacienta.

V případě současného podávání s thiazidovými diuretiky, beta-blokátory a inhibitory ACE není nutno dávkování amlodipinu nijak upravovat.

Použití u starších nemocných

U starších nemocných se doporučuje užít obvyklé doporučené dávkování. Podobnou dávku amlodipinu snášejí jak mladší nemocní, tak i starší nemocní stejně dobře.

Použití u dětí

Bezpečnost a účinnost amlodipinu u dětí nebyla stanovena.

Užití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Užití u pacientů se selháním ledvin

U těchto pacientů lze užít amlodipin v normálním dávkování. Změny plazmatických koncentrací amlodipinu nekorelují s rozsahem postižení ledvin. Amlodipin není dialyzovatelný.

4.3 Kontraindikace

Amlodipin je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí na dihydropyridinum, amlodipin, nebo kteroukoliv složku přípravku.

4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Užití u pacientů se srdečním selháním

V dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selháním NYHA III a IV neischemické etiologie byl u pacientů léčených amlodipinem hlášen vyšší výskyt plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem (viz bod 5.1 Farmakokinetické vlastnosti).

Užití u pacientů se zhoršenou funkcí jater

Podobně jako u všech blokátorů kalciového kanálu je také u amlodipinu plazmatický poločas vylučování u nemocných se sníženou funkcí jater prodloužen. Dávkovací schéma u těchto pacientů nebylo stanoveno. V těchto případech je třeba podávat lék s mimořádnou opatrností.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Amlodipin lze zcela bezpečně podávat současně s thiazidovými diuretiky, alfa-blokátory, beta-blokátory, inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu, dlouhodobě působícími nitráty, sublingválním nitroglycerinem, nesteroidními antiflogistiky, antibiotiky a perorálními antidiabetiky.

Data ze studií in vitro, prováděných s lidskou plazmou, neprokázala žádný účinek amlodipinu na vazbu testovaných léčiv (digoxinu, phenytoinu, warfarinu nebo indomethacinu) na bílkoviny plazmy.

Účinek jiných léků na amlodipin
Cimetidin: Současné podávání cimetidinu s amlodipinem neovlivňuje farmakokinetiku amlodipinu.

Grapefruitová šťáva: Současné podání 240 ml grepfruitové šťávy s jednotlivou perorální dávkou amlodipinu 10 mg u 20 zdravých dobrovolníků nemělo žádný signifikantní účinek na farmakokinetiku amlodipinu.
Antacida obsahující hliník/hořčík: Současné podání antacid obsahujících hliník/hořčík s jednotlivou dávkou amlodipinu nemělo signifikantní účinek na farmakokinetiku amlodipinu.

Sildenafil: Jednotlivá dávka 100 mg sildenafilu u pacientů s hypertenzí neměla žádný účinek na farmakokinetické vlastnosti amlodipinu. Pokud byly amlodipin a sildenafil užity v kombinaci, každý přípravek uplatnil nezávisle svůj účinek na snížení krevního tlaku.

Účinek amlodipinu na jiné léky

Atorvastatin: Současné podávání mnohočetných dávek amlodipinu 10 mg s 80 mg atorvastatinu neovlivnilo významně farmakokinetické vlastnosti atorvastatinu v ustáleném stavu.

Digoxin: Současné podávání digoxinu s amlodipinem nezměnilo sérové hladiny digoxinu ani renální clearance digoxinu u zdravých dobrovolníků

Ethanol (alkohol): Ani jednorázová ani mnohočetné dávky amlodipinu 10 mg neměly žádný signifikantní účinek na farmakokinetiku ethanolu.

Warfarin: Současné podání amlodipinu s warfarinem neovlivňuje působení warfarinu na protrombinový čas.

Cyklosporin: Farmakokinetické studie s cyklosporinem prokázaly, že amlodipin nemění významně farmakokinetiku tohoto imunosupresiva.

Ovlivnění laboratorních testů : není známo

4.6 Těhotenství a kojení

Bezpečnost amlodipinu v době těhotenství a kojení u člověka nebyla stanovena. Ve studiích reprodukce u zvířat amlodipin nevykázal žádné toxické účinky, s výjimkou opoždění a prodloužení porodu u potkanů po podání 50x vyšší dávky než je maximální doporučená dávka u člověka. Proto se jeho použití v těhotenství doporučuje pouze tehdy, pokud neexistuje jiná bezpečnější alternativa a pokud onemocnění samo o sobě vede k většímu riziku pro matku a plod.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Klinické zkušenosti s amlodipinem ukazují, že je nepravděpodobné, že by tato látka zhoršila schopnost pacienta řídit a obsluhovat stroje.

8. Nežádoucí účinky

Amlodipin je dobře tolerován. V klinických studiích kontrolovaných placebem, které zahrnuly pacienty s hypertenzí nebo anginou pectoris, patřily k nejčastěji pozorovaným nežádoucím účinkům:

Autonomní nervový systém: návaly

Tělo jako celek: únava

Kardiovaskulární systém, obecně: otoky

Centrální a periferní nervový systém: závratě, bolesti hlavy

Zažívací systém: nauzea, břišní bolesti

Srdeční frekvence/rytmus: palpitace

Psychické změny: somnolence

V těchto klinických studiích nebyly pozorovány v laboratorních testech žádné klinicky významné odchylky vztahující se k amlodipinu.

Mezi méně časté nežádoucí účinky pozorované po uvedení přípravku na trh, patří:

Autonomní nervový systém: sucho v ústech, zvýšené pocení

Tělo jako celek: astenie, bolesti v zádech, malátnost, bolesti, snížení nebo zvýšení tělesné hmotnosti

Kardiovaskulární systém, obecně: hypotenze, synkopy

Centrální a periferní nervový systém: hypertonie, hypestezie či parestezie, periferní neuropatie, třes

Endokrinní systém: gynekomastie

Zažívací systém: porušená střevní motilita, dyspepsie včetně gastritidy, gingivální hyperplazie, pankreatitida, zvracení

Metabolismus: hyperglykemie

Svalová a kostní soustava: bolesti kloubů, svalové křeče, bolesti svalů

Krevní destičky, krvácení, srážlivost: purpura, trombocytopenie

Psychické změny: impotence, nespavost, změny nálady

Dýchací systém: kašel, dušnost

Kožní systém: alopecie, změny zbarvení kůže, kopřivka

Smysly: změny chuti, tinnitus

Močový systém: zvýšená frekvence močení, mikční poruchy, nykturie

Cévní systém: vaskulitida

Zrak: poruchy zraku

Bílé krvinky: leukopenie

Vzácně se vyskytují alergické reakce včetně svědění, vyrážky, angioedému a erythema multiforme.

Také hepatitida, žloutenka a zvýšení jaterních transamináz byly hlášeny velmi zřídka ( většinou jako důsledek cholestázy). U několika pacientů byly uvedené příznaky v důsledku léčby amlodipinem natolik závažné, že si vyžádaly hospitalizaci. U většiny z nich je příčinná souvislost nejasná.

Podobně jako u ostatních blokátorů kalciových kanálů i u amlodipinu byly vzácně hlášeny nežádoucí účinky, které nelze odlišit od vlastního průběhu základní choroby: infarkt myokardu, arytmie (jako bradykardie, komorová tachykardie a fibrilace síní) a bolesti na hrudi.

4.9 Předávkování

Podle dostupných dat lze soudit, že zřejmé předávkování může vyústit v rozsáhlou periferní vazodilataci a možnou reflexní tachykardii. Byly popsány případy výrazné a pravděpodobně i prolongované systémové hypotenze vedoucí až k šoku s fatálním koncem.

Bylo prokázáno, že podání aktivního uhlí zdravým dobrovolníkům ihned nebo během 2 hodin po požití amlodipinu 10 mg významně snižuje absorpci amlodipinu. V některých případech je užitečné provést výplach žaludku.

Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování amlodipinem vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárních funkcí, včetně monitorování srdeční a respirační funkce, elevace dolních končetin a zvýšené pozornosti cirkulujícímu objemu tekutin a objemu vyloučené moči. Při obnově vaskulárního tonu a krevního tlaku mohou být užitečné vazokonstrikční látky, pokud ovšem jejich aplikace není kontraindikována. K potlačení účinku blokátorů kalciových kanálů je užitečné podat intravenózně monohydrát glukonanu vápenatého. Vzhledem k tomu, že amlodipin se ve značné míře váže na bílkoviny v plazmě, dialýza nemá při předávkování větší význam.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihypertenziva, vazodilatancia, ATC kód: C08CA01

Amlodipin je inhibitorem transportu kalciových iontů (blokátorem pomalých kalciových kanálů neboli antagonistou kalciových iontů) - inhibuje tedy transmembránový transport kalciových iontů do buněk hladkého svalstva cévních stěn a do srdečních buněk.

Mechanismus antihypertenzního působení amlodipinu vyplývá z jeho přímého relaxačního účinku na hladké svalstvo cévní stěny. Přesný mechanismus, jímž amlodipin vede k ústupu anginózních bolestí, nebyl dosud zcela poznán, avšak je známo, že amlodipin snižuje rozsah ischemického poškození myokardu dvěma mechanismy:

1. Amlodipin dilatuje periferní arterioly a tak redukuje celkovou periferní rezistenci (afterload), proti níž musí srdce pracovat. Vzhledem k tomu, že srdeční frekvence při tom zůstává stabilní, snížení dotíženívede k odlehčení práce srdce a snížení spotřeby energie a kyslíkových nároků v myokardu.

2. Mechanismus účinku amlodipinu zahrnuje pravděpodobně také dilataci hlavních větví koronárních tepen a koronárních arteriol, a to jak v normálních, tak i v ischemií postižených oblastech. Důsledkem této dilatace je zlepšená dodávka kyslíku k myokardu u pacientů s koronárními spasmy (Prinzmetalovou čili variantní anginou pectoris) a s vazokonstrikcí koronárních tepen v důsledku kouření.

U nemocných s hypertenzí amlodipin při dávkování jedenkrát denně klinicky významně snižuje krevní tlak vleže i ve stoje po celých 24 hodin. Vzhledem k pomalému nástupu účinku však podání amlodipinu nevede k akutní hypotenzi.

U nemocných s anginou pectoris zvyšuje jedna denní dávka amlodipinu celkovou dobu tolerance fyzické zátěže, oddaluje nástup anginózních bolestí a 1 mm depresí úseku ST na EKG, a snižuje jak frekvenci anginózních atak, tak spotřebu nitroglycerinu.

Studie in vitro prokázaly, že přibližně 97.5% cirkulujícího amlodipinu je navázáno na plazmatické bílkoviny.

Při podání amlodipinu nebyly zjištěny žádné nežádoucí metabolické účinky na lipidy ani změny jejich plazmatických koncentrací; aplikace amlodipinu je vhodná i u pacientů s astmatem, diabetem či dnou.

Užití u pacientů s mírnou až střední hypertenzí

ALLHAT (Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial), dvojitě slepá, randomizovaná, mortalitní-morbiditní studie sledovala srovnání léčby novějšími léky jako první volby: amlodipin 2,5 - 10 mg/den (blokátor kalciového kanálu), lisinopril 10 - 40 mg/d (ACE inhibitor) s léčbou thiazidovým diuretikem chlortalidonem 12,5 - 25 mg/d při léčbě mírné až střední hypertenze.

Celkem 33 357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 či více let bylo randomizováno a následně sledováno průměrně 4,9 let. Pacienti měli minimálně jeden další rizikový faktor ICHS , včetně: IM nebo CPM v anamnéze (>6 měsíců před vstupem do studie) nebo jiné dokumentované aterosklerotické onemocnění (celkem 51,5 %), diabetes 2.. typu (36,1 %), HDL cholesterol < 3,5 mg/dl (11,6 %), hypertrofii levé komory diagnostikovanou na EKG či echokardiografií (20,9 %), kouření cigaret (21,9 %).

Hlavní sledovaný parametr byl souborem fatálních koronárních příhod či nefatálních infarktů myokardu. V tomto sledovaném parametru nebyl statisticky významný rozdíl mezi léčbou í amlodipinem a chlortalidonem: RR 0,98 95% CI [0,90-1,07] p=0,65. Dále nebyl žádný statisticky významný rozdíl v celkové mortalitě při léčbě amlodipinem a chlortalidonem. RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20.

Užití u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS)

Účinky amlodipinu na kardiovaskulární morbiditu a mortalitu, progresi koronární aterosklerózy a aterosklerotické změny karotických tepen byly studovány ve studii “Prospective Randomized Evaluation of the Vascular Effects of NORVASC Trial (PREVENT)”. V této multicentrické, randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované studii bylo po dobu 3 let sledováno 825 pacientů s angiograficky potvrzenou aterosklerózou koronárních tepen. Do studie byli zahrnuti pacienti s předchozím infarktem myokardu (45%), perkutánní transluminální koronární angioplastikou (PTCA) v úvodu do studie (42%) nebo anamnézou anginy pectoris (69%). Závažnost ischemické choroby srdeční sahala od postižení jedné z tepen (45% pacientů) až k postižení více jak 3 tepen (21%). Nemocní s nekontrolovanou hypertenzí (DTK > 95 mm Hg) byli vyloučeni ze studie. Významné kardiovaskulární příhody byly posuzovány komisí odborníků zaslepeně. Ačkoli nebyly pozorovány žádné účinky na rychlost postupu změn na koronárních arteriích, amlodipin zastavil progresi ztlušťování karotické intimy-medie. Ve skupině léčené amlodipinem bylo pozorováno signifikantní snížení (-31%) jak kombinovaného výsledného ukazatele - úmrtí na kardiovaskulární příhody, infarkt myokardu, počet cévních mozkových příhod, PTCA, počet koronárních by-passů (CABG), hospitalizace pro nestabilní anginu a zhoršení městnavé slabosti srdeční. Ve skupině léčené amlodipinem bylo také pozorováno signifikantní snížení (-42%) počtu revaskularizačních výkonů (PTCA nebo CABG) a méně hospitalizací pro nestabilní anginu pectoris (-33%) než ve skupině léčené placebem.

Užití u nemocných se srdečním selháním

Hemodynamické studie a kontrolované klinické studie, při nichž pacienti se srdečním selháním třídy II - IV podle NYHA podstoupili zátěžový test ukázaly, že amlodipin nevede ke zhoršení klinického stavu, hodnoceného pomocí tolerance fyzické zátěže, ejekční frakce levé komory a klinické symptomatologie.

Z placebem kontrolované studie ( PRAISE ) vyplynulo, že u pacientů s chronickým srdečním selháním stupně III-IV dle NYHA léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory po podání amlodipinu nedošlo ke vzestupu rizika mortality nebo rizika kombinované mortality a morbidity u pacientů se srdečním selháním.

V následující, dlouhodobé, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u nemocných se srdečním selháním NYHA III a IV bez klinických příznaků nebo bez objektivního nálezu svědčícího pro probíhající ischemickou chorobu, kteří užívali stabilní dávky ACE inhibitorů, digitalisu nebo diuretik, neměl amlodipin žádný vliv na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. Ve stejné skupině nemocných bylo užívání amlodipinu spojeno s vyšším výskytem plicního edému, přestože nebyl zjištěn žádný signifikantní rozdíl ve výskytu zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.

1. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorální aplikaci v terapeutických dávkách je amlodipin dobře resorbován, s dosažením maximální plazmatické koncentrace za 6 - 12 hodin po podání. Absolutní biologická dostupnost se pohybuje v rozmezí 64 - 80 procent. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. Konzumace potravy absorpci amlodipinu neovlivňuje.

Biotransformace/Eliminace

Terminální plazmatický eliminační poločas činí 35 - 50 hodin a je při jedné denní dávce konzistentní. Ustálených plazmatických hladin se dosahuje po 7-8 dnech nepřetržitého podávání. Amlodipin je ve značné míře metabolizován na inaktivní metabolity v játrech. Močí se vylučuje z 10 procent v podobě nezměněné substance a ze 60 procent ve formě metabolitů.

Použití u starších osob

Doba potřebná k dosažení vrcholových plazmatických koncentrací amlodipinu je u starších a mladších osob obdobná. Clearance amlodipinu se snižuje spolu se zvýšením AUC a eliminačního poločasu u starších osob. Podle očekávání došlo v závislosti na věku studované skupiny u nemocných s městnavou slabostí srdeční ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Kancerogeneze

U potkanů a myší léčených amlodipinem v potravě po dobu dvou let v koncentracích vypočtených tak, aby odpovídaly denním úrovním dávky 0,5; 1,25 a 2,5 mg/kg nebyl podán žádný důkaz o kancerogenitě amlodipinu. Nejvyšší dávka (u myší obdobná a u potkanů dvojnásobná* než je maximální doporučená klinická dávka 10 mg na základě dávky na mg/m²) byla blízko maximální snášené dávky u myší, avšak nikoliv u potkanů.

Mutagenita

Studie mutagenity neodhalily žádné na dávce závislé účinky jak na genové, tak i na chromozomální úrovni.

---