Příloha č. 1 k rozhodnutí o registraci sp.zn.sukls26360/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Příbalová informace: informace pro uživatele

Telmisartan Renantos 20 mg tablety

telmisartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci 1.

Co je Telmisartan Renantos a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Telmisartan Renantos užívat

3.

Jak se Telmisartan Renantos užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak Telmisartan Renantos uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je Telmisartan Renantos a k čemu se používá

Telmisartan Renantos patří ke skupině léků, které jsou známy jako blokátory (antagonisté) receptoru angiotenzinu II. Angiotenzin II je látka, která vzniká v těle. Jejím účinkem dochází ke zúžení cév, čímž se zvyšuje krevní tlak. Telmisartan Renantos blokuje účinek angiotenzinu II, takže dochází k roztažení cév a tím ke snížení krevního tlaku. Telmisartan Renantos se užívá k léčbě esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). "Esenciální" znamená, že vysoký krevní tlak není způsoben žádnými jinými okolnostmi. Pokud není vysoký krevní tlak léčen, může poškozovat krevní cévy v řadě orgánů, což může někdy vést k srdečnímu infarktu, k selhání srdce nebo ledvin, k cévní mozkové příhodě (mrtvici), nebo ke slepotě. V době před vznikem poškození zvýšený krevní tlak obvykle nemá žádné příznaky. Proto je velmi důležité pravidelným měřením ověřovat, zda jsou hodnoty krevního tlaku v normálním rozmezí. Telmisartan Renantos se také používá ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod (např. srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda), kterými jsou ohroženi pacienti s nedostatečným krevním zásobením srdce nebo dolních končetin nebo pacienti, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, nebo vysoce rizikoví pacienti s cukrovkou. Lékař Vám sdělí, zda máte vysoké riziko těchto příhod. 2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Telmisartan Renantos užívat

Neužívejte přípravek Telmisartan Renantos: - jestliže jste alergický/á na telmisartan nebo na kteroukoliv další složku tohoto přípravku

(uvedenou v bodě 6).

- jestliže jste více než 3 měsíce těhotná. (Také je lepší vyhnout se přípravku Telmisartan Renantos v

časném těhotenství - viz bod Těhotenství).

- jestliže máte závažné jaterní poruchy, jako je cholestáza nebo obstrukce žlučových cest (problémy

s odváděním žluči z jater a ze žlučníku) nebo jakékoliv jiné závažné jaterní onemocnění.

Jestliže se Vás cokoliv z výše uvedeného týká, oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi před tím, než začnete přípravek Telmisartan Renantos užívat. Upozornění a opatření Před užitím přípravku Telmisartan Renantos se poraďte se svým lékařem nebo lékarníkem. Oznamte svému lékaři, jestliže trpíte nebo jste trpěl(a) některým z následujících stavů nebo onemocnění:

Onemocnění ledvin nebo prodělaná transplantace ledvin. Stenóza renální artérie (zúžení tepny, která přivádí krev do jedné nebo do obou ledvin). Onemocnění jater. Problémy se srdcem. Zvýšená hladina hormonu aldosteronu (zadržování vody a solí v těle spolu s kolísáním různých

krevních minerálů).

Nízký krevní tlak (hypotenze), který s vyšší pravděpodobností může nastat v případě dehydratace

organismu (tj. při nadměrné ztrátě vody z těla) nebo při nedostatku soli v těle, způsobeným močopudnou (diuretickou) terapií (tj. "tabletami na odvodnění", tzv. diuretiky), při stravě s nízkým obsahem soli, při průjmech nebo zvracení.

Zvýšená hladina draslíku v krvi. Cukrovka.

Sdělte svému lékaři, pokud si myslíte, že jste (nebo že byste mohla být) těhotná. Podávání přípravku se nedoporučuje v časném těhotenství a přípravek se nesmí užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškození dítěte, pokud se užívá v tomto období (viz bod Těhotenství). V případě operace nebo narkózy je nutno sdělit lékaři, že užíváte přípravek Telmisartan Renantos. Použití přípravku Telmisartan Renantos se nedoporučeje u dětí a dospívajících ve věku do 18 let. Podobně jako je tomu u všech ostatních blokátorů receptoru angiotenzinu II, může být přípravek Telmisartan Renantos méně účinný při snižování krevního tlaku u pacientů černošské rasy. Další léčivé přípravky a přípravek Telmisartan Renantos Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Váš lékař může dospět k závěru, že je třeba změnit dávkování některých jiných léků, které užíváte, nebo že je nutno přijmout další opatření. V některých případech možná budete muset užívání některého léku ukončit. To se týká zejména léků uvedených níže, pokud se užívají současně s přípravkem Telmisartan Renantos:

Léky obsahující lithium, užívané k léčbě některých typů deprese. Léky, které mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi, jako jsou náhražky soli obsahující draslík, draslík

šetřící močopudné léky (draslík šetřící diuretika - tzv. "tablety na odvodnění"), ACE inhibitory, blokátory receptoru angiotenzinu II, NSA (nesteroidní protizánětlivé léky, například kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen), heparin, imunosupresiva (například cyklosporin nebo takrolimus) a antibiotikum trimetoprim.

Diuretika ("tablety na odvodnění") mohou vést k nadměrným ztrátám vody z těla a k nízkému

krevnímu tlaku (hypotenzi), zejména jsou-li užívány ve vysokých dávkách současně s přípravkem Telmisartan Renantos.

Podobně jako u jiných léků na snížení krevního tlaku může být účinek přípravku Telmisartan Renantos oslaben současným užíváním léků ze skupiny NSA (nesteroidních protizánětlivých léků, například kyseliny acetylsalicylové nebo ibuprofenu) nebo kortikosteroidy. Telmisartan Renantos může zesilovat účinek jiných léků, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku.

Těhotenství, kojení a fertilita Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Těhotenství Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo že byste mohla být) těhotná. Lékař Vám obvykle doporučí přestat užívat přípravek Telmisartan Renantos dříve, než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a doporučí Vám užívat jiný léčivý přípravek místo přípravku Telmisartan Renantos. Telmisartan Renantos se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože při užívání v období po třetím měsíci těhotenství může způsobit závažné poškození dítěte. Kojení Poraďte se s lékařem, pokud kojíte nebo začínáte s kojením. Telmisartan Renantos se nedoporučuje užívat kojícím matkám a lékař pro Vás zřejmě zvolí jinou léčbu, pokud si budete přát kojit, zejména v případě kojení novorozenců nebo předčasně narozených dětí. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Nejsou k dispozici žádné informace o účincích přípravku Telmisartan Renantos na schopnost řízení dopravních prostředků nebo obsluhy strojů. Někteří lidé během léčby vysokého krevního tlaku pociťují závratě nebo únavu. Pokud pociťujete závrať nebo únavu, neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte stroje. Přípravek Telmisartan Renantos obsahuje sorbitol. Jestliže trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, poraďte se s lékařem, než začnete tento přípravek užívat. 3.

Jak se přípravek Telmisartan Renantos užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Obvyklá dávka přípravku Telmisartan Renantos je jedna tableta denně. Snažte se užívat tablety každý den ve stejnou dobu. Můžete Telmisartan Renantos užívat s jídlem nebo bez něj. Tablety je třeba spolknout a zapít vodou nebo nějakým jiným nealkoholickým nápojem. Pokud Vám lékař neřekne jinak, je důležité, abyste užívali přípravek Telmisartan Renantos každý den. Pokud se domníváte, že je účinek přípravku Telmisartan Renantos příliš silný nebo slabý, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Při léčbě vysokého krevního tlaku je obvyklá dávka přípravku Telmisartan Renantos pro většinu pacientů dávka 40 mg jednou denně, která Váš krevní tlak udržuje pod kontrolou 24 hodin. Váš lékař Vám může doporučenou dávku snížit na 20 mg nebo zvýšit na 80 mg denně. Podání dávky 20 mg může být dosaženo rozpůlením 40 mg tablety. Alternativně lze Telmisartan Renantos užívat v kombinaci s diuretiky jako hydrochlorothiazid, u něhož bylo prokázáno, že zesiluje účinek telmisartanu na snížení krevního tlaku. Ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod je obvyklá dávka přípravku Telmisartan Renantos 80 mg jednou denně. Při zahájení preventivní léčby přípravkem Telmisartan Renantos by měl být často měřen krevní tlak. Pokud trpíte poruchou činnosti jater, pak by obvyklá dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně. Jestliže jste užil(a) více přípravku Telmisartan Renantos, než jste měl(a)

Jestliže jste nedopatřením užil(a) příliš mnoho tablet, poraďte se ihned se svým lékařem, lékárníkem, nebo na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice. Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Telmisartan Renantos Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku, nedělejte si starosti. Vezměte ji, jakmile si vzpomenete, a poté pokračujte jako dříve. Jestliže tabletu jeden den nevezmete, vezměte si normální dávku následující den. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Některé nežádoucí účinky mohou být závažné a vyžadují okamžitou lékařskou pomoc: Měli byste okamžitě vyhledat lékaře, pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků: Sepse* (často nazývaná "otrava krve" je závažná infekce se zánětlivou odpovědí celého těla), rychlý otok kůže a sliznic (angioedém); tyto nežádoucí účinky jsou vzácné, ale jsou extrémně závažné a pacienti by měli tento léčivý přípravek přestat užívat a okamžitě navštívit lékaře. Pokud se tyto nežádoucí účinky neléčí, mohou vést k úmrtí. Možné nežádoucí účinky přípravku Telmisartan Renantos: Časté nežádoucí účinky (vyskytují se u 1 z 10 pacientů): Nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů užívajících přípravek ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod. Méně časté nežádoucí účinky (vyskytují se u 1 ze 100 pacientů): Infekce horních cest dýchacích (například bolesti v krku, zánět vedlejších nosních dutin - sinusitida, běžné nachlazení), infekce močových cest, nedostatek červených krvinek (anémie), vysoká hladina draslíku, pocity smutku (deprese), mdloba (synkopa), potíže při usínání, pocit točení hlavy (závrať), zpomalení srdeční činnosti (bradykardie), nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů léčených pro vysoký krevní tlak, závrať po postavení (ortostatická hypotenze), zkrácený dech (dušnost), bolesti břicha, průjem, pocit nepohody v břiše (nevolnost), otok, zvracení, svědění, zvýšené pocení, poléková vyrážka, bolesti zad, svalové křeče, bolesti svalů (myalgie), zhoršení funkce ledvin včetně náhlého selhání ledvin, bolesti na hrudi, pocity slabosti a zvýšená hladina kreatininu v krvi. Vzácné nežádoucí účinky (vyskytují se u 1 z 1 000 pacientů) mohou zahrnovat: Sepse* (často nazývaná „otrava krve“, je závažná infekce se zánětlivou odpovědí celého těla, která může vést k úmrtí), zvýšení určitého druhu bílých krvinek (eozinofílie), pokles počtu krevních destiček (trombocytopenie), závažné alergické reakce (anafylaktická reakce), alergické reakce (například vyrážka, svědění, potíže s dechem, sípání, otok tváře nebo nízký krevní tlak), nízká hladina krevního cukru (u diabetických pacientů), pocity úzkosti, poruchy zraku, zrychlená srdeční činnost (tachykardie), žaludeční nevolnost, sucho v ústech, abnormální funkce jater**, závažná poléková vyrážka, zarudnutí kůže, náhlý otok kůže a sliznic, který může vést k úmrtí (angioedém, také se smrtelnými následky), ekzém (porucha kůže), kopřivka (urticaria), bolesti kloubů (artralgie), bolesti končetin, bolesti šlach, onemocnění připomínající chřipku, pokles hemoglobinu (krevní bílkovina), zvýšená hladina kyseliny močové, jaterních enzymů nebo kreatinfosfokinázy v krvi. * V dlouhodobé studii zahrnující více než 20 000 pacientů prodělalo sepsi více pacientů léčených telmisartanem ve srovnání s pacienty, kteří telmisartan neužívali. Příhoda se mohla stát náhodně nebo mohla souviset s dosud neznámým mechanismem.

** Většina případů abnormální jaterní funkce a poruch jater z post-marketingových zkušeností se vyskytla u japonských pacientů. U japonských pacientů se tyto nežádoucí účinky vyskytují s větší pravděpodobností. Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 5.

Jak přípravek Telmisartan Renantos uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Telmisartan Renantos nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu – krabičce/blistru (Použitelné do:, EXP). Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte při teplotě do 30°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Telmisartan Renantos obsahuje Léčivou látkou je telmisartanum. Telmisartan Renantos 20 mg: Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg. Pomocnými látkami jsou meglumin, sorbitol (E420), hydroxid sodný, povidon 25, magnesium-stearát. Jak přípravek Telmisartan Renantos vypadá a co obsahuje toto balení Telmisartan Renantos 20 mg jsou

téměř bílé až nažloutlé kulaté tablety.

Velikosti balení: Telmisartan Renantos 20 mg: 14, 28, 30, 56, 60, 84, 90, 98 a 100 tablet Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Držitel rozhodnutí o registrace: Renantos Pharmavertriebsgesellschaft mbH Beethovenstraβe 10, 89340 Leipheim Německo Výrobce: ZENTIVA, K.S., U kabelovny 130, PRAHA 10, Česká republika S.C. ZENTIVA S.A., 50 Theodor Pallady Blvd., The 3rd district, Bukurešť, Rumunsko Tento přípravek je registrovaný v členských státech evropského hospodářského prostoru pod následujícími názvy: Česká republika

Telmisartan Renantos 20 mg tablety

Velká Británie

Telmisartan 20 / 40 / 80 mg Tablets

Německo

Telmisartan Renantos 20/ 40 / 80 mg Tabletten

Francie

TELMISARTAN RENANTOS 20 / 40 / 80 mg, comprimé

Portugalsko

Telmisartan Renantos

Slovenská republika

Telmisartan Renantos 20 mg tablety

Polsko

Telmisartan 20 mg Renantos

Rumunsko

Telmisartan Renantos 20 mg comprimate

Itálie

Telmisartan Renantos

Bulharsko

Телмисартан Ренантос 20 mg таблетки

Slovinsko

Telmisartan Renantos 20 / 40 / 80 mg tablete

Tato příbalová informace byla naposledy revidována 29.8.2012.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn.sukls26360/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Telmisartan Renantos 20 mg tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg Pomocné látky: Telmisartan Renantos 20 mg tablety: jedna tableta obsahuje 81,1 mg sorbitolu (E420). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta Telmisartan Renantos 20 mg tablety jsou

téměř bílé až nažloutlé kulaté tablety

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Hypertenze Léčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů. Kardiovaskulární prevence Snížení kardiovaskulární morbidity u pacientů s: i) manifestním aterotrombotickým kardiovaskulárním onemocněním (ischemická choroba srdeční nebo cévní mozková příhoda nebo onemocnění periferních tepen v anamnéze) nebo ii) diabetes mellitus typu 2 s prokázaným orgánovým postižením 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Léčba esenciální hypertenze: Obvyklá účinná dávka je 40 mg jednou denně. U některých pacientů se příznivý výsledek dostavuje již při denní dávce 20 mg.V případech, kdy se nedosáhne požadovaných hodnot krevního tlaku, lze dávku telmisartanu zvýšit až na 80 mg jednou denně. Alternativně lze telmisartan použít v kombinaci s thiazidovými diuretiky jako např. hydrochlorothiazidem, u něhož bylo prokázáno, že působí aditivně při snižování krevního tlaku pomocí telmisartanu. Pokud se uvažuje o zvyšování dávek, je třeba přihlížet k okolnosti, že maximálního antihypertenzního účinku se obvykle dosáhne po čtyřech až osmi týdnech terapie (viz bod 5.1). Kardiovaskulární prevence:

Doporučená dávka je 80 mg jednou denně. Nejsou k dispozici údaje o tom, zda dávky telmisartanu nižší než 80 mg jsou účinné při snižování kardiovaskulární morbidity. Při zahájení léčby telmisartanem ke snížení kardiovaskulární morbidity se doporučuje pečlivé sledování krevního tlaku. V některých případech může být nezbytné upravit medikaci snižující krevní tlak. Zvláštní skupiny pacientů: Poškození funkce ledvin: u pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce ledvin není třeba přistupovat k úpravám dávek. U pacientů se závažným poškozením funkce ledvin nebo podstupujících hemodialýzu jsou omezené zkušenosti. U těchto pacientů je doporučena nižší úvodní dávka 20 mg (viz bod 4.4). Poškození funkce jater: u pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce jater by dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně (viz bod 4.4). Starší pacienti: Úprava dávky není u starších pacientů nutná. Pediatrická populace: Používání přípravku Telmisartan Renantos u dětí do 18 let se nedoporučuje pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti. Způsob podání Telmisartan Renantos tablety se užívají jednou denně perorálně a mají se podávat s tekutinami, s jídlem nebo bez jídla. 4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz

bod 6.1)

- Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6) - Obstrukce žlučovodů - Závažné poškození funkce jater

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Těhotenství: Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6). Poškození funkce jater: Vzhledem k tomu, že se telmisartan vylučuje především žlučí, nesmí být Telmisartan Renantos podáván pacientům s cholestázou, obstrukcí žlučovodů nebo závažným jaterním poškozením (viz bod 4.3). U těchto pacientů se předpokládá snížená jaterní clearance telmisartanu. Pacientům s mírným až středně závažným poškozením funkce jater by se měl Telmisartan Renantos podávat se zvýšenou opatrností. Renovaskulární hypertenze: Pacientům s oboustrannou stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie zásobující jedinou funkční ledvinu, kteří jsou léčeni přípravky ovlivňujícími renin-angiotenzin-aldosteronový systém, hrozí zvýšené riziko těžké hypotenze a renální nedostatečnost.

Renální insuficience a transplantace ledvin: U pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají Telmisartan Renantos, se doporučuje pravidelné sledování sérových hladin draslíku a kreatininu. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním telmisartanu pacientům s nedávnou transplantací ledvin. Intravaskulární hypovolemie: U pacientů s poklesem objemu a/nebo koncentrace sodíku v důsledku intenzivní diuretické terapie, omezování soli v dietě, průjmů nebo zvracení se zejména po první dávce může objevit symptomatická hypotenze. Takové stavy by se měly ještě před podáním Telmisartanu Renantos korigovat, stejně jako snížení objemu nebo deplece sodíku. Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému: v důsledku inhibice renin-angiotenzin-aldosteronového systému byly hlášeny u vnímavých jedinců hypotenze, synkopa, hyperkalémie a změny renálních funkcí (včetně akutního renálního selhání), zvláště v kombinaci s léčivými přípravky, které ovlivňují tento systém. Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) se proto nedoporučuje u pacientů s již regulovaným krevním tlakem a musí být omezena na individuálně definované případy s přísným sledováním renálních funkcí. Ostatní stavy provázené stimulací renin-angiotenzin-aldosteronového systému: U pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisejí převážně na aktivitě renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo s průvodním onemocněním ledvin, včetně stenózy renální arterie), byla léčba přípravky, které ovlivňují tento systém, jako je telmisartan, spojena s akutní hypotenzí, hyperazotemií, oligurií nebo vzácněji i s akutním selháním ledvin (viz bod 4.8). Primární hyperaldosteronismus: Pacienti s primárním hyperaldosteronismem obvykle nereagují na antihypertenziva působící mechanismem inhibice systému renin-angiotenzin. V těchto případech se proto léčba telmisartanem nedoporučuje. Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: Stejně jako u ostatních vazodilatancií je třeba věnovat zvlášť zvýšenou pozornost pacientům trpícím stenózami aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií. Hyperkalémie: Podávání léčivých přípravků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin-aldosteron, může vést k hyperkalémii. U starších pacientů, u pacientů s poškozením funkce ledvin, u diabetiků, u pacientů současně léčených jinými přípravky, které mohou zvyšovat hladinu draslíku, a/nebo u pacientů s určitými interkurentními příhodami může být hyperkalémie fatální. Před zvažováním současného podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, je nutno zhodnotit poměr přínosu a rizika. Hlavní rizikové faktory hyperkalémie, které je třeba zvažovat:

- Diabetes mellitus, poškozená funkce ledvin, věk (> 70 let) - Kombinace s jedním nebo více léčivými přípravky, které ovlivňují renin-angiotenzin-

aldosteronový systém a/nebo s přípravky doplňujícími draslík. Léčivé přípravky nebo terapeutické třídy léčivých přípravků, které mohou vyvolat hyperkalémii: náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptorů angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSA, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim

- Interkurentní příhody, zejména dehydratace, akutní kardiální dekompenzace,

metabolická acidóza, zhoršení funkce ledvin, náhlé zhoršení podmínek pro funkci ledvin (např. infekční onemocnění), rozpad buněk (např. při akutní ischemii končetin, rhabdomyolýze, rozsáhlém traumatu).

U rizikových pacientů se doporučuje hladinu draslíku v séru pečlivě monitorovat (viz bod 4.5). Sorbitol: Jedna tableta přípravku Telmisartan Renantos 20 mg tablety obsahuje 81,1 mg sorbitolu. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí fruktosy nesmí přípravek užívat. Etnické odlišnosti: Stejně jako inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin, také telmisartan a další antagonisté receptoru angiotenzinu II zjevně navozují u černošské populace méně výrazné snížení krevního tlaku než u jiných etnik, pravděpodobně v souvislosti s vyšší prevalencí stavů s nízkou hladinou reninu v populaci hypertoniků černé pleti. Další upozornění: Analogicky jako u kterýchkoli jiných antihypertenziv může dojít při nadměrném snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo s ischemickou chorobou srdeční k infarktu myokardu nebo k cévní mozkové příhodě. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Tak jako ostatní léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém může telmisartan vyvolat hyperkalémii (viz bod 4.4). Riziko se může zvýšit v případě kombinované léčby s dalšími léčivými přípravky, které mohou také vyvolat hyperkalémii: náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptorů angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimetoprim. Výskyt hyperkalémie závisí na přidružených rizikových faktorech. Riziko se zvyšuje v případě výše uvedených léčebných kombinací. Riziko je zvláště vysoké při kombinaci s kalium šetřícími diuretiky a při kombinaci s náhražkami soli obsahující draslík. Kombinace např. s ACE inhibitory nebo s NSA představují menší riziko za předpokladu, že jsou přesně dodržována opatření při podávání. Současné podávání se nedoporučuje Draslík šetřící diuretika nebo přípravky obsahující draslík: Antagonisté receptoru angiotenzinu II, jako je telmisartan, zmenšují ztrátu draslíku, navozenou diuretiky. Draslík šetřící diuretika, například spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid, přípravky obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík mohou vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je indikováno současné podávání z důvodu prokázané hypokalémie, je nutno je podávat opatrně a za častých kontrol hladin draslíku v séru. Lithium: Při současném podávání lithia spolu s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu byl hlášen reverzibilní nárůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicita, a také při současném podávání lithia a antagonistů receptoru angiotenzinu II, včetně telmisartanu. Pokud se ukáže kombinované podávání jako nezbytné, doporučuje se pečlivě monitorovat sérové hladiny lithia. Současné podávání vyžadující opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA): NSA (např. kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách, COX-2 inhibitory a neselektivní přípravky skupiny NSA) mohou snižovat antihypertenzní účinek antagonistů receptoru angiotenzinu II. U určitých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (například u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů s poruchou funkce ledvin) může mít současné podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, za následek další zhoršení funkce ledvin, včetně možného vzniku akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Z toho důvodu je nutno podávat takovou kombinaci velmi opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být patřičně hydratováni a je třeba zvážit kontroly funkce ledvin po zahájení léčby a také v pravidelných intervalech během této kombinované terapie. V jedné studii vedlo současné podávání telmisartanu a ramiprilu ke 2,5 násobnému zvýšení AUC0-24 a

Cmax ramiprilu a ramiprilátu. Klinický význam tohoto zjištění není znám.

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika): Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik, jako je furosemid (kličkové diuretikum) a hydrochlorothiazid (thiazidové diuretikum), může vést k volumové depleci a k riziku vzniku hypotenze po zahájení léčby telmisartanem. Současné podávání, které je nutno zvažovat Jiná antihypertenziva: Účinek telmisartanu na snížení krevního tlaku může být zvýrazněn při současném podávání jiných antihypertenziv. Na základě farmakologických vlastností následně uvedených léčivých přípravků lze očekávat, že tyto léčivé přípravky mohou zvýraznit hypotenzní účinek všech antihypertenziv, včetně telmisartanu: baklofen, amifostin. Vedle toho může být ortostatická hypotenze potencována alkoholem, barbituráty, narkotiky nebo antidepresivy. Kortikosteroidy (systémové podání): Snížení antihypertenzního účinku. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4). Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze a hyperkalémie),. (viz bod 5.3). Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky. Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4). Kojení

Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Telmisartan Renantos během kojení, Telmisartan Renantos se nedoporučuje a preferovány jsou alternativní léky s lépe stanoveným bezpečnostním profilem, zvláště při kojení novorozenců nebo nedonošených dětí. Fertilita V předklinických studiích nebyly u telmisartanu pozorovány žádné účinky na samčí nebo samičí plodnost. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. Při řízení motorových vozidel nebo obsluze strojních zařízení je však třeba vzít v úvahu, že léčba antihypertenzivy může v některých případech způsobovat závratě nebo ospalost. 4.8 Nežádoucí účinky a. Souhrn bezpečnostního profilu Vzácně (méně než 1 případ z 1000 pacientů) se mohou objevit závažné nežádoucí účinky včetně anafylaktické reakce a angioedému a akutní renální selhání. V kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí byl celkový výskyt nežádoucích účinků hlášených při podávání telmisartanu obvykle srovnatelný s placebem (41,4% vs 43,9%). Výskyt nežádoucích účinků není závislý na dávce ani na pohlaví, věku nebo rase pacientů. Bezpečnostní profil telmisartanu podávaného pacientům ke snížení kardiovaskulární morbidity byl shodný s bezpečnostním profilem zjištěným u pacientů s hypertenzí. Následně uvedené nežádoucí účinky byly shromážděny u pacientů s hypertenzí a z postmarketingových studií. Dále se vycházelo z hlášení závažných nežádoucích příhod a nežádoucích příhod vedoucích k přerušení léčby v rámci tří dlouhodobých klinických studií s 21642 pacienty, kterým byl podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity až po dobu šesti let. b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků Nežádoucí účinky jsou podle frekvence výskytu rozděleny za použití následujícího pravidla: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10 000); není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Infekce a infestace: Méně časté: Infekce horních cest dýchacích včetně faryngitidy a sinusitidy, infekce močových cest

včetně zánětů močového měchýře

Vzácné: Sepse včetně případů vedoucích k úmrtí1 Poruchy krve a lymfatického systému: Méně časté: Anémie Vzácné: Eosinofilie, trombocytopenie Poruchy imunitního systému: Vzácné: Anafylaktická reakce, přecitlivělost Poruchy metabolismu a výživy: Méně časté: Hyperkalémie Vzácné: Hypoglykémie (u diabetických pacientů)

Psychiatrické poruchy: Méně časté: Deprese, nespavost Vzácné: Úzkost Poruchy nervového systému: Méně časté: Synkopa Poruchy oka: Vzácné: Poruchy vidění Poruchy ucha a labyrintu: Méně časté: Vertigo Srdeční poruchy: Méně časté: Bradykardie Vzácné: Tachykardie Cévní poruchy: Méně časté: Hypotenze2, ortostatická hypotenze Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: Méně časté: Dyspnoe Gastrointestinální poruchy: Méně časté: Bolesti břicha, průjem, dyspepsie, plynatost, zvracení Vzácné: Žaludeční nevolnost, sucho v ústech Poruchy jater a žlučových cest: Vzácné: Abnormální jaterní funkce/jaterní poruchy3 Poruchy kůže a podkožní tkáně: Méně časté: Zvýšené pocení, pruritus, kožní vyrážka Vzácné: Angioedém (včetně případů vedoucích k úmrtí), ekzém, erytém, kopřivka, polékový

exantém, toxoalergický exantém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: Méně časté: Myalgie, bolesti zad (například ischias), svalové spasmy Vzácné: Artralgie, bolesti končetin, bolesti šlach (příznaky podobné zánětu šlach) Poruchy ledvin a močových cest: Méně časté: Poškození ledvin včetně akutního renálního selhání Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: Méně časté: Bolesti na hrudi, astenie (slabost) Vzácné: Onemocnění připomínající chřipku Vyšetření: Méně časté: Zvýšení hladiny kreatininu v krvi Vzácné: Zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, zvýšení jaterních enzymů, zvýšení

kreatinfosfokinázy, pokles hemoglobinu

1, 2, 3: pro další popis, viz bod 4.8.c). c. Popis vybraných nežádoucích účinků

1Sepse Ve studii PRoFESS byl pozorován zvýšený výskyt sepse při užití telmisartanu ve srovnání s placebem. Příhoda může být náhodný nález nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem (viz také bod 5.1).

2Hypotenze Hlášeno jako časté u pacientů s upraveným krevním tlakem, kterým byl podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity nad rámec standardní péče.

3Abnormální jaterní funkce/porucha jater Většina případů abnormální jaterní funkce/poruchy jater z post-marketingových zkušeností se vyskytla u japonských pacientů. U japonských pacientů se tyto nežádoucí účinky vyskytují s větší pravděpodobností. 4.9 Předávkování K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka. Příznaky: Nejnápadnějšími projevy předávkování telmisartanem byly hypotenze a tachykardie; vyskytla se bradykardie, závrať, zvýšení sérového kreatininu a akutní renální selhání. Terapie: Telmisartan nelze odstranit hemodialýzou. Pacient by měl být pečlivě monitorován, léčba by měla být symptomatická a podpůrná. Léčba závisí na časovém úseku, který uplynul od požití, a na závažnosti příznaků. Navrhovaná opatření zahrnují navození zvracení a/nebo výplach žaludku. Vhodnou léčbou předávkování může být použití aktivního uhlí. Hladiny elektrolytů a kreatininu v séru je nutno často monitorovat. Pokud dojde k hypotenzi, je nutno pacienta uložit do polohy vleže na zádech a urychleně podat soli a doplnit objem tekutin. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II, samotní, ATC kód: C09CA07 Mechanismus účinku: Telmisartan je specifický antagonista receptoru angiotenzinu II (typ AT1) účinný po perorálním

podání. S vysokou afinitou vytěsňuje angiotenzin II z jeho vazebného místa na subtypu receptoru AT1,

který odpovídá za známé působení angiotenzinu II. Telmisartan nemá na receptoru AT1 žádnou

parciální agonistickou aktivitu a váže se selektivně na tento receptor. Vazba má dlouhodobý charakter. Telmisartan nevykazuje afinitu k ostatním receptorům, včetně AT2 a ostatních méně

charakterizovaných receptorů AT. Funkční význam těchto receptorů není znám, stejně jako efekt jejich možné zvýšené stimulace angiotenzinem II, jehož hladiny se podáváním telmisartanu zvyšují. Plazmatické hladiny aldosteronu se podáváním telmisartanu snižují. Telmisartan neinhibuje u lidí plazmatický renin ani neblokuje iontové kanály. Telmisartan neinhibuje enzym konvertující angiotenzin (kininázu II), což je enzym, který rovněž rozkládá bradykinin. Proto se nepředpokládá, že by telmisartan potencoval nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem. Dávka telmisartanu 80 mg u člověka téměř zcela inhibuje zvýšení krevního tlaku vyvolané angiotenzinem II. Inhibiční účinek přetrvává déle než 24 hodin a je měřitelný po dobu až 48 hodin. Klinická účinnost a bezpečnost: Léčba esenciální hypertenze:

Po první dávce telmisartanu dojde v průběhu tří hodin postupně k poklesu krevního tlaku. Maximální redukce krevního tlaku se dosáhne obvykle v průběhu 4 až 8 týdnů od zahájení léčby a přetrvává během dlouhodobé terapie. Antihypertenzní účinek trvá 24 hodin po podání přípravku včetně posledních 4 hodin před podáním následující dávky, jak bylo prokázáno ambulantním monitorováním krevního tlaku. Ve studiích kontrolovaných placebem po dávce 40 a 80 mg telmisartanu je toto potvrzeno poměrem minimálních a maximálních hodnot tlaku krve, který byl konzistentně nad 80%. Existuje zjevná závislost mezi podanou dávkou přípravku a časem potřebným k návratu systolického krevního tlaku (STK) na původní hodnoty. Údaje týkající se diastolického krevního tlaku (DTK) nejsou jednotné. U pacientů s hypertenzí snižuje telmisartan jak systolický, tak i diastolický krevní tlak bez ovlivnění tepové frekvence. Příspěvek diuretického a natriuretického efektu léčivého přípravku k jeho hypotenznímu působení musí být ještě určen. Antihypertenzní účinnost telmisartanu je srovnatelná se zástupci jiných tříd antihypertenziv (což bylo prokázáno v klinických studiích porovnávajících telmisartan s amlodipinem, atenololem, enalaprilem, hydrochlorothiazidem a lisinoprilem). Po náhlém přerušení léčby telmisartanem se během několika dnů krevní tlak postupně vrací k hodnotám před léčbou bez vzniku "rebound" fenoménu. V klinických studiích přímo srovnávajících dvě antihypertenziva byl výskyt suchého kašle významně nižší u pacientů léčených telmisartanem než u pacientů léčených inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin. Kardiovaskulární prevence Klinická studie ONTARGET (z anglického ONgoing Telmisartan Alone and in Combination with Ramipril Global Endpoint Trial) srovnávala účinky telmisartanu, ramiprilu a kombinace telmisartanu a ramiprilu na kardiovaskulární výsledky u 25620 pacientů ve věku 55 let nebo starších s anamnézou ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, tranzitorní ischemické ataky, onemocnění periferních tepen nebo diabetu mellitu 2. typu s prokázaným orgánovým postižením (např. retinopatie, hypertrofie levé srdeční komory, makroalbuminurie nebo mikroalbuminurie), což je populace s rizikem vzniku kardiovaskulárních příhod. Pacienti byli náhodně zařazeni do jedné ze 3 následujících léčebných skupin: telmisartan 80 mg (n = 8542), ramipril 10 mg (n = 8576) nebo kombinace telmisartan 80 mg plus ramipril 10 mg (n = 8502) a následně sledováni po dobu průměrně 4,5 roku. Pokud jde o primární kombinovaný cílový parametr účinnosti klinické studie - snížení úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatálních srdečních infarktů, nefatálních cévních mozkových příhod nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání, telmisartan ukázal podobný účinek jako ramipril. Výskyt primárního cílového parametru u skupiny užívající telmisartan (16,7%) a ramipril (16,5%) byl podobný. Relativní riziko pro telmisartan ve srovnání s ramiprilem bylo 1,01 (97,5% CI 0,93 - 1,10, p (non-inferiorita) = 0,0019, v rozpětí 1,13). Úmrtnost ze všech příčin byla u pacientů léčených telmisartanem 11,6%, u ramiprilu 11,8%. Telmisartan byl také podobně účinný jako ramipril, pokud se týká předem stanoveného sekundárního cílového parametru účinnosti - úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkty myokardu a nefatální cévní mozkové příhody [0,99 (97,5% CI 0,90 - 1,08, p (non-inferiorita) = 0,0004)], které byly primárním cílovým parametrem účinnosti referenční studie HOPE (z anglického Heart Outcomes Prevention Evaluation), která zkoumala účinek ramiprilu ve srovnání s placebem. Klinická studie TRANSCEND randomizovala pacienty netolerující ACE-inhibitory, jinak byla vstupní kriteria stejná jako ve studii ONTARGET. Pacienti užívali telmisartan 80 mg (n=2954) nebo placebo (n=2972), obojí nad rámec standardní péče. Průměrná doba sledování byla 4 roky a 8 měsíců. Nebyl

prokázán statisticky významný rozdíl ve výskytu primárního kombinovaného cílového parametru (úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální srdeční infarkty, nefatální cévní mozkové příhody nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání) - 15,7% telmisartan, 17,0% placebo s relativním rizikem 0,92 (95% CI 0,81 - 1,05, p = 0,22). Telmisartan byl účinnější než placebo v předem stanoveném sekundárním kombinovaném cílovém parametru - úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální srdeční infarkty a nefatální cévní mozkové příhody [0,87 (95% CI 0,76 - 1,00, p = 0,048)]. Prospěch nebyl prokázán u kardiovaskulární mortality (relativní riziko 1,03, 95% CI 0,85 - 1,24). U pacientů léčených telmisartanem byl méně často hlášen kašel a angioedém než u pacientů, kterým byl podáván ramipril. Naopak v případě telmisartanu byla častěji hlášena hypotenze. Kombinace telmisartanu s ramiprilem nepřinesla další prospěch ve srovnání se samotným ramiprilem nebo samotným telmisartanem. Výskyt kardiovaskulární mortality a mortality ze všech příčin byl u této kombinace vyšší. Navíc v této skupině došlo k významně vyššímu výskytu hyperkalémie, renálnímu selhání, hypotenze a synkop. U této skupiny pacientů se proto používání kombinace telmisartanu s ramiprilem nedoporučuje. Ve studii "Účinná sekundární prevence cévních mozkových příhod" (PRoFESS) u pacientů ve věku 50 let a starších, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, byl zaznamenán zvýšený výskyt sepse po telmisartanu ve srovnání s placebem, 0,70% vs. 0,49% [RR 1,43 (95% interval spolehlivosti 1,00-2,06)]; výskyt fatálních případů sepse byl zvýšen u pacientů léčených telmisartanem (0,33%) vs. pacienti léčení placebem (0,16%) [RR 2,07 (95% interval spolehlivosti 1,14-3,76)]. Pozorovaná zvýšená míra výskytu sepse spojené s podáváním telmisartanu může být náhodný nález nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Absorpce telmisartanu je rychlá, i když rozsah jeho vstřebání kolísá. Průměrná hodnota absolutní biologické dostupnosti telmisartanu představuje asi 50%. Pokud se telmisartan podává spolu s jídlem, pohybuje se redukce plochy pod křivkou závislosti plazmatických koncentrací na čase (AUC0-∞) přibližně od 6% (dávka 40 mg) do 19% (dávka 160 mg). Od 3 hodin po podání telmisartanu nalačno nebo současně s jídlem se jeho plazmatické koncentrace neliší. Linearita/nelinearita Nepředpokládá se, že by menší redukce AUC mohla vést ke snížení terapeutické účinnosti. Neexistuje lineární závislost mezi dávkami a plazmatickými hladinami. Hodnoty Cmax a v menší míře i

AUC rostou nerovnoměrně při dávkách překračujících 40 mg. Distribuce v organismu Telmisartan se z velké části váže na plazmatické bílkoviny (>99,5%), především na albumin a alfa-1 kyselý glykoprotein. Distribuční objem v ustáleném stavu (Vdss) dosahuje přibližně 500 l.

Metabolismus: Telmisartan se metabolizuje konjugací na glukuronid mateřské látky. U konjugátu nebyla prokázána žádná farmakologická aktivita. Eliminace z organismu Telmisartan je charakterizován biexponenciálním poklesem farmakokinetiky s terminálním poločasem eliminace > 20 h. Maximální plazmatická koncentrace (Cmax) a v menší míře plocha pod křivkou

plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) rostou nerovnoměrně s dávkou. V doporučovaných dávkách nebyla prokázána klinicky významná kumulace telmisartanu. Plazmatické koncentrace byly u žen vyšší než u mužů, avšak bez významného vlivu na účinnost.

Po perorálním (a nitrožilním) podání se telmisartan téměř výhradně eliminuje stolicí, většinou jako nezměněná substance. Kumulativní vylučování močí je < 1 % dávky. Celková plazmatická clearance (Cltot) je vysoká (přibližně 1000 ml/min.) v porovnání s průtokem krve játry (kolem 1500 ml/min).

Zvláštní skupiny pacientů Účinky v závislosti na pohlaví Byly pozorovány rozdíly v plazmatických koncentracích v závislosti na pohlaví, s hodnotami Cmax

přibližně třikrát a AUC přibližně dvakrát vyššími u žen než u mužů. Starší pacienti: Farmakokinetika telmisartanu se u starších pacientů a pacientů mladších 65 let neliší. Pacienti s poškozením funkce ledvin: U pacientů s mírným až středně závažným a závažným poškozením funkce ledvin byly pozorovány dvojnásobné koncentrace v plazmě, avšak u pacientů s nedostatečností ledvin podstupujících hemodialýzu byly pozorovány nižší plazmatické koncentrace. Telmisartan se u pacientů s ledvinnou nedostatečností do vysoké míry váže na plazmatické bílkoviny a dialýzou jej nelze odstranit. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce ledvin nemění. Pacienti s poškozením funkce jater: Farmakokinetické studie u pacientů s poškozením funkce jater prokázaly zvýšení hodnot absolutní biologické dostupnosti téměř na 100%. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce jater nemění. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti V předklinických studiích bezpečnosti po podání dávek, které vedly k expozici srovnatelné s klinickým terapeutickým rozmezím, došlo u normotenzních zvířat ke snížení hodnot červeného krevního obrazu (erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu), změnám v renální hemodynamice (nárůst močoviny a kreatininu v plazmě) a zvýšení hladiny sérového draslíku. U psů byla pozorována dilatace renálních tubulů a jejich atrofie. U potkanů a psů byly rovněž zaznamenány změny žaludeční sliznice (eroze, vředy nebo zánět). Těmto farmakologicky vyvolaným nežádoucím účinkům, známým z předklinického hodnocení jak inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin, tak antagonistů receptoru angiotenzinu II bylo možné předejít perorálním podáním fyziologického roztoku. U potkanů a psů byly rovněž pozorovány zvýšené hodnoty reninu v plazmě a hypertrofie/hyperplazie ledvinových juxtaglomerulárních buněk. Tyto změny, představující rovněž skupinový účinek inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin a antagonistů angiotenzinu II, zřejmě nemají klinický význam. Nebyl zjištěn žádný jasný důkaz o teratogenním účinku, avšak podávání telmisartanu v toxických dávkách má vliv na postnatální vývoj jedinců, jako je nižší tělesná hmotnost a opožděné otevírání očí. Testy in vitro neprokázaly mutagenní a významnou klastogenní aktivitu, ani nebyl prokázán kancerogenní účinek u potkanů a myší. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Meglumin Sorbitol (E420) Hydroxid sodný Povidon 25

Magnesium-stearát 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 2 roky 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 6.5

Druh obalu a obsah balení

Al (25) / OPA/Al/PVC (25/40/100) blistr Velikosti balení: Telmisartan Renantos 20 mg: 14, 28, 30, 56, 60, 84, 90, 98 a 100 tablet Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Renantos Pharmavertriebsgesellschaft mbH Beethovenstraβe 10, 89340 Leipheim Německo 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

58/509/12-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

29.8.2012 10. DATUM REVIZE TEXTU 29.8.2012

OZNAČENÍ NA OBALU

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Telmisartan Renantos 20 mg tablety telmisartanum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje sorbitol (E420). Pro další informace si přečtěte příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Tablety 14 tablet 28 tablet 30 tablet 56 tablet 60 tablet 84 tablet 90 tablet 98 tablet 100 tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Renantos Pharmavertriebsgesellschaft mbH Beethovenstraβe 10, 89340 Leipheim Německo 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg.č.: 58/509/12-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č. š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Telmisartan Renantos 20 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Telmisartan Renantos 20 mg tablety telmisartanum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

logo Renantos 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE <, KÓD DÁRCE A KÓD LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU>

č.š.: 5.

JINÉ