Tauredon 20
Registrace léku
| Kód | 0002781 ( ) |
|---|---|
| Registrační číslo | 29/ 051/91-A/C |
| Název | TAUREDON 20 |
| Režim prodeje | na lékařský předpis |
| Stav registrace | registrovaný léčivý přípravek |
| Držitel registrace | Nycomed GmbH, Konstanz, Německo |
| ATC klasifikace |
|
Příbalový létak TAUREDON 20
PŘÍBALOVÁ INFORMACE
Název přípravku
Tauredon 20
Tauredon 50
Injekční roztok
Kvalitativní i kvantitativní složení
0,5 ml Tauredonu 20 obsahuje 20 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 9,2 mg aurum
0,5 ml Tauredonu 50 obsahuje 50 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 23,0 mg aurum
Úplný seznam pomocných látek viz bod Seznam pomocných látek
Léková forma
Injekční roztok
Popis přípravku: čirý, nažloutlý roztok.
Klinické údaje
Terapeutické indikace
Revmatoidní artritida, psoriatická artritida
Přípravek je určen pro dospělé.
Dávkování a způsob podání
Dávkování - jednotlivá a denní dávka
Vzhledem k farmakokinetice zlatých solí se člení terapie zlatem po první testovací fázi na fázi nasycovací, při které dochází k naplnění hlubokých kompartmentů podáváním konstantních vysokých dávek, a fázi udržovací, ve které podáváním srovnatelně nižších dávek dochází k doplňování vyloučeného zlata, aby se tak zachovala rovnoměrná hladina ve tkáních.
Dávkování u dospělých
Na počátku se podávají dvě injekce týdně. Při 1. až 3. injekci se podává po 10 mg, při 4. až 6. dávce po 20 mg aurothiomalátu sodného.
Od 7. Injekce se podává buď 2x týdně maximálně 50 mg nebo 1x týdně maximálně 100 mg aurothiomalátu sodného.
V tomto dávkování se pokračuje až do výrazného zlepšení nálezu, ale nejdéle do dosažení celkové kumulativní dávky 1600 mg aurothiomalátu sodného (maximálně 2000 mg aurothiomalátu sodného - odpovídá dávce do 1 g zlata). Jestliže se do této doby nedostavil žádný účinek, je třeba léčbu přerušit.
Po nástupu účinku se jako udržovací dávka podává 1x měsíčně 100 mg aurothiomalátu sodného/injekci, popřípadě 50 mg každé 2 týdny. Léčba může trvat několik měsíců až let. Podle stavu pacienta je možné se od uvedeného dávkovacího schématu odchýlit (při dodržení uvedených maximálních dávek).
Způsob a délka podávání
Tauredon se podává pouze intramuskulárně (hluboko do hýžďového svalu). Ampule se nesmí zahřívat.
Tauredon se aplikuje bezprostředně po natažení do injekční stříkačky. Obsah stříkačky se nesmí vystavovat světlu.
V případě, že je přípravek dobře snášen, není délka podávání omezena.
Kontraindikace
Tauredon se nesmí podávat při poruchách krvetvorby, při přecitlivělosti na soli zlata, poruchách funkce ledvin, případně jiných známkách poškození ledvin, těžkém poškození jater, polyalergiích, aktivní tuberkulóze plic, alergii na těžké kovy, kolagenózách (systémový lupus erythematodes, polyarteriitis nodosa, sklerodermie, dermatomyositis), exfoliativní dermatitidě, colitis ulcerosa, diabetes mellitus s komplikacemi, v těhotenství a v období kojení.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Tauredon smí být podáván pouze lékařským personálem, k dispozici musí být vybavení pro neodkladnou péči. Léčba musí být přerušena, pokud se vyskytnou závažné symptomy.
Při léčbě zlatem je třeba pacienta pečlivě monitorovat včetně laboratorních parametrů vzhledem k možnosti výskytu velmi závažných nežádoucích účinků:
Před zahájením léčby je třeba udělat kompletní krevní obraz (včetně trombocytů). Je třeba vyšetřit moč na přítomnost bílkovin.
Během prvních tří měsíců léčby je třeba vyšetřovat 1x týdně leukocyty a moč a každé 2 týdny hemoglobin, erytrocyty, diferenciální krevní obraz, trombocyty, gama-GT, alkalické fosfatázy a kreatinin. Po prvních třech měsících se výše uvedené parametry kontrolují 1x za měsíc.
Z důvodu včasného rozpoznání fibrózy plic by se měl každoročně provádět RTG plic.
Z důvodu časného rozpoznání ojediněle se vyskytující imunosuprese se doporučují kontroly imunoglobulinů, a to před zahájením léčby a dále každé tři měsíce, aby bylo možno včas zjistit zvýšené riziko výskytu infekce.
V případě, že se momentálně vyskytne závažné snížení všech imunoglobulinů (IgA, IgM a IgG), je třeba přerušit léčbu Tauredonem a nasadit substituci imunoglobulinů v závislosti na klinických nálezech. Je-li to třeba, má být zahájena profylaxe infekce.
Mezi důvody pro ukončení léčby patří:
náhlý pokles leukocytů se závažným poklesem granulocytů (pod 2 G/I = 2000/mm3 )
jasná klesavá tendence trombocytů (zvláště pod 100000/mm3 )
výrazný vzestup eozinofilů (zvláště o více než 12%)
klinicky významné zvýšení jaterních a ledvinných parametrů (γ-GT, alkalická fosfatáza a kreatinin) nebo
zvýšení obsahu bílkovin v moči (zvláště o více než 300 mg/l).
Lékař musí pravidelně kontrolovat kůži a sliznice. V případě výskytu dermatitidy, musí být léčba přerušena a je třeba zkontrolovat všechny parametry.. Pacienty je třeba důrazně upozornit, že při výskytu následujících symptomů musí neodkladně vyhledat lékaře: pruritus, urtikaria, exantém, ulcerace sliznice dutiny ústní, zvýšená tvorba hematomů v místě tlaku, krvácení, menorrhagie.
Totéž platí pro akutní rychle se zhoršující zátěžovou dyspnoe nebo pro suchý kašel provázený horečkou nebo bez ní.
Z důvodu možné fotosenzibilizace je třeba během léčby omezit intenzivní vystavování kůže slunečnímu záření.
Zvláštní opatrnosti je také třeba u pacientů s rychle se rozvíjejícími antinukleárními faktory, revmatoidní artritidou s orgánovým postižením, stejně jako u zvláštních forem psoriázy, jako je erytrodermie.
V případě vzestupu sérového LDH a nepřímého bilirubinu s nebo bez manifestovaného ikteru je třeba na základě odpovídajících vyšetření vyloučit hemolýzu (zpočátku také bez anémie).
Léčba musí být okamžitě přerušena v případě enterokolitidy.
Léčba Tauredonem musí být rovněž přerušena v případě příznaků alveolitidy nebo bronchiolitidy, která se může vyvinout v počátečních měsících léčby s kumulativní dávkou do 1 g zlata (před saturací).
V rámci dlouhodobé terapie bylo pozorováno ukládání zlata do kůže, které se projevuje změnou barvy (namodralým zbarvením) kůže vystavené slunečnímu záření. Změna zbarvení kůže může nastat i po následné terapii laserem.Toto se může vyskytnout u každého pacienta, který je současně a nebo byl v minulosti léčen zlatem.
Pokud je pozorováno zhoršení ostrosti vidění, především pak u pacientů, kteří jsou léčeni zlatem již dlouhodobě, je potřeba provést důkladné oftalmologické vyšetření, aby se zabránilo neurotoxickému vlivu na zrak (poškození zrakového nervu). V případě potřeby musí být léčba přerušena.
Jestliže se objeví příznaky, které by mohly poukazovat na neuropatii kraniálních nervů, je nutné přerušit léčbu a provést neurologické vyšetření.
V případě pozitivity antinukleárních faktorů, které se objevily v průběhu léčby, nebo již před jejím zahájením, je třeba zvláštní opatrnosti, protože u těchto pacientů se může v ojedinělých případech vyvinout stav připomínající lupus erythematodes provázený vaskulitidou a polyserositidou - je třeba provádět pravidelnou kontrolu každých 6 měsíců
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vzhledem k vysoké četnosti nežádoucích účinků by se Tauredon neměl podávat současně s látkami, které mají z toxikologického hlediska identické cílové orgány /např. fenylbutazon, metamizol, cytostatika, D-penicilamin/.
Terapie zlatem by neměla probíhat současně s podáváním fotosenzibilizujících látek (např. chlorochin, chlorpromazin, fenylbutazon, sulfanilamid).
Současné užívání ACE inhibitorů může vyvolat nitritoidní reakci (viz bod Nežádoucí účinky, Cévní poruchy).
Injekce Tauredonu podaná krátce před vyšetřením srdečního svalu s radioaktivními látkami (scintigrafie myokardu) může snížit kumulaci radioaktivní látky. Proto by měla být plánovaná scintigrafie myokardu provedena nejméně 3 dny po injekci Tauredonu.
Těhotenství a kojení
Zlato prochází placentární bariérou člověka. I když nejsou popsány žádné nálezy, které by potvrzovaly teratogenní působení zlata u člověka, nesmí se aurothiomalát sodný podávat v těhotenství.
V průběhu léčby Tauredonem by měla být zajištěna spolehlivá kontracepce a z důvodu 100 -
denního poločasu vylučování zlata by v ní mělo být pokračováno ještě 1 rok po ukončení léčby. Zlato přechází do mateřského mléka. Během léčby Tauredonem je kojení kontraindikováno.
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné zvláštní studie ohledně účinků na schopnost řídit a používat stroje.
Z důvodu velmi vzácných nežádoucích účinků na nervový systém však může být schopnost řídit a používat stroje narušena.
Nežádoucí účinky
Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících četnostech výskytu:
Velmi časté: více než 1 z 10 pacientů |
Časté: méně než 1 z 10, ale více než 1 ze 100 pacientů |
Méně časté: méně než 1 ze 100, ale více než 1 z 1000 pacientů |
Vzácné: méně než 1 z 1000, ale více než 1 z 10000 pacientů |
Velmi vzácné: méně než 1 z 10000 pacientů včetně izolovaných případů |
|
Neexistuje korelace mezi terapeutickou účinností a nástupem toxických nežádoucích účinků (ty jsou značně nezávislé na koncentracích v séru). Při vysokých dávkách je třeba mít na paměti zvýšení nežádoucích účinků. Ve vzácných případech se mohou nežádoucí účinky vyskytnout i po ukončení léčby Tauredonem, jelikož vysoké koncentrace zlata v organismu se jen pomalu degradují.
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi časté: různé úrovně poškození systému krvetvorby s trombocytopenií, granulocytopenií, anémií.
Méně časté: život ohrožující poškození systému krvetvorby (pancytopenie a aplastická anémie).
Velmi vzácné: hemolytická anémie s klinickým projevem (dle závažnosti) v podobě mírné žloutenky a tmavé moči; lymfadenopatie
Oční poruchy
Velmi vzácné: konjunktivitida, depozita zlata v rohovce, vředovatění rohovky, diplopie, neurotoxické účinky na oko ve formě poškození očního nervu nebo nervové sítě sítnice.
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: stomatitida,
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy stomatitidy.
Velmi vzácné: krátce po injekci nevolnost a bolest žaludku, symptomy pankreatitidy, enterokolitidy s vodnatým a někdy krvavým průjmem a žaludečními křečemi.
Systémové poruchy a stavy v místě podání
Velmi vzácné: svalový třes (viz cévní poruchy), horečka, částečně přechodná, vyskytující se několik hodin po injekci v saturační části léčby.
Hepatobiliární poruchy
Časté: cholestáza
Velmi vzácné: cholestáza, se symptomy pankreatitidy, žloutenky, hepatocelulární nekrózy.
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: známky imunosuprese.
Vyšetření
Časté: patologické jaterní hodnoty
Velmi vzácné: snížení imunoglubulinů, pokles krevního tlaku.
Muskuloskeletální poruchy a poruchy pojivových tkání
Velmi vzácné: zvláště u pacientů s antinukleárními faktory, rozvoj stavu připomínajícího lupus erythematosus s vaskulitidou a polyserositidou, spontánní svalové kontrakce (myokymie).
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné: periferní neuropatie ve formě poruch citlivosti, nekoordinovaných pohybů (ataxie) či spontánních svalových kontrakcí (myokymie).
Neuropatie hlavových nervů (tvářového nervu, nervus abducens, trojklanného nervu) ve formě parézy obličeje, zvláště v oblasti očních víček, poruch citlivosti a diplopie.
“Zlatá encefalopatie” ve formě deprese, úzkosti, dezorientace a poruch řeči, zhoršení paměti, poruch spánku a halucinací.
Bolesti hlavy krátce po injekci (viz cévní poruchy).
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: deprese, úzkost, dezorientace, poruchy spánku, halucinace (viz zlatá encefalopatie).
Renální poruchy a poruchy močových cest
Velmi časté: proteinurie,
Méně časté: zlatá nefropatie (imunokomplexová nefritida s nefrotickým syndromem)
Velmi vzácné: tmavá moč
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: bronchiolitida, plicní fibróza, alveolitida s akutní dyspnoe a suchým kašlem s nebo bez horečky.
Poruchy kůže a podkožních tkání
Velmi časté: různé formy dermatitidy, pruritus.
Časté: padání vlasů, depozita zlata v pokožce (chrysiáza) s namodralým ostrým zbarvením oblastí kůže vystavených slunci nebo po následné terapii laserem (viz bod Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití)
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy dermatitidy (např. exfoliativní dermatitida. Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom), fotosenzibilizace (nezávisle na kumulativní dávce).
Velmi vzácné: Lichen ruber planus (svědivé kožní léze s voskovitým leskem), zbarvení a odchlipování nehtů.
Cévní poruchy
Velmi vzácné: vaskulitida, vasomotorické reakce (nitritoidní reakce) krátce po podání injekce jako zčervenání, bolest hlavy, svalový třes, tachyarytmie, pokles krevního tlaku až na úroveň šokových symptomů, infarkt myokardu nebo mozkové cévní příhody s možnými důsledky.
Předávkování
Symptomy z předávkování
Předávkování může nastat v průběhu normální léčby a projeví se většinou vážnými komplikacemi, které jsou uvedeny v odstavci Nežádoucí účinky.
b) Léčba v případě předávkování
Postižení pacienti vyžadují klinické pozorování.
Jestliže byla během terapie zlatem diagnostikována agranulocytóza, trombocytopenie, aplastická anémie
nebo enterokolitida, mohou být kromě krevních transfúzí a vysokých dávek glukokortikoidů indikována opatření k urychlenému vyloučení zlata z organismu.
V případě otravy těžkými kovy se doporučuje použít dimerkaprol (dimercaptopropane sulfonate DMPS)- v případě zlata jsou k dispozici testy na zvířatech. Také lze použít D-penicilamin.
Kromě toho existují izolované zprávy o podání N-acetylcysteinu.
Na základě dnes dostupných dat není možné poskytnout přesné doporučení dávkování
pro léčbu předávkování zlatem. V případě předávkování se proto doporučuje kontaktovat
toxikologické centrum.
V případě vazomotorické reakce s poklesem krevního tlaku platí opatření jako v případě
anafylaktického šoku.
Souhrn údajů o léku (SPC)
SOUHRN ÚDAJ* O PŘÍPRAVKU
Název přípravku
Tauredon 20
Tauredon 50
Injekční roztok
Kvalitativní a kvantitativní složení
0,5 ml Tauredonu 20 obsahuje 20 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 9,2 mg aurum
0,5 ml Tauredonu 50 obsahuje 50 mg natrii aurothiomalas, což odpovídá 23,0 mg aurum
Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1
Léková forma
Injekční roztok
Popis přípravku: čirý, nažloutlý roztok.
Klinické údaje
4. 1. Terapeutické indikace
Revmatoidní artritida, psoriatická artritida.
Přípravek je určen pro dospělé .
Dávkování a způsob podání
Dávkování - jednotlivá a denní dávka
Vzhledem k farmakokinetice zlatých solí se člení terapie zlatem po první testovací fázi na fázi nasycovací, při které dochází k naplnění hlubokých kompartmentů podáváním konstantních vysokých dávek, a fázi udržovací, ve které podáváním srovnatelně nižších dávek dochází k doplňování vyloučeného zlata, aby se tak zachovala rovnoměrná hladina ve tkáních.
Dávkování u dospělých
Na počátku se podávají dvě injekce týdně. Při 1. až 3. injekci se podává po 10 mg, při 4. až 6. dávce po 20 mg aurothiomalátu sodného.
Od 7. injekce se podává buď 2x týdně maximálně 50 mg nebo 1x týdně maximálně 100 mg aurothiomalátu sodného.
V tomto dávkování se pokračuje až do výrazného zlepšení nálezu, ale nejdéle do dosažení celkové kumulativní dávky 1600 mg aurothiomalátu sodného (maximálně 2000 mg aurothiomalátu sodného - odpovídá dávce do 1 g zlata). Jestliže se do této doby nedostavil žádný účinek, je třeba léčbu přerušit.
Po nástupu účinku se jako udržovací dávka podává 1x měsíčně 100 mg aurothiomalátu sodného/injekci, popřípadě 50 mg každé 2 týdny. Léčba může trvat několik měsíců až let. Podle stavu pacienta je možné se od uvedeného dávkovacího schématu odchýlit (při dodržení uvedených maximálních dávek).
Způsob a délka podávání
Tauredon se podává pouze intramuskulárně (hluboko do hýžďového svalu). Ampule se nesmí zahřívat.
Tauredon se aplikuje bezprostředně po natažení do injekční stříkačky. Obsah stříkačky se nesmí vystavovat světlu.
V případě, že je přípravek dobře snášen, není délka podávání omezena.
Kontraindikace
Tauredon se nesmí podávat při poruchách krvetvorby, při přecitlivělosti na soli zlata, poruchách funkce ledvin, případně jiných známkách poškození ledvin, těžkém poškození jater, polyalergiích, aktivní tuberkulóze plic, alergii na těžké kovy a kontaktní alergii na zlato, kolagenózách (systémový lupus erythematodes, polyarteriitis nodosa, sklerodermie, dermatomyositis), exfoliativní dermatitidě, colitis ulcerosa, diabetes mellitus s komplikacemi, v těhotenství a v období kojení.
Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití
Tauredon smí být podáván pouze lékařským personálem, k dispozici musí být vybavení pro neodkladnou péči. Léčba musí být přerušena, pokud se vyskytnou závažné symptomy.
Při léčbě zlatem je třeba pacienta pečlivě monitorovat včetně laboratorních parametrů vzhledem k možnosti výskytu velmi závažných nežádoucích účinků:
Před zahájením léčby je třeba udělat kompletní krevní obraz (včetně trombocytů). Je třeba vyšetřit moč na přítomnost bílkovin.
Během prvních tří měsíců léčby je třeba vyšetřovat 1x týdně leukocyty a moč a každé 2 týdny hemoglobin, erytrocyty, diferenciální krevní obraz, trombocyty, gama-GT, alkalické fosfatázy a kreatinin. Po prvních třech měsících se výše uvedené parametry kontrolují 1x za měsíc.
Z důvodu včasného rozpoznání fibrózy plic by se měl každoročně provádět RTG plic.
Z důvodu časného rozpoznání ojediněle se vyskytující imunosuprese se doporučují kontroly imunoglobulinů, a to před zahájením léčby a dále každé tři měsíce, aby bylo možno včas zjistit zvýšené riziko výskytu infekce.
V případě, že se momentálně vyskytne závažné snížení všech imunoglobulinů (IgA, IgM a IgG), je třeba přerušit léčbu Tauredonem a nasadit substituci imunoglobulinů v závislosti na klinických nálezech. Je-li to třeba, má být zahájena profylaxe infekce.
Mezi důvody pro ukončení léčby patří:
náhlý pokles leukocytů se závažným poklesem granulocytů (pod 2 G/I = 2000/mm3 )
jasná klesavá tendence trombocytů (zvláště pod 100000/mm3 )
výrazný vzestup eozinofilů (zvláště o více než 12%)
klinicky významné zvýšení jaterních a ledvinných parametrů (γ-GT, alkalická fosfatáza a kreatinin) nebo
zvýšení obsahu bílkovin v moči (zvláště o více než 300 mg/l).
Lékař musí pravidelně kontrolovat kůži a sliznice. V případě výskytu dermatitidy, musí být léčba přerušena a je třeba zkontrolovat všechny parametry.. Pacienty je třeba důrazně upozornit, že při výskytu následujících symptomů musí neodkladně vyhledat lékaře: pruritus, urtikaria, exantém, ulcerace sliznice dutiny ústní, zvýšená tvorba hematomů v místě tlaku, krvácení, menorrhagie.
Totéž platí pro akutní rychle se zhoršující zátěžovou dyspnoe nebo pro suchý kašel provázený horečkou nebo bez ní.
Z důvodu možné fotosenzibilizace je třeba během léčby omezit intenzivní vystavování kůže slunečnímu záření.
Zvláštní opatrnosti je také třeba u pacientů s rychle se rozvíjejícími antinukleárními faktory, revmatoidní artritidou s orgánovým postižením, stejně jako u zvláštních forem psoriázy, jako je erytrodermie.
V případě vzestupu sérového LDH a nepřímého bilirubinu s nebo bez manifestovaného ikteru je třeba na základě odpovídajících vyšetření vyloučit hemolýzu (zpočátku také bez anémie).
Léčba musí být okamžitě přerušena v případě enterokolitidy.
Léčba Tauredonem musí být rovněž přerušena v případě příznaků alveolitidy nebo bronchiolitidy, která se může vyvinout v počátečních měsících léčby s kumulativní dávkou do 1 g zlata (před saturací).
V rámci dlouhodobé terapie bylo pozorováno ukládání zlata do kůže, které se projevuje změnou barvy (namodralým zbarvením) kůže vystavené slunečnímu záření. Změna zbarvení kůže může nastat i po následné terapii laserem.Toto se může vyskytnout u každého pacienta, který je současně a nebo byl v minulosti léčen zlatem.
Pokud je pozorováno zhoršení ostrosti vidění, především pak u pacientů, kteří jsou léčeni zlatem již dlouhodobě, je potřeba provést důkladné oftalmologické vyšetření, aby se zabránilo neurotoxickému vlivu na zrak (poškození zrakového nervu). V případě potřeby musí být léčba přerušena.
Jestliže se objeví příznaky, které by mohly poukazovat na neuropatii kraniálních nervů, je nutné přerušit léčbu a provést neurologické vyšetření.
V případě pozitivity antinukleárních faktorů, které se objevily v průběhu léčby, nebo již před jejím zahájením, je třeba zvláštní opatrnosti, protože u těchto pacientů se může v ojedinělých případech vyvinout stav připomínající lupus erythematodes provázený vaskulitidou a polyserositidou - je třeba provádět pravidelnou kontrolu každých 6 měsíců
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Vzhledem k vysoké četnosti nežádoucích účinků by se Tauredon neměl podávat současně s látkami, které mají z toxikologického hlediska identické cílové orgány /např. fenylbutazon, metamizol, cytostatika,
D-penicilamin/.
Terapie zlatem by neměla probíhat současně s podáváním fotosenzibilizujících látek (např. chlorochin, chlorpromazin, fenylbutazon, sulfanilamid).
Současné užívání ACE inhibitorů může vyvolat nitritoidní reakci (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky, Cévní poruchy).
Injekce Tauredonu podaná krátce před vyšetřením srdečního svalu s radioaktivními látkami (scintigrafie myokardu) může snížit kumulaci radioaktivní látky. Proto by měla být plánovaná scintigrafie myokardu provedena nejméně 3 dny po injekci Tauredonu.
Těhotenství a kojení
Zlato prochází placentární bariérou člověka. I když nejsou popsány žádné nálezy, které by potvrzovaly teratogenní působení zlata u člověka, nesmí se aurothiomalát sodný podávat v těhotenství.
V průběhu léčby Tauredonem by měla být zajištěna spolehlivá kontracepce a z důvodu 100 -
denního poločasu vylučování zlata by v ní mělo být pokračováno ještě 1 rok po ukončení léčby. Zlato přechází do mateřského mléka. Během léčby Tauredonem je kojení kontraindikováno.
4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Nebyly provedeny žádné zvláštní studie ohledně účinků na schopnost řídit a používat stroje.
Z důvodu velmi vzácných nežádoucích účinků na nervový systém však může být schopnost řídit a používat stroje narušena.
4.8. Nežádoucí účinky
Hodnocení nežádoucích účinků je založeno na následujících četnostech výskytu:
Velmi časté: více než 1 z 10 pacientů |
Časté: méně než 1 z 10, ale více než 1 ze 100 pacientů |
Méně časté: méně než 1 ze 100, ale více než 1 z 1000 pacientů |
Vzácné: méně než 1 z 1000, ale více než 1 z 10000 pacientů |
Velmi vzácné: méně než 1 z 10000 pacientů včetně izolovaných případů |
|
Neexistuje korelace mezi terapeutickou účinností a nástupem toxických nežádoucích účinků (ty jsou značně nezávislé na koncentracích v séru). Při vysokých dávkách je třeba mít na paměti zvýšení nežádoucích účinků. Ve vzácných případech se mohou nežádoucí účinky vyskytnout i po ukončení léčby Tauredonem, jelikož vysoké koncentrace zlata v organismu se jen pomalu degradují.
Poruchy krve a lymfatického systému
Velmi časté: různé úrovně poškození systému krvetvorby s trombocytopenií, granulocytopenií, anémií.
Méně časté: život ohrožující poškození systému krvetvorby (pancytopenie a aplastická anémie).
Velmi vzácné: hemolytická anémie s klinickým projevem (dle závažnosti) v podobě mírné žloutenky a tmavé moči; lymfadenopatie.
Oční poruchy
Velmi vzácné: konjunktivitida, depozita zlata v rohovce, vředovatění rohovky, diplopie, neurotoxické účinky na oko ve formě poškození očního nervu nebo nervové sítě sítnice.
Gastrointestinální poruchy
Velmi časté: stomatitida,
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy stomatitidy.
Velmi vzácné: krátce po injekci nevolnost a bolest žaludku, symptomy pankreatitidy, enterokolitidy s vodnatým a někdy krvavým průjmem a žaludečními křečemi.
Systémové poruchy a stavy v místě podání
Velmi vzácné: svalový třes (viz cévní poruchy), horečka, částečně přechodná, vyskytující se několik hodin po injekci v saturační části léčby
Hepatobiliární poruchy
Časté: cholestáza
Velmi vzácné: cholestáza, se symptomy pankreatitidy, žloutenky, hepatocelulární nekrózy
Poruchy imunitního systému
Velmi vzácné: známky imunosuprese.
Vyšetření
Časté: patologické jaterní hodnoty
Velmi vzácné: snížení imunoglubulinů, pokles krevního tlaku
Muskuloskeletální poruchy a poruchy pojivových tkání
Velmi vzácné: zvláště u pacientů s antinukleárními faktory, rozvoj stavu připomínajícího lupus erythematosus s vaskulitidou a polyserositidou, spontánní svalové kontrakce (myokymie).
Poruchy nervového systému
Velmi vzácné: periferní neuropatie ve formě poruch citlivosti, nekoordinovaných pohybů (ataxie) či spontánních svalových kontrakcí (myokymie).
Neuropatie hlavových nervů (tvářového nervu, nervus abducens, trojklanného nervu) ve formě parézy obličeje, zvláště v oblasti očních víček, poruch citlivosti a diplopie.
“Zlatá encefalopatie” ve formě deprese, úzkosti, dezorientace a poruch řeči, zhoršení paměti, poruch spánku a halucinací.
Bolesti hlavy krátce po injekci (viz cévní poruchy).
Psychiatrické poruchy
Velmi vzácné: deprese, úzkost, dezorientace, poruchy spánku, halucinace (viz zlatá encefalopatie)
Renální poruchy a poruchy močových cest
Velmi časté: proteinurie,
Méně časté: zlatá nefropatie (imunokomplexová nefritida s nefrotickým syndromem)
Velmi vzácné: tmavá moč
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Velmi vzácné: bronchiolitida, plicní fibróza, alveolitida s akutní dyspnoe a suchým kašlem s nebo bez horečky.
Poruchy kůže a podkožních tkání
Velmi časté: různé formy dermatitidy, pruritus
Časté: padání vlasů, depozita zlata v pokožce (chrysiáza) s namodralým ostrým zbarvením oblastí kůže vystavených slunci nebo po následné terapii laserem (viz bod 4.4)
Méně časté: vážné a v některých případech nebezpečné formy dermatitidy (např. exfoliativní dermatitida, Stevens-Johnsonův syndrom, Lyellův syndrom), fotosenzibilizace (nezávisle na kumulativní dávce).
Velmi vzácné: Lichen ruber planus (svědivé kožní léze s voskovitým leskem), zbarvení a odchlipování nehtů
Cévní poruchy
Velmi vzácné: vaskulitida, vasomotorické reakce (nitritoidní reakce) krátce po podání injekce jako zčervenání, bolest hlavy, svalový třes, tachyarytmie, pokles krevního tlaku až na úroveň šokových symptomů, infarkt myokardu nebo mozkové cévní příhody s možnými důsledky.
Předávkování
Symptomy z předávkování
Předávkování může nastat v průběhu normální léčby a projeví se většinou vážnými komplikacemi, které jsou uvedeny v odstavci Nežádoucí účinky.
b) Léčba v případě předávkování
Postižení pacienti vyžadují klinické pozorování.
Jestliže byla během terapie zlatem diagnostikována agranulocytóza, trombocytopenie, aplastická anémie nebo enterokolitida, mohou být kromě krevních transfúzí a vysokých dávek glukokortikoidů indikována opatření k urychlenému vyloučení zlata z organismu.
V případě otravy těžkými kovy se doporučuje použít dimerkaprol (dimercaptopropane sulfonate DMPS)- v případě zlata jsou k dispozici testy na zvířatech. Také lze použít D-penicilamin.
Kromě toho existují izolované zprávy o podání N-acetylcysteinu.
Na základě dnes dostupných dat není možné poskytnout přesné doporučení dávkování
pro léčbu předávkování zlatem. V případě předávkování se proto doporučuje kontaktovat
toxikologické centrum.
V případě vazomotorické reakce s poklesem krevního tlaku platí opatření jako v případě