Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls147085/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Taroflox 200potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka: ofloxacinum 200 mg v jedné potahované tabletě.Pomocné látky: monohydrát laktosy. Jedna potahovaná tableta obsahuje 96 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.Popis přípravku: bílé bikonvexní potahované tablety elipsovitého tvaru na obou stranách s půlicí rýhou, na obou stranách označené MXI vlevo od půlicí rýhy, znakem firmy vpravo od půlicí rýhy.Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Bakteriální infekce vyvolané mikroorganismy citlivými k ofloxacinu, jako je:

infekce ledvin, močových cest, prostaty, gonokokové infekce močové trubice



infekce měkkých tkání a kůže



infekce kostí a kloubů



gynekologické infekce



břišní infekce včetně infekcí v malé pánvi a bakteriální enteritidy, infekce žlučových cest



chronická nebo rekurentní infekce oka, vedlejších nosních dutin a krku, zvláště vyvolaná gramnegativními patogeny včetně Pseudomonas, nebo stafylokoky, s výjimkou akutní tonzilitidy. Taroflox není obecně indikován pro léčbu infekcí vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem (akutní tonzilitida nebo erysipel) - léčba těchto infekcí vyžaduje individuální průkaz citlivosti



akutní, chronická nebo rekurentní infekce dolních cest dýchacích (bronchitida) zejména vyvolaná Haemophilus influenzae nebo jinými gramnegativními nebo multirezistentními patogeny nebo Staphylococcus aureus.



pneumonie, zvláště vyvolaná problematickými patogeny jako je Escherichia coli, Klebsiella, Enterobacter, Proteus, Pseudomonas, Legionella, Staphylococcus.



prevence infekce patogeny citlivými na ofloxacin (profylaxe infekce také selektivní střevní dekontaminací) u pacientů s výrazným oslabením odolnosti k infekcím (např. neutropenické stavy)

Přípravek je určen pro dospělé.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování a způsob podání závisí na typu a závažnosti infekce a řídí se následujícími doporučeními:

Dávkování u pacientů s normálními renálními funkcemi (tj. clearance kreatininu > 50 ml/min)Dávkování v indikacích uvedených v bodě 4.1 se řídí následující tabulkou:

INDIKACE

DÁVKAmg

POČET DÁVEK / 24 h

INTERVAL mezi dávkami *h

DENNÍ DÁVKA** mg

Infekce citlivýmiorganismy

200

2

12

400

* Denní dávka vyšší než 400 mg musí být v každém případě rozdělena do dvou dílčích dávek, které

mají být podávány v přibližně stejných intervalech.

** Pokud je infekce vyvolána patogeny středně vnímavými k ofloxacinu, při komplikujících

faktorech, závažných infekcích nebo u pacientů s nadměrnou tělesnou hmotností lze zvýšit denní dávku až na 800 mg. Tato dávka však nemá být překročena.

Dávkování u starších pacientůVyšší věk sám o sobě není důvodem pro úpravu dávky ofloxacinu, nicméně je nutné vzít v úvahu případné postižení ledvin u starších pacientů a podle toho upravit dávku (viz bod 4.4 prodloužení QT intervalu).

Dávkování u pacientů se sníženými renálními funkcemiU pacientů s poruchou funkce ledvin se doporučuje následující dávkování:

CLEARANCEKREATININU

DÁVKA (mg*)

POČET DÁVEK/ 24 h

INTERVALY h

50–20 ml/min

100–200

1

24

< 20 ml/min** nebo hemodialýza nebo peritoneální dialýza

100 nebo 200

1

1

24

48

*

Podle indikace nebo intervalu dávkování.

**

U pacientů se závažnou poruchou funkce ledvin a u dialyzovaných pacientů je třeba

monitorovat koncentraci ofloxacinu v séru.

Jestliže clearance kreatininu v séru nelze změřit, je možné ji u dospělých odhadnout podle hladiny kreatininu v séru s využitím Cockroftova vzorce:

tělesná hmotnost(kg) x (140 – věk v letech)

Muži:

ClCr (ml/min) =

----------------------------------------

72 x sérový kreatinin (mg/dl)

nebo

tělesná hmotnost(kg) x (140 – věk v letech)

ClCr (ml/min) =

---------------------------------------

0,814 x sérový kreatinin (mol/l)

Ženy: ClCr (ml/min) =

0,85 x (hodnota výše)

Dávkování u pacientů se sníženou funkcí jaterVylučování ofloxacinu může být u pacientů se sníženou funkcí jater (např. při cirhóze s ascitem)

sníženo. U těchto pacientů se proto doporučuje nepřekročit maximální denní dávku 400 mg.

Trvání léčbyTrvání léčby závisí na vyvolávajícím organismu a na klinickém obrazu. Stejně jako u každé antimikrobiální léčby doporučuje se pokračovat v podávání Tarofloxu ještě nejméně 3 dny poté, co se tělesná teplota vrátila k normálu a příznaky ustoupily.U akutní infekce je ve většině případů dostatečná doba léčby 7 - 10 dní. U salmonelózy je trvání léčby obvykle 7 - 8 dní, u bacilární dyzentérie a střevních infekcí vyvolaných E. coli 3 dny.Pro nekomplikované infekce dolních močových cest u žen bývá dostatečná dávka 100 mg ofloxacinu denně po dobu 3 dní.Při infekcích vyvolaných beta-hemolytickým streptokokem (tj. hnisavá tonzilitida nebo erysipel) musí být v léčbě pokračováno po dobu nejméně 10 dní, aby se předešlo pozdním komplikacím jako je revmatická horečka nebo glomerulonefritida. Beta-hemolytický streptokok má k ofloxacinu různou vnímavost, léčba těchto infekcí vyžaduje individuální průkaz citlivosti.Dokud nebudou k dispozici další zkušenosti, nedoporučuje se podávat ofloxacin déle než 2 měsíce.Tablety Tarofloxu se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny (přibližně 1/2 sklenice). Mohou být užívány nalačno nebo při jídle. Je třeba vyvarovat se současného užívání antacid (viz bod 4.5).

4.3

Kontraindikace

Taroflox se nesmí podávat:•

pacientům s přecitlivělostí na ofloxacin, ostatní chinolony nebo pomocné látky

•

pacientům s epilepsií nebo se sníženým cerebrálním prahem pro křeče při poruše centrálního nervového systému, např. po cerebrokraniálních poraněních, zánětu v oblasti centrální nervové soustavy nebo mozkové mrtvici

•

pacientům s anamnézou onemocnění šlach v souvislosti s podáváním fluorochinolonů

•

dětem či mladistvým v růstové fázi, protože na základě studií na zvířatech nelze úplně vyloučit poškození chrupavek rostoucího organismu

•

během těhotenství

•

kojícím ženám.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Ofloxacin není lékem první volby u pneumonie zapříčiněné pneumokoky nebo mykoplasmaty, aniu tonzilitidy zapříčiněné β-hemolytickými streptokoky.

Hypersenzitivní reakcePo prvním podání fluorochinolonů byly hlášeny hypersenzitivní a alergické reakce. Anafylaktické a anafylaktoidní reakce mohou přecházet v život ohrožující šok, a to dokonce i po prvním podání. V těchto případech má být léčba ofloxacinem okamžitě ukončena a zavedena odpovídající léčebná opatření (např. k léčbě šoku).

Onemocnění způsobená patogenem Clostridium difficilePrůjem, zejména těžký, přetrvávající a/nebo s příměsí krve, v průběhu nebo po ukončení léčby ofloxacinem,

může

být

známkou

pseudomembranózní

kolitidy.

Je-li

podezření

na

pseudomembranózní kolitidu, je nutno ihned ukončit léčbu ofloxacinem a bez prodlení poskytnout pacientovi podpůrnou léčbu + specifickou terapii (např. vankomycin p.o., teikoplanin p.o. nebo metronidazol). Přípravky inhibující peristaltiku jsou v tomto stavu přísně kontraindikovány.

Pacienti s predispozicí k záchvatůmStejně jako u ostatních chinolonů, musí být ofloxacin používán s extrémní opatrností u pacientů náchylných k záchvatům. Jedná se například o pacienty s lézí CNS, pacienty současně léčené fenbufenem a jinými nesteroidními protizánětlivými léky a léky snižujícími práh mozkových záchvatů, např. theofylin (viz bod 4.5).

V případě konvulzivních záchvatů je třeba léčbu ofloxacinem ukončit.

TendinitidaTendinitida, která je při léčbě chinolony vzácně pozorována, může někdy vést až k ruptuře šlachy, zejména šlachy Achillovy. Riziko tendinitidy je zvýšeno u starších pacientů. Riziko ruptury šlachy může být zvýšeno při současném podávání kortikosteroidů. Při podezření na tendinitidu je nutno okamžitě zastavit podávání ofloxacinu a zahájit příslušnou léčbu postižené šlachy (např. její imobilizací).

Pacienti s psychotickou poruchou v anamnéze U pacientů léčených fluorochinolony byly hlášeny psychotické reakce. Tyto reakce vedly v některých případech k sebevražedným myšlenkám nebo k sebeohrožujícímu chování včetně pokusu o sebevraždu, někdy i po jednorázové dávce. Pokud se takové reakce objeví, je třeba léčbu ukončit a zavést příslušná opatření.

U pacientů s psychotickou poruchou v anamnéze nebo u pacientů s psychiatrickým onemocněním je možné ofloxacin používat se zvýšenou opatrností.

Pacienti s poruchou funkce ledvinProtože je ofloxacin vylučován převážně ledvinami, dávka má být upravena u pacientů s poruchou renálních funkcí (viz bod 4.2).

Pacienti s poruchou funkce jaterU pacientů s poruchou funkce jater má být ofloxacin používán s opatrností, neboť může dojít k poškození jater. Při léčbě fluorochinolony byly hlášeny případy fulminantní hepatitidy potenciálně vedoucí k selhání jater (včetně fatálních případů). Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a kontaktovali lékaře, pokud se u nich objeví příznaky jako je anorexie, žloutenka, tmavá moč, svědění nebo na dotek bolestivé břicho (viz bod 4.8).

Pacienti léčení antagonisty vitamínu KVzhledem k možnosti zvýšených hodnot koagulačních testů (PT/INR) a/nebo zvýšeného krvácení u pacientů léčených fluorochinolony včetně ofloxacinu v kombinaci antagonisty vitamínu K (např. warfarin) mají být při současném podávání těchto látek kontrolovány koagulační testy (viz bod 4.5).

Myastenia gravisU pacientů s anamnézou myastenia gravis je zapotřebí používat ofloxacin s opatrností.

Prevence fotosenzibilizacePacientům léčeným ofloxacinem se doporučuje nevystavovat se příliš prudkému slunečnímu záření a vyloučit UV paprsky (solárium, horské slunce).

Sekundární infekcePodávání antibiotik, zvláště dlouhodobé, může vyvolat proliferaci rezistentních mikroorganismů. Proto je třeba pravidelně kontrolovat stav pacienta. Dojde-li k sekundární infekci, musí byt provedena patřičná opatření.

Prodloužení QT intervaluOpatrnost je nutná při užívání fluorochinolonů, včetně přípravku Taroflox 200, u pacientů se známými rizikovými faktory pro prodloužení QT intervalu, jako jsou např.: 

vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu



současné užívání léčivých přípravků, u kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III třídy, tricyklická antidepresiva, makrolidy, antipsychotika)



starší pacienti



nekorigovaná elektrolytová dysbalance (např. hypokalemie, hypomagnesemie)



onemocnění srdce (např. srdeční selhání, infarkt myokardu, bradykardie)

(viz body 4.5, 4.8 a 4.9).

HypoglykemieStejně jako u všech chinolonů, byly u pacientů užívajících ofloxacin hlášeny případy hypoglykemie, a to obvykle u diabetiků, kterým jsou současně podávána perorální antidiabetika, látky s hypoglykemizujícím účinkem (např. glibenklamid) nebo inzulín. U těchto diabetiků se doporučuje důkladné monitorování hladiny glukózy v krvi (viz bod 4.8).

Periferní neuropatieU pacientů užívajících fluorochinolony (včetně ofloxacinu) byla hlášena senzorická a senzoricko-motorická periferní neuropatie, která může mít rychlý nástup. Pokud se u pacienta objeví symptomy neuropatie, měla by být léčba ofloxacinem ukončena. To by minimalizovalo možné riziko vzniku trvalého poškození (viz bod 4.8).

Pacienti s deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázyPacienti s latentním nebo diagnostikovaným deficitem glukózo-6-fosfát-dehydrogenázy, kteří jsou léčeni fluorochinolony, mohou být náchylní k hemolytickým reakcím. Proto je při léčbě těchto pacientů ofloxacinem nutné dbát zvýšené opatrnosti.

Pacienti se vzácnými dědičnými chorobamiPřípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukózo-galaktózovou malabsorbcí by neměli tento léčivý přípravek užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce



Antacida, sukralfát, kationty kovů

Antacida obsahující hydroxid hlinitý (včetně sukralfátu) a hořečnatý, fosforečnan hlinitý, zinek nebo železo mohou snižovat absorpci ofloxacinu. Ofloxacin by se měl aplikovat v nejméně 2 hodinovém odstupu od antacid.



Theofylin, fenbufen nebo podobná NSAID

Při klinické studii nebyly nalezeny žádné farmakokinetické interakce ofloxacinu s theofylinem. Může však dojít k výraznému snížení prahu mozkových záchvatů, jsou-li chinolony podávány současně s theofylinem, nesteroidními antiflogistiky nebo jinými přípravky, které práh záchvatů snižují.



Léčivé přípravky prodlužující QT interval

Ofloxacin, stejně jako ostatní fluorochinolony, musí být užíván s opatrností u pacientů užívajících léčivé přípravky, o kterých je známo, že prodlužují QT interval (např. antiarytmika třídy IA a III, tricyklická antidepresiva, makrolidy a antipsychotika) (viz bod 4.4).



Interakce s výsledky laboratorních vyšetření

V důsledku léčby ofloxacinem se mohou objevit falešně pozitivní výsledky při stanovení opiátů nebo porfyrinů v moči. Výsledky stanovení porfyrinů a opiátů může být nutné ověřit více specifickými metodami.



Antagonisté vitamínu K

U pacientů léčených antagonisty vitamínu K mají být sledovány testy srážlivosti, kvůli možnému zvýšení účinnosti kumarínových derivátů.



Glibenklamid

Při současném podávání může ofloxacin způsobovat mírné zvýšení sérových koncentrací glibenklamidu. Proto je u takových pacientů doporučeno pečlivé sledování.



Probenecid, cimetidin, furosemid, methotrexát

Při současném podávání fluorochinolonů (zvláště ve vysokých dávkách) a jiných léčivých přípravků, podléhajících vylučování renální tubulární exkrecí (jako např. probenecid, cimetidin, furosemid nebo methotrexát), je třeba předpokládat vzájemné snížení exkrece a zvýšení sérových koncentrací.

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství:Na základě omezených údajů u lidí nebylo podávání fluorochinolonů v prvním trimestru těhotenství spojeno se zvýšeným rizikem velkých vývojových vad ani s jinými nežádoucími účinky na průběh těhotenství. Studie na zvířatech prokázaly u nezralých plodů poškození kloubní chrupavky, žádné teratogenní účinky však nebyly zjištěny. Proto ofloxacin nesmí být podáván během těhotenství (viz bod 4.3).

Kojení:Ofloxacin je v malém množství vylučován do lidského mléka. Kvůli potenciální artropatii a dalším závažným toxickým účinkům musí být kojení během léčby ofloxacinem ukončeno (viz bod 4.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Některé nežádoucí účinky (např. závratě, ospalost, poruchy zraku) mohou ovlivnit pacientovu pozornost a schopnost reagovat, což představuje riziko v situacích, kdy jsou tyto schopnosti obzvlášť důležité (např. při řízení motorových vozidel nebo obsluhování strojů).

4.8

Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky se vyskytly během klinických studií a po uvedení přípravku na trh.

Systém orgánových tříd

Časté(≥1/100 až <1/10 )

Méně časté(≥1/1 000 až <1/100)

Vzácné(≥1/10 000 až<1/1 000)

Velmi vzácné(< 1/10 000)

Není známo(na základě dostupných údajů nelze určit)*

Infekce a infestace

Mykotická infekceRezistence patogenu

Poruchy krve a lymfatického systému

AnémieHemolytická anémieLeukopenie Eozinofilie Trombocytopenie

AgranulocytózaSelhání kostní dřeně

Poruchy imunitního systému

Anafylaktická reakce

*,

Anafylaktoidní reakce

*,

Angioedém

*

Anafylaktický šok

*,

Anafylaktoidní šok

*

Poruchy metabolismu a výživy

Anorexie

Hypoglykemie u diabetiků léčených antidiabetiky (viz bod 4.4)

Systém orgánových tříd

Časté(≥1/100 až <1/10 )

Méně časté(≥1/1 000 až <1/100)

Vzácné(≥1/10 000 až<1/1 000)

Velmi vzácné(< 1/10 000)

Není známo(na základě dostupných údajů nelze určit)*

Psychiatrické poruchy

NeklidPoruchy spánkuNespavost

Psychotická porucha (např. halucinace) ÚzkostStavy zmatenostiNoční můryDeprese

Psychotická porucha a deprese se sebeohrožujícím chováním včetně sebevražedných úmyslů nebo pokusu o sebevraždu (viz bod 4.4)

Poruchy nervového systému

ZávratěBolest hlavy

SomnolenceParestezieDysgeusieParosmie

Periferní senzorická neuropatie

*

Periferní senzoricko-motorická neuropatie

*

Křeče

*

Extrapyramidové příznaky nebo jiné poruchy svalové koordinace

Poruchy oka

Podráždění oka

Porucha zraku

Poruchy ucha a labyrintu

Závratě

TinitusZtráta sluchu

Srdeční poruchy

Tachykardie

Ventrikulární arytmie, torsades de pointes (hlášeny především u pacientů s rizikovými faktory pro prodloužení QTintervalu), prodloužení QTintervalu na EKG (viz body 4.4 a 4.9)

Cévní poruchy

Hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

KašelNasofaryngi-tida

Dyspnoe Bronchospas-mus

AlergickápneumonitidaZávažná dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Bolest břichaPrůjemNauzea Zvracení

Enterokolitida, někdy hemoragická

Pseudomembra-nózní kolitida

*

Systém orgánových tříd

Časté(≥1/100 až <1/10 )

Méně časté(≥1/1 000 až <1/100)

Vzácné(≥1/10 000 až<1/1 000)

Velmi vzácné(< 1/10 000)

Není známo(na základě dostupných údajů nelze určit)*

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení jaterních enzymů (ALT, AST, LDH, gama-GT a/nebo alkalické fosfatázy) Zvýšení hladiny bilirubinu v krvi

Cholestatická žloutenka

Hepatitida, která může být závažná

*

Poruchy kůže a podkožní tkáně

SvěděníVyrážka

KopřivkaZčervenáníHyperhidrózaPustulární vyrážka

Multiformní erytémToxická epidermální nekrolýzaFotosenzitivní reakce

*

Poléková erupceVaskulární purpuraVaskulitida, která může vevýjimečných případech vést ke kožní nekróze

Stevens-Johnsonův syndromAkutní generalizovaná exantemózní pustulózaLékový exantém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Tendinitida

ArtralgieMyalgieRuptura šlachy (např. Achillovy), k níž může dojít během 48 hodin léčby a může být bilaterální

Rhabdomyolýzaa/nebo myopatieSvalová slabostnatržení svalu, ruptura svalu

Poruchy ledvin a močových cest

Zvýšená hladina kreatininu v séru

Akutní selhání ledvin

Akutní intersticiální nefritida

Vrozené, familiární a genetické vady

Ataky porfyrie u pacientů s porfyrií

* zkušenosti po uvedené přípravku na trh

4.9

Předávkování

Nejdůležitějšími příznaky, které lze po akutním předávkování očekávat, postihují CNS, jako např. zmatenost, závratě, porucha vědomí, křeče a gastrointestinální reakce, jako je nauzea nebo slizniční eroze.V případě předávkování má být zahájena symptomatická léčba. Z důvodu možného prodloužení QT intervalu má být provedeno monitorování EKG. Neexistuje žádné specifické antidotum.

V případě významného perorálního předávkování jsou doporučeny kroky k vyloučení veškerého ofloxacinu, který dosud nebyl vstřebán (např. výplach žaludku, podávání adsorbentů a sulfátu sodného, pokud možno během prvních 30 minut). K ochraně žaludeční sliznice se doporučují antacida.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: chinolonová antibakteriální léčivaATC kód: J01MA01Mechanismus účinkuOfloxacin je baktericidní chinolonové chemoterapeutikum.Základním mechanismem účinku chinolonů je specifická inhibice bakteriální DNA gyrázy. Tento enzym je nezbytný pro replikaci, transkripci, reparaci a rekombinaci DNA. Jeho inhibice vede k expansi a destabilizaci bakteriální DNA a následně k buněčné smrti.Antibakteriální spektrumNásledující organismy jsou považovány za citlivé k ofloxacinu :Staphylococcus aureus, Staphylococcus epidermidis, Neisseria gonorrhoae, Neisseria meningitis, Escherichia coli, Citrobacter, Klebsiella, Enterobacter, Hafnia, Proteus (indol-negativní i indol-positivní kmeny), Salmonella, Shigella, Yersinia enterocolica, Campylobacter jejuni, Aeromonas, Plesiomonas, Vibrio cholerae, Vibrio parahemolyticus, Hemophilus influenzae, Chlamydie, Legionella.Následující organismy jsou považovány za středně nebo různě citlivé k ofloxacinu:Enterococci, Streptococcus pyogenes, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus viridans, Serratia marcescens, Pseudomonas aeruginosa, Acinetobacter, Mycoplasma hominis, Mycoplasma pneumoniae, Mycobacterium tuberculosis, Mycobacterium fortuitum.Následující organismy jsou považovány za rezistentní k ofloxacinu:Ureaplasma urealyticum, Nocardia asteroides, anaeroby (Bacteroides spp., Peptococcus, Peptostreptococcus, Eubacterium spp., Fusobacterium spp., Clostridium difficile).Ofloxacin není účinný proti Treponema pallidum.Ofloxacin by měl být ordinován na základě výsledků mikrobiologického vyšetření a stanovení citlivosti mikroorganizmu.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání nalačno je absorpce rychlá a téměř kompletní.Maximální sérová koncentrace po jedné perorální dávce 200 mg je v průměru 2.6 µg/ml a je dosažena během 1 hodiny.Sérový eliminační poločas je 5.7 – 7.0 hodin a je na dávce nezávislý. Distribuční objem je 120 litrů.Po opakovaném podávání nejsou sérové koncentrace signifikantně zvýšeny (rozmezí kumulace po podávání dvakrát denně: 1.5).Vazba na plasmatické proteiny je asi 25 %.Biotransformace ofloxacinu je méně než 5 %. Dva hlavní metabolity v moči jsou N-desmethyl-ofloxacin a ofloxacin N-oxid.Exkrece je především renální. 80 až 90 % podané dávky je vyloučeno do moči v nezměněné formě. Ve žluči je ofloxacin v glukuronizované formě.U osob s renální insuficiencí je sérový poločas prodloužen a celková a renální clearance je snížena ve vztahu ke kreatininové clearanci.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicitaU myší je LD50 po perorálním podání ofloxacinu více než 5000 mg/kg tělesné hmotnosti, u potkanů 3590 mg/kg tělesné hmotnosti a u opic mezi 500 a 1000 mg/kg tělesné hmotnosti.Subakutní a chronická toxicitaPři perorálním testování subakutní toxicity ofloxacinu opice tolerovaly dávku 60 mg/kg bez známek systémové toxicity. Při denní dávce 180 mg/kg tělesné hmotnosti se u dvou ze šesti zvířat vyvinul průjem a následně zemřela.Podávání 200 mg/kg tělesné hmotnosti denně psům vyvolalo změny v intestinálním traktu a renální a hepatální poškození. V závislosti na věku a na dávce bylo u psů pozorováno poškození chrupavky. Degenerativní kloubní změny se vyvinuly u 7 měsíců starých psů, kterým bylo podáváno 50 a 200 mg/kg tělesné hmotnosti, zatímco 3 a 4 měsíce staří psi měli poškození chrupavky po 20 mg/kg tělesné hmotnosti denně. U mladých psů léčených 12,5 mg/kg tělesné hmotnosti nebyly pozorovány změny.Opice tolerovaly denní perorální dávky ofloxacinu 90 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 90 dní a 40 mg/kg tělesné hmotnosti po dobu 1 roku. V ojedinělých případech však byly pozorovány průjmy.Ve specifických studiích neprokázal ofloxacin ototoxicitu nebo nefrotoxicitu. Nejsou známky kataraktogennního účinku.Reprodukční toxikologieOfloxacin neovliňuje fertilitu, perinatální nebo postnatální vývoj a není teratogenní.MutagenitaNěkolik testů in vitro i in vivo na indukci genetické a chromozomální mutace bylo negativních.KancerogenezeNebyly provedeny dlouhodobé zvířecí studie kancerogenity.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, nízkoviskózní hyprolosa, karmelosa, magnesium-stearát, hypromelosa 2506/5, makrogol 8000, mastek, oxid titaničitý

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

5 let

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Al/PVC blistr, krabička.Velikost balení: 10, 100 x 10, 750 x 10 potahovaných tablet

6.6

Návod k použití přípravku a zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

sanofi-aventis, s.r.o., Praha, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

42/1145/94-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

30.11.1994 / 24.3.2010

10.

DATUM REVIZE TEXTU

17.8. 2011