Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls91049/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

TACNI 0,5 mg

TACNI 1 mgTACNI 5 mg

tvrdé tobolky

tacrolimusum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek Tacni a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Tacni užívat

3.

Jak se přípravek Tacni užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Tacni uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK TACNI A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek Tacni patří do skupiny léků známých jako imunosupresiva.

Po transplantaci orgánů (např. jater, ledviny, srdce ) se bude imunitní systém Vašeho těla snažit nový orgán odloučit (rejekce orgánu).

Přípravek Tacni se užívá k řízení imunitní odpovědi Vašeho těla tak, aby bylo schopné transplantovaný orgán přijmout.

Tacni se často užívá v kombinaci s jinými léky, které rovněž potlačují imunitní systém.

Přípravek Tacni Vám může být podáván také při počínající rejekci transplantovaných jater, ledviny, srdce nebo jiného orgánu, nebo pokud jakákoli léčba, kterou jste užíval(a), nebyla ke kontrole Vaší imunitní odpovědi po transplantaci dostačující.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK TACNI UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Tacni

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na takrolimus nebo na kteroukoli další složku přípravku Tacni (viz bod 6),



jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na sirolismus nebo některé makrolidové antibiotikum (např. erythromycin, klarithromycin, josamycin).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Tacni je zapotřebí

Informujte svého lékaře, pokud se Vás týká cokoliv z následujícího:-

Pokud užíváte některý z léků uvedených v odstavci „Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky“

-

Pokud máte nebo jste měl(a) problémy s játry

-

Pokud máte průjem déle než jeden den

-

Pokud potřebujete podstoupit nějaké očkování

Váš lékař možná bude potřebovat upravit Vaši dávku přípravku Tacni.

Měl(a) byste být v pravidelném kontaktu se svým lékařem. Váš lékař Vám bude možná čas od časupotřebovat provést vyšetření krve, moči, srdce a očí, aby mohl určit správnou dávku přípravku Tacni.Pokud užíváte přípravek Tacni, neměl(a)byste se příliš vystavovat slunečnímu nebo UV (ultrafialovému)záření. Imunosupresiva totiž mohou zvýšit riziko vzniku nádorů kůže. Noste proto vhodné ochranné oblečení a používejte opalovací krém s vysokým ochranným faktorem.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu a rostlinných přípravcích.

Přípravek Tacni se nesmí užívat současně s cyklosporinem.

Hladiny přípravku Tacni v krvi mohou být ovlivněny jinými léky, které užíváte, a naopak hladiny jiných léků mohou být ovlivněny užíváním přípravku Tacni. To může vyžadovat zvýšení nebo snížení dávky přípravku Tacni. Zvláště byste měl(a) upozornit svého lékaře, pokud užíváte nebo jste v nedávné době užíval(a) tyto léky:



antimykotika např. ketokonazol, flukonazol, itrakonazol, vorikonazol, klotrimazol a antibiotika, zvláště makrolidová antibiotika používaná k léčbě infekcí např. erytromycin, klaritromycin,josamycin nebo rifampicin



inhibitory HIV proteáz, např. ritonavir, používané k léčbě HIV infekce



léky na žaludeční vředy (např. omeprazol, lansoprazol nebo cimetidin)



antiemetika, používaná k léčbě nevolnosti a zvracení (např. metoklopramid)



cisaprid nebo antacidum magnesium-aluminium-hydroxid používané k léčbě pálení žáhy



antikoncepční tablety nebo jiné hormonální přípravky s ethinylestradiolem nebo danazolem



léky k léčbě vysokého krevního tlaku nebo problémů se srdcem jako (např. nifedipin, nikardipin,diltiazem a verapamil)



léky známé jako „statiny“, které se používají k léčbě zvýšeného cholesterolu a triglyceridů



antiepileptické léky fenytoin nebo fenobarbital



kortikosteroidy prednisolon a methylprednisolon, patřící do skupiny kortikosteroidů užívaných k léčbě zánětů nebo k potlačení imunitního systému (např. u odloučení transplantátu)



nefazodon, používaný k léčbě deprese



rostlinné přípravky obsahující třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum)

Informujte svého lékaře pokud užíváte nebo potřebujete užívat ibuprofen, amfotericin B nebo protivirové léky (např. aciklovir). Jejich současné podávání s přípravkem Tacni může zhoršit problémy s ledvinami nebo nervovým systémem.

Váš lékař také potřebuje vědět, zda užíváte přípravky doplňující draslík nebo některá diuretika užívaná při selhání srdce, vysokém krevním tlaku a chorobách ledvin (např. amilorid, triamteren nebo spironolakton), nesteroidní antirevmatika, (např. ibuprofen) používané při horečce, zánětech a bolestech, antikoagulancia(léky proti srážení krve) nebo perorální léky k léčbě cukrovky v období, kdy užíváte Tacni.

Pokud se potřebujete nechat očkovat, řekněte to, prosím, svému lékaři předem.

Užívání přípravku Tacni s jídlem a pitím

Přípravek Tacni byste měl(a) užívat nalačno nebo nejméně 1 hodinu před jídlem, nebo 2 až 3 hodiny po jídle. Při léčbě přípravkem Tacni je třeba vyhnout se konzumaci grapefruitu a grapefruitové šťávy.

Těhotenství a kojení

Jestliže plánujete otěhotnět nebo si myslíte, že byste mohla být těhotná, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Přípravek Tacni se vylučuje do mateřského mléka. Proto byste neměla kojit během užívání přípravku Tacni.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje, pokud se po užití přípravku Tacni cítíte ospalý/á, máte závratě nebo problémy s ostrým viděním. Tyto účinky jsou pozorovány častěji, jestliže se přípravek Tacni užívá ve spojení s alkoholem.

Důležité informace o některých složkách přípravku Tacni

Tento přípravek obsahuje laktosu. Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK TACNI UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Tacni přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Ujistěte se, že dostáváte pokaždé stejný přípravek obsahující takrolimus, když si vyzvedáváte recept, pokud se ovšem Váš odborný lékař (transplantolog) nerozhodl přejít na jiný přípravek takrolimu.Tento přípravek se užívá dvakrát denně. Jestliže je vzhled přípravku jiný než obvykle, nebo jestliže se změnily pokyny, týkající se dávkování, poraďte se co nejdříve se svým lékařem nebo lékárníkem, aby jste se ujistil/a, že máte správný lék.

Zahajovací dávku k prevenci rejekce transplantovaného orgánu určí Váš lékař výpočtem podle Vaší tělesné hmotnosti. Počáteční dávky těsně po transplantaci se obvykle pohybují v rozmezí 0,075-0,30 mg / kg tělesné hmotnosti / den, v závislosti na transplantovaném orgánu.

Vaše dávka závisí na Vašem celkovém zdravotním stavu a na tom, jaké další imunosupresivní léky užíváte. Bude nutné, aby Vám Váš lékař pravidelně prováděl krevní testy, aby bylo možné stanovit přesnou dávku a občas dávku upravit. Jakmile se Váš stav stabilizuje, lékař obvykle dávku přípravku Tacni sníží. Váš lékař Vám přesně řekne, kolik tobolek máte užívat a jak často.

Přípravek Tacni se užívá perorálně (ústy) dvakrát denně, obvykle ráno a večer. Obecně byste měl(a) užívat přípravek Tacni nalačno nebo alespoň 1 hodinu před jídlem nebo 2 až 3 hodiny po něm. Tobolky se polykají celé, zapíjí se sklenicí vody. Dokud užíváte přípravek Tacni, vyhýbejte se konzumaci grapefruitu a grapefruitové šťávy. Tvrdé tobolky užijte ihned po vynětí z blistru. Nepolykejte vysoušedlo obsažené v balení.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Tacni, než jste měl(a)

Jestliže jste omylem užil(a) příliš mnoho přípravku Tacni, ihned navštivte svého lékaře anebo se obraťte na oddělení pohotovosti v nejbližší nemocnici.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Tacni

Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechané dávky. Jestliže je téměř čas užít dávku další, vyčkejte do té doby a pak pokračujte podle obvyklého časového rozvrhu.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Tacni

Ukončení léčby přípravkem Tacni může zvýšit nebezpečí odloučení transplantovaného orgánu. Neukončujte léčbu, pokud Vám to neřekne Váš lékař.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Tacni nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Tacni snižuje obranné mechanismy Vašeho těla, aby zabránil odloučení transplantovaného orgánu. Proto nebude Vaše tělo schopno bojovat proti infekcím tak jako obvykle. Pokud užíváte přípravek Tacni, můžete onemocnět více infekcemi než obvykle, např. infekcemi kůže, ústní dutiny, žaludku a střev, plic a močových test.

Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky včetně alergických a anafylaktických reakcí. Po léčbě takrolimem byly v důsledku imunosuprese (potlačení imunity) hlášeny nezhoubné i zhoubné nádory.

Možné nežádoucí účinky se dělí do následujících kategorií:Velmi časté nežádoucí účinky se vyskytují u více než jednoho z deseti pacientů.Časté nežádoucí účinky se vyskytují u méně než jednoho z deseti pacientů, ale více než u jednoho ze sta pacientů.Méně časté nežádoucí účinky se vyskytují u méně než jednoho ze sta pacientů, ale více než u jednoho z tisíce pacientů.Vzácné nežádoucí účinky se vyskytují u méně než jednoho z tisíce pacientů, ale více než u jednoho z deseti tisíc pacientů. Velmi vzácné nežádoucí účinky se vyskytují u méně než jednoho z deseti tisíc pacientů.

Velmi časté nežádoucí účinky: postihují více než 1 z 10 pacientů



zvýšená hladina cukru v krvi, cukrovka, zvýšená hladina draslíku v krvi



obtížné usínání



třes, bolest hlavy



zvýšený krevní tlak



průjem, nevolnost



ledvinové obtíže

Časté nežádoucí účinky: postihují 1 až 10 ze 100 pacientů



pokles počtu krevních buněk (krevních destiček, červených nebo bílých krvinek), zvýšení počtu

bílých krvinek, změny v červeném krevním obraze (patrné z krevních testů)



snížené hladiny hořčíku, fosfátů, draslíku, vápníku nebo sodíku v krvi, nadbytek tekutin v těle,

zvýšení hladiny kyseliny močové nebo tuků v krvi, snížená chuť k jídlu, zvýšená kyselost krve, jiné změny hladin iontů v krvi (patrné z krevních testů)



příznaky úzkosti, zmatenost a dezorientace, deprese, změny nálady, noční můry, halucinace, duševní

poruchy



záchvaty, poruchy vědomí, pocity necitlivosti a brnění (někdy bolestivé) v rukou a nohou, závratě,

zhoršená schopnost psát, poruchy nervového systému



rozmazané vidění, zvýšená citlivost na světlo, oční poruchy



zvonění v uších



zhoršení krevního průtoku v srdečních cévách, zrychlená srdeční frekvence



krvácení, částečné nebo úplné ucpání krevních cév, nízký krevní tlak



dušnost, změny v plicní tkáni, hromadění tekutiny kolem plic, zánět hltanu, kašel, chřipkové

příznaky



záněty nebo vředy způsobující bolesti břicha nebo průjem, žaludeční krvácení, zánět nebo vřed v

ústech, hromadění tekutiny v břiše, zvracení, bolest břicha, špatné trávení, zácpa, plynatost, nadýmání, řídká stolice, žaludeční problémy



změny hodnot jaterních enzymů a změny funkce jater, zežloutnutí kůže, poškození jaterní tkáně a

zánět jater



svědění, vyrážka, vypadávání vlasů, akné, zvýšené pocení



bolesti kloubů, bolesti končetin nebo zad, svalové křeče



nedostatečná funkce ledvin, snížená tvorba moči, ztížené nebo bolestivé močení



celková slabost, horečka, hromadění tekutin v těle, bolest a diskomfort, vzestup alkalické fosfatázy

v krvi, zvýšení tělesné hmotnosti, porucha vnímání tělesné teploty



nedostatečná funkce transplantovaného orgánu

Méně časté nežádoucí účinky: postihují 1 až 10 z 1 000 pacientů



změny krevní srážlivosti, pokles počtu všech krevních buněk



odvodnění organismu, snížené hladiny bílkovin nebo cukrů v krvi, zvýšená hladina fosfátů

v krvi



kóma, krvácení do mozku a mozkové příhody, ochrnutí, mozkové poruchy, abnormality v řeči a

mluvení, poruchy paměti



zákal oční čočky



zhoršení sluchu



nepravidelná srdeční akce, zástava srdce, snížený srdeční výkon, choroby srdečního svalu, zbytnění

srdeční svaloviny, bušení srdce, abnormální EKG nálezy, abnormality srdeční frekvence a pulsu



krevní sraženiny v cévách dolních končetin, šok



dechové obtíže, poruchy dýchacího systému, astma



neprůchodnost střev, zvýšená hladina amylázy v krvi, reflux žaludečního obsahu do krku, opožděné

vyprazdňování žaludku



záněty kůže, pocit pálení při slunění



poruchy kloubů



neschopnost se vymočit, bolestivá menstruace a abnormální menstruační krvácení



selhání některých orgánů, příznaky podobné chřipce, zvýšená citlivost na teplo a chlad, pocit tlaku v

hrudníku, nervozita, pocit nenormality, zvýšená hladina enzymu laktátdehydrogenázy v krvi, pokles tělesné hmotnosti

Vzácné nežádoucí účinky: postihují 1 až 10 z 10 000 pacientů



drobná krvácení do kůže v důsledku krevních sraženin



zvýšená svalová ztuhlost



slepota



hluchota



hromadění tekutiny kolem srdce



náhlá dušnost



tvorba cyst ve slinivce břišní



poruchy cévního zásobení jater



závažné onemocnění projevující se výskytem puchýřů na kůži, sliznici úst, očích a pohlavním

ústrojí, zvýšené ochlupení



žízeň, pády, pocit sevření hrudníku, snížená pohyblivost, vředy

Velmi vzácné nežádoucí účinky: postihují méně než 1 z 10 000 pacientů



svalová slabost



abnormální nález na rentgenovém snímku srdce



selhání jater, zúžení žlučovodu



bolestivé močení s výskytem krve v moči



zmnožení tukové tkáně

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkolinežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK TACNI UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Uchovávejte při teplotě do 30°C.Uchovávejte v původním obalu (v hliníkovém sáčku), aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem.

Přípravek Tacni nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce a blistru za EXP/Použitelné do. Spotřebujte přípravek do 1 roku od otevření hliníkového sáčku. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Tacni obsahuje

Tacni 0,5mg, tvrdé tobolky-

Léčivou látkou je takrolimusum.

-

Jedna tobolka obsahuje takrolimusum 0,5 mg.

-

Pomocnými látkami jsou:



Obsah tobolky: Povidon K30, sodná sůl kroskarmelosy (E 468), laktosa, magnesium-stearát



Obal tobolky: oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172), želatina.

Tacni 1mg, tvrdé tobolky-

Léčivou látkou je takrolimusum.

-

Jedna tobolka obsahuje takrolimusum 1 mg.

-

Pomocnými látkami jsou:



Obsah tobolky: Povidon K30, sodná sůl kroskarmelosy (E 468), laktosa, magnesium-stearát



Obal tobolky: oxid titaničitý (E171), želatina.

Tacni 5mg, tvrdé tobolky-

Léčivou látkou je takrolimusum.

-

Jedna tobolka obsahuje takrolimusum 5 mg.

-

Pomocnými látkami jsou:



Obsah tobolky: Povidon K 30, sodná sůl kroskarmelosy (E 468), laktosa, magnesium-stearát



Obal tobolky: oxid titaničitý (E171), červený oxid železitý (E172), želatina.

Jak přípravek Tacni vypadá a co obsahuje toto balení

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolky:Tacni 0,5 mg jsou tvrdé želatinové tobolky barvy slonoviny, obsahující bílý prášek.Tacni 0,5 mg je dodáván v blistrech po 10 tobolkách v ochranném hliníkovém sáčku s vysoušedlem, které chrání tobolky před vlhkostí. Vysoušedlo nepolykejte.

Tacni 1mg, tvrdé tobolky:Tacni 1mg jsou bílé tvrdé želatinové tobolky, obsahující bílý prášek. Tacni 1mg je dodáván v blistrech po 10 tobolkách v ochranném hliníkovém sáčku s vysoušedlem, které chrání tobolky před vlhkostí. Vysoušedlo nepolykejte.

Tacni 5 mg, tvrdé tobolky:Tacni 5 mg jsou červené tvrdé želatinové tobolky, obsahující bílý prášek. Tacni 5mg je dodáván v blistrech po 10 tobolkách v ochranném hliníkovém sáčku s vysoušedlem, které chrání tobolky před vlhkostí. Vysoušedlo nepolykejte.

Tacni je dodáván v blistrech po 10 tvrdých tobolkách.

Velikost balení : 20, 30, 50, 50*1, 60, 90 a 100 tvrdých tobolek.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraciTeva Pharmaceuticals CR s.r.o.Praha, Česká republika

VýrobciLaboratorios Cinfa, S.A.NavarraŠpanělsko

Pharmachemie BVHaarlemNizozemsko

Teva Pharma BVHaarlemNizozemsko

Teva Operations Poland Sp. z o.o., Kraków Polsko

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 19.12.2011

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls158833/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolkyTacni 1 mg, tvrdé tobolkyTacni 5 mg, tvrdé tobolky

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Tacni 0,5 mg, 1 tvrdá tobolka obsahuje tacrolimusum 0,5 mg.Pomocná látka: laktosa 109,1 mg.

Tacni 1 mg, 1 tvrdá tobolka obsahuje tacrolimusum 1 mg.Pomocná látka: laktosa 108,6 mg.

Tacni 5 mg,1 tvrdá tobolka obsahuje tacrolimusum 5 mg.Pomocná látka: laktosa 104,6 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tvrdé tobolky.

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolky: tvrdé želatinové tobolky barvy slonoviny, obsahující bílý prášek.Tacni 1 mg, tvrdé tobolky: bílé tvrdé želatinové tobolky, obsahující bílý prášek.Tacni 5 mg, tvrdé tobolky: červené tvrdé želatinové tobolky, obsahující bílý prášek.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Profylaxe rejekce transplantátu u příjemců jaterního, ledvinového nebo srdečního alogenního štěpu.

Léčba rejekce alotransplantátu rezistentního na léčbu jinými imunosupresivními léčivými přípravky.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba takrolimem vyžaduje pečlivé monitorování personálem, který je přiměřeně kvalifikován a vybaven. Tento léčivý přípravek by měli předepisovat a změnu imunosupresivní terapie zahájit pouze lékaři se zkušenostmi s imunosupresivní terapií a s ošetřováním pacientů po transplantaci.

Náhodná, neúmyslná nebo nekontrolovaná záměna forem takrolimu s okamžitým nebo prodlouženýmuvolňováním je nebezpečná. Může vést k rejekci transplantátu nebo zvýšenému výskytu nežádoucíchúčinků, včetně nedostatečné nebo nadměrné imunosuprese v důsledku klinicky významných rozdílův systémové expozici takrolimu. Pacienti by měli užívat vždy jednu lékovou formu takrolimus odpovídajícím denním dávkovacím režimem; změny lékové formy nebo režimu dávkování by se měly provádět pouze pod přímým dohledem odborníka v transplantologii (viz body 4.4 a 4.8). Po změně na jakoukoliv jinou formu, je třeba provést monitorování terapeutické hladiny léčivé látky a provést úpravu dávky tak, aby se systémová expozice takrolimu udržovala na stále stejné úrovni.

Všeobecná doporučeníDoporučení úvodního dávkování, uváděná níže, jsou myšlena pouze jako návod.Dávkování takrolimu by mělo být primárně založeno na klinickém zhodnocení rejekce a tolerability ukaždého pacienta individuálně, na podkladě monitorování hladiny v krvi (doporučené cílovéminimální koncentrace v plné krvi jsou uvedeny níže). Jestliže jsou zjevné klinické známky rejekce, je třeba uvážit změnu imunosupresivního režimu.Takrolimus se může podávat intravenózně nebo perorálně. Zpravidla může podávání začít perorálně. Pokud je to nutné, lze obsah tobolky vysypat do vody, a tu podat nazogastrickou sondou.Takrolimus se běžně podává v kombinaci s jinými imunosupresivy v počátečním pooperačním období.Dávkování se může lišit v závislosti na zvoleném imunosupresivním režimu.

Způsob podáníDoporučuje se podávat perorální denní dávku rozděleně do dvou jednotlivých dávek (např. ráno a večer).Tobolky je třeba užít bezprostředně po vynětí z blistru. Tobolky se polykají spolu s tekutinou (přednostně s vodou).Tobolky by se měly užívat nalačno, nebo nejméně 1 hodinu před jídlem, případně 2 až 3 hodiny po jídle, aby se dosáhlo maximální absorpce (viz bod 5.2).Pacienti by měly být poučeni, aby nepolykali vysoušedlo.

Trvání léčbyAby se zabránilo odloučení transplantovaného štěpu, musí být imunosupresivní léčba dlouhodobá, a nelze tedy stanovit maximální délku perorálního podávání.

Doporučené dávkování – transplantace jaterProfylaxe rejekce transplantátu – dospělíPerorální terapie takrolimem se má zahájit dávkou 0,10-0,20 mg/kg/den, rozdělenou na dvě jednotlivé dávky (např. ráno a večer). Podávání by mělo začít přibližně 12 hodin po skončení operace.Jestliže klinický stav pacienta neumožňuje perorální podání, je třeba zahájit intravenózní terapii dávkou 0,01-0,05 mg/kg/den ve formě kontinuální 24hodinové infuze.

Profylaxe rejekce transplantátu – dětiZahajovací perorální denní dávku 0,30 mg/kg je třeba podat rozděleně ve dvou jednotlivých dávkách (např. ráno a večer). Jestliže klinický stav pacienta brání perorálnímu podání, je třeba zahájit intravenózní léčbu dávkou 0,05 mg/kg/den ve formě kontinuální 24hodinové infuze.

Úprava dávky v průběhu posttransplantačního období u dospělých a dětíV posttransplantačním období se dávky takrolimu obvykle snižují. V některých případech je možné ukončit ostatní souběžnou imunosupresivní terapii, takže pokračuje monoterapie takrolimem. Posttransplantační zlepšení pacientova stavu může změnit farmakokinetiku takrolimu a může vyžadovat další úpravy dávky.

Léčba rejekce – dospělí a dětiKe zvládnutí epizod rejekce bylo použito zvýšení dávek takrolimu, doplňková léčba kortikosteroidy azavedení krátkodobého podávání mono/polyklonálních protilátek. Objeví-li se známky toxicity (např.výrazné nežádoucí účinky – viz bod 4.8), může být nutné dávky takrolimu snížit.Při přechodu na takrolimus z jiné imunosupresivní terapie, je třeba léčbu zahájit počáteční perorální dávkou doporučenou k primární imunosupresi.Informace o přechodu na takrolimus z předchozí terapie cyklosporinem viz níže, „Úprava dávky u zvláštních skupin pacientů“.

Doporučené dávkování – transplantace ledvinProfylaxe rejekce transplantátu – dospělí

Perorální terapie takrolimem se má zahájit dávkou 0,20-0,30 mg/kg/den, rozdělenou na dvě jednotlivé dávky (např. ráno a večer). Podávání by mělo začít do 24 hodin po skončení operace.Jestliže klinický stav pacienta neumožňuje podat dávku perorálně, je třeba zahájit intravenózní terapiidávkou 0,05-0,10 mg/kg/den ve formě kontinuální 24hodinové infuze.

Profylaxe rejekce transplantátu – dětiÚvodní perorální dávka 0,30 mg/kg/den je třeba podat rozděleně ve dvou jednotlivých dávkách (např. ráno a večer). Jestliže klinický stav pacienta brání perorální podání, je třeba zahájit intravenózní léčbu dávkou 0,075-0,100 mg/kg/den ve formě kontinuální 24hodinové infuze.

Úprava dávky v průběhu posttransplantačního období u dospělých a dětíDávky takrolimu se obvykle v posttransplantačním období snižují. V některých případech je možné ukončit ostatní souběžnou imunosupresivní terapii a nahradit ji tak duální terapií založenou na takrolimu.Posttransplantační zlepšení pacientova stavu může změnit farmakokinetiku takrolimu a může vyžadovat další úpravy dávky.

Léčba rejekce – dospělí a dětiKe zvládnutí epizod rejekce byly použity zvýšené dávky takrolimu, doplňková léčba kortikosteroidy azavedení krátkodobého podávání mono/polyklonálních protilátek. Objeví-li se známky toxicity (např.výrazné nežádoucí účinky – viz bod 4.8), může být nutné dávky přípravku Tacni snížit.Při přechodu z jiné imunosupresivní terapie na takrolimus, je třeba léčbu zahájit počáteční perorální dávkou doporučenou k primární imunosupresi.Informace o přechodu na Tacni z předchozí terapie cyklosporinem viz níže, „Úprava dávky u zvláštních skupin pacientů“.

Doporučené dávkování – transplantace srdceProfylaxe rejekce transplantátu – dospělíTakrolimus lze užívat buď s protilátkovou indukcí (což umožňuje pozdější zahájení terapie takrolimem) nebo u klinicky stabilizovaných pacientů alternativně i bez ní. Po indukci protilátkami je třeba terapii takrolimem zahájit dávkou 0,075 mg/kg/den, rozdělenou do dvou jednotlivých dávek (např. ráno a večer). Podávání je třeba zahájit do 5 dnů po ukončení chirurgického výkonu, a to co nejdříve, jakmile je pacientův klinický stav stabilizován. Jestliže klinický stav pacienta neumožňuje perorální podávání, je třeba zahájit intravenózní terapii dávkou 0,01 až 0,02 mg/kg/den ve formě kontinuální 24hodinové infuze.

Byla publikována i alternativní strategie léčby, kdy byl takrolimus podán perorálně do 12 hodin potransplantaci. Tento přístup byl vyhrazen pro pacienty bez orgánové dysfunkce (např. dysfukce ledvin). V tomto případě byla použita počáteční perorální dávka takrolimu 2-4 mg denně v kombinaci s mofetilmykofenolátem a s kortikosteroidy anebo v kombinaci se sirolimem a s kortisteroidy.

Profylaxe rejekce transplantátu – dětiTakrolimus byl použit s indukcí protilátkami anebo bez ní při transplantaci srdce v pediatrii. U pacientů bez indukce protilátkami, pokud se terapie takrolimem zahájí intravenózně, je doporučená zahajovací dávka 0,03-0,05 mg/kg/den ve formě intravenózní 24-hodinové infúze s cílem dosáhnout koncentrace 15-25 ng/ml takrolimu v plné krvi. Pacienty je třeba převést na perorální terapii, jakmile je to klinicky proveditelné. První perorálně podaná dávka by měla být 0,30 mg/kg/den, perorální podávání je třeba zahájit 8-12 hodin po ukončení intravenózní aplikace.Po indukci protilátkami, pokud se terapie takrolimem zahájí perorálně, je doporučená úvodní dávka 0,10- 0,30 mg/kg/den, podaná rozděleně do dvou jednotlivých dávek (např. ráno a večer).

Úprava dávky v průběhu potransplantačního období u dospělých a dětíDávky takrolimu se obvykle v potransplantačním období obvykle snižují. Potransplantační zlepšenípacientova stavu může změnit farmakokinetiku takrolimu a může vyžadovat další úpravy dávky.

Léčba rejekce – dospělí a dětiK léčbě zvládnutí epizod rejekce byly použity zvýšené dávky takrolimu, doplňková léčba kortikosteroidy a zavedení krátkodobého podávání mono/polyklonálních protilátek.U dospělých pacientů převáděných na takrolimus, by měla být počáteční perorální dávka 0,15 mg/kg/den podávána ve dvou dílčích dávkách (např. ráno a večer).U pediatrických pacientů převáděných na takrolimus, by měla být počáteční perorální dávka 0,20-0,30mg/kg/den podávána ve dvou dílčích dávkách (např. ráno a večer).Informace o přechodu na takrolimus z předchozí terapie cyklosporinem viz níže, „Úprava dávky u zvláštních skupin pacientů“.

Doporučené dávkování – léčba rejekce, jiné alotransplantátyDoporučené dávkování u transplantací plic, pankreatu a střeva je založeno na omezených údajích zprospektivních klinických studií. U pacientů po transplantaci plic byl takrolimus podáván v úvodní perorální dávce 0,10-0,15 mg/kg/den, u pacientů po transplantaci pankreatu v úvodní perorální dávce 0,2 mg/kg/den a u pacientů po transplantaci střeva v úvodní perorální dávce 0,3 mg/kg/den.

Úprava dávkování u zvláštních skupin pacientůPacienti s poruchou funkce jaterU pacientů s těžkou poruchou funkce jater může být nutné snížení dávky, aby se udržely minimální krevní hladiny v doporučeném cílovém rozmezí.

Pacienti s poruchou funkce ledvinVzhledem k tomu, že farmakokinetika takrolimu není ovlivněna funkcí ledvin (viz bod 5.2), není žádná úprava dávky nutná. Avšak vzhledem k nefrotoxickému potenciálu takrolimu se doporučuje pečlivé sledování renálních funkcí (včetně pravidelného sledování koncentrace sérového kreatininu, výpočtu kreatininové clearance a sledování vylučování moči).

Rasa: Ve srovnání s bělochy mohou černí pacienti vyžadovat k dosažení podobných minimálních hladin vyšší dávky takrolimu.

Pohlaví: Nebyly doloženy žádné rozdíly mezi muži a ženami v dávkách potřebných k dosažení podobných minimálních koncentrací v rovnovážném stavu.

Pediatričtí pacientiObecně potřebují pediatriční pacienti k dosažení obdobných hladin v krvi dávky 1,5-2krát vyšší než dospělí.

Starší pacientiNejsou k dispozici údaje naznačující, že by se dávkování u starších pacientů mělo upravovat.

Konverze z cyklosporinuPři převádění pacientů z léčby založené na podávání cyklosporinu na léčbu založenou na podávání takrolimu je třeba dbát opatrnosti (viz bod 4.4 a 4.5). Podání cyklosporinu a takrolimu v kombinaci se nedoporučuje. Před zahájením léčby takrolimem je třeba vzít v úvahu koncentrace cyklosporinu v krvi a klinický stav pacienta. Při zvýšených hladinách cyklosporinu v krvi je třeba léčbu takrolimem oddálit. V praxi byla terapie takrolimem zahajována 12-24 hodin po ukončení podávání cyklosporinu. Sledování koncentrace cyklosporinu v krvi by mělo po konverzi pokračovat, protože clearance cyklosporinu může být ovlivněna.

Sledování terapeutických hladinDávkování musí být primárně založeno na klinickém odhadu rejekce a tolerability každého pacienta

podpořené monitorováním hladin takrolimu v plné krvi. Jako vodítko pro optimalizaci dávkování je dostupných několik imunologických metod stanoveníkoncentrace takrolimu v krvi, včetně poloautomatizované enzymové imunoanalýzy na mikročásticích(MEIA). Porovnání koncentrací uveřejněných v literatuře je nutné aplikovat na konkrétní klinické případy opatrně a v souvislosti s použitou metodou. V běžné klinické praxi jsou hladiny v plné krvi sledovány pomocí imunologických metod.

V průběhu posttransplantačního období je třeba sledovat minimální hladiny takrolimu v krvi. Při perorálním podávání se minimální hladiny mají hodnotit přibližně za 12 hodin po podání, těsně před příští dávkou. Frekvence monitorování krevních hladin takrolimu je dána klinickou potřebou. Vzhledem k tomu, že takrolimus je léčivá látka s nízkou clearance, může trvat několik dnů, než se úprava dávky projeví změnami hladin v krvi. Minimální hladiny takrolimu v krvi by měly být v časném posttransplantačním období sledovány přibližně dvakrát týdně, a potom pravidelně během udržovací léčby. Minimální hladiny takrolimu by měly být sledovány také po úpravě dávky, změně imunosupresivního režimu, nebo při souběžné terapii látkami, které mohou měnit koncentraci takrolimu v krvi (viz bod 4.5).

Z analýz klinických studií vyplývá, že většina pacientů může být úspěšně léčena, jestliže se minimálníhladiny takrolimu v krvi udržují pod 20 ng/ml. Při interpretaci hladin v plné krvi je třeba vzít v úvahuklinický stav pacienta.V klinické praxi byly minimální hladiny takrolimu v plné krvi v raném potransplantačním období obvykle v rozsahu 5-20 ng/ml u pacientů po transplantaci jater a 10-20 ng/ml u pacientů po transplantaci ledvin a srdce. Následně, v průběhu udržovací léčby, byly koncentrace v krvi obvykle v rozmezí 5-15 ng/ml u příjemců transplantátů jater, ledvin i srdce.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na takrolimus nebo jiné makrolidy.Hypersenzitivita na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz bod 6.1).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Byly pozorovány chyby v medikaci, včetně náhodných, nezamýšlených nebo nekontrolovaných záměnlékových forem takrolimu s okamžitým a prodlouženým uvolňováním. To vedlo k závažným nežádoucím účinkům, včetně rejekce transplantátu a dalším nežádoucím účinkům, které mohou být důsledkem nedostatečné nebo nadměrné expozice takrolimu. Pacienti by měli být léčeni jednou lékovou formou takrolimu s odpovídajícím denním dávkovacím režimem; změny lékové formy nebo režimu se mohou provádět pouze pod přísným dohledem odborníka v transplantologii (viz body 4.2 a 4.8).

V průběhu úvodního posttransplantačního období by mělo být rutinně prováděno vyšetřování následujících parametrů: krevního tlaku, EKG, neurologického a zrakového stavu, glykémie nalačno, elektrolytů (zvláště draslíku), jaterních a renálních funkčních testů, hematologických parametrů, srážlivosti a hladin bílkovin v plazmě. Pokud dojde ke klinicky relevantním změnám sledovaných parametrů, je třeba imunosupresivní režim příslušně upravit.

Pokud se s takrolimem kombinují látky s potenciálem k interakcím (viz bod 4.5) – zvláště silné inhibitory CYP3A4 (jako ketokonazol, vorikonazol, itrakonazol, telitromycin nebo klaritromycin) nebo induktory CYP3A4 (jako rifampin, rifabutin) – je třeba hladiny takrolimu v krvi monitorovat a jeho dávku přizpůsobit tak, aby se udržela podobná úroveň expozice takrolimu.

Vzhledem k riziku interakcí vedoucích k poklesu jak krevních hladin, tak klinického účinku takrolimu, je třeba se vyhnout užívání rostlinných léčivých přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) současně s přípravkem Tacni (viz bod 4.5).

Je třeba vyhnout se kombinovanému podávání cyklosporuinu a takrolimu, a je třeba dbát zvýšené opatrnosti při podávání takrolimu pacientům, kteří předtím užívali cyklosporin (viz body 4.2 a 4.5).

Je třeba se vyhnout vysokému příjmu draslíku a diuretikům šetřícím draslík (viz bod 4.5).

Některé kombinace takrolimu s léčivy, o nichž je známo, že mají nefrotoxický nebo neurotoxický účinek, mohou riziko tohoto účinku zvyšovat (viz bod 4.5).

Imunosupresiva mohou ovlivnit odpověď na vakcinaci, takže vakcinace v době léčby takrolimem může být méně účinná. Je třeba se vyhnout použití vakcín se živými oslabenými kmeny.

Vzhledem k tomu, že hladiny takrolimu v krvi se mohou významně měnit při průjmových stavech, je třeba v těchto případech koncentraci takrolimu v krvi sledovat zvlášť pečlivě.

Srdeční poruchyVzácně byly pozorovány ventrikulární hypertrofie komor a hypertrofie septa, popsané jako kardiomyopatie. Většina případů byla reverzibilní a vyskytovala se především u dětí, u nichž byly minimální koncentrace takrolimu v krvi mnohem vyšší než doporučované maximální hladiny. Další faktory, u nichž bylo zjištěno, že zvyšují riziko výskytu těchto klinických stavů, zahrnovaly již dříve existující srdeční choroby, léčbu kortikosteroidy, hypertenzi, poruchu funkce ledvin nebo jater, infekce, retenci tekutin a edémy. Proto je třeba monitorovat vysoce rizikové pacienty, zejména malé děti a pacienty užívající kombinovanou imunosupresi, a to za použití echokardiografie nebo EKG před transplantací a po ní (např. zpočátku po 3 měsících a potom po 9-12 měsících). Objeví-li se abnormality, je třeba zvážit snížení dávky takrolimu, anebo změnu léčby na jiný imunosupresivní přípravek. Takrolimus může prodloužit interval QT, ale zatím neexistuje zásadní důkaz, že způsobuje torsades de pointes. Opatrnosti je třeba u pacientů s diagnózou nebo podezřením na vrozený syndrom prodlouženého QT intervalu.

Lymfoproliferativní poruchy a malignityU pacientů léčených takrolimem byl hlášen rozvoj lymfoproliferativních poruch spojených s EBV.Pacientům převedeným na léčbu takrolimem by se neměla současně podávat antilymfocytární léčba. Uvelmi malých dětí (< 2 letých), které jsou EBV-VCA-negativní, bylo hlášeno zvýšené riziko tozvojelymfoproliferativních poruch. Proto je u této skupiny pacientů třeba zjistit sérologii EBV-VCA předzahájením terapie takrolimem. V průběhu léčby se doporučuje pečlivé EBV-PCR monitorování. EBV-PCRpozitivita může přetrvávat několik měsíců a sama o sobě nemusí svědčit o přítomnosti lymfoproliferativního onemocnění anebo lymfomu.

Stejně jako u jiných vysoce účinných imunosupresiv není míra rizika vzniku sekundárního novotvaru známa (viz bod 4.8).

Tak jako u jiných imunosupresiv, by vzhledem k potenciálnímu riziku vzniku maligních změn kůže, mělo být vystavení kůže slunečnímu a ultrafialovému světlu omezeno tím, že pacienti nosí ochranné oblečení a používají ochranný krém s vysokým ochranným faktorem.

Pacienti léčení imunosupresivy, včetně takrolimu, mají zvýšené riziko oportunních infekcí (bakteriálních, mykotických, virových a protozoálních). Mezi tyto stavy patří i nefropatie způsobená BK virem a progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) způsobená JC virem. Tyto infekce jsou často spojeny s vysokou celkovou imunosupresivní zátěží a mohou vést k závažným nebo dokonce fatálním stavům. Je třeba, aby bral lékař tyto skutečnosti v úvahu při diferenciální diagnostice u imunosuprimovaných pacientů se zhoršující se funkcí ledvin nebo s neurologickými příznaky.

U pacientů léčených takrolimem byl hlášen výskyt reverzibilního posteriorního encefalopatického syndromu (PRES). Pokud se u pacientů užívajících takrolimus objeví příznaky PRES, jako je bolest

hlavy, změněný psychický stav, křeče a poruchy vidění, je třeba provést radiologické vyšetření (např. MRI). Pokud je diagnostikován PRES, doporučuje se odpovídající kontrola krevního tlaku a okamžité přerušení systémového podávání takrolimu. Pokud se přijmou příslušná opatření, většina pacientů se zcela uzdraví.

Zvláštní skupiny pacientůZkušenosti u pacientů jiné než bílé populace a u pacientů se zvýšeným imunologickým rizikem (např.retransplantace, průkaz panel reaktivních protilátek (PRA)) jsou omezené.

U pacientů se závažným poškozením jater může být nutné snížení dávky (viz bod 4.2).Tacni tobolky obsahují laktosu. Pacienti se vzácnou vrozenou intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy/galaktosy by neměli tento přípravek užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Systémově dostupný takrolimus je metabolizován jaterním izoenzymem CYP3A4. Také existují průkazy o gastrointestinálním metabolismu pomocí CYP3A4 ve střevní stěně. Současné užívání léčivých přípravků nebo rostlinných přípravků o nichž je známo, že inhibují nebo indukují CYP3A4, může ovlivnit metabolismus takrolimu a tím zvýšit nebo snížit hladiny takrolimu v krvi. Proto se doporučuje monitorovat hladiny takrolimu v krvi, pokud jsou souběžně podávány látky, které mohou ovlivňovat metabolizmus prostřednictvím CYP3A a přizpůsobit podle potřeby dávku takrolimu tak, aby se udržela stejná expozice takrolimu (viz body 4.2 a 4.4).

Inhibitory CYP3A4, které mohou vést ke zvýšení hladin takrolimu v krviKlinicky vykazují schopnost zvyšovat hladiny takrolimu následující látky:Silné interakce byly pozorovány u antimykotických látek jako je např. ketokonazol, flukonazol, itrakonazol a vorikonazol, u makrolidového antibiotika erythromycinu a inhibitorů HIV-proteáz (např. ritonaviru). Současné užívání těchto látek může vyžadovat snížení dávek takrolimu téměř u všech pacientů. Farmakologické studie ukázaly, že vzestup krevních hladin je hlavně důsledkem zvýšení biologické dostupnosti takrolimu vlivem inhibice gastrointestinálního metabolismu. Účinek na jaterní clearance je vyjádřen méně.

Slabší interakce byly pozorovány u klotrimazolu, klarithromycinu, josamycinu, nifedipidu, nikardipinu, diltiazemu, verapamilu, danazolu, ethinylestradiolu, omeprazolu a nefazodonu.

In vitro byly jako potenciální inhibitory takrolimu prokázány tyto látky: bromokryptin, kortison, dapson, ergotamin, gestoden, lidokain, mefenytoin, mikonazol, midazolam, nilvadipin, norethisteron, chinidin, tamoxifen, troleandomycin.

Bylo zaznamenáno zvýšení hladiny takrolimu v krvi u grapefruitové šťávy, a proto je třeba se vyhnoutjejímu požívání. Lansoprazol a cyklosporin mohou inhibovat metabolismus takrolimu zprostředkovaný CYP3A4 a vést ke zvýšení koncentrací takrolimu v krvi.

Jiné interakce, které mohou vést ke zvýšení hladin takrolimu v krviTakrolimus je velkou měrou vázán na plazmatické bílkoviny. Proto je třeba uvážit možnou interakci s jinými léčivými látkami, o nichž je známo, že mají vysokou afinitu k plazmatickým bílkovinám (např. NSAID, perorální antikoagulancia, nebo perorální antidiabetika).Další potenciální interakce, které mohou zvýšit systémovou expozici takrolimu, zahrnují prokinetika (jako metoklopramid a cisaprid), cimetidin a magnesium-aluminium-hydroxid.

Induktory CYP3A4, které mohou vést ke snížení hladin takrolimu v krviKlinicky vykazují schopnost snižovat hladiny takrolimu následující látky:Silné interakce byly pozorovány u rifampicinu, fenytoinu, třezalky (Hypericum perforatum), což může

vyžadovat zvýšení dávky takrolimu téměř u všech pacientů. Klinicky významné interakce byly pozorovány rovněž u fenobarbitalu. Prokázalo se, že udržovací dávky kortikosteroidů snižují hladiny takrolimu v krvi.

Vysoké dávky prednizolonu nebo metylprednizolonu podávané při léčbě akutní rejekce mají potenciál zvýšit nebo snížit hladinu takrolimu v krvi.Karbamazepin, metamizol a isoniazid mohou snižovat koncentraci takrolimu.

Vliv takrolimu na metabolismus jiných léčivých přípravkůTakrolimus je známý inhibitor CYP3A4. Z toho důvodu může souběžné užívání takrolimu s léčivýmipřípravky, o nichž je známo, že jsou metabolizovány pomocí CYP3A4, ovlivnit metabolizmus těchtoléčivých přípravků.Současné podávání takrolimu prodlužuje poločas cyklosporinu. Kromě toho se mohou vyskytnoutsynergistické/aditivní nefrotoxické účinky. Z tohoto důvodu se kombinované podávání cyklosporinu atakrolimu nedoporučuje a pokud podáváme takrolimus pacientům, kteří před tím užívali cyklosporin, je třeba dbát zvýšené opatrnosti (viz bod 4.2 a 4.4).Bylo prokázáno, že takrolimus zvyšuje hladiny fenytoinu v krvi.

Takrolimus může snížit clearance steroidních antikoncepčních prostředků. Poněvadž to může mít zanásledek zvýšené hladiny těchto hormonů v krvi, je třeba opatrnosti při rozhodování o antikoncepčních opatřeních.Znalosti o interakcích takrolimu se statiny jsou omezené. Z klinických údajů lze soudit, že farmakokinetika statinů není současným podáváním takrolimu zásadně ovlivněna.Údaje ze zkoušek na zvířatech ukázaly, že takrolimus může snižovat clearance a zvyšovat poločasfenobarbitalu a fenazonu.

Ostatní interakce vedoucí ke škodlivým klinickým účinkůmSoučasné užívání takrolimu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že mají nefrotoxický nebo neurotoxický účinek, může toto působení zvýšit (např. aminoglykozidy, inhibitory gyrázy, vankomycin, sulfamethoxazol+trimethoprim, NSAID, ganciklovir nebo aciklovir).

Zvýšená nefrotoxicita byla také pozorována po podání amfotericinu B a ibuprofenu ve spojení s takrolimem.

Vzhledem k tomu, že léčba takrolimem může být spojena s hyperkalémií nebo může zvýšit již existující hyperkalémii, je třeba se vyhnout vysokému příjmu draslíku a diuretikům šetřícím draslík (např. amiloridu, triamterenu nebo spironolaktonu) (viz bod 4.4).

Imunosupresiva mohou ovlivnit odpověď na vakcinaci, takže vakcinace v době léčby takrolimem může být méně účinná. Je nutné se vyhnout použití vakcín se živými oslabenými kmeny (viz bod 4.4).

4.6 Těhotenství a kojení

Údaje u lidí potvrdily, že takrolimus prochází placentou. Omezené údaje od příjemců transplantovaných orgánů neprokazují zvýšené riziko vlivu nežádoucích účinků na průběh a výsledek těhotenství během léčby takrolimem ve srovnání s jinými imunosupresivními léčivými přípravky. V současné době nejsou žádné jiné relevantní epidemiologické údaje k dispozici. Podání takrolimu těhotným ženám lze zvážit, jestliže neexistuje bezpečnější alternativa a očekávaný prospěch ospravedlní potenciální riziko pro plod. V případě expozice in utero se doporučuje sledování novorozence s ohledem na potenciální nežádoucí účinky takrolimu (především vliv na ledviny). Existuje riziko předčasného porodu (<37. týden) (incidence byla 66 ze 126 porodů, tj. 53,7 %; ukázalo se nicméně, že většina novorozenců měla vzhledem ke svému gestačnímu věku normální porodní hmotnost) a také hyperkalémie u novorozence (incidence 8 ze 111 novorozenců, tj. 7,2%); která se

však spontánně upraví. U potkanů a králíků zůsobuje takrolimus měl embryofetální toxicitu při dávkách toxických pro mateřský organismus (viz bod 5.3).

KojeníÚdaje u lidí potvrdily, že takrolimus je vylučován do mateřského mléka. Vzhledm k tomu, že škodlivý vliv na novorozence nelze vyloučit, neměly by ženy v době užívání přípravku Tacni kojit.

FertilitaU potkanů byl pozorován negativní vliv takrolimu na fertilitu samců (snížený počet a pohyblivost spermií) (viz bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Takrolimus může způsobovat poruchy vidění a neurologické poruchy. Tento účinek může být zvýšen,jestliže se takrolimus podává společně s alkoholem. Studie hodnotící účinky takrolimu na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8 Nežádoucí účinky

Vzhledem k základnímu onemocnění a množství současně podávaných léků je profil nežádoucích účinků spojených s imunosupresivy často těžké stanovit.

Mnohé z dále uváděných nežádoucích účinků jsou reverzibilní a/nebo reagují na snížení dávky. Četnost výskytu nežádoucích účinků je definována následovně: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Srdeční poruchy

časté:

ischemická choroba srdeční, tachykardie

méně časté:

ventrikulární arytmie a zástava srdce, selhání srdce, kardiomyopatie, ventrikulárníhypertrofie, supraventrikulární arytmie, palpitace, abnormální EKG nálezy,abnormality srdeční frekvence a pulsu

vzácné:

perikardiální výpotek

velmi vzácné: abnormální echokardiogram

Poruchy krve a lymfatického systému

časté:

anemie, leukopenie, trombocytopenie, leukocytóza, abnormální výsledky vyšetřeníerytrocytů

méně časté:

koagulopatie, abnormální výsledky vyšetření koagulace a krvácení, pancytopenie,neutropenie

vzácné:

trombotická trombocytopenická purpura, hypoprotrombinemie

Poruchy nervového systému

velmi časté:

bolest hlavy, tremor

časté:

záchvatovité stavy, poruchy vědomí, parestézie a dysestézie, periferní neuropatie,závratě, zhoršené psaní, poruchy nervového systému

méně časté:

kóma, krvácení do CNS a cerebrovaskulární příhody, paralýza a paréza,encefalopatie, abnormality v řeči a mluvení,amnézie

vzácné:

hypertonie

velmi vzácné:

myastenie

Poruchy oka

časté:

rozmazané vidění, fotofobie, oční poruchy

méně časté:

katarakta

vzácné:

slepota

Poruchy ucha a labyrintu

časté:

tinitus

méně časté:

nedoslýchavost

vzácné:

neurosenzorická hluchota

velmi vzácné: poškození sluchu

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

časté:

dušnost,choroby plicního parenchymu, pleurální výpotek, faryngitis, kašel, nosníkongesce a záněty

méně časté:

respirační selhání, poruchy respiračního traktu, astma

vzácné:

syndrom akutní respirační tísně

Gastrointestinální poruchy

velmi časté:

průjem, nauzea

časté:

gastrointestinální zánětlivé stavy, gastrointestinální ulcerace a perforace,gastrointestinální krvácení, stomatitida a ulcerace, ascites, zvracení,gastrointestinální a abdominální bolest, dyspeptické příznaky, zácpa, flatulence,plynatost a nadýmání, řídká stolice, gastrointestinální příznaky

méně časté:

paralytický ileus, peritonitida, akutní a chronická pankreatitida, zvýšená hladinaamylázy v krvi, gastroezofageální reflux, poruchy vyprazdňování žaludku

vzácné:

subileus, pankreatická pseudocysta

Poruchy ledvin a močových cest

velmi časté:

poškození ledvin

časté:

selhání ledvin, akutní selhání ledvin, oligurie, renální tubulární nekróza, toxickánefropatie, abnormality nálezů v moči, příznaky postižení močového měchýře auretry

méně časté:

anurie, hemolyticko-uremický syndrom

velmi vzácné: nefropatie, hemoragická cystitis

Poruchy kůže a podkožní tkáně

časté:

pruritus, vyrážka, alopecie, akné, zvýšené pocení

méně časté:

dermatitida, fotosenzitivita

vzácné:

toxická epidermální nekrolýza (Lyellův syndom)

velmi vzácné: Stevens-Johnsonův syndrom

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

časté:

bolesti kloubů, svalové křeče, bolesti v končetinách, bolesti zad

méně časté:

poruchy kloubů

Endokrinní poruchy

vzácné:

hirsutismus

Poruchy metabolismu a výživy

velmi časté:

hyperglykemické stavy, diabetes mellitus, hyperkalémie

časté:

hypomagnezémie, hypofosfatémie, hypokalémie, hypokalcémie, hyponatrémie,

retence tekutin, hypeurikémie, snížená chuť k jídlu, anorexie, metabolické acidózy,hyperlipidémie, hypercholesterolémie, hypertriglyceridémie, abnormality iontů

méně časté:

dehydratace, hypoproteinémie, hyperfosfatémie, hypoglykémie

Infekce a infestace

Tak jako u ostatních vysoce účinných imunosupresiv jsou také při léčbě takrolimem pacienti často vystaveni zvýšenému riziku infekcí (virových, bakteriálních, plísňových, protozoálních). Průběh dříve vzniklých infekcí se může zhoršit. Mohou vzniknout jak generalizované, tak lokalizované infekce. U pacientů léčených imunosupresivy včetně přípravku Tacni byly hlášeny případy nefropatie způsobené BK virem a progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML) způsobená JC virem.

Poranění, otravy a procedurální komplikace

časté:

primární dysfunkce štěpu

Byly pozorovány chyby v medikaci včetně náhodných, nezamýšlených nebo nekontrolovaných záměn

různých forem takrolimu s okamžitým nebo prodlouženým uvolňováním. V této souvislosti byla hlášena řada případů rejekce transplantátu (četnost nelze z dostupných údajů určit).

Novotvary benigní, maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)

U pacientů léčených imunosupresivy je zvýšené riziko vzniku malignit. V souvislosti s léčbou takrolimem bylo referováno o benigních a maligních novotvarech včetně lymfoproliferativních poruch spojených s EBV a malignit kůže.

Cévní poruchy

velmi časté:

hypertenze

časté:

krvácení, tromboembolické a ischemické příhody, periferní vaskulární poruchy,

cévní hypotenzivní poruchy

méně časté:

infarkt, trombóza hlubokých žil končetin, šok

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

časté:

astenické stavy, febrilní stavy, edémy, bolest a diskomfort, zvýšená alkalickáfosfatáza v krvi, zvýšení tělesné hmotnosti, porušené vnímání tělesné teploty,

méně časté:

multiorgánové selhání, onemocnění podobné chřipce, teplotní intolerance, pocittlaku na hrudi, nervozita, pocit neobvyklosti, zvýšená hladina laktát-dehydrogenázyv krvi, pokles tělesné hmotnosti

vzácné:

žízeň, pády, vředy, sevření hrudníku, snížená pohyblivost

velmi vzácné:

zmnožení tukové tkáně

Poruchy imunitního systému

U pacientů, kteří užívají takrolimus, byly pozorovány alergické a anafylaktoidní reakce (viz bod 4.4).

Poruchy jater a žlučových cest

velmi časté:

abnormální jaterní funkční testy, cholestáza a žloutenka, hepatocelulární poškození ahepatitis, cholangitis

vzácné:

trombóza jaterní arterie, venookluzivní choroba jater

velmi vzácné: selhání jater, stenóza žlučovodu

Poruchy reprodukčního systému a prsu

méně časté:

dysmenorea a děložní krvácení

Psychiatrické poruchy

velmi časté:

insomnie

časté:

příznaky úzkosti, zmatenost a dezorientace, deprese, depresivní nálada, poruchy

nálady, noční můry, halucinace, mentální poruchy

méně časté:

psychotické poruchy

4.9 Předávkování

Zkušenosti s předávkováním jsou omezené. Bylo popsáno několik případů náhodného předávkování;příznaky zahrnovaly třes, bolesti hlavy, nauzeu a zvracení, infekce, kopřivku, letargii, vzestup dusíkumočoviny v krvi, zvýšené koncentrace sérového kreatininu a vzestup hladiny alaninaminotransferázy.Specifické antidotum takrolimu není k dispozici. Při předávkování je třeba použít obecná podpůrná opatření a symptomatickou léčbu.Protože má takrolimus vysokou molekulární hmotnost a protože je špatně rozpustný ve vodě a silně se váže na erytrocyty a plazmatické proteiny, předpokládá se, že nebude dialyzovatelný. V ojedinělých případech u pacientů s velmi vysokými hladinami takrolimu v plazmě však hemofiltrace nebo hemodiafiltrace účinně snížila toxické koncentrace látky. Při perorální intoxikaci může být prospěšná laváž žaludku nebo použití adsorbencií (např. aktivního uhlí), pokud se použijí krátce po podání.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Inhibitory kalcineurinu,ATC kód: L04AD02

Mechanismus účinkuPředpokládá se, že účinek takrolimu na molekulární úrovni je zprostředkován vazbou na cytosolový protein (FKBP12), který je zodpovědný za nitrobuněčnou akumulaci sloučeniny. Komplex FKBP12 -takrolimus se specificky a kompetitivně váže na kalcineurin, čímž ho inhibuje. Tím dochází ke kalcium dependentní inhibici signálu v transdukční cestě T-buněk, čímž se zamezí transkripci určité skupiny genů cytokinů.Takrolimus je vysoce účinné imunosupresivum a prokázal svou účinnost v pokusech jak in vitro, tak i in vivo.Takrolimus inhibuje zejména tvorbu cytotoxických lymfocytů, které především jsou odpovědné za rejekci štěpu. Takrolimus potlačuje aktivaci T-buněk a proliferaci B-buněk, závislých na pomocných T-buňkách, a potlačuje také tvorbu lymfokinů (např. interleukinů 2,3, a γ-interferonu) a expresi receptoru pro interleukin 2.

Klinická účinnost a bezpečnost tobolek tacrolimu u primárních transplantací orgánůV publikovaných prospektivních studiích byl takrolimus sledován jako primární imunosupresivum upřibližně 175 pacientů po transplantaci plic, 475 pacientů po transplantaci pankreatu a 630 pacientů potransplantaci střeva. Celkově lze říct, že bezpečnostní profil takrolimu v těchto publikovaných studiích byl podobný jako v rozsáhlých studiích, kde byl takrolimus použit k primární léčbě při transplantaci jater, ledvin a srdce. Výsledky účinnosti největších studií v každé indikaci jsou shrnuty níže.

Transplantace plicPředběžná analýza nedávné multicentrické studie se zabývala 110 pacienty, kteří randomizovaným výběrem 1:1 dostávali buď takrolimus nebo cyklosporin. Léčba takrolimem byla zahájena kontinuální intravenózní infuzí v dávce 0,01 až 0,03 mg/kg/den, a perorální takrolimus se podával v dávce 0,05 až 0,3 mg/kg/den. V průběhu prvního roku po transplantaci byl popsán nižší výskyt akutních rejekcí po takrolimu oproti cyklosporinu (11,5 % proti 22,6 %) a nižší výskyt chronických rejekcí a syndromu obliterující bronchiolitidy (2,86 % proti 8,57 %). Podíl přežívajících pacientů po prvním roce byl 80,8 % ve skupině s takrolimem a 83 % ve skupině s cyklosporinem.Jiná randomizovaná studie zahrnovala 66 pacientů léčených takrolimem oproti 67 pacientům léčenýchcyklosporinem. Terapie takrolimem byla zahájena kontinuální intravenózní infuzí v dávce 0,025 mg/kg/den, a perorálně se takrolimus podával v dávce 0,15 mg/kg/den s následným přizpůsobováním

dávky cílovým minimálním hladinám 10 až 20 ng/ml. Jednoroční přežití pacientů bylo 83 % ve skupině s takrolimem a 71 % ve skupině s cyklosporinem, podíly dvouletého přežití byly 76 % a 66 %. Akutní rejekční příhody na 100 paciento-dnů byly početně méně časté ve skupině s takrolimem (0,85 příhod) než ve skupině s cyklospoprinem (1,09 příhod). Obliterující bronchiolitida se vyvinula u 21,7 % pacientů ve skupině s takrolimem ve srovnání s 38,0 % pacientů ve skupině s cyklosporinem (p = 0,025). U významně více pacientů léčených cyklosporinem (n = 13) bylo nutno přejít na takrolimus, než tomu bylo u pacientů léčených takrolimem s nutným přechodem na cyklosporin (n = 2) (p = 0,02).V další dvoucentrické studii bylo randomizovaně vybráno 26 pacientů do skupiny s takrolimem oproti 24 pacientům, vybraným do cyklosporinové skupiny. Podávání takrolimu bylo zahájeno kontinuálníintravenózní infúzí v dávce 0,05 mg/kg/den, a perorálně se takrolimus podával v dávce 0,1 až 0,3 mg/kg/den s následným přizpůsobováním dávky cílovým minimálním hladinám 12 až 15 ng/ml. Jednoroční podíly přežití byly 73,1 % ve skupině s takrolimem oproti 79,2 % ve skupině s cyklosporinem. Bez akutní rejekce po transplantaci plic zůstalo vyšší procento ve skupině léčené takrolimem po 6 měsících (57,7 % oproti 45,8 %), i po jednom roce (50 % oproti 33,3 %).Tyto tři studie vykázaly podobné podíly přežití. Výskyt akutní rejekce byl ve všech třech studiích početně nižší po takrolimu a jedna ze studií uvedla významně nižší incidenci syndromu obliterující bronchioltidy při léčbě takrolimem.

Transplantace pankreatuMulticentrická studie zahrnovala 205 pacientů, kteří podstoupili současnou transplantaci pankreatu a ledvin, a kteří byli randomizovaně rozděleni na skupinu léčenou takrolimem (n = 103) nebo cyklosporinem (n = 102). Počáteční perorální dávka takrolimu podle protokolu byla 0,2 mg/kg/den s následnými úpravami dávky k dosažení cílových minimálních hladin od 8 do 15 ng/ml pátého dne a hladiny 5 až 10 ng/ml po šestém měsíci. Přežití po transplantaci pankreatu za jeden rok bylo významně vyšší s takrolimem: 91,3 % oproti 74,5 % s cyklosporinem (p<0,0005), zatímco přežití po transplantaci ledvin bylo v obou skupinách podobné. Celkem 34 pacientů bylo převedeno z léčby cyklosporinem na takrolimus, zatímco pouze 6 pacientů léčených takrolimem vyžadovalo převedení na alternativní terapii.

Transplantace střevaZveřejněná klinická studie z jednoho centra o použití takrolimu k primární léčbě po transplantaci střeva ukázala, že vypočítaná četnost přežití u 155 pacientů (65 po transplantaci pouze střeva, 75 jater a střeva, a 25 po multiviscerální transplantaci), kteří dostávali takrolimus a prednison, byla 75 % za jeden rok, 54 % za 5 let a 42 % za 10 let. V prvních letech sledování byla perorální dávka takrolimu 0,3 mg/kg/den. Výsledky se kontinuálně zlepšovaly se vzrůstající zkušeností po dobu 11 let.Má se zato, že ke zlepšení výsledků v průběhu doby přispěly různé inovace, jako např. technika, časnédetekce infekcí virem Epstein-Barrové (EBV), CMV, zmnožení kostní dřeně a současné užití antagonisty interleukinu 2 daklizumabu, nižší počáteční dávky takrolimu s cílovými minimálními hladinami od 10 do 15 ng/ml a nejnověji ozáření alotransplantátu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Bylo prokázáno, že u člověka může docházet k absorpci takrolimu v celém zažívacím traktu.Po perorálním podání tobolek takrolimu je maximální koncentrace (Cmax) takrolimu v krvi dosaženopřibližně za 1-3 hodiny. Zdá se, že u některých pacientů se takrolimus absorbuje průběžně po delší dobu a dosahuje tak relativně plochého absorpčního profilu. Průměrná biologická dostupnost takrolimu po perorálním podání je v rozmezí 20-25 %.

Po perorálním podání (0,30 mg/kg/den) pacientům po transplantaci jater byly koncentrace takrolimuv ustáleném stavu dosaženy do 3 dnů u většiny pacientů.U zdravých osob bylo zjištěno, že tvrdé tobolky s obsahem 0,5 mg, 1 mg a 5 mg takrolimu jsoubioekvivalentní, pokud jsou podávány v ekvivalentních dávkách.

Rychlost a míra absorpce takrolimu je nejvyšší nalačno. Přítomnost potravy snižuje jak rychlost, tak i míru absorpce takrolimu, a tento účinek je nejvýraznější po potravě s vysokým obsahem tuků. Účinek jídla s vysokým obsahem glycidů je méně výrazný.U stabilizovaných pacientů po transplantaci jater byla biologická dostupnost takrolimu snížena, jestliže byl takrolimus podán po jídle se středně vysokým obsahem tuku (34 % kalorické hodnoty). Snížení AUC (27 %) a Cmax (50 %) a zvýšení tmax (173 %) v plné krvi bylo zřetelné.Ve studii stabilizovaných pacientů po transplantaci ledvin, kterým byl podán takrolimus ihned po standardní kontinentální snídani, byl účinek na perorální biologickou dostupnost méně výrazný. Pokles v AUC (z 2 na 12%) a Cmax (z 15 na 38%), a vzestup tmax (z 38 na 80%) v plné krvi byly zřejmé.Sekrece žluči neovlivňuje absorpci takrolimu.Existuje výrazná korelace mezi AUC a minimálními hladinami v ustáleném stavu v plné krvi. Monitorování minimálních hladin v ustáleném stavu v plné krvi je proto vhodným způsobem pro odhad systémové expozice.

Distribuce a vylučováníVyužití takrolimu po intravenózním podání má u člověka bifázický průběh. V systémové cirkulaci setakrolimus silně váže na erytrocyty, což má za následek distribuční poměr koncentrací plná krev/plazma 20:1. V plazmě se takrolimus silně váže (>98,8 %) na plazmatické proteiny, především na sérový albumin a na α-1-kyselý glykoprotein.Takrolimus se v těle rozsáhle distribuuje. Distribuční objem za rovnovážného stavu, odvozený odplazmatické koncentrace, je přibližně 1300 litrů (u zdravých osob). Odpovídající údaje vycházejícíz koncentrace v plné krvi jsou v průměru 47,6 litrů.Metabolismus a biotransformaceTakrolimus je z velké části metabolizován v játrech, primárně cytochromem P450-3A4. Takrolimus je také ze značné části metabolizován ve střevní stěně. Bylo identifikováno několik metabolitů. Ukázalo se, že pouze jeden z nich má in vitro imunosupresivní aktivitu podobnou jako takrolimus. Ostatní metabolity mají pouze slabou nebo žádnou imunosupresivní aktivitu. V systémové cirkulaci je přítomen pouze jeden z inaktivních metabolitů v nízkých koncentracích. Metabolity proto nepřispívají farmakologické účinnosti takrolimu.

ExkreceTakrolimus je látka s nízkou clearance. U zdravých dobrovolníků byla celková tělesná clearance stanovená z plné krve v průměru 2,25 l/hod. U dospělých pacientů po transplantaci jater, ledvin a srdce byla naměřena clearance 4,1 l/hod., 6,7 l/hod.a 3,9 l/hod. podle uvedeného pořadí. U dětí po transplantaci jater je celková tělesná clearance dvakrát vyšší než u dospělých pacientů po transplantaci jater. Předpokládá se, že takové faktory jako nízký hematokrit a nízká hladina bílkovin, které mají za následek zvýšení podílu nevázanéfrakce takrolimu, nebo zvýšení metabolizmu indukované kortikosteroidy mohou být odpovědné za vyšší clearance pozorované u příjemců transplantátů. Poločas takrolimu je dlouhý a variabilní. U zdravých jedinců je průměrný poločas stanovený v plné krvi přibližně 43 hodin. U dospělých pacientů po transplantaci jater je to průměrně 11,7 hodin, u dětí po transplantaci jater v průměru 12,4 hodin, v porovnání s 15,6 hodin u dospělých pacientů po transplantaci ledvin. Zvýšené hodnoty clearance přispívají ke kratšímu poločasu pozorovanému u pacientů po transplantacích.Po intravenózní i perorální aplikaci takrolimu značeného 14C se většina radioaktivity eliminovala stolicí. Přibližně 2% se vyloučilo močí. Méně než 1% nezměněného takrolimu bylo detekováno v moči a stolici, což ukazuje, že takrolimus je takřka úplně metabolizován před eliminací a že žluč má zásadní roli v procesu eliminace.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Ledviny a pankreas byly primárně postižené orgány ve studiích toxicity provedených u potkanů a paviánů.

U potkanů vyvolal takrolimus toxické účinky na nervový systém a oči. Reverzibilní kardiotoxické účinky byly pozorovány u králíků po intravenózní aplikaci takrolimu. Projevy embryofetální toxicity byly pozorovány u potkanů a králíků a byly omezeny na dávky, které vyvolaly významné toxické účinky u mateřských zvířat. U potkanů byly při toxických dávkách postiženy samičí reprodukční funkce včetně porodu, a u potomstva bylo zjištěno snížení porodní váhy, snížení životnosti a zpomalení růstu. U potkanů byl pozorován nepříznivý vliv takrolimu na samčí fertilitu ve formě snížení počtu spermií a jejich motility.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Obsah tobolkyPovidone K30Sodná sůl kroskarmelosy (E 468)LaktosaMagnesium-stearát

Obal tobolkyTacni 0,5 mgOxid titaničitý (E171)Žlutý oxid železitý (E172)Želatina

Obal tobolkyTacni 1 mgOxid titaničitý (E171)Želatina

Obal tobolkyTacni 5 mgOxid titaničitý (E171)Červený oxid železitý (E172)Želatina

6.2 Inkompatibility

Takrolimus není kompatibilní s PVC. Sondy, stříkačky nebo jiná zařízení, které se používajík přípravě suspenze z obsahu tobolky přípravku Tacni nesmí obsahovat PVC.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

Po otevření hliníkového sáčku: 1 rok

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí a světlem.

6.5 Druh obalu a velikost balení

PVC/PVdC/hliníkový blistr.10 tobolek v blistru. Každý blistr s vysoušedlem v sáčku z hliníkové folie..

Velikost balení : 20, 30, 50, 50*1, 60, 90 a 100 tvrdých tobolkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR s.r.o.,Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Tacni 0,5 mg: 59/846/10-CTacni 1 mg: 59/847/10-CTacni 5 mg: 59/848/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

10.11.2010

10. DATUM REVIZE TEXTU

9.11.2011

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolkyTacni 1 mg, tvrdé tobolkyTacni 5 mg, tvrdé tobolky

Tacrolimusum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna Tacni 0,5 mg, tvrdá tobolka obsahuje 0,5 mg tacrolimusum.Jedna Tacni 1 mg, tvrdá tobolka obsahuje 1 mg tacrolimusum.Jedna Tacni 5 mg, tvrdá tobolka obsahuje 5 mg tacrolimusum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Tacni 0,5 mg obsahuje laktosu.Tacni 1 mg obsahuje laktosu.Tacni 5 mg obsahuje laktosu.

Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Tvrdá tobolka

20 tvrdých tobolek30 tvrdých tobolek50*1 tvrdých tobolek50 tvrdých tobolek60 tvrdých tobolek90 tvrdých tobolek100 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Nepolykejte vysoušedlo.Tento lék užívejte dvakrát denně.

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:Spotřebujte všechny tobolky do 1 roku od otevření hliníkového sáčku.

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do30°C. Uchovávejte v původním obalu (v hliníkovém sáčku), aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.Praha, Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.šarže.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Tacni 0,5 mgTacni 1 mgTacni 5 mg

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolkyTacni 1 mg, tvrdé tobolkyTacni 5 mg, tvrdé tobolky

Tacrolimusum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže

5.

JINÉ

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Tacni 0,5 mg, tvrdé tobolkyTacni 1 mg, tvrdé tobolkyTacni 5 mg, tvrdé tobolky

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP:

Spotřebujte všechny tobolky do 1 roku od otevření hliníkového sáčku.

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže

5.

JINÉ

Sáček obsahuje vysoušedlo. Nepolykat.

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTROVÝCH SÁČCÍCH

HLINÍKOVÝ SÁČEK