Sporanox I.v.

Kód	0031547 ( )
Registrační číslo	26/ 185/02-C
Název	SPORANOX I.V.
Režim prodeje	na lékařský předpis
Stav registrace	registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace	Janssen-Cilag s.r.o., Praha, Česká republika
ATC klasifikace	Itrakonazol – zobrazit přípravky ve skupině Itrakonazol zobrazit diagnózu MKN-10 J02

nahoru

Kód	Náz.	Forma
0031547	INF CNC SOL 1X25ML	Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.: sukls78211/2011 a příloha k sp.zn.: sukls218435/2010, sukls8371/2011, sukls83479/2011 PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE SPORANOX I.V., 10 mg/ ml, koncentrát pro přípravu infuzního roztoku itraconazolum Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je SPORANOX I.V. a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete SPORANOX I.V. používat

Jak se SPORANOX I.V. používá

Možné nežádoucí účinky

Jak SPORANOX I.V. uchovávat

Další informace

CO JE SPORANOX I.V. A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

SPORANOX I.V. je léčivý přípravek určený k léčbě plísňových onemocnění. SPORANOX I.V. je rovněž určen pacientům, kteří trpí horečkou, jejíž příčina není známa, avšak horečka může souviset s plísňovými infekcemi. 2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE SPORANOX I.V. POUŽÍVAT

Nepoužívejte SPORANOX I.V. -

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na itrakonazol nebo na kteroukoli další složku přípravku SPORANOX I.V.;

jestliže jste těhotná (kromě případu, že lékař ví, že jste těhotná a rozhodne, že SPORANOX I.V. potřebujete); Jste-li ve věku, kdy můžete otěhotnět, zajistěte se v průběhu léčby přípravkem SPORANOX I.V. proti otěhotnění vhodnými antikoncepčními prostředky. Vzhledem k tomu, že léčivá látka přípravku SPORANOX I.V. přetrvává v těle ještě delší dobu po ukončení užívání, pokračujte v antikoncepčních opatřeních až do příští menstruace, která následuje po ukončení léčby přípravkem SPORANOX I.V.

jestliže trpíte výrazným snížením ledvinových funkcí;

jestliže Vám z nějakého důvodu není možné injekčně podat sodné ionty.

SPORANOX I.V. Vám rovněž nesmí být podán společně

s některými léky určenými k léčbě alergie (přecitlivělosti) obsahujícími zejména terfenadin, astemizol nebo mizolastin;

s některými léky užívanými k léčbě anginy pectoris (silné bolesti na hrudi) a vysokého krevního tlaku obsahujícími zejména bepridil a nisoldipin;

s léky určenými k léčbě některých zažívacích obtíží obsahujícími cisaprid;

s některými léky snižujícími hladinu cholesterolu obsahujícími např. simvastatin a lovastatin;

s léky proti nespavosti obsahujícími midazolam a triazolam;

s léky určenými k léčbě duševních poruch obsahujícími pimozid a sertindol;

s léky určenými k léčbě závislosti na opioidech obsahujícími levacetylmethadol;

s léky určenými k léčbě migrény obsahujícími námelové alkaloidy, např. dihydroergotamin a ergotamin;

s léky určenými k úpravě krvácení a stažení dělohy po porodu obsahujícími námelové alkaloidy, např. ergometrin (ergonovin) a methylergometrin (methylergonovin);

s některými léky určenými k léčbě nepravidelností srdečního rytmu obsahujícími např. chinidin a dofetilid.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku SPORANOX I.V. je zapotřebí -

pokud užíváte jakékoli další léky. V tomto případě o tom vždy informujte lékaře, protože současné užívání může být škodlivé.

Dále vždy informujte lékaře -

Pokud máte předepsánu neslanou dietu.

Pokud trpíte jaterními poruchami. Mohou být důvodem k úpravě dávkování přípravku SPORANOX I.V. Neodkladně sdělte lékaři, pokud byste v průběhu léčby přípravkem SPORANOX I.V. zpozoroval(a) některý z těchto příznaků: ztrátu chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, únavu, bolesti břicha nebo velmi tmavé zbarvení moče. Pokud je Vám podáván SPORANOX I.V., lékař Vás může vyzvat k pravidelnému vyšetření krve. Důvodem je včasné vyloučení jaterních poruch, třebaže se vyskytují jen velmi vzácně.

Pokud trpíte srdečními obtížemi. V případě, že se lékař rozhodl Vám podat SPORANOX I.V., měl by Vás informovat o příznacích, na které máte dávat pozor. Na lékaře se obraťte neprodleně vždy, když zpozorujete zkrácení dechu, neočekávaný přírůstek tělesné hmotnosti, otoky nohou, neobvyklou únavu nebo počínající noční probouzení.

Pokud trpíte ledvinovými poruchami. V případě závažných poruch ledvinových funkcí Vám SPORANOX I.V. nesmí být podán. Lékař se však může rozhodnout Vám předepsat SPORANOX I.V. , pokud trpíte mírnými až středně závažnými ledvinovými poruchami.

Pokud zpozorujete během podávání přípravku SPORANOX I.V. neobvyklé pocity brnění, necitlivosti nebo slabosti v rukou nebo nohou.

Pokud se u Vás dříve vyskytla alergická reakce (přecitlivělost) na jiné antimykotikum.

Jestliže se u Vás objeví jakékoli příznaky zhoršeného sluchu. Ve velmi vzácných případech utrpěli pacienti užívající SPORANOX dočasnou nebo trvalou ztrátu sluchu.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Některé léky

nesmějí být užívány současně, a u některých léků musí být při současném užívání přizpůsobeno dávkování.

Příklady léků, které nesmějí být nikdy užívány současně s přípravkem SPORANOX I.V.: -

některé léky určené k léčbě alergie obsahující zejména terfenadin, astemizol a mizolastin;

některé léky určené k léčbě anginy pectoris (silné bolesti na hrudi) a vysokého krevního tlaku obsahující zejména bepridil a nisoldipin;

léky určené k léčbě některých zažívacích obtíží obsahující cisaprid;

některé léky snižující hladinu cholesterolu obsahující např. simvastatin a lovastatin;

některé léky proti nespavosti obsahující midazolam a triazolam;

léky určené k léčbě duševních poruch obsahující pimozid a sertindol;

léky určené k léčbě závislosti na opioidech obsahující levacetylmethadol;

léky určené k léčbě migrény obsahující námelové alkaloidy, např. dihydroergotamin a ergotamin;

léky určené k úpravě krvácení a stažení dělohy po porodu obsahující námelové alkaloidy, např. ergometrin (ergonovin) a methylergometrin (methylergonovin);

některé léky určené k léčbě nepravidelností srdečního rytmu obsahující např. chinidin a dofetilid.

Některé léky mohou ve velké míře způsobovat snížení účinku přípravku SPORANOX I.V. To platí zejména pro některé léky určené k léčbě epilepsie (padoucnice) obsahující např. karbamazepin, fenytoin a fenobarbital, a tuberkulózy obsahující např. rifampicin, rifabutin a izoniazid. Jestliže užíváte léky obsahující některé z těchto léčiv, je zapotřebí vždy informovat svého lékaře, aby mohl podniknout potřebná opatření. Příklady, kdy kombinace s ostatními léky vyžaduje buď úpravu dávkování přípravku SPORANOX I.V. nebo těchto léků: -

antibiotika klarithromycin, erythromycin a rifabutin;

některé léky působící na srdce a cévní systém obsahující digoxin, disopyramid, některé tzv. blokátory kalciových kanálů, cilostazol;

léky zpomalující krevní srážlivost;

léky užívané vnitřně, podávané injekčně nebo vdechované při léčbě zánětů, astma a alergií obsahující methylprednisolon, budesonid, flutikason a dexamethason;

léky podávané obvykle nemocným po transplantacích orgánů obsahující cyklosporin A, takrolimus a rapamycin (zvaný rovněž sirolimus);

některé inhibitory HIV proteázy;

některé léky určené k léčbě rakoviny;

některé léky užívané k léčbě úzkosti nebo k navození spánku (trankvilizéry) obsahující zejména buspiron, alprazolam a brotizolam;

léky určené k léčbě alergie obsahující ebastin;

léky určené k léčbě depresí obsahující reboxetin;

léky určené ke snížení cholesterolu obsahující atorvastatin;

léky určené k léčbě migrén obsahující eletriptan;

léky určené k léčbě malárie obsahující halofantrin;

léky určené k léčbě silné bolesti obsahující fentanyl;

léky určené k léčbě cukrovky obsahující repaglinid.

Užíváte-li některé léky obsahující výše uvedená léčiva, poraďte se, prosím, se svým lékařem. Těhotenství a kojení Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék. SPORANOX I.V. Vám nebude podáván v těhotenství.

Jste-li ve věku, kdy můžete otěhotnět, zajistěte se v průběhu léčby přípravkem SPORANOX I.V. proti otěhotnění vhodnými antikoncepčními prostředky. Vzhledem k tomu, že léčivá látka přípravku SPORANOX I.V. přetrvává v těle ještě delší dobu po ukončení užívání, pokračujte v antikoncepčních opatřeních až do příští menstruace, která následuje po ukončení léčby přípravkem SPORANOX I.V. Pokud kojíte, upozorněte na tuto skutečnost svého lékaře ještě před zahájením léčby přípravkem SPORANOX I.V.; velmi malá množství léčivé látky mohou totiž proniknout do mateřského mléka. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů SPORANOX I.V. nezpůsobuje obtíže při řízení vozidel a obsluze strojů, pokud nepociťujete závratě. 3.

JAK SE SPORANOX I.V. POUŽÍVÁ

Vždy používejte SPORANOX I.V. přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Důležité! SPORANOX I.V. by měl být podáván pouze kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky. SPORANOX I.V. se podává do žíly (nitrožilní podání). První dva dny léčby obdržíte každý den dvě infuze. Od třetího dne budete dostávat jednu infuzi denně. Léčba nebude probíhat déle než 14 dní. U pacientů trpících horečkou neznámé příčiny, která může souviset s plísňovou infekcí, může léčba pokračovat perorálním roztokem Sporanox. U pacientů trpících plísňovou infekcí vnitřních orgánů léčba obvykle pokračuje tvrdými tobolkami Sporanox. Informace pro osoby aplikující SPORANOX I.V. Viz návod k použití na konci této příbalové informace. Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Jestliže jste použil(a) více přípravku SPORANOX I.V., než jste měl(a) V případě podání nadměrné dávky podnikne lékař příslušná opatření. Informace pro lékaře při případném předávkování: Dojde-li nedopatřením k předávkování, je zapotřebí přistoupit k podpůrným opatřením. Itrakonazol nelze odstranit hemodialýzou. Neexistuje specifické antidotum. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i SPORANOX I.V. nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Během léčby se můžete setkat s těmito projevy: žaludeční nevolností, pocitem na zvracení, zvracením, průjmem, bolestmi břicha a zácpou. Rovněž se mohou dostavit bolesti hlavy, menstruační obtíže, poruchy erekce, zkrácení dechu, kašel, závratě, svalová slabost nebo bolest, bolest kloubů, nepříjemná chuť nebo vypadávání vlasů. Přecitlivělost k přípravku SPORANOX je vzácná. Projevuje se např. kožní vyrážkou, svěděním, kopřivkou, zkrácením dechu nebo dechovou nedostatečností a/nebo otoky v obličeji. Lékaře nebo lékařskou pomoc vyhledejte neprodleně při závažné alergické reakci. Velmi vzácně se může dostavit přecitlivělost na světlo, pocit brnění v končetinách nebo závažné kožní poruchy (výsev vyrážky s olupováním kůže a puchýři v ústech, očích a na genitáliích, nebo vyrážka s malými vřídky nebo puchýři). Pokud se objeví některé z těchto příznaků, vyhledejte lékaře. Na lékaře se obraťte neprodleně vždy, když zpozorujete zkrácení dechu, neočekávaný přírůstek tělesné hmotnosti, otoky nohou, neobvyklou únavu nebo počínající noční probouzení. Velmi vzácně se může objevit jeden nebo více příznaků, které mohou svědčit pro jaterní onemocnění: ztráta chuti k jídlu, nevolnost, zvracení, únava, bolesti v břiše, zežloutnutí kůže nebo očního bělma, velmi tmavé zbarvení moče a světlá stolice. V těchto případech neodkladně informujte svého lékaře. Pokud začnete vidět neostře nebo dvojitě, slyšíte zvonění v uších, ztratíte kontrolu nad udržením moče nebo močíte mnohem více než obvykle, poraďte se s lékařem. Oznamte svému lékaři, pokud se u Vás vyskytnou jakékoli příznaky zhoršeného sluchu. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 5.

JAK SPORANOX I.V. UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě do 25 C, ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Infuzní vak uchovávejte při teplotě do 25 °C, chraňte před mrazem. Po rozpuštění musí být roztok uchováván v ledničce, chráněn před světlem a měl by být použit do 24 hodin. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. SPORANOX I.V. nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na štítku nebo krabičce za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Nepoužívejte SPORANOX I.V., pokud si všimnete jakýchkoli viditelných známek snížené jakosti. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

DALŠÍ INFORMACE

Co SPORANOX I.V. obsahuje

Léčivou látkou je itraconazolum. Ampulka o objemu 25 ml obsahuje itraconazolum 250 mg. SPORANOX I.V. je koncentrát pro přípravu infuzního roztoku. Znamená to, že roztok je zapotřebí před podáním zředit.

Pomocnými látkami jsou hydroxypropylbetadex, propylenglykol, kyselina chlorovodíková 35%, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l a voda na injekci.

Rozpouštědlo obsahuje chlorid

sodný a vodu na injekci.

Jak SPORANOX I.V. vypadá a co obsahuje toto balení SPORANOX I.V. je k dispozici v ampulkách o objemu 25 ml a je dodáván spolu s infuzním vakem obsahujícím 50 ml roztoku chloridu sodného a spojovací částí. Infuzní vak s roztokem 50 ml chloridu sodného na injekci je zhotoven z polypropylenu. Roztok obsahuje 9 mg chloridu sodného v jednom ml vody na injekci. Roztok chloridu sodného slouží jako rozpouštědlo a nosný roztok pro podání přípravku SPORANOX I.V. Jedna jednorázová dávka 200 mg itrakonazolu odpovídá 60 ml výsledného roztoku. Držitel rozhodnutí o registraci Janssen-Cilag s.r.o., Praha 5, Česká republika Výrobce GlaxoSmithKline Manufacturing SpA Strada Provinciale Asolana N.90 (Ioc San Polo) 43056 Torrile (PR), Itálie Tato příbalová informace byla naposledy schválena 2.5. 2012

Informace pro osoby aplikující SPORANOX I.V. Návod k použití Při ředění 25 ml přípravku SPORANOX I.V. v jiném roztoku než v 50 ml 0,9% chloridu sodného na injekci má itrakonazol tendenci precipitovat. Celý objem 25ml ampulky SPORANOX I.V. je zapotřebí naředit roztokem chloridu sodného v infuzním vaku, který je určen výhradně k aplikaci přípravku SPORANOX I.V.. Pro aplikaci je nutno použít pouze součásti přiloženého kompletu (infuzní vak, spojovací část, s dvoucestným ventilem a 0,2 µm filtrem, a ampulce s přípravkem SPORANOX I.V.). SPORANOX I.V. nelze aplikovat společně s jinými léky nebo roztoky. Před započetím procesu ředění je nutno vizuálně zkontrolovat koncentrovaný roztok SPORANOX I.V.a roztok chloridu sodného).Pouze čirý roztok bez přítomnosti viditelných částic může být použit k ředění. Celý objem koncentrátu přípravku SPORANOX I.V. je nutno přidat do vaku chloridu sodného pomalým jednorázovým krokem (do 60 sekund). Během ředění se může objevit opalescence, která po pozvolném promísení vymizí. Po vizuální kontrole vaku po naředění před podáváním je možno pozorovat shluky přípravku. Tyto shluky neovlivní kvalitu roztoku. Je nutno použít specializovanou spojovací část spolu s dvoucestným ventilem a 0,2 µm filtrem, která je prevencí proti nahromadění a zaručuje docílení cirkulace v roztoku. SPORANOX I.V. musí být podáván dle následujících instrukcí. Podáván smí být pouze naředěný roztok připravený přesně podle návodu v této informaci: Otevření ampulky Ampulku rozlomte dle obrázku:

Otevření infuzního vaku Oddělte vnější fólii v místě zářezu a vyjměte infuzní vak. Ředění koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. v 0,9% roztoku chloridu sodného Každá složka musí mít pokojovou teplotu. K ředění použijte pouze infuzní vak dodávaný spolu s přípravkem. Asepticky a s použitím injekční jehly odpovídající délky (není součástí balení přípravku)

aspirujte celý objem ampulky a přes přídatný uzavíratelný vstup umístěný na vaku přidejte koncentrovaný roztok SPORANOX I.V. Celý objem (25 ml) koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. přidejte do vaku najednou, pomalu, jednorázově (do 60sekund). Během

barevný bod místo ulomení

procesu ředění se může objevit opalescence. Toto je normální jev a vymizí po té, co je celý obsah ampule přípravku SPORANOX I.V. jemně smísen s roztokem chloridu sodného. Použitou injekční jehlu zlikvidujte.

Jakmile je celý objem ampulky vpraven do vaku, vakem jemně pohybujte. Roztok bude čirý,

ale může se objevit shlukování přípravku v roztoku (popsané jako vláknité až vločkovité, nekrystalické, bílé částice). Tyto částice nemají vliv na kvalitu přípravku.

Získaný roztok by měl být použit okamžitě a měl by být chráněn před přímým slunečním

světlem. Během aplikace je možné roztok vystavit běžnému pokojovému osvětlení. (Viz SPC 6.3. Doba použitelnosti a 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání).

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. Proplachování před započetím infuze: Před zahájením infuze je nezbytné propláchnout venózní katetr, aby nedošlo k inkompatibilitě mezi zbytkovým množstvím itrakonazolu a dalšími léky.

Naplňte spojovací část a katetr sterilním 0,9% roztokem chloridu sodného pomocí

dvoucestného ventilu umístěného těsně před 0,2 m filtrem.

Propláchněte spojovací část a dvoucestný ventil umístěný před 0,2 m filtrem

sterilním 0,9% roztokem chloridu sodného.

Infuze Naředěný roztok by měl být použit pro jednorázovou infuzi. Roztok by neměl být aplikován,

pokud má mléčně bílou barvu a toto zbarvení nezmizí ani po promíchání, nebo obsahuje cizí látky, a/nebo pokud je infuzní vak poškozen.

Infuzní vak obsahuje nyní 25 ml koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. a 50 ml

0,9% roztoku chloridu sodného na injekci.

Poznámka: Infuzní souprava s kapací komůrkou není součástí balení přípravku.

Uzavřete zařízení pro nastavení průtoku (např. otočnou svorkou) na infuzní soupravě. Oddělte odlamovací část vnějšího portu na vaku. Asepticky protlačte hrot infuzní soupravy pružným vstupem infuzního vaku.

Pomalu povolte zařízení pro nastavení průtoku a stlačením (pumpováním) naplňte kapací

komůrku do poloviny.

Napojte infuzní soupravu na dvoucestný ventil spojovací části. Otevřením zařízení pro nastavení průtoku odvzdušněte infuzní soupravu a spojovací část. Infuze přípravku SPORANOX I.V. je nyní připravena k podání pacientovi. Připojte spojovací část k venóznímu katetru pacienta. Nastavte rychlost infuze 1 ml/min (přibližně 25 kapek/min) pomocí zařízení pro nastavení

průtoku (např. otočné svorky nebo infuzní pumpy).

Podejte pacientovi 60 ml roztoku přibližně v průběhu jedné hodiny. Po podání 60 ml infuzi ukončete. Zaznamenejte, že bylo podáno 200 mg itrakonazolu. Vymyjte spojovací část a venózní katetr níže uvedeným způsobem. Proplachování po ukončení infuze: Po ukončení infuze je nezbytné propláchnout venózní katetr, aby nedošlo k inkompatibilitě mezi zbytkovým množstvím itrakonazolu a dalšími léky, které by mohly být později podávány stejným katetrem.

Spojovací část a katetr se proplachují 15 – 20 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného

pomocí dvoucestného ventilu umístěného těsně před 0,2 m filtrem.

Proplachujte plynule po dobu 30 sekund až 15 minut. Infuzní vak, infuzní soupravu i spojovací část je po propláchnutí nutné odstranit a

znehodnotit.

Opakované použití nebo resterilizace jsou nepřípustné. K zamezení precipitace mohou být jiné léky aplikovány stejným katetrem až po propláchnutí. U vícecestných venózních katetrů je možno aplikovat jiné léky až po ukončení infuze

přípravku SPORANOX I.V. a propláchnutí katetru.

1. Infuzní vak obsahující izotonický roztok chloridu sodného 2. Ampulka SPORANOX I.V. 3. Infuzní souprava s kapací komůrkou (není součástí balení přípravku SPORANOX I.V.) 4. a 5. Spojovací část s dvoucestným ventilem a filtrem

Natáhněte celý objem ampulky Sporanox I.V. pomocí jehly a injekční stříkačky.

Zasuňte jehlu do-prostřed přídatného uzavíratelného portu umístěném na vaku s roztokem chloridu sodného, vyvarujte se dotyku injekční jehly s vnitřní částí portu.

Injikujte celý objem injekční stříkačky do vaku s chloridem sodným, najednou, pomalu, jednorázově (do 60sekund).

Po úplném vyprázdnění injekční stříkačky do vaku, pohybujte jemně vakem, dokud roztok nezíská čirou barvu.

Propláchněte spojovací část se spojovacím ventilem a katetrem sterilním 0,9% roztokem chloridu sodného.

Oddělte odlamovací část vnějšího portu na vaku s roztokem chloridu sodného a zasuňte kolík s hrotem do infuzní soupravy.

Naplňte kapací komůrku naředěným roztokem přípravku Sporanox I.V. a spojte spojovací část s filtrem. Nastavte rychlost infuze 1 ml/min (přibližně 25 kapek/min)

Infuzi ukončete poté, co je podáno 60 ml přibližně za jednu hodinu. Po ukončení infuze se spojovací část a katetr proplachují 15 - 20 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného. Infuzní vak, infuzní soupravu i spojovací část je po propláchnutí nutné odstranit a znehodnotit.

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.: sukls78211/2011 a příloha k sp.zn.: sukls218435/2010, sukls8371/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU SPORANOX I.V., 10 mg/1 ml koncentrát pro přípravu infuzního roztoku 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jeden ml koncentrátu obsahuje itraconazolum 10 mg. Jedna ampulka 25 ml obsahuje itraconazolum 250 mg (itrakonazol-trihydrochlorid vytvářený in situ). Jeden mililitr rekonstituovaného roztoku obsahuje itraconazolum 3,33 mg. Jedna jednorázová dávka itraconazolum 200 mg odpovídá 60 ml rekonstituovaného roztoku. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku. SPORANOX I.V. 10 mg/1 ml koncentrát a roztok pro infuzi (0,9% chlorid sodný na injekci) jsou vyráběny v kompletním balení obsahujícím: 1. SPORANOX I.V. 10 mg/ml koncentrát pro infuzi: bezbarvý roztok 25 ml, v injekční ampulce

z bezbarvého skla typu I.

2. 0,9% roztok chloridu sodného pro přípravu infuzního roztoku 50 ml v PP vaku (o objemu 75 ml) v

zataveném Al sáčku.

3. Spojovací část s dvoucestným ventilem a filtrem. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace

SPORANOX I.V. je určen k léčbě systémových mykóz:

- aspergilózy; - kandidózy; - kryptokokózy (včetně kryptokokové meningitidy): u imunodeficitních pacientů

s kryptokokózou a u všech pacientů s kryptokokózou centrálního nervového systému je SPORANOX I.V. indikován pouze, pokud není vhodná léčba první volby nebo tato léčba nebyla účinná;

- histoplazmózy.

SPORANOX I.V. je rovněž určen k empirické léčbě febrilních neutropenických pacientů se suspektními systémovými mykózami.

4.2 Dávkování a způsob podání Přípravek je dodáván se spojovací částí s dvoucestným ventilem a 0,2 µm filtrem. Tuto jednoúčelovou spojovací část včetně dvoucestného ventilu je nutno použít, aby bylo zajištěno správné podání přípravku (viz bod 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním). První dva dny se SPORANOX I.V. aplikuje v úvodní dávce 2x denně, poté se přechází k dávkování 1x denně. 1. a 2. den léčby: 200 mg (60 ml rekonstituovaného roztoku) SPORANOX I.V. jednohodinovou infuzí 2x denně. Viz bod 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním. Od 3. dne: 200 mg (60 ml rekonstituovaného roztoku) SPORANOX I.V. jednohodinovou infuzí 1x denně. Bezpečnost pro období delší než 14 dnů nebyla prokázána. Při empirické léčbě febrilních neutropenických pacientů se suspektními systémovými mykózami by měla léčba pokračovat perorálním roztokem SPORANOX do vymizení klinicky významné neutropenie. Při léčbě aspergilózy, kandidózy, kryptokokózy (včetně kryptokokové meningitidy) a histoplazmózy by měla léčba pokračovat tobolkami SPORANOX. Pediatrická populace Vzhledem k absenci klinických údajů týkajících se použití přípravku SPORANOX I.V. u pediatrických pacientů lze SPORANOX I.V. aplikovat dětem pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná rizika. Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití. Starší osoby Vzhledem k omezeným klinickým údajům o použití přípravku SPORANOX I.V. u starších pacientů lze SPORANOX I.V. aplikovat těmto pacientům pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná rizika. Viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití. Léčba pacientů s jaterním poškozením O používání intravenózního itrakonazolu u pacientů s jaterním poškozením jsou k dispozici omezené údaje. Používání tohoto léku u této skupiny pacientů by měla být věnována zvýšená pozornost (viz bod 5.2

Farmakokinetické

vlastnosti).

Léčba pacientů s ledvinovým poškozením O používání intravenózního itrakonazolu u pacientů s ledvinovým poškozením jsou k dispozici omezené údaje. Hydroxypropylbetadex, složka potřebná pro intravenózní lékovou formu přípravku SPORANOX, je eliminován glomerulární filtrací. Z tohoto důvodu je SPORANOX I.V. kontraindikován u pacientů s ledvinovým poškozením definovaným poklesem clearance kreatininu pod 30 ml/min (viz bod 4.3 Kontraindikace). U pacientů s mírným nebo středně závažným ledvinovým poškozením by měl být SPORANOX I.V. používán s opatrností. Měly by být sledovány sérové hladiny kreatininu a v případě podezření na renální toxicitu by měla být posouzena záměna za tobolky SPORANOX (viz body 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti). 4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

SPORANOX I.V. nelze podat pacientům, u nichž je kontraindikována aplikace izotonického roztoku

chloridu sodného.

Pomocná látka hydroxypropylbetadex je eliminována glomerulární filtrací.

Z tohoto důvodu je SPORANOX I.V. kontraindikován u pacientů se závažným ledvinovým poškozením (definovaným poklesem clearance kreatininu pod 30 ml/min). Viz body 4.2 Dávkování a způsob podání, 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití a 5.2 Farmakokinetické vlastnosti.

Současné užívání následujících léčiv je s přípravkem SPORANOX I.V. kontraindikováno (viz

rovněž bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce):

- Substráty metabolizované CYP3A4, které mohou prodloužit QT interval, např. astemizol,

bepridil, cisaprid, dofetilid, levacetylmethadol (levomethadyl), mizolastin, pimozid, chinidin, sertindol a terfenadin jsou s přípravkem SPORANOX I.V. kontraindikovány. Současné užívání může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací těchto substrátů, což může vést ke QT prolongaci a vzácnému výskytu torsade de pointes.

- Inhibitory HMG-CoA reduktázy metabolizované CYP3A4 jako simvastatin a lovastatin. - Triazolam a perorální midazolam. - Námelové alkaloidy jako dihydroergotamin, ergometrin (ergonovin), ergotamin a

methylergometrin (methylergonovin).

- Nisoldipin.

SPORANOX I.V. nesmí být aplikován v těhotenství (kromě život ohrožujících situací). Viz bod

4.6 Těhotenství a kojení.

Pokud je SPORANOX I.V. aplikován ženám ve fertilním věku, měly by používat

antikoncepční opatření. V účinných antikoncepčních opatřeních je nezbytné pokračovat až do příští menstruace po ukončení léčby přípravkem SPORANOX I.V.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Zkřížená hypersenzitivita Informace o zkřížené hypersenzitivitě mezi itrakonazolem a ostatními azolovými antimykotiky nejsou k dispozici. U pacientů s přecitlivělostí k ostatním azolům je při předepisování přípravku SPORANOX I.V. zapotřebí zvýšené opatrnosti. Účinky na srdce Ve studii s přípravkem SPORANOX I.V. u zdravých dobrovolníků bylo pozorováno přechodné asymptomatické snížení ejekční frakce levé srdeční komory. Ejekční frakce se do aplikace další infuze normalizovala. U itrakonazolu byl prokázán negativní inotropní účinek a v souvislosti s aplikací přípravku SPORANOX byly hlášeny případy městnavé srdeční slabosti (CHF – congestive heart failure). Srdeční slabost byla častěji hlášena při spontánních hlášeních u celkové denní dávky 400 mg než u nižších celkových denních dávek, což naznačuje, že riziko srdeční slabosti se může s celkovou denní dávkou itrakonazolu zvyšovat. SPORANOX by měl být používán u pacientů s městnavou srdeční slabostí nebo městnavou srdeční slabostí v anamnéze pouze, pokud prospěch léčby zřetelně převýší riziko. Lékaři by měli pečlivě posoudit prospěch a riziko léčby přípravkem SPORANOX u pacientů se známými rizikovými faktory městnavé srdeční slabosti. K rizikovým faktorům patří srdeční onemocnění jako např. ischemická choroba srdeční a chlopenní vady; závažné plicní onemocnění jako např. chronická obstrukční choroba bronchopulmonální; renální selhání a další stavy provázené otoky. Tito pacienti by měli být informováni o známkách a příznacích městnavé srdeční slabosti, měli by být léčeni s opatrností, v průběhu léčby by měly být monitorovány známky a příznaky městnavé srdeční slabosti a pokud se tyto známky nebo příznaky během léčby objeví, měl by být SPORANOX vysazen.

Blokátory kalciového kanálu mohou mít negativní inotropní účinky, které mohou být aditivní k účinkům itrakonazolu. Itrakonazol může dále inhibovat metabolismus blokátorů kalciového kanálu. Z tohoto důvodu je zapotřebí opatrnosti při současném užívání itrakonazolu a blokátorů kalciového kanálu z důvodu zvýšeného rizika CHF (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Účinky na činnost jater V souvislosti s léčbou přípravkem SPORANOX se velmi vzácně vyskytly případy závažné hepatotoxicity, včetně fatálního akutního jaterního selhání. Většinu z těchto případů tvoří pacienti s předchozím jaterním onemocněním, kteří byli léčeni pro systémové indikace, vykazovali další závažná onemocnění a/nebo užívali jiné hepatotoxické léky. U některých pacientů nebyly patrné zřejmé rizikové faktory jaterního onemocnění. Některé z těchto případů byly pozorovány během prvního měsíce léčby, z toho některé v prvním týdnu. U pacientů léčených přípravkem SPORANOX má být zváženo monitorování jaterních funkcí. Pacienti mají být poučeni o tom, že mají bezodkladně hlásit svému lékaři známky a příznaky svědčící pro hepatitidu, k nimž patří anorexie, nauzea, zvracení, únava, bolest v břiše nebo tmavá moč. U těchto pacientů má být neprodleně ukončena léčba a mělo by být provedeno vyšetření jaterních testů. U pacientů se zvýšenými hodnotami jaterních enzymů nebo s aktivním jaterním onemocněním nebo po předchozí zkušenosti s hepatotoxicitou jiných léků má být léčba zahájena pouze, pokud očekávaný přínos převýší riziko jaterního poškození. V těchto případech je monitorování jaterních funkcí nezbytné. Pediatrická populace Vzhledem k absenci klinických údajů týkajících se použití přípravku SPORANOX I.V. u pediatrických pacientů lze SPORANOX I.V. aplikovat dětem pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná rizika. Starší osoby Vzhledem k omezeným klinickým údajům o použití přípravku SPORANOX I.V. u starších pacientů lze SPORANOX I.V. aplikovat těmto pacientům pouze, pokud potenciální přínos léčby převýší možná rizika. Jaterní poškození Studie zabývající se použitím intravenózního itrakonazolu u pacientů s jaterním poškozením nebyly provedeny. O perorálním užívání itrakonazolu pacienty s jaterním poškozením jsou k dispozici omezené údaje. Užívání tohoto léku touto skupinou pacientů by měla být věnována zvýšená pozornost (viz body 4.2

Dávkování

způsob

podání

5.2

Farmakokinetické

vlastnosti).

Ledvinové poškození Intravenózně podávaný hydroxypropylbetadex je eliminován glomerulární filtrací. Z tohoto důvodu je přípravek SPORANOX I.V. u pacientů se závažným ledvinovým poškozením (definovaným poklesem clearance kreatininu pod 30 ml/min) kontraindikován (viz bod 4.3 Kontraindikace). U pacientů s mírným nebo středně závažným ledvinovým poškozením by měl být SPORANOX I.V. používán s opatrností. Měly by být sledovány sérové hladiny kreatininu, a v případě podezření na renální toxicitu by měla být posouzena záměna za tobolky SPORANOX. Ztráta sluchu U pacientů léčených itrakonazolem byla hlášena přechodná nebo trvalá ztráta sluchu. Mnoho těchto hlášení zahrnovalo současné podávání chinidinu, které je kontraindikováno (viz body 4.3 Kontraindikace a 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). Ztráta sluchu se většinou vrátí k normálu po ukončení léčby, ale u některých pacientů může přetrvávat.

Neuropatie V případě neuropatie, která může souviset s přípravkem SPORANOX I.V., by měla být léčba vysazena. Zkřížená rezistence Kmeny Candida spp. rezistentní na flukonazol nemohou být považovány za citlivé na itrakonazol. U systémové kandidózy má být před zahájením léčby itrakonazolem proveden test citlivosti. Potenciál k interakcím SPORANOX I.V. vykazuje potenciál pro klinicky významné lékové interakce (viz bod 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce). 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce 1. Léčiva působící na metabolismus itrakonazolu Itrakonazol je převážně metabolizován prostřednictvím cytochromu CYP3A4. Byly provedeny studie interakcí s rifampicinem, rifabutinem a fenytoinem, silnými induktory CYP3A4. Vzhledem k tomu, že biologická dostupnost itrakonazolu a hydroxy-itrakonazolu byla v těchto studiích snížena v takovém rozsahu, že může být podstatně redukována účinnost léčiva, nedoporučuje se kombinovat itrakonazol s těmito silnými induktory enzymatického systému. Formální údaje pro další enzymové induktory, jako např. karbamazepin, fenobarbital a isoniazid nejsou k dispozici, lze však očekávat obdobné účinky. Silné inhibitory tohoto enzymu např. ritonavir, indinavir, klarithromycin a erythromycin mohou zvýšit biologickou dostupnost itrakonazolu. 2. Vliv itrakonazolu na metabolismus léčiv 2.1 Itrakonazol může inhibovat metabolismus léčiv metabolizovaných cytochromem skupiny 3A. To může vést ke zvýšení a/nebo prolongaci jejich účinků, včetně nežádoucích. Při současné medikaci je zapotřebí zjistit příslušné informace o způsobu metabolismu. Po ukončení léčby klesají plazmatické koncentrace itrakonazolu postupně, v závislosti na dávce a trvání léčby (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti). To by mělo přicházet v úvahu při hodnocení inhibičního účinku itrakonazolu na současně podávané léky. Příklady: Léčiva, která jsou kontraindikována s itrakonazolem:

Astemizol, bepridil, cisaprid, dofetilid, levacetylmethadol (levomethadyl), mizolastin,

pimozid, chinidin, sertindol a terfenadin jsou kontraindikovány, protože současné užívání může způsobit zvýšení plazmatických koncentrací těchto substrátů, což může vést ke QT prolongaci a vzácnému výskytu torsade de pointes (viz bod 4.3 Kontraindikace).

Inhibitory HMG-CoA reduktázy metabolizované CYP3A4 jako atorvastatin, lovastatin a

simvastatin.

Triazolam a perorální midazolam. Námelové alkaloidy jako dihydroergotamin, ergometrin (ergonovin), ergotamin a

methylergometrin (methylergonovin).

Eletriptan. Nisoldipin.

Pozornost by měla být zvýšena při současném užívání itrakonazolu s blokátory kalciového kanálu z důvodu zvýšeného rizika CHF. Kromě možných farmakokinetických interakcí týkajících se enzymu CYP3A4 metabolizujícího léčivo mohou mít blokátory kalciového kanálu negativní inotropní účinky, které mohou být aditivní k účinkům itrakonazolu. Léčiva, která by měla být užívána s opatrností a u nichž by měly být monitorovány plazmatické koncentrace, účinky nebo nežádoucí účinky. Při případném současném užívání s itrakonazolem by mělo být jejich dávkování dle potřeby redukováno:

perorální antikoagulancia; inhibitory HIV proteázy např. ritonavir, indinavir, sachinavir; některá cytostatika jako busulfan, docetaxel, trimetrexát a alkaloidy vinca; blokátory kalciového kanálu metabolizované CYP3A4 jako např. dihydropyridiny a verapamil; některá imunosupresiva: cyklosporin, rapamycin (známý rovněž jako sirolimus) a takrolimus; některé inhibitory HMG-CoA reduktázy metabolizované CYP3A4, jako je cerivastatin,

atorvastatin (viz také léčivé přípravky, které jsou kontraindikovány s itrakonzolem);

některé glukokortikoidy jako je budesonid, dexamethason, flutikason a methylprednisolon; digoxin (inhibice P-glykoproteinu); ostatní: alfentanil, alprazolam, brotizolam, buspiron, karbamazepin, cilostazol, disopyramid,

ebastin, eletriptan, fentanyl, halofantrin, intravenózní midazolam, reboxetin, repaglinid, rifabutin. Význam zvýšených koncentrací a klinický význam těchto změn při společném podávání s itrakonazolem se nadále zjišťuje.

2.2 Nebyly pozorovány interakce itrakonazolu se zidovudinem (AZT) a fluvastatinem. Nebyl pozorován induktivní účinek itrakonazolu na metabolismus ethinylestradiolu a norethisteronu. 3. Vliv na vazbu na proteiny Studie in vitro prokázaly, že neexistují interakce ve vazbě na plazmatické proteiny mezi itrakonazolem a imipraminem, propranololem, diazepamem, cimetidinem, indometacinem, tolbutamidem a sulfadimidinem. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství SPORANOX I.V. nesmí být aplikován v těhotenství kromě život ohrožujících situací, kdy potenciální přínos pro matku převýší možné riziko poškození plodu (viz bod 4.3 Kontraindikace). Ve studiích se zvířaty prokázal itrakonazol reprodukční toxicitu (viz bod 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti). Informace o užívání přípravku SPORANOX během těhotenství jsou omezené. V rámci postmarketingového sledování byly hlášeny případy kongenitálních abnormalit, zahrnujících skeletální, urogenitální, kardiovaskulární a oftalmologické malformace včetně chromozomálních a mnohočetných malformací. Kauzální vztah s přípravkem SPORANOX nebyl prokázán. Epidemiologické údaje o použití přípravku SPORANOX během prvního trimestru gravidity - většinou u krátkodobě léčené vulvovaginální kandidózy - nesvědčí o zvýšeném riziku malformací ve srovnání s kontrolními subjekty, které nebyly podrobeny žádné známé teratogenní látce. Fertilita Ženy ve fertilním věku, kterým je aplikován SPORANOX I.V., by měly používat antikoncepční opatření. V účinných antikoncepčních opatřeních je nezbytné pokračovat až do příští menstruace po ukončení léčby přípravkem SPORANOX I.V. Kojení Velmi malé množství itrakonazolu je vylučováno do mateřského mléka. Očekávaný prospěch léčby přípravkem SPORANOX I.V. by měl být proto posouzen oproti možnému riziku kojení. V případě pochybností by pacientka neměla kojit. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

V některých případech se mohou objevit nežádoucí účinky, jako je závratě, poruchy zraku a ztráta sluchu (viz bod 4.8 Nežádoucí účinky). Toto je třeba vzít v úvahu při řízení a obsluhování strojů. 4.8 Nežádoucí účinky Klinické hodnocení Účinnost a bezpečnost přípravku SPORANOX I.V. byla srovnávána s intravenózním amfotericinem B při empirické léčbě neutropenických subjektů s hematologickými malignitami v otevřené randomizované studii. Přibližně u 90 % pacientů léčených přípravkem SPORANOX I.V. a přibližně u 94 % pacientů léčených amfotericinem B se vyskytl nejméně jeden nežádoucí účinek. Tabulka níže uvádí všechny nežádoucí účinky (s incidencí 10 % nebo vyšší) hlášené u pacientů léčených přípravkem SPORANOX I.V. Nežádoucí účinky jsou shrnuty nezávisle na kauzalitě hodnocené zkoušejícími. Tabulka 1: Nežádoucí účinky hlášené u pacientů léčených přípravkem SPORANOX I.V. s incidencí 10 %.

SPORANOX I.V.

n 192

Amfotericin B

n 192

Gastrointestinální poruchy

Průjem

Nauzea

Zvracení

Poruchy metabolismu a výživy

Hypokalemie

Respirační poruchy

Kašel

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Vyrážka

Postmarketingové sledování Nežádoucí účinky ze spontánních hlášení postmarketingového sledování všech lékových forem přípravku SPORANOX, které splňují prahové hodnoty, jsou uvedeny v tabulce 2. Nežádoucí účinky jsou řazeny podle častosti výskytu dle konvenční klasifikace: velmi časté ≥ 1/10; časté ≥ 1/100 a < 1/10; méně časté ≥ 1/1000 a < 1/100; vzácné ≥ 1/10 000 a < 1/1 000; velmi vzácné < 1/10 000, není známo (z dostupných údajů nelze určit). Hlášení častosti výskytu nežádoucích účinků je založeno na spontánních hlášeních a nepředstavuje přesnější odhady incidence, které mohou být získány z klinických a epidemiologických studií.

Tabulka 2: Postmarketingové hlášení nežádoucích účinků

Poruchy krve a lymfatického systému Není známo

Leukopenie, neutropenie, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému Není známo

Sérová choroba; angioneurotický edém; anafylaktické, anafylaktoidní a alergické reakce, hypersenzitivita*

Poruchy metabolismu a výživy Časté

Hypokalemie

Méně časté

Hyperglykemie

Není známo

Hypertriglyceridemie

Poruchy nervového systému Časté

Bolest hlavy, závratě

Méně časté

Hypoestezie

Není známo

Periferní neuropatie*, parestezie

Poruchy oka Méně časté

Poruchy vidění včetně rozostřeného a zdvojeného vidění

Poruchy ucha a labyrintu Méně časté

Přechodná nebo trvalá ztráta sluchu

Není známo

Tinitus

Srdeční poruchy Není známo

Městnavá srdeční slabost*, hypertenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Velmi vzácné

Plicní edém, dyspnoe

Gastrointestinální poruchy Velmi časté

Nauzea

Časté

Abdominální bolest, zvracení, průjem, zácpa

Méně časté

Dysgeuzie

Není známo

Pankreatitida, dyspepsie

Poruchy jater a žlučových cest Časté

Hepatitida, žloutenka, hyperbilirubinemie, reverzibilní zvýšení hodnot jaterních enzymů

Není známo

Hepatotoxicita*, fatální akutní selhání jater*

Poruchy kůže a podkožní tkáně Časté

Vyrážka, svědění

Není známo

Toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, akutní generalizovaná pustulóza, erythema multiforme, exfoliativní dermatitida, leukocytoklastická vaskulitida, kopřivka, alopecie, fotosenzitivita

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Méně časté

Myalgie

Není známo

Artralgie

Poruchy ledvin a močových cest Není známo

Polakisurie, inkontinence moči

Poruchy reprodukčního systému a prsu Není známo

Menstruační poruchy, erektilní dysfunkce

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté

Otok, pyrexie

* viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

4.9 Předávkování V případě předávkování je nutné přistoupit k podpůrným opatřením. Itrakonazol nelze odstranit hemodialýzou. Specifické antidotum není k dispozici. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Antimykotika pro systémové použití, triazolové deriváty ATC kód: J02AC02 Itrakonazol, triazolový derivát, vykazuje široké spektrum účinnosti. Studie in vitro prokázaly, že itrakonazol narušuje v buňkách mikromycet syntézu ergosterolu. Ergosterol představuje životně důležitou membránovou komponentu mykotických buněk. Narušení jeho syntézy vede v konečném důsledku k antimykotickému účinku. Hraniční hodnoty itrakonazolu byly stanoveny pouze pro Candida spp. z povrchových mykotických infekcí (CLSI M27-A2, hraniční hodnoty pro metodiku EUCAST nebyly stanoveny). Metodou CLSI byly stanoveny tyto hraniční hodnoty: citlivé ≤ 0,125 µg/ml, citlivé, závislé na dávce 0,25 – 0,5 µg/ml a rezistentní 1 µg/ml. Interpretační hraniční hodnoty nebyly stanoveny pro vláknité mikromycety. Studie in vitro prokazují, že itrakonazol inhibuje růst širokého spektra plísní patogenních pro člověka obvykle v koncentracích 1 g/ml. K nim patří: dermatofyty (Trichophyton spp., Microsporum spp., Epidermophyton floccosum), kvasinky (Candida spp. včetně C. albicans, Cryptococcus neoformans, Malassezia spp., Trichosporon spp., Geotrichum spp.); Aspergillus spp.; Histoplasma spp.; Paracoccidioides brasiliensis; Sporothrix schenckii; Fonsecaea spp.; Cladosporium spp.; Blastomyces dermatitidis; Coccidiodes immitis; Pseudallescheria boydii; Penicillium marneffei; a různé další kvasinky a plísně. Candida krusei, Candida glabrata a Candida tropicalis jsou všeobecně nejméně susceptibilní druhy Candida, včetně některých izolátů, které in vitro vykazují průkaznou rezistenci k itrakonazolu. Hlavní druhy plísní, které nejsou inhibovány itrakonazolem, jsou Zygomycetes (např. Rhizopus spp., Rhizomucor spp., Mucor spp. a Absidia spp.), Fusarium spp., Scedosporium spp. a Scopulariopsis spp. Ukazuje se, že rezistence k azolům se vyvíjí pomalu a je často výsledkem několika genetických mutací. Popsaný mechanismus zahrnuje nadměrnou expresi ERG11, který kóduje cílový enzym 14α-demethylázu, bodové mutace v ERG11, vedoucí ke snížené cílové afinitě a (nebo) nadměrnou expresi přenašeče vedoucí ke zvýšenému efluxu. Zkřížená rezistence mezi jednotlivými azoly byla pozorována v rámci Candida spp., přestože rezistence k jednomu azolu neznamená nutně rezistenci k ostatním azolům. Byly hlášeny kmeny Aspergillus fumigatus rezistentní k itrakonazolu.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti Farmakokinetika intravenózní aplikace itrakonazolu byla studována u zdravých subjektů a pacientů po jednorázovém a opakovaném podání a u zvláštních skupin pacientů po jednorázovém podání. Dávkovací schéma činilo: jednohodinová infuze 200 mg 2x denně 1. a 2. den léčby následovaná jednohodinovou infuzí 200 mg 1x denně 3. až 7. den. Jedna intravenózní dávka 200 mg itrakonazolu obsahuje 8 g hydroxypropylbetadexu ke zvýšení solubility itrakonazolu. Farmakokinetické profily obou složek jsou popsány níže (viz Itrakonazol; Zvláštní skupiny pacientů, Ledvinové poškození, Hydroxypropylbetadex). Itrakonazol Obecná farmakokinetická charakteristika Vrcholových plazmatických koncentrací je dosaženo na konci jednohodinové infuze. Itrakonazol je podroben rozsáhlé jaterní metabolizaci na četné metabolity. Hlavním metabolitem je hydroxy-itrakonazol, který vykazuje in vitro srovnatelný antimykotický účinek s itrakonazolem. Plazmatické koncentrace tohoto metabolitu jsou přibližně dvojnásobné než u nezměněného léčiva. Farmakokinetické chování itrakonazolu je nelineární a v důsledku toho vykazuje kumulaci v plazmě po opakovaném podání. Rovnovážného stavu itrakonazolu je dosaženo po čtvrté a hydroxy-itrakonazolu po sedmé intravenózní dávce. Průměrné hodnoty cmax po čtyřech intravenózních dávkách 200 mg zdravým subjektům činily u itrakonazolu 3 021 ng/ml a hydroxy-itrakonazolu 1 450 ng/ml, zatímco cmin činily 523 ng/ml a 959 ng/ml. Střední plazmatická clearance itrakonazolu po intravenózní aplikaci činí 278 ml/min. Střední výsledný biologický poločas itrakonazolu v rovnovážném stavu činí přibližně 35 hodin. Distribuce Většina itrakonazolu přítomného v plazmě je vázána na plazmatické proteiny (99,8 %), hlavní vazebnou složkou je albumin (99,6 % pro hydroxylované metabolity). Itrakonazol vykazuje rovněž značnou afinitu k lipidům. Pouze 0,2 % itrakonazolu přítomného v plazmě se vyskytuje ve volné formě. Itrakonazol je distribuován do rozsáhlého kompartmentu ( 700 l) a extenzivně distribuován do tkání: koncentrace v plicích, ledvinách, játrech, kostech, žaludku, slezině a ve svalech byly nalezeny 2 - 3x vyšší než odpovídající plazmatické koncentrace a vychytávání v keratinových tkáních, zvláště v kůži bylo až 4x vyšší. Poměr hodnot v mozku a plazmě byl přibližně 1. Metabolismus Itrakonazol je extenzivně metabolizován játry na velký počet metabolitů. Studie in vitro prokázaly, že hlavním enzymem, který se podílí na metabolismu itrakonazolu, je CYP 3A4. Hlavním metabolitem je hydroxy-itrakonazol, který má in vitro antimykotický účinek srovnatelný s itrakonazolem. Vylučování Renální exkrece itrakonazolu a účinného metabolitu hydroxy-itrakonazolu představuje méně než 1 % intravenózní dávky. Po perorálním podání se exkrece nezměněného léčiva stolicí pohybuje mezi 3 - 18 % dávky. Itrakonazol je vylučován zejména ve formě neúčinných metabolitů močí (35 %) a stolicí (54 %) do jednoho týdne po perorálním podání.

Zvláštní skupiny pacientů Jaterní poškození Studie zabývající se použitím intravenózního itrakonazolu u pacientů s jaterním poškozením nebyly provedeny. Itrakonazol je metabolizován převážně játry. Jednotlivá perorální dávka (tobolka 100 mg) byla podána dvanácti pacientům s cirhózou a šesti zdravým kontrolním subjektům; cmax, AUC a výsledný biologický poločas itrakonazolu byly u obou skupin měřeny a porovnány. Střední cmax itrakonazolu byla u pacientů s cirhózou významně snížena (o 47 %). Střední eliminační poločas byl prodloužen ve srovnání se subjekty bez jaterního poškození (37 vs 16 hodin). Celková expozice itrakonazolu založená na AUC byla stejná u cirhotických pacientů a zdravých subjektů. U cirhotických pacientů nejsou k dispozici údaje během dlouhodobého užívání itrakonazolu (viz body 4.2 Dávkování a způsob podání a 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Ledvinové poškození Nízká frakce (< 1 %) intravenózní dávky itrakonazolu je vylučována nezměněna do moči. Po jednorázové intravenózní dávce byly výsledné biologické poločasy itrakonazolu u pacientů s mírným (CrCl 50 - 79 ml/min, středně závažným (CrCl 20 - 49 ml/min) a závažným ledvinovým poškozením (CrCl < 20 ml/min) podobné jako u zdravých subjektů (v rozmezí 42 - 49 hod u pacientů s ledvinovým poškozením vs 48 hod u zdravých jedinců). Na základě AUC byla obecná expozice itrakonazolu snížena u pacientů se středně závažným ledvinovým poškozením průměrně o 30 % a závažným ledvinovým poškozením průměrně o 40 % ve srovnání se subjekty s normálními ledvinovými funkcemi. Údaje o dlouhodobé léčbě itrakonazolem u pacientů s ledvinovým poškozením nejsou k dispozici. Dialýza nemá účinek na biologický poločas nebo clearance itrakonazolu nebo hydroxy-itrakonazolu (viz rovněž body 4.2 Dávkování a způsob podání, 4.3 Kontraindikace a 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití). Hydroxypropylbetadex U pacientů s normálními ledvinovými funkcemi vykazuje hydroxypropylbetadex, složka obsažená v intravenózní lékové formě, krátký biologický poločas 1 až 2 hodiny a po aplikaci denních dávek nevykazuje kumulaci. U zdravých subjektů a pacientů se střední až závažnou ledvinovou nedostatečností je většina dávky 8 g hydroxypropylbetadexu vylučována močí. Po jednorázové intravenózní dávce 200 mg itrakonazolu byla clearance hydroxypropylbetadexu snížena u subjektů s ledvinovým poškozením s výslednou vyšší expozicí hydroxypropylbetadexu. U subjektů s mírným, středním a závažným ledvinovým poškozením, byly hodnoty biologického poločasu zvýšeny oproti normálním hodnotám, dvoj, čtyř a šestinásobně. Opakované infuze mohou u těchto pacientů způsobit do dosažení rovnovážného stavu kumulaci hydroxypropylbetadexu. Hydroxypropylbetadex je odstraňován hemodialýzou. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Itrakonazol Itrakonazol byl testován standardním souborem preklinických studií. Studie akutní toxicity itrakonazolu u myší, laboratorních potkanů, morčat a psů prokázaly široké bezpečnostní rozmezí. Studie (sub)chronické toxicity po perorálním podání u laboratorních potkanů a psů byly zaměřeny na některé cílové orgány nebo tkáně: kůru nadledvinek, játra a mononukleární

fagocytární systém a rovněž na poruchy lipidového metabolismu projevující se přítomností xantomových buněk v různých orgánech. Histologická vyšetření kůry nadledvinek prokázala u vysokých dávek reverzibilní otok s buněčnou hypertrofií retikulární a fascikulární zóny, někdy doprovázené ztenčením glomerulární zóny. Při vysokých dávkách byly nalezeny reverzibilní jaterní změny. Mírné změny byly pozorovány v sinusoidních buňkách a byla pozorována vakuolizace hepatocytů, která svědčí o buněčné dysfunkci, avšak bez zjevné hepatitidy nebo hepatické nekrózy. Histologické změny mononukleárního fagocytárního systému jsou charakterizovány zejména makrofágy se zvýšeným bílkovinným materiálem v různých parenchymatózních tkáních. Nebyly zjištěny známky mutagenního potenciálu itrakonazolu. Itrakonazol není primární karcinogen u laboratorních potkanů nebo myší. U samců laboratorních potkanů se však vyskytla vyšší incidence sarkomu měkkých tkání, která je přičítána zvýšení nenádorových chronických zánětlivých reakcí pojivové tkáně, jako důsledku zvýšených hladin cholesterolu a cholesterolóze pojivové tkáně. V průběhu léčby itrakonazolem nebylo zjištěno primární ovlivnění fertility. Na dávce závislé zvýšení maternální toxicity, embryotoxicity a teratogenity u laboratorních potkanů a myší bylo nalezeno při vysokých dávkách itrakonazolu. U laboratorních potkanů spočívá teratogenita v rozsáhlých skeletálních defektech; u myší spočívá ve výhřezu mozku a makroglosii. Po dlouhodobém podávání itrakonazolu u juvenilních psů byla pozorována všeobecná nižší kostní minerální denzita. Ve třech toxikologických studiích s laboratorními potkany vyvolal itrakonazol kostní defekty. Vyvolané defekty zahrnují sníženou aktivitu kostních plotének, ztenčení zona compactata dlouhých kostí a zvýšení kostní fragility. Hydroxypropyl- -cyclodextrin (HP- -CD) – hydroxypropylbetadex Studie toxicity po jednorázovém podání u myší, laboratorních potkanů a psů prokázaly široké rozmezí bezpečnosti intravenózního podání HP- -CD. V těchto subchronických studiích toxicity byla většina účinků ve skutečnosti adaptivní (histologické změny v urinárním traktu, aktivace mononukleárního fagocytárního systému) a vykázala dobrou reverzibilitu. Nepatrné jaterní změny byly prokázány při 25x vyšších dávkách HP- -CD než navrhovaných pro člověka. HP- -CD nevykazuje antifertilní, přímé embryotoxické ani teratogenní účinky. Chemická struktura HP- -CD nevzbuzuje rovněž podezření na genotoxicitu. Testy poškození DNA, genové mutace a chromozomální aberace in vitro a in vivo neprokázaly genotoxický účinek HP- -CD. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek a) SPORANOX I.V. ampulky: hydroxypropylbetadex, propylenglykol, kyselina chlorovodíková 35%, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l, dusík, voda na injekci, b) 0,9% roztok chloridu sodného na injekci: chlorid sodný, voda na injekci

6.2 Inkompatibility SPORANOX I.V. lze rekonstituovat pouze 50 ml 0,9% roztoku chloridu sodného na injekci, který je součástí balení přípravku. 0,9% roztok chloridu sodného na injekci je kompatibilní s mnoha léky, včetně přípravku SPORANOX I.V. Itrakonazol má tendenci precipitovat v případě, že je SPORANOX I.V. rekonstituován jiným roztokem než 50 ml 0,9% roztoku chloridu sodného na injekci, který je součástí balení přípravku. 6.3 Doba použitelnosti SPORANOX I.V. 10 mg/1 ml koncentrát pro přípravu infuzního roztoku a roztok pro infuzi Kompletní balení obsahující koncentrát v ampulce a nosný roztok 0,9% roztoku chloridu sodného na injekci v PP vaku - doba exspirace (měsíc a rok) je vyznačena na vnějším obalu. a) SPORANOX I.V. 10 mg/ml koncentrát pro přípravu infuzního roztoku v ampulce: 2 roky b) 0,9% roztok chloridu sodného na injekci v PP vaku: 3 roky. Po rekonstituci: 24 hodin. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání SPORANOX I.V. 10 mg/1 ml koncentrát a roztok pro infuzi a) SPORANOX I.V. 10 mg/1 ml koncentrát pro přípravu infuze: Uchovávejte při teplotě do 25 C, ampulky v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. b) 0,9% roztok chloridu sodného na injekci: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Chraňte před mrazem. Po rekonstituci: Chraňte před přímým slunečním světlem. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hod při 2 °C až 8 °C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.5 Druh obalu a velikost balení SPORANOX I.V. ampulky a) Ampulka ze silikonovaného skla 25 ml obsahující 250 mg itrakonazolu, krabička uvnitř s vlepenou

papírovou vložkou.

b) 0,9% roztok chloridu sodného na injekci

Ohebný 50ml PP infuzní vak o objemu 75 ml s pružnými uzávěry pro vstup a výstup, uložený

v zataveném Al sáčku. c) Spojovací část s dvoucestným ventilem a filtrem. Velikost balení: ampulka 1x 25 ml 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Při ředění 25 ml přípravku SPORANOX I.V. v jiném roztoku než v 50 ml 0,9% chloridu sodného na injekci má itrakonazol tendenci precipitovat. Celý objem 25ml ampulky SPORANOX I.V. je zapotřebí

naředit roztokem chloridu sodného v infuzním vaku, který je určen výhradně k aplikaci přípravku SPORANOX I.V. Pro aplikaci je nutno použít pouze součásti přiloženého kompletu (infuzní vak s roztokem chloridu sodného, spojovací část s dvoucestným ventilem a 0,2 µm filtrem, a ampuli s přípravkem SPORANOX I.V.). SPORANOX I.V. nelze aplikovat společně s jinými léky nebo roztoky. Viz bod 6.2 Inkompatibility. Před započetím procesu ředění je nutno vizuálně zkontrolovat koncentrovaný roztok SPORANOX I.V. a roztok chloridu sodného určený k ředění. Pouze čirý roztok bez přítomnosti viditelných částic může být použit k ředění. Celý objem koncentrátu přípravku SPORANOX I.V. je nutno přidat do vaku chloridu sodného pomalým jednorázovým krokem (do 60 sekund). Během procesu ředění se může objevit opalescence, která po pozvolném promísení vymizí. Po vizuální kontrole vaku po naředění před podáváním je možno pozorovat shluky přípravku. Tyto shluky neovlivní kvalitu roztoku. Je nutno použít specializovanou spojovací část spolu s dvoucestným ventilem a 0,2 µm filtrem, která je prevencí proti nahromadění a zaručuje docílení cirkulace v roztoku. SPORANOX I.V. musí být podáván v souladu s následujícím návodem k aplikaci, smí být podáván naředěný roztok připravený přesně podle návodu v této příbalové informaci. Návod k aplikaci přípravku SPORANOX I.V. Otevření ampulky

Ampulku rozlomte dle obrázku:

Otevření infuzního vaku

Oddělte vnější fólii v místě zářezu a vyjměte infuzní vak.

Ředění koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. v 0,9% roztoku chloridu sodného

Každá složka musí mít pokojovou teplotu.

K naředění použijte pouze infuzní vak dodávaný spolu s přípravkem.

Asepticky a s použitím injekční jehly odpovídající délky (není součástí balení přípravku) aspirujte

celý objem ampulky a přes přídatný uzavíratelný vstup umístěný na vaku přidejte koncentrovaný roztok SPORANOX I.V. Celý objem (25 ml) koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. přidejte do vaku najednou, pomalu, jednorázově (do 60 sekund). Během ředění se může objevit opalescence. Toto je normální jev a vymizí po té, co je celý obsah ampulky přípravku SPORANOX I.V. jemně smísen s roztokem chloridu sodného. Použitou injekční jehlu zlikvidujte.

barevný bod místo ulomení

Jakmile je celý objem ampulky vpraven do vaku, vakem jemně pohybujte. Roztok bude čirý, ale může se objevit shlukování samotného přípravku v roztoku (popsané jako vláknité až vločkovité, průsvitné až bílé částice). Tyto částice nemají vliv na kvalitu přípravku.

Získaný roztok by měl být použit okamžitě a měl by být chráněn před přímým slunečním světlem. Během aplikace je možné roztok vystavit běžnému pokojovému osvětlení. (Viz body 6.3 Doba použitelnosti a 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání).

Proplachování před započetím infuze: Před zahájením infuze je nezbytné propláchnout venózní katetr, aby nedošlo k inkompatibilitě mezi zbytkovým množstvím itrakonazolu a dalšími léky.

Naplňte spojovací část a katetr sterilním 0,9% roztokem chloridu sodného pomocí

dvoucestného ventilu umístěného těsně před 0,2 m filtrem.

Propláchněte spojovací část a dvoucestný ventil umístěný před 0,2 m filtrem sterilním

0,9% roztokem chloridu sodného.

Infuze:

Rekonstituovaný roztok má být použit pro jednorázovou infuzi. Roztok nemá být aplikován, pokud má mléčně bílou barvu a toto zabarvení nezmizí ani po promíchání, nebo obsahuje cizí látky, a/nebo pokud je infuzní vak poškozen.

Infuzní vak obsahuje nyní 25 ml koncentrovaného roztoku SPORANOX I.V. a 50 ml 0,9% roztoku chloridu sodného na injekci.

Poznámka: Infuzní souprava s kapací komůrkou není součástí balení přípravku. Uzavřete zařízení pro nastavení průtoku (např. otočnou svorkou) na infuzní soupravě. Oddělte odlamovací část vnějšího portu na vaku. Asepticky protlačte hrot infuzní soupravy pružným vstupem infuzního vaku.

Pomalu povolte zařízení pro nastavení průtoku a stlačením (pumpováním) naplňte kapací komůrku do poloviny.

Napojte infuzní soupravu na dvoucestný ventil spojovací části.

Otevřením zařízení pro nastavení průtoku odvzdušněte infuzní soupravu a spojovací část.

Infuze přípravku SPORANOX I.V. je nyní připravena k podání pacientovi.

Připojte spojovací část k venóznímu katetru pacienta.

Nastavte rychlost infuze 1 ml/min (přibližně 25 kapek/min) pomocí zařízení pro nastavení průtoku (např. otočné svorky nebo infuzní pumpy).

Podejte pacientovi 60 ml roztoku přibližně v průběhu jedné hodiny.

Po podání 60 ml infuzi ukončete.

Zaznamenejte, že bylo podáno 200 mg itrakonazolu.

Vymyjte spojovací část a venózní katetr níže uvedeným způsobem.

Proplachování po ukončení infuze: Po ukončení infuze je nezbytné propláchnout venózní katetr, aby nedošlo k inkompatibilitě mezi zbytkovým množstvím itrakonazolu a dalšími léky, které by mohly být později podávány stejným katetrem.

Spojovací část a katetr se proplachují 15 - 20 ml sterilního 0,9% roztoku chloridu sodného pomocí dvoucestného ventilu umístěného těsně před 0,2 m filtrem.

Proplachujte plynule po dobu 30 sekund až 15 minut.

Infuzní vak, infuzní soupravu i spojovací část je po propláchnutí nutné odstranit a znehodnotit.

Opakované použití nebo resterilizace jsou nepřípustné.

K zamezení precipitace mohou být jiné léky aplikovány stejným katetrem až po propláchnutí. U vícecestných venózních katetrů je možno aplikovat jiné léky až po ukončení infuze přípravku

SPORANOX I.V. a propláchnutí katetru.

Natáhněte celý objem ampulky Sporanox I.V. pomocí jehly a injekční stříkačky.

Zasuňte jehlu do prostřed přídatného uzaviratelného portu umístěném na vaku s roztokem chloridu sodného, vyvarujte se dotyku injekční jehly s vnitřní částí portu.

Injikujte celý objem injekční stříkačky do vaku s chloridem sodným, najednou, pomalu, jednorázově (do 60sekund).

Po úplném vyprázdnění injekční stříkačky do vaku, pohybujte jemně vakem, dokud roztok nezíská čirou barvu.

Propláchněte spojovací část se spojovacím ventilem a katetrem sterilním 0,9% roztokem chloridu sodného.

Oddělte odlamovací část vnějšího portu na vaku s roztokem chloridu sodného a zasuňte kolík s hrotem do infuzní soupravy.

Naplňte kapací komůrku smíseným roztokem přípravku Sporanox I.V. a spojte spojovací část s filtrem. Nastavte rychlost infuze 1 ml/min (přibližně 25 kapek/min)

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Janssen-Cilag s.r.o., Karla Engliše 3201/6, 150 00 Praha 5, Česká republika 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 26/185/02-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 17. 7. 2002 / 15.4. 2009 10. DATUM REVIZE TEXTU 2.5. 2012

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.

Farmaceutika

Sporanox I.v.

Registrace léku

Varianty

Příbalový létak SPORANOX I.V.

Souhrn údajů o léku (SPC)