Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls34112/2011 a příloha k sukls247770/2011, sukls244768/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

SIDOK 50 mg potahované tablety

SIDOK 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat! ­

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

­

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

­

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

­

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažném rozsahu nebo pokud si všimnete

jakýchkoliv nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1. Co je Sidok a k čemu se používá 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Sidok užívat 3. Jak se přípravek Sidok užívá 4. Možné nežádoucí účinky 5. Jak přípravek Sidok uchovávat 6. Další informace 1. CO JE SIDOK A K ČEMU SE POUŽÍVÁ Sidok patří do skupiny léků známých jako antagonisté receptoru angiotenzinu II. Angiotenzin II je látka produkovaná v těle, která se váže na receptory v krevních cévách a způsobuje jejich stažení. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Sidok brání vazbě angiotenzinu II na tyto receptory a způsobuje relaxaci krevních cév, která pak snižuje krevní tlak. Sidok zpomaluje snížení funkce ledvin u pacientů s vysokým krevním tlakem a cukrovkou typu 2. Sidok se používá: - k léčbě pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenze) u dospělých a dětí a adolescentů ve věku 6 – 18 let; - k ochraně ledvin u hypertenzních pacientů s cukrovkou typu 2 s laboratorními známkami poruchy funkce ledvin a proteinurií ≥ 0,5 g denně (stav, kdy moč obsahuje abnormální množství bílkovin); - pro léčbu pacientů s chronickým selháním srdce, kdy terapie specifickými léky označovanými jako inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory, léky používané pro snížení vysokého krevního tlaku) není lékařem považována za vhodnou. Pokud bylo vaše srdeční selhávání stabilizováno pomocí ACE inhibitoru, neměli byste přecházet na losartan; - u pacientů s vysokým krevním tlakem a ztluštěním levé komory ke snížení rizika cévní mozkové příhody („indikace LIFE“). 2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK SIDOK UŽÍVAT Neužívejte přípravek Sidok:

- jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na losartan draselný nebo kteroukoli další složku přípravku Sidok, - pokud je funkce vašich jater těžce narušena, - pokud jste těhotná více než 3 měsíce (je také lepší se vyhýbat podávání přípravku Sidok v časném stádiu těhotenství - viz bod těhotenství). Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Sidok je zapotřebí Pokud si myslíte, že jste těhotná (nebo byste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Sidok se nedoporučuje v časné fázi těhotenství a nesmí se užívat, pokud jste těhotná déle než 3 měsíce, protože by to mohlo způsobit závažné poškození vašeho dítěte, pokud se v tomto stádiu užívá (viz bod Těhotenství). Je důležité, abyste svému lékaři nebo lékárníkovi před užitím přípravku Sidok řekli: - pokud máte v anamnéze angioedém (otok tváře, rtů, hrdla anebo jazyka) (viz také bod 4 „Možné nežádoucí účinky"); - pokud trpíte nadměrným zvracením nebo průjmem vedoucím k nadměrné ztrátě tekutin anebo soli ve vašem těle; - pokud dostáváte diuretika (léky, které zvyšují množství vody, kterou vymočíte svými ledvinami) nebo máte omezený dietní příjem soli vedoucí k extrémní ztrátě tekutin a soli ve vašem těle (viz bod 3 „Dávkování u zvláštních skupin pacientů“); - pokud je u vás známo, že máte zúžené nebo zablokované krevní cévy vedoucí do vašich ledvin nebo pokud jste v nedávné době podstoupili transplantaci ledvin; - pokud je funkce vašich jater narušena (viz bod 2 "Neužívejte přípravek Sidok“ a 3 „Dávkování u zvláštních skupin pacientů“); - pokud trpíte srdečním selháním s nebo bez poruchy ledvin nebo souběžnou těžkou a život ohrožující srdeční arytmií. V případě, že jste současně léčeni pomocí ß-blokátoru (lék snižující krevní tlak, který je určený k léčbě určitých srdečních poruch), je třeba zvláštní opatrnosti; - pokud máte problémy se svými srdečními chlopněmi nebo srdečním svalem; - pokud trpíte koronární chorobou (způsobenou sníženým krevním prouděním v krevních cévách srdce) nebo cerebrovaskulárním onemocněním (způsobeným snížením cirkulace krve v mozku); - pokud trpíte primárním hyperaldosteronismem (syndrom související se zvýšenou sekrecí hormonu aldosteronu nadledvinkami, způsobený abnormalitou ve žláze). Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu nebo bylinné přípravky nebo přírodní produkty. Dávejte zvláštní pozor, pokud užíváte následující léky, když podstupujete léčbu přípravkem Sidok: - další léky na snížení krevního tlaku, protože by mohly dále snížit váš krevní tlak. Krevní tlak je možné snížit také jednou z následujících léků/tříd léků: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin; - léky, které udržují hladinu draslíku nebo které mohou zvyšovat hladinu draslíku (např. doplňky draslíku, solné náhrady obsahující draslík nebo léky šetřící draslík, jako např. některá diuretika (amilorid, triamteren, spironolakton) nebo heparin); - nesteroidní protizánětlivé léky, jako je indometacin, zahrnující COX-2 inhibitory (léky, které snižují zánět a mohou být používány k úlevě od bolesti), protože mohou snižovat účinek losartanu při redukci krevního tlaku. - Pokud je funkce ledvin porušena, může souběžné užívání těchto léků vést ke zhoršení funkce ledvin. - Léky obsahující lithium by se neměly užívat v kombinaci s losartanem bez důkladné kontroly vaším lékařem. Mohou být nezbytná zvláštní bezpečnostní opatření (např. krevní testy). Užívání přípravku Sidok s jídlem a pitím

Přípravek Sidok je možné užívat s jídlem nebo bez jídla. Těhotenství a kojení Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék. Těhotenství Pokud si myslíte, že jste těhotná (nebo byste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Váš lékař vám normálně doporučí zastavení užívání přípravku Sidok předtím, než otěhotníte nebo co nejdříve, jakmile se dovíte, že jste těhotná a doporučí vám, abyste užívali jiné léky namísto přípravku Sidok. Přípravek Sidok se nedoporučuje v časné fázi těhotenství a nesmí se užívat, pokud jste těhotná déle než 3 měsíce, protože by to mohlo způsobit závažné poškození vašeho dítěte, pokud se použije v třetím měsíci těhotenství. Kojení Řekněte svému lékaři, pokud kojíte nebo máte začít kojit. Přípravek Sidok se nedoporučuje matkám, které kojí a váš lékař může zvolit jinou léčbu, pokud si přejete kojit, zejména pokud je vaše dítě novorozenec nebo bylo narozeno předčasně. Použití u dětí a adolescentů Losartan byl studován u dětí. Pro více informací si promluvte se svým lékařem. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Nebyly provedeny žádné studie ohledně účinků na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Není pravděpodobné, že by Sidok narušoval vaši schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nicméně podobně jako mnoho jiných léků se používá pro léčbu vysokého krevního tlaku, losartan může u některých lidí způsobovat závratě nebo ospalost. Pokud se u vás vyskytne závrať nebo ospalost, měli byste konzultovat svého lékaře předtím, než se budete pokoušet o takové činnosti. Důležité informace o některých složkách přípravku Sidok Sidok obsahuje monohydrát laktózy. Pokud vám váš lékař řekl, že trpíte intolerancí některých cukrů, obraťte se před užitím tohoto léku na svého lékaře. 3. JAK SE PŘÍPRAVEK SIDOK UŽÍVÁ Přípravek Sidok užívejte vždy tak, jak Vám řekl Váš lékař. Váš lékař rozhodne o odpovídající dávce přípravku Sidok, v závislosti na vašem stavu a na tom, zda užíváte jiné léky. Je důležité pokračovat v užívání přípravku Sidok tak dlouho, jak předepíše váš lékař, aby byla uchována kontrola vašeho krevního tlaku. Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem Léčba obvykle začíná podáváním 50 mg losartanu draselného (jedna tableta přípravku Sidok 50 mg potahovaných tablet) jednou denně. Maximální účinek na snížení krevního tlaku by měl být dosáhnut 3-6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů může být dávka později zvýšená na 100 mg losartanu draselného (jedna tableta přípravku Sidok 100 mg potahovaných tablet) jednou denně. Pokud máte dojem, že je účinek přípravku Sidok příliš silný nebo slabý, promluvte si prosím se svým lékařem nebo lékárníkem. Použití u dětí a adolescentů (6 až 18 let)

Doporučená počáteční dávka u pacientů s hmotností od 20 do 50 kg je 0,7 mg losartanu na kg tělesné hmotnosti podané jednou denně (do 25 mg přípravku Sidok). Lékař může zvýšit dávku, pokud není krevní tlak kontrolován. Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem a cukrovkou typu 2 Léčba obvykle začíná podáváním 50 mg losartanu draselného (jedna tableta přípravku Sidok 50 mg potahované tablety) jednou denně. Dávka může být později zvýšena na 100 mg losartanu draselného (jedna tableta přípravku Sidok 100 mg potahované tablety) jednou denně v závislosti na odpovědi vašeho krevního tlaku. Tablety přípravku Sidok mohou být podávány s jinými léky na snižování krevního tlaku (například diuretika, blokátory kalciového kanálu, alfa nebo beta-blokátory a centrálně působící léky) a také s inzulínem a jinými běžně používanými léky, které snižují hladinu glukózy v krvi (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a glukozidázové inhibitory). Pacienti se srdečním selháním Léčba obvykle začíná podáváním losartanu draselného v dávce 12,5 mg jednou denně. Sidok není k dispozici v dávce 12,5 mg. Pro dávky, které nejsou s přípravkem Sidok dosažitelné, by měly být vaším lékařem předepsány jiné léčivé přípravky obsahující losartan draselný v odpovídající dávce. Obecně by měla být dávka zvýšená každý týden v krocích (tzn. 12,5 mg denně během prvního týdne, 25 mg denně během druhého týdne, 50 mg denně během třetího týdne) až do obvyklé udržovací dávky 50 mg losartanu draselného (jedna tableta přípravku Sidok 50 mg potahovaných tablet) jednou denně. V léčbě srdečního selhání je losartan obvykle kombinován s diuretikem (lék, který zvyšuje množství vody, které vymočíte ledvinami) anebo digitalisem (lék, který pomáhá posilovat srdce a zlepšovat jeho funkci) anebo betablokátorem (lék pro snížení krevního tlaku a pro léčbu určitých chorob srdce). Dávkování u zvláštních skupin pacientů Lékař může doporučit menší dávku, zejména při zahájení léčby u určitých pacientů, jako jsou ti, kteří jsou léčení diuretiky ve vysokých dávkách, u pacientů s poruchou jater nebo u pacientů starších 75 let. Použití losartanu není doporučeno u pacientů s těžkou poruchou jater (viz bod „Neužívejte přípravek Sidok“). Podávání Tablety by se měly zapít sklenicí vody. Měli byste se pokusit užít svou denní dávku ve stejnou dobu každý den. Je důležité, abyste pokračovali s užíváním přípravku Sidok, dokud vám váš lékař neřekne něco jiného. Jestliže jste užil(a) více přípravku Sidok, než byste měl(a) Pokud nechtěně užijete příliš mnoho tablet nebo pokud dítě polkne několik, kontaktujte okamžitě svého lékaře. Příznaky předávkování jsou nízký krevní tlak, zvýšená srdeční akce, možné snížení srdeční akce. Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Sidok Pokud náhodně vynecháte denní dávku, užijte další dávku jako obvykle. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou tabletu. Máte-li nějaké další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Sidok nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Pokud se u vás vyskytne něco z následujícího, přestaňte užívat tablety přípravku Sidok a řekněte to okamžitě svému lékaři nebo běžte na pohotovost nejbližší nemocnice: Těžká alergická reakce (vyrážka, svědění, otok tváře, rtů, úst nebo hrdla, které mohou způsobovat potíže při polykání nebo dýchání). Toto je závažný, ale vzácný vedlejší účinek, který postihuje více než 1 z 10000 pacientů, ale méně než 1 z 1000 pacientů. Můžete potřebovat urgentní pomoc lékaře nebo hospitalizaci. Vedlejší účinky léků jsou klasifikovány následujícím způsobem: Velmi časté: postihují více než 1 uživatele z 10 Časté: postihují 1 až 10 uživatelů ze 100 Méně časté: postihují 1 až 10 uživatelů z 1000 Vzácné: postihují 1 až 10 uživatelů z 10000 Velmi vzácné: postihují méně než 1 uživatele z 10000 Není známo: četnost nelze z dostupných údajů určit U losartanu byly pozorovány následující nežádoucí účinky: Časté: - závrať - nízký krevní tlak - slabost - únava - příliš malé množství cukru v krvi (hypoglykémie) - příliš vysoká hladina draslíku v krvi (hyperglykémie) - změny funkce ledvin včetně selhání ledvin - snížení počtu červených krvinek (anémie) - zvýšení močoviny v krvi, sérového kreatininu a sérového draslíku u pacientů se srdečním selháním Méně časté: - somnolence - bolest hlavy - poruchy spánku - pocit zvýšení srdeční akce (palpitace) - výrazná bolest na hrudi (angína pectoris) - nízký krevní tlak (zejména po nadměrné ztrátě vody z těla v krevních cévách, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo při léčbě vysokými dávkami diuretik) - ortostatické účinky související s dávkou, jako je snížení krevního tlaku, k němuž dochází při - postavení z polohy vleže nebo vsedě - dušnost (dyspnoe) - bolesti břicha - zácpa - průjem - nevolnost - zvracení - kopřivka - svědění (pruritus) - vyrážka - lokalizovaný otok (edém) - kašel

Vzácné: - přecitlivělost - angioedém - zánět krevních cév (vaskulitidy zahrnující Henoch-Schonleinovu purpuru) - tupost nebo pocit brnění (parestézie) - omdlévání (synkopa) - velmi rychlá a nepravidelná srdeční akce (fibrilace síní) - cévní mozková příhoda (mrtvice) - zánět jater (hepatitida) - zvýšená krevní hladina alanin-aminotransferázy (ALT), která obvykle ustupuje při ukončení léčby Není známo: - snížení počtu červených krvinek (anémie) - snížení počtu trombocytů - migréna - abnormality jaterní funkce - bolesti svalů a kloubů - chřipkové příznaky - bolesti zad a infekce močových cest - zvýšená citlivost na slunce (fotosenzitivita) - nevysvětlitelná bolest svalů s tmavou (barvy čaje) močí (rhabdomyolýza) - impotence - zánět slinivky břišní (pankreatitida) - snížená hladina sodíku v krvi (hyponatrémie) - deprese - celkový pocit nevolnosti (malátnost) - zvonění, bzučení, chrčení nebo cvakání v uších (tinnitus) Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoliv nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 5. JAK PŘÍPRAVEK SIDOK UCHOVÁVAT Uchovávejte mimo dosah dětí. Nepoužívejte přípravek Sidok po uplynutí doby použitelnosti, která je vyznačená na krabičce a blistru za „EXP (zkratka používaná pro dobu použitelnosti). Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6. DALŠÍ INFORMACE Co obsahuje přípravek Sidok Léčivá látka je losartanum kalicum. SIDOK 50 mg potahované tablety:

jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg losartanum kalicum. SIDOK 100 mg potahované tablety: jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg losartanum kalicum. Pomocnými látkami jsou: Tabletové jádro: magnesium-stearát (E572), mikrokrystalická celulóza (E 460), předbobtnalý kukuřičný škrob, monohydrát laktózy, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A). Potah tablety: hyprolóza (E463) a oxid titaničitý (E171). Jak přípravek Sidok vypadá a co obsahuje toto balení SIDOK 50 mg potahované tablety jsou kulaté, bílé, bikonvexní, potahované tablety s půlící rýhou na jedné straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny. Léčivý přípravek je k dispozici v krabičce obsahující 30 potahovaných tablet (3 Al/PVC-foliové blistry obsahujících 10 potahovaných tablet). SIDOK 100 mg potahované tablety jsou kulaté, bílé, bikonvexní, potahované tablety s křížovou rýhou na jedné straně. Křížová rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, není určena k dělení dávky. Léčivý přípravek je k dispozici v krabičce obsahující 30 potahovaných tablet (2 Al/PVC-foliové blistry obsahujících 15 potahovaných tablet). Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce ALKALOID-INT d.o.o., Šlandrova ulica 4, 1231 Ljubljana – Črnuče Slovinsko tel.: +386 1 300 42 90 fax: +386 1 300 42 91 e-mail:info@alkaloid.si Tento léčivý přípravek je registrován v Členských státech EU pod následujícími názvy: Bulharsko

LOTAR 50 mg 100 mg; filmirani tabletky

Česká republika

SIDOK 50 mg 100 mg; potahované tablety

Polsko

ZEPREZ 50 mg 100 mg; tabletki powlekane

Slovenská republika

ZEPREZE 50 mg 100 mg; filmom obalené tablety

Slovinsko

LOTAR 50 mg 100mg; filmsko obložene tablete

Rumunsko

LODIAL 50 mg 100 mg; comprimate filmate

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 17.5.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls34112/2011 a příloha k sukls247770/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

SIDOK 50 mg potahované tablety SIDOK 100 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ SIDOK 50 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg losartanum kalicum. Jedna potahovaná tableta obsahuje 35,10 mg monohydrátu laktózy a 4,24 mg (0,108 mmol) draslíku. SIDOK 100 mg potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje 100 mg losartanum kalicum. Jedna potahovaná tableta obsahuje 70,20 mg monohydrátu laktózy a 848 mg (0,216 mmol) draslíku. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety SIDOK 50 mg potahované tablety: Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny. SIDOK 100 mg potahované tablety: Bílé, kulaté, bikonvexní, potahované tablety s křížovou rýhou na jedné straně. Křížová rýha má pouze usnadnit dělení tablety pro snazší polykání, není určena k dělení dávky. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace - Léčba esenciální hypertenze u dospělých a dětí a adolescentů ve věku 6 – 18 let. - Léčba onemocnění ledvin u pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. typu s proteinurií ≥ 0,5 g/den jako součást antihypertenzivní léčby. - Léčba chronického srdečního selhání (u pacientů ≥ 60 let), když léčba ACE inhibitory není považována za vhodnou v důsledku inkompatibility, zejména kašle nebo kontraindikace. Pacienti se srdečním selháním, kteří jsou stabilizováni na ACE inhibitoru by neměli přecházet na losartan. Pacienti by měli mít ejekční frakci levé komory ≤ 40% a měli by být stabilizováni na léčbě chronického srdečního selhání. - Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory dokumentované EKG (viz bod 5.1: Studie LIFE, Race).

4.2 Dávkování a způsob podání Tablety přípravku Sidok by se měly zapít sklenicí vody. Přípravek Sidok je možné užívat s jídlem nebo bez jídla. Hypertenze Obvyklá počáteční a udržovací dávka u většiny pacientů je 50 mg jednou denně. Maximální antihypertenzivní účinek je dosažen 3-6 týdnů po zahájení léčby. Někteří pacienti mohou mít další přínos ze zvýšení dávky na 100 mg jednou denně (ráno). Sidok může být podáván spolu s jinými antihypertenzivními látkami, zejména diuretiky (např. hydrochlorothiazidem). Hypertenze u dětí O účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a adolescentů ve věku 6 – 18 let je k dispozici jen omezené množství údajů týkajících se léčby hypertenze (viz bod 5.1). U hypertenzních dětí starších než jeden měsíc jsou k dispozici jen omezené farmakokinetické údaje (viz bod 5.2). U pacientů, kteří mohou polykat tablety, je u pacientů s hmotností > 20 až < 50 kg doporučená dávka 25 mg jednou denně. Ve výjimečných případech může být dávka zvýšená na maximálně 50 mg jednou denně. Dávkování je třeba upravit dle odpovědi krevního tlaku. U pacientů s hmotností > 50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech může být dávka upravena na maximálně 100 mg jednou denně. Dávky nad 1,4 mg/kg (nebo překročení dávky 100 mg) denně nebyly dosud u pediatrických pacientů studovány. Losartan se nedoporučuje pro použití u dětí mladších než 6 let, protože u těchto skupin pacientů jsou k dispozici jen omezené údaje. Nedoporučuje se u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m2, protože nejsou k dispozici žádné údaje (viz také bod 4.4). Losartan se také nedoporučuje u dětí s poruchou jater (viz také bod 4.4). Hypertenzní pacienti s diabetes mellitus typu II s proteinurií ≥ 0,5 g/den Obvyklá počáteční dávka je 50 mg jednou denně. Dávku je možné zvýšit na 100 mg jednou denně v závislosti na odpovědi krevního tlaku od jednoho měsíce po zahájení léčby. Přípravek Sidok je možné podávat s jinými antihypertenzivními léky (například diuretiky, blokátory kalciového kanálu, alfa- nebo betablokátory a centrálně působícími látkami) a také s inzulínem a jinými současně používanými hypoglykemizujícími látkami (například deriváty sulfonylurey, glitazony a glukosidázové inhibitory). Srdeční selhání Obvyklá iniciální dávka losartanu u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Dávka by měla být obecně titrována v týdenních intervalech (tzn. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně) na obvyklou udržovací dávku 50 mg jednou denně, dle tolerance pacienta. Přípravek Sidok není k dispozici v síle požadované pro obvyklou úvodní doporučenou dávku pro pacienty se srdečním selháním. Pro dávku, která není tímto lékem dosažitelná, by se měly použít jiné léčivé přípravky obsahující losartan draselný. Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory dokumentované EKG

Obvyklá počáteční dávka je 50 mg přípravku Sidok jednou denně. Měla by se přidat nízká dávka hydrochlorothiazidu anebo by se měla zvýšit dávka přípravku Sidok na 100 mg jednou denně na základě odpovědi krevního tlaku. Použití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu Pro pacienty s intravaskulární deplecí objemu (například pacientů, kteří byli léčeni vysokými dávkami diuretik) by se mělo zvážit použití dávky 25 mg jednou denně (viz bod 4.4). Použití u pacientů s poruchou ledvin a pacientů na hemodialýze U pacientů s poruchou ledvin a pacientů na hemodialýze není nutná žádná iniciální úprava dávky. Použití u pacientů s poruchou jater U pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze je třeba zvážit nižší dávku. U pacientů s těžkou poruchou jater neexistuje žádná terapeutická zkušenost. Proto je losartan kontraindikován u pacientů s těžkou poruchou jater (viz bod 4.3 a 4.4). Použití u starších osob I když je u pacientů starších 75 let třeba zvážit zahájení léčby dávkou 25 mg, není obvykle u starších osob nutná úprava dávky. 4.3 Kontraindikace Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz bod 4.4 a 6.1). 2. a 3. trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6). Těžké jaterní poškození. 4.4 Zvláštní varování a bezpečnostní opatření pro použití Přecitlivělost Angioedém. Pacienti s anamnézou angioedému (otok tváře, rtů, hrdla anebo jazyka) by měli být důkladně monitorováni (viz bod 4.8). Hypotenze a elektrolytová a tekutinová nerovnováha Symptomatická hypotenze, zejména po první dávce a po zvýšení dávky, se může objevit u pacientů s deplecí objemu anebo sodíku v důsledku výrazné diuretické terapie, dietní restrikce soli, průjmu nebo zvracení. Tyto stavy je třeba korigovat před podáním losartanu nebo je třeba použít nižší počáteční dávku (viz bod 4.2). To platí také pro děti ve věku od 6 do 18 let. Elektrolytová nerovnováha Elektrolytové nerovnováhy jsou časté u pacientů s poruchou ledvin, s nebo bez diabetu a je třeba se na ně zaměřit. V klinické studii provedené u pacientů s diabetes mellitus typu 2 s nefropatií je incidence hyperkalémie vyšší u skupiny léčené losartanem ve srovnání se skupinou s placebem (viz bod 4.8). Proto by měly být plazmatické koncentrace draslíku a také clearance kreatininu důkladně monitorovány, zejména u pacientů se srdečním selháním a dále je třeba důkladně monitorovat clearance kreatininu v rozmezí 30 – 50 ml/min. Současné použití kalium šetřících diuretik, doplňků draslíku a solí obsahujících draslík není při užívání losartanu doporučeno (viz bod 4.5). Porucha jater Na základě farmakokinetických údajů, které ukazují významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u pacientů s cirhózou, je třeba zvážit nižší dávku u pacientů s anamnézou poruchy jater. Neexistuje žádná terapeutická zkušenost s losartanem u pacientů s těžkou poruchou jater. Proto nesmí být losartan podáván u pacientů s těžkou poruchou jater (viz bod 4.2, 4.3 a 5.2). Losartan se také nedoporučuje u dětí s poruchou jater (viz bod 4.2).

Porucha ledvin Jako důsledek inhibice systému renin-angiotenzin byly hlášeny změny funkce ledvin včetně selhání ledvin (zejména u pacientů, jejich funkce ledvin je závislá na systému renin-angiotenzin-aldosteron, jako jsou pacienti s těžkou srdeční nedostatečností nebo preexistující renální dysfunkcí). Podobně, jako u jiných léčivých přípravků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin-aldosteron, bylo hlášeno zvýšení krevních hladin močoviny a sérového kreatininu u pacientů s bilaterální stenózou renální tepny nebo stenózou tepny k jedné solitární ledvině. Tyto změny funkce ledvin mohou být při ukončení léčby reverzibilní. Losartan by se měl používat s opatrností u pacientů s bilaterální stenózou renální tepny nebo stenózou tepny solitární ledviny. Použití u pediatrických pacientů s poruchou funkce ledvin Losartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m2, protože nejsou k dispozici žádné údaje (viz bod 4.2). Funkce ledvin by měla být v průběhu léčby losartanem pravidelně monitorována, protože se může zhoršit. To se týká zejména případu, kdy je losartan podáván v přítomnosti jiných stavů (teplota, dehydratace), které by mohly narušit funkci ledvin. Ukázalo se, že současné použití losartanu a ACE inhibitorů narušuje funkci ledvin. Proto se souběžné použití nedoporučuje (viz bod 4.5). Transplantace ledvin U pacientů s nedávnou transplantací ledvin neexistují zkušenosti. Primární hyperaldosteronismus Pacienti s primárním aldosteronismem obecně nebudou reagovat na antihypertenzní medikaci působící cestou inhibice systému renin-angiotenzin. Proto se použití losartanu nedoporučuje. Koronární srdeční choroba a cerebrovaskulární choroba Podobně, jako u jiných antihypertenzních léků, by nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiovaskulární chorobou a cerebrovaskulární chorobou mohl vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě. Srdeční selhání U pacientů se srdečním selháním s nebo bez poruchy ledvin existuje – podobně jako u jiných léčivých přípravků působících na systém renin-angiotenzin - riziko těžké arteriální hypotenze a (často akutní) poruchy ledvin. Neexistuje dostatek terapeutické zkušenosti při použití losartanu u pacientů se srdečním selháním a souběžným těžkým poškozením ledvin, u pacientů s těžkým srdečním selháním (NYHA třídy IV) a také u pacientů se srdečním selháním a symptomatickými, život ohrožujícími srdečními arytmiemi. Proto by se měl losartan u těchto skupin pacientů používat s opatrností. Kombinace losartanu s betablokátorem by se měla používat s opatrností (viz bod 5.1). Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie Podobně, jako u jiných vazodilatátorů, je nutná zvláštní opatrnost u pacientů, kteří trpí aortální nebo mitrální stenózou nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií. Pomocné látky Tento léčivý přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými hereditárními problémy, jako jsou intolerance galaktózy, vrozený deficit laktázy nebo glukózo-galaktózová malabsorbce, by neměli tento lék užívat.

Těhotenství Losartan by se neměl podávat v průběhu těhotenství. Pokud není pokračování v léčbě losartanem považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství by měly být převedeny na alternativní antihypertenzivní léčbu, která má stanovený bezpečnostní profil pro použití v těhotenství. Je-li stanovena diagnóza těhotenství, měla by být léčba losartanem okamžitě ukončena a případně by se měla zahájit alternativní terapie (viz bod 4.3 a 4.6). Další varování a bezpečnostní opatření Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu, losartan a jiní antagonisté angiotenzinu mohou být zjevně méně účinní na snižování krevního tlaku u černochů, než ostatních pacientů, možná kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkou hladinou reninu u černošské populace s hypertenzí. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Jiná antihypertenziva mohou zvyšovat hypotenzní účinek losartanu. Souběžné použití s jinými látkami, které mohou vyvolávat hypotenzi jako nežádoucí účinek (například tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen a amifostin) může zvyšovat riziko hypotenze. Losartan je metabolizován převážně cestou cytochromu P450 (CYP) 2C9 na aktivní metabolit kyseliny karboxylové. V klinické studii bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu asi o 50%. Bylo zjištěno, že současná léčba losartanem s rifampicinem (induktor metabolických enzymů) poskytuje 40% redukci plazmatické koncentrace aktivního metabolitu. Klinický význam tohoto účinku není znám. Při souběžné léčbě fluvastatinem (slabý inhibitor CYP2C9) nebyl zjištěn rozdíl v expozici. Podobně, jako u jiných léčivých přípravků, které blokují angiotenzin II a jeho účinky, může současné použití jiných léčivých přípravků, které zadržují draslík (například kalium šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolacton) nebo které mohou zvyšovat hladiny draslíku (např. heparin), doplňky draslíku nebo solné náhrady obsahující draslík, vést ke zvýšení sérové hladiny draslíku. Souběžné podávání medikace se nedoporučuje. Reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru a toxické účinky byly hlášeny během souběžného podávání lithia s ACE inhibitory. Velmi vzácné případy byly hlášeny u antagonistů receptoru angiotenzinu II. Současné podávání lithia a losartanu by se mělo provádět s opatrností. Pokud se tato kombinace prokáže jako nezbytná, doporučuje se při souběžném použití monitorování sérové hladiny lithia. Pokud jsou antagonisté receptoru angiotenzinu II podávány souběžně s NSAID (tzn. selektivní COX-2 inhibitory, acetylsalicylová kyselina v protizánětlivých dávkách a neselektivní NSAID), může dojít ke zmenšení antihypertenzivního účinku. Souběžné použití antagonistů angiotenzinu II nebo diuretik a NSAID může vést ke zvýšení rizika zhoršení funkce ledvin zahrnující možné akutní renální selhání a zvýšení sérové hladiny draslíku, zejména u pacientů se stávající nedostatečností funkcí ledvin. Kombinace by se měla podávat s opatrností, zejména u starších osob. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a je třeba zvážit využití monitorování renální funkce po zahájení souběžné léčby a následně pravidelného monitorování. Duální blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru pro angiotensin II) by se měla omezit na individuálně definované případy s důkladným monitorováním renální funkce. Některé studie ukázaly, že u pacientů s aterosklerózou, srdečním selháním nebo s diabetem s orgánovým poškozením je duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteronového systému spojena s vyšší frekvencí hypotenze, synkop, hyperkalémie a změn v renální funkci (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím jednoho léku ovlivňujícího systém renin-angiotensin-aldosteronového systému.

4.6 Těhotenství a kojení Těhotenství Použití losartanu není doporučeno během prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.4.). Použití losartanu je kontraindikováno během druhého a třetího trimestru těhotenství (viz bod 4.3 a 4.4). Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity po expozici ACE inhibitorům během prvního trimestru těhotenství nejsou jednoznačné, nicméně není možné vyloučit malé zvýšení rizika. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje o riziku antagonistů receptoru angiotenzinu II (AIIRA), mohou pro tuto třídu léčivých přípravků existovat podobná rizika. Pokud není pokračování v léčbě AIIRA považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství by měly být převedeny na alternativní antihypertenzivní léčbu, která má stanovený bezpečnostní profil pro použití v těhotenství. Je-li diagnostikováno těhotenství, léčba losartanem by měla být okamžitě ukončena a případně by se měla zahájit alternativní terapie. O terapii AIIRA v druhém a třetím trimestru je známo, že vyvolává fetotoxicitu u člověka (snížení funkce ledvin, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (ledvinné selhání, hypotenze, hyperkalémie) (viz také bod 5.3). Pokud dojde k expozici losartanu od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvuková kontrola funkce ledvin a lebky. Kojenci, jejichž matky užívaly losartan, by měli být pozorně sledováni s ohledem na hypotenzi (viz bod 4.3 a 4.4). Kojení Vzhledem k nedostatku informací týkajících se použití losartanu během kojení není losartan v tomto období doporučen a jsou preferovány alternativní léčebné postupy s lepšími bezpečnostními profily, zejména při péči o novorozence a předčasně narozené dítě. 4.7 Vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nebyly provedeny žádné studie ohledně účinků na schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nicméně, při řízení vozidel nebo obsluze strojů, musíte brát v úvahu, že se mohou občas při užití antihypertenzní léčby vyskytnout závratě a ospalost, zejména při zahájení léčby nebo při zvýšení dávky. 4.8 Nežádoucí účinky Losartan byl hodnocen v klinických studiích následujícím způsobem:

-

v kontrolovaných klinických studiích u > 3000 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších pro esenciální hypertenzi,

- v kontrolované klinické studii u 177 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku 6 až 16 let, - v kontrolované klinické studii u > 9000 pacientů s hypertenzí ve věku 55 až 80 let věku s

hypertrofií levé komory,

- v

kontrolované klinické studii u > 7700 dospělých pacientů s chronickým srdečním

selháním,

- v kontrolované klinické studii u > 1500 pacientů s diabetem typu 2 ve věku 31 let a starších

s proteinurií.

V těchto klinických studiích byla nejčastější nežádoucí reakcí závrať.

Frekvence nežádoucích účinků uvedená níže je definována pomocí následující konvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až <1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit. Hypertenze

V kontrolovaných klinických studiích u 3300 dospělých pacientů ve věku 18 let nebo starších s esenciální hypertenzí byly hlášeny následující nežádoucí reakce: Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy nervového systému

závratě, vertigo

časté

somnolence, bolesti hlavy, poruchy spánku

méně časté

Srdeční poruchy

palpitace, angina pectoris

méně časté

Cévní poruchy

symptomatická hypotenze (zejména u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu, například pacientů s těžkým srdečním selháním nebo léčených vysokými dávkami diuretik), ortostatické účinky závislé na dávce, vyrážka.

méně časté

Gastrointestinální poruchy

bolesti břicha, zácpa

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie, únava, otok

méně časté

Vyšetření

hyperkalémie zvýšená hladina alanin-aminotransferázy (ALT)*

časté vzácné

* obvykle ustupuje při vysazení

Hypertenzní pacienti s hypertrofií levé komory Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v kontrolované klinické studii u 9193 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let věku

s hypertrofií levé komory:

Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy nervového systému

závratě

časté

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie / únava

časté

Chronické srdeční selhání Následující nežádoucí účinky byly hlášeny v kontrolované klinické studii u pacientů s chronickým srdečním selháním (viz studie ELITE I, ELITE II a HEAAL, bod 5.1):

Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy nervového systému

závratě bolesti hlavy

časté méně časté

parestézie

vzácné

Srdeční poruchy

synkopa, fibrilace síní, cévní mozková příhoda

vzácné

Cévní poruchy

hypotenze, včetně ortostatické hypotenze

časté

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnost kašel

méně časté

Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Gastrointestinální poruchy

průjem, nevolnost, zvracení

méně časté

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie / únava

méně časté

Vyšetření

zvýšení močoviny v krvi, sérového kreatininu a draslíku v séru

časté

Poruchy metabolismu a výživy

hyperkalémie

méně časté*

Poruchy ledvin a močových cest

porucha ledvin renální selhání

časté

*Časté u pacientů, kteří užívali 150 mg losartanu místo 50 mg losartanu

Hypertenze a diabetes mellitus typu 2 s poruchou ledvin V kontrolované klinické studii 1513 pacientů s diabetes mellitus typu 2 s proteinurií ve věku 31 let nebo starších (studie RENAAL, viz bod 5.1) jsou nečastější nežádoucí reakce související s lékem, které byly hlášené při použití losartanu následující: Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy nervového systému

závratě

časté

Cévní poruchy

hypotenze

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie / únava

časté

Vyšetření

hypoglycaemia hyperkalémie*

časté

*V klinické studii provedené u pacientů s diabetem typu 2 s nefropatií se u 9,9% pacientů léčených tabletami losartanu vyvinula hypekalémie > 5,5 mmol/l a u 3,4% pacientů léčených placebem. Následující nežádoucí účinky se objevily častěji u pacientů, kteří dostávali losartan, než placebo: Třída orgánového systému

Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

není známo

Srdeční poruchy

synkopa, palpitace

není známo

Cévní poruchy

ortostatická hypotenze

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

bolest zad

není známo

Poruchy ledvin a močových cest

močová infekce

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

chřipkové příznaky

není známo

Postmarketingové zkušenosti Po uvedení na trh byly hlášeny následující nežádoucí reakce: Třída orgánového systému Nežádoucí účinky

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie, trombocytopénie

není známo

Poruchy ucha a labyrintu

tinnitus

není známo

Poruchy imunitního systému hypersensitivita: anafylaktické reakce, angioedém

zahrnující otok hrtanu a glottis způsobující obstrukci dýchacích cest anebo otok tváře, rtů,

vzácné

Třída orgánového systému Nežádoucí účinky

Četnost

hltanu anebo jazyka. U některých těchto pacientů byl v minulosti hlášen angioedém ve spojení s podáváním jiných léků, mezi něž patřily ACE inhibitory, vaskulitidy, včetně Henoch-Schonleinovy purpury.

Poruchy nervového systému

migréna

není známo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

kašel

není známo

Gastrointestinální poruchy

diarrhoea, pancreatitis

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

malátnost

není známo

Poruchy jater a žlučových cest

hepatitida

vzácné:

abnormality jaterní funkce

není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka, fotosenzizivita

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

myalgie, artralgie, rhabdomyolýza

není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

erektilní dysfunkce/impotence

není známo

Psychiatrické poruchy

deprese

není známo

Vyšetření

hyponatrémie

není známo

Poruchy ledvin a močových cest: Jako důsledek inhibice systému renin-angiotenzin-aldosteron byly u pacientů v riziku hlášeny změny renální funkce zahrnující renální selhání. Tyto změny renální funkce mohou být při ukončení terapie reverzibilní (viz bod 4.4). Pediatrická populace Profil nežádoucích účinků u pediatrických pacientů se zdá být podobný profilu, který byl zaznamenán u dospělých pacientů. Údaje z pediatrické populace jsou omezené. 4.9 Předávkování Jsou k dispozici omezená data týkající se předávkování u člověka. Nejpravděpodobnější manifestace předávkováni by byla hypotenze a tachykardie. Bradykardie by se mohla objevit v důsledku parasympatické (vagové) stimulace. Léčba intoxikace Pokud by se měla objevit symptomatická hypotenze, je třeba podávat podpůrnou léčbu. Opatření závisí na době požití léčivého přípravku a druhu a závažnosti příznaků. Stabilizace oběhového systému by měla mít prioritu. Po perorálním požití je indikováno podávání dostatečné dávky aktivního uhlí. Poté je třeba provést důkladné monitorování vitálních parametrů. Vitální parametry je třeba dle potřeby korigovat. Losartan ani jeho aktivní metabolit není možné odstranit hemodialýzou. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II, jednoduché, ATC kód: C09CA01 5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Losartan je syntetický perorální antagonista receptoru angiotenzinu II (typ AT1). Angiotenzin II, potentní vazokonstriktor, je primární účinný hormon systému renin-angiotenzin a důležitá determinanta patofyziologie hypertenze. Angiotensin II se váže na receptor AT1, který se nachází v mnoha tkáních (např. cévní hladká svalovina, nadledvinky, ledviny a srdce) a způsobuje mnoho důležitých biologických účinků včetně vazokonstrikce a uvolnění aldosteronu. Angiotenzin II také stimuluje proliferaci buněk hladké svaloviny. Losartan selektivně blokuje receptor AT1. Losartan in vitro a in vivo a jeho farmakologicky aktivní karboxylový kyselý metabolit E-3174 blokují všechny fyziologicky relevantní účinky angiotenzinu II, bez ohledu na zdroj a cestu jeho syntézy. Losartan nemá agonistický účinek ani neblokuje jiné hormonální receptory nebo iontové kanály důležité pro kardiovaskulární regulace. Dále pak losartan neinhibuje ACE (kinináza II), enzym, který degraduje bradykinin. V důsledku toho nedochází k potenciaci nežádoucích účinků zprostředkovaných bradykininem. Při podávání losartanu vede odstranění negativní zpětné vazby angiotenzinu II na reninovou sekreci ke zvýšení aktivity plazmatického reninu (PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení angiotenzinu II v plazmě. Navzdory tomuto zvýšení je antihypertenzivní účinek a suprese plazmatické koncentrace aldosteronu udržována, což znamená účinnou blokádu receptoru angiotenzinu II. Po ukončení podávání losartanu, PRA a angiotenzinu II se hodnoty snížily za tři dny na výchozí úroveň. Losartan a jeho hlavní aktivní metabolit mají mnohem vyšší afinitu k receptoru AT1, než k receptoru AT2. Aktivní metabolit je 10 – 40x účinnější než losartan na hmotnostním základě. Studie hypertenze V kontrolovaných klinických studiích vedlo podání losartanu jednou denně pacientům s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí ke statisticky významnému poklesu systolického a diastolického krevního tlaku. Měření krevního tlaku 24 hodin po dávce vzhledem k 5-6 hodinám po dávce prokázalo snížení krevního tlaku za 24 hodin. Přirozený diurnální rytmus byl zachován. Pokles krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu byl 70 – 80% účinku zaznamenaného 5-6 hodin po dávce. Ukončení podávání losartanu u hypertenzních pacientů nevedlo k náhlému zvýšení krevního tlaku (rebound). Navzdory výraznému poklesu krevního tlaku neměl losartan žádné klinicky významné účinky na srdeční akci. Losartan je stejně účinný u mužů a žen a u mladších (pod 65 let) a starších hypertenzních pacientů. Studie LIFE Studie Losartan Intervention For Endpoint Reduction in Hypertension [LIFE] byla randomizovaná, trojitě zaslepená, aktivně kontrolovaná studie u 9193 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let s EKG doloženou hypertrofií levé komory. Pacienti byli randomizováni pro losartan 50 mg jednou denně nebo atenolol 50 mg jednou denně. Pokud nebyl cílový krevní tlak (< 140/90 mmHg) dosažen, byl nejprve přidán hydrochlorothiazid (12,5 mg) a pak dle potřeby byla dávka losartanu nebo atenololu zvýšena na 100 mg jednou denně. Jiná antihypertenziva s výjimkou ACE inhibitorů, antagonistů angiotenzinu II nebo betablokátorů byla dle potřeby přidána, aby se dosáhl cílový krevní tlak. Průměrná délka sledování byla 4,8 let. Primární koncový bod byl tvořen kardiovaskulární morbiditou a mortalitou, měřeno snížením kombinované incidence kardiovaskulárního úmrtí, cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. Krevní tlak byl významně snížený na podobné úrovně v těchto dvou skupinách. Léčba losartanem vedla ke 13,0% redukci rizika (p=0,021, 95% interval spolehlivosti 0,77-0,98) ve srovnání s atenololem u pacientů dosahujících primární kompozitní koncový bod. Toto bylo hlavně důsledkem

redukce incidence cévní mozkové příhody. Léčba losartanem snížila riziko mrtvice o 25% vzhledem k atenololu (p=0,001, 95% interval spolehlivosti 0,63 – 0,89). Výskyt kardiovaskulárního úmrtí a infarktu myokardu nebyl signifikantně odlišný mezi léčebnými skupinami. Rasa Ve studii LIFE měli černoši - pacienti léčení losartanem vyšší riziko vzniku primárního kombinovaného koncového bodu, tzn. kardiovaskulární události (např. srdeční infarkt, kardiovaskulární smrt) a zejména cévní mozkovou příhodu, než černoši - pacienti léčení atenololem. Proto se pozorované výsledky u losartanu ve srovnání s atenololem ve studii LIFE s ohledem na kardiovaskulární morbiditu / mortalitu nevztahují na černé pacienty s hypertenzí a hypertrofií levé komory. Studie RENAAL Studie RENAAL (Reduction of Endpoints in NIDDM with the angiotensin II receptor antagonist losartan) byla kontrolovaná klinická studie provedená na celém světě u 1513 pacientů s diabetem typu 2 s proteinurií s nebo bez hypertenze. 751 pacientů bylo léčeno losartanem. Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinek losartanu draselného nad přínosem snížení krevního tlaku. Pacienti s proteinurií a sérovým kreatininem 1,3 – 3,0 mg/dl byli randomizováni pro losartan v dávce 50 mg jednou denně, dle potřeby titrované, pro dosažení odpovědi krevního tlaku nebo placebo na podkladě konvenční antihypertenzní terapie vyřazující ACE inhibitory a antagonisty angiotenzinu II. Zkoušející byli instruováni, aby dle potřeby titrovali hodnocenou léčbu na 100 mg denně. 72% pacientů užívalo denní dávku 100 mg po většinu času. Další antihypertenzní léky (diuretika, kalcioví antagonisté, alfa a beta-receptorové blokátory a také centrálně působící antihypertenziva) byly povoleny jako doplňková léčba v závislosti na požadavcích obou skupin. Pacienti byli sledováni po dobu až 4,6 let (3,4 roky v průměru). Primární koncový bod studie byl kompozitem koncového bodu zdvojením sérového kreatininu v konečné fázi renálního selhání (potřeba dialýzy nebo transplantace) nebo smrti. Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 událostí) ve srovnání s placebem (359 událostí) vedla v 16,1% k redukci rizika (p = 0,022) u mnoha pacientů dosahujících primární kompozitní koncový bod. Pro následující individuální a kombinované komponenty primárního koncového bodu ukázaly výsledky významnou redukci rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika pro zdvojení sérového kreatininu (p = 0,006); 28,6% snížení rizika pro konečné selhání ledvin nebo smrt (p=0,002); 19,9% snížení rizika pro konečné selhání ledvin nebo smrt (p = 0,009); 21,0% riziko snížení zdvojení sérového kreatininu nebo konečného renálního selhání (p = 0,01). Mortalita ze všech příčin nebyla významně odlišná mezi dvěma léčebnými skupinami. V této studii byl losartan obecně dobře tolerován, jak ukazuje míra přerušení léčby v důsledku nežádoucích reakcí, která byla srovnatelná se skupinou placeba. Studie ELITE I a ELITE II Ve studii ELITE probíhající po dobu více než 48 týdnů na 722 pacientech se srdečním selháním (NYHA třída II-IV) nebyl pozorován žádný rozdíl mezi pacienty léčenými losartanem a pacienty léčenými captoprilem s ohledem na primární koncový bod dlouhodobé změny renální funkce. Pozorování studie ELITE I, že ve srovnání s captoprilem snižoval losartan riziko mortality, nebylo v následné studii ELITE II, která je dále popsaná, potvrzeno. Studie ELITE II s losartanem v denní dávce 50 mg (počáteční dávka 12.5 mg, zvýšená na 25 mg, pak 50 mg jednou denně) byla srovnávána s captoprilem 50 mg třikrát denně (počáteční dávka 12,5 mg, zvýšená na 25 mg a pak na 50 mg třikrát denně). Primární koncový bod této prospektivní studie byla mortalita ze všech příčin. V této studii bylo sledováno 3152 pacientů se srdečním selháním (NYHA třída II-IV) po dobu téměř dva roky (medián 1,5 roku) za účelem stanovení, zda je losartan lepší než captopril na snižování mortality ze všech příčin. Primární koncový bod neukázal žádný statisticky významný rozdíl mezi losartanem a captoprilem na snižování mortality ze všech příčin.

V obou srovnávacích kontrolních (nikoliv placebem kontrolovaných) klinických studiích u pacientů se srdečním selháním byla tolerance losartanu vyšší než u captoprilu, měřeno na základě významně nižšího rozsahu ukončení terapie v důsledku nežádoucích reakcí a významně nižší frekvence kašle. Zvýšení mortality bylo pozorováno v malé podskupině ELITE II (22% všech pacientů se srdečním selháním) užívajících betablokátor na začátku. Hypertenze u dětí Antihypertenzní účinek losartanu byl stanoven v klinické studii zahrnující 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku 6 až 16 let věku s tělesnou hmotností > 20 kg a glomerulární filtrací > 30 ml/min/1,73 m2. Pacienti s hmotností > 20 kg až < 50 kg obdrželi buď 2,5, 25 nebo 50 mg losartanu denně a pacienti s hmotností > 50 kg obdrželi buď 5, 50 nebo 100 mg losartanu denně. Na konci tří týdnů snížilo podávání losartanu jednou denně dolní hodnotu krevního tlaku způsobem závislým na dávce. Celkově byla přítomna odpověď závislá na dávce. Vztah dávky a odpovědi byl velmi zřejmý u skupiny s nízkou dávkou ve srovnání se skupinou se střední dávkou (období I: -6,2 mmHg proti -11,65 mmHg), ale byla snížena při srovnání skupiny se střední dávkou se skupinou s vysokou dávkou (období I: -11,65 mmHg proti -12,21 mmHg). Nejnižší studované dávky, 2,5 mg a 5 mg, odpovídající průměrné denní dávce 0,07 mg/kg, se nezdají že by nabízely konzistentní antihypertenzivní účinnost. Tyto výsledky byly potvrzeny během období II studie, kdy byli pacienti randomizováni pro pokračování v losartanu nebo placebu po třech týdnech léčby. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku ve srovnání s placebem byl největší u skupiny střední dávky (střední dávka 6,70 mmHg proti vysoké dávce 5,38 mmHg). Zvýšení dolní hodnoty diastolického krevního tlaku bylo stejné u pacientů, kteří dostávali placebo a u pacientů, kteří pokračovali s losartanem v nejnižší dávce v každé skupině, což znovu naznačilo, že nejnižší dávka v každé skupině neměla významný antihypertenzivní účinek. Dlouhodobé účinky losartanu na růst, pubertu a celkový vývoj nebyly studovány. Také nebyla stanovena dlouhodobá účinnost antihypertenzivní terapie losartanem v dětství při snižování kardiovaskulární morbidity a mortality. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Po perorálním podání je losartan dobře vstřebáván a podstupuje metabolismus prvního průchodu za vzniku aktivního metabolitu karboxylové kyseliny a jiných neaktivních metabolitů. Systémová biologická dostupnost tablet losartanu je asi 33%. Střední vrcholové koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu byly dosaženy za 1 hodinu, resp. 3-4 hodiny. Distribuce Losartan a jeho aktivní metabolit jsou 99% vázány na plazmatické proteiny, primárně na albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů. Biotranformace Asi 14% intravenózně nebo perorálně podané dávky losartanu je konvertováno na jeho aktivní metabolit. Po perorálním nebo intravenózním podání losartanu draselného značeného 14C je cirkulující plazmatická radioaktivita primárně v souvislosti s losartanem a jeho aktivním metabolitem. Minimální konverze losartanu na jeho aktivní metabolit byla zaznamenána u asi 1% studovaných jedinců. Kromě aktivního metabolitu jsou tvořeny i metabolity neaktivní. Eliminace

Plazmatická clearance losartanu a jeho aktivního metabolitu je asi 600 ml/min., resp. 50 ml/min. Renální clearance losartanu a jeho aktivního metabolitu je asi 74 ml/min., resp. 26 ml/min. Je-li losartan podáván perorálně, asi 4% dávky je vylučováno v nezměněném stavu močí a asi 6 % dávky je vylučováno močí jako aktivní metabolit. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu je lineární u perorálních dávek losartanu draselného do 200 mg. Po perorálním podání se plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu polyexponencionálně snižují s konečným poločasem asi 2 hodiny, resp. 6-9 hodin. Během dávkování jednou denně s použitím 100 mg se losartan ani jeho aktivní metabolit neakumulovaly významně v plazmě. Biliární a močová exkrece přispívá k eliminaci losartanu a jeho metabolitů. Po perorální dávce nebo intravenózním podání losartanu značeném 14C se asi 35% /43% z radioaktivity objevilo v moči a 58%/50% ve stolici. Charakteristiky pacientů U starších hypertenzních pacientů se plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu neliší zásadně od koncentrací zjištěných u mladých hypertenzních pacientů. U hypertenzních pacientek byly plazmatické hladiny losartanu až dvakrát tak vysoké jako u hypertenzních pacientů mužů, zatímco plazmatické hladiny aktivního metabolitu se nelišily mezi muži a ženami. U pacientů s mírnou až středně těžkou alkoholickou jaterní cirhózou byly plazmatické hladiny losartanu a jeho aktivního metabolitu po perorálním podání 5 resp. 1,7 krát vyšší, než u mladých mužů dobrovolníků (viz bod 4.2 a 4.4). Plazmatické koncentrace losartanu nejsou změněny u pacientů s clearance kreatininu nad 10 ml/minutu. Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin je AUC pro losartan asi 2-krát vyšší u pacientů s hemodialýzou. Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu nejsou změněny u pacientů s poruchou ledvin nebo u pacientů na hemodialýze. Losartan ani aktivní metabolit není možné odstranit hemodialýzou. Farmakokinetika u pediatrických pacientů Farmakokinetika losartanu byla zkoumána u 50 hypertenzních pediatrických pacientů > 1 měsíc až < 16 let v průměru po perorálním podání jednou denně v dávce asi 0,54 až 0,77 mg/kg losartanu (průměrné dávky). Výsledky ukázaly, že aktivní metabolit je tvořen z losartanu ve všech věkových skupinách. Výsledky ukázaly zhruba podobné farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u kojenců a batolat, předškolních dětí, dětí školního věku a adolescentů. Farmakokinetické parametry pro metabolit se lišily ve větší míře mezi věkovými skupinami. Při srovnání předškolních dětí s adolescenty se tyto rozdíly staly statisticky významné. Expozice u kojenců a batolat byla srovnatelně vysoká. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Předklinická data založená na konvenčních studiích o bezpečnosti ve farmakologii, genotoxicitě a karcinogenním potenciálu neodhalila pro člověka zvláštní nebezpečí. Ve studiích toxicity opakované dávky indukovalo podávání losartanu pokles počtu erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu, zvýšení dusíku močoviny v séru a občasné zvýšení sérového kreatininu, zvýšení hmotnosti srdce (bez histologického korelátu) a gastrointestinální změny (léze sliznic, vředy, eroze, hemoragie). Podobně

jako jiné látky, které přímo ovlivňují systém renin-angiotenzin, se prokázalo, že losartan indukuje nežádoucí účinky na pozdní vývoj plodu, vedoucí k úmrtí plodu a malformacím. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Tabletové jádro: Magnesium-stearát (E572) Mikrokrystalická celulóza (E 460) Předbobtnalý kukuřičný škrob Monohydrát laktózy Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) Potah tablety:

Hyprolóza (E463) Oxid titaničitý (E171) 6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení SIDOK 50 mg potahované tablety: Potahované tablety jsou baleny v blistru (Al/PVC-fólie) obsahujícím 10 potahovaných tablet. Krabička obsahuje 30 tablet (3 blistry) a příbalovou informaci. SIDOK 100 mg potahované tablety: Potahované tablety jsou baleny v blistru (Al/PVC-fólie) obsahujícím 15 potahovaných tablet. Krabička obsahuje 30 tablet (2 blistry) a příbalovou informaci. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci a další manipulaci Žádné zvláštní požadavky. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ALKALOID-INT d.o.o., Šlandrova ulica 4, 1231 Ljubljana - Črnuče Slovinsko tel.: +386 1 300 42 90 fax: +386 1 300 42 91 e-mail: info@alkaloid.si

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A ) SIDOK 50 mg potahované tablety: 58/729/10-C SIDOK 100 mg potahované tablety: 58/730/10-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

29.9.2010 10. DATUM REVIZE TEXTU 17.5.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sidok 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje losartanum kalicum 100 mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktózy aj. Podrobněji v příbalové informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

potahované tablety 30 potahovaných tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí! 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ALKALOID-INT d.o.o., Šlandrova ulica 4, 1231 Ljubljana-Črnuče, Slovinsko 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg. č.: 58/730/10-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č. šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ Tablety zapíjejte sklenicí vody. 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Sidok 100 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH BLISTRY 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sidok 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Alkaloid – INT d.o.o. (logo)

3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

LOT: 5.

JINÉ