1

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls51841/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tablety

Sevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

olmesartanum medoxomilum/amlodipinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.- Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.- Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je přípravek Sevikar a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Sevikar užívat3. Jak se přípravek Sevikar užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak přípravek Sevikar uchovávat6. Další informace

1. Co je přípravek Sevikar a k čemu se používáPřípravek Sevikar obsahuje dvě léčivé látky, olmesartan-medoxomil a amlodipin (ve formě amlodipin-besylátu). Obě tyto látky pomáhají upravit vysoký krevní tlak.



Olmesartan-medoxomil patří do skupiny léčiv označovaných jako „antagonisté angiotenzinu II“. Tato léčiva snižují krevní tlak roztažením krevních cév.



Amlodipin patří do skupiny látek označovaných jako „blokátory vápníkových kanálů“. Amlodipin zabraňuje prostupu vápníku do stěny krevních cév, čímž zabraňuje zužováníkrevních cév, a tím rovněž snižuje krevní tlak.

Působení obou těchto látek přispívá k zabránění stažení krevních cév, takže krevní cévy jsou uvolněné a krevní tlak klesá.Sevikar se užívá k léčbě vysokého krevního tlaku u pacientů, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven samotným olmesartan-medoxomilem nebo amlodipinem.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Sevikar užívatNeužívejte přípravek Sevikar

-

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na olmesartan-medoxomil nebo na amlodipin nebo na určitou skupinu blokátorů vápníkových kanálů, dihydropyridiny, nebo na kteroukoli další složku uvedenou v bodu 6.Domníváte-li se, že byste mohl/a být alergický/á, poraďte se před užitím přípravku Sevikar se svým lékařem.

-

jestliže jste déle než 3 měsíce těhotná (užívání přípravku Sevikar je také lepší se vyvarovat v časném těhotenství – viz bod „Těhotenství a kojení“).

-

jestliže máte závažné onemocnění jater, při poruše sekrece žluči nebo blokování odtoku žluči ze žlučníku (např. žlučovými kameny), nebo jestliže máte žloutenku (žluté zbarvení kůže a očí).

-

jestliže máte velmi nízký krevní tlak.

2

-

jestliže trpíte nedostatečným prokrvením tkání s příznaky jako např. nízký krevní tlak, pomalý pulz, rychlý tlukot srdce (šok včetně kardiogenního šoku).Kardiogenním šokem se míní šok kvůli vážným srdečním problémům.

-

jestliže je průtok krve Vaším srdcem bržděn (např. kvůli zúžení aorty (aortální stenóza)).

-

jestliže Vaše srdce pracuje s nízkým výdejem (s následnou dušností nebo periferním otokem) po srdeční příhodě (akutní infarkt myokardu).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Sevikar je zapotřebíJestliže máte některý z uvedených zdravotních problémů, informujte svého lékaře, než začnete užívat tento přípravek:

-

Problémy s ledvinami nebo transplantovaná ledvina.

-

Onemocnění jater.

-

Srdeční selhání nebo problémy se srdečními chlopněmi nebo srdečním svalem.

-

Silné zvracení, průjem, užívání vysokých dávek léků zvyšujících tvorbu moči (diuretik) nebo dieta s nízkým obsahem soli ve stravě.

-

Zvýšená hladina draslíku v krvi.

-

Problémy s nadledvinami (hormony produkující žlázy uložené na horních pólech ledvin).

Stejně jako u jiných léků snižujících krevní tlak by mohl nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů sporuchami prokrvení srdce nebo mozku způsobit infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu. Lékař Vám proto bude pečlivě kontrolovat krevní tlak.

Jestliže se domníváte, že jste těhotná (nebo že byste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Užívání přípravku Sevikar se v časné fázi těhotenství nedoporučuje a přípravek nesmí být užíván, jestliže jste těhotná déle než tři měsíce, protože užívání přípravku v tomto období by mohlo vážně poškodit Vaše dítě (viz bod „Těhotenství a kojení“).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka, jestliže užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době kterýkoli z následujících léků:

-

Doplňky draslíku, náhrady solí obsahující draslík, léky zvyšující tvorbu moči (diuretika) nebo heparin (lék ke zředění krve a prevenci srážení krve). Užívání těchto léků současně spřípravkem Sevikar by Vám mohlo zvýšit hladinu draslíku v krvi.

-

Při současném užívání lithia (lék k léčbě změn nálady a některých druhů deprese) a přípravku Sevikar by se mohla zvýšit toxicita lithia. Jestliže musíte lithium užívat, lékař Vám bude kontrolovat hladinu lithia v krvi.

-

Nesteroidní antirevmatika (NSA, léky k léčbě bolesti, otoků a jiných příznaků zánětu, včetně zánětu kloubů) užívaná současně s přípravkem Sevikar by mohla zvýšit riziko selhání ledvin. Účinek přípravku Sevikar může být nesteroidními antirevmatiky oslaben.

-

Jiné léky snižující krevní tlak, protože účinek přípravku Sevikar může být zesílen.

-

Některá antacida (léky užívané při poruchách trávení nebo při pálení žáhy), protože účinek přípravku Sevikar může být mírně oslaben.

-

Léky k léčbě HIV/AIDS (např. ritonavir, indinavir, nelfinavir) nebo k léčbě plísňových infekcí (např. ketokonazol, itrakonazol).

-

Diltiazem, verapamil (léky užívané při poruchách srdečního rytmu a vysokém krevním tlaku).

-

Rifampicin, erytromycin, klaritromycin (léky k léčbě tuberkulózy nebo jiných infekcí).

-

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bylinný lék.

-

Dantrolen (infúze ke zvládnutí závažných změn tělesné teploty).

-

Simvastatin, lék užívaný ke snížení hladin cholesterolu a tuků (triglyceridů) v krvi.

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a vnedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

3

Užívání přípravku Sevikar s jídlem a pitímPřípravek Sevikar může být užíván s jídlem nebo nezávisle na jídle. Tablety polkněte a zapijte je dostatečným množstvím tekutiny (např. jednou sklenicí vody). Je-li to možné, užívejte Vaši denní dávku přípravku každý den ve stejnou dobu, např. při snídani.Grepfruitová šťáva a grepfruity nesmí být konzumovány lidmi, kteří užívají Sevikar. Je to proto, že grepfruity a grepfruitová šťáva mohou způsobit zvýšení krevních hladin léčivé látky amlodipinu, které může způsobit nepředvídatelné zvýšení účinku přípravku Sevikar na snížení krevního tlaku.

Děti a mladiství (mladší 18 let)Podávání přípravku Sevikar dětem a mladistvým mladším 18 let se nedoporučuje.

Starší pacientiJestliže jste starší 65 let, lékař Vám bude při každém zvyšování dávky pravidelně kontrolovat krevní tlak, aby se ujistil, že se Vám krevní tlak nesnížil příliš.

Černošští pacientiStejně jako u jiných podobných léků může být snižování krevního tlaku přípravkem Sevikar poněkud nižší u černošských pacientů.

Těhotenství a kojeníTěhotenstvíJestliže se domníváte, že jste těhotná (nebo že byste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Lékař Vám obvykle doporučí ukončit užívání přípravku Sevikar dříve, než otěhotníte, nebo ihned jakmile zjistíte, že jste těhotná, a doporučí Vám užívání jiného léku místo přípravku Sevikar.Užívání přípravku Sevikar se v časné fázi těhotenství nedoporučuje a přípravek nesmí být užíván, jestliže jste těhotná déle než tři měsíce, protože užívání přípravku po třetím měsíci těhotenství bymohlo vážně poškodit Vaše dítě.Pokud otěhotníte během léčby přípravkem Sevikar, vyhledejte, prosím, neprodleně lékaře a informujte jej.

KojeníJestliže kojíte nebo začínáte kojit, řekněte to svému lékaři. Užívání přípravku Sevikar se nedoporučuje kojícím matkám. Jestliže si přejete kojit, zejména máte-li novorozené nebo předčasně narozené dítě, lékař Vám může vybrat jiný lék.

Jestliže jste těhotná nebo kojíte, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoli lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůPři léčbě vysokého krevního tlaku byste mohl/a pociťovat ospalost, nevolnost nebo závrať nebo by Vás mohla začít bolet hlava. Pokud pocítíte takové účinky, neřiďte ani neobsluhujte stroje, dokud příznaky nevymizí. Poraďte se se svým lékařem.

3. Jak se přípravek Sevikar užíváVždy užívejte přípravek Sevikar přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.



Obvyklá dávka přípravku Sevikar je 1 tableta denně.



Tablety mohou být užívány s jídlem nebo nezávisle na jídle. Tabletu polkněte a zapijte jidostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody). Tablety nesmíte žvýkat. Neužívejte je s grepfruitovou šťávou.



Je-li to možné, užívejte Vaši denní dávku přípravku každý den ve stejnou dobu, např. při snídani.

4

Jestliže jste užil/a více přípravku Sevikar, než jste měl/aJestliže jste užil/a více přípravku Sevikar, než jste měl/a, mohl/a byste mít nízký krevní tlak s příznaky jako závrať, rychlá nebo pomalá srdeční činnost.Jestliže jste užil/a více přípravku Sevikar, než jste měl/a, nebo pokud přípravek náhodně požilo dítě, vyhledejte ihned lékaře nebo nejbližší stanici první pomoci. Balení tohoto přípravku nebo tuto příbalovou informaci vezměte s sebou.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek SevikarJestliže jste zapomněl/a užít tento přípravek, následující den užijte Vaši obvyklou dávku přípravku. Neužívejte žádné tablety navíc, abyste nahradil/a vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal/a užívat přípravek SevikarJe důležité, abyste pokračoval/a v užívání přípravku Sevikar, dokud Vám lékař neoznámí ukončení léčby.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. Možné nežádoucí účinkyPodobně jako všechny léky může mít i přípravek Sevikar nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Pokud se objeví, jsou často mírné a nevyžadují ukončení léčby.

Následující dva nežádoucí účinky mohou být závažné, přestože postihují jen málo pacientů:

Při léčbě přípravkem Sevikar by se mohly vyskytnout alergické reakce, které mohou postihnout celé tělo, současně s otokem obličeje, úst a/nebo hrtanu se svěděním a vyrážkou. Jestliže se taková reakce objeví, přestaňte užívat přípravek Sevikar a vyhledejte ihned lékaře.

U citlivějších jedinců nebo jako výsledek alergické reakce může přípravek Sevikar způsobit přílišný pokles krevního tlaku. To by mohlo vyvolat závažnou malátnost nebo mdloby. Při výskytu takových obtíží přestaňte užívat přípravek Sevikar, ihned kontaktujte lékaře a lehněte si do vodorovné polohy.

Další možné nežádoucí účinky přípravku Sevikar:Časté (postihující méně než 1 pacienta z 10):Závrať; bolest hlavy; otok kotníků, chodidel, nohou, rukou nebo paží; únava.

Méně časté (postihující méně než 1 pacienta ze 100):Závrať při vzpřimování se; nedostatek energie; brnění a necitlivost v rukou a chodidlech; závrať; bušení srdce; rychlý tlukot srdce; nízký krevní tlak s příznaky jako závrať, malátnost; dechové obtíže; kašel; nevolnost; zvracení; zažívací obtíže; průjem; zácpa; sucho v ústech; bolest v nadbřišku; kožní vyrážka; svalové křeče; bolest v pažích a nohou; bolest zad; časté nucení na moč; sexuální nečinnost; neschopnost erekce nebo udržení erekce; slabost.

Hlášeny byly také změny hodnot některých krevních testů, a to následující:Zvýšení nebo snížení hladiny draslíku v krvi, zvýšení hladiny kreatininu v krvi, zvýšení hladiny kyseliny močové, zvýšení jaterních funkčních testů (hladiny gamaglutamyltransferázy).

Vzácné (postihující méně než 1 pacienta z 1000):Přecitlivělost na přípravek; mdloby; zčervenání a pocit tepla v obličeji; kopřivka; otok obličeje.

Nežádoucí účinky zaznamenané při užívání samotného olmesartan-medoxomilu nebo samotného amlodipinu, ale ne při užívání přípravku Sevikar nebo s vyšší četností:

5

Olmesartan-medoxomilČasté (postihující méně než 1 pacienta z 10):Zánět průdušek; bolest v krku; rýma nebo ucpaný nos; kašel; bolest břicha; střevní chřipka; průjem; zažívací potíže; nevolnost; bolest kloubů nebo kostí; bolest zad; krev v moči; infekce močových cest; bolest hrudníku; příznaky chřipky; bolest. Změny hodnot krevních testů jako zvýšení hladiny tuků (hypertriglyceridemie), močoviny nebo kyseliny močové a zvýšení hodnot testů funkcí jater a svalů.

Méně časté (postihující méně než 1 pacienta ze 100):Snížení počtu krevních destiček, které by mohlo vyvolat snadnou tvorbu podlitin nebo prodloužení krvácivosti; rychlé alergické reakce, které mohou postihnout celé tělo a mohou zapříčinit problémy s dýcháním, stejně jako rychlý pokles krevního tlaku, který může vést až k mdlobám (anafylaktické reakce); angina (bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi, známý jako angina pectoris); svědění; vyrážka na kůži; alergická kožní vyrážka; kopřivka; otok obličeje; bolest svalů; pocit nepohody.

Vzácné (postihující méně než 1 pacienta z 1000):Otok obličeje, úst a/nebo hrtanu; akutní selhání ledvin a nedostatečnost ledvin; letargie.

Amlodipin:Časté (postihující méně než 1 pacienta z 10):Bolest břicha; nevolnost; otok kotníků; ospalost; zčervenání a pocit horkosti v obličeji.

Méně časté (postihující méně než 1 pacienta ze 100):Potíže se spaním; poruchy spánku; změny nálad včetně pocitů úzkosti; deprese; podrážděnost; třes; změny chuti; mdloby; poruchy vidění včetně dvojitého vidění; zvonění v uších (tinitus); zhoršení anginy pectoris (bolest nebo nepříjemný pocit na hrudi); rýma nebo ucpaný nos; vypadávání vlasů; nafialovělé tečky nebo skvrny na kůži v důsledku drobných krvácení (purpura); změna barvy kůže; nadměrné pocení; vyrážka na kůži; svědění; bolest kloubů nebo svalů; problémy při močení; nucení na močení v noci; zvýšená nutnost močení; zvětšení prsů u mužů; bolest na hrudi; bolest, pocit nepohody; zvýšení nebo snížení hmotnosti.

Vzácné (postihující méně než 1 pacienta z 1000):Zmatenost.

Velmi vzácné (postihující méně než 1 pacienta z 10000):Snížení počtu bílých krvinek v krvi, což by mohlo zvýšit riziko infekcí; snížení počtu krevních destiček v krvi, což může mít za následek snadnější tvorbu podlitin nebo prodloužení krvácivosti; vzestup glukózy v krvi; zvýšená napjatost svalů nebo zvýšená resistence k pasivním pohybům (hypertonie); brnění nebo necitlivost v rukou a chodidlech; infarkt myokardu a nepravidelný tlukot srdce; zánět krevních cév; zánět jater nebo slinivky břišní; zbytnění dásní; zánět žaludeční sliznice; vzestup hodnot jaterních enzymů; zežloutnutí kůže a očí; zvýšená citlivost kůže na světlo; alergickéreakce (svědění, vyrážka, otok obličeje, úst a/nebo hrtanu se svěděním a vyrážkou, další alergické obtíže se zánětem a olupováním kůže, někdy život ohrožující).

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. Jak přípravek Sevikar uchovávatUchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Sevikar nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. Další informaceCo přípravek Sevikar obsahujeLéčivými látkami jsou olmesartanum medoxomilum a amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 20 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Sevikar 40 mg/5 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 40 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Sevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 40 mg olmesartanum medoxomilum a 10 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Pomocnými látkami jsou:jádro tablety: předbobtnalý kukuřičný škrob, silicifikovaná mikrokrystalická celulosa, sodná sůlkroskarmelosy, magnesium-stearát.potah tablety: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, makrogol 3350, mastek, oxid titaničitý(E171), žlutý oxid železitý (E172) (jen Sevikar 40 mg/5 mg a Sevikar 40 mg/10 mg), červený oxid železitý (E172) (jen Sevikar 40 mg/10 mg).

Jak přípravek Sevikar vypadá a co obsahuje toto baleníSevikar 20 mg/5 mg: bílé, kulaté potahované tablety s vyraženým „C73“ na jedné straněSevikar 40 mg/5 mg: krémové, kulaté potahované tablety s vyraženým „C75“ na jedné straněSevikar 40 mg/10 mg: hnědočervené, kulaté potahované tablety s vyraženým „C77“ na jedné straně

Velikost balení: 14, 28, 30, 56, 90, 98 a 10x28, 10x30 potahovaných tablet a balení s perforovanými jednodávkovými blistry po 10, 50 a 500 potahovaných tabletách

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobceDržitel rozhodnutí o registraci:Daiichi Sankyo Europe GmbH, 81366 Mnichov, Nĕmecko

Výrobce:Daiichi Sankyo Europe GmbH, Pfaffenhofen/Ilm, NěmeckoBerlin-Chemie AG, 12489 Berlín, Německo

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:Rakousko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgBelgie: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgČeská republika: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgDánsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgFinsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgFrancie: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgNěmecko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgŘecko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgMaďarsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mg

7

Island: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgIrsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgItálie: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgLucembursko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgNizozemsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgNorsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgPolsko: Sevikar 20 mg+5 mg, Sevikar 40 mg+5 mg, Sevikar 40 mg+10 mgPortugalsko: Sevikar 20 mg+5 mg, Sevikar 40 mg+5 mg, Sevikar 40 mg+10 mgRumunsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgSlovensko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgŠpanělsko: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mgVelká Británie: Sevikar 20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/10 mg

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 17.8.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls51841/2012a příloha k sp. zn. sukls259448/2011

Souhrn údajů o přípravku

1. Název přípravkuSevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

2. Kvalitativní a kvantitativní složeníSevikar 20 mg/5 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 20 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Sevikar 40 mg/5 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 40 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Sevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety:1 potahovaná tableta obsahuje 40 mg olmesartanum medoxomilum a 10 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. Léková formaPotahované tablety

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tablety:Bílé, kulaté potahované tablety s vyraženým „C73“ na jedné straně

Sevikar 40 mg/5 mg, potahované tablety:Krémové, kulaté potahované tablety s vyraženým „C75“ na jedné straně

Sevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety:Hnědočervené, kulaté potahované tablety s vyraženým „C77“ na jedné straně

4. Klinické údaje4.1 Terapeutické indikaceLéčba esenciální hypertenze.

Sevikar je určen dospělým pacientům, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven olmesartan-medoxomilem nebo amlodipinem v monoterapii (viz bod 4.2 a bod 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podáníDospělíDoporučené dávkování přípravku Sevikar je 1 potahovaná tableta denně.

Sevikar 20 mg/5 mg smí být podáván pacientům, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven 20 mg olmesartan-medoxomilu nebo 5 mg amlodipinu.

Sevikar 40 mg/5 mg smí být podáván pacientům, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven přípravkem Sevikar 20 mg/5 mg.

Sevikar 40 mg/10 mg smí být podáván pacientům, jejichž krevní tlak není dostatečně upraven přípravkem Sevikar 40 mg/5 mg.

Před převedením na fixní kombinaci se doporučuje postupná titrace dávek jednotlivých složek. Kde je to klinicky vhodné, lze zvážit přímé převedení z monoterapie na fixní kombinaci.

Pacienti užívající tablety s olmesartan-medoxomilem a amlodipinem odděleně mohou být převedeni na přípravek Sevikar obsahující stejné dávky obou látek.

Sevikar lze užívat s jídlem nebo nezávisle na jídle.

Starší pacienti (65 let a starší)U starších pacientů není obvykle nutné upravovat doporučené dávkování, ale zvyšování dávkování musí být prováděno opatrně (viz bod 4.4 a 5.2). Pokud je třeba zvyšovat dávkování až na maximální dávku 40 mg olmesartan-medoxomilu denně, krevní tlak musí být pečlivě kontrolován.

Poškození ledvinMaximální dávka olmesartan-medoxomilu u pacientů s lehkým až středně závažným poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu 20–60 ml/min) je 20 mg olmesartan-medoxomilu jednou denně, a to z důvodu nedostatku zkušeností s vyšším dávkováním u této skupiny pacientů. Podávání přípravku Sevikar pacientům se závažným poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu  20 ml/min) se nedoporučuje (viz bod 4.4, 5.2).U pacientů se středně závažným poškozením funkce ledvin se doporučuje kontrolování hladiny draslíku a kreatininu.

Poškození jaterPacientům s lehkým až středně závažným poškozením funkce jater má být přípravek Sevikar podáván s opatrností (viz bod 4.4, 5.2).U pacientů se středně závažným poškozením funkce jater se doporučuje začínat dávkou 10 mg olmesartan-medoxomilu jednou denně, maximální dávka nesmí překročit 20 mg jednou denně. U pacientů s poškozením funkce jater, kteří již užívají diuretika a/nebo jiná antihypertenziva, se doporučuje pečlivé kontrolování krevního tlaku a funkcí ledvin. Zkušenosti s podáním olmesartan-medoxomilu pacientům se závažným poškozením funkce jater nejsou.Stejně jako u ostatních antagonistů kalcia je poločas amlodipinu prodloužen u pacientů s poškozenými funkcemi jater, doporučení pro dávkování nebyla ustavena. Proto má být přípravek Sevikar podáván těmto pacientům s opatrností. Farmakokinetika amlodipinu při závažném poškození jater nebyla studována. Léčba pacientů s poškozenými funkcemi jater by měla být zahajována nejnižší dávkou amlodipinu, která by se poté měla pomalu upravovat. Užívání přípravku Sevikar pacienty se závažným poškozením jater je kontraindikováno (viz. bod 4.3).

Pediatrická populaceBezpečnost a účinnost přípravku Sevikar nebyla u dětí a mladistvých pod 18 let stanovena. Nejsou dostupná žádná data.

Způsob podání:Tablety mají být polykány a zapíjeny dostatečným množstvím tekutiny (např. jednou sklenicí vody). Tablety se nesmí žvýkat a mají být užívány každý den ve stejnou dobu.

4.3 KontraindikacePřecitlivělost na léčivé látky, na deriváty dihydropyridinu nebo na kteroukoli z pomocných látek (viz bod 6.1)Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6)Závažná nedostatečnost jater a obstrukce žlučových cest (viz bod 5.2)

Vzhledem k obsahu amlodipinu je přípravek Sevikar kontraindikován také u pacientů s:

-

závažnou hypotenzí

-

šokem (včetně kardiogenního šoku)

-

obstrukcí výtokového traktu levé srdeční komory (např. vysoký stupeň aortální stenózy)

-

hemodynamicky nestabilním srdečním selháním po akutním infarktu myokardu

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použitíPacienti s hypovolemií nebo deplecí sodíkuU pacientů s nedostatkem tekutin a/nebo sodíku po intenzivní léčbě diuretiky, omezení soli ve stravě, průjmu nebo zvracení se může objevit symptomatická hypotenze, zejména po první dávce. Před podáním přípravku Sevikar se doporučuje úprava takového stavu nebo pečlivé sledování pacienta lékařem na počátku léčby.

Jiné stavy se stimulací systému renin-angiotenzin-aldosteronU pacientů, jejichž tonus cév a funkce ledvin závisejí převážně na činnosti systému renin-angiotenzin-aldosteron (např. u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo základním onemocněním ledvin, včetně stenózy renální arterie), byla léčba jinými léčivými přípravky ovlivňujícími tento systém, např. antagonisty angiotenzinu II, spojena s akutní hypotenzí, azotemií, oligurií nebo vzácně s akutním selháním ledvin.

Renovaskulární hypertenzePokud jsou pacienti s bilaterální stenózou renálních arterií nebo stenózou renální arterie jediné fungující ledviny léčeni léčivými přípravky, které ovlivňují systém renin-angiotenzin-aldosteron, je utěchto pacientů zvýšené riziko závažné hypotenze a renální insuficience.

Renální insuficience a transplantace ledvinPokud užívají Sevikar pacienti s poškozenými funkcemi ledvin, doporučuje se pravidelné kontrolování draslíku v séru a hladin kreatininu. Podávání přípravku Sevikar pacientům se závažným poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu  20 ml/min) se nedoporučuje (viz bod 4.2, 5.2). S podáváním přípravku Sevikar pacientům po nedávné transplantaci ledvin nebo pacientům s poškozením ledvin vterminální fázi (tj. clearance kreatininu  12 ml/min) nejsou zkušenosti.

Poškození jaterPacienti s poškozením funkce jater jsou vystaveni působení amlodipinu a olmesartan-medoxomilu ve zvýšené míře (viz bod 5.2). Je-li Sevikar podáván pacientům s lehkým až středně závažným poškozením jater, je třeba těmto pacientům věnovat pozornost. U pacientů se středně závažným poškozením jater nesmí dávka olmesartan-medoxomilu překročit 20 mg (viz bod 4.2). U pacientů s poškozenými funkcemi jater má být podávání amlodipinu zahajováno nejnižší dávkou z rozsahu dávek a zahajování léčby i zvyšování dávky má být prováděno opatrně. Podávání přípravku Sevikarpacientům se závažným poškozením funkce jater je kontraindikováno (viz bod 4.3).

HyperkalemieStejně jako u jiných antagonistů angiotenzinu II a ACE inhibitorů se v průběhu léčby může objevit hyperkalemie, zejména při poškození ledvin a/nebo srdečním selhání (viz bod 4.5). U takto ohrožených pacientů se doporučuje pečlivé sledování hladin draslíku v séru.Současné podávání doplňků draslíku, kalium šetřících diuretik, náhrad solí obsahujících draslík nebo jiných léčivých přípravků, které by mohly zvyšovat hladinu draslíku (např. heparin atd.), má býtprováděno s opatrností a za častého kontrolování hladin draslíku.

LithiumStejně jako u jiných antagonistů angiotenzinu II se současné užívání přípravku Sevikar a lithia nedoporučuje (viz bod 4.5).

Stenóza aortální nebo mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatieProtože přípravek Sevikar obsahuje amlodipin, je stejně jako u všech ostatních vazodilatancií indikována u pacientů se stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií zvláštní opatrnost.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním hyperaldosteronismem obvykle neodpovídají na léčbu antihypertenzivy působícími inhibici systému renin-angiotenzin-aldosteron. Proto se podávání přípravku Sevikar těmto pacientům nedoporučuje.

Srdeční selháníU citlivých jedinců lze v důsledku inhibice systému renin-angiotenzin-aldosteron očekávat změny funkcí ledvin. U pacientů se závažným srdečním selháním, jejichž funkce ledvin by mohly záviset na činnosti systému renin-angiotenzin-aldosteron, byla léčba ACE inhibitory a antagonisty angiotenzinu spojena s oligurií a/nebo progresivní azotemií a (vzácně) akutním selháním ledvin a/nebo úmrtím.

Blokátory kalciových kanálů, jako je amlodipin obsažený v přípravku Sevikar, mají být podávány opatrně pacientům se srdečním selháním, protože by mohly zvyšovat riziko budoucích kardiovaskulárních příhod a mortality. V dlouhodobé, placebem kontrolované studii byl amlodipin podáván pacientům se závažným srdečním selháním (NYHA III a IV). Hlášená incidence pulmonálního edému byla vyšší ve skupině užívající amlodipin než ve skupině užívající placebo (viz bod 5.1).

Etnické rozdílyStejně jako u všech ostatních antagonistů angiotenzinu II může být antihypertenzivní působení přípravku Sevikar u černošských pacientů poněkud nižší než u jiných pacientů, zřejmě vzhledem kvyšší prevalenci stavů s nízkou hladinou reninu v černošské populaci s hypertenzí.

Starší pacientiU starších pacientů by se měla dávka upravovat s opatrností (viz bod 5.2).

TěhotenstvíAntagonisté angiotenzinu II nesmí být podáváni v těhotenství. Pokud není pokračování léčby antagonisty angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky, které chtějí otěhotnět, by měly být převedeny na alternativní antihypertenziva, u kterých je prokázána bezpečnost při užívání vtěhotenství. Pokud je těhotenství zjištěno během léčby, léčba antagonisty angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a je-li to vhodné, musí být zahájena alternativní léčba (viz bod 4.3 a 4.6).

JinéStejně jako u jiných antihypertenziv může prudký pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo ischemickým cerebrovaskulárním onemocněním vyústit v infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Interakce přicházející v úvahu v souvislosti s přípravkem Sevikar:

Interakce přicházející v úvahu při souběžném užívání

Jiná antihypertenzivaAntihypertenzivní působení přípravku Sevikar může být zvýšeno souběžným užíváním jiných antihypertenziv (např. alfa-blokátorů, diuretik).

Interakce přicházející v úvahu v souvislosti s olmesartan-medoxomilem obsaženým v přípravku Sevikar:

Souběžné užívání se nedoporučuje

Léčivé přípravky ovlivňující hladinu draslíkuSoučasné užívání kalium-šetřících diuretik, doplňků draslíku, náhrad solí obsahujících draslík nebo léčivých přípravků, které by mohly zvyšovat hladinu draslíku v séru (např. heparin, ACE inhibitory), by mohlo vést ke zvýšení draslíku v séru (viz bod 4.4). Pokud mají být v kombinaci s přípravkem Sevikar předepsány léčivé přípravky, které ovlivňují hladinu draslíku, doporučuje se sledování hladiny draslíku v séru.

LithiumPři souběžném podávání lithia s ACE inhibitory a vzácně s antagonisty angiotenzinu II bylo hlášeno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a toxicity lithia. Proto se souběžné užívání přípravku Sevikar a lithia nedoporučuje (viz bod 4.4). Ukáže-li se, že souběžné užívání přípravku Sevikar a lithia je nutné, doporučuje se pečlivé sledování hladin lithia v séru.

Souběžné užívání vyžaduje opatrnost

Nesteroidní antirevmatika (NSA) včetně selektivních inhibitorů COX-2, acetylsalicylové kyseliny ( 3 g/den) a neselektivních NSAPokud jsou antagonisté angiotenzinu II podáváni souběžně s NSA, může dojít k oslabení antihypertenzivního působení. Navíc souběžné užívání antagonistů angiotenzinu II a NSA by mohlo zvýšit riziko zhoršení funkcí ledvin a mohlo by vést ke zvýšení draslíku v séru. Proto se při zahajování současné léčby doporučuje sledování funkcí ledvin a přiměřená hydratace pacienta.

Další informacePři léčbě antacidy (hydroxid hlinitý, hořečnatý) bylo pozorováno mírné snížení biologické dostupnosti olmesartanu.

Olmesartan-medoxomil neměl významný vliv na farmakokinetiku nebo farmakodynamiku warfarinu ani na farmakokinetiku digoxinu. Souběžné podávání olmesartan-medoxomilu s pravastatinem nemělo u zdravých dobrovolníků klinicky významný vliv na farmakokinetiku obou látek.

Olmesartan neměl in vitro klinicky významný inhibiční účinek na enzymy lidského cytochromu P450 1A1/2, 2A6, 2C8/9, 2C19, 2D6, 2E1 a 3A4 a neměl žádný nebo minimální indukční účinek na aktivitu cytochromu P450 u potkanů. Klinicky významné interakce mezi olmesartanem a léčivými přípravky metabolizovanými výše zmíněnými enzymy cytochromu P450 se nepředpokládají.

Interakce přicházející v úvahu v souvislosti s amlodipinem obsaženým v přípravku Sevikar:

Účinky jiných léčivých produktů na amlodipinInhibitory CYP3A4Současné užívání amlodipinu se silnými nebo středně silnými inhibitory CYP3A4 (inhibitory proteáz, azolová antimykotika, makrolidy jako erytromycin nebo klaritromycin, verapamil nebo diltiazem) by mohlo vyvolat signifikantní zvýšení expozice amlodipinem. Klinický význam těchto farmakokinetických změn by mohl být výraznější u starších pacientů. Proto může být potřebné klinické sledování a úprava dávky.

Induktory CYP3A4Žádná data týkající se účinku CYP3A4 induktorů na amlodipin nejsou dostupná. Souběžné podávání CYP3A4 induktorů (např. rifampicin, hypericum perforatum) by mohlo snížit koncentraci amlodipinu v plasmě. Amlodipin, souběžně užívaný s CYP3 induktory, by měl být podáván s opatrností.

Užívání amlodipinu s grepfruity nebo grepfruitovou šťávou se nedoporučuje, protože biologická dostupnost by mohla být některých pacientů zvýšena, což by mohlo vést ke zvýšení hypotenzivního účinku.

Dantrolen (infúze): U zvířat jsou ve spojitosti s hyperkalemií po podání verapamilu a i.v. dantrolenu pozorovány letální ventrikulární fibrilace a kardiovaskulární kolaps. Vzhledem k riziku hyperkalemie se doporučuje vyhnout se současnému podávání blokátorů kalciových kanálů, jako je amlodipin, u pacientů náchylných k maligní hypertermii a při zvládání maligní hypertermie.

Účinek amlodipinu na jiné léčivé přípravkyÚčinek amlodipinu na snížení krevního tlaku zvyšuje tlak snižující účinek dalších antihypertenziv.

Ve studiích klinických interakcí amlodipin neovlivňoval farmakokinetiku atorvastatinu, digoxinu,, warfarinu ani cyklosporinu.

Simvastatin: Současné užívání několikanásobných dávek 10 mg amlodipinu s 80 mg simvastatinu vyústilo v 77% zvýšení expozice simvastatinem ve srovnání s případy, kdy byl simvastatin podáván samostatně. U pacientů užívajících amlodipin omezte dávku simvastatinu na 20 mg denně.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství (viz bod 4.3)O užívání přípravku Sevikar těhotnými pacientkami nejsou údaje. Studie reprodukční toxicity na zvířatech nebyly s přípravkem Sevikar provedeny.

Olmesartan-medoxomil (léčivá látka přípravku Sevikar)Užívání antagonistů angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz bod 4.4). Užívání antagonistů angiotenzinu II je kontraindikováno ve druhém a třetím trimestru těhotenství (viz bod 4.3 a 4.4).

Epidemiologické údaje týkající se rizika teratogenity po užívání ACE inhibitorů v prvním trimestru těhotenství nebyly průkazné; malé zvýšení rizika však nelze vyloučit. Protože epidemiologické údaje zkontrolovaných studií týkajících se rizik užívání antagonistů angiotenzinu II chybí, v celé této skupině léků by se mohla vyskytovat podobná rizika. Pokud není pokračování léčby blokátory angiotenzinu považováno za nezbytné, pacientky, které chtějí otěhotnět, musí být převedeny na alternativní antihypertenziva, u kterých byla prokázána bezpečnost při užívání v těhotenství. Pokud dojde kotěhotnění v průběhu léčby, léčba antagonisty angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a je-li to potřebné, musí být zahájena alternativní léčba.

Je prokázáno, že užívání antagonistů angiotenzinu II v druhém a třetím trimestru těhotenství indukuje u lidí fetotoxicitu (pokles renálních funkcí, oligohydramnion, retardace osifikace lebky) a neonatální toxicitu (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz bod 5.3).

Pokud byla žena vystavena působení antagonistů angiotenzinu II ve druhém trimestru či později, doporučuje se ultrazvukové vyšetření lebky a funkcí ledvin. Kojenci, jejichž matky užívaly antagonisty angiotenzinu II, musí být pečlivě sledováni kvůli hypotenzi (viz bod 4.3 a 4.4).

Amlodipin (léčivá látka přípravku Sevikar)Údaje získané od omezeného počtu exponovaných těhotných žen neprokazují, že amlodipin nebo jiní antagonisté kalcia mají škodlivý vliv na zdraví plodu. Existuje však riziko prolongovaného porodu.

Proto se užívání přípravku Sevikar v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje a je kontraindikováno ve druhém a třetím trimestru těhotenství (viz bod 4.3 a 4.4).

KojeníOlmesartan se vylučuje do mléka samic potkanů. Avšak není známo, zda olmesartan prostupuje do mateřského mléka i u lidí. Není známo, zda se amlodipin vylučuje do mateřského mléka. Podobné blokátory kalciových kanálů dihydropyridinového typu se do mateřského mléka vylučují.Protože nejsou k dispozici žádné informace o užívání olmesartanu a amlodipinu v období kojení, užívání přípravku Sevikar se nedoporučuje a preferují se alternativní léky s lépe stanoveným bezpečnostním profilem v období kojení, a to zejména pokud je kojeno novorozené nebo předčasně narozené dítě.

FertilitaU některých pacientů léčených blokátory kalciových kanálů byly hlášeny reverzibilní biochemické změny v hlavičce spermií. Klinická data týkající se možného vlivu amlodipinu na fertilitu nejsou dostatečná. V jedné studii na potkanech byly zjištěny nežádoucí účinky na fertilitu samců (viz. bod 5.3).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat strojeSevikar může mít zanedbatelný nebo mírný vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.U pacientů užívajících antihypertenziva se může příležitostně objevit závrať, bolest hlavy, nevolnost nebo únava, které mohou zhoršit schopnost reagovat. Opatrnost se doporučuje zejména na počátku léčby.

4.8 Nežádoucí účinky

SevikarNejčastěji hlášenými nežádoucími účinky během léčby přípravkem Sevikar jsou periferní edém (11,3 %), bolest hlavy (5,3 %) a závrať (4,5 %).

Nežádoucí účinky přípravku Sevikar z klinických studií, poregistračních studií bezpečnosti a spontánního hlášení jsou shrnuty v tabulce uvedené níže spolu s nežádoucími účinky samotných složek olmesartan medoxomilu a amlodipinu podle známého bezpečnostníhoprofilu těchto látek.

Pro klasifikaci výskytu nežádoucích účinků se používá následující terminologie:Velmi časté ( 1/10)Časté ( 1/100 až 1/10)Méně časté ( 1/1000 až 1/100)Vzácné ( 1/10000 až 1/1000)Velmi vzácné (1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Třídy orgánových systémů podle databáze MedDRA

Nežádoucí účinky

Frekvence

kombinace Olmesartan/Amlodipin

Olmesartan

Amlodipin

Poruchy krve a lymfatického systému

Leukocytopenie

Velmi vzácné

Trombocytopenie

Méně časté

Velmi vzácné

Poruchy imunitního systému

Alergické reakce/Přecitlivělost na léčivou látku

Vzácné

Velmi vzácné

Anafylaktická reakce

Méně časté

Poruchy metabolismu a

Hyperglykémie

Velmi vzácné

Hyperkalémie

Méně časté

Vzácné

výživy

Hypertriglyceridémie

Časté

Hyperurikémie

Časté

Psychiatrické poruchy

Zmatenost

Vzácné

Deprese

Méně časté

Nespavost

Méně časté

Podrážděnost

Méně časté

Pokles libida

Méně časté

Změny nálady (včetně úzkosti)

Méně časté

Poruchy nervového systému

Závrať

Časté

Časté

Časté

Dysgeuzie

Méně časté

Bolest hlavy

Časté

Časté

Časté (především na začátku léčby)

Hypertonie

Velmi vzácné

Hypestezie

Méně časté

Méně časté

Letargie

Méně časté

Parestezie

Méně časté

Méně časté

Periferní neuropatie

Velmi vzácné

Posturální závrať

Méně časté

Poruchy spánku

Méně časté

Somnolence

Časté

Synkopa

Vzácné

Méně časté

Třes

Méně časté

Poruchy oka

Porucha vidění (včetně diplopie)

Méně časté

Poruchy ucha a labyrintu

Zvonění v uších

Méně časté

Závrať

Méně časté

Méně časté

Srdeční poruchy

Angina pectoris

Méně časté

Méně časté (včetně agravace anginy pectoris)

Arytmie (včetně bradykardie, tachykardie komor a fibrilace síní)

Velmi vzácné

Infarkt myokardu

Velmi vzácné

Palpitace

Méně časté

Méně časté

Tachykardie

Méně časté

Cévní poruchy

Hypotenze

Méně časté

Vzácné

Méně časté

Ortostatická hypotenze

Méně časté

Zčervenání

Vzácné

Časté

Vaskulitida

Velmi vzácné

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Bronchitida

Časté

Kašel

Méně časté

Časté

Velmi vzácné

Dyspnoe

Méně časté

Méně časté

Faryngitida

Časté

Rýma

Časté

Méně časté

Gastrointestinální poruchy

Bolest břicha

Časté

Časté

Střevní změny (včetně průjmu a zácpy)

Méně časté

Zácpa

Méně časté

Průjem

Méně časté

Časté

Sucho v ústech

Méně časté

Méně časté

Dyspepsie

Méně časté

Časté

Méně časté

Gastritida

Velmi vzácné

Gastroenteritida

Časté

Gingivální hyperplasie

Velmi vzácné

Nausea

Méně časté

Časté

Časté

Pankreatitida

Velmi vzácné

Bolest v nadbřišku

Méně časté

Zvracení

Méně časté

Méně časté

Méně časté

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení jaterních enzymů

Časté

Velmi vzácné (většinou odpovídající cholestáze)

Hepatitida

Velmi vzácné

Žloutenka

Velmi vzácné

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Alopecie

Méně časté

Angioneurotický edém

Vzácné

Velmi vzácné

Alergická dermatitida

Méně časté

Multiformní erytém

Velmi vzácné

Exantém

Méně časté

Méně časté

Exfoliativní dermatitida

Velmi vzácné

Hyperhidróza

Méně časté

Fotosenzitivita

Velmi vzácné

Pruritus

Méně časté

Méně časté

Purpura

Méně časté

Quinckeho edém

Velmi vzácné

Vyrážka

Méně časté

Méně časté

Méně časté

Změna barvy kůže

Méně časté

Stevens-Johnsonův syndrom

Velmi vzácné

Kopřivka

Vzácné

Méně časté

Velmi vzácné

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Otok kotníků

Časté

Artralgie

Méně časté

Artritida

Časté

Bolest zad

Méně časté

Časté

Méně časté

Svalové spasmy

Méně časté

Vzácné

Méně časté

Myalgie

Méně časté

Méně časté

Bolest končetin

Méně časté

Bolest kostí

Časté

Poruchy ledvin a močových cest

Akutní ledvinové selhání

Vzácné

Krev v moči

Časté

Zvýšená frekvence močení

Méně časté

Poruchy močení

Méně časté

Nykturie

Méně časté

Polakisurie

Méně časté

Ledvinová nedostatečnost

Vzácné

Infekce močových cest

Časté

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Erektilní dysfunkce/impotence

Méně časté

Méně časté

Gynekomastie

Méně časté

Celkové poruchy a reakce v místěaplikace

Astenie

Méně časté

Méně časté

Méně časté

Bolest na hrudi

Časté

Méně časté

Edém obličeje

Vzácné

Méně časté

Únava

Časté

Časté

Časté

Příznaky podobné chřipce

Časté

Letargie

Vzácné

Malátnost

Méně časté

Méně časté

Edém

Časté

Časté

Bolest

Časté

Méně časté

Periferní edém

Časté

Časté

Pitting edém

Časté

Vyšetření

Zvýšení kreatininu v krvi Méně časté

Vzácné

Zvýšení kreatinin fosfokinázy v krvi

Časté

Snížení draslíku v krvi

Méně časté

Zvýšení močoviny v krvi

Časté

Zvýšení kyseliny močové v krvi

Méně časté

Zvýšení gamaglutamyltransferázy v krvi

Méně časté

Snížení hmotnosti

Méně časté

Zvýšení hmotnosti

Méně časté

V časové souvislosti s užíváním blokátorů receptorů pro angiotenzin II byly hlášeny jednotlivépřípady rhabdomyolýzy. U pacientů léčených amlodipinem byly hlášeny jednotlivé případy extrapyramidálního syndromu.

4.9 PředávkováníPříznakyZkušenosti s předávkováním přípravkem Sevikar nejsou. Nejpravděpodobnějšími účinky olmesartan-medoxomilu při předávkování jsou hypotenze a tachykardie, s bradykardií by bylo možné se setkat při stimulaci parasympatiku (vagu). Při předávkování amlodipinem lze očekávat nadměrnou periferní vazodilataci s výraznou hypotenzí a možná i reflexní tachykardii. Hlášena byla výrazná, potenciálnědlouhotrvající, systémová hypotenze až po šok s fatálním vyústěním.

LéčbaPokud k požití došlo v nedávné době, v úvahu může připadat výplach žaludku. U zdravých lidí bylo prokázáno, že podání živočišného uhlí ihned nebo do 2 hodin po požití amlodipinu značně snižuje absorpci amlodipinu.Klinicky významná hypotenze v důsledku předávkování přípravkem Sevikar vyžaduje aktivní podporu kardiovaskulárního systému včetně pečlivého sledování funkcí srdce a plic, zvednutí končetin a péče o objem cirkulujících tekutin a tvorbu moči. Při obnově tonu cév a krevního tlaku může být prospěšnépodání vasokonstrikční látky, a to za předpokladu, že k jejímu použití není žádná kontraindikace. Intravenózní podání kalcium-glukonátu může být užitečné při snaze zvrátit účinek blokády kalciových kanálů.Protože amlodipin se značně váže na proteiny, dialýza není pravděpodobně přínosná. Dialyzovatelnost olmesartan-medoxomilu není známa.

5. Farmakologické vlastnosti5.1 Farmakodynamické vlastnostiFarmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II a blokátory kalciových kanálůATC kód: C09DB02

Mechanismus účinku

Sevikar je kombinací antagonisty angiotenzinu II, olmesartan-medoxomilu, a blokátoru kalciovýchkanálů, amlodipin-besylátu. Kombinace těchto léčivých látek má aditivní antihypertenzivní účinek, snižuje krevní tlak více než samotně podávané jednotlivé složky.

Klinická účinnost a bezpečnost

SevikarVe dvojitě zaslepené, randomizované, placebem kontrolované studii, která trvala 8 týdnů a zahrnovala 1940 pacientů (71 % bělošských pacientů a 29 % pacientů jiného původu), léčba každou silou kombinace přípravku Sevikar vedla k významně vyššímu snížení diastolického a systolického krevního

tlaku

než

léčba

příslušnými

látkami

v

monoterapii.

Průměrná

změna

systolického/diastolického krevního tlaku byla závislá na dávce: -24/-14 mmHg (kombinace 20 mg/5 mg), -25/-16 mmHg (kombinace 40 mg/5 mg) a -30/-19 mmHg (kombinace 40 mg/10 mg).Sevikar 40 mg/5 mg snížil systolický/diastolický krevní tlak vsedě o dalších 2,5/1,7 mmHg oproti přípravku Sevikar 20 mg/5 mg. Obdobně Sevikar 40 mg/10 mg snížil systolický/diastolický krevní tlak vsedě o dalších 4,7/3,5 mmHg oproti přípravku Sevikar 40 mg/5 mg.Procento pacientů, u kterých bylo dosaženo cílového krevního tlaku ( 140/90 mmHg u pacientů bez diabetu a  130/80 mmHg u pacientů s diabetem), bylo 42,5 %, 51,0 % a 49,1 % u přípravku Sevikar20 mg/5 mg, Sevikar 40 mg/5 mg a Sevikar 40 mg/10 mg.Podstatné části antihypertenzivního účinku přípravku Sevikar bylo obvykle dosaženo již v prvních dvou týdnech léčby.

Druhá dvojitě zaslepená, randomizovaná, placebem kontrolovaná studie hodnotila účinnost přidání amlodipinu při léčbě bělošských pacientů, jejichž krevní tlak nebyl dostatečně upraven osmitýdenní monoterapií 20 mg olmesartan-medoxomilu. U pacientů, kteří pokračovali v užívání pouze 20 mg olmesartan-medoxomilu, se systolický/diastolický krevní tlak po dalších osmi týdnech léčby snížil o -10,6/-7,8 mmHg. Přidání 5 mg amlodipinu po dobu osmi týdnů snížilo systolický/diastolický krevní tlak o -16,2/-10,6 mmHg (p = 0,0006).Procento pacientů, u kterých bylo dosaženo cílového krevního tlaku ( 140/90 mmHg u pacientů bez diabetu a  130/80 mmHg u pacientů s diabetem), bylo 44,5 % u kombinace 20 mg/5 mg v porovnání s 28,5 % ve skupině užívající 20 mg olmesartan-medoxomilu.

Další studie hodnotila přidání různých dávek olmesartan-medoxomilu při léčbě bělošských pacientů, jejichž krevní tlak nebyl dostatečně upraven osmitýdenní monoterapií 5 mg amlodipinu. U pacientů, kteří pokračovali v užívání pouze 5 mg amlodipinu, se systolický/diastolický krevní tlak po dalších osmi týdnech léčby snížil o -9,9/-5,7 mmHg. Přidání 20 mg olmesartan-medoxomilu snížilo systolický/diastolický krevní tlak o -15,3/-9,3 mmHg, přidání 40 mg olmesartan-medoxomilu snížilo systolický/diastolický krevní tlak o -16,7/-9,5 mmHg (p  0,0001). Procento pacientů, u kterých bylo dosaženo cílového krevního tlaku ( 140/90 mmHg u pacientů bez diabetu a  130/80 mmHg u pacientů s diabetem), bylo 29,9 % ve skupině, která pokračovala v užívání pouze 5 mg amlodipinu, a53,5 % ve skupině užívající přípravek Sevikar 20 mg/5 mg, resp. 50,5 % ve skupině užívající přípravek Sevikar 40 mg/5 mg.

Randomizovaná data porovnávající u pacientů s nekompenzovanou hypertenzí užívání středně vysoké dávky přípravku Sevikar s užíváním maximální dávky amlodipinu nebo olmesartanu v monoterapiinejsou k dispozici.

Tři studie potvrdily, že snižování krevního tlaku přípravkem Sevikar při podání jednou denně přetrvává po celý dávkovací interval, tj. 24 hodin, přičemž poměr through-to-peak byl 71 % až 82 % systolické a diastolické odpovědi a 24 hodinová účinnost byla potvrzena ambulantním monitorovánímkrevního tlaku.

Antihypertenzivní účinek přípravku Sevikar byl bez ohledu na věk a pohlaví téměř stejný. Téměř stejný antihypertenzivní účinek byl zaznamenán i u pacientů s diabetem a bez diabetu.

Ve dvou otevřených nerandomizovaných rozšířených studiích byla přetrvávající účinnost přípravku Sevikar 40 mg/5 mg prokázána po jednom roce užívání u 49–67 % pacientů.

Olmesartan-medoxomil (léčivá látka přípravku Sevikar)Olmesartan-medoxomil, který je součástí přípravku Sevikar, je selektivním antagonistou na receptorech typu 1 (AT1) pro angiotenzin II. Olmesartan-medoxomil se rychle přeměňuje na farmakologicky účinný metabolit olmesartan. Angiotenzin II je primárně vazoaktivním hormonem systému renin-angiotenzin-aldosteron a hraje významnou úlohu v patofyziologii hypertenze. Účinky angiotenzinu II zahrnují vazokonstrikci, stimulaci syntézy a uvolňování aldosteronu, stimulaci srdce a reabsorpci sodíku v ledvinách. Olmesartan blokuje vazokonstrikční účinek angiotenzinu II a jeho vliv na sekreci aldosteronu, a to potlačením jeho vazby na AT1 receptor ve tkáních včetně hladké svaloviny cév a nadledvinek. Účinek olmesartan-medoxomilu závisí na zdroji a cestě syntézy angiotenzinu II. Selektivní antagonismus olmesartanu na receptorech pro angiotenzin II (AT1) způsobuje zvýšení hladiny reninu v plasmě, zvýšení koncentrace angiotenzinu I a II a pokles koncentrace aldosteronu vplasmě.

Olmesartan-medoxomil vyvolává při hypertenzi na dávce závislé, dlouhodobé snížení arteriálního krevního tlaku. Hypotenze po první dávce, tachyfylaxe při dlouhodobé léčbě ani reboud hypertenze po náhlém ukončení léčby nebyly zaznamenány.

Při podání jedenkrát denně vyvolává olmesartan-medoxomil u pacientů s hypertenzí účinné a plynulé snížení krevního tlaku po celých 24 hodin. Podání jedenkrát denně způsobuje téměř stejné snížení krevního tlaku jako podání stejného množství celkové denní dávky dvakrát denně.

Při nepřerušované léčbě je maximálního snížení krevního tlaku dosaženo do 8 týdnů po zahájení léčby, i když podstatná část hypotenzivního působení je patrná již po 2 týdnech léčby.

Vliv olmesartan-medoxomilu na mortalitu a morbiditu dosud není znám.

Amlodipin (léčivá látka přípravku Sevikar)Amlodipin, který je také součástí přípravku Sevikar, je blokátorem kalciových kanálů, což znamená, že potlačuje transport iontů vápníku skrze kanály L-typu, které jsou závislé na potenciálech, přes membrány do srdce a hladké svaloviny. Experimentální data prokazují, že amlodipin se váže na dihydropyridinová i nedihydropyridinová vazebná místa. Amlodipin je relativně selektivní vůči cévám, přičemž na buňky hladké svaloviny cév účinkuje více než na buňky srdečního svalu. Antihypertenzivní účinek amlodipinu se odvozuje od přímého relaxačního působení na hladkou svalovinu arterií, což vede ke snížení periferního odporu a tím i krevního tlaku.

U pacientů s hypertenzí amlodipin způsobuje na dávce závislé, dlouhodobé snížení arteriálního krevního tlaku. Hypotenze po první dávce, tachyfylaxe při dlouhodobé léčbě ani reboud hypertenze po náhlém ukončení léčby nebyly zaznamenány.

Po podání terapeutických dávek pacientům s hypertenzí vyvolává amlodipin účinné snížení krevního tlaku, a to v poloze v leže, v sedě i ve stoje. Dlouhodobé užívání amlodipinu není spojeno svýznamnými změnami srdeční frekvence nebo hladin katecholaminů v plasmě. U pacientů shypertenzí a normálními funkcemi ledvin snižují terapeutické dávky amlodipinu renální vaskulární rezistenci a zvyšují rychlost glomerulární filtrace a efektivní průtok plasmy ledvinami, aniž by se měnila filtrační frakce nebo proteinurie.

Ve studiích hemodynamiky u pacientů se srdečním selháním a v klinických studiích založených na námahových testech, kterým byly podrobeni pacienti se srdečním selháním NYHA II-IV, bylo

zjištěno, že amlodipin nezpůsobuje zhoršení klinického stavu, což bylo posuzováno podle snášenlivosti cvičení, ejekční frakce levé komory a klinických známek a příznaků.

V placebem kontrolované studii (PRAISE), která byla navržena pro zhodnocení pacientů se srdečním selháním NYHA III-IV léčených digoxinem, diuretiky a ACE inhibitory, bylo prokázáno, že amlodipin nezvyšuje u pacientů se srdečním selháním riziko úmrtí ani celkové riziko mortality amorbidity.

Ve follow up, dlouhotrvající, placebem kontrolované studii (PRAISE-2) s amlodipinem u pacientů se srdečním selháním třídy NYHA III-IV bez klinických příznaků nebo objektivních zjištění naznačujících skryté ischemické onemocnění, při stabilních dávkách ACE inhibitorů, digitalisu a diuretik, neměl amlodipin žádný účinek na celkovou nebo kardiovaskulární mortalitu. U stejné populace byl amlodipin spojován se zvýšeným hlášením plicního edému, navzdory žádným podstatným rozdílům v incidenci zhoršení srdečního selhání ve srovnání s placebem.

Studie léčby prevence infarktu myokardu (ALLHAT)Randomizovaná dvojitě zaslepená studie morbidity-mortality nazvaná Antihypertensive and Lipid-Lowering Treatment to Prevent Heart Attack Trial (ALLHAT) byla provedena k porovnání novějších léků: amlodipinu 2,5-10 mg/d (blokátor kalciových kanálů) nebo lisinoprilu 10-40 mg/d (ACE inhibitor) jako léků první volby oproti thiazidovým diuretikům, chlortalidonu 12,5-25 mg/d při mírné až středně závažné hypertenzi. Celkem 33357 pacientů s hypertenzí ve věku 55 let nebo starších bylo randomizováno a sledováno v průměru 4,9 let. Pacienti měli alespoň jeden další rizikový faktor ICHS: infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda v anamnéze (>6 měsíců před zapsáním) nebo dokumentovaná jiná aterosklerotická kardiovaskulární onemocnění (celkem 51,5%), diabetes mellitus typu 2 (36,1 %), HDL-C < 35 mg/dl (11,6 %), hypertrofie levé komory diagnostikovaná elektrokadriograficky nebo echokardiograficky (20,9 %), současné kouření cigaret (21,9%).Primární endpoint zahrnoval fatální ICHS nebo nefatální infarkt myokardu. Mezi léčbou amlodipinem a chlortalidonem nebyl v primárním endpointu žádný významný rozdíl: RR 0,98, 95% CI (0,90-1,07) p=0,65. V sekundárních endpointech byla incidence srdečního selhání (složený kombinovaný kardiovaskulární endpoint) výrazně vyšší ve skupině léčené amlodipinem v porovnání se skupinou léčenou chlortalidonem (10,2 % vs. 7,7 %, RR 1,38, 95% CI [1,25-1,52] p<0,001). V celkové mortalitě však významný rozdíl mezi skupinou léčenou amlodipinem a skupinou léčenou chlortalidonem nebyl (RR 0,96 95% CI [0,89-1,02] p=0,20).

5.2 Farmakokinetické vlastnostiSevikarOlmesartan-medoxomil a amlodipin dosahují maximální koncentrace v plasmě za 1,5–2 hodiny, resp. 6–8 hodin po perorálním podání přípravku Sevikar. Rychlost a rozsah absorpce obou léčivých látek zpřípravku Sevikar odpovídá rychlosti a rozsahu absorpce po užití obou látek samostatně. Potrava neovlivňuje biologickou dostupnost olmesartanu ani amlodipinu z přípravku Sevikar.

Olmesartan-medoxomil (léčivá látka přípravku Sevikar)Absorpce a distribuceOlmesartan-medoxomil je proléčivo. Během absorpce z gastrointestinálního traktu je rychle přeměňován esterázami ve střevní sliznici a v portální krvi na farmakologicky účinný metabolit olmesartan. V plasmě ani exkretech nebyl objeven žádný intaktní olmesartan-medoxomil nebo intaktní boční řetězec medoxomilové složky. Průměrná absolutní biologická dostupnost olmesartanu z tablet byla 25,6 %.

Průměrné maximální koncentrace (Cmax) olmesartanu v plasmě je dosaženo přibližně do 2 hodin po perorálním podání olmesartan-medoxomilu. Při perorálním podání se koncentrace olmesartanu vplasmě zvyšuje přibližně lineárně se zvyšující se jednotlivou dávkou až do cca 80 mg.

Potrava má minimální vliv na biologickou dostupnost olmesartanu, a proto olmesartan-medoxomil smí být podáván s jídlem i nezávisle na jídle.

Mezi pohlavími nebyly pozorovány klinicky významné rozdíly ve farmakokinetice olmesartanu.

Olmesartan se značně váže na plasmatické proteiny (99,7 %), avšak potenciál pro klinicky významné interakce způsobené vytěsněním z vazby na proteiny mezi olmesartanem a jinými souběžně podávanými léčivými látkami, které se také velmi vážou na plasmatické proteiny, je nízký (což bylo potvrzeno nepřítomností klinicky významných interakcí mezi olmesartan-medoxomilem a warfarinem). Vazba olmesartanu na krevní buňky je zanedbatelná. Průměrný distribuční objem po nitrožilním podání je malý (16–29 l).

Metabolismus a vylučováníCelková clearance olmesartanu z plasmy byla typicky 1,3 l/hod (CV 19 %) a ve srovnání s průtokem krve játry byla relativně pomalá (cca 90 l/hod). Po jednorázovém perorálním podání olmesartan-medoxomilu označeného uhlíkem

14C se 10–16 % podané radioaktivity vyloučilo ledvinami (převážná

většina do 24 hodin po podání dávky) a zbytek objevené radioaktivity se vyloučil stolicí. Vzhledem ksystémové dostupnosti 25,6 % lze spočítat, že vstřebaný olmesartan se vylučuje jak ledvinami (cca 40 %) tak hepatobiliární cestou (cca 60 %). Všechna objevená radioaktivita byla identifikována jako olmesartan. Žádný jiný významný metabolit nebyl zaznamenán. Enterohepatální recyklace olmesartanu je minimální. Protože velké množství olmesartanu se vylučuje ve žluči, je podání pacientům s obstrukcí žlučových cest kontraindikováno (viz bod 4.3).

Terminální eliminační poločas olmesartanu po opakovaném perorálním podání je 10–15 hodin. Rovnovážného stavu je dosaženo po několika prvních dávkách a po 14 dnech opakovaného podávání není patrná další akumulace léčiva. Renální clearance je přibližně 0,5–0,7 l/hod a není závislá na dávce.

Amlodipin (léčivá látka přípravku Sevikar)Absorpce a distribucePo perorálním podání terapeutické dávky je amlodipin dobře vstřebáván, maximální hladiny v krvi je dosaženo za 6-12 hodin po podání. Odhaduje se, že absolutní biologická dostupnost je mezi 64 a 80 %. Distribuční objem je přibližně 21 l/kg. V in vitro studiích bylo prokázáno, že přibližně 97,5 % cirkulujícího amlodipinu se váže na plasmatické bílkoviny.Vstřebávání amlodipinu není ovlivněno současnou konzumací jídla.

Metabolismus a vylučováníPlasmatický poločas terminální eliminace je okolo 35-50 hodin a odpovídá dávkování jednou denně. Amlodipin je výrazně metabolizován játry na neúčinné metabolity, 10 % parentní látky a 60 % metabolitů se vylučuje v moči.

Olmesartan-medoxomil a amlodipin (léčivé látky přípravku Sevikar)Zvláštní populacePediatrická populace (mladší 18 let)Farmakokinetické údaje o pediatrických pacientech nejsou k dispozici.

Starší pacienti (65 let a starší)U pacientů s hypertenzí je AUC olmesartanu v rovnovážném stavu zvýšena u starších pacientů (65–75 let) o přibližně 35 % a u velmi starých pacientů ( 75 let) o přibližně 44 % ve srovnání s mladšími věkovými skupinami (viz bod 4.2). To by mohlo alespoň částečně souviset s mírným poklesem funkcí ledvin v této skupině pacientů. Doporučené dávkování pro starší pacienty je však stejné, i když při zvyšování dávek je třeba opatrnosti.

Čas potřebný k dosažení maximální plasmatické koncentrace amlodipinu je podobný u starších i mladších subjektů. U starších pacientů má clearance amlodipinu snižující se tendenci, což vede ke zvýšení AUC a eliminačního poločasu. Zvýšení AUC a eliminačního poločasu u starších pacientů s městnavým srdečním selháním bylo v této studii očekávané (viz bod 4.4).

Renální insuficienceV porovnání se zdravými dobrovolníky se u pacientů s poškozenými funkcemi ledvin AUC olmesartanu v rovnovážném stavu zvyšuje o 62 %, 82 % a 179 % u pacientů s lehkým, středně závažným a závažným poškozením ledvin (viz bod 4.2, 4.4).

Amlodipin je rozsáhle metabolizován na neúčinné metabolity. Deset procent látky se vylučuje vnezměněné podobě ledvinami. Změny v plasmatické koncentraci amlodipinu nejsou ve vzájemném vztahu se stupněm poškození ledvin. U těchto pacientů smí být amlodipin podáván v běžných dávkách. Amlodipin nelze dialyzovat.

Jaterní insuficiencePo jednorázovém perorálním podání jsou hodnoty AUC olmesartanu při lehkém a středně závažném poškození jater o 6% a 65 % vyšší než u odpovídajících skupin zdravých dobrovolníků. Nevázaná frakce olmesartanu v druhé hodině po podání je u zdravých dobrovolníků, pacientů s lehkým poškozením jater a pacientů se středně závažným poškozením jater 0,26 %, 0,34 % a 0,41 %. Po opakovaném podání pacientům se středně závažným poškozením jater je průměrná AUC olmesartanu opět o 65 % vyšší než u odpovídající skupiny zdravých dobrovolníků. Průměrná Cmax olmesartanu je upacientů s poškozenými játry téměř stejná jako u zdravých dobrovolníků. Olmesartan-medoxomilnebyl hodnocen u pacientů se závažným poškozením funkce jater (viz bod 4.2, 4.4).

K podávání amlodipinu pacientům s poškozením jater jsou k dispozici velmi omezená klinická data. U pacientů s poškozenými funkcemi jater se clearance amlodipinu snižuje a poločas se prodlužuje, což má za následek zvýšení AUC o přibližně 40–60 % (viz bod 4.2, 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnostiNa základě preklinického toxikologického profilu každé ze složek se neočekává zhoršení toxicity přípravku obsahujícího kombinaci obou látek, protože cílem působení každé z látek jsou rozdílné orgány, tj. ledviny u olmesartan-medoxomilu a srdce u amlodipinu.

Ve tříměsíční studii toxicity po opakovaném perorálním podávání kombinace olmesartan-medoxomil/amlodipin potkanům byly pozorovány následující změny: snížení krevního obrazučervených krvinek a změny ledvin, obojí by mohlo být vyvoláno olmesartan-medoxomilem; změny střev (dilatace lumen a difúzní zbytnění sliznice ilea a colon), nadledvin (hypertrofie glomerulárních kortikálních buněk a vakuolizace fascikulárních kortikálních buněk) a hypertrofie mlékovodů v prsní žláze, což by mohlo být vyvoláno amlodipinem. Tyto změny nezvyšovaly dříve hlášenou ani existující toxicitu jednotlivých složek, ani nevyvolávaly nové toxické působení. Synergické toxické působení nebylo pozorováno.

Olmesartan-medoxomil (léčivá látka přípravku Sevikar)Ve studiích chronické toxicity u potkanů a psů vykazoval olmesartan-medoxomil účinky podobné účinkům jiných antagonistů AT1 receptorů a ACE inhibitorů: zvýšení močoviny a kreatininu v krvi, snížení hmotnosti srdce, snížení některých ukazatelů červených krvinek (počet erytrocytů, hemoglobin, hematokrit), histologické známky poškození ledvin (regenerační léze epitelu ledvin, zbytnění bazální membrány, dilatace tubulů). Tyto nežádoucí účinky způsobené farmakologickým působením olmesartan-medoxomilu se vyskytly také v preklinických studiích u jiných antagonistů AT1 receptorů a ACE inhibitorů a mohou být sníženy současným perorálním podáváním chloridu sodného. U obou živočišných druhů bylo zaznamenáno zvýšení aktivity reninu v plasmě a hypertrofie/hyperplasie juxtaglomerulárních buněk ledvin. Zdá se, že tyto změny, které jsou typickým skupinovým efektem u ACE inhibitorů a antagonistů AT1 receptorů, nejsou klinicky relevantní.

Stejně jako u jiných antagonistů AT1 receptorů bylo zjištěno, že olmesartan-medoxomil zvyšuje incidenci zlomů chromozomů v buněčných kulturách in vitro. V několika in vivo studiích, ve kterých byly použity velmi vysoké dávky olmesartan-medoxomilu (až 2000 mg/kg), nebyly žádné významné

účinky pozorovány. Souhrnná data z komplexního programu testování genotoxicity naznačují, že olmesartan velmi pravděpodobně nemá v podmínkách klinického použití genotoxické účinky.Ve dvouleté studii na potkanech ani v šestiměsíčních studiích karcinogenity na transgenních myšíchnebyl olmesartan-medoxomil karcinogenní.

Ve studiích reprodukční toxicity na potkanech olmesartan-medoxomil neovlivňoval plodnost a nebyly zaznamenány ani žádné známky teratogenního působení. Jako u jiných antagonistů angiotenzinu II bylo přežití potomků po expozici olmesartan-medoxomilem sníženo a po expozici samic v pozdní fázi březosti a během kojení byla zaznamenána dilatace ledvinové pánvičky. Jako u jiných antihypertenziv bylo prokázáno, že olmesartan-medoxomil je toxičtější pro březí samice králíků než pro březí samice potkanů, avšak známky fetotoxického působení nebyly pozorovány.

Amlodipin (léčivá látka přípravku Sevikar)Reprodukční toxikologieReprodukční studie provedené na potkanech a myších při podávání dávek přibližně 50krát vyšších než je maximální doporučená dávka pro člověka (počítáno mg/kg) prokázaly opoždění porodu, prodloužení trvání porodu a snížené přežívání mláďat.

Poruchy fertilityVliv na fertilitu potkanů, kterým byl podáván amlodipin (samci 64 dnů a samice 14 dnů před pářením) v dávkách až 10 mg/kg/den (osminásobek * maximální doporučené dávky pro člověka 10 mg na mg/m2), nebyl zaznamenán. V jiné studii na potkanech, ve které samci potkanů dostávali amlodipin besilát po dobu 30 dnů v dávce srovnatelné s dávkou v mg/kg pro člověka, byl zjištěn pokles folikuly-stimulujícího hormonu v plasmě a testosteronu a také snížení hustoty spermatu a počtu zralých spermatid a Sertoliho buněk.

Kancerogenita, mutagenitaU potkanů a myší, kterým byl amlodipin podáván v potravě po dobu 2 let v koncentracích vypočtených tak, aby byly zajištěny denní dávky 0,5, 1,25 a 2,5 mg/kg/den, nebyla kancerogenita prokázána. Nejvyšší dávka (pro myši a obdobně pro potkany dvojnásobek * maximální doporučené klinicky používané dávky 10 mg na mg/m2) byla blízká maximální tolerované dávce myší, nikoli však potkanů.Studie mutagenity neodhalily žádný vliv spojený s podáváním léčiva na geny ani chromosomy.*Založeno na váze pacienta 50 kg

6. Farmaceutické údaje6.1 Seznam pomocných látekJádro tablety: předbobtnalý kukuřičný škrob, silicifikovaná mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearátPotah tablety: částečně hydrolyzovaný polyvinylalkohol, makrogol 3350, mastek, oxid titaničitý(E171), žlutý oxid železitý (E172) (jen Sevikar 40 mg/5 mg a Sevikar 40 mg/10 mg), červený oxid železitý (E172) (jen Sevikar 40 mg/10 mg)

6.2 InkompatibilityNeuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchováváníTento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost baleníOPA/Al/PVC/Al blistr

Velikost balení: 14, 28, 30, 56, 90, 98, 10x28 a 10x30 potahovaných tablet.Balení s perforovanými jednodávkovými blistry po 10, 50 a 500 potahovaných tabletách.Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s nímŽádné zvláštní požadavky.

7. Držitel rozhodnutí o registraciDaiichi Sankyo Europe GmbH, 81366 Mnichov, Nĕmecko

8. Registrační číslaSevikar 20 mg/5 mg: 58/033/12-CSevikar 40 mg/5 mg: 58/034/12-CSevikar 40 mg/10 mg: 58/035/12-C

9. Datum první registrace/prodloužení registrace18.1.2012

10. Datum revize textu17.8.2012

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

Olmesartanum medoxomilum/Amlodipinum

2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

1 potahovaná tableta obsahuje:20 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas)1 potahovaná tableta obsahuje:40 mg olmesartanum medoxomilum a 5 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas)1 potahovaná tableta obsahuje:40 mg olmesartanum medoxomilum a 10 mg amlodipinum (ve formě amlodipini besilas)

3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

14 (28, 30, 56, 90, 98, 10x28, 10x30) potahovaných tablet

Jednodávková balení:10 (50, 500) potahovaných tablet

5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podáníPřed použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST

Použ. do:

2

9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITELNÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Daiichi Sankyo Europe GmbH, 81366 Mnichov, NĕmeckoLogo Daiichi Sankyo

12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Sevikar 20 mg/5 mg : 58/033/12-CSevikar 40 mg/5 mg : 58/034/12-CSevikar 40 mg/10 mg : 58/035/12-C

Kód SÚKL:

13. ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15. NÁVOD K POUŽITÍ

K léčbě vysokého krevního tlaku.

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Sevikar 20 mg/5 mgSevikar 40 mg/5 mgSevikar 40 mg/10 mg

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR SE 14 TABLETAMI

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

Olmesartanum medoxomilum/Amlodipinum

2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Daiichi Sankyo Europe GmbHLogo Daiichi Sankyo

3. POUŽITELNOST

Použ. do:

4. ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

5. JINÉ

Např.:Po

 Út  St  Čt  Pá



Út

 Po  Ne  So

St

 Čt  Pá  So  Ne

4

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR S 15 TABLETAMI

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

Olmesartanum medoxomilum/Amlodipinum

2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Daiichi Sankyo Europe GmbHLogo Daiichi Sankyo

3. POUŽITELNOST

Použ. do:

4. ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

5. JINÉ

5

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

JEDNODÁVKOVÝ BLISTR PO 10 TABLETÁCH

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Sevikar 20 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/5 mg, potahované tabletySevikar 40 mg/10 mg, potahované tablety

Olmesartanum medoxomilum/Amlodipinum

2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Daiichi Sankyo Europe GmbHLogo Daiichi Sankyo

3. POUŽITELNOST

Použ. do:

4. ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

5. JINÉ