Retrovir

Kód 0086100 ( )
Registrační číslo 42/ 152/88-C
Název RETROVIR
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace léčivý přípravek po provedené změně registrace může být uváděn na trh po dobu 6 měsíců a používán do uplynutí doby použitelnosti, nejdéle po dobu platnosti registrace
Držitel registrace The Wellcome Foundation Ltd., Greenford, Middlesex, Velká Británie
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0086100 INF CNC SOL 5X20ML/200MG Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze
0180430 INF CNC SOL 5X20ML/200MG Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze
0020644 POR SIR 200ML 50MG/5ML Sirup, Perorální podání
0180427 POR SIR 200ML 50MG/5ML Sirup, Perorální podání
0020645 POR SIR 500ML 50MG/5ML Sirup, Perorální podání
0180428 POR SIR 500ML 50MG/5ML Sirup, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak RETROVIR


Příbalová informace.

Informace pro použití, čtěte pozorně!

Název přípravku

Retrovir

(Zidovudinum)

Složení přípravku

Léčivá látka: Zidovudinum, 50 mg v 5 ml sirupu.

Pomocné látky: sirup hydrolysovaného škrobu, glycerol 85%, kyselina citronová, benzoan sodný, sodná sůl sacharinu, jahodové aroma, karamelové aroma, čištěná voda.

Léková forma a velikost balení

Sirup

Balení obsahuje lahvičku s 200 ml nebo 500 ml sirupu. Součástí balení je dávkovač 10 ml.

Farmakoterapeutická skupina, způsob účinku

Virostatikum.

Retrovir je protivirový přípravek, který je vysoce účinný proti retrovirům, včetně viru lidské imunitní nedostatečnosti (HIV).

Držitel rozhodnutí o registraci

The Wellcome Foundation Ltd., Greenford, Middlesex, Velká Británie.

Výrobce

Glaxo Wellcome GmbH & Co.KG, Bad Oldesloe, Německo.

Indikace

Přípravek Retrovir je indikován v kombinaci s jinými protivirovými přípravky k léčbě dětí, mladistvých a dospělých infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV).

Retrovir se podává u HIV pozitivních těhotných žen a u dětí, které se těmto ženám narodily, protože bylo prokázáno, že snižuje rychlost přenosu viru HIV mezi matkou a plodem.

Kontraindikace

Retrovir se nesmí užívat při přecitlivělosti na kteroukoliv jeho složku.

Nesmí se podávat pacientům s poruchou krevního obrazu - nízkým počtem neutrofilů (druhu bílých krvinek) nebo nízkou hladinou hemoglobinu (červeného krevního barviva).

Zvláštní upozornění

Retrovir pomáhá zvládat Váš stav, ale infekci HIV neléčí úplně. Je nutné, abyste ho užíval(a) každý den. Nepřerušujte jeho užívání dříve, než si o tom promluvíte se svým lékařem. Pokud byste ovšem měl(a) podezření, že se u Vás vyskytla reakce přecitlivělosti (viz níže), ihned zavolejte svého lékaře, který Vám řekne, zda máte Retrovir přestat užívat.

Neprokázalo se, že by léčba přípravkem Retrovir snižovala nebezpečí přenosu nákazy virem HIV na jiné osoby pohlavním stykem nebo krevní cestou. Musíte proto dodržovat příslušná bezpečnostní opatření, která tomu mají zabránit.

Retrovir může narušit tvorbu červených krvinek, a tím způsobit chudokrevnost (anémii). Dojde-li k tomu, může se to projevit např. únavou a dušností. Méně často může být narušena tvorba určitého typu bílých krvinek, což může způsobit zvýšení Vaší náchylnosti k infekcím. Na doporučení Vašeho lékaře podstoupíte vyšetření počtu krvinek v pravidelných intervalech. Uvedené nežádoucí změny se během léčby obvykle vracejí zpět k původním hodnotám.

Máte-li středně těžké, nebo těžké onemocnění jater, neměl(a) byste užívat přípravek Retrovir. Nejste-li si jistý (jistá), poraďte se se svým lékařem.

Přípravek Retrovir může způsobit stav nazývaný tzv. laktátová acidóza, což je zvýšené množství kyseliny mléčné ve Vaší krvi. Příznaky tohoto stavu mohou být pocit na zvracení, zvracení nebo bolest žaludku. Tento stav se vyskytuje velmi ojediněle. Při výskytu těchto příznaků ihned vyhledejte lékaře.

Přípravek Retrovir není doporučen pro použití u těhotných žen. Jste-li těhotná, nebo plánujete těhotenství, musíte o tom informovat svého lékaře.

Užíváte-li přípravek Retrovir, nedoporučuje se, abyste kojila. Ženy infikované HIV nemají kojit za žádných okolností, aby se zabránilo přenosu viru HIV z matky na dítě. Kojíte-li, musíte o tom informovat svého lékaře.

Při předávkování, nebo náhodném požití přípravku dítětem se ihned poraďte s lékařem.

Interakce

Účinky přípravku Retrovir a účinky jiných současně užívaných léčiv se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by proto měl být informován o všech léčivech, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Než začnete souběžně s užíváním přípravku Retrovir užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.

Přípravky obsahující paracetamol v kombinaci s přípravkem Retrovir mohou vyvolat zhoršení krevního obrazu.

Ke zvýšení koncentrace přípravku Retrovir může dojít při jeho současném užívání s přípravky obsahujícími např. kyselinu acetylosalicylovou, kodein, indometacin, cimetidin a oxazepam.

Dávkování a způsob podávání

Přesné dávkování vždy určí lékař.

Dospělí, mladiství a děti starší než 12 let obvykle užívají dávku 500 nebo 600 mg denně rozdělenou do dvou, až tří dílčích dávek. Mezi jednotlivými dávkami musí být časový odstup nejméně pět hodin.

Dětem ve věkové skupině od 3 měsíců do 12 let se obvykle podává zidovudin v kombinaci s jinými protivirovými přípravky v dávce 360 až 480 mg/m2 ve třech nebo čtyřech dílčích dávkách. Mezi jednotlivými dávkami musí být časový odstup osm nebo šest hodin.

K prevenci přenosu viru HIV mezi matkou a plodem se podává perorálně dávka 500 mg/den, tj. 100 mg pětkrát denně, až do začátku porodu. Mezi jednotlivými dávkami musí být časový odstup nejméně čtyř hodin.

Pacientům s poruchou funkce krvetvorby, ledvin, jater a starším 65 let upraví dávku lékař.

Nežádoucí účinky

Retrovir, tak jako všechna léčiva, může vyvolat nežádoucí účinky. Při léčbě infekce HIV nelze však říci, zda některé vyskytnuvší se nežádoucí účinky jsou způsobeny přípravkem Retrovir nebo jinými léčivy, která souběžně užíváte, nebo vlastním onemocněním HIV, proto je velmi důležité, abyste informoval(a) svého lékaře o jakýchkoli změnách svého zdravotního stavu.

Mohou se vyskytnout následující nežádoucí účinky: nevolnost, zvracení, nechutenství, bolest břicha, bolest hlavy, horečka, svalová bolest, pocit mravenčení, nespavost a vyrážka. Případný výskyt těchto nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí oznamte ošetřujícímu lékaři.

V průběhu užívání přípravku Retrovir může nastat porucha krevního obrazu (snížení počtu červených nebo bílých krvinek), proto budete muset během léčby v pravidelných intervalech podstoupit vyšetření krevního obrazu.

Doba použitelnosti

Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

Uchovávání

Přípravek uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Uchovávejte v původním vnitřním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Datum revize textu

19.9.2007

3


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)


Souhrn údajů o přípravku

  1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Retrovir

2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ

Zidovudinum, 50 mg v 5 ml sirupu.

  1. Léková forma

Sirup.

Čirý světle žlutý sirup s charakteristickou vůní po jahodách.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Indikace

Přípravek Retrovir, sirup, je indikován v kombinaci s jinými antiretrovirotiky k léčbě dětí, mladistvých a dospělých infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV).

Retrovir je indikován k podávání u HIV pozitivních těhotných žen a u dětí, které se jim narodily, protože bylo prokázáno, že snižuje rychlost přenosu HIV mezi matkou a plodem.

4.2. Dávkování a způsob podávání

Terapii přípravkem Retrovir má předepisovat lékař, který má zkušenosti s léčením infekce HIV.

Dávkování u dospělých, mladistvých a dětí starších než 12 let

Doporučená dávka přípravku Retrovir v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je 500 nebo 600 mg denně ve dvou, nebo třech dílčích dávkách. V klinických studiích byly podávány dávky 1000 mg denně a vyšší ve 2 až 3 dílčích dávkách. Účinnost nižších dávek než 1000 mg denně v léčbě nebo prevenci u HIV přidružených neurologických dysfunkcí není známa.

Dávkování u dětí od 3 měsíců do 12 let:

Doporučenou dávkou přípravku Retrovir v kombinaci s jinými antiretrovirotiky je 360 až 480 mg/m2/den ve 3 nebo 4 dílčích dávkách. Účinnost nižších dávek než 720 mg/m2/den (180 mg/m2 každých 6 hodin) v léčbě nebo prevenci u HIV přidružených neurologických dysfunkcí není známa.

Maximální dávka by neměla překročit 200 mg podávaných v šestihodinových intervalech.

Děti mladší než 3 měsíce: dostupné údaje jsou omezené a nedostatečné k tomu, aby bylo možné navrhnout specifická doporučení pro dávkování (viz oddíl 5.2. Farmakokinetické vlastnosti).

Dávkování v prevenci přenosu viru HIV mezi matkou a plodem

Bylo prokázáno, že následující dávkovací režimy přípravku Retrovir jsou účinné (viz oddíl 4.6. Těhotenství a kojení):

* ACTG076 studie: gravidním ženám (od 14. týdne těhotenství) se perorálně podávala dávka 500 mg denně (100 mg pětkrát denně) až do začátku porodních stahů. V průběhu porodních stahů a samotného porodu se podával Retrovir intravenózně v dávce 2 mg/kg tělesné hmotnosti během 1 hodiny a potom kontinuální intravenózní infuzí o rychlosti 1 mg/kg/h až do podvázání pupeční šňůry.

Do 12 hodin po porodu se novorozencům začala perorálně podávat dávka 2 mg/kg tělesné hmotnosti každých 6 hodin a pokračovalo se až do věku 6 týdnů dítěte. Kojencům, jimž nešlo podávat přípravek perorálně, bylo nutné každých 6 hodin aplikovat Retrovir intravenózně v dávce 1,5 mg/kg tělesné hmotnosti během 30 minut.

* CDC studie: doporučené dávkování přípravku Retrovir těhotným ženám od 36. týdne těhotenství je dávka 300 mg dvakrát denně podávána perorálně až do začátku porodních stahů a 300 mg přípravku Retrovir podávaných perorálně každé tři hodiny od začátku porodních stahů až do porodu.

Dávkování při poruše renální funkce

Pacientům s těžkým poškození renálních funkcí je doporučována dávka 300 až 400 mg.

Potřebu úpravy dávky mohou ovlivnit hematologické parametry a klinická odpověď. Hemodialýza a peritoneální dialýza nemají žádný významný vliv na eliminaci zidovudinu, zatímco vylučování metabolitu (glukuronidu) se zvyšuje.

Pacientům s terminálním selháním ledvin chronicky léčených hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou je doporučená dávka 100 mg každých 6 až 8 hodin (viz oddíl 5.2. Farmakokinetcké vlastnosti).

Dávkování při poruše funkce jater

Omezené množství údajů o pacientech s cirhózou, jimž byl perorálně podáván Retrovir, naznačuje, že vzhledem ke snížené glukuronidaci může u pacientů s poruchou funkce jater docházet k hromadění zidovudinu. Situace může vyžadovat úpravu dávek, avšak pro nedostatek informací nelze v současnosti uvést přesná doporučení. Pokud není možné plazmatické hladiny zidovudinu monitorovat, musí lékaři věnovat zvláštní pozornost známkám nesnášenlivosti a příslušným způsobem upravit dávku a/nebo prodlužovat interval mezi dávkami.

Úprava dávky u pacientů s nežádoucími hematologickými reakcemi

Při poklesu hladiny hemoglobinu na hodnotu mezi 75 g/l (4,65 mmol/l) a 90 g/l (5,59 mmol/l) nebo pokud počet neutrofilů klesne na hodnoty mezi 0,75 x 109/l a 1,0 x 109/l, musí se dávkování snížit, nebo přerušit (viz oddíl 4.3. Kontraindikace a 4.4. Zvláštní upozornění).

Dávkování u starších osob než 65 let

V současnosti nejsou k dispozici farmakokinetické údaje od pacientů starších 65 roků. Doporučuje se, aby pacientům této věkové skupiny byla věnována zvláštní péče s ohledem na věkově vázané změny, jako je pokles renální funkce a alterace hematologických parametrů.

4.3. Kontraindikace

Retrovir je kontraindikován u pacientů přecitlivělých na zidovudin nebo na kteroukoliv jinou složku přípravku.

Retrovir nelze podávat pacientům s abnormálně nízkými počty neutrofilů (méně než 0,75 x 109/l) nebo s abnormálně nízkými hladinami hemoglobinu (méně než 75 g/l nebo 4,65 mmol/l) (viz oddíl 4.4. Zvláštní upozornění).

4.4. Zvláštní upozornění

Pacienti by měli být varováni před současným užívání volně prodejných léčiv (viz oddíl 4.5. Interakce).

Pacient musí být upozorněn na to, že se neprokázalo, že by léčba přípravkem Retrovir zabránila přenosu HIV na jiné osoby pohlavním stykem nebo kontaminací krve.

Proto je nutné pokračovat v příslušných preventivních opatřeních.

Retrovir není lék, který zcela vyléčí infekci virem HIV. Pacienti jsou stále v nebezpečí progrese onemocnění související s potlačením imunity včetně oportunních infekcí a tumorů. I když se ukázalo, že přípravek snižuje nebezpečí rozvoje oportunních infekcí, je množství údajů o vzniku tumorů, včetně lymfomů omezené. Dostupné údaje o pacientech s léčenou pokročilou formou onemocnění HIV ukazují, že riziko rozvoje lymfomu je u nich stejné jako riziko pozorované u neléčených pacientů. U dlouhodobě léčených pacientů s časnou formou onemocnění HIV není riziko rozvoje lymfomů známo.

Těhotné ženy, u nichž se zvažuje použití přípravku Retrovir během těhotenství ve snaze zabránit přenosu HIV na dítě, je nutné informovat o tom, že v některých případech může k přenosu viru dojít i navzdory léčbě.

Hematologické nežádoucí reakce

U pacientů s pokročilým onemocněním HIV užívajících přípravek Retrovir lze očekávat výskyt anémie (obvykle se nevyskytuje před 6. týdnem léčby přípravkem Retrovir, ale ojediněle se může vyskytnou dříve), neutropénie (obvykle se neprojeví před 4. týdnem terapie, ale ojedinělé může i dříve) a leukopénie (obvykle se vyskytuje sekundárně spolu s neutropénií). Tyto rekace se vyskytují častěji při vyšším dávkování zidovudinu (1200 až 1500 mg/den) a u pacientů, kteří měli již před zahájením terapie zidovudinem slabou rezervu kostní dřeně, zejména u pacientů s pokročilým onemocněním HIV.

Je zapotřebí pravidelné pečlivé sledování hematologických parametrů. Obecně se doporučuje, aby se u pacientů s pokročilým symptomatickým onemocněním HIV prováděla vyšetření hematologických parametrů v prvních třech měsících terapie nejméně ve čtrnáctidenních intervalech a potom nejméně jednou měsíčně. U pacientů s časným onemocněním HIV (kdy rezerva kostní dřeně je dobrá) nebývají hematologické nežádoucí reakce časté. V závislosti na celkovém stavu pacienta lze vyšetření hematologických parametrů provádět ve větších časových odstupech, např. v intervalu jednoho až tří měsíců. Při poklesu hladiny hemoglobinu na hodnoty mezi 75 g/l (4,65 mmol/l) a 90 g/l nebo při poklesu počtu neutrofilů na hodnoty mezi 0,75 x 109/l a 1,0 x 109/l je nutné denní dávku snížit až do známek zotavení kostní dřeně. Alternativně zotavení může být urychlené krátkodobým (na 2 až 4 týdny) přerušením léčby přípravkem Retrovir. Zotavení kostní dřeně lze obvykle pozorovat do 2 týdnů. Po této době je možné obnovit léčbu sníženou dávkou Retroviru. U pacientů se signifikantními známkami anémie změny v dávkování nemusí vyloučit nutnost podání trasfúze (viz oddíl 4.3. Kontraindikace).

Laktátová acidóza a těžká hepatomegalie se steatózou

Při aplikaci nukleosidového analogu působícího proti retrovirům (včetně zidovudinu, samotného nebo v kombinaci) v léčbě HIV infekce byly hlášeny případy výskytu laktátové acidózy, v některých případech fatální, obvykle však spojené s těžkou hepatomegalií a hepatální steatózou. Tyto projevy se vyskytly hlavně u žen. Při podávání přípravku Retrovir pacientům, zvláště pacientům se známými rizikovými faktory pro jaterní onemocnění je nutná zvláštní opatrnost. Dojde-li u některých pacientů k vývoji klinických nebo laboratorních známek laktátové acidózy nebo hepatotoxicity, léčba přípravkem Retrovir by se měla přerušit.

4.5. Interakce

Zidovudin je primárně metabolizován hepatální konjugací za vzniku inaktivního glukuronidovaného metabolitu. Léčiva, která jsou primárně metabolizována v játrech, zejména glukuronidací, se mohou vyznačovat schopností inhibovat metabolizaci zidovudinu. Interakce vyjmenované v následujícím textu by měly být považovány nikoli za vyčerpávající výčet, nýbrž za představitele interakcí typických pro skupiny léčiv, u kterých je nutné zachovávat zvláštní opatrnost.

Lamivudinum

Při současném podávání lamivudinu bylo pozorováno nepatrné zvýšení Cmax ( 28 %) zidovudinu, avšak AUC se podstatně nemění. Farmakokinetika zidovudinu není změněná při současném podávání lamivudinu.

Fenytoin

Plazmatická hladina fenytoinu byla při současném podávání zidovudinu u některých pacientů snížena, zatímco u jednoho sledovaného pacienta byla zvýšena. Z těchto poznatků vyplývá, že hladina fenytoinu by měla být pravidelně monitorována u pacientů léčených těmito přípravky.

Probenecid

Omezené množství údajů ukazují, že probenecid inhibicí glukuronidace zidovudinu prodlužuje průměrný eliminační poločas zidovudinu a zvětšuje plochu pod křivkou (AUC). V přítomnosti probenecidu je snížena renální exkrece glukuronidovaného metabolitu zidovudinu (a možná i samotného zidovudinu).

Ribavirin

Nukleosidový analog ribavirin působí antagonisticky in vitro na antivirové účinky zidovudinu, proto je třeba se vyhnout jejich současné aplikaci.

Rifampicin

Omezené údaje o současném podávání zidovudinu a rifampicinu svědčí o snížení AUC zidovudinu o 48 % ± 34 %. Klinický význam této skutečnosti je však nejasný.

Stavudin

Při současném podání obou přípravků může zidovudin inhibovat intracelulární fosforylaci stavudinu, proto je třeba se vyhnout jeho současné aplikaci se zidovudinem.

Různé

Metabolizaci zidovudinu mohou kompetitivní inhibicí jeho glukuronidace, nebo přímou inhibicí hepatální mikrosomální biotransformace narušit další léčiva, mezi něž patří (nejde ovšem o úplný výčet) kyselina acetylsalicylová, kodein, morfin, metadon, indometacin, ketoprofen, naproxen, oxazepam, lorazepam, cimetidin, klofibrát, dapson, a isoprinosin. Před zahájením terapie, zejména chronické, těmito léčivy souběžně s přípravkem Retrovir se mají pečlivě zvážit možnosti lékové interakce.

Léčba (zvláště akutní) potenciálně nefrotoxickými nebo myelosupresivními léky (např. systémově podávaným pentamidinem, dapsonem, pyrimetaminem, kotrimoxazolem, amfotericinem, flucytosinem, ganciklovirem, interferonem, vinkristinem, vinblastinem a doxorubicinem) může také zvýšit riziko nežádoucích reakcí na přípravek Retrovir. Současná léčba kterýmkoliv z těchto léčiv a přípravkem Retrovir vyžaduje monitorování renální funkce a hematologických parametrů. V případě potřeby je nutné dávku jedné nebo více látek snížit.

Protože u některých pacientů léčených přípravkem Retrovir může i nadále docházet k rozvoji oportunních infekcí, je nutné zvážit možnost současného použití profylaktické antimikrobiální léčby. K profylaxi se dosud používal kotrimoxazol, pyrimetamin, aciklovir a pentamidin ve formě aerosolu. Omezené množství údajů získaných z klinických studií s perorálním přípravkem Retrovir neukazuje na významně zvýšené riziko nežádoucích reakcí těchto léčiv a přípravku Retrovir.

4.6. Těhotenství a kojení

Těhotenství

Ukázalo se, že zidovudin u lidí prochází transplacentární bariérou (viz oddíl 5.2. Farmakokinetické vlastnosti). Jelikož dostupné informace o bezpečnosti aplikace přípravku Retrovir těhotným ženám do 14. týdne těhotenství nejsou dostatečné, tento léčivý přípravek může být použit pouze po pečlivém zvážení poměru mezi potenciálním přínosem a možným rizikem pro plod (viz oddíl 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku).

Přenos z matky na dítě

Ve studii ACTG-076, kdy byl podáván přípravek Retrovir gravidním ženám od 14. týdne těhotenství s navazující léčbou jejich narozených dětí, bylo prokázané signifikantní snížení množství přenosu HIV infekce z matky na plod (23% výskyt infekce u placeba oproti 8% výskytu u zidovudinu).

Perorální podávání sirupu Retrovir začalo mezi 14. a 34. týdnem těhotenství a pokračovalo až do začátku porodních stahů.

V průběhu porodních stahů a samotného porodu se podávál Retrovir intravenózně.

Po porodu se novorozencům Retrovir podával perorálně až do věku 6 týdnů. Kojencům, jimž nelze podávat přípravek perorálně, je nutné aplikovat přípravek intravenózně.

V roce 1998 CDC studie v Thajsku prokázala, že podávání perorálního přípravku Retrovir těhotným ženám od 36. týdne těhotenství až do porodu signifikantně snižuje přenos HIV infekce z matky na plod (19 % u placeba versus 9 % zidovudin). Matky ve studii své děti nekojily.

Neexistují dlouhodobé zkušenosti s expozicí přípravku Retrovir na děti in utero. Na základě nálezů týkajících se karcinogenity/mutagenicity u zvířat nemůže být vyloučené riziko karcinogenity u lidí (viz oddíl 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku). Význam těchto nálezů pro infikované i neinfikované kojence léčené přípravkem Retrovir není znám. Těhotné ženy, kterým by měl být podán přípravek Retrovir, měly by být s těmito nálezy obeznámeny.

Laktace

Kvůli zabránění přenosu HIV infekce se doporučuje, aby ženy infikované virem HIV za žádných okolností nekojily. Po podání jedné dávky 200 mg zidovudinu HIV pozitivním ženám se ukázalo, že průměrná koncentrace zidovudinu byla podobná v mateřském mléce a séru. Protože jak zidovudin, tak virus přecházejí do mateřského mléka, doporučuje se, aby matky užívající přípravek Retrovir nekojily.

Fertilita

Nejsou dostatečné údaje o vlivu přípravku Retrovir na fertilitu žen. U mužů nebylo prokázáno, že by zidovudin nežádoucím způsobem ovlivňoval počet, morfologii nebo motilitu spermií.

4.7. Možnost snížení pozornosti při řízení motorových vozidel a obsluze strojů

Neprováděly se žádné studie zkoumající vliv přípravku Retrovir na schopnost řídit vozidlo nebo obsluhovat stroje. Z farmakologie tohoto léčiva nelze ani usuzovat na vliv na tyto činnosti. Přesto je nutné při zvažování schopnosti pacienta řídit auto nebo obsluhovat stroje mít na mysli klinický stav pacienta a profil nežádoucích účinků přípravku Retrovir.

4.8. Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky u dospělých, mladistvých i u dětí jsou podobné. U pacientů léčených přípravkem Retrovir byly hlášené následující nežádoucí účinky. U mnohých těchto nežádoucích účinků není jasné, zda souvisejí s přípravkem Retrovir, nebo s jinými léčivy používanými současně k léčbě onemocnění HIV, nebo zda jsou způsobeny základním onemocněním. Následující nežádoucí účinky lze zmírnit snížením dávky nebo krátkodobým přerušením podáváním přípravku Retrovir:

Kardiovaskulární systém

Kardiomyopatie

Gastrointestinální trakt

Nauzea, vomitus, pigmentace v ústech, abdominální bolest, dyspepsie, anorexie, diarea, plynatost.

Hematologie

Anémie (která může vyžadovat transfuzi), neutropenie, leukopenie a aplastická anémie. Tyto nežádoucí účinky se vyskytují častěji při vyšších dávkováních (1200 až 1500 mg/den) a u pacientů s pokročilým onemocněním HIV (zejména u pacientů se slabou rezervou kostní dřeně) a obzvláště u pacientů s počtem buněk CD4 menším než 100/mm3. Tyto příznaky si mohou vynutit redukci dávkování nebo zastavení terapie (viz oddíl 4.4. Zvláštní upozornění). Výskyt neutropenie byl rovněž častější u pacientů vykazujících na počátku terapie přípravkem Retrovir nízký počet neutrofilů, nízké hodnoty hemoglobinu, nebo nízké sérové hladiny vitaminu B12.

Trombocytopenie, pancytopenie (s hypoplazií kostní dřeně) a samostatnou aplazií červených krvinek.

Játra, pankreas

Hepatální poruchy, jako těžká hepatomegalie se steatózou, vzestup krevních hladin jaterních enzymů a bilirubinu, pankreatitida.

Metabolické, endokrinní nežádoucí účinky

Laktátová acidóza bez hypoxémie.

Muskuloskeletální soustava

Myalgie, myopatie.

Neurologie, psychiatrie

Bolest hlavy, závrať, nespavost, parestezie, somnolence, ztráta mentální bystrosti, konvulze, úzkost, deprese.

Dýchací ústrojí

Dyspnoe, kašel.

Kůže

Pigmentace nehtů a kůže, exantém, kopřivka, pruritus, pocení.

Různé

Časté nucení na močení, poruchy vnímání chuti, horečka, zneklidněnnost, generalizované bolesti, zimnice, bolest na hrudi, syndrom podobný chřipce, gynekomastie, astenie.

Dostupná data z placebem kontrolované a otevřené klinické studie ukázaly, že výskyt nevolnosti a jiných často hlášených nežádoucích účinků se v průběhu prvních několika týdnů od zahájení léčby přípravkem Retrovir snižuje.

Nežádoucí reakce na přípravek Retrovir v prevenci přenosu viru HIV mezi matkou a plodem

Ve studii kontrolované placebem (ACTG-076) gravidní ženy dobře snášely Retrovir podávaný v dávkách doporučených pro tuto indikaci. Klinické nežádoucí reakce a patologické hodnoty laboratorních testů byly podobné u skupiny, která dostávala Retrovir, i u skupiny, která dostávala placebo.

V téže studii byly koncentrace hemoglobinu u kojenců vystavených účinku přípravku Retrovir pouze nepatrně nižší než u kojenců ve skupině s placebem. Transfuze nebyla nutná, anémie se upravila do 6 týdnů po ukončení léčby přípravkem Retrovir. Ostatní nežádoucí reakce a patologické hodnoty laboratorních testů byly u obou skupin podobné. Dlouhodobé důsledky působení Retroviru in utero a na kojence nejsou známy.

4.9. Předávkování

Symptomy

Po akutním předávkování zidovudinem nebyly identifikovány žádné jiné specifické příznaky, než které jsou uvedeny mezi nežádoucími účinky jako je např. únava, bolest hlavy, vomitus a vzácně se vyskytující hematologické poruchy. U pacienta, který požil nespecifikovanou dávku zidovudinu a u něhož byla zjištěna hladina zidovudinu šestnáctkrát vyšší, než je normální léčebná hladina, nebyly nalezeny žádné krátkodobé klinické, biochemické nebo hematologické změny.

Postup při předávkování

Dojde-li k předávkování, je nutné pacienta sledovat se zaměřením na známky toxicity (viz oddíl 4.8. Nežádoucí účinky) a v případě potřeby aplikovat standardní podpůrnou léčbu.


Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.