Prednison 20 Léčiva

Kód 0002963 ( )
Registrační číslo 56/ 104/75-C
Název PREDNISON 20 LÉČIVA
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace Zentiva, k.s., Praha, Česká republika
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0002963 POR TBL NOB 20X20MG Tableta, Perorální podání

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č.1 ke sdělení sp.zn. sukls240782/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1

NÁZEV PŘÍPRAVKU

PREDNISON 20 Léčiva 2

SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ

Prednisonum 20 mg v 1 tabletě 3

LÉKOVÁ FORMA

Tablety Popis přípravku: bílé až téměř bílé tablety s křížovou rýhou o průměru 7 mm 4

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Některá onemocnění pojivové tkáně, revmatická onemocnění a kolagenózy: artritidy, obrovskobuněčná arteriitida, polyarteriitis nodosa, polymyalgia reumatica, polymyositis, systémový lupus erytematosus, revmatická karditida, akutní záchvaty dny, syndrom Reiterův, polyserositis, dermatomyositis. Těžké formy alergických reakcí: asthma bronchiale v akutní exacerbaci a udržovací dávkování tam, kde se nevystačí s inhalační terapií kortikosteroidy a bronchodilatancii, lékové alergie, angioneurotický Quinckeho edém, Henoch-Schönleinova hemoragická kapilarotoxikóza, těžké alergické reakce po bodnutí hmyzem, sérová nemoc, těžké akutní i chronické alergické a zánětlivé nemoci v oblasti ucha, nosu a nosohltanu. Neinfekční zánětlivá onemocnění oka (zvláště s postižením zadní komory) i jeho adnex, infekční zánětlivá onemocnění pouze při současné léčbě antibiotiky. Závažná kožní onemocnění jako pemfigus a pemfigoid, kontaktní dermatitida, těžké formy psoriázy, exfoliativní dermatitida, erythema exsudativum multiforme, impetigo herpetiformis, mycosis fungoides, erytrodermie, generalizované neurodermatitidy. Hematologická onemocnění: autoimunitní hemolytická anémie a idiopatická trombocytopenická purpura, agranulocytóza, aplastická anémie, myelodysplastický syndrom, trombocytopenie, potransfúzní reakce, erytroblastopenie. Maligní onemocnění jako doplněk léčby cytostatiky, lymfatická leukémie, lymfomy, adjuvantní léčba malignit, pro lepší snášenlivost ozáření a terapie cytostatiky, paliativní terapie u inoperabilních nádorů. Stavy po orgánových transplantacích, často společně s podáním azathioprinu či cyklosporinu. Zánětlivá gastrointestinální onemocnění, ileitis terminalis Crohn, autoimunitní chronická aktivní hepatitida, ulcerózní kolitida. Některé nezánětlivé respirační poruchy: fibróza plic, sarkoidóza plic, některé aspirační syndromy (jen při současném zajištění antibiotiky). Některá ledvinová onemocnění: nefrotický syndrom (některé etiologie) v počátečním stadiu, chronická glomerulonefritida. Infekce provázené závažnou zánětlivou reakcí léčené vhodnou chemoterapií, např. tuberkulózní meningitis, Jarish-Herzheimerova reakce.

Imunoalterační a některá zánětlivá onemocnění v neurologii. Substituční terapie sekundární adrenokortikální nedostatečnosti, kongenitální adrenální hyperplazie. 4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování je přísně individuální, pohybuje se obvykle v rozmezí 5-60 mg denně, v některých případech může přesáhnout dávku l00 mg/den. U chronických onemocnění se většinou začíná léčba podáváním malých dávek, naopak u akutních případů je zapotřebí vysokých dávek, které se po zvládnutí akutního stavu snižují na dávku udržovací. Zahajovací dávka se podává až do dosažení uspokojivé odpovědi, pak se dávky postupně snižují až na nejnižší dávku, která zajistí potřebnou klinickou odpověď. Nemá-li dojít k potlačení endogenní sekrece, podává se jediná denní dávka ráno při nebo po snídani. Při postiženích vyžadujících vyšší dávky je nutno celkovou denní dávku rozdělit na 2-4 dílčí dávky a při stresových situacích je nutno dávkování zvýšit, je-li nebezpečí, že je endogenní sekrece potlačena a není-li exogenní dávka dostatečně vysoká k pokrytí stresu. Po dosažení udržovací dávky se doporučuje přejít na alternující (obdenní) dávkování, kdy se celková dvoudenní dávka podává obden. Přechod k tomuto dávkování má být postupný. Při náhlém vysazení přípravku po dlouhodobé léčbě je pacient ohrožen projevy hypokortikalizmu, včetně akutní adrenální krize. Vzhledem k tomu je nutno vysazovat léčbu postupně - nejprve dávku večerní, pak polední, nejdéle se ponechává dávka ranní. Dojde-li v průběhu léčby nebo po vysazení k zátěžovému stavu (trauma, operace, interkurentní infekce apod.) a není-li funkce nadledvinové kůry dostatečná, je třeba podat nemocnému kortikoidy parenterálně. Po ukončení terapie dochází k obnově funkce kůry nadledvin již v následujících dnech po vynechání, při dlouhodobém podávání zejména vysokých dávek může však někdy potlačení funkce nadledvinové kůry trvat řadu měsíců nebo i let. Dávkování u dětí je variabilní, závisí na druhu onemocnění a intenzitě procesu. Celá řada onemocnění má přesně stanovený léčebný protokol s přesným vymezením dávkování a způsobu podávání. U těžkých stavů vyžadujících útočnou dávku se podávají 2-3 mg/kg tělesné hmotnosti /den rozděleně do 3-4 dávek. Po zvládnutí nejzávažnějších projevů nemoci se dávka postupně upravuje, přičemž maximum dávky se podává v ranních hodinách a nižší dávka v odpoledních a večerních hodinách. Udržovací dávka při chronickém podávání je menší než l mg/kg tělesné hmotnosti/den, podává se zpravidla ráno, případně ob den. U kojenců a batolat vyžaduje podávání pevných lékových forem zvláštní pozornost - určená dávka v l tabletě se může podávat až po jejím rozdrcení a rozpuštění ve vodě. 4.3

Kontraindikace

Přípravek se nepodává při přecitlivělosti na některou složku přípravku, neléčené floridní vředové gastroduodenální chorobě, čerstvé střevní anastomóze, při podezření na náhlou příhodu břišní, při floridním Cushingově syndromu, akutní psychóze, neléčené systémové mykóze, neléčené celkové infekci, při metabolicky dekompenzovaném diabetes mellitus, akutním glaukomu, po ochranném očkování v intervalu 2-8 týdnů. Během terapie vysokými dávkami prednizonu není vhodné očkování živou vakcínou z důvodů omezení imunitních reakcí a rizika neurologických komplikací. Pasivní imunizace během terapie je možná, ale protilátková odpověď je nedostačující. Dále se přípravek nepoužívá u oční formy herpes simplex, u herpes zoster. 4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Opatrnosti je třeba u kardiální dekompenzace, těžší formy hypertenze, pokročilejších forem ischemické choroby srdeční, divertikulitidy, latentní vředové choroby, u těžké osteoporózy, hojících se operačních ran, renální insuficience, u sklonu k tromboembolickým onemocněním, u diabetes mellitus, TBC. Prednizon však může být vitálním lékem ke zvládnutí závažných akutních projevů při masivní tuberkulózní infekci (za současného krytí antituberkulotiky). Při dlouhodobém podávání obzvláště vyšších dávek je třeba nemocné klinicky i laboratorně pečlivě monitorovat. Sleduje se krevní tlak, glykosurie, před nebo při zahájení terapie glykémie, dále kalémie,

případné žaludeční obtíže či psychické změny, retence tekutin. U starších pacientů je žádoucí oftalmologické vyšetření a rtg hrudníku před zahájením terapie. Ve stravě se omezuje kuchyňská sůl, nutná je suplementace draslíku (ovoce, zelenina). Během terapie se nedoporučuje expozice infekcím, slunění a pití alkoholických nápojů. Při vzniku infekčních onemocnění je nutná účinná antibiotická terapie. Je vhodné vybavit pacienta písemnou informací o léčbě kortikosteroidními hormony. Prednizon lze podávat i dětem. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Prednizon snižuje účinek perorálních antikoagulancií. Zvyšuje toxicitu kardiotonik v důsledku hypokalémie, zvyšuje účinnost adrenalinu, noradrenalinu, psychostimulancií, glukagonu a zvyšuje nežádoucí účinky hydantoinátů a nesteroidních antiflogistik, nesteroidní antiflogistika zvyšují incidenci gastrointestinálního krvácení a ulcerací. Prednizon snižuje plazmatickou hladinu salicylátů, účinnost inzulinu, perorálních antidiabetik, antihypertenziv, vitaminu D a anabolických steroidů. Prednizon může snížit účinky pyridostigminu (inhibitor cholinesterázy) se zhoršením stavu u myasthenia gravis. Účinnost prednizonu zvyšují např. perorální kontraceptiva, estrogeny, klofibrát, sulfonamidy. Saluretika (thiazidy, furosemid) nebo projímadla mohou vést k excesivním ztrátám draslíku. Účinnost účinné látky snižují barbituráty, karbamazepin, fenytoin, primidon a rifampicin. 4.6

Těhotenství a kojení

Podání přípravku není vhodné v těhotenství (známky hypoadrenalizmu u novorozenců) a během laktace. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při dlouhodobé terapii kortikosteroidy může dojít k nežádoucímu ovlivnění centrální nervové soustavy, které se projeví např. pohybovým neklidem, závratí, bolestí hlavy, změny a výkyvy nálady, z psychotických stavů především depresí a mánií. 4.8

Nežádoucí účinky

Potlačení imunitních reakcí (snížení rezistence vůči bakteriálním, virovým, mykotickým a parazitárním infekcím); snížení fibroplastických procesů (zpomalení hojení ran, atrofie podkoží a kůže); diabetogenní účinek (manifestace, popř. dekompenzace diabetes mellitus, ketoacidóza, diabetické kóma ketoacidotické i hyperosmolární); ovlivnění centrální nervové soustavy (nespavost, pohybový neklid, závrať, bolest hlavy, euforie, nespavost, změny a výkyvy nálady, z psychotických stavů především deprese a mánie); oční (indukce glaukomu, zadní kapsulární katarakty, progrese korneálních ulcerací u herpetické keratitidy); gastrointestinální (exacerbace vředové gastroduodenální choroby, žaludeční hemoragie, střevní perforace, indukce akutní pankreatitidy, zastření manifestace náhlých příhod břišních); vliv na pohybové ústrojí (steroidní myopatie, osteoporóza, aseptická kostní nekróza); kardiovaskulární (hypertenze, urychlení vývoje arteriosklerózy, steroidní kardiomyopatie, zvýšená koagulabilita s tendencí vzniku tromboembolické nemoci, hypokalemické poruchy srdečního rytmu, edémy); metabolické (hyperlipidémie, hypercholesterolémie s indukcí disproporční obezity, hypokalemická alkalóza); endokrinní (útlum růstu u dětí, sekundární amenorea, pokles potence a libida u mužů, útlum osy hypotalamus-hypofýza-nadledvinová kůra), změny v krevním obraze (leukocytóza). Terapie nežádoucích účinků: je symptomatická, dle možnosti redukce dávky nebo postupné vysazení přípravku, v případě infekce podání ATB. 4.9

Předávkování

Prednizon je relativně málo toxický. Masivní dávky však mohou způsobit nežádoucí účinky podobné nežádoucím účinkům při tzv. pulsní terapii kortikoidy - např. komorové dysrytmie (vyvolané

hypokalémií), diabetickou ketoacidózu u porušené tolerance glycidů, povrchové hemoragické ulcerace žaludeční sliznice, retenci sodíku a vody, zvýšení krevního tlaku, u disponovaných osob kardiální insuficienci, křeče, aktivaci tromboembolické choroby, aseptickou kostní nekrózu, svalovou slabost z myorelaxačního účinku, provokaci kortikoidní psychózy, akutní pankreatitidu, poruchy zraku, přechodné artralgie, svědění a pálení na mukokutánních přechodech, chuťové poruchy. Léčení akutní otravy: výplach žaludku, podání aktivního uhlí a inhibitorů H2 receptorů. Terapie je

podpůrná a symptomatická, substituce draslíku či jiných elektrolytů dle mineralogramu. 5

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

FARMAKOTERAPEUTICKÁ SKUPINA Hormon ze skupiny glukokortikoidů 5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Prednizon je syntetický glukokortikoid s nepatrnými mineralokortikoidními účinky. Při srovnání účinku ekvivalentní perorální dávka 5 mg prednizonu odpovídá 5 mg prednizolonu, 4 mg triamcinolonu, 0,6 mg betametazonu, 0,75 mg dexametazonu a 20 mg hydrokortizonu. Terapeuticky se využívá především jeho účinků antiflogistických, antifibroplastických, antiedematózních, antialergických, imunosupresivních a antiproliferativních. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Prednizon se dobře vstřebává v gastrointestinálním traktu. Biologická dostupnost po perorálním podání činí 92%. Samotný prednizon nemá glukokortikoidní účinky, teprve v játrech se mění na biologicky aktivní glukokortikoid, prednizolon. Prekonverzní biologický poločas je asi 1 hodina. Prednizolon se ze 70% váže na plazmatické bílkoviny. Maximální plazmatické koncentrace prednizolonu je dosaženo za 1 - 2 hodiny po podání. Prednizolon se vylučuje do moči částečně nezměněn, částečně ve formě volných i konjugovaných metabolitů. Plazmatický poločas prednizolonu je asi 3 hodiny. Biologický (tkáňový) poločas je l2 -24 hodiny. Prednizolon prochází placentární bariérou a v malém množství se vylučuje do mateřského mléka. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Bezpečnost podání byla ověřena dlouhodobým klinickým používáním. 6

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, sodná sůl karboxymethylškrobu (typ C), calcium-stearát, želatina, mastek 6.2

Inkompatibility

Nejsou známy. 6.3

Doba použitelnosti

3 roky 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním vnitřním obalu při teplotě 10–25 oC.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Druh obalu: Blistr, krabička. Velikost balení: 20 tablet 7

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ZENTIVA, k.s., Praha, Česká republika 8

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

56/104/75-C 9

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14.3.1975 / 19.3. 2008 10 DATUM REVIZE TEXTU 28.11.2012


Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.