1

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls98766/2012, sukls98773/2012, sukls98777/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Plexxo 25 mg, tablety

Plexxo 50 mg, tablety

Plexxo 100 mg, tablety

Lamotriginum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek

užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje.

Ponechte si příbalovou informaci. Možná, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoliv další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně

postupujte v případě jakýchkoliv nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je přípravek Plexxo a k čemu se užívá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Plexxo užívat

3.

Jak se přípravek Plexxo užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Plexxo uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK PLEXXO A K ČEMU SE UŽÍVÁ

Plexxo patří do skupiny léčiv, které se nazývají antiepileptika, užívá se k léčbě dvou odlišných nemocí:

epilepsie a bipolární poruchy.

Plexxo léčí epilepsii tím, že blokuje přenos signálů v mozku, které spouštějí epileptické

křeče (záchvaty).

•

U dospělých a dětí od 13 let může být přípravek Plexxo užíván samostatně, nebo s jinými

přípravky, které se užívají k léčbě epilepsie. Přípravek Plexxo může být také užíván s jinými

přípravky k léčbě epileptických záchvatů, které se vyskytují v rámci onemocnění, které se nazývá

Lennox-Gastautův syndrom.

•

U dětí ve věku mezi 2 a 12 roky se Plexxo může podávat s jinými přípravky, které léčí tyto stavy.

Přípravek může být podán samostatně k léčbě epileptických záchvatů typu absencí.

Plexxo se rovněž užívá k léčbě bipolární poruchy. Pacienti s bipolární poruchou (někdy nazývanou

maniodepresivní psychóza) mají extrémní změny nálad s obdobím mánie (pozvednutá nálada nebo

euforie), které střídá období deprese (hluboký smutek nebo zoufalství). K předcházení deprese vyskytující

se u bipolární poruchy se dospělým od 18 let může podávat Plexxo samostatně, nebo s jinými přípravky.

Není ještě známo, jak v těchto případech Plexxo působí na mozek.

2

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PLEXXO

UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Plexxo

2

•

Jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na lamotrigin nebo na kteroukoli další složku přípravku

Plexxo (viz bod 6).

Jestliže se to týká Vás:

→ informujte o tom lékaře a neužívejte přípravek Plexxo.

Zvláštní opatření při užití přípravku Plexxo je zapotřebí

Než začnete užívat přípravek Plexxo, měl by Váš lékař vědět:

•

zda máte onemocnění ledvin

•

jestli se u Vás v době, kdy jste užíval/a lamotrigin nebo jiné přípravky k léčbě

epilepsie, objevila se někdy vyrážka

•

jestli již užíváte léčivé přípravky, které obsahují lamotrigin

Jestliže se to týká Vás:

→ řekněte o tom svému lékaři, aby mohl rozhodnout o snížení dávky, nebo že přípravek Plexxo není pro

Vás vhodný.

Pozor na důležité příznaky

Ihned vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se po zahájení léčby přípravkem Plexxo u Vás rozvinou

některé z těchto příznaků:

•

neobvyklé kožní reakce jako zčervenání nebo kopřivka

•

bolesti v ústech nebo očích

•

vysoká teplota (horečka), příznaky podobné chřipce nebo ospalost

•

otok obličeje, nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech

•

neočekávané krvácení, nebo podlitiny, nebo zmodrání Vašich prstů

•

bolest v krku, nebo častější výskyt infekčních onemocnění než obvykle (např. nachlazení)

Tyto příznaky se pravděpodobněji mohou vyskytnout během prvních několika měsíců léčby přípravkem

Plexxo, zvláště je-li léčba zahájena vysokou dávkou, nebo je-li Vaše dávka zvýšena příliš rychle, nebo

užíváte-li Plexxo s jiným přípravkem, který se nazývá valproát. Častěji jsou postiženy děti než dospělí.

Pokud nejsou výše uvedené příznaky léčeny, mohou se vyvinout do těžkých stavů, jako je orgánové

selhání nebo závažná kožní reakce. Pozorujete-li některý z těchto příznaků:

→ neprodleně vyhledejte lékaře. Lékař může rozhodnout o provedení jaterních testů, vyšetření ledvin,

nebo krve a může ukončit užívání přípravku Plexxo.

Po použití přípravku Plexxo byly hlášeny potenciálně život ohrožující kožní vyrážky (Stevens-

Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), projevující se zpočátku jako červené

terčovité skvrny nebo kruhovité fleky na kůži trupu často s puchýřem ve svém středu. Další

příznaky, po kterých je třeba pátrat, zahrnují vředy v ústech, v krku, v nose, na genitáliích (zevních

pohlavních orgánech) a zánět spojivek (červené a oteklé oči). Tyto potencionálně život ohrožující

kožní vyrážky jsou často doprovázeny příznaky podobnými chřipkovému onemocnění. Vyrážka

může přejít v rozsáhlé puchýře nebo olupování kůže. Největší riziko rozvoje závažných kožních

reakcí je v prvním týdnu léčby. Pokud se u Vás po použití přípravku Plexxo vyskytne Stevens-

Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza , nesmíte léčbu přípravkem Plexxo nikdy

znovu zahájit.

Pokud se u Vás objeví vyrážka nebo tyto kožní příznaky, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc a

informujte lékaře, že užíváte tento léčivý přípravek.

Myšlenky na sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky

3

Antiepileptika se užívají k léčbě některých onemocnění včetně epilepsie a bipolární poruchy U pacientů s

bipolární poruchou se mohou občas vyskytnout myšlenky na sebepoškozování, nebo spáchání sebevraždy.

Trpíte-li bipolární poruchou, mohou se u Vás tyto myšlenky vyskytnout s větší pravděpodobností, když:

•

poprvé začínáte s léčbou

•

jste již dříve přemýšleli o sebepoškození nebo sebevraždě

•

je Vám méně než 25 let

Máte-li úzkostné myšlenky, stavy nebo pozorujete-li, že se cítíte hůř, nebo se rozvíjejí nové příznaky při

užívání přípravku Plexxo:

→ neprodleně vyhledejte lékaře nebo pomoc v nejbližší nemocnici.

Někteří z pacientů léčených antiepileptiky jako je přípravek Plexxo trpěli představami, že si ublíží nebo si

vezmou život. Jestliže kdykoli pocítíte stejné myšlenky, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

Užíváte-li Plexxo při epilepsii

U některých typů epilepsie se záchvaty křečí mohou občas zhoršovat, nebo se vyskytnout častěji během

léčby přípravkem Plexxo. Někteří pacienti mohou zažít těžké záchvaty, které mohou způsobit závažné

zdravotní problémy. Pokud se výskyt epileptických záchvatů zvýší, nebo máte-li těžké epileptické

záchvaty při užívání přípravku Plexxo:

→ neprodleně vyhledejte lékaře.

Plexxo se nepodává pacientům do 18 let k léčbě bipolární poruch.

Přípravky k léčbě deprese a jiných mentálních poruch zvyšují riziko sebevražedných myšlenek a chování

u dětí a mladistvých mladších 18 let.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, nebo jste užíval/a v nedávné

době, nebo jste začal/a užívat nové léky včetně bylinných přípravků, nebo jiných léků, které jsou

dostupné bez lékařského předpisu.

Váš lékař bude muset dávku přípravku Plexxo zkontrolovat, užíváte-li některé z těchto léčiv:

•

oxkarbazepin, felbamát, gabapentin, levetiracetam, pregabalin, topiramát nebo zonisamid,

které se užívají k léčbě epilepsie

•

lithium nebo olanzapin k léčbě duševních poruch

•

bupropion k léčbě duševních poruch nebo k odvykání kouření

→ Užíváte-li některý z výše uvedených přípravků, neprodleně o tom informujte svého lékaře.

Některá léčiva ovlivňují přípravek Plexxo nebo mohou zvyšovat pravděpodobnost, že se u Vás objeví

nežádoucí účinky:

•

valproát, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch

•

karbamazepin, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch

•

fenytoin, primidon nebo fenobarbital, které se užívají k léčbě epilepsie

•

olanzapin, který se užívá k léčbě duševních poruch

•

risperidon, který se užívá k léčbě duševních poruch

•

rifampicin, který je antibiotikum

•

kombinace lopinaviru a ritonaviru nebo atazanaviru a ritonaviru, které se užívají k léčbě

infekcí virem lidské imunodeficience (HIV).

•

hormonální antikoncepce, například její tabletová forma (viz níže)

→ Pokud užíváte, začínáte užívat, nebo jste přestali užívat některý z výše uvedených přípravků,

neprodleně o tom informujte svého lékaře.

4

Hormonální antikoncepce (jako je její tabletová forma) může ovlivnit působení přípravku Plexxo

Lékař Vám může doporučit, zda máte užívat určitý typ hormonální antikoncepce, nebo jiný způsob,jako

například kondom, pesar, nebo nitroděložní tělísko. Užíváte-li hormonální antikoncepci ve formě tablet,

lékař Vám může odebírat krev, aby zkontroloval hladinu přípravku Plexxo. Užíváte-li nebo plánujete-li

začít s užíváním hormonální antikoncepce:

→ informujte o tom svého lékaře, který Vám doporučí nejvhodnější způsob antikoncepce.

Plexxo může rovněž ovlivnit způsob účinku hormonální antikoncepce, ačkoliv je nepravděpodobné, že by

snížil její účinnost. Užíváte-li hormonální antikoncepci a zpozorujete-li nějakou změnu Vašeho

menstruačního cyklu, jako například častější krvácení, nebo špinění mezi menstruacemi:

→ informujte o tom svého lékaře. Může to být známkou toho, že Plexxo ovlivňuje způsob účinku

antikoncepce.

Těhotenství a kojení

→ Jste-li těhotná, můžete být těhotná, nebo těhotenství plánujete, informujte o tom svého lékaře.

Léčbu epilepsie byste neměla přerušovat, i když jste těhotná. U dětí matek, které užívaly Plexxo v období

těhotenství, je zvýšené riziko výskytu vrozených vad. Tyto vrozené vady zahrnují rozštěp rtu nebo patra.

Jestliže plánujete těhotenství, nebo jste-li již těhotná, může Vám lékař doporučit, abyste zvlášť užívala

kyselinu listovou.

Těhotenství může rovněž změnit účinnost přípravku Plexxo, a proto Vám možná bude lékař odebírat krev,

aby zkontroloval hladinu přípravku Plexxo a podle ní Vám upravil dávku.

→ Informujte svého lékaře, zda kojíte, nebo budete kojit.

Léčivá látka přípravku Plexxo přechází do mateřského mléka a může ovlivnit kojence. Váš lékař Vám

vysvětlí rizika a přínos kojení při užívání přípravku Plexxo. Pokud se rozhodnete kojit, bude sledovat

Vaše dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Plexxo může způsobit závratě a dvojité vidění.

→ Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje, pokud nemáte jistotu,

že Vás přípravek neovlivňuje.

Máte-li epilepsii, poraďte se svým lékařem ohledně řízení a obsluhování strojů.

Důležité informace o některých složkách přípravku Plexxo

Plexxo tablety obsahují malé množství cukru, který se nazývá laktóza. Trpíte-li nesnášenlivostí laktózy,

nebo jiných cukrů:

→ informujte svého lékaře a přípravek Plexxo neužívejte.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK PLEXXO UŽÍVÁ

Vždy užívejte Plexxo přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se svým

lékařem nebo lékárníkem.

Kolik přípravku Plexxo se užívá

Může chvíli trvat, než se najde Vaše optimální dávka přípravku Plexxo. Dávka, kterou budete užívat,

závisí na:

•

Vašem věku

•

užívání přípravku Plexxo s jinými léky

•

problémech s ledvinami nebo játry

5

Váš lékař zahájí léčbu nižší dávkou a v průběhu několika týdnů ji bude pomalu zvyšovat do té doby, než

zjistí, že Vám dávka prospívá (účinná dávka). Nikdy neužívejte více přípravku Plexxo, než Vám lékař

doporučil.

Obvyklá účinná dávka přípravku Plexxo pro dospělé a děti od 12 let je mezi 100 mg a 400 mg podávaná

každý den.

U dětí od 2 do 12 let velikost účinné dávky závisí na jejich tělesné hmotností – obvykle je to v rozmezí 1

mg až 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti, až do maximální denní dávky 400 mg.

Jak se dávka přípravek Plexxo užívá

Dávku přípravku Plexxo užívejte jednou nebo dvakrát denně, jak Vám doporučil lékař. Můžete jej užívat s

nebo bez jídla.

Lékař Vám může rovněž doporučit, abyste zahájil/a nebo ukončil/a užívání jiných léků, v závislosti na

onemocnění, pro které jste léčeni, a podle Vaší odpovědi na léčbu.

Tablety Plexxo lze dělit.

•

Polykejte své tablety vcelku nebo dělené a zapijte malým množstvím vody. Nežvýkejte je ani

nedrťte.

•

Vždy užívejte celou dávku, kterou Vám předepsal lékař. Nikdy neužívejte pouze část dávky.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Plexxo, než jste měl(a)

Jestliže jste užil(a) více přípravku Plexxo:

→ ihned se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Je-li to možné, ukažte jim krabičku přípravku

Plexxo.

U některých pacientů, kteří užili příliš velké množství přípravku Plexxo, se mohou vyskytnout některé z

těchto příznaků:

•

rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)

•

nemotornost a nedostatečná koordinace ovlivňující rovnováhu (ataxie)

•

ztráta vědomí nebo kóma

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek Plexxo

Neužívejte další tablety nebo nezdvojujte následující dávku, abyste nahradili vynechanou tabletu.

Jestliže jste přestal/a užívat přípravek Plexxo

→ požádejte svého lékaře o radu, jak opět zahájit léčbu. Je důležité, abyste to udělal/a.

Nepřerušujte léčbu přípravkem Plexxo, aniž byste se poradil/a s lékařem.

Přípravek Plexxo užívejte tak dlouho, jak Vám doporučil lékař. Nepřerušujte léčbu bez porady s Vaším

lékařem.

Užíváte-li přípravek Plexxo k léčbě epilepsie

Když končíte s užíváním přípravku Plexxo, je důležité, aby byla Vaše dávka snižována postupně po dobu

2 týdnů. Pokud náhle ukončíte užívání přípravku Plexxo, může dojít k návratu epileptického záchvatu,

nebo jeho zhoršení.

Užíváte-li přípravek Plexxo k léčbě bipolární poruchy

6

Může trvat určitou dobu, než přípravek Plexxo začne účinkovat. Proto je nepravděpodobné, že se budete

okamžitě cítit lépe. Pokud léčbu přípravkem Plexxo zastavíte, Vaše dávka nemusí být postupně snižována.

Pokud chcete ukončit užívání přípravku Plexxo, měli byste o tom nejprve informovat svého lékaře.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky může mít i Plexxo nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u

každého.

Alergické reakce, nebo potenciálně závažné kožní reakce: pro pomoc se obraťte ihned na lékaře

U malého počtu pacientů užívajících Plexxo se může vyskytnout alergická reakce, nebo potenciálně

závažná kožní reakce. Pokud tyto stavy nejsou léčeny, může dojít k vývoji závažnějšího a dokonce život

ohrožujícího stavu.

Příznaky těchto reakcí zahrnují:

•

kožní vyrážky nebo zrudnutí, které se může rozvinout v těžké kožní reakce včetně rozšířené

vyrážky s puchýři a olupující se kůží zejména v okolí úst, nosu, očí a genitálu (Stevensův-

Johnsonův syndrom), nebo v rozšiřující se olupování kůže (na více než 30 % povrchu těla – toxická

epidermální nekrolýza)

•

bolesti v ústech, nebo očích

•

vysokou teplotu (horečka), příznaky podobné chřipce, nebo ospalost

•

otok obličeje, nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech

•

neočekávané krvácení, nebo podlitiny, nebo zmodrání Vašich prstů

•

bolest v krku, nebo častější výskyt infekčních onemocnění než obvykle (např. nachlazení)

V mnohých případech budou tyto příznaky známkou nezávažných nežádoucích účinků. Musíte si ale být

vědomi, že mohou být potenciálně závažné – takže, pokud pozorujete některý z těchto příznaků:

→ ihned navštivte lékaře. Váš lékař může rozhodnout, že provede jaterní testy, vyšetření ledvin nebo

krve a může Vám léčbu přípravkem Plexxo ukončit.

Velmi časté nežádoucí účinky

Mohou se vyskytnout u více než 1 z 10 pacientů:

•

bolest hlavy

•

závratě

•

pocit ospalosti nebo otupělost

•

nemotornost a nedostatečná koordinace (ataxie)

•

dvojité vidění nebo neostré vidění

•

pocit na zvracení (nausea), nebo zvracení

•

kožní vyrážka

Časté nežádoucí účinky

Mohou se vyskytnout až u 1 z 10 pacientů:

•

agresivita nebo podrážděnost

•

rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)

•

chvění nebo třes

•

poruchy spánku

•

průjem

•

sucho v ústech

•

pocit únavy

•

bolest zad, kloubů nebo kdekoliv jinde

Vzácné nežádoucí účinky

7

Mohou se vyskytnout až u 1 z 1000 pacientů:

•

svědění očí s výtokem a podrážděnými očními víčky (konjunktivitida)

•

závažné kožní stavy se vzácným výskytem puchýřů a krvácením ze rtů, očí, úst, nosu a genitálu

(Stevenůvs-Johnsonův syndrom).

Velmi vzácné nežádoucí účinky

Mohou se vyskytnout až u 1 z 10000 pacientů:

•

halucinace („vidění“ nebo „slyšení“ věcí, které nejsou skutečné)

•

zmatenost nebo neklid

•

porucha rovnováhy nebo ztráta koordinovaných pohybů při chůzi

•

nekontrolovatelné záškuby těla (tik), nekontrolovatelné svalové křeče postihující oči, hlavu a trup

(choreoatetóza), nebo jiné neobvyklé pohyby těla, jako například škubání, chvění nebo ztuhlost

•

těžké kožní reakce, začínající bolestivým zčervenáním oblasti, vyvíjející se ve velké puchýře s

následným olupováním kůže ve vrstvách (toxická epidermální nekrolýza)

•

u pacientů, kteří již mají epilepsii, se častěji vyskytují epileptické záchvaty

•

změna jaterních funkcí, které se projeví v jaterních testech, nebo selháním jater

•

změny, které se mohou odhalit při vyšetření krve – včetně snížení počtu červených krvinek

(anémie), snížení počtu bílých krevních krvinek (leukopenie, neutropenie, agranulocytóza), snížení

počtu krevních destiček (trombocytopenie), snížení počtu všech zmíněných typů krvinek

(pancytopenie) a porucha kostní dřeně, která se nazývá aplastická anémie

•

závažná porucha srážlivosti krve, která může vést k neočekávanému krvácení, nebo tvorbě modřin

(diseminovaná intravaskulární koagulopatie)

•

vysoké teploty (horečka)

•

otok obličeje (edém), nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech (lymfadenopatie)

•

zhoršení příznaků u pacientů, kteří mají Parkinsonovou chorobu

Další nežádoucí účinky

U malého počtu pacientů se objevily další nežádoucí účinky, jejichž přesný výskyt není znám:

•

Skupina příznaků zahrnující současně:

- horečku, pocitní na zvracení, zvracení, bolesti hlavy, strnutí šíje a extrémní citlivost na

ostré světlo. To může být způsobeno zánětem mozkových blan, které pokrývají mozek a

míchu (meningitida).

•

Byly hlášeny případy kostních poruch včetně osteopenie (prořídnutí kostní tkáně), osteoporózy

(řídnutí kostí) a zlomenin. Pokud jste dlouhodobě léčen(a) antiepileptiky, nebo pokud vám v

minulosti byla diagnostikována osteoporóza, nebo pokud užíváte steroidy, poraďte se se svým

lékařem nebo lékárníkem.

Vyskytnou-li se u Vás nežádoucí účinky

→ Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo způsobuje obtíže, nebo

pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci,

prosím, sdělte to svému lékaři, nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK PLEXXO UCHOVÁVAT

Přípravek Plexxo uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Plexxo nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce a blistrech. Doba

použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky k uchovávání.

8

Léčivý přípravek se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

6.

OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE

Co tablety přípravku Plexxo obsahují

Léčivou látkou je lamotriginum. Jedna tableta obsahuje 25 mg, 50 mg nebo 100 mg lamotriginu.

Pomocnými látkami jsou monohydrát laktosy, mikrokrystalická celulosa, povidon 40, žlutý oxid železitý

(E172), sodná sůl karboxymethylškrobu, magnesium-stearát, mastek, koloidní bezvodý oxid křemičitý.

Jak tablety přípravku Plexxo vypadají a co obsahuje balení

Plexo 25 mg a Plexxo 50 mg jsou světle žluté, kulaté, ploché tablety s dělicí rýhou na jedné straně.

Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.

Plexxo 100 mg jsou světle žluté tablety čtvercového tvaru s jednou vypouklou stranou a s druhou stranou

plochou s rýhami dělícími tabletu na čtvrtiny. Tablety lze dělit na čtvrtiny.

Tablety jsou baleny v PVC/Alb listrech a v krabičce. Jedno balení obsahuje 30, 50, 60, 90 nebo 100 tablet.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Desitin Arzneimittel GmbH

Weg beim Jäger 214

22335, Hamburg

Německo

Tato příbalová informace byla naposledy revidována

9.5.2012

1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls98766/2012, sukls98773/2012, sukls98777/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Plexxo 25 mg, tablety

Plexxo 50 mg, tablety

Plexxo 100 mg, tablety

2.

SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ I KVANTITATIVNÍ

Jedna tableta přípravku Plexxo 25 mg obsahuje 25 mg lamotriginum.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 48,75 mg monohydrátu laktosy.

Jedna tableta přípravku Plexxo 50 mg obsahuje 50 mg lamotriginum.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 97,50 mg monohydrátu laktosy.

Jedna tableta přípravku Plexxo 100 mg obsahuje 100 mg lamotriginum.

Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 195 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Plexxo 25 mg:

Světle žluté, kulaté, ploché tablety s dělicí rýhou na jedné straně. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.

Plexxo 50 mg:

Světle žluté, kulaté, ploché tablety s dělicí rýhou na jedné straně. Tablety lze dělit na dvě stejné poloviny.

Plexxo 100 mg:

Světle žluté tablety čtvercového tvaru s jednou vypouklou stranou a s druhou stranou plochou s rýhami

dělícími tabletu na čtvrtiny

Tablety lze dělit na čtvrtiny.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutická indikace

Epilepsie

Dospělí a mladiství od 13 let

Přídatná léčba nebo monoterapie epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-

klonických záchvatů. -

Záchvaty spojené s Lennox-Gastautovým syndromem. Plexxo se podává jako přídatná léčba, ale u

Lennox-Gastautova syndromu může být úvodním antiepileptickým lékem (AED).

2

Děti a mladiství od 2 do 12 let

- Přídatná léčba epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických

záchvatů a záchvatů spjatých s Lennox-Gastautovým syndromem.

- Monoterapie u záchvatů typu absencí.

Bipolární porucha

Dospělí od 18 let a starší

- Prevence depresivních epizod poruchy nálad u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří mají

převážně depresivní epizody (viz bod 5.1).

Přípravek Plexxo není indikován k akutní léčbě epizod mánie a deprese.

4.2 Dávkování a způsob podání

Tablety Plexxo lze dělit a je zapotřebí je polykat s malým množstvím vody.

V případě, že se vypočítaná dávka lamotriginu (např. při léčbě dětí s epilepsií nebo u pacientů se

zhoršenou funkcí jater) nerovná celým nebo rozděleným tabletám, má se podávat dávka rovná nejbližšímu

nižšímu počtu celých nebo rozdělených tablet.

Znovuzahájení léčby

Při znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoliv důvodu přestali užívat Plexxo, by měl

předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až po dávku udržovací, protože riziko závažné

vyrážky je spojeno s vysokými úvodními dávkami a s překročením doporučeného postupného zvyšování

dávek lamotriginu (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji by mělo

probíhat zvyšování dávek k dávce udržovací. Pokud je interval od ukončení podávání lamotriginu delší

než pět poločasů (viz bod 5.2), přípravek Plexxo by měl být zvyšován na udržovací dávku podle

příslušného schématu.

Jestliže očekávaný přínos nepřeváží možné riziko, doporučuje se, aby přípravek Plexxo nebyl znovu

podáván pacientům, kterým byla léčba ukončena z důvodu vyrážky spojené s léčbou lamotriginem.

Epilepsie

Doporučená stupňující se dávka a udržovací dávky pro dospělé a mladistvé od 13 let (tabulka 1) a pro děti

a mladistvé od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedené níže. V důsledku rizika vzniku vyrážky by úvodní

dávka a následné stupňování dávky neměla být překročena (viz bod 4.4).

Když byly vysazeny souběžné AED, nebo jiné AED/léčivé přípravky jsou dodány do léčebného režimu

obsahujícího lamotrigin, měl by se zvážit možný účinek na farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 4.5).

3

Tabulka 1: dospělí a mladiství nad 13 let – doporučený léčebný režim u epilepsie

Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie:

25 mg/den

(jednou denně)

50 mg/den

(jednou denně)

100 – 200 mg/den

(jednou denně nebo rozděleně ve dvou

dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní

dávku postupně zvyšovat každý týden

až každé dva týdny

o 50 až 100 mg, dokud není dosaženo

optimální odpovědi.

Někteří pacienti vyžadují k dosažení

požadované odpovědi denní dávku

500 mg

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použit s

valproátem bez ohledu na

další současně podávanou

léčbu

12,5 mg/den

(podává se 25 mg

obden)

25 mg/den

(jednou denně)

100 – 200 mg/den

(jednou denně nebo rozděleně ve dvou

dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní

dávku postupně zvyšovat každý týden

až každé dva týdny o 25 až 50 mg,

dokud není dosaženo optimální

odpovědi.

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použit bez

valproátu, ale s:

fenytoinem

karbamazepinem

fenobarbitalem

primidonem

rifampicinem

lopinavirem/ritonavirem

50 mg/den

(jednou denně)

100 mg/den

(rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

200 – 400 mg/den

(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní

dávku postupně zvyšovat každý týden

až každé dva týdny o 100 mg, dokud

není dosaženo optimální odpovědi.

Někteří pacienti vyžadují k dosažení

požadované odpovědi denní dávku

700 mg

Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použit s jinými

přípravky, které výrazně

neinhibují, nebo

neindukují

lamotriginovou

glukuronidaci

25 mg/den

(jednou denně)

50 mg/den

(jednou denně)

100 – 200 mg/den

(jednou denně nebo rozděleně ve dvou

dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní

dávku postupně zvyšovat každý týden

až každé dva týdny o 50 až 100 mg,

dokud není dosaženo optimální

odpovědi.

.

4

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v

současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným

pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

Tabulka 2: děti a mladiství ve věku od 2 do 12 let - doporučený léčebný režim u epilepsie (vyjádřený jako

celkové denní dávky v mg/kg tělesné hmotnosti/den):

Léčebný režim

1. a 2 . týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie u záchvatů

v podobě absencí

0,3 mg/kg/den

(jednou denně

nebo rozděleně

ve dvou dílčích

dávkách)

0,6 mg/kg/den

(jednou denně

nebo rozděleně

ve dvou dílčích

dávkách)

1 - 10 mg/kg/den, ačkoliv někteří

pacienti vyžadují vyšší dávky (až 15

mg/kg/den) k dosažení požadované

odpovědi (jednou denně nebo

rozděleně do dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou

být dávky zvýšené o maximálně 0,6

mg/kg/den každý týden až každé dva

týdny, dokud není dosaženo optimální

odpovědi.

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použít s

valproátem bez ohledu na

další současně podávanou

léčbu

0,15 mg/kg/den*

(jednou denně)

0,3 mg/kg/den

(jednou denně)

1 - 5 mg/kg/den

(jednou denně nebo rozděleně do

dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou

být dávky zvýšené o maximálně 0,3

mg/kg každý týden až každé dva

týdny dokud není dosaženo optimální

odpovědi.s maximální udržovací

dávkou do 200 mg/den.

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použit bez

valproátu, ale s:

fenytoinem

karbamazepinem

fenobarbitalem

primidonem

rifampicinem

lopinavirem/ritonavirem

0,6 mg/kg/den

(rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

1,2 mg/kg/den

(rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

5 - 15 mg/kg/den

(jednou denně nebo rozděleně do

dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou

být dávky zvýšené o maximálně 1,2

mg/kg každý týden až každé dva

týdny, dokud není dosaženo optimální

odpovědi,s maximální udržovací

dávkou do 400 mg/den.

Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim

má být použit s jinými

přípravky, které výrazně

neinhibují, nebo

neindukují

lamotriginovou

glukuronidaci

0,3 mg/kg/den

(jednou denně

nebo rozděleně

ve dvou dílčích

dávkách)

0,6 mg/kg/den

(jednou denně

nebo rozděleně

ve dvou dílčích

dávkách)

1 - 10 mg/kg/den

(jednou denně nebo rozděleně do

dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou

být dávky zvýšené o maximálně 0,6

mg/kg každý týden až každé dva

týdny, dokud není dosaženo optimální

5

odpovědi, s maximální udržovací

dávkou do 200 mg/den.

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v

současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným

pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Poznámka: S ohledem na tělesnou hmotnost pacienta nelze pomocí současné síly tohoto léčivého

přípravku dosáhnout doporučené dávky u všech pacientů užívajících valproát. Pro takové pacienty jsou

k dispozici další lamotriginové přípravky obsahující méně léčivé látky. Lamotrigin by se neměl

používat, jestliže bude vypočítaná dávka u pacientů užívajících valproát nižší než 1 mg lamotriginu.

Aby se u dětí zajistily přesné terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat tělesnou hmotnost a při její

změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku dvou až šesti let budou potřebovat

udržovací dávky na horní hranici doporučeného dávkového rozmezí.

Je-li při přídavné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání antiepileptik může být ukončeno, a

pacienti mohou pokračovat v monoterapii přípravkem Plexxo.

Děti ve věku do 2 let

Údaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s parciálními záchvaty

dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4). Nejsou žádná data o podávání u dětí do 1

měsíce. Plexxo se tedy nedoporučuje podávat dětem do 2 let. Přesto, pokud je na základě klinické potřeby

rozhodnuto přípravek podat, viz body 4.4, 5.1 a 5.2.

Bipolární porucha

Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou uvedeny níže v

tabulkách. Přechodný režim zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k udržovací stabilizující dávce za více

než šest týdnů (viz tabulka 3), po které jiné psychotropní přípravky a/nebo antiepileptika mohou být

vysazeny, je-li to z klinického hlediska indikováno (viz tabulka 4). Úprava dávky následující po přidání

dalších psychotropních přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (viz tabulka 5). Vzhledem k

riziku výskytu kopřivky by úvodní dávka a následné zvyšování dávky nemělo být překročeno (viz bod

4.4).

6

Tabulka 3: dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po celkovou denní stabilizující dávku u

léčených pro bipolární poruchu

Léčebný režim

1. a 2.

týden

3. a 4. týden 5. týden

Stabilizující dávka

(6. týden)*

Monoterapie s lamotriginem, NEBO přídatnou terapií BEZ valproátu a BEZ induktorů

lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5):

Tento dávkovací režim

má být použit s jinými

přípravky, které výrazně

neinhibují, nebo

neindukují

lamotriginovou

glukuronidaci

25 mg/den

(jednou

denně)

50 mg/den

(jednou denně

nebo

rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

100 mg/den

(jednou

denně, nebo

rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

200 mg/den – obvykle cílová

dávka pro optimální odpověď

(jednou denně, nebo

rozděleně ve dvou dílčích

dávkách)

Dávky v rozmezí 100 až 400

mg/den užité v klinickcýh

studiích)

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5):

Tento dávkovací režim

má být použit s

valproátem bez ohledu

na jinou podpůrnou

léčbu

12,5

mg/den

(podává se

25 mg

obden)

25 mg/den

(jednou

denně)

50 mg/den

(jednou

denně, nebo

rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

100 mg/den - obvykle cílová

dávka pro optimální odpověď

(jednou denně, nebo

rozděleně ve dvou dílčích

dávkách)

Maximální denní dávka 200

mg může být podána

v závislosti na klinické

odpovědi

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5):

Tento dávkovací režim

má být použít bez

valproátu, ale s:

fenytoinem

karbamazepinem

fenobarbitalem

primidonem

rifampicinem

lopinavirem/ritonavirem

50 mg/den

(jednou

denně)

100 mg/den

(rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

200 mg/den

(rozděleně ve

dvou dílčích

dávkách)

V 6. týdnu 300 mg/den a je-li

potřeba, dávka se zvýší v 7.

týdnu na obvyklou cílovou

dávku 400 mg/den k dosažení

optimální odpovědi

(rozdělené ve dvou dílčích

dávkách)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v

současnosti není známa (viz bod 4.5), se má zvyšovat dávkování lamotriginu způsobem doporučeným

pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Cílová stabilizační dávka závisí na klinické odpovědi.

7

Tabulka 4: dospělí od 18 let - udržovací stabilizující celková denní dávka u bipolární poruchy po vysazení

souběžné léčby

Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizující denní dávka, ostatní přípravky mohou být vysazeny, jak

je ukázano níže.

Léčebný režim

Současná

stabilizující

dávka

lamotriginu

(před

vysazením)

1. týden

(začátek

vysazování

léčby)

2. týden

3. týden

(pokračování)*

Vysazování léčby valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), závisející na

původní dávce lamotriginu:

Když je valproát

vysazen, zdvojnásobí se

stabilizující dávka,

nepřekračuje se zvýšení

o více než 100 mg/týden

100 mg/den

200 mg/den

Udržovací dávka (200 mg/den)

(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den

300 mg/den 400 mg/den Udržovací dávka

(400 mg/den)

Vysazování induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5), závisející na původní dávce

lamotriginu:

Tento dávkovací režim

má být použít při

vysazení následujících

přípravků:

fenytoinu

karbamazepinu

fenobarbitalu

primidonu

rifampicinu

lopinaviru/ritonaviru

400 mg/den

400 mg/den

300 mg/den

200 mg/den

300 mg/den

300 mg/den

225 mg/den

150 mg/den

200 mg/den

200 mg/den

150 mg/den

100 mg/den

Vysazování přípravků, které významně NEinhibují ani NEindukují lamotriginovou

glukuronidaci (viz bod 4.5):

Tento dávkovací režim

má být použit při

vysazení přípravků,

které výrazně neinhibují,

ani neindukují

lamotriginovou

glukuronidaci

Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (dávka 200 mg/den

rozdělená ve dvou dílčích dávkách) (dávkovací rozmezí 100 až 400

mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v

současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim dávkování lamotriginu řídit způsobem

doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den.

8

Tabulka 5: dospělí od 18 let– nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných přípravků u bipolární

poruchy:

S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické zkušenosti. Nicméně,

na základě interakčních studií s jinými přípravky, byla vytvořena následující doporučení:

Léčebný režim

Současná

stabilizující

dávka

lamotriginu (před

nasazením

přídavné léčby)

1. týden

(začátek s

přídavnou

léčbou)

2. týden

3. týden a další

Přidání valproátu (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5), závisející na původní

dávce lamotriginu:

Tento dávkovací režim

má být použít s

valproátem bez ohledu

na další současně

podávanou léčbu

200 mg/den

100 mg/den

Udržovací dávkování (100 mg/den)

300 mg/den

150 mg/den Udržovací dávkování (150 mg/den)

400 mg/den

200 mg/den Udržovací dávkování (200 mg/den)

Přidání induktorů lamotriginové glukuronidace pacientům NEužívajícím valproát (viz bod

4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:

Tento dávkovací režim

má být použít, při

přidání následujících

přípravků bez valproátu:

fenytoinu

karbamazepinu

fenobarbitalu

primidonu

rifampicinu

lopinaviru/ritonaviru

200 mg/den

200 mg/den

300 mg/den

400 mg/den

150 mg/den

150 mg/den

225 mg/den

300 mg/den

100 mg/den

100 mg/den

150 mg/den

200 mg/den

Přidání přípravků BEZ signifikantní inhibice, nebo indukce lamotriginové glukuronidace (viz

bod 4.5):

Tento dávkovací režim

má být použit, při

přidání jiných přípravků

bez signifikantní

inhibice, nebo indukce

lamotriginové

glukuronidace

Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (200 mg/den;

dávkovací rozmezí 100 - 400 mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v

současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu řídit způsobem

doporučeným pro kombinaci s valproátem.

Ukončení podávání lamotriginu pacientům s bipolární poruchou

Při náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem neprokázal zvýšený

výskyt zhoršení nebo vzniku nežádoucích účinků. Proto pacienti mohou ukončit léčbu přípravkem Plexxo

bez postupného snižování dávek.

9

Děti a mladiství do 18 let

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti se nedoporučuje podávat Plexxo dětem do

18 let (viz bod 4.4).

Obecná doporučení pro dávkování přípravku Plexxo u zvláštních skupin pacientů

Ženy užívající hormonální antikoncepci

U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 μg/150 μg) bylo prokázano přibližně dvojnásobné

zvýšení clearance lamotriginu vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu. Po titraci může být potřeba

vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi. V

průběhu týdne bez medikace („týden bez tablet“) bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny

lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt nežádoucích účinků souvisejících s dávkou, proto by se mělo

zvažovat užívání antikoncepce bez týdne bez medikace, jako léčbu první volby (např. kontinuální

hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5).

Začátek léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a

NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace

Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz body 4.4 a 4.5).

Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila

každý týden o 50 až 100 mg/den, podle individuální klinické odpovědi. Zvýšení dávky by nemělo

překročit toto rozmezí, pokud klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Měření plazmatických

koncentrací lamotriginu před a po zahájení užívání hormonální antikoncepce mohou být brána jako

potvrzení, že je původní koncentrace lamotriginu udržována. Je-li to nutné, dávka by měla být upravena.

Ženám užívajícím hormonální antikoncepci, jejichž režim zahrnuje jeden týden bez léčby („týden bez

tablet“), by monitorování plazmatické hladiny lamotriginu mělo být provedeno během 3. týdne aktivní

léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Proto by jako lék první volby měla být zvažována

antikoncepce bez týdne bez medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální

metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5)

Ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a

NEužívají induktory lamotriginové glukuronidace

Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a 4.5). Doporučuje

se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50 – 100 mg každý týden (rychlostí nepřesahující 25 %

celkové denní dávky týdně) během třítýdenního období, jestliže klinická odpověď nenaznačuje jinak.

Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po ukončení užívání hormonální antikoncepce může

být bráno jako potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu. Ženám, které si přejí ukončit užívání

hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby („týden bez tablet“), by mělo být provedeno

monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu

antikoncepce. Vzorky pro posouzení hladin lamotriginu po trvalém ukončení užívání antikoncepčních

tablet by neměly být odebírány v průběhu prvního týdne po ukončení antikoncepce.

Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepci

Zvyšování dávky by mělo sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách.

Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky

lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory lamotriginové glukuronidace

Přizpůsobení doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být potřebné.

Užívání s atazanavirem/ritonavirem

Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě atazanavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava

doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu.

10

U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory glukuronidizace, může

být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává atazanavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se

atazanavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu 2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby

atazanavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné

sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Užívání s lopinavirem/ritonavirem

Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě lopinavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava

doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu.

U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory glukuronidizace, může

být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává lopinavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se

lopinavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu 2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby

lopinavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné

sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5).

Pacienti nad 65 let

Těmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není v

této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz bod 5.2).

Pacienti s renální dysfunkcí

Pacientům s onemocněním ledvin je podávání přípravku Plexxo možné se zvýšenou obezřetností. U

pacientů s terminálním stádiem renálního selhání se úvodní dávky lamotriginu mají řídit průvodní

medikací. Snížení udržovací dávky je zapotřebí u pacientů s výrazným snížením renálních funkcí (viz

body 4.4 a 5.2).

Pacienti s hepatální dysfunkcí

Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se středně těžkou

hepatální dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou

hepatální dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 75 %. Zvyšované a udržovací

dávky mají být upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2).

4.3

Kontraindikace

Lamotrigin je kontraindikován u pacientů přecitlivělých na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou

látku přípravku.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Kožní vyrážka

Byly hlášeny nežádoucí kožní reakce, jež se obvykle vyskytly v průběhu prvních osmi týdnů po zahájení

terapie lamotriginem. Ve většině případů šlo o mírné a samovolně odeznívající exantémy, byly však

hlášeny také závažné kožní reakce vyžadující hospitalizaci a ukončení podávání lamotriginu. Tyto reakce

zahrnují potenciálně život ohrožující vyrážky, jako Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS) a toxickou

epidermální nekrolýzu (TEN) (viz bod 4.8).

Incidence závažných kožních reakcí při užívání doporučených dávek lamotriginu u dospělých s epilepsií

ve studiích byla přibližně 1 : 500. Přibližně polovina z těchto případů byla hlášena jako Stevensův-

Johnsonův syndrom (1 z 1000 pacientů). V klinických studiích u pacientů s bipolární poruchou se výskyt

závažných kožních reakcí pohyboval přibližně 1 : 1000.

11

Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni

s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvním týdnu

léčby

U dětí je riziko závažných kožních reakcí vyšší než u dospělých. Dostupná data z několika studií

naznačují, že incidence kožních reakcí vyžadujících hospitalizaci je u dětí s epilepsií 1 : 300 až 1 : 100.

Výskyt exantému u dětí může být zpočátku mylně interpretován jako exantém infekčního původu, a proto

je zapotřebí, aby u dětí, u kterých se během prvních osmi týdnů terapie lamotriginem vyvinou kožní

erupce s horečkou, lékaři pomýšleli na možnost nežádoucí reakce na léčivo.

Dále se zdá, že celkové riziko exantému silně souvisí:

-

s vysokými iniciálními dávkami lamotriginu a s překročením doporučené eskalace jeho dávkování (viz

bod 4.2);

- se současnou aplikací valproátu (viz bod 4.2).

Rovněž se doporučuje opatrnost u pacientů s anamnézou alergie nebo kožní vyrážky po jiných

antiepileptikách, jelikož četnost nezávažných kožních vyrážek při léčbě lamotriginem byla přibližně

trojnásobná u těchto pacientů než u pacientů bez této anamnézy.

Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např. zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba přípravkem Plexxo má být přerušena.

Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou.

Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití přípravku Plexxo, přípravek Plexxo nesmí být u pacienta nikdy znovu nasazen.

Byl hlášen také exantém jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem

systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormality krve a jater (viz

bod 4.8). Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a vzácně může vést k

diseminované intravaskulární koagulaci a multiorgánovému selhání. Je důležité upozornit na to, že časná

manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i bez zjevného exantému.

Vzniknou-li tyto příznaky a symptomy, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze prokázat jinou

jejich příčinu, má se zastavit podávání přípravku Plexxo.

Klinické zhoršení a riziko sebevraždy

Během léčby antiepileptiky v různých indikacích byly u některých pacientů hlášeny případy

sebevražedných představ a chování. Metaanalýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických

studií antiepileptik ukázala na mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus

vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u lamotriginu.

Proto by měli být pacienti pečlivě sledováni se zaměřením na výskyt sebevražedných představ a chování a

měla by být zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby, které o pacienty pečují) by měli být upozorněni na

to, že v případě sebevražedných myšlenek a chování mají vyhledat lékařskou pomoc.

12

U pacientů s bipolární poruchou může dojít ke zhoršování příznaků deprese a/nebo k náhlému vzniku

suicidality bez ohledu na to, zda užívají nebo neužívají přípravky k léčbě bipolární poruchy, včetně

přípravku Plexxo. Proto by pacienti užívající přípravek Plexxo k léčbě bipolární poruchy měli být pečlivě

sledování se zaměřením na klinické zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a suicidalitu, hlavně na

začátku léčby, nebo v době změny dávky. Někteří pacienti, zvláště s anamnézou sebevražedného chování

nebo myšlenek, mladí dospělí a pacienti, u kterých se před začátkem léčby význačnou měrou vyskytují

sebevražedné představy, jsou vystaveni většímu riziku sebevražedných myšlenek, nebo sebevražedných

pokusů, a proto by měli být během léčby pečlivě sledováni.

U pacientů, u kterých dochází ke klinickému zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a/nebo náhlému

vzniku sebevražedných představ/chování zvláště, když jsou tyto příznaky závažné, vznikly náhle, nebo

nebyly pozorovány jako pacientovy úvodní příznaky, je třeba zvážit změnu léčebného režimu včetně

možnosti ukončení podávání přípravku.

Hormonální antikoncepce

Vliv hormonální antikoncepce na účinnost lamotriginu

U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 μg/150 μg) bylo prokázano zvýšení clearance

lamotriginu přibližně dvojnásobně vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu (viz bod 4.5). Snížení

hladin lamotriginu bylo spojeno se ztrátou kontroly záchvatů. Po titraci může být potřeba vyšší udržovací

dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi.

Při ukončení hormonální antikoncepce může být clearance lamotriginu poloviční. Zvýšení koncentrace

lamotriginu může být spojeno s nežádoucími příhodami závislými na dávce. Pacientky by měly být

sledovány s ohledem na tuto skutečnost.

U žen, které ještě neužívají induktor lamotriginové glukuronidace, a které užívají hormonální antikoncepci

zahrnující týden bez medikace („týden bez tablet“), dojde k postupnému přechodnému zvýšení hladin

lamotriginu v průběhu tohoto týdne (viz bod 4.2). Kolísíní hladin lamotriginu v tomto pořadí může být

spojeno s nežádoucími účinky. Proto by mělo být zváženo podávání hormonální antikoncepce bez týdne

bez medikace jako léčba první volby (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální

metody).

Interakce mezi jinými druhy perorální antikoncepce, nebo léčbou HRT a lamotriginem nebyly sledovány,

ale mohou podobně ovlivnit farmakokinetické parametry lamotriginu.

Vliv lamotriginu na účinnost hormonální antikoncepce

V interakční klinické studii na 16 zdravých dobrovolnicích bylo prokázáno, že při kombinaci lamotriginu

a hormonální antikoncepce (kombinace ethinylestradiol/ levonorgestrel) došlo k mírnému zvýšení

clearance levonorgestreloru a změně plazmatické hladiny FSH a LH (viz bod 4.5). Dopad těchto změn na

ovariální ovulační aktivitu není znám. Avšak není možné vyloučit, že tyto změny mohou vést ke snížení

účinnosti antikoncepce u některých pacientek užívajících hormonální preparáty s lamotriginem. Pacientky

by proto měly být poučeny, aby okamžitě hlásily změny menstruačního cyklu, jako je menstruační

krvácení mimo obvyklé období.

Dihydrofolátreduktáza

Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, takže při dlouhodobé terapii existuje možnost

interference s metabolismem folátů (viz bod 4.6). Během sledované jednoroční aplikace však lamotrigin u

lidí nevyvolal významné změny koncentrace hemoglobinu, průměrného objemu erytrocytů (MCV) ani

koncentrace folátů v séru ani v erytrocytech; významné změny koncentrace folátů v erytrocytech

lamotrigin nevyvolal ani během pětileté aplikace.

13

Renální selhání

Ve studiích s jednorázovými dávkami lamotriginu subjektům s terminálním renálním selháním nebyly

zjištěny významně odlišné plasmatické koncentrace lamotriginu. U pacientů s renálním selháním je však

nutné očekávat kumulaci glukuronidovaných metabolitů lamotriginu, a proto je při léčbě těchto

nemocných potřebná zvláštní opatrnost.

Pacienti užívající jiné přípravky obsahující lamotrigin

Bez doporučení lékaře nelze podávat přípravek Plexxo pacientům léčeným jinými přípravky obsahujícími

lamotrigin.

Pomocné látky přípravku Plexxo:

Tablety přípravku Plexxo obsahují monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s

intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento

přípravek neměli užívat.

Vývoj u dětí

Nejsou dostupná data zkoumající vliv lamotriginu na růst, sexuální dospívání, kognitivní a emocionální

vývoj a na vývoj týkající se chování u dětí.

Bezpečnost spojená s epilepsií

Tak jako je tomu u ostatních antiepileptik, náhlé ukončení aplikace lamotriginu může znovu vyprovokovat

(rebound) epileptické záchvaty. Pokud nejsou urgentní bezpečnostní důvody (například exantém) k

náhlému vysazení tohoto léčiva, má se Plexxo vysazovat postupným snižováním dávky v průběhu dvou

týdnů.

Existují literární údaje o tom, že těžké konvulzivní záchvaty včetně status epilepticus, mohou vést k

rabdomyolýze, multiorgánové dysfunkci a diseminované intravaskulární koagulaci, někdy s fatálním

zakončením. Podobné případy se vyskytly v souvislosti s léčbou lamotriginem.

Může být pozorováno klinicky významné zhoršení četností křečí místo zlepšení. U pacientů s více než

jedním typem křečí by měl být zvážen přínos kontroly jednoho typu křečí oproti pozorovanému zhoršení u

jiného typu křečí.

Lamotrigin může zhoršit myoklonické křeče.

Dosavadní data poukazují na to, že klinické odpovědi na kombinaci s induktory enzymů jsou menší, než

na kombinaci bez enzymů indukujícího antiepileptika. Příčina je neznámá.

U dětí užívajících lamotrigine k léčbě záchvatů typu absencí nemusí být účinnost setrvalá u všech

pacientů.

Bezpečnost spojená s bipolární poruchou

Děti a mladiství do 18 let

U dětí a mladistvých se závažnou depresivní poruchou a jinými psychiatrickými poruchami je léčba

antidepresivy spojená se zvýšeným rizikem výskytu sebevražedného myšlení a chování.

14

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly pouze provedeny na dospělých.

Bylo prokázáno, že enzym UDP-glukuronyl transferáza se podílí na metabolizmu lamotriginu. Není

prokázáno, že by lamotrigin způsoboval klinicky významnou indukci nebo inhibici jaterních enzymů

zprostředkovávajících oxidační biotransformaci léčiv a interakce mezi lamotriginem a léčivými přípravky

metabolizovanými cestou cytochromu P450 je rovněž nepravděpodobná. Lamotrigin může indukovat svou

vlastní metabolizaci, avšak tento efekt je mírný a není pravděpodobné, že by měl významné klinické

důsledky.

15

Tabulka 6: působení jiných léčivých přípravků na glukuronidaci lamotriginu

Přípravky, které signifikantně

inhibují glukuronidaci

lamotriginu

Přípravky, které signifikantně

indukují glukuronidaci

lamotriginu

Přípravky, které nemají

signifikantní inhibiční ani

indukční účinek na

glukuronidaci lamotriginu

Valproát

fenytoin

karbamazepin

fenobarbital

primidon

rifampicin

lopinavir/ritonavir

kombinace ethinylestradiol/

levonorgestrel**

atazanavir/ritonavir*

oxkarbazepin

felbamate

gabapentin

levetiracetam

pregabalin

topiramat

zonisamid

lithium

bupropion

olanzapin

*Doporučení pro dávkování (viz bod 4.2)

** Ostatní perorální kontraceptiva a HRT léčba nebyla studována, i když mohou mít podobný vliv na

farmakokinetiku lamotriginu (viz body 4.2 a 4.4).

Interakce zahrnující antiepileptika

Valproát, jenž inhibuje glukuronidaci lamotriginu, zpomaluje metabolismus lamotriginu a přibližně na

dvojnásobek prodlužuje průměrný poločas lamotriginu. U pacientů užívající souběžnou léčbu s

valproátem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Antiepileptika s vlastnostmi induktorů hepatálních enzymů biotransformujících léčiva a induktorů

lamotriginové glukuronidace (jako je fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a primidon) urychlují

metabolizaci lamotriginu. U pacientů souběžně užívajících léčbu s fenytoinem, karbamazepinem,

fenobarbitalem nebo primidonem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

U pacientů užívajících karbamazepin byly po přídavném zavedení lamotriginové terapie hlášeny

nežádoucí příznaky ze strany centrálního nervového systému zahrnující závrať, ataxii, diplopii, rozmazané

vidění a nauzeu. Takovéto příhody obvykle ustoupí po snížení dávky karbamazepinu. Podobné účinky

byly pozorovány během studií s lamotriginem a oxkarbazepinem u zdravých dospělých dobrovolniků, ale

snížené dávkování nebylo zkoumáno.

Z literárních údajů vyplývá, že při užívání lamotriginu v kombinaci s oxkarbazepinem dochází ke snížení

hladiny lamotriginu. V prospektivní studii na zdravých dospělých dobrovolnících užívajících dávky 200

mg lamotriginu a 1200 mg oxkarbazepinu se však prokázalo, že oxkarbazepin neovliňuje metabolizmus

lamotriginu a lamotrigin neovlivňuje metabolizmus oxkarbazepinu. Proto u pacientů užívajících

souběžnou léčbu s oxkarbazepinem by měl být použít léčebný režim pro lamotrigin v podpůrné léčbě bez

valproátu a bez induktorů lamotriginové glukoronidace (viz bod 4.2).

Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících současné užívání felbamátu (1200 mg dvakrát denně) s

lamotriginem (100 mg dvakrát denně po dobu 10 dnů) se neprojevilo klinicky významným účinkem na

farmakokinetiku lamotriginu.

Na základě retrospektivních analýz plazmatických hladin u pacientů, kteří užívali lamotrigin s

gabapentinem, nebo pouze lamotrigin, gabapentin nevedl ke zjevné změně clearance lamotriginu.

V průběhu placebem kontrolovaných klinických studií byly posouzeny potenciální lékové interakce mezi

levetiracetamem a lamotriginem pomocí sledování plazmatických koncentrací obou činitelů. Tato data

16

ukazují, že lamotrigin neovlivňuje farmakokinetiku levetiracetamu a levetiracetam neovlivňuje

farmakokinetiku lamotriginu.

Průměrná plazmatická koncentrace lamotriginu nebyla ovlivněna souběžným podáním pregabalinu (200

mg třikrát denně). Mezi lamotriginem a pregabalinem nedochází k farmakokinetickýcm interakcím.

Topiramát nezměnil plazmatickou koncentraci lamotriginu. Podání lamotriginu mělo za následek 15%

zvýšení koncentrace topiramatu.

Ve studii u pacientů s epilepsií při soubežném užití zonisamidu (200 až 400 mg/den) s lamotriginem (150

až 500 mg/den) po dobu 35 dnů, nebyl pozorován signifikantní účinek na farmakokinetiku lamotriginu.

I když byly hlášeny změny plasmatických koncentrací jiných antiepileptik, v kontrolovaných studiích

nebylo zjištěno, že by lamotrigin ovlivňoval plasmatické koncentrace souběžně aplikovaných

antiepileptik. Výsledky studií in vitro ukazují, že lamotrigin nevytěsňuje jiná antiepileptika z jejich vazby

na plasmatické proteiny.

Interakce zahrnující jiné psychoaktivní přípravky

Farmakokinetika lithia podávaného 20 zdravým dobrovolníkům ve formě 2 g bezvodého glukonátu lithia

dvakrát denně po dobu šesti dnů nebyla ovlivněna podáním lamotriginu v dávce 100 mg/den.

Opakované podání perorální dávky bupropionu nemělo statisticky významný efekt na farmakokinetiku

jedné dávky lamotriginu u 12 dobrovolníků a vedlyopouze k mírnému vzestupu hodnot AUC

glukuronidovaného metabolitu lamotriginu.

Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících se prokázalo, že 15 mg olanzapinu snižuje AUC

lamotriginu průměrně o 24 % a Cmax o 20 %. Účinek této veličiny není obecně očekáván jako klinicky

relevantní. Lamotrigin v dávce 200 mg neovlivňuje farmakokinetiku olanzapinu.

Opakované podání perorální dávky lamotriginu 400 mg denně nemělo klinicky signifikantní efekt na

farmakokinetiku jedné dávky 2 mg risperidonu u 14 zdravých dospělých dobrovolniků. Při souběžném

užití 2 mg risperidonu s lamotriginem, 12 ze 14 dobrovolníků hlásilo ospalost, ve srovnání s 1 z 20, kdy

risperidon byl podán samostatně, a žádné, kdy lamotrigin byl podán samostatně

In vitro inhibiční studie ukázaly, že vznik primárního metabolitu lamotriginu, 2-N-glukuronidu, je

minimálně inhibován amitriptylinem, bupropionem, klonazepamem, haloperidolem nebo lorazepamem.

Výsledky těchto in vitro provedených studií rovněž prokazují, že metabolismus lamotriginu není

pravděpodobně inhibován klozapinem, fluoxetinem, fenelzinem, risperidonem, sertralinem nebo

trazodonem. Údaje bufuralolového metabolismu získaného z lidských jaterních mikrosomů prokazují, že

lamotrigin nevede k redukci clearance léčiv vylučovaných převážně pomocí CYP2D6.

Interakce zahrnující hormonální antikoncepci

Účinek hormonální antikoncepce na farmakokinetiku lamotriginu

Ve studiích na 16 dobrovolnicích, kterým byla podávána kombinace perorálních kontraceptiv 30 μg

ethinylestradiolu/150 μg levonorgestrelu v jedné tabletě, došlo k přibližně dvojnásobnému zvýšení

clearance perorálně podávaného lamotriginu, který se projevil průměrně 52% a 39% poklesem hodnot

AUC a Cmax lamotriginu. Koncentrace sérového lamotriginu se postupně zvyšovaly v průběhu týdne bez

aktivní medikace (“týden bez tablet”), přičemž byly koncentrace na konci týdne bez aktivní medikace před

podáním další dávky dvojnásobně vyšší než při současném podávání lamotriginu a perorálních

kontraceptiv (viz bod 4.4). Nemělo by být zapotřebí úpravovat doporučení pro eskalaci dávek lamotriginu

17

pouze na základě užívání hormonální antikoncepce, ale udržovací dávku lamotriginu bude třeba zvýšit,

nebo snížit ve většině případů na začátku, nebo při ukončení podávání hormonální antikoncepce (viz bod

4.2).

Účinek lamotriginu na farmakokinetiku hormonálních kontraceptiv

Ve studiích na 16 dobrovolnicích neměla dávka 300 mg lamotriginu při ustáleném stavu žádný účinek na

farmakokinetiku ethinylestradiolové složky kombinovaných perorálních kontraceptiv. Byl však pozorován

mírný vzestup perorální clearance levonorgestrelu vedoucí ke snížení AUC levonorgestrelu v průměru o

19 % a Cmax levonorgestrelu o 12 %. Plazmatické hodnoty FSH, LH a estradiolu během studie ukazovaly u

některých žen na částečnou ztrátu suprese ovariální hormonální aktivity, ačkoliv sérové hodnoty

progesteronu ukazovaly, že nebyl přítomen hormonální důkaz ovulace u žádné z 16 dobrovolnic. Dopad

mírného zvýšení clearance levonorgestrelu a změny FSH a LH v séru na ovariální ovulační aktivitu není

znám (viz bod 4.4). Účinky dávek lamotriginu jiných než 300 mg/den nebyly studovány a studie s jinými

ženskými hormonálními přípravky nebyly prováděny.

Interakce zahrnující jiná léčiva

Ve studiích na 10 mužských dobrovolnících zvyšoval rifampicin clearance lamotriginu a snižoval poločas

lamotriginu vzhledem k indukci jaterních enzymů odpovědných za glukuronidaci. U pacientů, kterým byl

současně podáván rifampicin, by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Ve studiích na zdravých dobrovolnících snížily lopinavir/ritonavir přibližně na polovinu plazmatické

koncentrace lamotriginu pravděpodobně indukcí glukuronidace. U pacientů užívajících současně léčbu s

lopinavirem/ritonavirem by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Ve studii se zdravými dospělými dobrovolníky snižoval atazanavir/ritonavir (300 mg/100 mg), podávaný

po dobu 9 dnů, plasmatické AUC a Cmax lamotriginu (jednotlivá dávka 100 mg) průměrně o 32 % resp. 6

%. U pacientů, kteří dostávají souběžnou léčbu atazanavirem/ritonavirem, je třeba použít vhodný režim

léčby (viz bod 4.2).

4.6

Těhotenství a kojení

Riziko spojené s antiepileptiky obecně

Ženám ve fertilním věku by měl podání doporučit specialista. V případě, že žena plánuje otěhotnět, je

třeba přehodnotit potřebu antiepileptické léčby. Je třeba se vyhnout náhlému přerušení antiepileptické

léčby, vzhledem k možnému výskytu křečí, které mohou mít závažné důsledky pro ženu a plod.

Riziko výskytu vrozených malformací se zvyšuje 2 až 3násobně u potomků matek užívajících v

těhotenství antiepileptickou léčbu ve srovnání s rizikem výskytu malformací u normální populace, kde je

toto přibližně 3 %. Mezi nejčastější malformace patří rozštěpy rtu, kardiovaskulární malformace a defekty

neurální trubice. Kombinovaná antiepileptická léčba je spojována s vyšším rizikem výskytu vrozených

malformací, než je tomu u monoterapie, a proto má být monoterapie použita, kdykoliv je to možné.

Riziko spojené s užíváním lamotriginu

Těhotenství

Údaje získané po uvedení přípravku na trh z několika prospektivních registrů těhotných žen zaznamenaly

výsledky od více než 2000 žen, které dostávaly lamotrigin v monoterapii v průběhu prvního trimestru

těhotenství. Tyto údaje nenasvědčují zásadnímu zvýšení rizika závažných kongenitálních malformací, i

když jsou stále příliš limitované, aby mohly vyloučit mírné zvýšení rizika vzniku rozštěpových vad

obličeje. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

18

Je-li léčba lamotriginem v období těhotenství považována za nezbytnou, doporučuje se podat nejnižší

možnou terapeutickou dávku.

Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, a proto teoreticky může vést ke zvýšení rizika

poškození plodu cestou snížení hladiny kyseliny listové(viz bod 4.4). Při plánování těhotenství a v časném

období těhotenství by mělo být zváženo podávání kyseliny listové.

Fyziologické změny během těhotenství mohou ovlivnit hladiny lamotriginu a/nebo jeho léčebné působení.

V průběhu těhotenství bylo pozorováno snížení hladiny lamotriginu s možným rizikem ztráty kontroly

epileptických záchvatů. Po porodu se hladiny lamotriginu mohou rychle zvýšit s rizikem výskytu

nežádoucích účinků spojených s dávkou, proto by sérové hladiny lamotriginu měly být sledovány před, v

průběhu a po období těhotenství, taktéž v krátkém období po porodu. Pokud je to nutné, dávka má být

přizpůsobena tak, aby udržela sérové koncentrace lamotriginu na stejné úrovní jako před otěhotněním,

nebo přizpůsobena klinické odpovědi. Navíc by po porodu měly být sledovány nežádoucí účinky spojené s

dávkou.

Kojení

Bylo zaznamenáno, že lamotrigin proniká do mateřského mléka ve velmi variabilních koncentracích, což

má za následek celkové hladiny lamotriginu u kojenců odpovídající až přibližně 50 % hodnot u matky.

Proto mohou u některých kojenců sérové koncentrace lamotriginu dosahovat hodnot, při kterých se již

objevují farmakologické účinky. V omezené skupině kojenců, kteří byli vystaveni lamotriginu, nebyly

pozorovány žádné nežádoucí účinky.

Je třeba zvážit možné přínos kojení oproti možnému riziku nežádoucích účinků, jež by se mohly

vyskytnout u kojence. Pokud se žena rozhodne kojit zatímco užívá lamotrigin, je třeba kojence sledovat

pro možný výskyt nežádoucích účinků.

Fertilita

V reprodukčních studiích u pokusných zvířat podávání lamotriginu nenarušilo fertilitu (viz bod 5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jelikož odezva na jakoukoli antiepileptickou farmakoterapii bývá individuálně variabilní, pacienti mají

specifické záležitosti týkající se řízení vozidel a epilepsie konzultovat se svým lékařem.

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Dvě studie na

dobrovolnících prokázaly, že vliv lamotriginu na jemnou vizuálně motorickou koordinaci, pohyby očí,

kývání těla a subjektivně pociťované sedativní účinky se nelišil od vlivu placeba. V klinických studiích s

lamotriginem byly hlášeny nežádoucí účinky neurologického charakteru, jako závrať a diplopie, proto

před řízením motorového vozidla nebo obsluhou strojů musí pacienti zjistit individuální vnímavost na

léčbu lamotriginem.

4.8

Nežádoucí účinky

Projevy nežádoucích účinků byly rozdělené mezi epilepsii a bipolární poruchu podle současných

dostupných dat. Ovšem rizika v obou indikacích by měla být hodnocena, posuzujeme-li celkový

bezpečnostní profil lamotriginu.

Pro přehlednost byla použita následující klasifikace nežádoucích účinků:

velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100, < 1/10), méně časté (≥ 1/1000, < 1/100), vzácné (≥ 1/10.000, <

1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000).

19

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Epilesie

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácné:

abnormální hematologické nálezy zahrnující neutropenii, leukopenii, anémii,

trombocytopenii, pancytopenii, aplastickou anémii, agranulocytózu.

Výskyt není znám:

lymfadenopatie

Abnormální hematologické nálezy a lymfadenopatie mohou, ale nemusí být spojeny se syndromem

přecitlivělosti (viz Poruchy imunitního systému**).

Poruchy imunitního systému

Velmi vzácné:

syndrom přecitlivělosti** (včetně symptomů jako horečka, lymfadenopatie, otok

obličeje, abnormální hematologické a jaterní nálezy, diseminovaná intravaskulární

koagulace (DIC), multiorgánové selhání.

** Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti, charakterizovaného proměnlivým

obrazem systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormální

hematologické a jaterní nálezy. Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a

vzácně může vést k diseminované intravaskulární koagulaci a multiorgánovému selhání. Je důležité

upozornit na to, že časná manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i

bez zjevného exantému. Objeví-li se takovéto příznaky, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze

prokázat jejich jinou příčinu, má se zastavit aplikace lamotriginu.

Psychiatrické poruchy

Časté:

agresivita, podrážděnost

Velmi vzácné:

zmatenost, halucinace, tiky

Poruchy nervového systému

Klinické studie při monoterapii:

Velmi časté:

bolest hlavy

Časté:

ospalost, závratě, třes, insomnie

Méně časté:

ataxie

Vzácné:

nystagmus

Jiné klinické zkušenosti:

Velmi časté:

ospalost, ataxie, závratě, bolest hlavy

Časté:

nystagmus, třes, insomnie

Velmi vzácné:

agitovanost, nestabilita stoje, porucha hybnosti, zhoršování Parkinsonovy

choroby, extrapyramidové příznaky, choreoathetóza, vzestup frekvence záchvatů

křečí

Výskyt není znám:

aseptická meningitida

Existují údaje o tom, že lamotrigin může zhoršit parkinsonické symptomy u pacientů s již dříve existující

Parkinsonovou chorobou, a ojedinělé hlášení extrapyramidových účinků a choreoathetózy u pacientů s

touto diagnózou.

Poruchy oka

Klinické studie při monoterapii:

Méně časté:

diplopie, neostré vidění

20

Jiné klinické zkušenosti:

Velmi časté:

diplopie, neostré vidění

Vzácné:

konjunktivita

Gastrointestinální poruchy

Klinické studie s monoterapií:

Časté:

nauzea, zvracení, průjem.

Jiné klinické zkušenosti:

Velmi časté:

nauzea, zvracení

Časté:

průjem

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné:

jaterní selhání, jaterní dysfunkce, zvýšení jaterních testů.

Jaterní dysfunkci lze obvykle očekávat společně s reakcí přecitlivělosti, ale byl hlášen výskyt izolovaných

případů bez zjevných příznaků přecitlivělosti.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté:

kožní exantémy

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Velmi vzácné:

toxická epidermální nekrolýza

Ve dvojitě zaslepených klinických studiích lamotriginu v přídavné farmakoterapii se vyskytly exantémy

až u 10 % pacientů užívajících lamotrigin a u 5 % pacientů užívajících placebo. U 2 % pacientů vedly

exantémy k ukončení léčby lamotriginem. Exantém, většinou makulopapulárního vzhledu, se obvykle

objevuje do osmi týdnů od zahájení léčby a vymizí po vysazení přípravku Plexxo (viz bod 4.4).

Byly hlášeny závažné potenciálně život ohrožující kožní nežádoucí účinky zahrnující Stevensův-

Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom). I když se většina postižených

po vysazení lamotriginu z těchto syndromů uzdravila, u některých pacientů zůstalo ireverzibilní zjizvení a

vyskytly se vzácné případy úmrtí v souvislosti s touto komplikací (viz bod 4.4).

Zdá se, že celkové riziko exantému úzce souvisí:

- s vysokými úvodními dávkami lamotriginu a s překročením doporučeného zvyšování jeho dávkování

(viz bod 4.2);

- se současnou aplikací valproátu (viz bod 4.2).

Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem

systémových příznaků (viz Poruchy imunitního systému **).

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Velmi vzácné:

lupoidní reakce

U pacientů dlouhodobě léčených přípravkem Plexxo byly hlášeny případy snížené kostní denzity,

osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, kterým Plexxo ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl

rozpoznán.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté:

pocit únavy

21

Bipolární porucha

Níže uvedené nežádoucí účinky by se měly zvažovat spolu s výskytem nežádoucích účinků při léčbě

epilepsie, hodnotíme-li celkový bezpečnostní profil léčby lamotriginem.

Poruchy nervového systému

Klinické studie u bipolární poruchy:

Velmi časté:

bolest hlavy

Časté:

agitovanost, somnolence, závratě

Gastrointestinální poruchy

Klinické studie u bipolární poruchy:

Časté:

sucho v ústech.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Klinické studie u bipolární poruchy:

Velmi časté:

kožní exantémy

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Klinické studie s lamotriginem u bipolární poruchy (kontrolované i nekontrolované) prokázaly, že kožní

exantémy se vyskytly u 12 % pacientů užívajících lamotrigin. V kontrolovaných klinických studiích u

pacientů s bipolární poruchou se vyskytly kožní exantémy u 8% pacientů užívajících lamotrigin a u 6%

užívajících placebo.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Klinické studie u bipolární poruchy:

Časté:

artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Klinické studie u bipolární poruchy:

Časté:

bolest, bolest zad

4.9

Předávkování

Příznaky

Bylo popsáno akutní požití dávek odpovídajících deseti- až dvacetinásobku maximální terapeutické

dávky. Příznaky předávkování zahrnovaly nystagmus, ataxii, poruchy vědomí až kóma.

Terapie

Pacient, u něhož došlo k předávkování, má být hospitalizován a má mu být poskytována náležitá podpůrná

terapie. Má být poskytnuta léčba s cílem snížení absorpce (aktivované živočišné uhlí). U předávkování

nejsou zkušenosti s hemodialýzou. U šesti dobrovolníků s poruchou ledvin bylo 20 % lamotriginu

odstraněno z organismu v průběhu čtyřhodinové hemodialýzy (viz bod 5.2).

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: jiná antiepileptika.

ATC kód: N03AX09

22

Mechanismus účinku

Výsledky farmakologických studií svědčí o tom, že lamotrigin je frekvenčně a napěťově závislým („use-

and voltage- dependent”) blokátorem napěťově řízených sodíkových kanálů. Způsobem závislým na

frekvenci a napětí blokuje rychle opakované výboje akčních potenciálů na neuronech a inhibuje

uvolňování glutamátu (aminokyselina, která hraje klíčovou úlohu ve vzniku epileptických záchvatů). Tyto

účinky pravděpodobně přispívají k antikonvulzívním vlastnostem lamotriginu.

Na rozdíl od toho nebyl mechanismus, kterým je lamotrigin účinný v léčbě bipolární poruchy, stanoven,

ačkoliv je patrně důležitá interakce se sodíkovými kanály ovládanými napětím.

Farmakodynamika

Ve studiích uspořádaných ke zhodnocení účinků léčiv na centrální nervový systém se výsledky získané po

aplikaci dávek 240 mg lamotriginu podaných zdravým dobrovolníkům nelišily od výsledků po aplikaci

placeba, zatímco jak fenytoin v dávce 1000 mg, tak diazepam v dávce 10 mg, významně narušily jemnou

vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a navodily subjektivní sedativní

příznaky.

V jiné studii jednotlivé perorální dávky 600 mg karbamazepinu významně narušily jemnou vizuálně

motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a zrychlily srdeční frekvenci, zatímco výsledky

získané po aplikaci lamotriginu v dávkách 150 mg a 300 mg se nelišily od výsledků po aplikaci placeba.

Klinická účinnost a bezpečnost u dětí ve věku 1 až 24 měsíců

Účinnost a bezpečnost přídatné léčby u pacientů ve věku 1 až 24 měsíců s parciálními záchvaty byla

sledována v malé dvojitě zaslepené placebem kontrolované vyřazovací studii. Léčba byla zahájena u 177

jedinců s dávkovacím titračním schémetem podobným jako u dětí ve věku 2 až 12 let. Tablety s obsahem

léčivé látky lamotrigin 2 mg jsou nejnižší dostupnou sílou, proto je standardní dávkovací schéma

přizpůsobeno v některých případech během titrační fáze (například, podáváním 2mg tablet obden, když

vypočtená dávka byla menší než 2 mg). Plazmatické hladiny byly měřeny na konci 2. týdne titrace, a

následující dávka byla buď snížená, nebo nebyla zvýšena, pokud koncentrace přesáhla 0,41 μg/ml, tj.

očekávanou koncentraci u dospělých ve stejném čase. Snížení dávky až o 90 % bylo nutné u některých

pacientů na konci 2. týdne. Třicetosm respondérů (> 40 % snížení četnosti výskytu křečí) bylo

randomizováno k léčbě placebem, nebo k pokračování léčby lamotriginem. Poměr jedinců, u kterých

došlo k selhání léčby byla 84% (16/19 jedinců) ve skupině s placebem a 58% (11/19 jedinců) ve skupině s

lamotriginem. Rozdíl nebyl statisticky významný: 26,3 %, CI95% - 2,6% <> 50,2 %; p=0,07.

Celkový počet 256 jedinců ve věku mezi 1 až 24 měsíci bylo vystaveno lamotriginu v dávkovém rozmezí

1 až 15 mg/kg/den po více než 72 týdnů. Bezpečnostní profil lamotriginu byl u dětí ve věku 1 měsíce až 2

roky podobný profilu u starších dětí kromě toho, že bylo klinicky signifikantní zhoršení křečí (>=50%)

hlášeno častěji u dětí mladších 2 let (26%) ve srovnání se staršími dětmi (14%).

Klinická účinnost a bezpečnost u Lennox-Gastautova syndromu

Nejsou dostupná data pro monoterapii u křečí spojených s Lennox-Gastautovým syndromem.

Klinická účinnost v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou

Účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I

byla hodnocena ve dvou klinických studiích.

23

Studie SCAB2003 byla multicentrickou, dvojitě zaslepenou, placebem a lithiem kontrolovanou,

randomizovanou s fixní dávkou zaměřenou na dlouhodobou prevenci relapsů a rekurenci výskytu depresí

a/nebo výskytu manických projevů u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří měli recentní nebo

současně probíhající depresivní epizodu. Po úvodní stabilizaci lamotriginem v monoterapií nebo přídatné

léčbě byli pacienti náhodně přiřazení do jedné z pěti terapeutických skupin: lamotrigin (50, 200, 400

mg/den), lithium (hladina v séru od 0,8 do 1,1 mmol/l) nebo placebo po dobu maximálně 76 týdnů (18

měsíců).

Primárním sledovaným parametrem byla “doba do intervence pro poruchu nálady”(TIME), kde intervencí

byla buď přídatná farmakoterapie, nebo elektrokonvulzivní léčba (ECT). Studie SCAB2006 měla

podobnou strukturu jako studie SCAB2003, ale od studie SCAB2003 se lišila hodnocením flexibilní

dávky lamotriginu (100 až 400 mg/den) a zahrnovala pacienty s bipolární poruchou typu I, u kterých se v

nedávné době, nebo v současné době probíhala manická epizoda. Výsledek je znázorněn v tabulce č.7.

Tabulka č.7: souhrn výsledků ze studií zkoumajících účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod

poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I

„Poměr“ pacientů bez příznaků v 76. týdnu

Studie SCAB2003

Bipolar I

Studie SCAB2006

Bipolar I

Vstupní kritéria

Depresivní epizoda

Manická epizoda

lamotrigin

lithium

placebo

lamotrigin

lithium

placebo

bez intervence

0,22

0,21

0,12

0,17

0,24

0,04

p-value Log rank test

0,004

0,006

-

0,023

0,006

-

bez depresí

0,51

0,46

0,41

0,82

0,71

0,40

p-value Log rank

test

0,047

0,2009

-

0,015

0,167

-

bez mánie

0,70

0,86

0,67

0,53

0,64

0,37

p-value Log rank test

0,339

0,026

-

0,280

0,006

-

Podpůrné analýzy doby do výskytu první depresivní epizody a doby do výskytu prvních příznaků

mánie/hypománie nebo smíšených epizod prokázaly, že pacienti léčení lamotriginem mají výrazně delší

dobu k výskytu první epizody deprese, než pacienti s placebem, a rozdíly léčby z hlediska času do výskytu

mánie/hypománie, nebo smíšených epizod nebyly statisticky významné.

Účinnost lamotriginu v kombinaci s přípravky stabilizujícími náladu nebyly odpovídajícím způsobem

sledovány.

Studie účinnosti lamotriginu na srdeční převodní systém

Studie na zdravých dospělých dobrovolnících hodnotily vliv opakovaných dávek lamotriginu (až 400

mg/den) na srdeční převodní systém pomocí 12svodového EKG. Nedošlo ke klinicky signifikantním

účinkům lamotriginu na interval QT ve srovnání s placebem.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

24

Lamotrigin se rychle a beze zbytku vstřebává ze střeva a nepodléhá významné metabolizaci při prvním

průchodu játry. Maximálních plazmatických koncentrací dosahuje lamotrigin asi 2,5 hodiny po perorálním

podání. Po požití potravy se doba nutná k dosažení maximálních koncentrací poněkud prodlouží, avšak

rozsah vstřebávání není ovlivněn.

Existuje značné interindividuální kolísání v hodnotách stálých maximálních koncentrací, na druhé straně

se však individuální koncentrace mění zřídka.

Distribuce v organismu

Na plazmatické bílkoviny se váže přibližně 55 % lamotriginu. Je velmi nepravděpodobné, že by uvolnění

z vazby na plazmatické bílkoviny mohlo navodit toxické projevy.

Distribuční objem představuje 0,92 až 1,22 l/kg.

Metabolismus

UDP-glukuronyltransferázy byly identifikovány jako enzymy odpovědné za metabolismus lamotriginu.

Lamotrigin navozuje svůj vlastní metabolismus v mírném rozsahu závislém na dávce. Neexistuje však

důkaz o tom, že by lamotrigin ovlivňoval farmakokinetiku ostatních antiepileptik, a údaje svědčí o tom, že

pravděpodobně nedochází k interakci mezi lamotriginem a přípravky metabolizovanými enzymy

cytochromu P450.

Eliminace z organismu

Clearance za ustáleného stavu představuje u zdravých dospělých 30 ml/min. Clearance lamotriginu je

hlavně metabolická s následným vylučováním glukuronidovaných metabolitů do moče. Méně než 10 %

lamotriginu se vylučuje močí beze změny. Pouze asi 2 % metabolitů lamotriginu se vylučuje stolicí.

Clearance a poločas rozpadu nezávisejí na dávce. Průměrný poločas eliminace u zdravého dospělého

člověka je přibližně 33 hodin (v rozsahu 14 až 103 hodin). Ve studii jedinců s Gilbertovým syndromem se

průměrná clearance snížila v porovnání s normálními koncentracemi o 32 %, avšak hodnoty byly v

rozmezí pozorovaném u celkové populace.

Poločas eliminace lamotriginu je do značné míry ovlivňován průvodní medikací. Průměrný poločas se při

souběžném podávání lamotriginu a léčiv stimulujících enzymy, jakými jsou karbamazepin a fenytoin,

snižuje přibližně na 14 hodin a při podávání lamotriginu pouze s valproátem se zvyšuje v průměru na 70

hodin (viz bod 4.2).

Linearita

Farmakokinetika lamotriginu je lineární až do 450 mg, což byla nejvyšší testovaná dávka.

Zvláštní skupiny pacientů

Děti

Clearance lamotriginu přepočtena na tělesnou hmotnost je vyšší u dětí než u dospělých. Nejvyšší hodnoty

clearance je dosaženo u dětí mladších než 5 let.

Poločas lamotriginu je obecně kratší u dětí než u dospělých, s průměrnou hodnotou přibližně 7 hodin,

pokud se lamotrigin podává spolu s léčivy stimulujícími jaterní enzymy, jakými jsou karbamazepin a

fenytoin. Při současném podávání pouze valproátu se u dětí poločas zvyšuje na 45 až 50 hodin (viz bod

4.2).

25

Kojenci ve věku 2 až 26 měsíců

U 143 pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců, važících 3 až 16 kg, byla clearance snížená ve

srovnání se staršími dětmi se stejnou tělesnou hmotností užívajícími podobné perorální dávky přepočtené

na kg tělesné hmotností, jako dětí starší 2 let. Průměrný poločas vyloučení byl odhadován na 23 hodiny u

kojenců mladších než 26 měsíců léčených induktory enzymů, 136 hodin při souběžném užití s valproátem

a 38 hodin u jedinců léčených bez induktorů/inhibitorů enzymů. Individuální odlišnost perorální clearance

byla vysoká u skupiny pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců (47 %). Předpokládané sérové

koncentrace u dětí od 2 do 26 měsíců byly obecně ve stejném rozsahu, jako u starších dětí, ačkoliv je

pravděpodobné, že vyšší hladiny Cmax budou pozorovány u některých dětí s tělesnou hmotností nižší než

10 kg.

Starší pacienti

Výsledky farmakokinetických analýz mladších a starších pacientů s epilepsií, zaznamenaných ve stejných

studiích ukazují, že clearance lamotriginu se nezměnila v klinicky významném rozsahu. Po jednotlivých

dávkách klesla předpokládaná clearance o 12 % z 35 ml/min ve věkové skupině 20 let a na 31 ml/min ve

věkové skupině 70 let. Pokles po 48 týdenní léčbě byl 10%, z 41 na 37 ml/min ve skupině mladších i

starších pacientů. Navíc, farmakokinetika lamotriginu byla zkoumána u 12 zdravých starších dobrovolníků

po užití 150 mg jednorázové dávky lamotriginu. Průměrná clearance starších pacientů (0,39 ml/min/kg) se

pohybuje v rozsahu průměrných hodnot clearance (od 0,31 do 0,65 ml/min/kg) získaných z proběhlých

devíti klinických studií na mladších pacientech po podání jednorázové dávky pohybující se od 30 do 450

mg.

Pacienti s onemocněním ledvin

Dvaceti dobrovolníkům s chronickou renální insuficiencí a dalším šesti hemodialyzovaným pacientům

byla podávána jednotlivá dávka 100 mg lamotriginu. Průměrná clearance byla 0,42 ml/min/kg (u pacientů

s chronickou renální insuficiencí), 0,33 ml/min/kg (v období mezi hemodialýzami) a 1,57 ml/min/kg (v

průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 0,58 ml/min/kg.

Průměrný poločas eliminace byl 42,9 hodin (u pacientů s chronickou renální insuficiencí), 57,4 hodin (v

období mezi hemodialýzami) a 13 hodin (v průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky,

kde byla tato hodnota 26,2 hodin. Z celkového množství lamotriginu v těle bylo v průměru 20 % (rozmezí

= 5,6 až 35,1) eliminováno hemodialýzou v průběhu čtyř hodin. Úvodní dávka pro tyto pacienty by se

měla řídit původní medikací. Udržovací dávka by měla být snížená u pacientů s významným snížením

renálních funkcí (viz body 4.2 a 4.4).

Pacienti s jaterním onemocněním

Byly provedeny farmakokinetické studie s jednorázovou dávkou na 24 pacientech s různým stupněm

jaterního poškození a na 12 zdravých dobrovolnících sloužících jako kontrolní skupina. Střední hodnota

clearence lamotriginu byla 0,31; 0,24 a 0,10 ml/min/kg ve skupinách se stupněm jaterního poškození A, B

nebo C stupně (podle Childovy–Pughovy klasifikace) jaterního poškození ve srovnání s 0,34 ml/min/kg ve

skupině zdravých dobrovolníků. Úvodní vzestupné a udržovací dávky by obecně měly být snížené u

pacientů s mírným nebo těžkým poškozením jater (viz bod 4.2).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě studií farmakologické bezpečnosti, toxicity opakovaných dávek, genotoxicity a karcinogenity

klinické studie neodhalily zvláštní nebezpečí pro lidí.

Studie reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků neprokázaly teratogenní účinky, ale bylo

pozorováno snížení hmotnosti plodu a opožděná osifikace skeletu při vystavení nižším nebo stejným

dávkám očekávaným u klinické expozice. Vyšší expoziční hladiny nemohly být testovány na zvířatech

26

vzhledem k maternální toxicitě, teratogenní potenciál lamotriginu nebyl určen pro dávky vyšší než

odpovídají klinické expozici.

Při podání lamotriginu v pozdějším období gestace byla pozorována u potkanů zvýšená fetální a

postnatální mortalita. Tyto účinky byly pozorovány při dávkách odpovídajících očekávané klinické

expozici.

U mladých potkanů byl pozorován vliv na učení v Bielově testu bludiště, mírné zpoždění v oddělení

žaludu od předkožky, vliv na průchodnost vagíny a snížení postnatálního tělesného vahového přírůstku u

F1 zvířat při expozici přibližně dvojnásobně vyšší než u terapeutických expozicí u dospělých lidí.

V experimentálních studiích na zvířatech nebylo pozorováno zhoršení fertility způsobené lamotriginem.

Lamotrigin snížil u potkanů hladiny kyseliny listové u plodu. Nedostatek kyseliny listové je

pravděpodobně spojen se zvýšeným rizikem výskytu vrozených malformací u zvířat i u lidí.

Lamotrigin způsobil inhibici závislou na dávce u koncového hERG kanálu u lidských zárodečných

ledvinových buněk. IC50 bylo přibližně devětkrát nad maximální terapeutickou koncentrací. Lamotrigin

nezpůsobil prodloužení intervalu QT u zvířat při vystavení přibližně dvojnásobné maximální terapeutické

koncentrace. V klinických studiích nebyl přítomen žádný klinicky významný účinek lamitriginu na

interval QT u zdravých dospělých dobrovolníků (viz bod 5.1).

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy

Mikrokrystalická celulosa

Sodná sůl karboxymethylškrobu

Povidon 40

Žlutý oxid železitý (E 172)

Magnesium-stearát

Mastek

Koloidní bezvodý oxid křemičitý

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Plexxo 25 mg/Plexxo 50 mg/Plexxo 100 mg:

PVC/Al blistr, krabička

27

Balení obsahující 3 blistry po 10 tabletách

Balení obsahující 5 blistrů po 10 tabletách

Balení obsahující 6 blistrů po 10 tabletách

Balení obsahující 9 blistrů po 10 tabletách

Balení obsahující 10 blistrů po 10 tabletách

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Desitin Arzneimittel GmbH

Weg beim Jäger 214

22335, Hamburg

Německo

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Plexxo 25 mg: 21/057/04-C

Plexxo 50 mg: 21/058/04-C

Plexxo 100 mg: 21/059/04-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 31. 3. 2004

Datum posledního prodloužení: 30.11.2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

9.5.2012

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU FOLDING BOX 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Plexxo 100 mg lamotriginum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje lamotriginum 100 mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktózy – další informace viz

příbalová informace

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Tablety 30 [50, 60, 90, 100] tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO

DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO

ODPADU Z

TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Držitel rozhodnutí o registraci:

Desitin Arzneimittel GmbH, Hamburg, Německo

2

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Registrační číslo: 21/059/04-C 13.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže: 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V

BRAILLOVĚ PÍSMU

plexxo 100 mg

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH BLISTERFOIL 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Plexxo 100 mg lamotriginum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Desitin Arzneimittel GmbH 3.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže 5.

JINÉ