nahoru

Varianty

Kód	Náz.	Forma
0023192	INF CNC SOL 10X5ML/30MG	Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze
0023193	INF CNC SOL 16.7ML/100MG	Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze
0100209	INF CNC SOL 50ML/300MG	Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze
0023191	INF CNC SOL 5ML/30MG	Koncentrát pro infuzní roztok, Infuze

nahoru

Příbalový létak PACLITAXEL LACHEMA 6 MG/ML

Příbalová informace - Rp.

”INFORMACE PRO POUŽITÍ, ČTĚTE POZORNĚ!”

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml

(Paclitaxelum)

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku

Výrobce/Držitel rozhodnutí o registraci

PLIVA - Lachema a.s.,

Karásek 1

621 33 Brno

Česká republika

Složení

Léčivá látka:

1 injekční lahvička 5 ml obsahuje paclitaxelum 30 mg

1 injekční lahvička 16, 7 ml obsahuje paclitaxelum 100 mg

1 injekční lahvička 50 ml obsahuje paclitaxelum 300 mg

Pomocné látky:

Glyceromakrogol-ricinoleát, bezvodý ethanol.

Farmakoterapeutická skupina

Cytostatikum

Charakteristika

Léčivá látka Paclitaxelu Lachema 6 mg/ml paklitaxel podporuje tvorbu mikrotubulů z tubulinových dimérů. Vytvořené mikrotubuly stabilizuje tím, že brání jejich depolymerizaci. Tak potlačuje normální dynamickou reorganizaci nitrobuněčné soustavy mikrotubulů, nutnou pro buněčné funkce. Paklitaxel také způsobuje abnormální uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu a vede ke vzniku mnohočetných mikrotubulárních pseudoaster při mitóze. Tyto mechanizmy jsou podkladem protinádorového účinku paklitaxelu.

Indikace

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml je indikován k léčbě následujících onemocnění:

Karcinom ovaria

Paclitaxel Lachema sám anebo v kombinaci s cisplatinou je indikován k léčbě pokročilého karcinomu ovaria. Při primární léčbě karcinomu ovaria je Paclitaxel Lachema indikován u pacientek v pokročilém stadiu choroby anebo s residuem nádorové tkáně větším než 1 cm po předchozí laparatomii; v těchto případech se podává v kombinaci s cisplatinou.

Při sekundární léčbě karcinomu ovaria se Paclitaxel Lachema používá k terapii metastazujícího karcinomu vaječníku po selhání standardní terapie.

Karcinom prsu

Paclitaxel Lachema se používá:

- k adjuvantní léčbě karcinomu prsu s metastázami do uzlin, v návaznosti na standardní kombinovanou terapii;

- k léčbě metastazujícího karcinomu prsu po selhání standardní terapie.

Nemalobuněčný karcinom plic

Paclitaxel Lachema je indikován k léčbě nemalobuněčného karcinomu u pacientů, u nichž primárně nelze provést radikální způsob léčby (chirurgický výkon nebo ozáření).

Kaposiho sarkom

Paclitaxel Lachema je indikován k sekundární terapii Kaposiho sarkomu u nemocných s AIDS.

Kontraindikace

Paclitaxel Lachema je kontraindikován u pacientů, kteří mají v anamnéze reakci přecitlivělosti vůči paklitaxelu anebo vůči kterékoli složce přípravku, zejména vůči polyoxyethylovanému ricinovému oleji (cremoforu EL). Dále je Paclitaxel Lachema kontraindikován u pacientů s neutropenií (<1,5 x10⁹/l, tj. < 1500 neutrofilů/mm³ a trombocytopenií (<100x10⁹/l, tj. < 100 000 destiček/mm³).

U pacientů s Kaposiho sarkomem méně než 1000 neutrofilů/mm³.

Paclitaxel Lachema je kontraindikován v těhotenství a v období kojení.

Nežádoucí účinky

Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k terapii karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu.

Tato četnost a závažnost je podobná i u nemocných AIDS s Kaposiho sarkomem, ale nacházíme u nich více různých projevů hematotoxicity, infekcí a febrilních neutropenií než u pacientů se solidním tumorem.

Paklitaxel podávaný doporučeným způsobem v doporučených dávkách se dobře snáší. Žádný z pozorovaných toxických účinků nebyl nijak zřetelně ovlivněn věkem pacienta. Údaje, uvedené v dalším textu tohoto odstavce o působení přípravku Paclitaxel Lachema samotného, byly získány u 95 pacientek s karcinomem ovaria a 289 pacientek s karcinomem prsu, léčených tříhodinovou infuzí přípravku Paclitaxel Lachema v dávce 175 mg/m² v klinické studii III. fáze.

Bezpečnost kombinace přípravku Paclitaxel Lachema a přípravku platiny byla sledována v jedné klinické studii u pacientek s karcinomem ovaria a ve 2 klinických studií III. fáze u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Pokud nebude uvedeno jinak, kombinace přípravku Paclitaxel Lachema s přípravkem platiny neovlivnila oproti podávání přípravku Paclitaxel Lachema samotného žádné z klinicky významných bezpečnostních kriterií.

Nejčastějším nežádoucím účinkem paklitaxelu byl útlum kostní dřeně. Výrazná neutropenie (<0,5x10⁹/l tj.< 500 buněk/ mm³) se vyskytla u 28% pacientů, avšak nebyla spojena s vysokými teplotami. Pouze u 1 % pacientů těžká neutropenie setrvala po 7 dní anebo déle.

U 24% pacientů se objevily infekční příhody, z nichž dvě skončily úmrtím pacienta.

U nemocných AIDS s Kaposiho sarkomem se infekce vyskytují častěji. Alespoň jednou se infekční příhody objevily u 61% těchto pacientů.

Trombocytopenie - byla hlášena u 11% pacientů. U 3% pacientů dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie hodnot <50x10⁹/l (tj.< 50 000 trombocytů/mm³).

Anémie se sice projevila u 64% pacientů, vážná (koncentrace Hb < 80 g/l) však byla jen u 6%. Incidence a závažnost anémie má zřetelnou závislost na výchozích hodnotách hemoglobinu před zahájením terapie. V jednom případě byla hlášena akutní myeloidní leukémie.

Útlum kostní dřeně je méně častý a závažný po tříhodinové infúzi než po 24 hodinové infúzi.

Kombinace paklitaxelu a cisplatiny při primární terapii karcinomu ovaria vyvolává závažnější dřeňový útlum než samotný paklitaxel ve 3 hodinové infúzi rovněž v dávce 175 mg/m².

Závažná reakce přecitlivělosti s projevy nízkého krevního tlaku vyžadující léčbu, angioedémem (otok obličeje a krku), dýchacími potíži vyžadující léčbu a celkové zarudnutí se vyskytla u < 1% pacientů.

U 34% pacientů ( tj. 17% ze všech případů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti, zejména zarudnutí a vyrážka, které nevyžadovaly terapii ani nebránily pokračovat v léčbě paklitaxelem.

Změny srdce a cév: Hypotenze (nízký krevní tlak) se objevila u 22%, bradykardie (zpomalená srdeční činnost) u 5% pacientů. Obvykle byly mírného stupně a nevyžadovaly léčbu. Abnormální EKG se projevilo u 17% pacientů. Změny ve většině případů neměly zřetelný vztah k podání paklitaxelu. Většinou také byly klinicky bezvýznamné, anebo měly jen nepatrný klinický význam.

U méně než 1% pacientů se objevily v průběhu terapie paclitaxelem tyto nežádoucí účinky: hypertenzní reakce, těžké trombotické příhody (trombóza a zánět žil horní končetiny), hypotenze spojená se septickým šokem, kardiomyopatie a tachykardie (zrychlená srdeční činnost) spojená s horečkou. Při dřívějších klinických sledováních se u 2% pacientů objevily těžké kardiovaskulární příhody, snad související s paklitaxelem: asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV-blok a synkopa.

Periferní neuropatie, projevující se především parestéziemi (poruchy čití projevující se jako mravenčení, brnění apod.) se objevila u 66 % pacientů, těžké změny se však vyskytly pouze u 5 % pacientů. U pacientů s NSCLC je výskyt těžších změn o něco vyšší (6%). Při adjuvantní léčbě ca prsu se vyskytují změny u 3% pacientek, u kterých předcházela AC léčba, oproti 1% výskytu u těch, které byly léčeny pouze AC terapií.

Periferní neuropatie se může projevit po prvním podání léku a může se zhoršit s opakovaným podáváním léku. Periferní neuropatie si může v některých případech vyžádat přerušení terapie. Parestézie se obvykle upraví nebo zcela vymizí několik měsíců po vysazení paklitaxelu. Již existující neuropatie, které jsou pozůstatkem předešlé léčby, nejsou kontraindikací pro podání paklitaxelu.

U pacientů léčených paklitaxelem mimo randomizované studie byly popsány i záchvaty grand mal, encefalopatie, vegetativní neuropatie s následným paralytickým ileem a ortostatická hypotenze. Poruchy zrakového nervu resp. poruchy vidění se vyskytly zejména po vyšších než doporučených dávkách. Tyto změny byly reverzibilní.

Artralgie nebo myalgie (bolesti kloubů a svalů) se vyskytly u 60% pacientů, těžké byly u 1% nemocných.

Změny kůže a nehtů byly vždy přechodné.

Alopecie (vypadávání vlasů) se vyvinula téměř u všech pacientů.

Poruchy zažívacího ústrojí: byly obvykle mírné až středně těžké. Nevolnost/ zvracení se vyskytly u 43%, průjem u 28% a záněty sliznic u 18% pacientů. U pacientů mimo tyto studie byly popsány i střevní uzávěry a perforace, trombóza mesenterických tepen a ischemický zánět střeva. U pacientů s Kaposiho sarkomem se poruchy zažívacího ústrojí vyskytují častěji (nevolnost/zvracení-79%, průjem-69%, záněty sliznic-28%), ale zhruba 1/3 těchto pacientů si stěžuje na průjem už před začátkem léčby.

Poškození jater: Podstatné zvýšení (na více než pětinásobek normálu) hodnot AST vzniklo u 5% pacientů, zvýšení alkalické fosfatázy u 4% a , bilirubinu u < 1% pacientů. U pacientů mimo tyto studie, kteří byli paklitaxelem léčeni, byly popsány nekrózy jater a jaterní encefalopatie (nezánětlivé onemocnění mozku).

Poškození ledvin: (III. nebo IV. stupně) bylo zaznamenáno celkem u 5 pacientů s Kaposiho sarkomem z celkového počtu 85. U 4 pacientů se projevila reverzibilním zvýšením sérového kreatininu, u 1 pacienta byla léčba pro podezření na HIV zánět ledvin přerušena.

Lokální reakce v místě injekce se mohou během intravenózní aplikace projevit jako místní otok, bolestivost, zarudnutí, někdy i extravazace (únik léku mimo cévu) s následnou celulitidou. Bylo hlášeno i odlupování kůže, někdy spojené s extravazací. Může se také objevit diskolorace kůže. Specifická léčba extravazace není v současnosti známa.

Interakce

Účinky přípravku Paclitaxel Lachema a účinky jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by měl být informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo začnete užívat a to na lékařský předpis nebo i bez něj. Než začnete současně s užíváním přípravku užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.

Při primárním léčení karcinomu ovaria se doporučuje podat Paclitaxel Lachema před aplikací cisplatiny. V takovém případě zůstává míra bezpečnosti přípravku Paclitaxel Lachema (resp. frekvence a závažnost jeho nežádoucích účinků) aplikací cisplatiny nezměněna. Jestliže se však Paclitaxel Lachema aplikuje až po cisplatině, objevuje se těžší útlum kostní dřeně a clearance paclitaxelu je snížena asi o 20%.

Ketokonazol může in vitro a in vivo inhibovat metabolickou inaktivaci přípravku Paclitaxel Lachema; při této kombinaci je nutná zvýšená opatrnost.

Metabolizmus paklitaxelu katalyzují isoenzymy CYP2C8 a CYP3A4 cytochromu P450. Výsledky klinických studií v tomto směru nejsou k dispozici, doporučuje se však opatrnost při podávání přípravku Paclitaxel Lachema společně se substráty nebo inhibitory isoenzymů CYP2C8 a CYP3A4.

Možná interakce mezi paklitaxelem a inhibitory proteáz nebyla sledována.

Dávkování

Primární terapie karcinomu ovaria

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema je 135 mg/m², infundovaná po dobu 24 hodin a následovaná podáním cisplatiny v dávce 75 mg/m², s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Sekundární terapie karcinomu ovaria

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema je 175 mg/m², infundovaná po dobu 3 hodin, s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Adjuvantní terapie karcinomu prsu

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema 175 mg/m², infundovaná i.v. po dobu 3 hodin ve čtyřech cyklech, s třítýdenními odstupy mezi jednotlivými cykly v návaznosti na standardní kombinovanou terapii.

Sekundární terapie karcinomu prsu

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema je 175 mg/m², infundovaná i.v. po dobu 3 hodin, s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Terapie primárního nemalobuněčného karcinomu plic

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema je 175 mg/m², infundovaná po dobu 3 hodin a následovaná aplikací platinového cytostatika, s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Další dávky přípravku Paclitaxel Lachema je třeba upravit podle individuální snášenlivosti pacienta: další dávka přípravku se nesmí podat, dokud počet neutrofilů je nižší než 1,5x10⁹/l (1500 buněk/mm³) a dokud počet destiček je nižší než 100x10⁹/l (100 000 trombocytů/mm³). Pacientům, u nichž došlo k těžké neutropenii (< 0,5x10⁹/l, tj. < 500 neutrofilů/mm³) anebo k těžké periferní neuropatii, se při opakované aplikaci dávka sníží o 20%.

Sekundární terapie Kaposiho sarkomu u nemocných AIDS

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema podaného v 3-hodinové infúzi je 135 mg/m² s 3-týdenním intervalem nebo 100 mg/m² podaného v déletrvající infúzi s 2-týdenním intervalem mezi jednotlivými cykly. Oba režimy podání jsou srovnatelné ve velikosti dávky, a to 45-50 mg/m²/týden.

Způsob použití

Před podáním přípravku Paclitaxel Lachema je nutné podat každému pacientovi premedikaci kortikosteroidů, H₁-antihistaminik a H₂-antihistaminik, aby nedošlo k silným projevům nesnášenlivosti. Podává se např. 20 mg dexamethasonu per os, a to přibližně 12 hodin a pak ještě 6 hodin před podáním přípravku Paclitaxel Lachema. U pacientů s Kaposiho sarkomem se podává perorálně pouze 10 mg. Dále 50 mg difenhydraminu intravenózně 30 až 60 minut před podáním přípravku Paclitaxel Lachema a 300 mg cimetidinu anebo 50 mg ranitinidu intravenózně, 30 až 60 minut před podáním přípravku Paclitaxel Lachema.

Paclitaxel Lachema se podává intravenózně, infuzí, za použití filtru v infúzní soupravě (mikroporézní filtr s póry nejvýše 0,22 μm).

Předávkování

Útlum krvetvorby, periferní neurotoxické účinky a slizniční záněty lze považovat za hlavní projevy případné intoxikace. Proti předávkování přípravkem Paclitaxel Lachema není v současné době známo antidotum.

Při předávkování nebo náhodném požití přípravku dítětem se poraďte s lékařem.

Upozornění

Jako velmi závažné nežádoucí účinky se mohou vyvinout těžké reakce přecitlivělosti, těžké útlumové stavy kostní dřeně a vážné poruchy srdečního rytmu. Paclitaxel Lachema se smí podávat pouze pod dohledem zkušeného lékaře, kvalifikovaného pro podávání cytostatik. Případné komplikace je možné zvládnout jedině pokud jsou po ruce přiměřené diagnostické a terapeutické možnosti.

Každému pacientovi se před vlastním podáním přípravku Paclitaxel Lachema musí podat premedikace glukokortikoidem, H₁-antihistaminikem a H₂-antihistaminikem.

Pokud se Paclitaxel Lachema podává v kombinaci s cisplatinou je třeba aplikovat cisplatinu až po infúzi přípravku Paclitaxel Lachema. V průběhu aplikace, zejména v prvních hodinách probíhající infúze, je nutná častá kontrola základních životních funkcí a sledování případných příznaků přecitlivělosti. V průběhu terapie je nutné monitorovat krevní obraz. Při opakovaném podávání je třeba monitorovat EKG. Nedoporučuje se podávat Paclitaxel Lachema při těžkých poruchách jaterních funkcí.

Protože přípravek obsahuje 396 mg alkoholu v 1 ml, je třeba zvážit možné ovlivnění činnosti mozku i další účinky.

Výrazné reakce přecitlivělosti se vyskytly u méně než 1% pacientů, kterým byl podán Paclitaxel Lachema po přiměřené premedikaci. Tyto reakce jsou patrně zprostředkovány histaminem. Je třeba okamžitě přerušit další infúzi, zahájit symptomatickou terapii a v budoucnu již Paclitaxel Lachema tomuto pacientu nepodat.

Útlum kostní dřeně - především neutropenie - představuje hlavní toxický projev limitující dávkování. Je třeba často monitorovat krevní obraz.

Těžké poruchy vedení vzruchu v srdci se objevily vzácně. Pokud se vyvinou v průběhu aplikace přípravku výrazné poruchy vedení, je třeba zahájit přiměřenou terapii a průběžně monitorovat srdeční funkce při dalším podávání přípravku. U všech pacientů se doporučuje, zejména v průběhu první hodiny infúze přípravku Paclitaxel Lachema, časté monitorování základních životních funkcí. Periferní neuropatie jsou sice časté, ale těžké změny se vyvinou zřídkakdy. V závažných případech se doporučuje snížit všechny další dávky přípravku o 20%. Nejsou důvody se obávat, že by toxicita přípravku Paclitaxel Lachema, podávaného ve tříhodinové infúzi, byla zvýšena u pacientů s mírně porušenými jaterními funkcemi. O situaci u pacientů s těžkou cholestázou nejsou k dispozici údaje. Výraznější deprese kostní dřeně se může objevit, podává-li se Paclitaxel Lachema v dlouhotrvající infúzi.

U pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí se aplikace přípravku Paclitaxel Lachema nedoporučuje.

Při manipulaci s přípravkem Paclitaxel Lachema je třeba zachovávat bezpečnostní opatření jako při práci s potenciálně toxickými látkami. Manipulaci provádí školený personál ve zvlášť vyhrazených prostorách. Je třeba zabránit kontaktu přípravku s kůží a sliznicí. Doporučuje se používat gumové rukavice a při potřísnění pokožky roztokem přípravku Paclitaxel Lachema okamžitě postiženou oblast důkladně omýt vodou a mýdlem, zasaženou sliznici pečlivě omýt proudem tekoucí vody.

Varování

Přípravek nesmí být používán po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

Po otevření a před naředěním

Chemická, fyzikální a mikrobiologická stabilita po prvním použití a následujících vstupech jehly a odebírání přípravku byla prokázána na dobu 28 dní při teplotě 25°C.

Po naředění

Chemická a fyzikální stabilita roztoku připraveného pro infuzi byla prokázána na dobu 24 hodin při teplotě 5 až 25°C, pokud byl přípravek naředěn 0,9 % roztokem chloridu sodného na infuze nebo 5 % roztokem glukosy.

Z mikrobiologického hlediska má být zředěný přípravek použit okamžitě. Nepoužije-li se okamžitě, doba a podmínky uchovávání jsou v zodpovědnosti uživatele a normálně by neměly být delší než 24 hodin při 2 až 8°C, pokud rekonstituce/naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Přípravek musí být uchováván mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek se nesmí dostat do styku s kůží nebo sliznicí.

Uchovávání

Lahvička před otevřením

Uchovávejte při teplotě do 25°C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Zmrazení přípravku nemá negativní vliv na jeho kvalitu.

Při uchovávání neotevřených lahviček v chladničce se může vytvořit sraženina, která se při dosažení pokojové teploty rozpustí i bez promíchání nebo jen za mírného promíchání. Kvalita přípravku tím není ovlivněna. Pokud roztok zůstane i nadále zakalený nebo je v něm patrná nerozpustná sraženina, musí se lahvička zlikvidovat

Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

Manipulace: Tak jako při manipulaci se všemi cytostatiky musí být při zacházení s Paclitaxelem Lachema 6 mg/ml dodržována bezpečnostní opatření. Ředění má být prováděno za aseptických podmínek kvalifikovaným personálem, v prostorách k tomu určených. Osoby manipulující s Paclitaxelem Lachema 6 mg/ml musí mít ochranné rukavice. Je třeba se vyvarovat kontaktu s  kůží a sliznicemi. V případě kontaktu s kůží musí být zasažená oblast očištěna vodou a mýdlem. V místě zasažení dochází k řezání, pálení a zarudnutí. V případě zasažení sliznic musí být postižené místo ihned opláchnuto proudem vody. Po inhalaci může dojít k bolestem na hrudníku, pálení v hrdle, potížím s dýcháním a nevolnosti.

.

Příprava k i.v. podání: Před intravenózním podáním musí být Paclitaxel Lachema 6mg/ml naředěn za aseptických podmínek do infúzních roztoků (0,9% roztoku chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy nebo 0,9% roztoku chloridu sodného s 5% glukosy nebo 5% roztoku glukosy v Ringerově roztoku) na konečnou koncentraci 0,3 - 1,2 mg/ml.

Uchovávání roztoku připraveného k infuzi viz bod 6.3.

Naředěné roztoky nesmí již být zmraženy.

Roztok připravený k infuzi se musí vizuálně kontrolovat, aby v něm nebyly částice a aby nebyl zabarvený

Při přípravě roztoky mohou být mírně zkalené, zákal je způsoben vehikulem a nedá se filtrací odstranit. Zákal neovlivňuje účinnost přípravku.

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml se musí aplikovat přes "in-line" filtr s mikroporézní membránou (rozměr pórů maximálně 0,22 mikrometrů), který je vložen do infuzní soupravy. Filtrem se účinnost roztoku nemění.

Ojediněle se vyskytly zprávy o precipitacích během infúze paklitaxelu, obvykle ke konci 24-hodinové aplikace. Aby se minimalizovala možnost výskytu precipitace, doporučuje se podávat paklitaxel co nejdříve po naředění a vyhnout se silnému protřepávání roztoku.V průběhu infúze má být vzhled roztoku sledován a pokud se objeví sraženina, má se infúze zastavit.

Likvidace: Všechen materiál použitý ke zředění a podávání se musí zlikvidovat podle standardních nemocničních postupů vyžadovaných u cytostatik.

Balení

1 lahvička obsahuje 30mg/5ml, 100mg/16.7ml nebo 300mg/50ml paklitaxelu. Koncentrace roztoku je 6 mg paklitaxelu/ml.

Velikost balení: jednotkové balení - 1 x 30 mg, 1x 100 mg, 10 x 30 mg

---

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. Název přípravku

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml

2. kvalitativní a kvantitativní složení

Jedna injekční lahvička 5 ml obsahuje paclitaxelum 30 mg

Jedna injekční lahvička 16,7 ml obsahuje paclitaxelum 100 mg

Jedna injekční lahvička 50 ml obsahuje paclitaxelum 300 mg

Pomocné látky viz. bod 6.1

3. léková forma

Koncentrát pro přípravu infuzního roztoku.

Popis přípravku: čirý, bezbarvý až světle žlutý roztok

4. Klinické údaje

4.1 Terapeutické indikace

Karcinom ovaria:

Při pokročilém karcinomu ovaria je Paclitaxel Lachema 6 mg/ml indikován buď samotný anebo jako složka kombinované terapie:
- při primární léčbě karcinomu ovaria je Paclitaxel Lachema 6 mg/ml indikován u pacientek v pokročilém stadiu choroby anebo s residuem nádorové tkáně >1 cm po předchozí laparatomii. V těchto případech se podává v kombinaci s cisplatinou.
- při sekundární léčbě karcinomu ovaria se Paclitaxel Lachema 6 mg/ml používá k terapii metastazujícího karcinomu ovaria po selhání standardní terapie.

Karcinom prsu:

• Paclitaxel Lachema 6 mg/ml je indikován k léčbě metastazujícího karcinomu prsu po selhání standardní terapie

• k adjuvantní léčbě karcinomu prsu s metastázami do uzlin, v návaznosti na standardní kombinovanou terapii.

Nemalobuněčný karcinom plic:

Paclitaxel je indikován k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic u pacientů, u nichž primárně nelze provést radikální způsob léčby (chirurgický výkon nebo ozáření).

Kaposiho sarkom:

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml je indikován k sekundární terapii Kaposiho sarkomu u nemocných s AIDS.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Primární terapie karcinomu ovaria

Doporučená dávka přípravku Paclitaxel Lachema je 135 mg/m² infundovaná po dobu 24 hodin s následným podáním cisplatiny v dávce 75 mg/m², s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Sekundární terapie karcinomu ovaria

Doporučená dávka paklitaxelu je 175 mg/m² infundovaná i.v. po dobu 3 hodin s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly.

Adjuvantní terapie karcinomu prsu

Doporučená dávka paklitaxelu je 175 mg/m² infundovaná i.v. po dobu 3 hodin ve čtyřech cyklech s třítýdenními odstupy mezi jednotlivými cykly, v návaznosti na standardní kombinovanou terapii.

Sekundární terapie karcinomu prsu po selhání standardní terapie

Doporučená dávka paklitaxelu je 175 mg/m² infundovaná i.v. po dobu 3 hodin ve čtyřech cyklech s třítýdenními odstupy mezi jednotlivými cykly.

Terapie primárního nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC)

Doporučená dávka paklitaxelu je 175 mg/m² infundovaná i.v. po dobu 3 hodin s následnou aplikací platinového cytostatika, s třítýdenním odstupem mezi jednotlivými cykly. Další dávky paklitaxelu je třeba upravit podle individuální snášenlivosti pacienta.

Sekundární terapie Kaposhiho sarkomu

Doporučená dávka je 135 mg/m² paklitaxelu podaného ve 3 hodinové i.v. infúzi v intervalu 3 týdnů nebo 100 mg/m² paklitaxelu podaného v déletrvající infuzi s 2-týdenním intervalem mezi jednotlivými cykly. Oba režimy podání jsou srovnatelné z hlediska velikosti dávky, která je v obou případech 45-50 mg/m²/týden.

Způsob podání

Všichni pacienti musí být před podáním paklitaxelu premedikováni kortikosteroidy, H₁- a H₂ antihistaminiky, aby nedošlo k silným projevům nesnášenlivosti.

Je třeba podat:

• Přibližně 12 hod a pak ještě přibližně 6 hod před podáním přípravku Paclitaxel Lachema 6 mg/ml 20 mg dexamethazonu (nebo ekvivalentní dávku jiného glukokortikoidu) perorálně - u Kaposiho sarkomu 10 mg.

• 30 až 60 minut před podáním přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml 50 mg difenhydraminu (nebo ekvivalentní dávku jiného H₁ antihistaminika, např. klemastinu) intravenózně a rovněž 30 až 60 minut před podáním přípravku Paclitaxel Lachema 6 mg/ml H₂ antihistaminikum, 300 mg cimetidinu nebo 50 mg ranitidinu intravenózně.

Paklitaxel má být podáván intravenózně ve formě infuze, za použití filtru v infúzní soupravě (mikroporézní filtr s póry nejvýše 0,22 μm).

Další dávka paklitaxelu se nesmí podat dokud je počet neutrofilů nižší než 1,5x10⁹/l = 1500 buněk/ mm³ ( ≤ 1000/mm³ u pacientů s Kaposhiho sarkomem) a dokud je počet trombocytů nižší než 100x10⁹/l (100 000 trombocytů/ mm³). Pacienti s těžkou neutropenií (počet neutrofilů < 0,5x10⁹/l tj. < 500 neutrofilů/ mm³ nebo s těžkou periferní neuropatií by měli v následujících kúrách dostávat o 20% nižší dávku.

Vliv selhávání jaterních nebo renálních funkcí na farmakokinetiku a tím i na změny dávkování přípravku Paclitaxel Lachema 6 mg/ml není zatím znám.

V průběhu aplikace, zejména v prvních hodinách probíhající infuze, je nutná častá kontrola základních životních funkcí a sledování případných příznaků přecitlivělosti (viz bod 4.4. Přecitlivělost). V průběhu terapie je nutné monitorovat krevní obraz. Při opakovaném podávání je třeba monitorovat EKG.

4.3. Kontraindikace

Paclitaxel Lachema 6 mg/ml je kontraindikován u pacientů, kteří mají v anamnéze reakci přecitlivělosti vůči paklitaxelu anebo vůči kterékoli složce přípravku.

Pkclitaxel nesmí být podáván u pacientů s neutropenií, s počtem neutrofilů <1,5x10⁹/l (tj. < 1500 neutrofilů/mm³) a s trombocytopenií ( < 100X10⁹/l

tj. <100 000 trombocytů/mm³).

U pacientů s Kaposhiho sarkomem by neměl být paklitaxel podáván při počtu neutrofilů < 1000/ mm³.

Paklitaxel je kontraindikován během těhotenství a kojení.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Jako velmi závažné nežádoucí účinky se mohou vyvinout těžké reakce přecitlivělosti, závažný útlum kostní dřeně a vážné poruchy srdečního rytmu. Paklitaxel má být aplikován pod odborným dohledem lékaře, zkušeného v podávání cytostatické léčby. Případné komplikace je možné zvládnout jedině tehdy, jsou-li dostupné přiměřené diagnostické a terapeutické možnosti.

Před vlastním podáním paklitaxelu musí být pacienti premedikováni kortikosteroidy, H₁- a H₂ antihistaminiky.

Pokud se Paclitaxel Lachema 6mg/ml podává v kombinaci s cisplatinou, je třeba aplikovat cisplatinu až po infuzi přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml. V průběhu aplikace, zejména v prvních hodinách probíhající infuze, je nutná častá kontrola základních životních funkcí a sledování případných příznaků přecitlivělosti. V průběhu terapie je nutné monitorovat krevní obraz.

Při opakovaném podávání je třeba monitorovat EKG.

Protože přípravek obsahuje alkohol, je třeba zvážit možné ovlivnění CNS i další účinky.

Reakce z přecitlivělosti, které jsou patrně zprostředkovány histaminem (dyspnoe a hypotenze vyžadující terapii, angioneurotický edém a generalizovaná urtikarie), se vyskytly u méně než 1% pacientů, kterým byl podán paklitaxel po přiměřené premedikaci. V takovém případě je třeba okamžitě přerušit další infuzi, zahájit symptomatickou terapii a v budoucnu již paklitaxel tomuto pacientovi nepodávat.

Útlum kostní dřeně - především neutropenie - představuje hlavní toxický projev limitující dávkování. Je třeba často monitorovat krevní obraz. Další dávka přípravku se nesmí podat, pokud počet neutrofilů opět nepřekročí 1,5x10⁹/l (tj. 1500 neutrofilů/mm³) a počet trombocytů 100X10⁹/l tj. (100 000 trombocytů/mm³). Výraznější deprese kostní dřeně se může objevit podává-li se paklitaxel v dlouhotrvající infuzi.

Těžké poruchy konduktivity v srdci se objevily vzácně. Pokud se vyvinou v průběhu aplikace paklitaxelu výrazné poruchy vedení, je třeba zahájit přiměřenou terapii a průběžně monitorovat srdeční funkce při dalším podávání přípravku. Vážné kardiovaskulární poruchy se objevily častěji u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic než u nemocných s karcinomem prsu anebo ovaria.

U všech pacientů se doporučuje zejména v průběhu první hodiny infuze přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml časté monitorování základních životních funkcí.

Periferní neuropatie jsou sice časté, ale těžké změny se vyvinou zřídkakdy. V závažných případech se doporučuje snížit všechny další dávky přípravku Paclitaxel Lachema 6 mg/ml o 20%.

Při použití u adjuvantní léčby karcinomu prsu se častěji objeví závažné periferní neuropatie u těch pacientek, které byly dříve léčeny AC terapií (antracyklin + cyklofosfamid) než při AC terapii samotné.

Nejsou důvody k obavám, že by toxicita přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml podávaného ve tříhodinové infuzi, byla zvýšena u pacientů s mírně porušenými jaterními funkcemi. O situaci u pacientů s těžkou cholestázou nejsou k dispozici údaje. U pacientů s těžkou poruchou jaterních funkcí se aplikace přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml nedoporučuje.

Při manipulaci s přípravkem Paclitaxel Lachema 6mg/ml je třeba zachovávat bezpečnostní opatření jako při práci s potenciálně toxickými látkami. Manipulaci provádí školený personál ve zvlášť vyhrazených prostorách, je třeba zabránit kontaktu přípravku s kůží a sliznicí. Doporučuje se používat gumové rukavice a při potřísnění pokožky roztokem přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml okamžitě postiženou oblast důkladně omýt vodou a mýdlem, zasaženou sliznici pečlivě omýt proudem tekoucí vody.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při primárním léčení karcinomu ovaria se doporučuje podat Paclitaxel Lachema 6mg/ml před aplikací cisplatiny. V takovém případě zůstává míra bezpečnosti přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml (resp. frekvence a závažnost jeho nežádoucích účinků) aplikací cisplatiny nezměněna. Jestliže se však Paclitaxel Lachema 6mg/ml aplikuje až po cisplatině, může se objevit těžší útlum kostní dřeně a clearance paklitaxelu je snížena asi o 20%.

Ketokonazol může in vitro a in vivo inhibovat metabolickou inaktivaci přípravku Paclitaxel Lachema 6 mg/ml. Při této kombinaci je nutná zvýšená opatrnost.
Metabolizmus paklitaxelu katalyzují isoenzymy CYP2C8 a CYP3A4 cytochromu P450. Výsledky klinických studií v tomto směru nejsou k dispozici, doporučuje se však opatrnost při podávání paklitaxelu společně se substráty nebo inhibitory těchto isoenzymů.

Možná interakce mezi paklitaxelem a inhibitory proteáz nebyla sledována.

4.6 Těhotenství a kojení

Paklitaxel vykazuje u králíků embryotoxické a fetotoxické vlastnosti a snižuje fertilitu u potkanů. O podávání paklitaxelu těhotným ženám nejsou k dispozici žádné informace. Na základě experimentálních výsledků je třeba považovat paklitaxel za rizikový po celou dobu těhotenství, a proto je v těhotenství kontraindikován. Pokud je žena ve fertilním věku léčena paklitaxelem, musí být poučena o nutnosti přísné antikoncepce. V případě otěhotnění musí ihned informovat svého lékaře.

Není známo, zda je paklitaxel vylučován mateřským mlékem. Žena léčená paklitaxelem nesmí kojit.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Není prokázáno, že by paklitaxel snižoval schopnost vykonávat tyto činnosti.

Nelze však opomenout, že přípravek obsahuje alkohol.

4.8 Nežádoucí účinky

Četnost a závažnost nežádoucích účinků je zhruba stejná u pacientů, kteří paklitaxel dostávají k terapii karcinomu plic, karcinomu ovaria nebo karcinomu prsu.

Tato četnost a závažnost je podobná i u nemocných AIDS s Kaposiho sarkomem, ale nacházíme u nich více různých projevů hematotoxicity, infekcí a febrilních neutropenií než u pacientů se solidním tumorem. Nežádoucí účinky objevující se při adjuvantní léčbě karcinomu prsu přípravkem Paclitaxel Lachema následujícím po AC terapii se v zásadě neliší od těch, které jsou popisovány při samotné AC terapii. Paklitaxel podávaný doporučeným způsobem v doporučených dávkách je dobře snášen. Žádný z pozorovaných nežádoucích účinků nebyl jednoznačně ovlivněn věkem pacienta. Údaje uvedené v dalším textu tohoto odstavce o působení paklitaxelu samotného byly získány u 95 pacientek s karcinomem ovaria a 289 pacientek s karcinomem prsu léčených tříhodinovou infuzí paklitaxelu v dávce 175 mg/m² v klinické studii III. fáze.

Bezpečnost kombinace paklitaxelu a cisplatiny byla sledována v jedné klinické studii u pacientek s karcinomem ovaria a ve dvou klinických studiích III. fáze u pacientů s nemalobuněčným karcinomem plic. Pokud nebude uvedeno jinak, kombinace paklitaxelu s cisplatinou neovlivnila oproti podávání paklitaxelu samotného žádné z klinicky významných bezpečnostních kritérií.

Nejčastějším nežádoucím účinkem paklitaxelu byl útlum kostní dřeně. Výrazná neutropenie (<0,5x10⁹/l tj.< 500 buněk/ mm³) se vyskytla u 28% pacientů, avšak nebyla spojena s febrilními stavy. Pouze u 1 % pacientů trvala závažná neutropenie 7 dní nebo více.

U 24% pacientů se objevily infekční příhody, z nich 2 skončily letálně.

U nemocných AIDS s Kaposiho sarkomem se infekce vyskytují častěji. Alespoň

jednou se infekční příhody objevily u 61 % těchto pacientů.

Trombocytopenie - byla hlášena u 11% pacientů. U 3% pacientů dosáhl pokles počtu destiček alespoň jednou během studie hodnot <50x10⁹/l (tj.< 50 000 trombocytů/mm³).

Anémie se sice projevila u 64% pacientů, vážná (koncentrace Hb < 80 g/l) však byla jen u 6%. Incidence a závažnost anémie má zřetelnou závislost na výchozích hodnotách hemoglobinu před zahájením terapie. V jednom případě byla hlášena akutní myeloidní leukémie.

Útlum kostní dřeně je méně častý a závažný po tříhodinové infúzi než po 24 hodinové infúzi.

Kombinace paklitaxelu a cisplatiny při primární terapii karcinomu ovaria vyvolává závažnější dřeňový útlum než samotný paklitaxel ve 3 hodinové infúzi rovněž v dávce 175 mg/m².

Závažná hypersenzitivní reakce s projevy hypotenze vyžadující terapii, angioedémem, respirační nedostatečností vyžadující bronchodilatační terapii a generalizovaným exantémem se vyskytla u < 1% pacientů.

U 34% pacientů ( tj. 17% ze všech případů) se vyvinuly méně významné reakce přecitlivělosti, zejména flush a rash, které nevyžadovaly terapii ani nebránily pokračovat v léčbě paklitaxelem.

Kardiovaskulární změny: Hypotenze se objevila u 22%, bradykardie u 5% pacientů. Obvykle byly mírného stupně a nevyžadovaly terapii. Abnormální EKG se projevilo u 17% pacientů. Změny ve většině případů neměly zřetelný vztah k podání paklitaxelu. Většinou také byly klinicky bezvýznamné, anebo měly jen nepatrný klinický význam.

U méně než 1% pacientů se objevily v průběhu terapie paklitaxelem tyto nežádoucí účinky: hypertenzní reakce, těžké trombotické příhody (trombóza a tromboflebitida proximální končetiny), hypotenze spojená se septickým šokem, kardiomyopatie a tachykardie spojená s horečkou. Při dřívějších klinických sledováních se u 2% pacientů objevily těžké kardiovaskulární příhody, snad související s paklitaxelem: asymptomatická ventrikulární tachykardie, tachykardie s bigeminií, AV-blok a synkopa.

Periferní neuropatie, projevující se především parestéziemi, se objevila u 66 % pacientů, těžké změny se však vyskytly pouze u 5 % pacientů. U pacientů s NSCLC je výskyt těžších změn o něco vyšší (6%). Při adjuvantní léčbě ca prsu se vyskytují změny u 3% pacientek, u kterých předcházela AC terapie, oproti 1% výskytu u těch, které byly léčeny pouze AC terapií.

Periferní neuropatie se může projevit po prvním podání léku a může se zhoršit s opakovaným podáváním léku. Periferní neuropatie si může v některých případech vyžádat přerušení terapie. Senzorické příznaky se obvykle upraví nebo zcela vymizí několik měsíců po vysazení paklitaxelu. Již existující neuropatie, které jsou pozůstatkem předešlých terapií, nejsou kontraindikací pro podání paklitaxelu.

U pacientů léčených paklitaxelem mimo randomizované studie byly popsány i záchvaty grand mal, encefalopatie, vegetativní neuropatie s následným paralytickým ileem a ortostatická hypotenze. Poruchy zrakového nervu resp. poruchy vidění se vyskytly zejména po vyšších než doporučených dávkách. Tyto změny byly reverzibilní.

Artralgie nebo myalgie se vyskytly u 60% pacientů, těžké byly u 1% nemocných.

Změny kůže a nehtů byly vždy přechodné.

Alopecie se vyvinula téměř u všech pacientů.

Gastrointestinální nežádoucí účinky byly obvykle mírné až středně těžké. Nauzea/ zvracení se vyskytly u 43%, průjem u 28% a záněty sliznic u 18% pacientů. U pacientů mimo tyto studie byly popsány i střevní obstrukce a perforace, trombóza mesenterických tepen a ischemická kolitida. U pacientů s Kaposiho sarkomem se gastrointestinální nežádoucí účinky vyskytují častěji (nauzea/zvracení-79%, průjem-69%, záněty sliznic-28%), ale zhruba 1/3 těchto pacientů si stěžuje na průjem už před začátkem terapie.

Hepatotoxicita: Podstatné zvýšení (na více než pětinásobek normálu) hodnot AST vzniklo u 5% pacientů, zvýšení alkalické fosfatázy u 4% a , bilirubinu u < 1% pacientů. U pacientů mimo tyto studie, kteří byli paklitaxelem léčeni, byly popsány nekrózy jater a jaterní encefalopatie.

Renální toxicita (III. nebo IV. stupně) byla zaznamenána celkem u 5 pacientů s Kaposiho sarkomem z celkového počtu 85. U 4 pacientů se projevila reverzibilním zvýšením sérového kreatininu, u 1 pacienta byla terapie pro podezření na HIV nefropatii přerušena.

Lokální reakce v místě injekce se mohou během intravenózní aplikace projevit jako místní edém, bolestivost, erytém a indurace, někdy i extravazace s následnou celulitidou. Bylo hlášeno i odlupování kůže, někdy spojené s extravazací. Může se také objevit diskolorace kůže. Specifická léčba extravazace není v současnosti známa.

4.9 Předávkování

Při předávkování paklitaxelem není v současné době známo antidotum.

Hlavními projevy případné intoxikace jsou útlum krvetvorby, periferní neurotoxické účinky a záněty sliznic.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: cytostatika

ATC klasifikace: L01C D01.

Paklitaxel podporuje tvorbu mikrotubulů z tubulinových dimérů. Vytvořené mikrotubuly stabilizuje tím, že brání jejich depolymerizaci. Tak potlačuje normální dynamickou reorganizaci nitrobuněčné soustavy mikrotubulů, která je nutná pro základní buněčné funkce v interfázi a mitóze. Paklitaxel také způsobuje abnormální uspořádání mikrotubulů v průběhu buněčného cyklu a vede ke vzniku mnohočetných mikrotubulárních pseudoaster při mitóze. Tyto mechanismy jsou podkladem protinádorového účinku paklitaxelu.

Údaje získané ve II. fázi klinické studie (85 pacientů) podpořila použití paklitaxelu jako sekundární léčby Kaposiho sarkomu u pacientů s AIDS. U všech šlo o rozvinutou formu onemocnění se špatnou prognózou. 59 z nich bylo dříve systémově léčeno. Celkové množství objektivně zjištěných pozitivních odpovědí bylo 59% (podle kritérií ACTG). Reakce na podání paklitaxelu nastala v průměru po 8,1 týdnech a přetrvávala 10,4 měsíců. K progresi onemocnění docházelo v průměru po 6,2 měsících. U několika pacientů bylo popsáno další klinicky hodnotitelné, trvalé zlepšení symptomů, včetně zlepšení pulmonárních projevů KS. Došlo k vymizení nebo redukci otoků obličeje, končetin, genitálií. Vymizení nebo zlepšení plantárních lézí KS, což vedlo ke zlepšení chůze, vymizení nebo zlepšení faciálních lézí KS a celkovému zlepšení bazální výkonnosti pacientů. Při adjuvantní léčbě ca prsu paklitaxelem bylo v klinické studii prokázáno snížení recidiv onemocnění o 22% a snížení úmrtí o 26% oproti samotné AC terapii.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Farmakokinetické parametry paklitaxelu byly zjišťovány po tříhodinových a čtyřiadvacetihodinových infuzích dávek 135 a 175 mg/m². Ze studií in vitro lze soudit, že na proteiny lidského séra se váže 89 až 98 % látky. Cimetidin, ranitidin, dexamethason ani difenhydramin vazbu paklitaxelu na bílkoviny neovlivňují. Po i.v. podání se střední hodnota distribučního objemu za rovnovážného stavu pohybuje mezi 198 až 688 l/m², což svědčí pro rozsáhlou extravaskulární distribuci ev. vazbu na tkáně. Při tříhodinové infuzi zvyšujících se dávek se hladiny v krvi nezvyšovaly lineárně s dávkami. Při 30% zvýšení dávky ze 135 mg/ m² na 175 mg/ m² se maximální hladina zvýšila o 75 %, plocha AUC0-inf o 81 %. Pokles hladiny v plazmě je dvojfázový, střední eliminační poločas se pohybuje mezi 3,0 až 52,7 hodin, hodnoty celkové clearance mezi 11,5 až 24,0 l/h/m². Zdá se, že celková clearance se při vyšších plazmatických hladinách paklitaxelu snižuje. Močí se vyloučí 1,3 až 12,6 % podané dávky v nezměněné formě, což svědčí pro rozsáhlou extrarenální clearance látky. Hlavní eliminační mechanizmy paklitaxelu jsou pravděpodobně metabolizmus v játrech a vylučování žlučí.

Paklitaxel se primárně metabolizuje enzymatickým systémem cytochromu P450. Nejvýznamnější metabolity jsou hydroxylované produkty. Tvorbu 6alfa-hydroxypaklitaxelu, 3'-p-hydroxypaklitaxelu a 6alfa,3'-p-dihydroxypaklitaxelu katalyzují isoenzymy CYP2C8 a CYP3A4.

Vliv renálních a jaterních poškození na farmakokinetiku packlitaxelu při tříhodinové infuzi nebyl dostatečně prostudován. U jediného pacienta s hemodialýzou nebyly při tříhodinové infuzi paklitaxelu v dávce 135 mg/ m² nalezeny rozdíly oproti nedialyzovaným pacientům.

Intraindividuální variabilita farmakokinetiky paklitaxelu byla minimální. Nevyskytly se náznaky kumulace při opakovaném podávání.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Karcinogenní účinky paklitaxelu nebyly studovány. Na základě farmakodynamického mechanizmu účinku je však třeba považovat paklitaxel za potenciálně karcinogenní a genotoxickou látku. In vitro a in vivo testy na savcích prokázaly mutagenní účinky paklitaxelu.

6. farmaceutické údaje

6.1 Seznam pomocných látek

Glyceromakrogol-ricinoleát, bezvodý etanol.

6.2 Inkompatibility

Polyoxyethylovaný ricinový olej, obsažený v přípravku Paclitaxel Lachema 6mg/ml, může vyluhovat z plastických polyvinylchloridových (PVC) nádob látku DEHP (di-[2-ethylhexyl]ftalát) v množstvích, která se zvyšují s prodlužující se dobou kontaktu obou látek. Proto Paclitaxel Lachema 6mg/ml ani po zředění nesmí přijít do kontaktu s PVC obsahujícím DEHP. Roztoky se proto uchovávají v nádobách neobsahujících DEHP ( např. sklo, polypropylén, polyolefin). Rovněž soupravy použité k podávání nesmějí DEHP obsahovat.

Tento léčivý přípravek nesmí být míchán s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

---