Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls54299/2008, sukls54302/2008 a příloha ke sp.zn.sukls24630-31/2009

Příbalová informace: Informace pro uživatele

Oltar 4 mg, tabletyOltar 6 mg, tablety

Glimepiridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.- Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.- Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.- Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.- Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnetejakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Oltar 4 mg, tabletyOltar 6 mg, tabletyGlimepiridum

V příbalové informaci naleznete:1) Co je přípravek Oltar a k čemu se používá2) Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Oltar užívat3) Jak se přípravek Oltar užívá4) Možné nežádoucí účinky5) Jak přípravek Oltar uchovávat6) Další informace

1. Co je přípravek Oltar a k čemu se používáOltar je lék, který snižuje hladinu cukru v krvi (perorální antidiabetikum).

Oltar je určen k léčbě některých forem diabetu (diabetes mellitus typu 2), když dieta, fyzická aktivita a redukce hmotnosti nejsou dostačující.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Oltar užívatNeužívejte přípravek Oltar

-

jestliže jste přecitlivělí (alergičtí) na glimepirid nebo jiné léky ze stejné skupiny (deriváty sulfonylmočoviny a sulfonamidy) nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku

-

jestliže máte závažně porušenou funkci ledvin nebo jater

-

jestliže trpíte diabetem (typu 1) závislém na inzulínu

-

jestliže se hladina kyselých látek ve Vašem těle zvýšila (ketoacidóza)

-

při ospalosti nebo ztrátě vědomí kvůli velmi zvýšené hladině cukru v krvi (diabetické koma)

Při závažných funkčních poruchách ledvin nebo jater je třeba převedení na léčbu inzulínem.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Oltar je zapotřebí

V průběhu léčby glimepiridem jsou nutné pravidelné kontroly hladiny cukru v krvi. Váš lékař Vám může také provádět krevní testy, kterými bude sledovat hladiny krvinek a funkčnost jater.

Aby bylo dosaženo správné hladiny cukru v krvi, dodržujte plán léčby předepsaný Vaším lékařem. To znamená, že nehledě na pravidelné užívání tablet, budete dodržovat dietní režim, přiměřenou fyzickou aktivitu, a v případě potřeby, dosáhnete snížení váhy. Dbejte také na pravidelné vyšetření hladiny cukru v krvi (a eventuálně i v moči), které Vám předepíše lékař.

V prvních několika týdnech léčby může být zvýšeno riziko nízké hladiny cukru v krvi (hypoglykémie), a proto je nezbytné, že jste pečlivě sledováni Vaším lékařem.

Nízká hladina cukru se může objevit, jestliže:

-

jíte nepravidelně nebo jídlo zcela vynecháte

-

držíte půst

-

jste podvyživený(á)

-

změníte stravu

-

zvýšíte fyzickou aktivitu a nezvýšíte odpovídajícím způsobem příjem sacharidů

-

konzumujete alkohol, zvláště v kombinaci s vynecháním jídla

-

užíváte současně jiné léky nebo přípravky přírodního původu

-

užíváte vysoké dávky glimepiridu

-

trpíte specifickými poruchami vyvolanými hormony (funkční poruchy štítné žlázy, podvěsku mozkového nebo kůry nadledvin)

-

funkce Vašich ledvin je snížena

-

funkce Vašich jater je závažně snížena

-

nedodržujete pokyny Vašeho lékaře nebo této příbalové informace

Prosím informujte svého lékaře o těchto rizicích, aby mohl buď upravit dávkování glimepiridu nebo přehodnotit celý léčebný plán a změnit jej tam, kde je třeba.

Jestliže máte nízkou hladinu cukru v krvi (hypoglykémii), můžete pozorovat následující příznaky:Bolest hlavy, hlad, únava, nevolnost, zvracení, vyčerpanost, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivita, poruchy soustředění, snížení bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie (porucha tvorby a porozumění řeči), třes, částečné ochrnutí nervu nebo svalu, poruchy vnímání, závrať a bezmocnost.Vyskytnout se mohou i následující příznaky: pocení, vlhká kůže, úzkost, zrychlený srdeční rytmus, vysoký krevní tlak, bušení srdce, náhlá silná bolest na hrudi, která může vyzařovat do okolí (angina pectoris) a srdeční arytmie.

Jestliže hladina cukru v krvi stále klesá, může se objevit značná zmatenost (delirium), rozvinout cerebrální křeče a ztráta sebekontroly, dýchání může být mělké a srdeční rytmus zpomalen, můžete upadnout do bezvědomí. Klinický obraz závažného snížení hladiny cukru vkrvi se může podobat cévní mozkové příhodě.

Ve většině případů příznaky nízké hladiny cukru v krvi vymizí velmi rychle, jestliže sníte cukr v jakékoli formě, např. hroznový cukr, kostku cukru, sladkou šťávu, oslazený čaj.Z toho důvodu byste měli neustále nosit při sobě cukr (hroznový cukr, kostku cukru). Pamatujte si, že umělá sladidla nejsou účinná. Jestliže požití cukru nepomůže nebo se příznaky opět objeví, vyhledejte prosím lékaře nebo nejbližší nemocnici.

Příznaky snížené hladiny cukru v krvi mohou chybět, být méně nápadné nebo se rozvíjet velmi pomalu. Pak si nevšimnete včas, že Vaše hladina cukru v krvi klesla. K tomu může dojít u starších pacientů užívajících některé léčivé přípravky (např. takové, které působí na centrální nervový systém a beta-blokátory) a také u pacientů trpících nějakou poruchou endokrinního systému (např. nějakým funkčním onemocněním štítné žlázy a přední části podvěsku mozkového nebo nedostatečností kůry nadledvin). Zhoršená funkce jater může ovlivnit úpravu stavu.

Ve stresových situacích (např. nehoda, akutní operace, infekce s horečkou, atd.) může být vhodné dočasné převedení na inzulín.

Příznaky zvýšení hladiny cukru v krvi (hyperglykémie – ta by se mohla objevit, když glimepirid ještě nesnížil dostatečně hladinu cukru, pokud jste nedodrželi léčebný plán předepsaný lékařem nebo ve výjimečně stresových situacích) mohou zahrnovat žízeň, časté močení, sucho v ústech a suchou svědivou kůži, plísňové nebo kožní infekce a sníženou výkonnost.V takovém případě musíte vyhledat lékaře.

U pacientů postrádajících enzym glukózo-6-fosfát dehydrogenáza se může objevit snížení hladiny hemoglobinu a rozpad červených krvinek (hemolytická anémie).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyÚčinek a bezpečnost této léčby může být ovlivněna, pokud je tento přípravek užíván současně s některými jinými léky. A naopak jiné léky mohou být ovlivněny současným užíváním přípravku Oltar.

Účinek glimepiridu na snížení hladiny cukru v krvi může být zesílen a známky nízké hladiny cukru v krvi se mohou objevit, jestliže užíváte některý z následujících léků:

-

jiná perorální antidiabetika a inzulín

-

antibiotika a chemoterapeutika (např. chloramfenikol, chinolony, tetracykliny, sulfonamidy)

-

analgetika nebo antirevmatika (deriváty pyrazolonu, např. fenylbutazon, azapropazon, oxyfenylbutazon)

-

analgetika (salicyláty)

-

léky k léčbě tuberkulózy (p-amino-salicylová kyselina)

-

produkty podporující tvorbu svalové tkáně (anabolika a mužské pohlavní hormony)

-

léky potlačující srážení krve (kumariny)

-

léky k léčbě plísňových infekcí (mikonazol, flukonazol)

-

léky snižující krevní tlak nebo upravující srdeční rytmus (ACE inhibitory, beta-blokátory, sympatolytika)

-

léky zlepšující náladu/antidepresiva (fluoxetin, inhibitory MAO)

-

léky potlačující chuť k jídlu (fenfluramin)

-

léky snižující zvýšenou hladinu tuků v krvi (fibráty)

-

některé léky k léčbě nádorových onemocnění (cyklofosfamid, trofosfamid a ifosfamid)

-

léky k léčbě alergií (tritoqualin)

-

infúze vysoké dávky léků zvyšujících průtok krve (pentoxifylin)

-

léky k léčbě dny (probenecid, alopurinol, sulfinpyrazon)

Účinek glimepiridu na snížení hladiny cukru v krvi může být oslaben a vysoká hladina cukru v krvi se může objevit, jestliže užíváte některý z následujících léků:

-

ženské pohlavní hormony (estrogeny a progestageny)

-

léky podporující tvorbu moči (saluretika, thiazidová diuretika)

-

hormony štítné žlázy

-

léky tlumící zánět (glukokortikoidy)

-

léky k léčbě křečí nebo schizofrenie (fenytoin, deriváty fenothiazinu)

-

léky snižující krevní tlak (diazoxid)

-

léky k léčbě tuberkulózy (rifampicin)

-

léky k léčbě nízké hladiny cukru v krvi (glukagon)

-

léky na spaní (barbituráty)

-

léky k léčbě některých onemocnění očí (acetazolamid)

-

léky na zvýšení srdeční činnosti (adrenalin a sympatomimetika)

-

léky snižující zvýšenou hladinu tuků v krvi (deriváty nikotinové kyseliny)

-

dlouhodobé užívání projímadel (laxativ)

Alkohol může nepředvídatelným způsobem zesílit nebo oslabit schopnost přípravku Oltar snižovat hladinu cukru v krvi.

Léky k léčbě vředů v žaludku nebo dvanáctníku (antagonisté H2 receptorů) nebo léky snižující krevní tlak (beta-blokátory, klonidin a reserpin) mohou také zesílit nebo oslabit účinek glimepiridu na snížení hladiny cukru v krvi.

Léky působící na centrální nervový systém (beta-blokátory, klonidin, guanethidin nebo reserpin) mohou maskovat nebo úplně potlačit příznaky nízké hladiny cukru v krvi.

Glimepirid může zesílit nebo oslabit účinek léků potlačujících srážení krve (kumarinových derivátů).

Než začnete užívat jiný přípravek, poraďte se s Vaším lékařem.

Těhotenství Oltar nesmí být užíván v těhotenství. Pokud plánujete těhotenství, poraďte se o léčbě s Vaším lékařem. Pokud otěhotníte v průběhu léčby glimepiridem, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

KojeníOltar může prostupovat do mateřského mléka. Oltar nesmí být užíván v průběhu kojení.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůVaše schopnost soustředit se nebo reagovat může být narušena, jestliže se sníží hladina cukru ve Vaší krvi (hypoglykémie) nebo se hladina zvýší (hyperglykémie), nebo jestliže se objeví poruchy zraku v důsledku těchto stavů. Mějte na paměti, že byste mohl(a) ohrozit sebe nebo ostatní (např. při řízení vozidel nebo obsluze strojů). O tom, zda můžete řídit vozidla, se poraďte s Vaším lékařem, jestliže:

-

máte často hypoglykemické příhody

-

máte slabší nebo žádné varovné příznaky hypoglykémie

Důležité informace o některých složkách přípravku OltarTento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pokud Vám lékař někdy sdělil, že nesnášíte některé cukry, kontaktujte před užitím tohoto přípravku lékaře.

3. Jak se přípravek Oltar užíváDávkováníDávkování určuje lékař v závislosti na hladině cukru v krvi a moči.

Změna vnějších faktorů (např. snížení hmotnosti, změna životního stylu, stres) nebo zlepšení onemocnění mohou vyžadovat úpravu dávkování glimepiridu.Obvyklá počáteční dávka pro dospělé je 1 mg glimepiridu jednou denně. Jestliže je touto dávkou dosaženo dobré kontroly hladiny cukru v krvi, toto dávkování může být použito kudržovací léčbě. Dávkou vyšší než 4 mg glimepiridu denně je dosaženo lepších výsledků jen ve výjimečných případech. Maximální doporučená dávka je 6 mg glimepiridu denně.

Kombinace léčby glimepiridem a metforminem nebo glimepiridem a inzulínem je možná. Vtakových případech Vám Váš lékař stanoví vhodné dávkování glimepiridu a metforminu nebo inzulínu individuálně.

Tablety glimepiridu se zapíjejí alespoň polovinou sklenice vody. Celková denní dávka je obvykle užívána najednou přímo před nebo v průběhu snídaně. Pokud nesnídáte, užívejte přípravek přesně, jak Vám předepsal lékař. Když užíváte glimepirid, je důležité nevynechat žádné jídlo.

Vždy užívejte Oltar přesně podle pokynů Vašeho lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jestliže máte pocit, že účinek přípravku Oltar je příliš silný nebo příliš slabý, řekněte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Oltar, než jste měl(a)Jestliže jste užil(a) příliš mnoho glimepiridu nebo zvýšenou dávku, existuje riziko nízké hladiny cukru (příznaky hypoglykémie viz bod 2), a proto si musíte okamžitě vzít dostatečné množství cukru (např. malý kousek hroznového cukru, kostku cukru, sladkou šťávu, oslazený čaj) a informovat okamžitě lékaře. To samé je třeba udělat, pokud někdo, např. dítě, požil nechtěně přípravek. Lidem v bezvědomí nesmí být podávána potrava ani nápoje.

Protože stav nízké hladiny cukru v krvi může nějakou dobu přetrvávat, je velmi důležité, aby byl pacient pečlivě sledován, dokud nebezpečí nepomine. Hospitalizace v nemocnici může být nutná, a to i jako bezpečnostní opatření. Závažné případy snížení hladiny cukru v krvi doprovázené ztrátou vědomí a závažné neurologické selhání jsou mimořádně naléhavé stavy, které vyžadují okamžitou léčbu a hospitalizaci. Je třeba zajistit, aby vždy o pacientovi vědělanějaká osoba, která může v naléhavém případě zavolat lékaře.

Jestliže jste zapomněl(a) užít OltarJestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Oltar, neužívejte vynechanou dávku, ale užijte pouze až následující dávku. Následující dávku nezdvojujte, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek OltarJestliže přerušíte nebo ukončíte léčbu, uvědomte si, že žádaného snížení hladiny cukru v krvi nebude dosaženo, nebo že se onemocnění opět zhorší. Pokud je třeba jakákoli změna, je rozhodně nutné kontaktovat nejdříve svého lékaře.

4. Možné nežádoucí účinkyPodobně jako všechny léky, může mít i přípravek Oltar nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.Většina nežádoucích účinků přípravku Oltar je závislá na dávce a vymizí, pokud je dávka snížena nebo lék není dále užíván.Nežádoucí účinky se objevují nejčastěji na začátku léčby.

Nežádoucí účinky jsou obvykle mírné a přechodné.

Četnosti výskytu nežádoucích účinků:velmi časté: více než 1 pacient z 10časté: více než 1 pacient ze 100 a méně než 1 pacient z 10méně časté: více než 1 pacient z 1000 a méně než 1 pacient ze 100vzácné: více než 1 pacient z 10000 a méně než 1 pacient z 1000velmi vzácné: méně než 1 pacient z 10000

Velmičasté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Poruchy krve a lymfatického systému

Krevní změny

1)

Poruchy imunitního systému

Mírné reakce z přecitlivělosti

2), alergický

zánět krevních cév,zkřížená alergie se sulfonylmočovinou, sulfonamidy nebo příbuznými sloučeninami

Poruchy metabolismu a výživy

Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie)

3)

Poruchy oka

Poruchyvidění

4)

Gastrointestinální poruchy

Nevolnost, zvracení, průjem,zvětšení břicha, zažívací obtíže, bolest břicha

5)

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení jaterních enzymů

Abnormální funkce jater (např. obtíže s městnáním žluči a žloutenka), hepatitida a selhání jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Alergické reakce kůže jako svědění, vyrážka a kopřivka, přecitlivělost na světlo

Vyšetření

Pokles koncentrace sodíku v krvi

1) Změny hodnot parametrů krve vymizí, když je léčba ukončena.

2) V ojedinělých případech se mírné reakce (např. kůže) mohou rozvinout v život ohrožující stavy s dechovými obtížemi, poklesem krevního tlaku až šok. Proto pokud zpozorujete kožní reakci, musíte okamžitě informovat svého lékaře.

3) Hypoglykemické reakce jsou reakce vyvolané nízkou hladinou cukru v krvi. Takové reakce se obvykle objeví okamžitě. Mohou být nebezpečné a ne vždy lehce léčitelné (viz také bod 2 a bod 3).

4) K přechodným poruchám zraku dochází v důsledku změn koncentrace cukru v krvi a vyskytují se především na začátku léčby.

5) Gastrointestinální obtíže vedou zřídka k přerušení léčby.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnetejakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím,sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. Jak přípravek Oltar uchovávatUchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Oltar 4 mg (blistr i lahvička):Uchovávejte v původním obalu.Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Oltar 6 mg (blistr i lahvička):Uchovávejte v původním obalu.Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.Kvůli ochraně životního prostředí a bezpečnosti musí být zbytky léčiv nebo balení s prošlou dobou použitelnosti odebrána z výdejny lékárny a uchovávána odděleně.

6. Další informaceCo Oltar obsahuje

-

Léčivou látkou je glimepirid. Jedna tableta obsahuje glimepiridum 4 mg nebo 6mg.

-

Pomocnými látkami jsou monohydrát laktosy, kukuřičný škrob, sodná sůl karboxymethylškrobu, povidon, polysorbát 80, mastek, magnesium-stearát a žlutý oxid železitý (E172).

Jak Oltar vypadá a co obsahuje toto baleníOltar 4 mgŽluté tablety podlouhlého tvaru (10,7 x 5,5 mm) s půlící rýhou na jedné straně.

Oltar 6 mgŽlutétablety podlouhlého tvaru (12,5 x 6,5 mm) s půlící rýhou na jedné straně.

Oltar 4 mg10, 20, 30, 50, 60, 90, 100, 120 tablet nebo nemocniční balení po 500 tabletách

Oltar 6 mg10, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 100, 120 tablet nebo nemocniční balení po 500 tabletách

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraciMenarini International Operations Luxembourg S.A., 1611 Luxembourg, Lucembursko

VýrobceSofarimex - Ind. Quimica e Farmaceutica Lda., Cacém, PortugalskoDragenopharm Apotheker Püschl GmbH & Co. KG, Tittmoning, NěmeckoA.Menarini Manufacturing Logistics and Services S.r.l., L´Aquila, ItálieMenarini Von Heyden GmbH, Drážďany, Německo

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 18.5.2011.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls54299/2008, sukls54302/2008

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKUOltar 4 mgOltar 6 mg

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍOltar 4 mg:Jedna tableta obsahuje glimepiridum 4 mg.

Oltar 6 mg:Jedna tableta obsahuje glimepiridum 6 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMATablety

Popis přípravku:Oltar 4 mg:Žluté nepotahované tablety podlouhlého tvaru se zkosenými hranami (10,7 x 5,5 mm) a spůlící rýhou na jedné straně.

Oltar 6 mg:Žluté nepotahované tablety podlouhlého tvaru se zkosenými hranami (12,5 x 6,5 mm) a s půlící rýhou na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE4.1. Terapeutické indikaceLéčba diabetes mellitus 2. typu, když dieta, fyzická aktivita a redukce hmotnosti nejsou dostačující.

4.2. Dávkování a způsob podáníK perorálnímu podání.

Základem pro úspěšnou léčbu diabetu je dieta a pravidelná fyzická aktivita, tak jako rutinní kontrola krve a moči. Perorální antidiabetika nebo inzulín nemohou kompenzovat dietní prohřešky pacienta.

Obecně se dávka léku řídí podle obsahu cukru v krvi a moči pacienta.

Počáteční dávka je 1 mg glimepiridu denně. Pokud je tato dávka dostačující, terapie s ní může pokračovat.

K zajištění různých dávkovacích schémat jsou k dispozici vhodné síly přípravku.

Pokud tato dávka není dostatečná, dávkování musí být zvýšeno na základě kontroly glykémie, a to v intervalech 1–2 týdny následujícím způsobem na 2 mg, 3 mg nebo 4 mg glimepiridu denně.

Dávkováním přesahujícím 4 mg glimepiridu denně se dosahuje lepšího výsledku jen zřídka.

Maximální denní doporučená dávka je 6 mg glimepiridu.

U pacientů, u kterých není dosaženo dostačující kontroly glykémie maximální denní dávkou metforminu, může být zahájena současná léčba glimepiridem. Při ponechané udržovací dávce metforminu, se začne současná léčba glimepiridem nízkou dávkou, kterou lze postupně zvyšovat podle požadovaného stupně metabolické kontroly až do maximální denní dávky. Kombinovaná léčba musí být zahájena pod pečlivou kontrolou lékaře.

U pacientů, u kterých ani při maximální denní dávce glimepiridu není dosaženo dostačující/adekvátní kontroly, se může zahájit současná inzulínová terapie. Zatímco se ponechá udržovací dávka glimepiridu, začne se léčba inzulínem nízkou dávkou a zvyšuje se vzávislosti na požadované úrovni metabolické kontroly. Kombinovaná terapie musí být zahájena pod přísným lékařským dohledem.

Obyčejně je dostačující podat glimepirid v jedné denní dávce. Je doporučeno užít tuto dávku krátce před nebo během snídaně nebo, u pacientů, kteří nesnídají, krátce před nebo během prvního hlavního jídla.Pokud pacient dávku zapomene užít, tato chyba nesmí být napravována zvýšením další dávky.Tablety se polykají celé s potřebným množstvím tekutiny.

Pokud se u pacienta vyskytne hypoglykemická reakce už u dávky 1 mg glimepiridu denně, znamená to, že pacient může glykémii kontrolovat pouze svojí dietou.

Vzhledem k tomu, že zlepšení kompenzace diabetu je samo o sobě spojeno se zvýšením citlivosti na inzulín, může se velikost potřebné dávky glimepiridu během léčby snižovat. Aby se předešlo hypoglykémiím, musí být včas uváženo snížení dávky glimepiridu nebo jeho vysazení. Potřebu změny dávkování glimepiridu může vyvolat také změna hmotnosti pacienta, jeho životního stylu nebo jiných faktorů, které způsobují hypo- nebo hyperglykémii.

Změna z jiných perorálních antidiabetik na glimepiridObecně může být provedena změna léčby z jiných perorálních antidiabetik na glimepirid. Musí být brána v úvahu dávka a biologický poločas předchozího přípravku. V některých případech, zvláště u antidiabetik s dlouhým biologickým poločasem (např. chlorpropamid), je nutné přerušit předchozí terapii perorálními antidiabetiky, aby se vyloučila sumace účinků či potenciace a tím se minimalizovalo riziko hypoglykémie. Doporučená počáteční dávkaglimepiridu je 1 mg denně. Na základě odpovědi organizmu může být dávka glimepiridu postupně zvyšována, tak jak bylo popsáno dříve.

Převedení pacienta z léčby inzulínem na glimepiridVe zvláštních případech může být pacient s diabetes mellitus II. typu, který byl léčen inzulínem, převeden na léčbu glimepiridem. Tato změna léčby musí být přísně sledována lékařem.

Užívaní pacienty s ledvinným nebo jaterním poškozenímViz bod 4.3.

4.3. KontraindikaceGlimepirid je kontraindikován v následujících případech:

 přecitlivělost na glimepirid, jiný derivát sulfonylmočoviny nebo sulfonamidy a nebo

kteroukoli pomocnou látku

 diabetes závislý na inzulínu



diabetické koma

 ketoacidóza

závažné funkční poruchy ledvin nebo jater. Při závažných funkčních poruchách ledvin nebo jater je třeba převedení na léčbu inzulínem.

4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použitíGlimepirid musí být užíván krátce před jídlem nebo během jídla.

Pokud je jídlo přijímáno nepravidelně, nebo vynecháváno, léčba glimepiridem může způsobit hypoglykémii. Příznaky hypoglykémie zahrnují bolest hlavy, vlčí hlad, nevolnost, zvracení, malátnost, ospalost, poruchy spánku, neklid, agresivitu, poruchy koncentrace, bdělosti a reakční doby, deprese, zmatenost, poruchy řeči a vidění, afázie, třes, parézy, smyslové poruchy, závratě, bezmocnost, ztrátu sebekontroly, delirium, cerebrální křeče, ospalost a ztrátu vědomí včetně kóma, povrchní dýchání a bradykardie.

Navíc, mohou být přítomny adrenergní příznaky jako pocení, lepkavá kůže, strach, tachykardie, hypertenze, palpitace, angina pectoris a srdeční arytmie.Klinický obraz těžké hypoglykémie může být podobný mozkové příhodě.

Příznaky mohou být téměř vždy rychle kontrolovány okamžitým příjmem cukru. Umělá sladidla tento efekt nemají.

Jak je známo z ostatních derivátů sulfonylmočoviny, přes počáteční úspěšné protiopatření se hypoglykémie může opakovat.

Závažná hypoglykémie nebo prolongovaná hypoglykémie, dočasně léčená obvyklým množstvím cukru, vyžaduje lékařskou pomoc a někdy hospitalizaci.

Mezi faktory vedoucí k hypoglykémii patří:neochota či (zejména u starších pacientů) neschopnost spolupracovatpodvýživa, nepravidelný příjem potravy či vynechávání jídel, hladověnínerovnováha mezi fyzickým výdejem a příjmem sacharidůzměna dietykonzumace alkoholu, zvláště v kombinaci s vynecháváním jídelsnížení renálních funkcítěžká porucha jaterních funkcípředávkování glimepiridemněkterá neléčená onemocnění endokrinního systému ovlivňující metabolizmus sacharidů nebo kontraregulační mechanizmy hypoglykémie (např. některé poruchy funkce štítné žlázy, adenohypofýzy nebo nedostatečnost kůry nadledvin)současné podávání některých jiných léků (viz bod 4.5).

Léčba glimepiridem vyžaduje monitorování hladiny glukózy v krvi a moči. Navíc je doporučeno sledovat podíl glykosylovaného hemoglobinu.

Při léčbě glimepiridem je doporučeno pravidelně kontrolovat játra a krev (zvláště leukocyty a trombocyty).

Ve stresových situacích (např. úraz, operace, infekce spojená s horečkou, atd.) může být indikována přechodná léčba inzulínem.

Nejsou zkušenosti s užíváním glimepiridu pacienty s těžkým poškozením jaterních funkcí nebo dialyzovanými pacienty. U pacientů s těžkým poškozením ledvinných nebo jaterních funkcí je indikována změna léčby s přechodem na inzulín.

Léčba pacientů s nedostatečností G6PD pomocí derivátů sulfonylmočoviny může vést k hemolytické anémii. Jelikož glimepirid patří do skupiny derivátů sulfonylmočoviny, léčba pacientů s nedostatečností G6PD by měla být prováděna s opatrností a měla by být zvážena alternativní léčba bez použití derivátů sulfonylmočoviny.

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu.Pacienti s vzácnou hereditární intolerancí galaktózy, nedostatkem Lapp laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmí tento přípravek užívat.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakcePokud je glimepirid podáván současně s některými dalšími léky, může se objevit jak zvýšení, tak snížení hypoglykemického účinku. Z toho důvodu mohou být jiné léčivé přípravky užívány jen s vědomím lékaře (nebo po předepsání lékařem).Glimepirid je metabolizován prostřednictvím cytochromu P450 2C9 (CYP2C9). Je známo, že souběžné podávání induktorů (např. rifampicinu) nebo inhibitorů CYP2C9 (např. flukonazol) ovlivňuje jeho metabolismus.

Výsledky hodnocení interakcí in-vivo uváděné v literatuře ukazují, že AUC glimepiridu se vpřítomnosti flukonazolu, jednoho z nejsilnějších inhibitorů CYP2C9, zvyšuje přibližně dvakrát.

Ze zkušeností s podáváním glimepiridu i jiných derivátů sulfonylmočoviny vyplývají následující interakce.

Potenciace hypoglykemického účinku a tedy v některých případech výskyt hypoglykémie se může objevit při podávání některého z následujících přípravků:- fenylbutazon, azapropazon a oxyfenylbutazon, sulfinpyrazon- inzulín a perorální antidiabetika, některé dlouhodobě působící sulfonamidy- metformin- tetracykliny- salicyláty a p-amino-salicylová kyselina- inhibitory MAO- anabolické steroidy a mužské pohlavní hormony- chinolonová antibiotika- chloramfenikol- probenecid- kumarinová antikoagulancia- mikonazol- fenfluramin- pentoxifylin (vysoké parenterální dávky)- fibráty- tritoqualin- ACE inhibitory- fluoxetin- alopurinol- sympatolytika- cyklofosfamid, trofosfamid a ifosfamid- flukonazol

Oslabení hypoglykemického účinku a tedy zvýšení hladiny glukózy v krvi se může objevit při podávání některého z následujících přípravků:- estrogeny a progestageny- saluretika, thiazidová diuretika- hormony štítné žlázy, glukokortikoidy- fenothiazinové deriváty, chlorpromazin- adrenalin a sympatomimetika- kyselina nikotinová (vysoké dávky) a její deriváty- laxativa (dlouhodobé užívání)- phenytoin, diazoxid- glukagon, barbituráty a rifampicin- acetazolamid

Antagonisté H

2 receptorů, beta-blokátory, klonidin a reserpin mohou vést buď k zesílení nebo

k oslabení hypoglykemického účinku.

Vlivem sympatolytik, jako jsou např. beta-blokátory, klonidin, guanethidin a reserpin, mohou být známky adrenergních kontraregulačních mechanismů hypoglykémie sníženy či mohou chybět.

Příjem alkoholu může potencovat nebo oslabovat hypoglykemický účinek glimepiridu nepředvídatelným způsobem.

Glimepirid může zesílit nebo oslabit účinek kumarinových derivátů.

4.6. Těhotenství a kojeníTěhotenstvíRiziko spojené s diabetemNeobvykle vysoká hladina glukózy v krvi během těhotenství je spojena s vyšší incidencí vrozených vad a perinatální mortality. Proto je třeba během těhotenství pečlivě sledovat hladinu glukózy v krvi, aby se zabránilo nebezpečí teratogeneze. V těhotenství se k léčbě používá inzulín. Pacientky, které uvažují o otěhotnění, musí informovat svého lékaře.

Riziko spojené s glimepiridemO užívání glimepiridu v těhotenství není dostatek informací. Ve studiích na zvířatech byla prokázána reprodukční toxicita, která byla pravděpodobně spojena s farmakologickým působením (hypoglykémií) glimepiridu (viz bod 5.3).

Z výše uvedených důvodů nesmí být glimepirid užíván po celou dobu trvání těhotenství.

Pokud je pacientka léčena glimepiridem, a pokud plánuje těhotenství nebo je u pacientky těhotenství zjištěno, je třeba ji co nejdříve převést na léčbu inzulínem.

KojeníNení známo, zda se glimepirid vylučuje do mateřského mléka u lidí. Glimepirid se vylučuje do mateřského mléka potkaních samic. Protože jiné deriváty sulfonylmočoviny se do mateřského mléka u lidí vylučují, a protože u kojenců existuje riziko hypoglykémie, kojení se v průběhu léčby glimepiridem nedoporučuje.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat strojeStudie zkoumající vliv na schopnost řídit vozidla a obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Schopnost pacientů koncentrovat se a správně reagovat může být narušena hypoglykémií nebo hyperglykémií, nebo například, poruchou vidění. Toto riziko pacientům brání vykonávat speciální činnosti jako je řízení aut nebo obsluha strojů.

Pacienti musí být informováni o opatřeních k zabránění hypoglykémie během řízení. To je zvlášť důležité u těch případů, kdy jsou redukovány nebo chybí varovné příznaky hypoglykémie nebo u pacientů s častými epizodami hypoglykémie. Je nutné zvážit, zda jsou řízení nebo obsluha strojů za těchto okolností bezpečné.

4.8. Nežádoucí účinkyNásledující nežádoucí účinky byly sledovány během terapie glimepiridem a dalšími deriváty sulfonylmočoviny:

Pro klasifikaci nežádoucích účinků se používají následující frekvence:velmi časté:

> 1/10

časté:

> 1/100 a  1/10

méně časté:

> 1/1 000 a  1/100

vzácné:

> 1/10 000 a  1/1 000

velmi vzácné:  1/10 000 včetně ojedinělých případů

Velmičasté

Časté

Méně časté

Vzácné

Velmi vzácné

Poruchy krve a lymfatického systému

Hematologické změny

1)

Poruchy imunitního systému

Mírné hypersensitivní reakce

2), leukocytoklastická

vasculitida, zkřížená alergie se sulfonylmočovinou, sulfonamidy nebo příbuznými sloučeninami

Poruchy metabolismu a výživy

Hypoglykémie

3)

Poruchy oka

Poruchyvidění

4)

Gastrointestinální poruchy

Nevolnost, zvracení, průjem,adbominální distenze, zažívací obtíže a bolest břicha

5)

Poruchy jater a žlučových cest

Zvýšení jaterních enzymů

Abnormální funkce jater (např. cholestáza a žloutenka), hepatitida, selhání jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Alergické reakce kůže jako svědění, vyrážka, kopřivka apřecitlivělost na světlo

Vyšetření

Pokles koncentrace sodíku v krvi

1) Objevit se může trombocytopenie, leukopenie, erytropenie, granulocytopenie, agranulocytóza, hemolytické anemie a pancytopenie. Tyto poruchy jsou většinou reverzibilní po přerušení léčby.

2) Mírné hypersenzitivní reakce se mohou vyvinout v závažné stavy jako je dyspnoe, pokles krevního tlaku a někdy šok.

3) Tyto hypoglykemické reakce se většinou objeví okamžitě, mohou být závažné a ne vždy lehce léčitelné. Výskyt těchto reakcí závisí, tak jako u jiných hypoglykemických terapií, na individuálních faktorech jako jsou dietní návyky (viz bod 4.4).

4) Poruchy zraku, přechodné, se mohou objevit především na začátku léčby, v závislosti na změnách hladiny glukózy v krvi.

5) Gastrointestinální nežádoucí účinky vedou zřídka k přerušení léčby.

4.9. PředávkováníPo požití větší dávky glimepiridu se může objevit hypoglykémie, trvající od 12 do 72 hodin, a může se opakovat. Symptomy mohou být přítomné 24 hodin po požití. Obecně lze doporučit hospitalizaci. Mohou se objevit nevolnost, zvracení a bolesti v epigastriu. Hypoglykémie je většinou provázena neurologickými příznaky jako je neklid, třes, poruchy vidění, problémy koordinace, ospalost, kóma a křeče.

Léčba prvotně spočívá v zabránění vstřebání glimepiridu podáním aktivního uhlí (adsorbent) a síranu sodného (laxativum). Pokud byl velký podíl léku vstřebán, je indikována gastrická laváž, následovaná podáním aktivního uhlí a síranu sodného. V případě těžkého předávkování je nutná hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Podání glukózy musí být zahájeno co nejdříve, pokud je to nutné, intravenózním bolusem 50 ml 50% roztoku, následovaným infuzí 10% roztoku s pečlivou kontrolou glukózy v krvi. Další léčba je symptomatická.

V případě léčby hypoglykémie kvůli náhodnému požití glimepiridu u kojenců a malých dětí musí být glukóza podávána s velikou opatrností, aby se předešlo nebezpečné hyperglykémii. Hladina glukózy v krvi musí být pečlivě sledována.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI5.1. Farmakodynamické vlastnostiFarmakoterapeutická skupina: perorální antidiabetikum, derivát sulfonylmočovinyATC kód: A10BB12

Glimepirid je perorální antidiabetikum ze skupiny derivátů sulfonylmočoviny. Je užíván u diabetes mellitus nezávislém na inzulínu.

Glimepirid stimuluje uvolňování inzulínu z beta buněk pankreatu. Jako u jiných derivátů sulfonylmočoviny, je účinek dán zlepšenou odpovědí beta buněk pankreatu na fyziologickou stimulaci glukózou. Navíc, glimepirid vykazuje i extrapankreatické účinky, tak jak je předpokládáno u jiných derivátů sulfonylmočoviny.

Uvolňování inzulínuDeriváty sulfonylmočoviny regulují sekreci inzulínu uzavřením ATP-senzitivních kaliovýchkanálů v membráně beta buněk. Uzavření kaliového kanálu indukuje depolarizaci beta buněk a výsledkem – pomocí otevření kalciových kanálů – je zvýšený přítok kalcia do buněk.To vede k uvolňování inzulínu exocytózou.Glimepirid se váže ve velké míře na protein na membráně beta buněk, který je spojován sATP-senzitivním kaliovým kanálem, ale vazebné místo je jiné než obvyklé vazebné místo sulfonylmočoviny.

Extrapankreatická aktivitaMezi extrapankreatické aktivity glimepiridu patří například zlepšení citlivosti periferní tkáně na inzulín a snížení absorpce inzulínu játry.Absorpce glukózy z krve do periferních svalů a tukové tkáně probíhá pomocí transportních proteinů lokalizovaných v buněčné membráně. Transport glukózy v těchto tkáních je limitujícím krokem ve využití glukózy. Glimepirid zvyšuje velmi rychle počet molekul aktivně transportujících glukózu v plazmatických membránách svalů a tukových buňkách, výsledkem je stimulace absorpce glukózy.

Glimepirid zvyšuje aktivitu glykosyl-fosfatidyl-inozitol specifické fosfolipázy C, což je spojeno s lékovou indukcí lipogenese a glykogenese v izolovaných tukových a svalových buňkách.Glimepirid blokuje produkci glukózy v játrech zvýšením intracelulární koncentrace fruktózo-2,6-bifosfátu, který inhibuje glukoneogenesi.

ObecněU zdravých lidí je minimální účinná perorální dávka 0,6 mg glimepiridu. Jeho účinek je závislý na dávce a reprodukovatelný. Fyziologická odpověď na akutní fyzickou zátěž, tj. snížení sekrece inzulínu, je přítomna i při léčbě glimepiridem.

Není významný rozdíl v účinku přípravku podaného 30 minut před jídlem nebo krátce před jídlem. U diabetiků se dosahuje dobré metabolické kontroly po dobu 24 hodin podáváním jediné denní dávky.

Ačkoli hydroxymetabolity glimepiridu vykazují malý, ale významný účinek na pokles sérové glukózy u zdravých dobrovolníků, jedná se pouze o nepatrnou část celkového efektu léku.

Terapie kombinovaná s metforminemSoučasnou léčbou glimepiridem a metforminem bylo dosaženo v jedné studii lepší metabolické kontroly než při léčbě samotným metforminem při užití maximální dávky.

Terapie kombinovaná s inzulínemÚdaje o kombinované terapii inzulínem a glimepiridem jsou omezené.U pacientů, u kterých ani při maximální denní dávce glimepiridu není dosaženo adekvátní kontroly, se může zahájit současná inzulínová terapie. Ve dvou studiích bylo kombinovanou terapií dosaženo stejného zlepšení metabolické kontroly jako u samotného inzulínu. Při kombinované terapii však byly požadovány nižší průměrné dávky inzulínu.

5.2. Farmakokinetické vlastnostiAbsorpceAbsolutní biologická dostupnost glimepiridu je úplná. Příjem potravy nemá na absorpci vliv, pouze poměr absorpce je mírně nižší. Maximální plazmatické koncentrace (C

max) je dosaženo

přibližně 2,5 hodiny po podání (průměrně 0,3 g/ml po opakovaném podání 4 mg glimepiridu denně) a existuje lineární závislost mezi dávkou a C

max i AUC (plocha pod křivkou

čas/koncentrace).

DistribuceGlimepirid má velmi malý distribuční objem (přibližně 8,8 litrů), který se zhruba rovná distribučnímu prostoru albuminu, vysokou proteinovou vazbu (> 99 %) a nízkou clearance (přibližně 48 ml/min).U zvířat je glimepirid vylučován do mléka. Glimepirid prostupuje placentou. Prostup hematoencefalickou bariérou je nízký.

Biotransformace a eliminacePrůměrný dominantní sérový biologický poločas, který se vztahuje k sérovým koncentracím při opakovaném podávání, je 5–8 hodin. Po podání vysokých dávek byl zjištěn mírně delší poločas.

Po jednorázovém podání radioaktivně značeného glimepiridu bylo 58 % radioaktivity detekováno v moči a 35 % ve stolici. V moči nebyla detekována nezměněná látka. Dva metabolity (hydroxy- derivát a karboxy- derivát), které vznikly pravděpodobně při metabolizaci v játrech (hlavním enzymem je CYP2C9), byly identifikovány v moči i ve stolici. Po perorálním podání glimepiridu byl terminální poločas těchto metabolitů 3–6 hodin a 5–6 hodin.

Srovnání jednorázového a opakovaného podávání jednou denně neprokázalo signifikantní farmakokinetické rozdíly. Individuální variabilita byla velmi nízká a ke kumulaci nedocházelo.

Farmakokinetika byla obdobná u mužů a u žen, stejně jako u pacientů mladých či starších (nad 65 let). U pacientů s nízkou clearancí kreatininu byla pozorována tendence zvýšení clearance glimepiridu a snížení průměrných sérových koncentrací, pravděpodobně vyvolané rychlejší eliminací vzhledem k nižší proteinové vazbě. Renální eliminace obou metabolitů byla snížená. Ani u těchto pacientů není riziko kumulace.

Farmakokinetika u pěti nediabetických pacientů po operaci žlučových cest byla stejná jako u zdravých osob.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravkuÚčinky v preklinických studiích byly pozorovány při užívání dávek přesahujících maximální doporučené dávky pro člověka tak, aby byla prokázána relevance ke klinickému užití, dále byly zkoumány následky hypoglykémie vyvolané lékem. Tyto testy obsahují studie konvenční farmakologie bezpečnosti léku, chronické toxicity, genotoxicity, kancerogenity a reprodukční toxicity. Další účinky (obsahující embryotoxicytu, teratogenitu a vývojovou toxicitu) jsou sekundární nežádoucí účinky zapříčiněné hypoglykémií vyvolanou lékem u matky a potomka.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE6.1. Seznam pomocných látekMonohydrát laktosy, kukuřičný škrob, sodná sůl karboxymethylškrobu (Typ A), povidon K30, polysorbát 80, mastek, magnesium-stearát, žlutý oxid železitý (E172).

6.2. InkompatibilityNeuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnostiOltar 4 mg: PVC/PVDC/Al blistr: 2 rokyOltar 4 mg: HDPE lahvička: 2 roky

Oltar 6 mg: PVC/PVDC/Al blistr: 2 rokyOltar 6 mg: HDPE lahvička: 2 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchováváníOltar 4 mg: PVC/PVDC/Al blistr:Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Oltar 4 mg: HDPE lahvička:Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Oltar 6 mg: PVC/PVDC/Al blistr:Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

Oltar 6 mg: HDPE lahvička:Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte při teplotě do 30 °C.

6.5. Druh obalu a velikost baleníPVC/PVDC/Al blistr nebo HDPE lahvička s PP uzávěrěm.

Oltar 4 mg:Blistr10, 20, 30, 50, 60, 90, 100 a 120 tablet; 500 tablet (nemocniční balení)10x1, 20x1, 30x1, 50x1, 60x1, 90x1, 100x1, 120x1 tablet

HDPE lahvička100 tablet

Oltar 6 mg:Blistr10, 20, 28, 30, 50, 60, 90, 100 a 120 tablet; 500 tablet (nemocniční balení)10x1, 20x1, 30x1, 50x1, 60x1, 90x1, 100x1, 120x1 tablet

HDPE lahvička100 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s nímŽádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACIMenarini International Operations Luxembourg S.A., Avenue de la Gare 1, 1611 Luxembourg, Lucembursko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO Oltar 4 mg: 18/258/06-COltar 6 mg: 18/259/06-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE19. 7. 2006

10. DATUM REVIZE TEXTU18.5.2011