Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls246490/2009, suklssukls246494/2009

Strana 1 (celkem 6)

246491/2009, sukls246493/2009,

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

OLANZAPIN EGIS 5 mg

OLANZAPIN EGIS 10 mg

OLANZAPIN EGIS 15 mg

OLANZAPIN EGIS 20 mg

tableta dispergovatelná v ústech

olanzapinum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informace dříve, než začnete tento přípravek užívat.



Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.



Tento tehdy, má

přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je Olanzapin EGIS a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Olanzapin EGIS užívat

3.

Jak se Olanzapin EGIS užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Olanzapin EGIS uchovávat

6.

Další informace

1. CO JE PŘÍPRAVEK OLANZAPIN EGIS A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Olanzapin EGIS patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných antipsychotika.

Olanzapin EGIS se používá k léčbě nemoci, jejímiž příznaky jsou pocity, že slyšíte, vidíte nebo cítíte věci, které neexistují, chybná přesvědčení, neobvyklá podezřívavost a následující uzavření se. Lidé trpící touto nemocí se rovněž mohou cítit sklíčeně, úzkostně nebo v napětí.

Olanzapin EGIS se také používá na léčbu stavu, jehož příznaky jsou pocit povznesené nálady, pocit nadměrného množství energie, mnohem menší potřeba spánku než obvykle, překotná řeč a myšlenky a někdy výrazná podrážděnost. Je také stabilizátorem nálady, který zabraňuje znovuobjevení zneschopňujících extrémů nálady ve smyslu povznesené nebo pokleslé (depresivní) nálady, které tento stav provázejí.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK OLANZAPIN EGIS UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Olanzapin EGIS jestliže:



jste alergický/á (přecitlivělý(á) na olanzapin nebo na kteroukoli další složku přípravku. Přecitlivělost se projeví jako vyrážka, svědění, opuchlý obličej, oteklé rty nebo dušnost. Dojde-li k tomu, oznamte to ošetřujícímu lékaři;



trpíte očními problémy, jako je určitý typ glaukomu (zvýšený nitrooční tlak).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku

Strana 2 (celkem 6)

Olanzapin EGIS je zapotřebí



Léky tohoto typu mohou způsobovat mimovolní pohyby, zejména obličeje nebo jazyka. Dojde-li k tomu po podání přípravku Olanzapin EGIS, oznamte to lékaři.



Velmi zřídka mohou léky tohoto typu způsobovat horečku, zrychlené dýchání, pocení, svalovou ztuhlost a otupělost nebo ospalost. Dojde-li k tomu, oznamte to ihned lékaři.



Užití přípravku Olanzapin EGIS u starších pacientů s demencí se nedoporučuje, protože může mít vážné nežádoucí účinky.

Trpíte-li některou z následujících chorob, oznamte to co nejdříve ošetřujícímu lékaři:



cukrovka,



srdeční onemocnění,



onemocnění jater nebo ledvin,



Parkinsonova nemoc,



epilepsie,



potíže s prostatou,



střevní neprůchodnost (paralytický ileus),



krevní onemocnění,



mozková mrtvice nebo malá mozková příhoda (přechodné příznaky mrtvice).

Pokud trpíte demencí, sdělte prosím Vy, Váš příbuzný nebo opatrovník Vašemu lékaři, že jste někdy v minulosti prodělal/a mozkovou mrtvici nebo malou mozkovou příhodu.

Je-li vám více než 65 let, může lékař jako běžné opatření kontrolovat Váš krevní tlak.

Přípravek Olanzapin EGIS není určen pacientům do 18 let věku.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Během léčby přípravkem Olanzapin EGIS užívejte jiné léky pouze se souhlasem vašeho lékaře. Současné užívání přípravku Olanzapin EGIS s léky proti depresím, úzkosti, nebo s takovými, které vám pomáhají spát (trankvilizéry), může způsobovat otupělost.

Užíváte-li fluvoxamin (antidepresivum) nebo ciprofloxacin (antibiotikum), měli byste o tom informovat lékaře, protože může být nutné změnit dávky přípravku Olanzapin EGIS.

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Zvláště upozorněte lékaře, užíváte-li léky na Parkinsonovu nemoc.

Užívání přípravku Olanzapin EGIS s jídlem a pitím

Během léčby přípravkem Olanzapin EGIS byste neměli pít žádný alkohol, kombinace přípravku Olanzapin EGIS s alkoholem může způsobovat otupělost.

Těhotenství a kojení

V případě těhotenství nebo podezření na těhotenství informujte co nejdříve lékaře. Během těhotenství přípravek neužívejte, pokud jste o tom nejednala s lékařem. Tento lék by vám neměl být podán, když kojíte, jelikož se malé množství přípravku Olanzapin EGIS může dostat do mateřského mléka.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Léčba přípravkem Olanzapin EGIS může způsobovat pocit otupělosti. V tomto případě neřiďte motorová vozidla, neobsluhujte stroje a uvědomte svého lékaře.

Důležité informace o některých složkách přípravku Olanzapin EGIS

Nemocní, kteří nemohou užívat fenylalanin, by si měli uvědomit, že Olanzapin EGIS obsahuje aspartam, který je zdrojem fenylalaninu. Může být škodlivý pro osoby s fenylketonurií.

Tento ozná

Strana 3 (celkem 6)

přípravek obsahuje monohydrát laktosy (mléčný cukr). Pokud Vám bylo někdy lékařem

meno, že nesnášíte některé cukry, kontaktujte před užíváním tohoto léčivého přípravku Vašeho

lékaře.

3. JAK SE PŘÍPRAVEK OLANZAPIN EGIS UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Olanzapin EGIS přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Váš lékař určí, kolik tablet přípravku Olanzapin EGIS brát a jak dlouho je užívat. Denní dávka přípravku Olanzapin EGIS se pohybuje mezi 5 a 20 mg. Objeví-li se znovu příznaky nemoci, oznamte to lékaři, ale nepřestaňte s užíváním přípravku Olanzapin EGIS, pokud tak lékař nerozhodne.

Tablety přípravku Olanzapin EGIS byste měli užívat jednou denně dle pokynů svého lékaře. Pokuste se tablety užívat vždy ve stejnou denní dobu, není důležité, zda během jídla či nalačno. Tablety přípravku Olanzapin EGIS jsou určeny k podání ústy.

Tablety přípravku Olanzapin EGIS se snadno lámou, proto s nimi zacházejte opatrně. Tablety se nedotýkejte vlhkýma rukama, může se tím snadno porušit.

1.

Opatrně odloupněte obal.

2.

Jemně vytlačte tabletu ven.

3.

Vložte tabletu do úst. Rozpustí se přímo ve Vašich ústech, takže ji lze snadno spolknout.

Tabletu můžete také dát do sklenice nebo šálku s vodou, pomerančovou šťávou, jablečnou šťávou, mlékem nebo kávou a zamíchat. Směs může s některými nápoji změnit barvu, nebo se zakalit. Vypijte ji ihned po rozpuštění.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Olanzapin EGIS, než jste měl(a)

U pacientů, kteří užili větší množství přípravku Olanzapin EGIS než měli, se projevily následující příznaky: zrychlení srdečního tepu, rozčilení/agresivita, problémy s řečí, nezvyklé pohyby (zvláště tváře nebo jazyka), snížená úroveň vnímání. Další známky mohou být: náhlá zmatenost, křeče (epileptické), kóma, kombinace horečky, zrychleného dýchání, pocení, ztuhlosti svalů a ospalosti či spavosti, zpomalení dýchání, aspirace, vysoký nebo nízký krevní tlak, abnormální srdeční rytmus. Uvědomte ihned svého lékaře nebo nemocnici. Ukažte lékaři své balení přípravku.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Olanzapin EGIS

Vezměte si přípravek ihned, jak si to uvědomíte. Neberte si dvě dávky během jednoho dne.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Olanzapin EGIS

Nepřestávejte užívat přípravek pouze proto, že se cítíte lépe. Je důležité, abyste přípravek Olanzapin EGIS užíval/a tak dlouho, jak určil Váš lékař.

Pokud ukončíte užívání přípravku Olanzapin EGIS náhle, mohou se u Vás objevit příznaky jako pocení, neschopnost spát, třes, úzkost nebo nevolnost a zvracení. Váš lékař Vám před ukončením léčby pravděpodobně navrhne snižovat dávku postupně.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Olanzapin EGIS nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Velmi časté nežádoucí účinky: projevují se u 1 pacienta z 10



Přibývání na váze



Nespavost

Zvýšení hodnot prolaktinu v

Strana 4 (celkem 6)



krvi

Časté nežádoucí účinky: projevují se u 1 až 10 pacientů ze 100



Změny hladin některých krevních buněk a tuků v krvi



Zvýšení hladiny cukrů v krvi a moči



Pocit zvýšeného hladu



Závratě



Neklid



Třes



Svalová ztuhlost nebo křeče (včetně svalů ovládajících pohyby očí)



Problémy s řečí



Neobvyklé pohyby (obzvlášť obličeje a jazyka)



Zácpa



Sucho v ústech



Vyrážka



Slabost



Silná únava



Hromadění vody vedoucí k otokům rukou, kotníků nebo nohou



Někteří nemocní mohou na počátku léčby pociťovat závratě nebo mít pocit na omdlení (s pomalou srdeční činností), obzvlášť při vstávání z lehu nebo sedu. Tyto pocity obvykle samy zmizí, v opačném případě to oznamte svému lékaři.



Sexuální poruchy, jako např. snížená pohlavní touha u mužů a žen nebo poruchy erekce u mužů.

Méně časté nežádoucí účinky: projevují se u 1 až 10 pacientů z 1000



Pomalá srdeční činnost



Přecitlivělost na sluneční světlo



Únik moči



Padání vlasů



Vynechání nebo prodloužení menstruačního cyklu.



Změny prsů u mužů a žen, jako např. abnormální tvorba mléka nebo abnormální zvětšení prsů.

Další možné nežádoucí účinky: jejich četnost nemůže být z dostupných údajů odhadnuta.



Alergické reakce (např. otok v ústech a krku, svědění, vyrážka)



Vývoj cukrovky nebo zhoršení stavu cukrovky, občas spojené s ketoacidózou (ketony v krvi nebo moči) nebo bezvědomím



Snížení normální tělesné teploty



Křeče, obvykle spojené s jejich předchozím výskytem (epilepsie)



Kombinace horečky, zrychleného dýchání, pocení, svalové ztuhlosti a otupělosti nebo ospalosti



Křeče svalů ovládajících pohyby očí, způsobující protáčení očí



Abnormální srdeční rytmus



Náhlé nevysvětlitelné úmrtí

Krevní sraženiny způsobující např. hlubokou žilní trombózou vembolii

Strana 5 (celkem 6)



dolních končetinách nebo plicní



Zánět slinivky břišní způsobující silné bolesti břicha (žaludku), horečku a nevolnost



Jaterní onemocnění projevující se zežloutnutím pokožky a bělma očí



Svalové onemocnění projevující se bolestmi nejasného původu



Potíže při močení



Prodloužená a/nebo bolestivá erekce

Během užívání přípravku Olanzapin EGIS se může u starších pacientů (nad 65 let) s demencí vyskytnout mozková mrtvice, zápal plic, problémy s udržením moči, pády, extrémní únava, zrakové halucinace, zvýšená tělesná teplota, zarudnutí kůže a poruchy chůze. U této skupiny pacientů bylo hlášeno několik fatálních případů.

U pacientů s Parkinsonovou chorobou může Olanzapin EGIS zhoršovat její příznaky.

Užívání léků tohoto typu po delší dobu vyvolává u některých žen tvorbu mléka, vynechání či nepravidelnost menstruačního cyklu. V případě přetrvávání těchto účinků oznamte tuto skutečnost lékaři. Velmi zřídka se u dětí narozených matkám, které užívaly přípravek Olanzapin EGIS v poslední fázi těhotenství (třetí trimestr), objevil třes, ospalost nebo netečnost.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK PŘÍPRAVEK OLANZAPIN EGIS UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Olanzapin EGIS nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Nepoužitelné léčivo vraťte, prosím, do lékárny. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Olanzapin EGIS obsahuje

Léčivou látkou je olanzapinum.



OLANZAPIN EGIS 5 mg: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 5 mg.



OLANZAPIN EGIS 10 mg: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 10 mg.



OLANZAPIN EGIS 15 mg: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 15 mg.



OLANZAPIN EGIS 20 mg: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 20 mg.



Všechny síly obsahují následující pomocné látky: uhličitan vápenatý, přebobtnalý kukuřičný škrob, kukuřičný škrob, monohydrát laktosy, krospovidon (typ A), aspartam (E951), magnesium-stearát

Jak Olanzapin EGIS vypadá a co obsahuje toto balení

OLANZAPIN EGIS 5 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety s vyraženým „5“ na jedné straně.

OLANZAPIN EGIS 10 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety s vyraženým „10“ na jedné straně.

OLANZAPIN jedné s

Strana 6 (celkem 6)

EGIS 15 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety s vyraženým „15“ na

traně.

OLANZAPIN EGIS 20 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety s vyraženým „20“ na jedné straně.

Všechny síly jsou dodávány v krabičkách obsahujících 28, 30, 56, 60, 84 nebo 90 tablet dispergovatelných v ústech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

Výrobce

Genepharm S.A.

18 Km Marathon Avenue

15351 Pallini

Řecko

a

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských zemích EHP pod následujícími názvy:

UK, BG, HU, LT, LV

Olanzapine EGIS 5 mg, 10 mg, 15 mg, 20 mg

CZ, SK

Olanzapin EGIS 5 mg, 10 mg, 15 mg, 20 mg

PL

Olanzapine EGIS

RO

Olanzapina EGIS 5 mg, 10 mg, 15 mg, 20 mg

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 9.3.2011

Strana 1 (celkem 14)

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls187803/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

OLANZAPIN EGIS 5 mg

OLANZAPIN EGIS 10 mg

OLANZAPIN EGIS 15 mg

OLANZAPIN EGIS 20 mg

tableta dispergovatelná v ústech

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

OLANZAPIN EGIS 5 mg:

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 5 mg.

Pomocné látky: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje:

94,18 mg monohydrátu laktosy,

1,25 mg aspartamu.

OLANZAPIN EGIS 10 mg:

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 10 mg.

Pomocné látky: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje:

188,37 mg monohydrátu laktosy,

2,50 mg aspartamu.

OLANZAPIN EGIS 15 mg:

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 15 mg.

Pomocné látky: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje:

282,56 mg monohydrátu laktosy,

3,75 mg aspartamu.

OLANZAPIN EGIS 20 mg:

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 20 mg.

Pomocné látky: Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje:

376,75 mg monohydrátu laktosy,

5 mg aspartamu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta dispergovatelná v ústech.

OLANZAPIN EGIS 5 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety, s vyraženým číslem „5“ na jedné straně.

Strana 2 (celkem 14)

OLANZAPIN EGIS 10 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety, s vyraženým číslem „10“ na jedné straně.

OLANZAPIN EGIS 15 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety, s vyraženým číslem „15“ na jedné straně.

OLANZAPIN EGIS 20 mg: žluté až světle žluté, kulaté, bikonvexní tablety, s vyraženým číslem „20“ na jedné straně.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Dospělí

Olanzapin je indikován pro léčbu schizofrenie.

Olanzapin je účinný při udržení klinického zlepšení během pokračující terapie u pacientů, kteří na začátku léčby odpověděli zlepšením.

Olanzapin je indikován k léčbě středně těžkých až těžkých manických epizod.

Olanzapin je indikovaný k prevenci recidivy u pacientů s bipolární afektivní poruchou, u kterých léčba manické epizody olanzapinem byla účinná (viz bod 5.1).

4.2. Dávkování a způsob podání

Dospělí

Schizofrenie: Doporučená počáteční dávka olanzapinu je 10 mg/den.

Manická epizoda: Počáteční dávka je 15 mg v jedné denní dávce v monoterapii nebo 10 mg denně v kombinaci (viz bod 5.1).

Prevence recidivy bipolární poruchy: Doporučená počáteční dávka je 10 mg/den. U pacientů, kteří byli v manické epizodě léčeni olanzapinem, pokračujte pro prevenci rekurence v terapii stejnou dávkou. Pokud se objeví nová manická, smíšená nebo depresivní epizoda, léčba olanzapinem by měla pokračovat (s optimalizací dávky podle potřeby) s přídatnou terapií příznaků poruchy nálady podle klinické indikace.

Během léčby schizofrenie, manických epizod a prevence recidivy bipolární afektivní poruchy může být denní dávkování následně přizpůsobeno na základě individuálního klinického stavu v rozmezí 5-20 mg/den. Zvýšení na vyšší než doporučenou počáteční dávku je vhodné jen po patřičném opětovném klinickém vyšetření a nemělo by se zpravidla provádět v intervalech kratších než 24 hodin.

Olanzapin může být podáván bez ohledu na jídlo, protože absorpce není ovlivňována potravou. Při vysazování olanzapinu by se mělo zvážit postupné snižování dávky.

Tabletu přípravku Olanzapin EGIS je třeba vložit do úst, kde se slinami rychle disperguje a lze jisnadno spolknout. Odstranit neporušenou dispergovatelnou tabletu z úst je obtížné. Jelikož jsou dispergovatelné tablety velmi křehké, je třeba je užít ihned po otevření blistru. Rovněž je možné tabletu bezprostředně před podáním rozpustit ve sklenici vody nebo jiného vhodného nápoje (pomerančová šťáva, jablečná šťáva, mléko nebo káva).

Děti a dospívající

Podávání olanzapinu dětem a mladistvým do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje. Ve srovnání se studiemi u dospělých bylo v krátkodobých studiích u adolescentních pacientů hlášeno přibývání na váze a vyšší hodnoty hladin lipidů a prolaktinu (viz bod 4.4, 4.8, 5.1 a 5.2).

Starší pacienti

U pacientů starších 65 let není běžně nižší počáteční dávka (5 mg/den) nutná, ale měla by být v odůvodněných případech zvážena (viz bod 4.4).

Strana 3 (celkem 14)

Poškození ledvin a/nebo jater

Je vhodné zvážit nižší počáteční dávku (5 mg) u těchto pacientů. V případě středně závažného poškození jater (cirhóza, Child-Pugh třída A nebo B) by počáteční dávka měla být 5 mg a zvyšována by měla být opatrně.

Pohlaví

Ve srovnání s muži není třeba ženám upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.

Kuřáci

Ve srovnání s kuřáky není třeba nekuřákům upravovat počáteční dávku a dávkové rozmezí.

Při přítomnosti více než jednoho faktoru, který zpomaluje metabolizmus (ženské pohlaví, vyšší věk, nekuřák) by se mělo zvážit snížení počáteční dávky. Zvyšování dávek u těchto pacientů by mělo být obezřetné, i když je indikované.

4.3. Kontraindikace



Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku.



Pacienti se známým rizikem glaukomu s úzkým úhlem.

4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Při antipsychotické léčbě může trvat několik dní až týdnů, než dojde ke zlepšení klinického stavu pacienta. Po tuto dobu by měl být pacient pod pečlivou kontrolou.

Psychózy a poruchy chování související s demencí

Olanzapin není schválen pro léčbu psychózy a/nebo poruch chování souvisejících s demencí a není doporučen k podávání u této skupiny pacientů z důvodu zvýšené incidence mortality a zvýšeného rizika cerebrovaskulárních příhod. V placebem kontrolovaných studiích (v trvání 6-12 týdnů) u starších pacientů (průměrný věk 78 let) s psychózou a/nebo poruchami chování souvisejícími s demencí byla u pacientů léčených olanzapinem dvojnásobná incidence úmrtí ve srovnání s pacienty užívajícími placebo (3,5 % vs. 1,5 % resp.). Vyšší incidence úmrtí nesouvisela s dávkou olanzapinu (průměrná denní dávka 4,4 mg) nebo s délkou léčby. Rizikovými faktory, které se mohou podílet na zvýšené mortalitě u této skupiny pacientů, jsou věk nad 65 let, dysfagie, sedace, podvyživenost a dehydratace, plicní onemocnění (např. pneumonie, s nebo bez aspirace) nebo současné užívání benzodiazepinů. Avšak vyšší incidence úmrtí u pacientů léčených olanzapinem byla, ve srovnání s pacienty užívajícími placebo, nezávislá na uvedených rizikových faktorech.

Ve stejných klinických studiích byly hlášeny cerebrovaskulární nežádoucí příhody (např. iktus,tranzitorní ischemické ataky), včetně úmrtí. U pacientů léčených olanzapinem bylo zaznamenáno trojnásobné zvýšení výskytu cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (1,3 % vs. 0,4 %, resp.). U všech pacientů léčených olanzapinem nebo placebem, u nichž se cerebrovaskulární příhoda vyskytla, byly přítomny rizikové faktory. K faktorům pro cerebrovaskulární nežádoucí příhody, které byly zjištěny jako rizikové u pacientů léčených olanzapinem, patřil věk nad 75 let a vaskulární a/nebo smíšená demence. Účinnost olanzapinu nebyla v těchto studiích stanovena.

Parkinsonova choroba

Použití olanzapinu na léčbu psychózy související s podáváním dopaminového agonisty u pacientů s Parkinsonovou chorobou se nedoporučuje. V klinických studiích bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatiky a halucinací (viz bod 4.8) a olanzapin nebyl v léčení psychotických příznaků účinnější než placebo. V těchto studiích museli mít pacienti na začátku studie stabilní nejnižší účinnou dávku antiparkinsonika (dopaminový agonista) a měli být udrženi na stejném antiparkinsoniku a stejné dávce po celou zbývající dobu studie. Počáteční dávka olanzapinu byla 2,5 mg/den a podle uvážení lékaře mohla být titrována do maximální dávky 15 mg/den.

Strana 4 (celkem 14)

Neuroleptický maligní syndrom (NMS)

NMS je potenciálně život ohrožující stav spojený s podáváním antipsychotik. Vzácné případy označené jako NMS byly rovněž hlášeny v souvislosti s olanzapinem. Klinické příznaky NMS jsou hyperpyrexie, svalová rigidita, alterovaný psychický stav a autonomní nestabilita (nepravidelný pulsnebo tlak krve, tachykardie, pocení a arytmie). Další příznaky mohou zahrnovat zvýšenou hladinu kreatinfosfokinázy, myoglobinurii (rhabdomyolýzu) a akutní renální selhání. Pokud se u pacienta objeví příznaky svědčící o NMS nebo pokud se objeví nevysvětlitelně vysoká horečka i bez dalších klinických známek NMS, musí být všechna antipsychotika včetně olanzapinu vysazena.

Hyperglykémie a diabetes

Zřídka byly hlášeny hyperglykémie a/nebo exacerbace diabetu, spojené příležitostně s ketoacidózou nebo komatem, včetně několika fatálních případů (viz bod 4.8). V některých případech tomu předcházelo zvýšení tělesné hmotnosti, což mohlo být predispozičním faktorem. V souladu s používanými pravidly antipsychotické léčby je doporučeno příslušné klinické monitorování. U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými přípravky, včetně přípravku Olanzapin EGIS, by měly být sledovány známky a příznaky hyperglykémie (jako je polydipsie, polyurie, polyfagie a slabost) a pacienti s diabetem nebo s rizikovými faktory pro rozvoj diabetu by měli být pravidelně monitorováni s ohledem na zhoršení kontroly hladiny glukosy. Pravidelně by měla být kontrolována tělesná hmotnost.

Změny hladin lipidů

V placebem kontrolovaných klinických studiích byly u pacientů léčených olanzapinem pozorovány nežádoucí změny hladin lipidů (viz bod 4.8). Změny lipidového profilu by měly být ošetřeny podle klinické potřeby, obzvláště u pacientů s dyslipidémií a u pacientů s rizikovými faktory pro rozvoj poruch lipidů. U pacientů léčených jakýmikoliv antipsychotickými přípravky, včetně přípravku Olanzapin EGIS, by v souladu s používanými pravidly antipsychotické léčby měly být pravidelně kontrolovány hladiny lipidů.

Anticholinergní aktivita

Ačkoliv byla in vitro prokázána anticholinergní aktivita, zkušenosti během klinických studií ukázaly nízkou incidenci souvisejících příhod. Protože klinické zkušenosti s podáváním olanzapinu u pacientů s jiným souběžným onemocněním jsou omezené, doporučuje se zvýšená pozornost, pokud je olanzapin předepisován pacientům s hypertrofií prostaty, paralytickým ileem nebo podobnými stavy.

Jaterní funkce

Často, obzvlášť v počátcích léčby, bylo pozorováno přechodné asymptomatické zvýšení hladiny jaterních transamináz, alanin aminotransferázy (ALT) a aspartát aminotransferázy (AST). U pacientů s vyšší hladinou ALT a/nebo AST se známkami a příznaky poškození jater, se sníženou funkcí jater v anamnéze a u pacientů léčených potenciálně hepatotoxickými přípravky je třeba opatrnosti. V případě vyšší hladiny ALT a/nebo AST během léčby je třeba hladinu sledovat a zvážit snížení dávek. Je-li u pacientů diagnostikována hepatitida (včetně hepatocelulárního, cholestatického nebo kombinovaného poškození jater), je třeba léčbu olanzapinem ukončit.

Neutropenie

Opatrnosti je třeba u pacientů s nižším počtem leukocytů a/nebo neutrofilů z jakýchkoliv příčin, u pacientů užívajících léčivé přípravky způsobující neutropenii, u pacientů s anamnézou polékového útlumu kostní dřeně nebo útlumem kostní dřeně způsobeným souběžným onemocněním, radiační terapií nebo chemoterapií, u pacientů s hypereozinofilií nebo s myeloproliferativní chorobou. Neutropenie byla běžně hlášena při současném podávání olanzapinu a valproátu (viz bod 4.8).

Přerušení léčby

Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly velmi zřídka (<0,01 %) hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost, nevolnost nebo zvracení.

Strana 5 (celkem 14)

QT interval

V klinických studiích bylo u pacientů léčených olanzapinem klinicky významné prodloužení QTc intervalu (korekce QT podle Fridericii [QTcF] ≥500 milisekund [ms] kdykoliv po vstupním vyšetření u pacientů se vstupní hodnotou QTcF<500 ms) méně časté (0,1 % až 1 %), bez signifikantních rozdílů v průvodních srdečních příhodách ve srovnání s placebem. Přesto je třeba, jako u ostatních antipsychotik, zvýšené opatrnosti, je-li olanzapin předepisován s přípravkem prodlužujícím QTc interval, obzvlášť u starších pacientů, u pacientů s vrozeným prodloužením QT intervalu, městnavým srdečním selháním, srdeční hypertrofií, hypokalémií nebo hypomagnesémií.

Tromboembolismus

Časová souvislost léčby olanzapinem a žilního tromboembolismu byla hlášena velmi vzácně (<0,01 %). Kauzální vztah mezi výskytem žilního tromboembolismu a léčbou olanzapinem nebyl stanoven. Avšak, protože u pacientů se schizofrenií jsou často přítomny získané rizikové faktory žilního tromboembolismu, je nutné vzít v úvahu všechny možné rizikové faktory VTE (venous thromboembolism), např. imobilizaci pacientů, a vykonat preventivní opatření.

Obecná CNS aktivita

Vzhledem k primárnímu účinku olanzapinu na centrální nervovou soustavu je třeba opatrnosti při současném užívání s jinými centrálně působícími léky či alkoholem. Protože olanzapin působí in vitrojako dopaminový antagonista, může působit proti účinku přímých a nepřímých agonistů dopaminu.

Křeče

Olanzapin by měl být používán opatrně u pacientů s křečemi v anamnéze, anebo u těch, kteří mají pro křeče dispozice. U pacientů léčených olanzapinem byly křeče hlášeny zřídka. Ve většině těchto případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory.

Tardivní dyskineze

V ročních nebo kratších srovnávacích studiích byl olanzapin statisticky významně méně často spojen s náhlou dyskinezí. Přesto riziko tardivní dyskineze při dlouhodobém užívání vzrůstá, a proto by se u pacienta léčeného olanzapinem se symptomy tardivní dyskineze mělo zvážit snížení dávky anebo přerušení podávání. Tyto symptomy se mohou přechodně zhoršit nebo objevit po přerušení léčby.

Posturální hypotenze

V klinických studiích byla zřídka u starších pacientů pozorována posturální hypotenze. U pacientů starších 65 let je, jako u ostatních antipsychotik, doporučeno pravidelně měřit krevní tlak.

Náhlá srdeční smrt

V postmarketingových hlášeních s olanzapinem byly zaznamenány případy náhlé srdeční smrti u pacientů léčených olanzapinem. V retrospektivní skupinové studii bylo pozorováno přibližně dvakrát vyšší riziko pravděpodobné náhlé srdeční smrti u pacientů léčených olanzapinem než u pacientů neužívajících antipsychotika. Ve studii bylo riziko užívání olanzapinu srovnatelné s rizikem užívání atypických antipsychotik zahrnutých v souhrnné analýze.

Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let

Olanzapin není indikován pro použití v léčbě dětí a dospívajících. Klinická hodnocení provedená u pacientů ve věkovém rozmezí 13-17 let ukázala různé nežádoucí účinky, včetně nárůstu tělesné hmotnosti, změny metabolických parametrů a zvýšení hladiny prolaktinu. Dlouhodobé důsledky spojené s těmito příhodami nebyly studovány a zůstávají neznámy (viz body 4.8 a 5.1).

Fenylalanin

Tablety přípravku Olanzapin EGIS obsahují aspartam, který je zdrojem fenylalaninu. Může být škodlivý pro osoby s fenylketonurií.

Laktosa

Tablety přípravku Olanzapin EGIS obsahují monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami intolerance galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo glukoso-galaktosovou malabsorpcí by neměli tento přípravek užívat.

Strana 6 (celkem 14)

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Možnosti ovlivnění účinku olanzapinu

Vzhledem k tomu, že olanzapin je metabolizován izoenzymem CYP1A2, mohou látky, které specificky tento izoenzym indukují nebo inhibují, ovlivnit farmakokinetiku olanzapinu.

Indukce CYP1A2

Kouření a karbamazepin mohou ovlivnit metabolizmus olanzapinu, což může vést ke snížení koncentrace olanzapinu. Bylo pozorováno zanedbatelné, případně jen mírné zvýšení clearance olanzapinu. I když je klinický dopad pravděpodobně minimální, doporučuje se klinické monitorování a v nezbytných případech je možné zvážit zvýšení dávek olanzapinu (viz bod 4.2).

Inhibice CYP1A2

Prokázalo se, že fluvoxamin, specifický inhibitor CYP1A2, významně zpomaluje metabolizmus olanzapinu. Průměrné zvýšení Cmax olanzapinu fluvoxaminem bylo 54 % u žen nekuřaček a 77 % u mužů kuřáků. Průměrné zvýšení AUC olanzapinu bylo 52 % u žen a 108 % u mužů. U pacientů užívajících fluvoxamin nebo jiný inhibitor CYP1A2, jako např. ciprofloxacin, je třeba uvážit snížení počáteční dávky olanzapinu. Při zahájení léčby inhibitorem CYP1A2 je třeba uvážit snížení dávek olanzapinu.

Snížení biologické dostupnosti

Aktivní uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50 až 60 %, proto by se mělo užívat nejméně 2 hodiny před nebo po užití olanzapinu.

Fluoxetin (inhibitor CYP2D6), jednorázové dávky antacida (hliník, hořčík) nebo cimetidinu neměly významný vliv na farmakokinetiku olanzapinu.

Možnosti ovlivnění účinku jiných léčivých přípravků olanzapinem

Olanzapin může působit proti účinkům přímých a nepřímých agonistů dopaminu.

Olanzapin in vitro neinhibuje hlavní izoenzymy CYP450 (např. 1A2, 2D6, 2C9, 2C19, 3A4). Neočekávají se proto žádné zvláštní interakce, což dokazují i in vivo studie, které neprokázaly inhibici metabolizmu následujících léčivých látek: tricyklická antidepresiva (reprezentující převážně CYP2D6 cestu metabolizace), warfarin (CYP2C9), theofylin (CYP1A2) nebo diazepam (CYP3A4 a 2C19).

Olanzapin nevykazoval interakci se současně podávaným lithiem nebo biperidenem.

Terapeutické monitorování plazmatických hladin valproátu neukázalo, že by při zahájení přídatné medikace olanzapinem byla nutná úprava dávkování.

Obecná aktivita CNS

Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů požívajících alkohol nebo užívajících léčivé přípravky působící tlumivě na CNS.

Současné podávání olanzapinu s antiparkinsoniky pacientům s Parkinsonovou chorobou a demencínení doporučeno (viz bod 4.4).

QTc interval

Zvýšená opatrnost je zapotřebí u pacientů užívajících současně olanzapin a léčivé přípravky, u kterých je známo, že prodlužují QTc interval (viz bod 4.4).

4.6. Těhotenství a kojení

Neexistují žádné přiměřené a dobře kontrolované studie u těhotných žen. Pacientky by měly být poučeny, aby lékaře informovaly o těhotenství anebo plánovaném těhotenství během užívání olanzapinu. Avšak kvůli nedostatku zkušeností by měl být olanzapin podávaný v těhotenství pouze tehdy, když jeho prospěšnost vyváží potenciální nebezpečí pro plod.

Velmi zřídka byly u dětí narozených matkám, které užívaly olanzapin ve třetím trimestru těhotenství, hlášeny spontánní nežádoucí příhody jako třes, hypertonie, letargie a ospalost.

Strana 7 (celkem 14)

Ve studii u kojících zdravých žen byl olanzapin vylučován do mateřského mléka. Průměrná expozice dítěte (mg/kg) ve stacionárním stavu byla odhadnuta na 1,8 % z dávky olanzapinu podaného matce (mg/kg). Pacientky je třeba poučit, aby během užívání olanzapinu nekojily.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Pacienti by měli být opatrní při obsluze strojů včetně řízení motorových vozidel, protože olanzapin může způsobit ospalost a závratě.

4.8. Nežádoucí účinky

Dospělí

Nejčastěji hlášenými (pozorované u ≥1 % pacientů) nežádoucími účinky spojenými s užíváním olanzapinu v klinických studiích byla ospalost, přibývání na váze, eozinofilie, zvýšené hladiny prolaktinu, cholesterolu, glukosy a triglyceridů (viz bod 4.4), glykosurie, zvýšená chuť k jídlu, závratě, akatizie, parkinsonismus (viz bod 4.4), dyskineze, ortostatická hypotenze, anticholinergní účinky, přechodné asymptomatické zvýšení jaterních transamináz (viz bod 4.4), vyrážka, astenie, únava a otoky.

Následující tabulka podává seznam nežádoucích účinků a laboratorních nálezů pozorovaných ve spontánních hlášeních a v klinických hodnoceních. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥10 %), časté (≥1 % až <10 %), méně časté (≥0,1 % až <1 %), vzácné (≥0,01 % až <0,1 %), velmi vzácné (<0,01 %) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Velmi časté

Časté

Méně časté

Není známo

Poruchy krve a lymfatického systému

Eozinofilie

Leukopenie Neutropenie

Trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Alergická reakce

Poruchy metabolismu a výživy Přibývání na váze

1

Zvýšené

hladiny

cholesterolu

2,3

Zvýšené

hladiny

glukosy

4

Zvýšené

hladiny

triglyceridů

2,5

Glykosurie Zvýšená chuť k jídlu

Vznik nebo exacerbace diabetu,

spojené

příležitostně s ketoacidózou

nebo

komatem,

včetně

několika

fatálních

případů (viz bod 4.4) Hypotermie

Poruchy nervového systému Ospalost

Závratě Akatizie

6

Parkinsonismus

6

Dyskineze

6

Křeče, kdy ve většině případů byly hlášeny křeče v anamnéze či jiné rizikové faktory pro

vznik

křečí

Neuroleptický maligní syndrom (viz bod 4.4) Dystonie

(včetně

okulogyrické

krize)

Tardivní

dyskineze

Příznaky z vysazení

7

Srdeční poruchy

Bradykardie Prodloužení

QTc

intervalu (viz bod 4.4)

Ventrikulární tachykardie/fibrilace, náhlá smrt (viz bod 4.4)

Strana 8 (celkem 14)

Velmi časté

Časté

Méně časté

Není známo

Cévní poruchy

Ortostatická hypotenze

Tromboembolismus (včetně

pulmonální

embolie a hluboké žilní trombózy)

Gastrointestinální poruchy

Mírné

přechodné

anticholinergní účinky včetně

obstipace

a

suché ústní sliznice

Pankreatitida

Poruchy jater a žlučových cest

Přechodné asymptomatické zvýšení

hladiny

jaterních transamináz (ALT, AST) obzvlášť na počátku léčby (viz bod 4.4)

Hepatitida

(včetně

hepatocelulárního, cholestatického

nebo

kombinovaného poškození jater)

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Kožní vyrážka

Fotosenzitivní reakce Alopecie

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Rhabdomyolýza

Poruchy ledvin a močových cest

Inkontinence moči

Retardace

startu

močení

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Priapismus

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Astenie Únava Otok

Vícenásobná vyšetření Zvýšené

plazmatické

hladiny prolaktinu

8

Vysoká

hladina

kreatinfosfokinázy Zvýšená

hodnota

celkového bilirubinu

Zvýšené

hodnoty

alkalické fosfatázy

(1)

Klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti bylo pozorováno napříč všemi základními

kategoriemi dle BMI (Body Mass Index). Po krátkodobé léčbě (průměrná délka trvání 47 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 % velmi časté (22,2 %), o ≥15 % časté (4,2 %) a o ≥25 % bylo méně časté (0,8 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 48 týdnů) bylo u pacientů zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 %, ≥15 % a ≥25 % velmi časté (64,4 %, 31,7 % resp. 12,3 %).(2) Průměrné zvýšení hodnot lipidů nalačno (celkový cholesterol, LDL cholesterol a triglyceridy) bylo vyšší u pacientů bez prokázané poruchy regulace tuků na začátku léčby.(3) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (<5,17 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na vysoké (≥6,2 mmol/l). Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥5,17-<6,2 mmol/l) na vysoké (≥6,2 mmol/l) byly velmi časté. (4) Pozorováno pro normální počáteční hladiny glukosy nalačno (<5,56 mmol/l), kdy došlo ke zvýšení hladin na vysoké (≥7 mmol/l). Změny počátečních hodnot glukosy nalačno z hraničních (≥5,56-<7 mmol/l) na vysoké (≥7 mmol/l) byly velmi časté.(5) Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (<1,69 mmol/l), které vzrostly na vysoké (≥2,26 mmol/l). Změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥1,69 mmol/l-<2,26 mmol/l) na vysoké (≥2,26 mmol/l) byly velmi časté.

Strana 9 (celkem 14)

(6) V klinických studiích byl výskyt parkinsonismu a dystonie u pacientů léčených olanzapinem číselně vyšší, ale statisticky se signifikantně nelišil od placeba. Parkinsonismus, akatizie a dystonie se vyskytly vzácněji při užívání olanzapinu než při užívání titrovaných dávek haloperidolu. Vzhledem k nedostatku podrobných informací o akutních a pozdních extrapyramidových příznacích v anamnéze není možné rozhodnout, zda olanzapin způsobuje tardivní dyskinezi a/nebo další pozdní extrapyramidové příznaky méně často. (7) Při náhlém přerušení léčby olanzapinem byly hlášeny akutní příznaky jako pocení, nespavost, třes, úzkost, nevolnost a zvracení. (8) V klinických studiích trvajících až 12 týdnů překročily plazmatické koncentrace prolaktinu horní limit normálního rozmezí přibližně u 30 % pacientů léčených olanzapinem s normální výchozí hodnotou prolaktinu. U většiny těchto pacientů bylo zvýšení obecně mírné a zůstalo pod dvojnásobkem horní hranice normálního rozmezí. U pacientů se schizofrenií poklesly v průběhu léčbyprůměrné změny hladiny prolaktinu, zatímco průměrné zvýšení bylo pozorováno u pacientů s jinými diagnózami. Průměrné změny byly mírné. Potenciálně související klinické projevy u pacientů léčených olanzapinem (např. amenorea, zvětšení prsů, galaktorea u žen, gynekomastie / zvětšení prsů u mužů), byly obvykle méně časté. Potenciálně související nežádoucí účinky na sexuální funkce (např. poruchy erekce u mužů a snížené libido u obou pohlaví) byly pozorovány často.

Dlouhodobé užívání (nejméně 48 týdnů)

Podíl pacientů, u kterých se projevily nežádoucí účinky - klinicky významný vzestup tělesné hmotnosti, glukosy, celkového/LDL/HDL cholesterolu nebo triglyceridů - se v průběhu času zvyšuje.U dospělých pacientů, kteří dokončili léčbu v délce 9-12 měsíců, se stupeň nárůstu hladiny glukosyv krvi zpomalil přibližně po 6 měsících.

Další informace týkající se specifických populací

V klinických studiích u starších pacientů s demencí byla léčba olanzapinem spojena s vyšší incidencí úmrtí a cerebrovaskulárních nežádoucích příhod ve srovnání s placebem (viz také 4.4). Velmi časté nežádoucí účinky spojené s užíváním olanzapinu u této skupiny pacientů byly abnormální chůze a pády. Často byly pozorovány pneumonie, zvýšení tělesné teploty, letargie, erytém, zrakové halucinace a inkontinence moči.

V klinických studiích u pacientů s Parkinsonovou chorobou s psychózou související s podáváním dopaminového agonisty bylo velmi často a s vyšší frekvencí než u placeba zaznamenáno zhoršení parkinsonské symptomatiky a halucinace.

V jedné klinické studii u pacientů v manické fázi bipolární afektivní poruchy měla léčba valproátem v kombinaci s olanzapinem za následek 4,1% incidenci neutropenie; potenciálně přispívajícím faktorem by mohly být vysoké plazmatické hladiny valproátu. Současné podání olanzapinu s lithiem nebo valproátem vedlo ke zvýšení výskytu (≥10 %) tremoru, sucha v ústech, zvýšené chuti k jídlu a přibývání na váze. Také byly často hlášeny poruchy řeči. Při léčbě olanzapinem v kombinaci s lithiem nebo divalproexem došlo v akutní fázi léčby (trvající max. 6 týdnů) ke zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 % u 17,4 % pacientů. Dlouhodobá léčba olanzapinem (až 12 měsíců) pro prevenci recidivy u pacientů s bipolární afektivní poruchou byla doprovázena zvýšením tělesné hmotnosti o ≥7 % u 39,9 % pacientů.

Děti a dospívající

Olanzapin není indikován k léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Ačkoli nebyly provedeny studie navržené pro porovnání dospívajících a dospělých pacientů, data z klinických hodnocení dospívajících byla srovnána s údaji získanými ze studií u dospělých.

Následující tabulka shrnuje nežádoucí účinky hlášené s vyšší četností výskytu u dospívajících pacientů (ve věku 13-17 let) oproti dospělým pacientům, nebo nežádoucí účinky identifikované pouze v průběhu krátkodobých klinických hodnocení u dospívajících pacientů. Zdá se, že se klinicky významné zvýšení tělesné hmotnosti (≥7 %) ve srovnání s dospělou populací vyskytuje u dospívajících pacientů s vyšší frekvencí. Velikost váhového přírůstku a procento dospívajících, u kterých došlo ke klinicky významnému nárůstu tělesné hmotnosti, byly vyšší při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů) ve srovnání s krátkodobým užíváním.

Strana 10 (celkem 14)

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Ohodnocení četnosti výskytu: velmi časté (≥10 %), časté (≥1 % až <10 %).

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi časté: Přibývání na váze

9, zvýšené hladiny triglyceridů10, zvýšená chuť k jídlu.

Časté: zvýšené hladiny cholesterolu

11

Poruchy nervového systému

Velmi časté: Sedace (zahrnující: hypersomnii, letargii, ospalost).

Gastrointestinální poruchy

Časté: Sucho v ústech

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi časté: Zvýšení hladiny jaterních transamináz (ALT/AST; viz bod 4.4).

Vyšetření

Velmi časté: Snížené hodnoty celkového bilirubinu, zvýšení hodnoty GMT, zvýšení plazmatických hladin prolaktinu

12 .

(9)

Po krátkodobé studii (průměrná délka trvání 22 dnů) bylo zvýšení tělesné hmotnosti o ≥7 %

z výchozí tělesné hmotnosti (kg) velmi časté (40,6 %), zvýšení tělesné hmotnosti o ≥15 % z výchozí tělesné hmotnosti bylo časté (7,1 %) a ≥25 % bylo méně časté (2,5 %). Při dlouhodobém užívání (nejméně 24 týdnů), 89,4 % nárůst o ≥7 %, 55,3 % nárůst o ≥15 % a 29,1 % nárůst o ≥25 % z výchozí tělesné hmotnosti.

(10)

Pozorováno pro normální počáteční hladiny nalačno (<1,016 mmol/l), které vzrostly na vysoké

(≥1,467 mmol/l) a změny počátečních hladin triglyceridů nalačno z hraničních hodnot (≥1,016 mmol/l-<1,467 mmol/l) na vysoké (≥1,467 mmol/l).

(11)

Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno, kdy došlo ke zvýšení hladin

z normálních (<4,39 mmol/l) na vysoké (≥5,17 mmol/l), byly pozorovány často. Změny počátečních hodnot celkového cholesterolu nalačno z hraničních (≥4,39-<5,17 mmol/l) na vysoké (≥5,17 mmol/l) byly velmi časté.

(12)

Zvýšení plazmatické hladiny prolaktinu bylo hlášeno u 47,4 % dospívajících pacientů.

4.9. Předávkování

Známky a příznaky

Mezi velmi časté příznaky předávkování (výskyt >10 %) patří tachykardie, agitovanost/agresivita, dysartrie, různé extrapyramidové příznaky a nižší stupeň vědomí mezi sedací a komatem.

Další zdravotně významné důsledky předávkování zahrnují delirium, křeče, koma, možný neuroleptický maligní syndrom, útlum dýchání, aspiraci, hypertenzi nebo hypotenzi, srdeční arytmii (<2% případů předávkování) a zástavu dýchání a srdeční činnosti. Smrtelné případy se vyskytly už po akutním předávkování dávkou 450 mg, ale rovněž bylo popsáno přežití po akutním předávkování dávkou 2 g perorálního olanzapinu.

Léčba předávkování

Pro olanzapin neexistuje žádné specifické antidotum. Nedoporučuje se vyvolání zvracení. Mohou být indikovány jiné standardní postupy používané při léčbě předávkování (např. výplach žaludku, podání aktivního uhlí). Ukázalo se, že současné podání aktivního uhlí snižuje biologickou dostupnost olanzapinu po perorálním podání o 50-60 %.

Podle klinického stavu je potřebné zahájit symptomatickou léčbu a sledování vitálních funkcí, zahrnující léčbu hypotenze, kolapsu cirkulace a podporu funkce dýchání. Nesmí být používán adrenalin, dopamin nebo jiná beta sympatomimetika, protože stimulace beta adrenergních receptorů

Strana 11 (celkem 14)

může prohloubit hypotenzi. Sledování kardiovaskulárních parametrů je nezbytné kvůli diagnostice možných poruch srdečního rytmu. Pacient musí být až do zotavení pod stálým lékařským dohledem a musí být sledovány jeho vitální funkce.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: diazepiny, oxazepiny a thiazepiny.

ATC kód: N05AH03.

Olanzapin je antipsychotická, antimanická a náladu stabilizující látka, která vykazuje široké farmakologické působení na řadu receptorových systémů.

V preklinických studiích vykazuje olanzapin širokou afinitu k řadě receptorů (Ki<100 nM) pro serotonin 5HT2A/2C, 5HT3, 5HT6, dopamin D1, D2, D3, D4, D5, cholinergní muskarinové receptory m1-m5, α1 adrenergní a histaminové H1 receptory. Behaviorální studie na zvířatech prokázaly antagonistické působení olanzapinu na 5HT, dopaminové a cholinergní receptory konzistentní s receptorovým profilem. Olanzapin vykazoval větší in vitro afinitu k serotoninovým 5HT2 receptorům než k dopaminovým D2 a vyšší 5HT2 než D2 aktivitu na in vivo modelech. Elektrofyziologické studie ukázaly, že olanzapin selektivně snižuje aktivitu mezolimbických (A10) dopaminergních neuronů bez výraznějšího účinku na striatální (A9) dráhy ovládající motorické funkce. Olanzapin oslabuje podmíněnou vyhýbací odpověď v předpovědním testu antipsychotické aktivity v dávkách nižších než jsou ty, které vyvolávají katalepsii, t.j. v předpovědním testu motorických nežádoucích účinků. Na rozdíl od typických antipsychotik olanzapin zesiluje odpověď v "anxiolytickém testu".

Ve studii pozitronové emisní tomografie (PET) účinku jednorázové dávky (10 mg) u zdravých dobrovolníků obsazoval olanzapin více 5HT2A receptory než dopaminové D2 receptory. Navíc SPECT (Single Photon Emission Computed Tomography) zobrazovací studie odhalila, že obsazenost D2receptorů u schizofrenních pacientů odpovídajících na olanzapin byla nižší než u pacientů odpovídajících na jiná antipsychotika a risperidon, zatímco u pacientů odpovídajících na klozapin byla srovnatelná.

Ve dvou ze dvou placebo kontrolovaných a dvou ze tří srovnávacích studií s aktivním komparátorem s více než 2900 schizofrenními pacienty s pozitivními i negativními symptomy vykazoval olanzapin statisticky významně větší zlepšení jak u negativních, tak i pozitivních symptomů.

V mezinárodní dvojitě zaslepené srovnávací studii zahrnující 1481 pacientů se schizofrenií, shizoafektními a příbuznými chorobami s různými stupni přidružených depresivních symptomů (výchozí hodnota 16,6 na Montgomery-Asberg škále deprese) prokázala prospektivní sekundární analýza skóre změn nálady mezi výchozími a konečnými hodnotami statisticky významné zlepšení (p=0,001) ve prospěch olanzapinu (-6,0) oproti haloperidolu (-3,1).

U pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou bipolární afektivní poruchy vykázal olanzapin ve snížení manických symptomů za 3 týdny vyšší účinnost než placebo a valproát semisodium (divalproex). Olanzapin také vykázal srovnatelnou účinnost s haloperidolem ve smyslu podílu pacientů v symptomatické remisi mánie a deprese po 6 a 12 týdnech. Ve studii u pacientů léčených lithiem nebo valproátem minimálně 2 týdny vedlo přidání olanzapinu v dávce 10 mg (v kombinaci s lithiem nebo valproátem) k větší redukci symptomů mánie než léčba lithiem nebo valproátem v monoterapii za 6 týdnů.

Ve 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě olanzapinem a byli poté randomizováni k užívání olanzapinu nebo placeba, prokázal olanzapin vůči placebu v primárním parametru recidivy bipolární poruchy statisticky významnou superioritu. Olanzapin také vykázal ve srovnání s placebem statisticky významnou výhodu v prevenci recidivy jak mánie, tak deprese.

Ve druhé 12měsíční studii prevence recidivy u pacientů s manickou epizodou, kteří dosáhli remise při léčbě kombinací olanzapinu a lithia a byli poté randomizováni k užívání samotného olanzapinu nebo lithia, byl olanzapin v primárním parametru recidivy bipolární afektivní poruchy statisticky noninferiorní vůči lithiu (olanzapin 30,0 %, lithium 38,3 %; p=0,055).

Strana 12 (celkem 14)

V 18měsíční studii s kombinovanou léčbou u pacientů s manickou nebo smíšenou epizodou, kteří byli stabilizováni při léčbě olanzapinem spolu se stabilizátorem nálady (lithium nebo valproát), nebyla dlouhodobá kombinovaná léčba olanzapinem spolu s lithiem nebo valproátem statisticky významně superiorní vůči léčbě samotným lithiem nebo valproátem v prodloužení doby do recidivy bipolární afektivní poruchy definované podle syndromových (diagnostických) kritérií.

Pediatrická populace

Zkušenosti s používáním u dospívajících (od 13 do 17 let věku) jsou omezeny na krátkodobá data účinnosti u schizofrenie (6 týdnů) a mánie spojené s bipolární poruchou typu I (3 týdny), zahrnující méně než 200 dospívajících. Olanzapin byl užíván ve flexibilní dávce od 2,5 mg při zahájení léčby až po 20 mg/den. V průběhu léčby olanzapinem došlo u dospívajících k signifikantně vyššímu nárůstu tělesné hmotnosti ve srovnání s dospělými. Velikost změn hladin na lačno v celkovém cholesterolu, LDL cholesterolu, triglyceridů a prolaktinu (viz body 4.4 a 4.8) byla u dospívajících větší než u dospělých. Údaje o přetrvávání účinku nejsou k dispozici a jsou pouze omezené údaje o dlouhodobé bezpečnosti (viz body 4.4 a 4.8).

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Olanzapin se po perorálním podání dobře vstřebává a dosahuje maximální koncentrace v plazmě za 5 až 8 hodin. Vstřebávání není ovlivněno potravou. Absolutní perorální biologická dostupnost vztažená k intravenóznímu podání nebyla stanovena.

Olanzapin je metabolizovaný v játrech cestou konjugace a oxidace. V cirkulaci se z metabolitů objeví hlavně 10-N-glukuronid, který neprostupuje hematoencefalickou bariérou. Cytochromy P450-CYP1A2 a P450-CYP2D6 přispívají k tvorbě N-desmethyl a 2-hydroxymethyl metabolitů, vykazujících významně nižší in vivo farmakologickou aktivitu než olanzapin ve studiích na zvířatech. Převážná část farmakologické aktivity je způsobená původním olanzapinem. Po perorálním podání se průměrný poločas vylučování olanzapinu u zdravých jedinců lišil podle věku a pohlaví.

U zdravých starších jedinců (65 let a více) byl průměrný poločas vylučování prodloužený v porovnání se zdravými jedinci mladšími 65 let (51,8 h proti 33,8 h) a clearance byla snížena (17,5 proti 18,2 l/h). Farmakokinetická odchylka pozorovaná u starších jedinců je v mezích odchylek normálních jedinců. U 44 schizofrenických pacientů starších 65 let nebyl při dávkách 5-20 mg/den pozorován žádný zvláštní výskyt nežádoucích účinků.

U žen oproti mužům byl průměrný poločas vylučování poněkud prodloužen (36,7 proti 32,3 h) a clearance byla snížena (18,9 proti 27,3 l/h). Přesto vykazuje olanzapin (5-20 mg) srovnatelný bezpečnostní profil u žen (n=467) jako u mužů (n=869).

Renální insuficience u pacientů (creatininová clearance <10 ml/min) ve srovnání se zdravými nezpůsobovala významný rozdíl poločasu eliminace (37,7 proti 32,4 h) nebo clearance (21,2 proti25,0 l/h). Studie rovnováhy ukázala, že přibližně 57 % radioaktivně značeného olanzapinu se objevilo v moči převážně ve formě metabolitů.

U kuřáků s mírným poškozením jater byl proti zdravým nekuřákům průměrný poločas vylučování prodloužen (48,8 h proti 39,3 h) a clearance analogicky snížena (14,1 l/h proti 18 l/h).

U nekuřáků oproti kuřákům (ženy i muži) byl průměrný poločas vylučování prodloužen (38,6 proti30,4 h) a clearance snížena (18,6 proti 27,7 l/h).

Plazmatická clearance olanzapinu je nižší u starších než u mladších jedinců, u žen než u mužů a u nekuřáků oproti kuřákům. Závažnost vlivu věku, pohlaví a kouření na clearance a poločas vylučování olanzapinu je malá v porovnání s celkovou variabilitou mezi jednotlivci.

Klinická studie nepopisuje žádné rozdíly farmakokinetických parametrů mezi bělochy, Japonci a Číňany.

Při plazmatické koncentraci 7 až 1000 ng/ml se olanzapin váže přibližně z 93 % na plazmatické bílkoviny, především na albumin a kyselý alfa1 kyselý glykoprotein.

Pediatrická populace

Dospívající (od 13 do 17 let věku): Farmakokinetika olanzapinu je podobná u dospívajících i dospělých. V klinických hodnoceních byla u dospívajících průměrná expozice olanzapinu vyšší

Strana 13 (celkem 14)

přibližně o 27 %. Demografické rozdíly mezi dospívajícími a dospělými zahrnují nižší průměrnou tělesnou hmotnost a menší počet kuřáků mezi dospívajícími. Tyto faktory možná přispívají k vyšší průměrné expozici u dospívajících.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita (po jednorázové dávce)

Příznaky toxicity po perorálním podání hlodavcům obsahovaly silnou neuroleptickou složku: hypoaktivitu, kóma, třes, klonické křeče, slinění a zpomalení zvyšování hmotnosti. Střední letální dávka u myší byla přibližně 210 mg/kg a u potkanů 175 mg/kg. Psi tolerovali jednorázovou perorální dávku 100 mg/kg s nulovou mortalitou. Mezi klinické příznaky patřil útlum, ataxie, třes, zrychlený puls, dušnost, mióza a anorexie. U opic vyvolala jednorázová perorální dávka až do 100 mg/kg vyčerpanost a vyšší dávky částečné bezvědomí.

Toxicita po opakovaném podávání

Ve studiích, které trvaly u myší až 3 měsíce a u potkanů a psů až 1 rok, se ukázaly jako hlavní účinky deprese CNS, anticholinergní účinky a periferní hematologické poruchy. K depresi CNS se vyvinula tolerance. Růstové parametry byly při vysokých dávkách sníženy. Reverzibilní účinky spojené se zvýšenou hladinou prolaktinu u potkanů zahrnovaly pokles hmotnosti ovarií a uteru a morfologické změny vaginálního epitelu a prsní žlázy.

Hematologická toxicita

U všech druhů byly pozorovány účinky na hematologické ukazatele včetně na dávce závislého poklesu počtu leukocytů v krvi u myší a nespecifického poklesu leukocytů v krvi u potkanů. Navzdory tomu nebyl prokázán hematotoxický účinek na kostní dřeň. U několika psů, kterým bylo podáváno 8 až 10 mg/kg/den (celková expozice olanzapinem [plocha pod křivkou] je 12-15krát vyšší než dostává člověk - 12 mg), se vyvinula reverzibilní neutropenie, trombocytopenie nebo anémie. U psů s cytopenií nebyly pozorované žádné nepříznivé účinky na progenitorové a proliferující buňky kostní dřeně.

Reprodukční toxicita

Olanzapin nemá žádný teratogenní účinek. U potkaních samců ovlivnila sedace páření. Estrální cykly byly ovlivněné dávkou 1,1 mg/kg (což je 3násobek maximální dávky pro člověka), a reprodukční parametry byly u potkanů ovlivněné dávkou 3 mg/kg (což je 9násobek maximální dávky pro člověka). U potomstva potkanů, kterým byl podáván olanzapin, bylo pozorováno opoždění fetálního vývoje a přechodný pokles aktivity.

Mutagenita

Olanzapin se neukázal jako mutagenní nebo klastogenní v žádném ze standardních testů, které zahrnovaly bakteriální testy mutagenity in vitro a in vivo testy u savců.

Kancerogenita

Na základě výsledků studií na myších a potkanech bylo zjištěno, že olanzapin není kancerogenní.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

uhličitan vápenatý

přebobtnalý kukuřičný škrob

kukuřičný škrob

monohydrát laktosy

krospovidon (typ A)

aspartam (E951)

magnesium-stearát

Strana 14 (celkem 14)

6.2. Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5. Druh obalu a velikost balení

Al/Al blistr v krabičce obsahující 28, 30, 56, 60, 84 nebo 90 tablet dispergovatelných v ústech.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Olanzapin EGIS 5 mg:

68/176/11-C

Olanzapin EGIS 10 mg:

68/177/11-C

Olanzapin EGIS 15 mg:

68/178/11-C

Olanzapin EGIS 20 mg:

68/179/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

9.3.2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

4.10.2012

Strana 1 (celkem 3)

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Krabička pro blistry

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

OLANZAPIN EGIS 10 mg

tablety dispergovatelné v ústech

olanzapinum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta dispergovatelná v ústech obsahuje olanzapinum 10 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy a aspartam (E951).

Další informace viz příbalový leták.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

28 tablet dispergovatelných v ústech

30 tablet dispergovatelných v ústech

56 tablet dispergovatelných v ústech

60 tablet dispergovatelných v ústech

84 tablet dispergovatelných v ústech

90 tablet dispergovatelných v ústech

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

1.

Opatrně odloupněte obal.

2.

Jemně vytlačte tabletu ven.

3.

Vložte tabletu do úst. Rozpustí se přímo ve Vašich ústech, takže ji lze snadno spolknout.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

Strana 2 (celkem 3)

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS Pharmaceuticals PLC

H-1106 Budapešť, Keresztúri út 30-38.

Maďarsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Olanzapin EGIS 10 mg:

68/177/11-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

Užívejte podle pokynů svého lékaře.

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

OLANZAPIN EGIS 10 mg

Strana 3 (celkem 3)

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

OLANZAPIN EGIS 10 mg

tableta dispergovatelná v ústech

olanzapinum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

EGIS

3.

POUŽITELNOST

EXP:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

5.

JINÉ