Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls198238/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

NOPRETENS 12,5

NOPRETENS 25

NOPRETENS 50

Potahované tablety

Losartanum kalicum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je Nopretens a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Nopretens užívat

3.

Jak se Nopretens užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak Nopretens uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE NOPRETENS A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Losartan patří do skupiny léčiv známých jako antagonisté receptoru angiotensinu II.

Angiotensin II je látka vytvářená v těle, která se váže na receptory v cévách, což způsobuje jejich zúžení. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Losartan zabraňuje vazbě angiotensinu II na tyto receptory, což způsobuje uvolnění cév a má za následek snížení krevního tlaku. Losartan u pacientů s vysokým krevním tlakem a s cukrovkou typu 2 zpomaluje zhoršování funkcí ledvin.

Přípravek Nopretens se používá

-

k léčení pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí);

-

k léčení pacientů s chronickým srdečním selháním, kdy lékař nepovažuje léčbu specifickými léky nazývanými inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory, léky používané ke snížení vysokého krevního tlaku) za vhodnou. Pokud bylo srdeční selhávání stabilizováno pomocí ACE inhibitoru, neměl/a byste být na losartan převeden/a.

-

k ochraně ledvin u hypertenzních pacientů s cukrovkou typu 2 s laboratorně prokázaným

narušením funkcí ledvin a proteinurií ≥ 0,5 g za den (stav, kdy moč obsahuje abnormální množství bílkovin).

-

bylo prokázáno, že přípravek Nopretens u pacientů s vysokým krevním tlakem a zesílením levé komory snižuje riziko mozkové mrtvice („indikace LIFE”).

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE NOPRETENS UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Nopretens

-

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na losartan nebo na kteroukoli složku přípravku;

-

jestliže máte vážně narušenou funkci jater;

-

pokud jste těhotná déle než 3 měsíce. (Je však lépe přípravek neužívat ani na počátku těhotenství –viz bod Těhotenství a kojení).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Nopretens je zapotřebí

Je důležité, abyste předtím, než začnete přípravek Nopretens užívat, informoval/a svého lékaře:

-

jestliže se u Vás někdy vyskytl angioedém (otok obličeje, rtů, hrdla a/nebo jazyka) (viz též bod 4 Možné nežádoucí účinky);

-

jestliže trpíte silným zvracením nebo průjmem vedoucím k velké ztrátě tekutin a/nebo solí z těla;

-

jestliže jste léčen/a diuretiky (léky, které zvyšují množství vody vyloučené ledvinami) nebo máte dietu s omezeným příjmem solí vedoucí k velké ztrátě tekutin a solí z těla (viz bod 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů);

-

jestliže je o Vás známo, že máte zúžené nebo zablokované cévy vedoucí do ledvin, nebo pokud jste v nedávné době podstoupil/a transplantaci ledvin;

-

jestliže máte narušené funkce jater (viz body 2 Neužívejte přípravek Nopretens a 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů);

-

jestliže trpíte srdečním selháním s poruchou funkce ledvin nebo bez ní nebo pokud současně trpítetěžkými, život ohrožujícími poruchami srdečního rytmu. Zvláštní opatrnosti je třeba, pokud jste současně léčen/a ß-blokátory;

-

jestliže máte problémy se srdečními chlopněmi nebo se srdečním svalem;

-

jestliže trpíte ischemickou chorobou srdeční (zapříčiněnou sníženým průtokem krve srdečními cévami) nebo cévní mozkovou chorobou (zapříčiněnou sníženým oběhem krve v mozku);

-

jestliže trpíte primárním hyperaldosteronismem (což je syndrom doprovázený zvýšeným uvolňováním hormonu aldosteronu v nadledvinách, způsobeným abnormalitami této žlázy);

-

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Užívání přípravku Nopretens není vhodné na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se přípravek Nopretens nesmí užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození plodu – viz bod Těhotenství a kojení.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/av nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Buďte zvláště opatrný/á, pokud během léčby přípravkem Nopretens užíváte následující léky:

-

jiné léky snižující krevní tlak, protože ty mohou Váš krevní tlak dodatečně snížit. Pokud společně s losartanem užíváte ještě další lék na snížení krevního tlaku, může se Váš lékař rozhodnout sledovat funkci Vašich ledvin. Krevní tlak může rovněž být snížen některým z následujících léčiv/některou z následujících skupin léčiv: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin;

-

léky zadržující draslík nebo léky, které mohou zvýšit hladiny draslíku (např. léky doplňujícídraslík, náhražky solí obsahující draslík nebo léky šetřící draslík, jako jistá diuretika [amilorid,triamteren, spironolakton] nebo heparin);

-

nesteroidní antirevmatika, jako je indomethacin, včetně inhibitorů COX-2 (léky omezující zánět, které lze použít k napomáhání potlačení bolesti), protože ty mohou účinky losartanu snižující krevní tlak oslabit;

Pokud jsou funkce Vašich ledvin narušeny, může současné používání těchto léků vést ke zhoršenífunkcí ledvin.

Léky obsahující lithium nesmějí být v kombinaci s losartanem užívány bez pečlivého dohledu lékaře.Mohou být vhodná zvláštní bezpečnostní opatření (např. krevní testy).

Užívání přípravku Nopretens s jídlem a pitím

Přípravek Nopretens lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Lékař Vám doporučí vysazení přípravku Nopretens ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a převede Vás na jinou léčbu. Užívání přípravku Nopretens není vhodné na počátku těhotenství. Od třetího měsíce těhotenství se přípravek Nopretens nesmí užívat, protože během druhé a třetí třetiny těhotenství by mohl způsobit závažné poškození plodu.

Kojení

Informujte svého lékaře, pokud kojíte. Přípravek Nopretens není doporučen kojícím matkám a Váš lékař může zvolit jinou léčbu po dobu kojení, zejména pokud kojíte novorozené nebo nedonošené dítě.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Používání u dětí a dospívajících

Přípravek Nopretens byl u dětí studován. Více informací Vám poskytne lékař.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Žádné studie o vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.

Není pravděpodobné, že by přípravek Nopretens ovlivňoval schopnost řídit a obsluhovat stroje. Nicméně jako je tomu u mnoha jiných léků používaných k léčení vysokého krevního tlaku, může u některých lidí losartan způsobit točení hlavy nebo malátnost. Jestliže se u Vás vyskytne točení hlavy nebo malátnost, musíte se předtím, než začnete takovéto aktivity vykonávat, obrátit na svého lékaře.

Důležité informace o některých složkách přípravku Nopretens

Tento přípravek obsahuje 5,85 mg (Nopretens 12,5), 11,7 mg (Nopretens 25), 23,4 mg (Nopretens 50) monohydrátu laktózy. Pokud Vám Váš lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, před užíváním tohoto přípravku se na něj obraťte.

3.

JAK SE NOPRETENS UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Nopretens přesně podle pokynů svého lékaře. Lékař stanoví vhodnou dávku přípravku Nopretens podle Vašeho stavu a podle toho, zda užíváte další léky. Je důležité, abyste Nopretens užíval/a tak dlouho, jak dlouho Vám jej bude lékař předepisovat, čímž zajistíte stálouúpravu svého krevního tlaku.

Pacienti s vysokým krevním tlakem

Léčba obvykle začíná 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Nopretens 50) jednou za den.Maximálního účinku snižujícího krevní tlak by se mělo dosáhnout 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů lze dávku později zvýšit na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku Nopretens 50) jednou denně.

Jestliže máte dojem, že je účinek losartanu příliš silný nebo slabý, obraťte se prosím na svého lékařenebo lékárníka.

Pacienti se srdečním selháním

Léčba obvykle začíná dávkou 12,5 mg losartanu (jedna tableta přípravku Nopretens 12,5) jednou denně. Obecně platí, že podle Vašeho stavu je nutno dávku postupně po týdnech zvyšovat (tj. 12,5 mg denně během prvního týdne, 25 mg denně během druhého týdne, 50 mg denně během třetího týdne) na obvyklou udržovací dávku 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Nopretens 50) jednou denně.

Při léčbě srdečního selhání se losartan obvykle kombinuje s diuretikem (lékem, který zvyšuje množství vody, které se vyloučí ledvinami) a/nebo digitálisem (lék, který srdci napomáhá pracovat silněji a účinněji) a/nebo betablokátorem.

Pacienti s vysokým krevním tlakem a cukrovkou typu 2

Léčba obvykle začíná dávkou 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Nopretens 50) jednou denně. Tuto dávku lze později zvýšit na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku Nopretens 50) jednou denně v závislosti na reakci krevního tlaku.

Losartan v tabletách může být podáván spolu s jinými léky snižujícími krevní tlak (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- a betablokátory a centrálně působícími látkami), stejně jako s inzulínem a jinými běžně používanými léky proti cukrovce, které snižují hladinu glukózy v krvi (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Dávkování u zvláštních skupin pacientů

Lékař může doporučit snížení dávky, zvláště při zahájení léčby, u některých pacientů, jako jsou pacienti léčení diuretiky ve vysokých dávkách, pacienti s poruchou funkce jater nebo pacienti starší 75 let.

Použití losartanu se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod Neužívejte přípravek Nopretens).

Podávání

Tablety je nutno zapíjet sklenicí vody. Musíte se snažit užívat svou denní dávku každý den ve zhruba stejnou dobu. Je důležité, abyste přípravek Nopretens užíval/a tak dlouho, dokud Vám lékař nedoporučí přestat.

Jestliže jste užil/a více přípravku Nopretens, než jste měl/a

Pokud náhodně užijete příliš mnoho tablet nebo pokud nějaké tablety polkne dítě, ihned se obraťte na svého lékaře. Příznaky předávkování jsou nízký krevní tlak, zrychlený tep, případně zpomalený tep.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek Nopretens

Jestliže náhodou vynecháte dávku, prostě užijte další dávku jako obvykle. Nezdvojujte následujícídávku, abyste nahradil/a vynechanou tabletu. Máte-li jakékoli další otázky k používání tohotopřípravku, obraťte se na svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Nopretens nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Jestliže se u Vás vyskytnou níže uvedené příznaky, přestaňte tablety Nopretens užívat a ihned se obraťte na svého lékaře nebo jděte na pohotovost nejbližší nemocnice:

Těžká alergická reakce (vyrážka, svědění, otok obličeje, rtů, úst nebo hrdla, což může způsobit potíže s polykáním nebo dechem).

Jde o vážný, ale vzácný nežádoucí účinek, který postihuje více než 1 z 10 000 pacientů, ale méně než 1 z 1 000 pacientů. Můžete potřebovat bezodkladnou lékařskou péči nebo hospitalizaci.

Nežádoucí účinky léku jsou klasifikovány následovně:

velmi časté:

vyskytují se u více než 1 z 10 pacientů

časté:

vyskytují se u 1 ze 100 až u 1 z 10 pacientů

méně časté:

vyskytují se u 1 z 1 000 až u 1 ze 100 pacientů

vzácné:

vyskytují se u 1 z 10 000 až u 1 z 1 000 pacientů

velmi vzácné: vyskytují se u méně než 1 z 10 000 pacientů

není známo:

(z dostupných údajů nelze určit)

Byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Časté:

-

závrať,

-

nízký krevní tlak, včetně ortostatické hypotenze vyskytující se při napřímení z lehu nebo sedu,

-

slabost,

-

únava,

-

příliš málo cukru v krvi (hypoglykémie),

-

porucha funkce ledvin a selhání ledvin,

-

snížení počtu červených krvinek (anémie),

-

zvýšení močoviny v krvi,

-

zvýšení sérového kreatininu a séového draslíku u paientů se srdečním selháním,

-

příliš mnoho draslíku v krvi (hyperkalémie).

Méně časté:

-

ospalost,

-

bolesti hlavy,

-

poruchy spánku,

-

pocit bušení srdce (palpitace),

-

těžká bolest na hrudi (angina pectoris),

-

nízký krevní tlak (zvláště po nadměrné ztrátě vody z těla v cévách, např. u pacientů s těžkýmsrdečním selháním nebo léčených vysokými dávkami diuretik),

-

krátký dech (dušnost),

-

kašel,

-

bolest břicha,

-

zácpa,

-

průjem,

-

pocit nevolnosti,

-

zvracení,

-

kopřivka (urticaria),

-

svědění (pruritus),

-

vyrážka,

-

ohraničený otok (edém).

Vzácné:

-

hypersenzitivita (přecitlivělost),

-

zánět cév (vaskulitida včetně Henoch-Schönleinovy purpury),

-

necitlivost nebo pocit mravenčení (parestézie),

-

mdloby (synkopa),

-

velmi rychlý a nepravidelný tep (fibrilace síní), mozková mrtvice (cévní mozková příhoda),

-

zánět jater (hepatitida),

-

zvýšení hladin alaninaminotransferázy (ALT) v krvi, obvykle po ukončení léčby vymizí.

Není známo:

-

snížení počtu trombocytů,

-

zvonění v uších (tinnitus),

-

migréna,

-

kašel,

-

abnormality jaterních funkcí,

-

přecitlivělost na světlo,

-

zánět slinivky břišní (pankratitida),

-

bolesti ve svalech a kloubech, rozpad kosterního svalstva (rhabdomyolýza),

-

chřipkovité projevy,

-

bolest v zádech a infekce močových cest,

-

poruchy erekce/impotence,

-

deprese,

-

příliš malý obsah sodíku v krvi,

-

celkový pocit nevolnosti.

Nežádoucí účinky u dětí jou podobné jako u dospělých pacientů.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkolinežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékařinebo lékárníkovi.

5.

JAK NOPRETENS UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Nopretens nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co Nopretens obsahuje

-

Léčivou látkou je losartanum kalicum.

Nopretens 12,5: Jedna potahovaná tableta obsahuje 12,5 mg losartanum kalicum.

Nopretens 25: Jedna potahovaná tableta obsahuje 25 mg losartanum kalicum.

Nopretens 50: Jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg losartanum kalicum.

-

Pomocnými látkami jsou:

Jádro tablety:

Mikrokrystalická celulosa

Monohydrát laktózy

Předbobtnalý kukuřičný škrob

Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A),

Magnesium-stearát

Potah tablety:

Potahová soustava Opadry bílá 20A18334 obsahující:

Hyprolosa (E463),

Hypromelosa 6cP(E464)

Oxid titaničitý (E171)

Jak Nopretens vypadá a co obsahuje toto balení

Potahovaná tableta

Nopretens 12,5: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 5,1 mm a tloušťce 2,27 mm.

Nopretens 25: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 5,1 mm

Nopretens 50: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 7,6 mm s půlicí rýhou na jedné straně.

Velikost balení: 30 potahovaných tablet

Držitel rozhodnutí o registraci

Valeant Czech Pharma s.r.o.

Truhlářská 1104/13, 1103/15

110 00 Praha 1

Česká republika

Výrobce

SPECIFAR ABEE

Athény, Řecko

&

ICN Polfa Rzeszów S.A.

Rzeszów, Polsko

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Česká republika Nopretens 12,5 (25, 50)

Bulharsko

Nopretens 12,5 mg (25 mg, 50 mg) Филмирани таблетки

Rumunsko

Valezaar 12,5 mg (25 mg, 50 mg) Comprimate filmate

Maďarsko

Valezaar 12,5 mg (25 mg, 50 mg) Filmtabletta

Slovensko

Nopretens 12,5 mg (25 mg, 50 mg)

Tato příbalová informace byla naposledy schválena : 4.1.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls198238/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

NOPRETENS 12,5

NOPRETENS 25

NOPRETENS 50

Potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Nopretens 12,5 obsahuje 12,5 mg losartanum (ve formě draselné soli)

Jedna tableta přípravku Nopretens 25 obsahuje 25 mg losartanum (ve formě draselné soli)

Jedna tableta přípravku Nopretens 50 obsahuje 50 mg losartanum (ve formě draselné soli)

Pomocné látky:

Jedna tableta přípravku Nopretens 12,5 obsahuje 5,85 mg monohydrátu laktózy.

Jedna tableta přípravku Nopretens 25 obsahuje 11,7 mg monohydrátu laktózy.

Jedna tableta přípravku Nopretens 50 obsahuje 23,4 mg monohydrátu laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta

Nopretens 12,5: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 5,1 mm a tloušťce 2,27 mm.

Nopretens 25: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 5,1 mm.

Nopretens 12,5: Bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru přibližně 7,6 mm s půlicí rýhou na jedné straně.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

-

léčba esenciální hypertenze;

-

léčba chronického srdečního selhání (u pacientů ve věku ≥ 60 let), pokud léčba ACE inhibitory není považována za vhodnou v důsledku inkompatibility, zvláště kašle, nebo kontraindikací. Pacienti se srdečním selháním, kteří byly stabilizováni pomocí ACE inhibitoru nesmějí být na losartan převáděni. Pacienti musí mít ejekční frakci levé komory ≤ 40 % a musí být stabilizováni léčbou chronického srdečního selhání.

-

léčba renálního onemocnění pacientů s hypertenzí a diabetem mellitus typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/den jako součást antihypertenzní léčby.

-

Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory doloženou EKG (viz bod 5.1 studie LIFE, Rasa).

4.2

Dávkování a způsob podání

Přípravek Nopretens je nutno zapíjet sklenici vody.

Přípravek Nopretens lze podávat s jídlem nebo bez jídla.

HypertenzeU většiny pacientů je obvyklá zahajovací a udržovací dávka 50 mg jednou denně. Maximálníhoantihypertenzního účinku se dosáhne za 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. Některým pacientům můžedále prospět zvýšení dávky na 100 mg jednou denně (ráno). Přípravek Nopretens lze podávat s jinými antihypertenzivy, zvláště s diuretiky (např. hydrochlorothiazidem).

Pediatrická hypertenze

O účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a dospívajících ve věku 6 až 16 let při léčbě hypertenze jsou k dispozici pouze omezené údaje (viz bod 5.1 Farmakodynamické vlastnosti). Omezené farmakokinetické údaje jsou k dispozici u dětí s hypertenzí starších než 1 měsíc (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

U pacientů, kteří jsou schopni polykat tablety a jejichž hmotnost je větší než 20 kg a menší než 50 kg, je doporučená dávka 25 mg jednou denně. Ve výjimečných případech lze dávku zvýšit na maximálně 50 mg jednou denně. Dávkování je nutno upravit podle reakce krevního tlaku.

U pacientů s tělesnou hmotností více než 50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech lze dávku upravit na maximálně 100 mg jednou denně. Dávky nad 1,4 mg/kg (nebo nad 100 mg) denně nebyly u pediatrických pacientů studovány.

Losartan se nedoporučuje u dětí mladších 6 let, protože u této skupiny pacientů jsou k dispozici jen omezené údaje.

Losartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m

2, protože nejsou k

dispozici žádné údaje (viz také bod 4.4).

Losartan se rovněž nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz také bod 4.4).

Srdeční selhání

Obvyklá zahajovací dávka přípravku Nopretens u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Dávku je obecně nutno titrovat v týdenních intervalech (tj. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně) na obvyklou udržovací dávku 50 mg jednou denně podle toho, jak je pacientem snášena.

Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/den

Obvyklá zahajovací dávka je 50 mg jednou denně. Dávku lze na základě reakce krevního tlaku jedenměsíc po zahájení léčby zvýšit na 100 mg jednou denně. Přípravek Nopretens lze podávat s jinýmiantihypertenzivy (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- nebo betablokátory a centrálněpůsobícími látkami), stejně jako s inzulínem a jinými obvykle používanými hypoglykemiky (např.deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory doloženou EKG

Obvyklá zahajovací dávka je 50 mg přípravku Nopretens jednou denně. Na základě reakce krevního tlaku je nutno přidat nízkou dávku hydrochlorothiazidu a/nebo je nutno dávku přípravku Nopretens zvýšit na 100 mg jednou denně.

Použití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu:

U pacientů s deplecí intravaskulárního objemu (např. u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik) je nutno zvážit zahajovací dávku 25 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze:

U pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze není žádná úprava zahajovací dávky potřebná.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater:

U pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze je nutno zvážit nižší dávku. S pacienty s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné terapeutické zkušenosti. Proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater losartan kontraindikován (viz body 4.3 a 4.4).

Použití u starších pacientů

I když u pacientů starších 75 let je nutno zvážit zahájení léčby dávkou 25 mg, není obvykle u starších pacientů úprava dávky potřebná.

4.3

Kontraindikace

-

hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku;

-

druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6);

-

těžká porucha funkce jater.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersensitivita

Angioedém

Pacienti a angioedémem v anamnéze (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka) musí být pečlivě sledováni (viz bod 4.8).

Hypotenze a porucha rovnováhy elektrolytů/tekutin

Symptomatická hypotenze, zvláště po první dávce a po zvýšení dávky, se může vyskytnout u pacientů s deplecí objemu a/nebo sodíku v důsledku intenzivní diuretické léčby, omezení příjmu solí v potravě, průjmu nebo zvracení. Tyto stavy je nutno upravit před podáním přípravku Nopretens nebo je nutno použít nižší zahajovací dávku (viz bod 4.2). To platí také u dětí od 6 do 18 let.

Poruchy rovnováhy elektrolytů

Poruchy rovnováhy elektrolytů jsou u pacientů s poruchou funkce ledvin, ať již s diabetem nebo bez něj, časté, přičemž je nutno se jimi zabývat. V klinické studii provedené u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií byla incidence hyperkalémie ve skupině léčené losartanem v porovnání se skupinou léčenou placebem vyšší (viz bod 4.8 „Hypertenze a diabetes typu 2 s renální chorobou – Vyšetření“ a „Zkušenosti po uvedení na trh – Vyšetření“). Plazmatické koncentrace draslíku a hodnoty clearance kreatininu musí tedy být pečlivě sledovány; zvláště musí být pečlivě sledováni pacienti se srdečním selháním a clearance kreatininu mezi 30 až 50 ml/min.

Současné podávání kalium šetřících diuretik, suplementace draslíku a podávání náhražky solí s obsahem draslíku s losartanem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Porucha jater

Na základě farmakokinetických údajů, které prokazují významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u cirhotických pacientů, musí být u pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze zvážena nižší dávka. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s losartanem žádné terapeutické zkušenosti. Losartan tudíž nesmí být pacientům s těžkou poruchou funkce jater podáván (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).

Losartan se rovněž nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz bod 4.2).

Porucha ledvin

V důsledku inhibice renin-angiotenzinového systému byly hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin (zejména u pacientů, u kterých je funkce ledvin závislá na systému renin-angiotensin-aldosteron, jako jsou pacienti s těžkou srdeční nedostatečností nebo se stávající dysfunkcí ledvin).

Stejně jako u jiných léků, které ovlivňují systém renin-angiotensin-aldosteron, bylo u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo se stenózou této arterie vedoucí k jediné ledvině hlášeno

zvýšení koncentrace močoviny v krvi a kreatininu v séru; tyto změny renálních funkcí mohou být po ukončení léčby reverzibilní. Losartan musí být u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo se stenózou renální arterie soliterní ledviny používán opatrně.

Použití u pediatrických pacientů s poruchou ledvin

Losartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m

2, protože k dispozici

nejsou žádné údaje (viz bod 4.2).

Renální funkce je nutno během léčby losartanem pravidelně sledovat, protože může dojít k jejich zhoršení. To platí zejména, pokud se losartan podává za přítomnosti jiného chorobného stavu (horečka, dehydratace), u kterého je pravděpodobné, že renální funkce naruší.

Bylo prokázáno, že současné podávání losartanu a ACE inhibitorů zhoršuje renální funkce. Současné používání se tedy nedoporučuje (viz bod 4.5).

Transplantace ledvin

U pacientů s nedávnou transplantací ledvin nejsou žádné zkušenosti.

Primární hyperaldosteronismus

Pacienti s primárním aldosteronismem nebudou obecně na antihypertenziva působící prostřednictvím inhibice renin-angiotensinového systému reagovat. Používání tablet losartanu se tedy nedoporučuje.

Koronární srdeční choroba a cerebrovaskulární choroba

Stejně jako u všech antihypertenziv může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiovaskulární a cerebrovaskulární chorobou vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Srdeční selhání

U pacientů se srdečním selháním, s poruchou funkce ledvin nebo bez ní, existuje – jako u jiných léčiv ovlivňujících renin-angiotensinový systém – riziko těžké arteriální hypotenze a (často akutní) poruchy funkce ledvin.

U pacientů se srdečním selháním a souběžnou těžkou poruchou funkce ledvin, s těžkým srdečním selháním (třída NYHA IV), stejně jako u pacientů se srdečním selháním a symptomatickými život ohrožujícími srdečními arytmiemi nejsou k dispozici dostačující terapeutické zkušenosti. Losartan musí být tudíž u těchto skupin pacientů používán opatrně. Kombinace losartanu s betablokátorem se musí používat opatrně (viz bod 5.1).

Stenóza aorty a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie

Stejně jako je tomu u jiných vazodilatátorů, je zvláštní opatrnosti třeba u pacientů stižených stenózou aorty nebo mitrální chlopně nebo u pacientů s obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.

Pomocné látky

Tento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s nesnášenlivostí galaktózy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukózy-galaktózy nesmějí tento přípravek užívat.

Těhotenství

Podávání losartanu by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba losartanem nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovanéhotěhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání losartanu a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz body 4.3 a 4.6).

Další upozornění a opatření

Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu, jsou losartan a další antagonisté angiotenzinu při snižování krevního tlaku zjevně méně účinné u černošských pacientů než u pacientů

jiného původu, pravděpodobně kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkým reninem u černošské hypertenzní populace.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná antihypertenziva mohou hypotenzní účinky losartanu zesílit. Současné užívání s jinými léčivy, která mohou navodit hypotenzi jako nežádoucí účinek (např. tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen a amifostin) mohou riziko hypotenze zesílit.

Losartan je metabolizován převážně cytochromem P450 (CYP) 2C9 na aktivní karboxylový metabolit. V klinickém hodnocení bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu přibližně o 50 %. Bylo zjištěno, že současná léčba losartanem s rifampicinem (což je induktor metabolických enzymů) vedla ke 40% snížení plazmatických koncentrací aktivního metabolitu. Klinický význam tohoto účinku není znám. Při současné léčbě fluvastatinem (což je slabý inhibitor CYP2C9) nebyl v expozici zjištěn žádný rozdíl.

Jako je tomu u jiných léčiv, která blokují angiotensin II nebo jeho účinky, současné podávání jiných léčiv zadržujících draslík (např. kalium šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo která mohou zvýšit hladiny draslíku (např. heparin), suplementace draslíku nebo podávání substitutů solí obsahujících draslík, může vést ke zvýšení sérových hladin draslíku. Komedikace se nedoporučuje.

Při současném podávání lithia s ACE inhibitory bylo hlášeno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Byly rovněž hlášeny velmi vzácné případy s antagonisty receptoru antiotensinu II. Současné podávání lithia a losartanu je nutno provádět opatrně. Pokud se prokáže, že je tato kombinace nezbytně nutná, doporučuje se během současného podávání těchto léčiv monitorování hladin lithia v séru.

Pokud se antagonisté angiotenzinu II podávají současně s nesteroidními antirevmatiky (tj. selektivnímiinhibitory COX-2, kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách a neselektivníminesteroidními antirevmatiky), může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Současné používáníantagonistů angiotensinu II nebo diuretik a nesteroidních antirevmatik může vést ke zvýšení rizikazhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a ke zvýšení sérového draslíku,zvláště u pacientů se stávající sníženou funkcí ledvin. Tuto kombinaci je nutno podávat opatrně,zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být odpovídajícím způsobem zavodňováni, přičemž je nutno zvážit monitorování renálních funkcí po zahájení souběžné léčby a pak pravidelně v jejím průběhu.

Dvojitá blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k některému z antagonistů receptoru angiotensin-II)má být omezena na jednotlivé případy a doprovázena pečlivým sledováním funkcí ledvin. Některé studie prokázaly, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo diabetem s orgánovým poškozením je dvojitá blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron spojena vyšším výskytem hypotenze, synkopy, hyperkalémie a změn v renálních funkcích (včetně akutního renálního selhání), než je tomu při užívání jediného léku ovlivňujícího systém renin-angiotensin-aldosteron.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Podávání přípravku Nopretens během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4).Podávání přípravku Nopretens v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3 a 4.4).

Epidemiologické údaje o riziku teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou konzistentní; avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. O inhibitorech angiotenzinu II nejsou dostupné kontrolované epidemiologické studie sledující riziko pro těhotenství, předpokládáme u nich podobné riziko jako u ACE inhibitorů. Pokud není další léčba inhibitory angiotenzinu II pro pacientku nezbytná, měly by být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno

těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání přípravku Nopretens a v případě potřeby jej nahradit jinou léčbou.

Jsou-li inhibitory angiotenzinu II podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi, hyperkalémii). (Viz bod 5.3). Pokud došlo k expozici losartanu po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství losartan, musí být sledovány pro možnou hypotenzi.

Kojení

Podávání přípravku Nopretens během kojení se nedoporučuje, protože nejsou dostupné žádné údaje (viz bod 5.2). je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů je však nutno mít na mysli, že během antihypertenzní léčby, zejména při zahájení léčby a zvyšování dávky, se může příležitostně vyskytnout závrať nebo ospalost.

4.8

Nežádoucí účinky

Losartan byl hodnocen v následujících klinických studiích: -

kontrolovaná klinická studie u > 3000 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších s esenciální hypertenzí,

-

kontrolovaná klinická studie u 177 hypertenzních pacientů ve věku od 6 do 16 let

-

kontrolovaná klinická studie u > 9000 hypertenzních pacientů ve věku od 55 do 80 let shypertrofií levé komory

-

kontrolovaná klinická studie u > 7700 dospělých pacientů s chronickým srdečním selháním

-

kontrolovaná klinická studie u > 1500 pacientů ve věku 31 let a starších s diabetem typu 2 a proteinurií

V těchto klinických studiích byla nejčastějším nežádoucím účinkem závrať.

Níže uvedené nežádoucí účinky jsou klasifikovány za použití následující konvence:

Velmi časté (≥1 / 10); časté (≥1 / 100, <1/10); méně časté (≥1/ 1 000, <1/100; vzácné: (≥1 / 10 000, 1/ 1 000); velmi vzácné (≤ 1 / 10 000; není známo (z dostupných údajů nelze určit).

Hypertenze

V kontrolovaných klinických hodnoceních u 3300 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších s esenciální hypertenzí byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závrať, vertigo

časté

somnolence, bolest hlavy, poruchy spánku

méně časté

Srdeční poruchy

palpitace, angina pectoris

méně časté

Cévní poruchy

symptomatická hypotenze (zvláště u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik), na dávce závislé ortostatické účinky, vyrážka

méně časté

Gastrointestinální poruchy

bolesti břicha, zácpa

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava, edém

méně časté

Vyšetření

hyperkálémie

časté

zvýšení alaninaminotransferázy (ALT)*

vzácné

* obvykle po vysazení léčby vymizí

Hypertenzní pacienti s hypertrofií levé komory

V kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 9193 hypertenzních pacientů ve věku od 55 do 80 let s hypertrofií levé komory byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava

časté

Chronické srdeční selhání

V kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u pacientů s chronickým srdečním selháním (viz studie ELITE I, ELITE II a HEAAL v bodě 5.1) byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závrať

časté

bolesti hlavy

méně časté

parestézie

vzácné

Srdeční poruchy

synkopa, fibrilace síní, cerebrovaskulání příhoda

vzácné

Cévní poruchy

hypotenze včetně ortostatické hypotenze

časté

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnost, kašel

méně časté

Gastrointestinální poruchy

průjem, nauzea, zvracení

méně časté

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava

méně časté

Vyšetření

zvýšení hladiny močoviny v krvi, sérového kreatininu a sérového draslíku

časté

Poruchy metabolismu a výživy

hyperkálémie

méně časté *

Poruchy ledvin a močových cest

poruchy funkce ledvin a selhání ledvin

časté

* časté u pacientů, kteří dostávali 150 mg losartanu místo 50 mg losartanu

Hypertenze a diabetes typu 2 s renální chorobou

V kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 1513 pacientů s diabetem typu 2 ve věku 31 let a starších s proteinurií (studie RENAAL, viz bod 5.1) byly u losartanu nejčastěji hlášené nežádoucí účinky související s léčivem následující:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Cévní poruchy

hypotenze

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava

časté

Vyšetření

hypoglykémie, hyperkalémie*

časté

* V klinickém hodnocení provedeném na pacientech s diabetem typu 2 s nefropatií se hyperkalémie > 5,5 mmol/l vyvinula u 9,9 % pacientů léčených losartanem v tabletách a u 3,4 % pacientů léčených placebem

Následující nežádoucí účinky se vyskytly častěji u pacientů léčených losartanem než u pacientů léčených placebem:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

není známo

Srdeční poruchy

synkopa, palpitace

není známo

Cévní poruchy

ortostatická hypotenze

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

bolesti v zádech

není známo

Poruchy ledvin a močových cest

nfekce močových cest

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

příznaky podobné chřipce

není známo

Zkušenosti po uvedení na trh

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení na trh:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie, trombocytopenie

není známo

Poruchy ucha a labyrintu

tinnitus

není známo

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivita: anafylaktické reakce, angioedém včetně otoku laryngu a glotis způsobující obstrukci dýchacích cest a/nebo otok tváře, rtů, faryngu a/nebo jazyka; u některých z těchto pacientů byl angioedém hlášen v minulosti v souvislosti s podáváním jiných léčiv, včetně ACE inhibitorů; vaskulitida, včetně Henoch-Schönleinovy purpury.

vzácné

Poruchy nervového systému

migréna

není známo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

kašel

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem, pankreatitida

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

malátnost

není známo

Poruchy jater a žlučových cest

hepatitida

vzácné

abnormality jaterních funkcí

není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka, fotosenzitivita

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

myalgie, arthralgie, rhabdomyolýza

není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Erektilní dysfunkce/impotence

není známo

Psychiatrické poruchy

deprese

není známo

Vyšetření

hyponatrémie

není známo

Poruchy ledvin a močových cest:

V důsledku inhibice systému renin-angiotensin-aldosteron byly u ohrožených pacientů hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin; tyto změny renálních funkcí mohou být po vysazení léčbyreverzibilní (viz bod 4.4).

Pediatrická populace

Profil nežádoucích účinků u pediatrických pacientů se jeví podobný profilu u dospělých pacientů. Údaje získané na pediatrické populaci jsou omezené.

4.9

Předávkování

Symptomy intoxikace

Existují pouze omezená data ohledně předávkování u lidí. Nejpravděpodobnějšími projevy by mohla být hypotenze a tachykardie. Bradykardie by se mohla projevit v důsledku parasympatické (vagální) stimulace.

.

Léčba intoxikace

Pokud se projeví symptomatická hypotenze, měla by být zahájena podpůrná léčba. Opatření závisí na čase od požití léčivého přípravku a povaze a závažnosti symptomů. Především je nutno se zaměřit na stabilizaci kardiovaskulárního systému. Po perorálním příjmu je indikováno podání dostačující dávky aktivního uhlí. Poté je nutno pečlivě sledovat vitální parametry. Vitální parametry je nutno v případě potřeby upravit.

Losartan ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté receptoru angiotensinu II

ATC kód: C09CA01

Losartan je synteticky připraveným perorálním antagonistou receptoru angiotensinu-II (typy AT1). Angiotensin II je silný vasokonstriktor. Je primárním aktivním hormonem renin/angiotensinového systému a důležitou determinantou patofyziologie hypertenze. Angiotensin II se váže na receptor AT1, který se nachází v mnohých tkáních (např. hladké svalovině cév, nadledvinkách, ledvinách a v srdci) a který zastává několik důležitých biologických funkcí, včetně vasokonstrikce a uvolnění aldosteronu. Angiotensin II rovněž stimuluje proliferaci buněk hladké svaloviny.

Losartan selektivně blokuje receptor AT1. In vitro a in vivo losartan a jeho farmakologicky aktivní karboxylový metabolit E-3174 blokují všechny fyziologicky relevantní účinky angiotensinu II bez ohledu na zdroj nebo cestu jeho syntézy.

Losartan nemá agonistický účinek ani neblokuje receptory jiných hormonů ani iontové kanály důležité pro kardiovaskulární regulaci. Losartan navíc neinhibuje ACE (kinináza II), což je enzym, který degraduje bradykinin. V důsledku toho nezesiluje nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Během podávání losartanu vede vyloučení negativní zpětné vazby na vylučování reninu zprostředkované angiotensinem II ke zvýšení aktivity reninu v plazmě (plasma renin activity – PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení angiotensinu II v plazmě. Navzdory těmto zvýšením jsou antihypertenzní aktivita a pokles plazmatických koncentrací aldosteronu zachovány, což ukazuje na účinnou blokádu receptoru angiotensinu II. Po vysazení losartanu poklesly hladiny PRA a angiotensinu II během 3 dnů na výchozí hodnoty.

Jak losartan, tak jeho hlavní aktivní metabolit, mají mnohem vyšší afinitu k receptoru AT1 než k receptoru AT2. Aktivní metabolit je v hmotnostním vyjádření 10- až 40krát účinnější než losartan.

Studie hypertenze

V kontrolovaných klinických studiích navodilo podávání losartanu jednou denně pacientům s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí statisticky významné snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Měření krevního tlaku 24 hodin po dávce v porovnání s měřením 5 až 6 hodin po dávce prokázalo snížení krevního tlaku po dobu 24 hodin; přirozený diurnální rytmus byl zachován. Snížení krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu dosahovalo 70 až 80 % účinku pozorovaného 5 až 6 hodin po dávce.

Vysazení losartanu u hypertenzních pacientů nevedlo k náhlému zvýšení krevního tlaku (rebound). Navzdory výraznému poklesu krevního tlaku losartan neměl žádné klinicky významné účinky na srdeční tep.

Losartan je u žen i mužů stejně účinný, stejně tak u mladších (do 65 let) a starších hypertenzních pacientů.

Studie LIFE

Studie „Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension“ (LIFE) byla randomizovanou, trojitě zaslepenou, aktivním komparátorem kontrolovanou studií provedenou u 9 193 hypertenzních pacientů ve věku od 55 do 80 let s hypertrofií levé komory dokumentovanou EKG. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené jednou denně losartanem v dávce 50 mg nebo do skupiny léčené jednou denně atenololem v dávce 50 mg. Pokud se nedosáhlo cílového krevního tlaku (< 140/90 mmHg), byl napřed přidán hydrochlorothiazid (12,5 mg) a v případě potřeby byla poté dávka losartanu nebo atenololu zvýšena na 100 mg jednou denně. Pokud to bylo nezbytné k dosažení cílového krevního tlaku, byla přidána jiná antihypertenziva s výjimkou ACE inhibitorů, antagonistů angiotenzinu II nebo betablokátorů.

Střední doba délky následného pozorování byla 4,8 roku.

Primárním kritériem účinnosti byl komplex kardiovaskulární morbidity a mortality měřený snížením kombinované incidence kardiovaskulární smrti, cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. V obou skupinách byl krevní tlak významně snížen na podobné úrovně. U pacientů, kteří dosáhli primárního složeného kritéria účinnosti, vedla v porovnání s atenololem léčba losartanem ke 13,0% snížení rizika (p = 0,021, 95% interval spolehlivosti 0,77–0,98). Tento jev bylo možno přisoudit zejména snížení incidence cévní mozkové příhody. Léčba losartanem snižovala v porovnání s atenololem riziko cévní mozkové příhody o 25 % (p = 0,001 95% interval spolehlivosti 0,63–0,89). Počty kardiovaskulárních úmrtí a infarktů myokardu nebyly mezi léčenými skupinami významně odlišné.

Rasa

Ve studii LIFE černošští pacienti (6 % celkového počtu) léčení losartanem (n = 270) měli vyšší riziko, že budou stiženi primárním kombinovaným kritériem účinnosti, tj. kardiovaskulární příhodou (např. infarktem myokardu, kardiovaskulární smrtí a cévní mozkovou příhodou) a zejména mrtvicí, než černošští pacienti léčení atenololem (n = 263). Výsledky pozorované u losartanu v porovnání s atenololem ve studii LIFE týkající se kardiovaskulární morbidity/mortality se proto nevztahují na černošské pacienty s hypertenzí a hypertrofií levé komory.

Studie RENAAL

Studie „Reduction of Endpoints in NIDDM with the Angiotensin II Receptor Antagonist Losartan“ (RENAAL) byla kontrolovanou klinickou studií provedenou v celém světě na 1 513 pacientech s diabetem typu 2 s proteinurií a s hypertenzí nebo bez ní. 751 pacientů bylo léčeno losartanem.

Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinky draselné soli losartanu přesahující přínosy snížení krevního tlaku.

Pacienti s proteinurií a sérovým kreatininem 1,3–3,0 mg/dl byli randomizováni do skupiny léčené losartanem v dávce 50 mg jednou denně, v případě potřeby titrované, k dosažení odpovědi krevního tlaku, nebo do skupiny léčené placebem na pozadí konvenční antihypertenzní terapie s vyloučením ACE inhibitorů a antagonistů angiotensinu II.

Zkoušející byli instruováni tak, aby titrovali hodnocenou medikaci na 100 mg denně podle potřeby; 72 % pacientů užívalo dávku 100 mg denně po většinu doby. V obou skupinách byla jako doplňková léčba v závislosti na požadavcích povolena další antihypertenziva (diuretika, antagonisté vápníku, blokátory alfa a beta receptorů a rovněž centrálně působící antihypertenziva). Pacienti byly sledováni po dobu až 4,6 roku (v průměru 3,4 roku).

Primárním kritériem účinnosti ve studii bylo kombinované kritérium účinnosti skládající se z dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu terminálního selhání ledvin (potřeba dialýzy nebo transplantace) nebo smrti.

Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 příhod) ve srovnání s placebem (359 příhod) vedla k 16,1% snížení rizika (p = 0,022) u pacientů, kteří dosáhli primárního kombinovaného hodnoceného parametru. Pokud se týče následujících jednotlivých a kombinovaných složek primárního hodnoceného parametru, výsledky také ukázaly významné snížení rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu (p = 0,006); 28,6% snížení rizika terminálního selhání ledvin (p = 0,002); 19,9% snížení rizika terminálního selhání ledvin nebo smrti (p = 0,009); 21,0% snížení rizika zdvojnásobení sérového kreatininu nebo terminálního selhání ledvin (p = 0,01).

Incidence smrti ze všech příčin se mezi oběma léčenými skupinami statisticky významně nelišila.

V této studii byl losartan celkově dobře snášen, jak dokazuje podobná incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích účinků ve srovnání s placebem.

Studie ELITE I a ELITE II

Ve studii ELITE trvající více než 48 týdnů a provedené na 722 pacientech se srdečním selháním (třídaNYHA II–IV) nebyl pozorován žádný rozdíl mezi pacienty léčenými losartanem a pacienty léčenýmikaptoprilem, pokud jde o primární kritérium účinnosti spočívající v dlouhodobé změně renálníchfunkcí. Zjištění vyplývající ze studie ELITE, totiž že v porovnání s kaptoprilem losartan snižoval riziko mortality, nebylo následnou studií ELITE II, která je popsána dále, potvrzeno.

Ve studii ELITE II byl losartan v dávce 50 mg jednou denně (zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na25 mg, poté na 50 mg jednou denně) porovnáván s kaptoprilem v dávce 50 mg třikrát denně(zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg a poté na 50 mg třikrát denně). Primárním kritériemúčinnosti u této prospektivní studie byla mortalita ze všech příčin.

V této studii bylo sledováno 3 152 pacientů se srdečním selháním (třída NYHA II–IV) po dobu téměř dvou let (medián: 1,5 roku) s cílem stanovit, zda je losartan lepší než kaptopril při snižování mortality ze všech příčin. Primární kritérium účinnosti nevykázalo ve snižování mortality ze všech příčin žádný statisticky významný rozdíl mezi losartanem a kaptoprilem.

V obou komparátorem kontrolovaných (nikoli placebem kontrolovaných) klinických studiích provedených na pacientech se srdečním selháním byla snášenlivost losartanu lepší než snášenlivost kaptoprilu, měřeno na základě významně nižší míry ukončení léčby kvůli nežádoucím účinkům a významně nižší frekvenci kašle.

U malé podskupiny (22 % všech pacientů se srdečním selháním) užívající betablokátory při zahájení bylo ve studii ELITE II pozorováno zvýšení mortality.

Pediatrická hypertenze

Antihypertenzní účinek losartanu byl stanoven v klinickém hodnocení zahrnujícím 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku od 6 do 16 let s tělesnou hmotností > 20 kg a glomerulární filtrací > 30 ml/min/1,73 m

2. Pacienti s hmotností > 20 kg až < 50 kg dostávali buď 2,5, 25 nebo 50 mg losartanu

denně a pacienti s hmotností > 50 kg dostávali buď 5, 50 nebo 100 mg losartanu denně. Na konci třítýdenního období snížilo podávání losartanu jednou denně minimální krevní tlak způsobem závislým na dávce.

Celkově zde byla pozorována odpověď závislá na dávce. Vztah závislosti odpovědi na dávce byl velmi zřetelný ve skupině léčené nízkou dávkou v porovnání se skupinou léčenou střední dávkou (období I: -6,2 mmHg vs. -11,65 mmHg), nicméně byl oslaben při porovnání skupiny léčené střední dávkou se skupinou léčenou vysokou dávkou (období I: -11,65 mmHg vs. -12,21 mmHg). Nezdá se, že by nejnižší studované dávky 2,5 mg a 5 mg, což odpovídá průměrné denní dávce 0,07 mg/kg, poskytovaly konzistentní antihypertenzní účinek.

Tyto výsledky byly potvrzeny během období II studie, kdy pacienti byli po třech týdnech léčby randomizováni do skupin pokračujících v léčbě losartanem nebo placebem. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku v porovnání s placebem byl největší u skupiny léčené střední dávkou (6,70 mm Hg u střední dávky vs. 5,38 mmHg u vysoké dávky). Vzestup minimálního diastolického krevního tlaku byl však v každé skupině u pacientů léčených placebem a u pacientů pokračujících v léčbě losartanem v nejnižší dávce stejný, což znovu naznačuje, že nejnižší dávka v žádné skupině nemá významný antihypertenzní účinek.

Dlouhodobé účinky losartanu na růst, pubertu a celkový vývoj nebyly studovány. Dlouhodobá účinnost antihypertenzní léčby losartanem v dětství na snižování kardiovaskulární morbidity a mortality rovněž nebyla stanovena.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se losartan dobře vstřebává a podstupuje metabolizmus prvního průchodu játry, přičemž se vytváří aktivní karboxylový metabolit a další neaktivní metabolity. Systémová biologická dostupnost losartanu v tabletách je asi 33 %. Průměrné hodnoty maximálních koncentrací losartanu se dosáhne během jedné hodiny a jeho účinného metabolitu během 3 - 4 hodin.

Distribuce

Jak losartan, tak jeho aktivní metabolit, jsou z ≥ 99 % vázány na bílkoviny plazmy, především na albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů.

Biotransformace

Asi 14 % intravenózně či perorálně podané dávky losartanu se přeměňuje na aktivní metabolit. Po perorálním a intravenózním podání draselné soli losartanu značeného C14 je oběh radioaktivity v plazmě přisuzován především losartanu a jeho aktivnímu metabolitu. Asi u 1 % sledovaných jedinců byla zjištěna minimální přeměna losartanu na aktivní metabolit.

Kromě aktivního metabolitu se tvoří i neaktivní metabolity.

Eliminace

Plazmatická clearance losartanu je asi 600 ml/min a jeho aktivního metabolitu 50 ml/min. Renální clearance losartanu je asi 74 ml/min a jeho aktivního metabolitu 26 ml/min. Při perorálním podávání losartanu se přibližně 4 % dávky vyloučí v nezměněné podobě močí a asi 6 % dávky se vyloučí močí v podobě aktivního metabolitu. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu je v rozmezí dávek až do 200 mg draselné soli losartanu, podané perorálně, lineární.

Po perorálním podání klesá plazmatická koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu

polyexponenciálně s konečným poločasem asi 2 hodiny (losartan), respektive 6–9 hodin (aktivnímetabolit). Při podávání dávky 100 mg 1x denně se losartan ani jeho aktivní metabolit v plazměvýznamně nehromadí.

Losartan a jeho metabolity jsou vylučovány jak močí, tak žlučí. Po perorální/intravenózní dávce losartanu značeného C14 člověku se okolo 35 %/43 % radioaktivity objeví v moči a 58 %/50 % ve stolici.

Individuální rozdíly u pacientů

U starších hypertenzních pacientů nejsou plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu zásadně odlišné od plazmatických koncentrací losartanu a jeho metabolitů pozorovaných u mladých hypertonických pacientů.

U žen hypertoniček byly plazmatické hladiny losartanu až dvakrát vyšší než u mužů hypertoniků, zatímco plazmatické hladiny aktivního metabolitu se mezi ženami a muži nelišily.

U pacientů s mírnou až středně závažnou alkoholovou jaterní cirhózou byly plazmatické hladiny losartanu a jeho aktivního metabolitu po perorálním podání 5krát, respektive 1,7krát vyšší, než u mladých mužských dobrovolníků (viz body 4.2 a 4.4).

Plazmatické koncentrace losartanu nejsou u pacientů s clearance kreatininu nad 10 ml/min změněny. V porovnání s pacienty s normálními renálními funkcemi je u pacientů na hemodialýze/dialýze AUC losartanu asi 2krát větší.

Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu nejsou u pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů na hemodialýze změněny.

Ani losartan ani aktivní metabolit nelze hemodialýzou odstranit.

Farmakokinetika u pediatrických pacientů

Farmakokinetika losartanu byla studována na 50 hypertenzních pediatrických pacientech starších než 1 měsíc a mladších než 16 let po perorálním podávání přibližně 0,54 až 0,77 mg/kg losartanu (průměrná hodnota dávek) jednou denně.

Výsledky ukázaly, že aktivní metabolit se z losartanu vytváří u všech věkových skupin. Výsledky ukázaly zhruba podobné farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u dětí do 1 roku věku a batolat, předškolních dětí, dětí školního věku a dospívajících. Farmakokinetické parametry metabolitu se mezi věkovými skupinami lišily větší měrou. Při porovnávání předškolních dětí s dospívajícími byly tyto rozdíly statisticky významné. Expozice u kojenců/batolat byla srovnatelně vysoká.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neodhalují žádná specifická rizika pro lidi na základě konvenčních studií obecné farmakologie, genotoxicity a kancerogenního potenciálu. Ve studiích toxicity po opakovaném podání způsobilo podávání losartanu snížení parametrů červených krvinek (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit), vzestup močovinového dusíku v séru a příležitostná zvýšení sérového kreatininu, snížení hmotnosti srdce (bez histologického korelátu) a gastrointestinální změny (slizniční léze, vředy, eroze, hemoragie). Stejně jako jiné látky, které přímo ovlivňují renin-angiotensinový systém, bylo u losartanu ukázáno, že indukuje nepříznivé účinky na pozdní vývoj plodu, což vede ke smrti plodu a malformacím.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro tablety:

mikrokrystalická celulosa,

monohydrát laktózy,

předbobtnalý kukuřičný škrob,

sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A),

magnesium-stearát,

Potahová vrstva:

Potahová soustava Opadry bílá 20A18334 složená z:

hyprolosa (E463),

hypromelosa (E464),

oxid titaničitý (E171)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a velikost balení

PVC/PE/PVDC bílý matný/Al blistr, krabička.

Velikost balení: 30 tablet.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku <a pro zacházení s ním>

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Valeant Czech Pharma s.r.o.

Truhlářská 1104/13, 1103/15

110 00 Praha 1

Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Nopretens 12,5: 58/690/07-C

Nopretens 25: 58/691/07-C

Nopretens 50: 58/692/07-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

14.11.2007

10.

DATUM REVIZE TEXTU

4.1.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

NOPRETENS 12,5 NOPRETENS 25 NOPRETENS 50 Potahované tablety Losartanum kalicum 2. OBSAH

LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje losartanum kalicum 12,5 (25, 50) mg. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pro další údaje čtěte příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 potahovaných tablet 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ Perorální podání Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6. ZVLÁŠTNÍ

UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Valeant Czech Pharma s.r.o.

Truhlářská 1104/13, 1103/15

110 00 Praha 1

Česká republika 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg. č.: Nopretens 12,5: 58/690/07-C Nopretens 25: 58/691/07-C Nopretens 50: 58/692/07-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č. š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD

K

POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU nopretens 12,5 nopretens 25 nopretens 50

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

NOPRETENS 12,5 NOPRETENS 25 NOPRETENS 50 Potahované tablety Losartanum kalicum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Valeant Czech Pharma s.r.o. 3. POUŽITELNOST EXP 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š. 5. JINÉ