Příloha č. 1 ke sdělení sp.zn.sukls261871/2012

Příbalová informace: informace pro pacienta

Mivacron, injekční roztok

(Mivacurii chloridum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. - Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. - Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo zdravotní sestry. - Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by

jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo

zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci 1.

Co je přípravek Mivacron a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Mivacron užívat

3.

Jak se přípravek Mivacron užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Mivacron uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je přípravek Mivacron a k čemu se používá

Přípravek Mivacron patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných myorelaxancia (svalová relaxancia). Používá se u dospělých, dětí a kojenců ve věku od 2 měsíců: - jako součást celkové anestezie k uvolnění kosterního svalstva v průběhu chirurgických

zákroků

- k usnadnění tracheální intubace (zavedení rourky do dýchací trubice), která slouží

k udržení volných dýchacích cest a k usnadnění umělého dýchání.

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Mivacron užívat

Přípravek Mivacron Vám nesmí být podán: -

jestliže jste alergický(á) na mivakurium nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6).

-

jestliže víte, že jste homozygotním nositelem(nositelkou) atypického genu plazmatické cholinesterázy

Upozornění a opatření Před podáním přípravku Mivacron sdělte svému lékaři pokud: - trpíte onemocněním nazývaným myasthenia gravis (projevující se výraznou svalovou

slabostí)

- trpíte jiným neuromuskulárním (týkající se nervů a svalů) onemocněním nebo kachexií - máte popáleniny, které vyžadují léčbu - jste někdy měl(a) alergickou reakci na jakýkoli lék ze skupiny svalových relaxancií, který

Vám byl podán v průběhu operačního zákroku.

Před podáním přípravku Mivacron se poraďte se svým lékařem pokud máte nebo jste někdy měli některé z následujících onemocnění: - tetanus - těžké nebo dlouhodobé infekce jako je tuberkulóza (TBC) - průduškové astma - jakékoli dlouhodobé onemocnění, po kterém jste velmi zesláblý(á) - rakovina - chudokrevnost (anemie) - podvýživa (malnutrice) - snížená činnost štítné žlázy - onemocnění srdce - žaludeční vředy - popáleniny - onemocnění jater nebo ledvin Prosím, rovněž informujte svého lékaře pokud jste těhotná nebo v období šestinedělí. Další léčivé přípravky a Mivacron Informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Toto se týká i léků dostupných bez lékařského předpisu a rostlinných přípravků. Důvodem je, že některé léky mohou ovlivnit to, jak přípravek Mivacron působí nebo mohou vyvolat nežádoucí účinky. Svého lékaře informujte zejména pokud užíváte některé z následujících léků: -

anestetika (užívají se ke znecitlivění a snížení vnímání bolesti během chirurgických zákroků)

-

antibiotika (užívají se k léčbě infekcí)

-

antiarytmika (užívají se k léčbě poruch srdečního rytmu)

-

léky užívané k léčbě vysokého krevního tlaku

-

diuretika, např. furosemid (užívají se k odvodnění organismu)

-

antirevmatika (užívají se k léčbě zánětů kloubů), např. chlorochin, D-penicilamin

-

steroidy

-

léky užívané k léčbě záchvatů (epilepsie), např. fenytoin

-

léky užívané k léčbě psychických poruch, např. lithium, inhibitory monoaminoxidázy (IMAO), chlorpromazin (může se užívat i k léčbě nevolnosti)

-

léky obsahující hořčík

Těhotenství a kojení Pokud jste těhotná, plánujete otěhotnět nebo se domníváte, že můžete být těhotná nebo pokud kojíte, poraďte se se svým lékařem dříve, než Vám bude tento přípravek podán. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Řídit a obsluhovat stroje může být krátce po podstoupení operace nebezpečné. Lékař Vám řekne, jak dlouho máte vyčkat, než znovu budete moci řídit nebo obsluhovat stroje. 3.

Jak se přípravek Mivacron užívá

Neočekává se od Vás, že si budete tento lék podávat sám(sama). Vždy Vám bude podáván pod dohledem zkušeného lékaře. Přípravek Mivacron Vám může být podán: -

formou jednorázové injekce do žíly

-

formou kontinuální (nepřetržité) infuze do žíly. Tímto způsobem je Vám léčivo podáváno pomalu po delší časové období.

Lékař rozhodne jakým způsobem a v jaké dávce Vám bude přípravek podán. Způsob podání a dávka závisí na: -

Vaší tělesné hmotnosti

-

požadovaném rozsahu a délce trvání uvolnění svalstva

-

Vaší očekávané odpovědi na léčbu.

4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Alergické reakce (mohou se vyskytnout u méně než 1 člověka z 10 000) Jestliže se u Vás objeví alergická reakce, sdělte to okamžitě svému lékaři nebo zdravotní sestře. Příznaky alergické reakce mohou zahrnovat: -

náhlou dušnost, bolest nebo tíži na hrudi

-

otoky očních víček, tváří, rtů, úst nebo jazyka

-

vyrážka s puchýřky nebo kopřivka kdekoli na těle

-

mdloba

Velmi časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u více než 1 člověka z 10) -

zrudnutí kůže

Méně časté nežádoucí účinky (mohou se vyskytnout u méně než 1 člověka ze 100) -

zrychlená srdeční činnost

-

snížení krevního tlaku

-

sípání nebo kašel

-

vyrážka

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 5.

Jak přípravek Mivacron uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a ampulce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Přípravek uchovávejte při teplotě do 25 °C, vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.

Obsah balení a další informace

Co přípravek Mivacron obsahuje - Léčivou látkou je mivacurii chloridum. - Pomocnými látkami jsou roztok kyseliny chlorovodíkové a voda na injekci. Jak přípravek Mivacron vypadá a co obsahuje toto balení Mivacron je čirý, bezbarvý, nejvýše slabě nažloutlý roztok prakticky prostý částic. Mivacron je dodáván v odlamovacích ampulích z bezbarvého skla. Jednotlivá balení obsahují 5 ampulí po 5 ml nebo 5 ampulí po 10 ml. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Držitel rozhodnutí o registraci The Wellcome Foundation Ltd., 980 Great West Road, Brentford, Middlesex, TW8 9GS, Velká Británie Výrobce GlaxoSmithKline Manufacturing S.p.A., San Polo di Torrile, Parma, Itálie GlaxoSmithKline Pharmaceuticals S.A., Poznaň, Polsko Vysvětlení cizojazyčných údajů na obalech: Mivacurium chloride = Mivacron chloride = mivakurium-chlorid ampoules = ampule For i.v. injection = k intravenózní injekci Protect from light = chraňte před světlem BN = číslo šarže EXP = použitelné do Tato příbalová informace byla naposledy revidována : 7.12.2012 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky: Protože přípravek neobsahuje žádnou antimikrobiální konzervační přísadu, je nutné injekce používat za přísně aseptických podmínek a ředění provádět bezprostředně před použitím. Nespotřebované zbytky roztoku v otevřených ampulkách je třeba zlikvidovat. Roztok mivakuria je kyselý (s hodnotou pH přibližně 4,5) a nesmí se mísit ve stejné injekční stříkačce ani podávat stejnou jehlou současně se silně alkalickými roztoky (například roztoky barbiturátů). Bylo prokázáno, že mivakurium je kompatibilní s některými běžně perioperačně používanými léčivy podávanými ve formě kyselých roztoků, např. fentanylem, alfentanilem, sufentanilem, droperidolem a midazolamem. Pokud se používá stejná zavedená jehla nebo kanyla k podávání mivakuria i pro jiná anestetika, jejichž kompatibilita nebyla doložena, doporučuje se po každém podání léčiva kanylu propláchnout fyziologickým roztokem. Injekce Mivacron jsou kompatibilní s těmito infuzními roztoky: - infuzní roztok chloridu sodného (0,9%); - infuzní roztok glukózy (5%); - infuzní roztok chloridu sodného (0,18%) a glukózy (4%); - infuzní roztok Ringerova laktátu.

Příloha č. 2 ke sdělení sp.zn.sukls261871/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Mivacron injekční roztok 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Mivacurii chloridum 2,14 mg, což odpovídá mivacurium 2 mg v 1 ml roztoku. 3. LÉKOVÁ FORMA Injekční roztok Popis přípravku: čirý, bezbarvý, nejvýše slabě nažloutlý roztok prakticky prostý částic 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace

Mivacron se používá jako součást celkové anestezie k relaxaci kosterního svalstva a usnadnění tracheální intubace a mechanické ventilace u dospělých, dětí a kojenců ve věku od 2 měsíců. 4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování ve formě injekce u dospělých pacientů Mivakurium se podává intravenózní injekcí. Průměrná dávka potřebná k dosažení 95% potlačení záškubu m. adductor pollicis jako reakce na stimulaci ulnárního nervu (ED95) u dospělých osob, jimž byla podána celková anestezie, je 0,07 mg/kg (rozmezí 0,06 až 0,09 mg/kg). Pro tracheální intubaci jsou doporučena tato dávkování: I. Dávka 0,2 mg/kg podaná během 30 sekund navodí dobré až vynikající podmínky pro

tracheální intubaci za 2 až 2,5 minuty.

II. Dávka 0,25 mg/kg podaná v dílčích dávkách (0,15 mg/kg a po 30 sekundách 0,1 mg/kg)

navodí dobré až vynikající podmínky pro tracheální intubaci za 1,5 až 2 minuty po ukončení aplikace první dávky.

Doporučená počáteční dávka podávaná ve formě bolusu dospělým pacientům je 0,07 až 0,25 mg/kg. Trvání neuromuskulární blokády závisí na dávce dávky 0,07 0,15 0,20 a 0,25 mg/kg způsobují klinicky účinnou blokádu na dobu přibližně 13, 16, 20 a 23 minut. Dávky do 0,15 mg/kg se aplikují po dobu 5 až 15 sekund. Vyšší dávky by měly být aplikovány po dobu 30 sekund, aby se snížila na minimum možnost výskytu nežádoucích kardiovaskulárních účinků. Úplnou blokádu lze prodloužit podáváním udržovací dávky mivakuria. Dávka 0,1 mg/kg podaná během celkové anestezie prodlouží klinicky účinnou blokádu vždy přibližně o 15 minut. Opakované dávky nevedou ke kumulaci účinku neuromuskulární blokády. Neuromuskulární blokáda vyvolaná mivakuriem je potencována anestezií navozenou isofluranem nebo enfluranem. Jestliže je při anestezii vedené isofluranem nebo enfluranem dosaženo rovnovážného stavu, měla by být doporučená úvodní dávka mivakuria snížena až o 25 %. Zdá se, že halothan má na účinek mivakuria pouze minimální potencující vliv a nejspíše není třeba dávku mivakuria snižovat. Spontánního zotavení je dosaženo přibližně během 15 min, a to nezávisle na velikosti podané dávky.

Neuromuskulární blokádu navozenou mivakuriem lze zrušit standardními dávkami inhibitorů cholinesterázy. Protože však spontánní zotavení po podání mivakuria probíhá rychle, není zrušení neuromuskulární blokády obvykle zapotřebí, neboť doba potřebná k zotavení se tím zkrátí o pouhých 5 až 6 minut. Dávkování infuzí u dospělých pacientů K udržení neuromuskulární blokády lze použít kontinuální infuzi mivakuria. Při časných projevech spontánního zotavení po podání úvodní dávky mivakuria se doporučuje podávat infuzi rychlostí 8 až 10 μg/kg/min (0,5 až 0,6 mg/kg/h). Počáteční rychlost infuze je třeba upravit podle odpovědi pacienta na stimulaci periferního nervu a podle klinických kritérií. Rychlost infuze je nutné upravovat přibližně po 1 μg/kg/min (0,06 mg/kg/h). Obecně platí, že před každou změnou je nutné danou rychlost infuze zachovat alespoň po dobu 3 minut. Průměrně infuze o rychlosti 6 až 7 μg/kg/min u dospělých pacientů v intravenózní anestezii udrží dlouhodobě 89 až 99% neuromuskulární blokádu. Během rovnovážného stavu anestezie isofluranem nebo enfluranem je nutné zvážit možnost snížení rychlosti infuze mivakuria až o 40 %. Klinická studie prokázala, že během anestezie sevofluranem je nutné snížit rychlost infuze mivakuria až o 50%. Při podání halothanu může být vyžadována menší redukce rychlosti infuze mivakuria. Spontánní zotavení po infuzi mivakuria nezávisí na délce infuze a je srovnatelné se zotavením po jednotlivé injekční dávce. V souvislosti s kontinuální infuzí mivakuria nebyla pozorována tachyfylaxe ani kumulativní neuromuskulární blokáda. Injekce Mivacron (2 mg/ml) lze používat k infuzi v neředěné formě. Injekce Mivacron jsou kompatibilní s těmito infuzními roztoky: - infuzní roztok 0,9% chloridu sodného; - infuzní roztok 5% glukózy; - infuzní roztok 0,18% chloridu sodného a 4% glukózy; - infuzní roztok Ringerova laktátu. Dávkování u dětí ve věku od 7 měsíců do 12 let Ve srovnání s dospělými je podávání mivakuria dětem ve věku od 7 měsíců do 12 let charakterizováno vyšší hodnotou ED95 (přibližně 0,1 mg/kg), rychlejším nástupem účinku, kratším klinickým trváním účinku a rychlejším spontánním zotavením. Doporučená úvodní dávka pro děti ve věku od 7 měsíců do 12 let je 0,1 až 0,2 mg/kg formou bolusu, podaného po dobu 5 až 15 sekund. Podání dávky 0,2 mg/kg během vyvážené intravenózní nebo halothanové anestezie vyvolá klinicky účinnou blokádu po dobu v průměru 9 minut. Pro tracheální intubaci dětí ve věku od 7 měsíců do 12 let se doporučuje dávka 0,2 mg/kg. Maximální blokády je dosaženo přibližně do 2 minut po aplikaci této dávky v té době by měla být intubace snadno proveditelná. U dětí je obvykle třeba podávat udržovací dávky častěji než u dospělých. Dostupné údaje naznačují, že udržovací dávka 0,1 mg/kg zajistí dostatečně klinicky účinnou neuromuskulární blokádu na dalších přibližně 6 až 9 minut během intravenózní nebo halothanové anestezie. Dávkování infuzí: děti zpravidla potřebují vyšší rychlost infuze než dospělí. Během halothanové anestezie u dětí ve věku od 7 do 23 měsíců je k udržení 89% až 99% neuromuskulární blokády potřebná rychlost infuze přibližně 11 μg/kg/min (přibližně 0,7 mg/kg/h) [s rozmezím 3 až 26 μg/kg/min (přibližně 0,2 až 1,6 mg/kg/h)]. Během halothanové nebo intravenózní anestezie u dětí ve věku od 2 do 12 let je k udržení 89% až 99% neuromuskulární blokády potřebná rychlost infuze přibližně 13 až 14 μg/kg/min (přibližně 0,8 mg/kg/h) [s rozmezím 5 až 31 μg/kg/min (přibližně 0,3 až 1,9 mg/kg/h)].

Neuromuskulární blokáda vyvolaná mivakuriem je potencovaná inhalačními anestetiky. Klinická studie prokázala, že u dětí ve věku od 2 do 12 let by měla být během anestezie sevofluranem rychlost infuze mivakuria snížena až o 70 %. Od začátku do úplného spontánního zotavení je potřeba přibližně 10 minut. Dávkování u dětí ve věku od 2 do 6 měsíců Mivakurium má u dětí ve věku od 2 do 6 měsíců podobnou hodnotu ED95 jako u dospělých (přibližně 0,07 mg/kg), ale rychlejší nástup účinku, kratší klinické trvání účinku a rychlejší spontánní zotavení než u dospělých. Doporučená úvodní dávka pro děti ve věku od 2 do 6 měsíců je 0,1 až 0,15 mg/kg formou bolusu, podaného po dobu 5 až 15 sekund. Během vyvážené halothanové anestezie působí dávka 0,15 mg/kg klinicky účinnou blokádu na dobu 9 minut. Pro tracheální intubaci dětí ve věku od 2 do 6 měsíců se doporučuje dávka 0,15 mg/kg. Maximální blokády se dosáhne přibližně do 1,4 minuty po aplikaci této dávky v té době by měla být intubace snadno proveditelná. U dětí ve věku od 2 do 6 měsíců je obvykle třeba podávat udržovací dávky častěji než u dospělých. Dostupné údaje ukazují, že během halothanové anestezie udržovací dávka 0,1 mg/kg zajistí dostatečně klinicky účinnou neuromuskulární blokádu na dalších přibližně 7 minut. Dávkování infuzí: Děti ve věku od 2 do 6 měsíců zpravidla potřebují vyšší rychlost infuze než dospělí. Během halothanové anestezie u dětí ve věku od 2 do 6 měsíců je k udržení 89% až 99% neuromuskulární blokády potřebná rychlost infuze přibližně 11 μg/kg/min (přibližně 0,7 mg/kg/h) [s rozmezím 4 až 24 μg/kg/min (přibližně 0,2 až 1,5 mg/kg/h)]. Od začátku do úplného spontánního zotavení je potřeba přibližně 10 minut. Dávkování u novorozenců a kojenců ve věku do 2 měsíců Bezpečnost a účinnost mivakuria u novorozenců a kojenců mladších než 2 měsíce nebyla dosud stanovena. Nelze dát žádné doporučení týkající se dávkování. Dávkování u starších osob Je-li starším pacientům podána jednorázová dávka mivakuria ve formě bolusu, je doba nástupu účinku, délka trvání účinku a čas potřebný k zotavení o 20 až 30 % delší ve srovnání s mladšími pacienty. Starší pacienti mohou vyžadovat nižší nebo méně časté udržovací dávky. U starších pacientů může být též vyžadována nižší infuzní rychlost. Dávkování u pacientů s kardiovaskulárním onemocněním U pacientů s klinicky významným kardiovaskulárním onemocněním by měla být počáteční dávka mivakuria podána po dobu 60 sekund. Tímto způsobem bylo pacientům v kardiovaskulární chirurgii mivakurium aplikováno s minimálním hemodynamickým účinkem. Dávkování u pacientů s poruchou funkce ledvin U pacientů s terminálním selháním ledvin vyvolá dávka mivakuria 0,15 mg/kg klinicky efektivní blokádu trvající přibližně 1,5x déle než u pacientů s normální funkcí ledvin. Proto by měla být dávka upravena podle individuální klinické odpovědi. K prodloužené nebo zesílené neuromuskulární blokádě může dojít též u pacientů s akutním nebo chronickým renálním selháním v důsledku snížených hladin plazmatické cholinesterázy (viz bod 4.4). Dávkování u pacientů s poruchou jaterních funkcí U pacientů s terminálním selháním funkce jater je klinicky účinná blokáda vyvolaná dávkou 0,15mg/kg přibližně třikrát delší než u pacientů s normální funkcí jater. Souvisí to s výrazně

sníženou aktivitou plazmatické cholinesterázy u těchto pacientů. Proto musí být dávka upravena podle individuální klinické odpovědi. Dávkování u pacientů se sníženou aktivitou plazmatické cholinesterázy Mivakurium se metabolizuje plazmatickou cholinesterázou. Aktivita plazmatické cholinesterázy může být snížena při genetických abnormalitách plazmatické cholinesterázy (např. u heterozygotních nebo homozygotních pacientů s atypickým genem pro plazmatickou cholinesterázu) nebo při různých patologických stavech (viz bod 4.4) nebo při podávání některých léků (viz bod 4.5) U pacientů se sníženou aktivitou plazmatické cholinesterázy je nutné mít na zřeteli možnost prodloužené neuromuskulární blokády. Mírné snížení (tj. do 20 % pod dolní hranici normálního rozmezí) nemá klinicky významný vliv na délku blokády (viz body 4.3 a 4.4). Dávkování u obézních pacientů U obézních pacientů vážících nejméně o 30 % více než je ideální hmotnost v poměru k výšce, je nutné počáteční dávku mivakuria vypočítat podle ideální, nikoli skutečné tělesné hmotnosti. Monitorování Během podání mivakuria je doporučeno, stejně jako u jiných léčiv vyvolávajících neuromuskulární blokádu, monitorovat neuromuskulární funkce, aby mohlo být dávkování individuálně upraveno. Při nástupu účinku mivakuria není pozorován významný pokles při stimulaci technikou train-of-four (TOF). Většinou je možné provést tracheální intubaci ještě před úplným vymizením odpovědi m. adductor pollicis na stimulaci TOF. 4.3. Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. Přípravek je kontraindikován také u pacientů, o nichž je známo, že jsou homozygotními nositeli atypického genu plazmatické cholinesterázy (viz bod 4.4). 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití Mivakurium (stejně jako všechny ostatní léčiva pro neuromuskulární blokádu) paralyzuje svaly respiračního traktu i ostatní kosterní svaly, ale nemá žádný účinek na vědomí. Mivakurium smí být podáváno pouze zkušeným anesteziologem nebo osobou pod jeho přímým dohledem k dispozici musí být příslušné vybavení pro endotracheální intubaci a řízenou ventilaci. K prodloužené a zvýrazněné neuromuskulární blokádě po podání mivakuria může dojít sekundárně v důsledku snížené aktivity plazmatické cholinesterázy při následujících stavech:

jako fyziologická odchylka v těhotenství a šestinedělí (viz bod 4.6) genetické změny plazmatické cholinesterázy (viz níže a v bodu 4.3) těžký generalizovaný tetanus, tuberkulóza a další těžké nebo chronické infekce chronické zneschopňující onemocnění, malignita, chronická anémie a malnutrice myxedém a kolagenózy dekompenzované srdeční onemocnění peptický vřed popáleniny (viz níže) terminální jaterní selhání (viz bod 4.2) akutní, chronické a terminální renální selhání (viz bod 4.2) iatrogenní příčiny: po výměně plazmy, po plazmaferéze, kardiopulmonárním by-passu a v

důsledku současně podávané terapie (viz bod 4.5)

Právě tak jako v případě suxamethonia/sukcinylcholinu jsou homozygotní pacienti s atypickým genem pro plazmatickou cholinesterázu (1 z 2500 pacientů) velmi citliví na neuromuskulární blokádu vyvolanou mivakuriem. U tří takových dospělých pacientů vyvolala malá dávka mivakuria 0,03 mg/kg (přibližně ED10-20 u genotypicky normálních pacientů) úplnou neuromuskulární blokádu po dobu 26 až 128 min. U heterozygotních pacientů s atypickým genem pro plazmatickou cholinesterázu je klinicky účinná délka blokády, vyvolaná dávkou mivakuria 0,15 mg/kg, přibližně o 10 min delší než u kontrolních pacientů. Jakmile začalo probíhat spontánní zotavení, byla u těchto pacientů neuromuskulární blokáda zrušena obvyklými dávkami neostigminu. U pacientů s popáleninami může dojít k rozvoji rezistence na nedepolarizující neuromuskulární blokátory a tito pacienti pak mohou potřebovat vyšší dávky. Přesto mohou zároveň vykazovat sníženou aktivitu plazmatické cholinesterázy, což naopak vyžaduje snížení dávky. Proto je nutné pacientům s popáleninami podat zkušební dávku mivakuria 0,015 až 0,020 mg/kg a další dávkování upravit podle výsledků monitorování blokády neurostimulátorem. Mivakurium je nutné podávat opatrně pacientům s anamnézou zvýšené citlivosti na účinky histaminu, např. pacientům s astmatem. Pokud se mivakurium aplikuje v této skupině pacientů, musí jeho aplikace trvat 60 sekund. Také u pacientů, u nichž je nebezpečí poklesu arteriálního tlaku, např. u pacientů s hypovolémií, by měla aplikace mivakuria trvat 60 sekund. Podává-li se mivakurium pacientům, u kterých se v minulosti vyskytla reakce přecitlivělosti na jiné blokátory nervosvalového přenosu, je nutná zvláštní opatrnost, protože mezi blokátory nervosvalového přenosu byla popsána zkřížená reaktivita ve zvýšené míře (více než 50%). Rychlé podání mivakuria v dávce 0,2 mg/kg a vyšších (3 x ED95 a více) injekcí ve formě bolusu vedlo u dospělých osob k uvolňováním histaminu. Pomalé podání dávky 0,2 mg/kg nebo rozdělené podání dávky 0,25 mg/kg (viz bod 4.2) snižuje na minimum kardiovaskulární účinek těchto dávek. V klinických studiích u dětí nedošlo při rychlém podání bolusu v dávce 0,2 mg/kg k nežádoucím kardiovaskulárním reakcím. Mivakurium podané v doporučené dávce nevyvolává významnou vagovou blokádu a nemá ganglioplegický účinek. Doporučené dávky mivakuria tedy nemají klinicky významné účinky na srdeční frekvenci a nemají vliv na bradykardii vyvolanou mnoha anestetiky nebo perioperační vagovou stimulací. Stejně jako u jiných nedepolarizujících neuromuskulárních blokátorů lze očekávat zvýšenou citlivost na mivakurium u pacientů s myasthenií gravis, s jinými formami neuromuskulárních onemocnění a u kachektických pacientů. Těžké poruchy acidobazické rovnováhy a rovnováhy elektrolytů v séru mohou zvýšit nebo snížit citlivost pacientů na mivakurium. Roztok mivakuria je kyselý (s hodnotou pH přibližně 4,5) a nesmí se mísit ve stejné injekční stříkačce ani podávat stejnou jehlou současně se silně alkalickými roztoky (například roztoky barbiturátů). Bylo prokázáno, že mivakurium je kompatibilní s perioperačně běžně užívanými léčivy ve formě kyselých roztoků, např. fentanylem, alfentanilem, sufentanilem, droperidolem a midazolamem. Pokud se používá stejná zavedená jehla nebo kanyla

k podávání mivakuria i pro jiná anestetika, jejichž kompatibilita nebyla doložena, doporučuje se po každém podání léčiva kanylu propláchnout fyziologickým roztokem. Studie u prasat náchylných k maligní hypertermii ukázaly, že mivakurium tento syndrom nevyvolává. Působení mivakuria u pacientů náchylných k maligní hypertermii dosud nebylo zkoumáno. Nejsou k dispozici žádné údaje o dlouhodobém používání mivakuria u uměle ventilovaných pacientů na jednotce intenzivní péče. Použití u novorozenců a kojenců ve věku do 2 měsíců se nedoporučuje z důvodu omezeného množství údajů (viz také bod 4.2). Zrušení neuromuskulární blokády Podobně jako u jiných léků vyvolávajících neuromuskulární blokádu by měly být antagonizující léky podány až po zjištění známek spontánního odeznívání blokády. Ke zhodnocení obnovení svalové síly je doporučeno před a po zrušení neuromuskulárního bloku použít periferní nervový stimulátor. 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Neuromuskulární blokádu vyvolanou mivakuriem může potencovat současné použití inhalačních anestetik, např. enfluranu, isofluranu, sevofluranu a halothanu. Mivakurium bylo bezpečně aplikováno po tracheální intubaci usnadněné sukcinylcholinem. Před aplikací mivakuria by měly být patrné známky odeznívání účinku sukcinylcholinu. Jako u všech nedepolarizujících neuromuskulárních blokátorů se může zvýšit stupeň a prodloužit trvání nedepolarizační neuromuskulární blokády, takže potřeba infuze může být nižší v důsledku interakce: - s antibiotiky včetně aminoglykosidů, polymyxinů, spektinomycinu, tetracyklinů, linkomycinu a klindamycinu; - s antiarytmiky: propranololem, blokátory kalciového kanálu, lidokainem, prokainamidem a chinidinem; - s diuretiky: furosemidem a snad i thiazidy, manitolem a acetazolamidem; - se solemi hořčíku; - s ketaminem; - se solemi lithia; - s ganglioplegiky: trimetafanem a hexamethoniem. Léky, které mohou snížit aktivitu plazmatické cholinesterázy, mohou také prodloužit účinek neuromuskulární blokády vyvolané mivakuriem. K těmto látkám patří antimitotické látky, inhibitory MAO, jodid ekothiofátu, pankuronium, organofosfáty, inhibitory cholinesterázy, některé hormony a bambuterol. V ojedinělých případech mohou některé léky zhoršit nebo odmaskovat latentní myasthenii gravis, nebo dokonce indukovat myastenický syndrom s případnou následnou zvýšenou citlivostí na mivakurium. K těmto přípravkům patří některá antibiotika, betablokátory (propranolol, oxprenolol), antiarytmika (prokainamid, chinidin), antirevmatika (chlorochin, D-penicilamin), trimetafan, chlorpromazin, steroidy, fenytoin a lithium. Podání kombinace nedepolarizujících léků působících neuromuskulární blokádu a mivakuria může vyvolat nadměrný stupeň neuromuskulární blokády, vyšší než by se dalo očekávat od ekvipotentní celkové dávky mivakuria. Výsledný synergický efekt léků je velmi variabilní v závislosti na užité kombinaci. K prodloužení účinku neuromuskulární blokády nedepolarizujících látek se nesmí aplikovat depolarizující myorelaxancia, jako je suxamethoniumchlorid, protože výsledkem by mohla být delší a složitá blokáda, která by se obtížně rušila inhibitory cholinesterázy.

4.6. Fertilita, těhotenství a kojení Fertilita: Studie o vlivu na fertilitu nebyly provedeny. Těhotenství: Mivakurium se nesmí používat během těhotenství, pokud očekávaný klinický přínos pro matku nepřeváží jakékoli možné riziko pro plod. Hladina plazmatické cholinesterázy během těhotenství klesá. Mivakurium bylo použito k udržení neuromuskulární blokády během císařského řezu, ale pro nižší hladinu plazmatické cholinesterázy bylo nutné snížit rychlost infuze. Další snížení rychlosti infuze při císařském řezu může být nutné po předchozí aplikaci MgSO4, a to pro potencující vliv Mg

2+.

Kojení Není známo, zda se mivakurium vylučuje do mateřského mléka. 4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Mivakurium je vždy podáváno při celkové anestézii, a proto platí obvyklá upozornění týkající se schopnosti řídit a obsluhovat stroje platná pro pacienty po celkové anestezii. 4.8. Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky seřazené dle systémově-orgánové klasifikace a frekvence jsou uvedeny níže. Frekvence nežádoucích účinků je následující: Velmi časté ≥1/10, časté ≥1/100, <1/10, méně časté ≥1/1000, <1/100, vzácné ≥1/10000, <1/1000, velmi vzácné <1/10000 včetně izolovaných hlášení. Poruchy imunitního systému Velmi vzácné: Závažné anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce. Závažné anafylaktické nebo anafylaktoidní reakce byly hlášeny u pacientů, kterým byl podáván mivakurium-chlorid v kombinaci s jedním nebo více anestetiky. Srdeční poruchy Méně časté: Přechodná tachykardie* Cévní poruchy Velmi časté: Zrudnutí* Méně časté: Hypotenze* Respirační, hrudní a mediastinální onemocnění Méně časté: Bronchospasmus Poruchy kůže a podkožní tkáně Méně časté: Erytém, kopřivka *Zrudnutí kůže, erytém, kopřivka, hypotenze, přechodná tachykardie a bronchospasmus spojené s podáním mivakuria jsou přisuzovány uvolňování histaminu. Tyto účinky jsou závislé na velikosti dávky a častěji se vyskytují po počáteční rychle podané dávce 0,2 mg/kg a vyšší. Jestliže je mivakurium-chlorid aplikován po dobu 30 až 60 sekund nebo rozdělen do dávek aplikovaných po dobu 30 sekund, jsou tyto nežádoucí účinky méně časté. 4.9. Předávkování

Známky předávkování K hlavním známkám předávkování neuromuskulárními blokátory patří dlouhodobá svalová paralýza a její důsledky. Může se však také zvýšit riziko hemodynamických nežádoucích účinků, zvláště poklesu krevního tlaku.

Postup při předávkování Až do obnovení dostatečného spontánního dýchání je nezbytné udržet průchodné dýchací cesty a zajistit řízenou ventilaci. Je zapotřebí úplná sedace, protože vědomí není ovlivněno. Jakmile se objeví známky spontánního zotavování, lze je uspíšit podáváním anticholinesteráz spolu s atropinem nebo glykopyrolátem. Kardiovaskulární podporu lze poskytnout správným polohováním pacienta a podle potřeby podáváním tekutin nebo vazopresorických přípravků. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina Myorelaxancia ATC kód M03AC10 Mivakurium je vysoce selektivní, krátkodobé, nedepolarizující svalové relaxans s rychlým zotavením. Mivakurium-chlorid je směsí tří stereoizomerů, v níž 92 až 96 % představují trans-trans a cis-trans stereoizomery. Studie u koček prokázaly, že se neliší účinek obou stereoizomerů mezi sebou ani v porovnání se směsí mivakurium-chloridu. Podle výsledků těchto studií se odhaduje, že ve srovnání s uvedenými dvěma stereoizomery způsobuje izomer cis-cis neuromuskulární blokádu z jedné desetiny. 5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Enzymatická hydrolýza plazmatickou cholinesterázou představuje primární mechanismus deaktivace mivakuria za vzniku kvarterního alkoholu a kvarterního monoesterového metabolitu. Farmakologické studie u koček a psů ukázaly, že metabolity mají nevýznamné neuromuskulární, vegetativní nebo kardiovaskulární účinky v koncentracích vyšších než byly pozorovány u člověka. Zrušení neuromuskulární blokády mivakuria závisí hlavně na hydrolýze plazmatickou pseudocholinesterázou, která je v lidské plazmě přítomna ve vysoké koncentraci. Zdá se, že mivakurium je eliminováno více cestami (např. hydrolýzou jaterními esterázami, vylučováním do žluči a vylučováním ledvinami). 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Mutagenita Mivakurium bylo hodnoceno ve čtyřech krátkodobých testech mutagenity. Mutagenita nebyla zjištěna ani v Amesově salmonelovém testu, ani v testu buněk lymfomu u myší, ani v testu s lidskými lymfocyty, ani v in vivo cytogenetickém testu v kostní dřeni potkanů. Karcinogenita Nejsou k dispozici žádné informace o případném kancerogenním účinku mivakuria. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek Roztok kyseliny chlorovodíkové Voda na injekci

6.2. Inkompatibility Roztok obsahující mivakurium je kyselý (s hodnotou pH přibližně 4,5) a nesmí se mísit ve stejné injekční stříkačce ani podávat stejnou jehlou současně s vysoce alkalickými roztoky, např. s roztoky barbiturátů. 6.3. Doba použitelnosti 18 měsíců. 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání Přípravek uchovávejte při teplotě do 25 °C, vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 °C, pokud rekonstituce/ředění (atd.) neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 6.5. Druh obalu a obsah balení

Odlamovací ampule z bezbarvého skla, plastikový přířez s přepážkami, krabička. Velikost balení 5 x 5 ml 5 x 10 ml Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Protože přípravek neobsahuje žádnou antimikrobiální konzervační přísadu, je nutné injekce používat za přísně aseptických podmínek a ředění provádět bezprostředně před použitím. Nespotřebované zbytky roztoku v otevřených ampulkách je třeba zlikvidovat. Mivakurium je kompatibilní s některými běžně perioperačně používanými léky podávanými ve formě kyselých roztoků, např. fentanylem, alfentanilem, sufentanilem, droperidolem a midazolamem. Pokud se používá stejná zavedená jehla nebo kanyla k podávání mivakuria i pro jiná anestetika, jejichž kompatibilita nebyla doložena, doporučuje se po každém podání léčiva kanylu propláchnout fyziologickým roztokem. Injekce Mivacron jsou kompatibilní s těmito infuzními roztoky: - infuzní roztok chloridu sodného (0,9%); - infuzní roztok glukózy (5%); - infuzní roztok chloridu sodného (0,18%) a glukózy (4%); - infuzní roztok Ringerova laktátu. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

The Wellcome Foundation Ltd., 980 Great West Road, Brentford, Middlesex, TW8 9GS, Velká Británie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

63/591/97-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

9. 7. 1997 / 29.7.2009 10. DATUM REVIZE TEXTU 7.12.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Mivacron Injekční roztok Mivacurii chloridum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Léčivá látka: Mivacurii chloridum 2,14 mg, což odpovídá mivacurium 2 mg, v 1 ml roztoku. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Pomocné látky: roztok kyseliny chlorovodíkové, voda na injekci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

5x 5 ml ampule 10 mg/5 ml 5x 10 ml ampule 20 mg/10 ml 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Intravenózní podání Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Přípravek má být použit okamžitě po otevření. 8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C, vnitřní obal v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem.

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Držitel rozhodnutí o registraci The Wellcome Foundation Ltd., Brentford, Middlesex, Velká Británie 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Registrační číslo: 63/591/97-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Číslo šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ Stlačte Otevřete zde Příbalová informace 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Nevyžaduje se - odůvodnění přijato MMW číslo: LPC číslo:

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU ŠTÍTEK NA AMPULI 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Mivacron Mivacurium chloride 2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

For iv injection. 3.

POUŽITELNOST

EXP 4.

ČÍSLO ŠARŽE

BN 5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

10 mg 20 mg Mivacron chloride (2 mg/ml) 5 ml 10 ml 6.

JINÉ

Protect from light