nahoru

Varianty

Kód	Náz.	Forma
0023764	POR TBL NOB 100X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0041473	POR TBL NOB 100X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0023760	POR TBL NOB 20X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0041462	POR TBL NOB 20X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0023761	POR TBL NOB 30X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0041465	POR TBL NOB 30X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0023763	POR TBL NOB 50X2.5MG	Tableta, Perorální podání
0023762	POR TBL NOB 50X2.5MG	Tableta, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak MIRIL 2,5 MG

Příbalová informace - Rp.

MIRIL 2,5 mg

MIRIL 5 mg

Ramiprilum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

• Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

• Máte-li případné další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

• Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

• Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je přípravek MIRIL a k čemu se používá

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek MIRIL užívat

3. Jak se přípravek MIRIL užívá

4. Možné nežádoucí účinky

5. Uchovávání přípravku MIRIL

6. Další informace

1. Co je MIRIL a k čemu se používá

Miril patří do skupiny léků, které se nazývají antihypertenziva. Po podání přípravku Miril dochází k rozšíření cév, snížení cévního odporu a ke snížení krevního tlaku. Pravidelná léčba přípravkem Miril vede k normalizaci krevního tlaku a snížení rizika komplikací vysokého krevního tlaku (tj. srdečního infarktu, cévní mozkové příhody a úmrtí ze srdečně - cévních příčin).

Při preventivním podávání pacientům s počínající glomerulární nefropatií (onemocnění ledvin) se snižuje míra vylučování bílkovin ledvinami. Při preventivním podávání pacientům s rozvinutou glomerulární nefropatií se snižuje rychlost přechodu do konečného stádia ledvinného selhání.

K čemu se přípravek Miril používá?

Miril se používá k léčbě vysokého krevního tlaku (hypertenze), městnavé srdeční nedostatečnosti a k léčbě pacientů, u kterých se během prvních několika dnů po akutním srdečním infarktu projevily známky srdeční nedostatečnosti.

Miril se dále preventivně podává pacientům s ischemickou chorobou srdeční, ischemickou chorobou dolních končetin, pacientům po prodělané cévní mozkové příhodě nebo pacientům s cukrovkou. U těchto pacientů Miril významně snižuje výskyt srdečního infarktu, cévní mozkové příhody a úmrtí ze srdečně -cévních příčin.

Miril užívají rovněž pacienti k tomu, aby se předešlo dalšímu zhoršení poškození funkce ledvin při glomerulární nefropatii (poškození v důsledku cukrovky nebo vysokého krevního tlaku).

Přípravek je určen dospělým pacientům.

2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek MIRIL užívat

Dříve než začnete užívat přípravek Miril, je důležité, abyste si přečetli následující část a probrali s lékařem všechny dotazy, které budete mít.

Neužívejte přípravek Miril:

Miril nesmí užívat pacienti při známé přecitlivělosti na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku nebo na jiný ACE inhibitor. Dále jej nesmí užívat pacienti, u kterých se někdy v minulosti objevil tzv. angioneurotický edém (náhle vznikající otok např. obličeje, jazyku, hrtanu, končetin), pacienti s poruchou cév zásobujících krví ledviny, pacienti se zúženou srdeční chlopní a pacienti s nízkým krevním tlakem nebo nestabilním krevním oběhem.

Přípravek nesmí být užíván v těhotenství.

Zvláštní opatrnosti při léčbě s přípravkem Miril je zapotřebí:

- u nemocných s porušenou jaterní funkcí.

Upozornění

Přípravek obsahuje laktosu. Pokud byla u vás diagnostikována nesnášenlivost některého z cukrů, informujte svého lékaře dříve než začnete přípravek užívat.

Těhotenství

Miril nesmí být užíván v těhotenství. Před zahájením léčby je třeba těhotenství vyloučit.

Kojení

Je-li léčba Mirilem nezbytná u kojících pacientek, musí kojení přerušit, aby se ramipril nedostal v mateřském mléce do dětského organismu.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů:

Snížení krevního tlaku může zhoršit schopnost soustředit se a rychle reagovat a tudíž např. i schopnost řídit motorová vozidla nebo ovládat stroje. Toto platí více při zahájení užívání přípravku Miril nebo po požití alkoholu. Činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, obsluha strojů) byste měli vykonávat jen na základě výslovného souhlasu lékaře.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Účinky Mirilu a jiných současně užívaných léků se mohou navzájem ovlivňovat. Váš lékař by proto měl být informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něj. Než začnete současně s užíváním přípravku Miril užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se se svým ošetřujícím lékařem.

K nežádoucímu zvýšení obsahu draslíku v krvi může dojít při současném užívání Mirilu a přípravků s obsahem draselných solí, diuretik (močopudných látek) zvyšujících hladinu draslíku v krvi (např. spironolaktonu) nebo heparinu (lék podávaný ke snížení srážlivosti krve).

Snížení krevního tlaku vyvolané Mirilem se může prohloubit při současném užívání diuretik, jiných antihypertenziv (léků snižujících krevní tlak) a léků, které snižují krevní tlak svým vedlejším účinkem (např. nitráty, tricyklická antidepresiva, anestetika).

Současné užívání Mirilu s allopurinolem (lék pro léčbu dny), imunosupresivy (léky potlačující imunitní reakce organismu), kortikosteroidy, prokainamidem (lék pro léčbu poruch srdečního rytmu), cytostatiky (léky pro léčbu nádorů) zvyšuje pravděpodobnost změn v krevním obraze.

Miril může zvyšovat účinek léků užívaných při léčbě cukrovky (insulinu a antidiabetik).

Soli lithia (používané při některých duševních chorobách) mohou vlivem Mirilu dosahovat zvýšené hladiny v krvi a mohou se tak prohloubit jejich nežádoucí účinky.

Účinek Mirilu může být snížen současným užíváním některých léčiv zmírňujících bolest nebo zánět (nesteroidní protizánětlivé látky, např. kyselina acetylsalicylová a indometacin).

Užívání přípravku Miril spolu s jídlem a s pitím:

Miril může zesílit účinek alkoholu.

Zvýšený příjem soli v potravě může zeslabit účinek Mirilu na snížení krevního tlaku.

3. Jak se přípravek MIRIL užívá:

Dávkování:

Dávkování je založeno na požadovaném účinku a na individuální snášenlivosti léčivého přípravku pacientem. Léčba Mirilem je obvykle dlouhodobá. Přesné dávkování a délku léčby u každého pacienta vždy určuje lékař.

Léčba vysokého krevního tlaku (hypertenze):

Obvyklá zahajovací dávka je 1 tableta Mirilu 2,5 mg 1krát denně. Tato dávka může být zvýšena v závislosti na reakci pacienta na léčbu po 2-3 týdnech až na udržovací dávku 5 mg (tj. 1 tableta Mirilu 5 mg). Maximální denní dávka je 10 mg.

Léčba městnavé srdeční nedostatečnosti:

Obvyklá počáteční dávka je půl tablety přípravku Miril 2,5 mg 1krát denně. Dávka může být zvýšena v závislosti na reakci pacienta na léčbu v intervalu 1-2 týdnů až na udržovací dávku 2,5 mg (tj. 1 tableta Mirilu 2,5 mg) a více, maximální denní dávka je 10 mg.

Léčba po akutním srdečním infarktu:

Obvyklá počáteční dávka jsou 2 tablety Mirilu 2,5 mg (1 tableta ráno a 1 tableta večer). Tato dávka se po 2 dnech obvykle zvyšuje na 2 tablety Mirilu 5 mg. Maximální denní dávka je 10 mg.

Prevence srdečního infarktu, cévní mozkové příhody, úmrtí ze srdečně-cévních příčin:

Obvyklá počáteční dávka je 1 tableta Mirilu 2,5 mg 1krát denně. Dávka se postupně zvyšuje. Zvýšení by mělo být prováděno zdvojnásobením dávky po jednom týdnu. Po dalších 3 týdnech by měla být dávka opět zdvojnásobena na obvyklou udržovací dávku 10 mg.

Léčba glomerulární nefropatie:

Obvyklá počáteční dávka je půl tablety přípravku Miril 2,5 mg denně, dávku lze zvýšit v intervalu 2-3 týdnů. Maximální denní dávka je 5 mg (tj. 1 tableta Mirilu 5 mg).

U pacientů s těžkým srdečním selháváním po srdečním infarktu, se zhoršenou funkcí ledvin a se zhoršenou funkcí jater jsou úvodní i maximální denní dávky sníženy.

Způsob podání:

Tablety se polykají celé bez rozkousání s dostatečným množstvím tekutiny (přibližně půl sklenice). Lze je užívat nezávisle na příjmu potravy. Přípravek užívejte v pravidelnou denní dobu.

Jestliže jste užil(a) více tablet přípravku Miril, než jste měl(a):

Pokud užijete více tablet než Vám předepsal lékař nebo při náhodném požití tablet dítětem vyhledejte neprodleně lékaře. Předávkování se bezprostředně projeví výrazným snížením krevního tlaku (hypotenze) až omdléváním.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Miril:

Užívejte Miril v pravidelnou denní dobu. Pokud zapomenete užít Miril v pravidelnou dobu, užijte tuto dávku, jakmile si vzpomenete. Jestliže se blíží doba, kdy byste měl (měla) užít další pravidelnou dávku, pokračujte v pravidelném užívání a zapomenutou dávku vynechejte. Neužívejte dvojnásobnou dávku!

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Přípravek Miril je obvykle dobře snášen. Přesto se ale mohou objevit nežádoucí účinky, většinou jako důsledek přílišného či náhlého poklesu krevního tlaku.

Časté nežádoucí účinky (vyskytující se u 1-10 osoby ze 100): mdloby, závratě, poruchy koncentrace, bolest hlavy, suchý kašel, průjem, nevolnost, zvracení, zácpa, poruchy funkce ledvin.

Méně časté nežádoucí účinky (vyskytující se u 1-10 osoby z 1000): změny nálady (depresivní ladění), poruchy vnímání chuti, poruchy spánku, ospalost, třes, poruchy vidění, hučení v uších, poruchy sluchu, zrychlený tep, bolesti břicha, poruchy trávení, ztráta chuti k jídlu, kopřivka, kožní vyrážka, zčervenání kůže, poruchy erekce, únava, slabost, závrať, pocení, zánět sliznice dutiny nosní, zánět průdušek, dušnost( pokud se dušnost projeví nebo zhorší je nutno okamžitě informovat lékaře).

Vzácné nežádoucí účinky (vyskytující se u 1-10 osoby z 10000): změny krevního obrazu (mírné až vysoké snížení počtu červených krvinek, bílých krvinek, krevních destiček a obsahu krevního barviva - hemoglobinu), srdeční arytmie (poruchy srdečního rytmu), sucho v ústech, podráždění sliznice dutiny ústní, zmatenost, angio-neurotický edém. Angio-neurotický edém je náhle vznikající otok v oblasti končetin nebo obličeje (např. rty, oční víčka).

Pokud se během léčby Mirilem objeví angioneurotický edém jazyka nebo hrtanu, provázený obtížemi při dýchání a polykání, je třeba okamžitě informovat ošetřujícího lékaře a dočasně vynechat další dávky Mirilu. V léčbě lze pokračovat teprve až po poradě s lékařem.

Velmi vzácné nežádoucí účinky (vyskytující se u 1-10 osoby z 100000): bolest u srdce nebo srdeční infarkt (vzácně může nastat v případě výrazného poklesu krevního tlaku), bronchospasmus (zúžení dýchacích cest), zánět slinivky, svalové křeče, Stevens-Johnsonův syndrom (závažná kožní reakce), přecitlivělost na světlo.

Při případném výskytu nežádoucích účinků nebo jiných neobvyklých reakcí se o dalším užívání přípravku poraďte s lékařem.

Během léčby budete muset rovněž podstoupit různá vyšetření v pravidelných intervalech.

5. UCHOVÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU MIRIL

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

ALU/ALU blistr: Uchovávejte při teplotě do 25 ^oC. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

PP nádobka: Uchovávejte při teplotě do 25 ^oC. Uchovávejte v dobře uzavřené nádobce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Miril obsahuje:

Léčivou látkou je ramiprilum.

MIRIL 2,5 mg: 1 tableta obsahuje 2,5 mg Ramiprilum.

MIRIL 5 mg: 1 tableta obsahuje 5 mg Ramiprilum.

Pomocné látky jsou hydrogenuhličitan sodný, monohydrát laktosy, sodná sůl kroskarmelosy,

předbobtnalý kukuřičný škrob, natrium-stearyl-fumarát, žlutý oxid železitý (Miril 2,5 a 5 mg ),

červený oxid železitý (Miril 5 mg).

Jaký má přípavek Miril vzhled a jaké jsou velikosti balení:

Miril 2,5 mg: žluté, ploché, podlouhlé tablety o velikosti 10 x 5 mm, s dělící rýhou na jedné straně a po stranách a s označením R2 na téže straně tablety.

Miril 5 mg: růžové, ploché, podlouhlé tablety o velikosti 8,8 x 4,4 mm, s dělící rýhou na jedné straně a po stranách a s označením R3 na téže straně tablety.

Velikosti balení:

Miril 2,5 mg: 20, 30, 50, 100 tablet.

Miril 5 mg: 20, 30, 50, 100 tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci:

IVAX Pharmaceuticals s.r.o., Ostravská 29, 747 70 Opava - Komárov, Česká Republika

Výrobce:

IVAX Pharmaceuticals s.r.o., Ostravská 29, 747 70 Opava - Komárov, Česká Republika

a/nebo

Actavis Ltd., B 16, Bulebel Industrial Estate, Zejtun ZTN 08, Malta

Přípravek je zaregistrován v členských státech EU pod těmito názvy:

Estonsko - Miril 2.5 mg, Miril 5 mg,

Lotyšsko - Miril 2.5 mg, Miril 5 mg,

Litva - Miril 2.5 mg, Miril 5 mg.

Datum poslední revize textu: 12.12.2007

- 1 -

---

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

MIRIL 2,5 mg

MIRIL 5 mg

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Miril 2,5 mg: ramiprilum 2,5 mg v 1 tabletě.

Miril 5 mg: ramiprilum 5 mg v 1 tabletě.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Miril 2,5 mg: žluté, ploché, podlouhlé tablety o velikosti 10 x 5 mm, s dělící rýhou na jedné straně a po stranách a s označením R2 na téže straně tablety.

Miril 5 mg: růžové, ploché, podlouhlé tablety o velikosti 8,8 x 4,4 mm, s dělící rýhou na jedné straně a po stranách a s označením R3 na téže straně tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

- léčba esenciální hypertenze.

- léčba městnavé srdeční nedostatečnosti, včetně srdeční nedostatečnosti po infarktu myokardu.

- léčba počínající nebo rozvinuté glomerulární nefropatie (včetně diabetické glomerulární nefropatie).

- snížení rizika infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, kardiovaskulární smrti a snížení incidence revaskulizačních výkonů u pacientů se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem jako je prokázaná ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda v anamnéze, ischemická choroba dolních končetin nebo diabetes.

Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování je založeno na požadovaném účinku a na individuální snášenlivosti pacienta.

Léčba hypertenze

Doporučená iniciální dávka je 2,5 mg ramiprilu jednou denně ráno. Dávka může být zvýšena podle terapeutické odpovědi. Pokud nedojde k adekvátnímu účinku je možno dávku zvýšit na 5 mg denně v intervalu 2 až 3 týdnů. Obvyklá udržovací dávka je 2,5 - 5 mg ramiprilu denně. Maximální denní dávka je 10 mg.

Místo dalšího zvyšování dávky nad 5 mg ramiprilu denně je doporučováno spíše zvážit doplnění terapie diuretiky nebo blokátory kalciového kanálu, které mohou zvýšit antihypertenzní účinek ramiprilu.

Léčba pacientů léčených diuretiky

U pacientů již léčených diuretiky je třeba jejich podávání před zahájením podávání ramiprilu na 2-3 dny nebo déle přerušit (v závislosti na době trvání účinku diuretik) nebo alespoň dávku diuretik snížit. Iniciální denní dávka u pacientů, již dříve léčených diuretiky, by měla být 1,25 mg ramiprilu jednou denně.

Léčba městnavé srdeční nedostatečnosti

Doporučená úvodní dávka je 1,25 mg ramiprilu denně. Dle terapeutické odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit až na dvojnásobek v intervalu 1-2 týdnů. Denní dávku 2,5 mg ramiprilu či více je možno podávat jednou denně nebo ve dvou dílčích dávkách. Maximální denní dávka je 10 mg ramiprilu.

Léčba po infarktu myokardu

Léčba je zahajována při hospitalizaci pacienta 3. až 10. den po prodělaném akutním infarktu myokardu. Doporučená úvodní dávka je 2,5 mg ramiprilu dvakrát denně (ráno a večer). Tato dávka se po dvou dnech zvyšuje na 5 mg dvakrát denně. Pokud pacient netoleruje úvodní dávku, doporučuje se 2 dny podávat 1,25 mg dvakrát denně předtím, než se dávka zvýší na 2,5 mg (5 mg) dvakrát denně. Obvyklá udržovací dávka je 2,5-5 mg dvakrát denně. Maximální denní dávka je 10 mg ramiprilu.

Stále není dostatek zkušeností s léčbou pacientů s těžkým srdečním selháváním (NYHA IV) po infarktu myokardu. Pokud je přesto rozhodnuto podávat těmto pacientům ramipril, doporučuje se léčbu začít s nejnižší možnou denní dávkou (1,25 mg ramiprilu jednou denně) a zvyšovat ji jen s velkou opatrností.

Prevence infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, kardiovaskulární smrti

Doporučená úvodní dávka je 2,5 mg ramiprilu jednou denně. Dále se doporučuje zvýšit dávku po týdnu na 5 mg ramiprilu denně. Po dalších třech týdnech by měla být dávka zvýšena na obvyklou udržovací dávku 10 mg ramiprilu.

Léčba glomerulární nefropatie

Doporučená úvodní dávka je 1,25 mg ramiprilu denně ráno. Dávka by měla být zvýšena v závislosti na pacientově snášenlivosti. Je-li zvýšení třeba, doporučuje se dávku zdvojnásobit v intervalu 2 až 3 týdnů. Maximální denní dávka 5 mg by neměla být překračována.

Léčba pacientů s poruchou funkce ledvin

U pacientů se sníženými renálními funkcemi s kreatininovou clearance mezi 20 - 50 ml/min/1,73 m² tělesného povrchu je iniciální dávka obvykle 1,25 mg ramiprilu. Maximální denní dávka je v tomto případě 5 mg ramiprilu. Při poklesu clearance kreatininu pod 20 ml/min/1,73 m² tělesného povrchu je úvodní dávka rovněž 1,25 mg, maximální denní dávka 2,5 mg.

Léčba pacientů s nedostatkem tekutin a soli

Nebyl-li zcela upraven nedostatek tekutin či soli, zejména u pacientů s těžkou hypertenzí a u pacientů, u kterých by hypotenzní reakce mohla být zvláště riskantní (např. významné stenózy koronárních cév nebo cév zásobujících mozek), je třeba podat sníženou úvodní dávku 1,25 mg ramiprilu.

Léčba pacientů s poruchou funkce jater

U pacientů se sníženou jaterní funkcí je terapeutická odpověď na léčbu ramiprilem zvýšená nebo snížená. Léčba těchto pacientů je zahajována dávkou 1,25 mg ramiprilu pod přísným lékařským dohledem. Maximální denní dávka je v těchto případech 2,5 mg ramiprilu.

Léčba pacientů starších 65 let

Léčba této skupiny pacientů podléhá výše uvedeným pravidlům. Někteří pacienti ale mohou být citlivější k hypotenznímu účinku léčivého přípravku, což je nutno brát v úvahu.

Léčivý přípravek je určen dospělým.

Způsob podání

Tablety se polykají celé s dostatečným množstvím tekutiny (přibližně půl sklenice) bez vztahu k příjmu potravy.

4.3 Kontraindikace

Miril je kontraindikován:

• při známé přecitlivělosti na ramipril nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku nebo na jiné ACE inhibitory

• u pacientů s angioneurotickým edémem v anamnéze.

• u pacientů s hemodynamicky významnou bilaterální nebo unilaterální (pokud jedna ledvina chybí) stenózou renální arterie.

• u pacientů s hemodynamicky významnou stenózou aortální nebo mitrální chlopně

• u hypotenzních nebo hemodynamicky nestabilních pacientů.

• během těhotenství.

• během kojení.

4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Podávání ramiprilu vyžaduje pravidelné lékařské kontroly.

Před zahájením léčby se doporučuje upravit dehydrataci, hypovolemii nebo nedostatek soli (u pacientů se srdečním selháváním musí být vždy pečlivě zváženo riziko objemového přetížení). Jsou-li tyto stavy klinicky významné, lze zahájit či pokračovat v podávání ramiprilu pouze za předpokladu, že nedojde k výraznému poklesu krevního tlaku a zhoršení renálních funkcí.

Následující skupiny pacientů musí být během léčby ramiprilem sledovány zvláště pečlivě, protože je u nich pravděpodobnější výraznější pokles krevního tlaku a zhoršení renálních funkcí:

- pacienti s těžkou a zvláště s maligní hypertenzí.

- pacienti se srdečním selháváním, zvláště je-li těžké nebo je-li léčeno jinými látkami s antihypertenzním účinkem.

- pacienti již léčení diuretiky.

- pacienti s nedostatkem tekutin nebo soli nebo ti, u kterých tyto stavy mohou vzniknout.

- pacienti s hemodynamicky významnou stenózou renální arterie.

Zvláště pečlivé sledování je nutné u pacientů se  značným rizikem nežádoucího poklesu krevního tlaku (tj. pacienti s hemodynamicky významnou stenózou koronárních cév nebo cév zásobujících mozek).

Rovněž na začátku léčby ACE inhibitory je u starších pacientů nutno vyšetřit renální funkce, neboť zvláště starší pacienti mohou být více vnímaví k ACE inhibitorům.

Výrazná obezřetnost je nutná i u pacientů s poškozenou jaterní funkcí.

Aby bylo možné zhodnotit míru poklesu krevního tlaku a v případě nutnosti stav upravit, musí být krevní tlak opakovaně měřen po každé první dávce ramiprilu, po první zvýšené dávce ramiprilu, po první dávce diuretik a po první zvýšené dávce diuretik a to tak dlouho, dokud již nelze předpokládat další akutní významný pokles krevního tlaku.

Dojde-li k významnému poklesu krevního tlaku, je nutné uložit pacienta do polohy na zádech se zvednutými dolními končetinami, doplnit objem, eventuálně provést další opatření.

Před zahájením terapie ramiprilem je nutno provést kontrolu renálních funkcí a ty jsou dále pravidelně sledovány zvláště v úvodních týdnech terapie pacientů s renovaskulárním onemocněním (např. stenózou renální arterie, i když je hemodynamicky nevýznamná), pacientů s již existujícími sníženými renálními funkcemi(např. pacientů po nefrektomii).

Doporučuje se pravidelně kontrolovat sérovou hladinu kalia. Častější sledování sérového kalia je třeba u pacientů se sníženými renálními funkcemi a u pacientů současně léčených kalium šetřícími diuretiky (např. spironolakton) nebo solemi draslíku.

U pacientů současně léčených diuretiky je nezbytné pravidelné sledování sérové hladiny sodíku.

K včasnému záchytu leukopenie je třeba sledovat počet leukocytů. Častější sledování se doporučuje v úvodních fázích léčby a u rizikových skupin uvedených v bodě 4.8.

Nedostatečná zkušenost je s podáváním ramiprilu dětem, pacientům s těžkou poruchou renálních funkcí (clearance kreatininu pod 20 ml/min/1,73 m² tělesného povrchu) a dialyzovaným pacientům.

Život ohrožující anafylaktické reakce z přecitlivělosti, někdy pokračující až do šoku, byly popsány při použití některých vysoce propustných dialyzačních membrán (např. polyakrylonitrilové membrány) u dialyzovaných pacientů léčených ACE inhibitory (viz rovněž Informace pro použití membrány). Je proto nezbytné vyhnout se současnému podání ramiprilu a použití těchto membrán (např. při urgentní dialýze nebo hemofiltraci). Je třeba použít jiný typ membrány nebo změnit terapii a vynechat ACE inhibitory.

Podobná reakce byla pozorována během aferézy lipoproteinů s nízkou denzitou se sulfátem dextranu. Tato metoda nesmí být použita u pacientů léčených ACE inhibitory.

Vzácně byly pozorovány život ohrožující anafylaktické reakce u pacientů užívajících ACE inhibitory během desenzibilizace jedem blanokřídlých. Těmto reakcím se lze vyhnout přechodným vysazením terapie ACE inhibitory před každou desenzibilizací.

Přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti s vrozenou intolerancí galaktosy, glukoso- galaktosovým malabsorpčním syndromem a deficitem laktázy by neměli tento přípravek užívat.

Vyskytne-li se v průběhu léčby ACE inhibitory angioedém, je nutno okamžitě přerušit jejich podávání.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Při podávání ramiprilu musí být brány v úvahu následující interakce s jinými látkami:

Soli draslíku, kalium šetřící diuretika, heparin: lze očekávat zvýšení sérové koncentrace draslíku. Není doporučeno podávat soli draslíku současně s ramiprilem (viz bod 4.4).

Allopurinol, imunosupresiva, kortikosteroidy, prokainamid, cytostatika nebo látky ovlivňující krevní obraz: zvýšená pravděpodobnost změn krevního obrazu.

Antidiabetika (inzulín a deriváty sulfonylurey): možné zvýšení hypoglykemizujícího účinku. Zdá se, že ACE inhibitory zvyšují inzulínovou senzitivitu periferních tkání.

Antihypertenziva (např. diuretika) a jiné látky snižující krevní tlak (např. nitráty, tricyklická antidepresiva, anestetika): je třeba očekávat prohloubení antihypertenzního účinku (viz bod 4.4, bod 4.8 a bod 4.2).

Lithiové soli: ACE inhibitory snižují vylučování lithiových solí. To může vést ke zvýšené sérové hladině lithia a zvýšenému riziku kardiotoxického a neurotoxického účinku lithia.

Nesteroidní protizánětlivé látky (např. kyselina acetylsalicylová a indometacin): v případě současného podávání ACE inhibitorů (a tedy zřejmě i ramiprilu) s těmito látkami je třeba očekávat oslabení účinku.

Alkohol: ramipril může zesílit účinek alkoholu.

Sůl: zvýšený příjem soli v potravě může oslabit antihypertenzní účinek ramiprilu.

Sympatomimetika: sympatomimetika mohou snižovat antihypertenzivní účinek ACE inhibitorů.

4.6 Těhotenství a kojení

Ramipril nesmí být podáván v těhotenství, a proto je nutné těhotenství před zahájením léčby vyloučit. K těhotenství nesmí dojít u pacientek, u kterých je léčba ACE inhibitory nezbytná a z těchto důvodů by měly užívat vhodná kontraceptiva. Pokud pacientky přesto otěhotní, měla by být terapie ramiprilem přerušena. U pacientek, které plánují těhotenství, musí být léčba ACE inhibitory přerušena a nahrazena co nejdříve alternativní terapií. ACE inhibitory prostupují placentou a mohou proto způsobit poškození plodu.

Je-li během kojení léčba ramiprilem nezbytná, pacientka musí kojení přerušit, aby se ramipril nedostal v mateřském mléce do dětského organismu.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Snížení krevního tlaku může zhoršit schopnost pacienta soustředit se a rychle reagovat a tudíž např. i schopnost řídit motorová vozidla nebo ovládat stroje.

To platí ve větší míře pro období zahájení léčby, po zvýšení dávky nebo po požití alkoholu.

4.8 Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky ramiprilu:

Velmi časté(> 1/10);

Časté (> 1/100, <1/10);

Méně časté (>1/1000), <1/100);

Vzácné (> 1/10 000, <1/1000);

Velmi vzácné (<1/10 000) včetně ojedinělých zpráv.

Poruchy krve a lymfatického systému

vzácné: mírné až vysoké snížení počtu erytrocytů a obsahu hemoglobinu, počtu trombocytů a leukocytů (až rozvoj neutropenie), eosinofilie;

velmi vzácné: útlum kostní dřeně, anémie, pancytopenie, agranulocytóza, hemolytická anémie,.

Tyto změny krevního obrazu se vyskytují častěji u pacientů s nedostatečností ledvin a u pacientů s onemocněním cévního kolagenu, jako je lupus erythematodes a sklerodermie, a při současném užívání léků, které mohou rovněž vyvolávat změny krevního obrazu.

Nervové a psychiatrické poruchy

časté: pocity úzkosti, bolest hlavy, insomnie

méně časté: změny nálad (depresivní ladění), parestezie, změny chuťového vnímání (např. kovová pachuť), poruchy spánku, somnolence, třes.

vzácné: zmatenost.

Poruchy zraku

méně časté: poškozené vidění.

Poruchy sluchu

méně časté: ušní šelesty, poruchy sluchu.

Srdeční a cévní poruchy

časté: ortostatické účinky (včetně hypotenze);

méně časté: koronární ischémie (např. s následnou anginou pectoris a infarktem myokardu) nebo mozková ischémie (s následnou transientní ischemickou atakou nebo s mrtvicí), palpitace, tachykardie, Raynaudův syndrom;

vzácné: srděční arytmie, vaskulitida;

velmi vzácné: synkopa.

Poruchy dýchacího systému, hrudního a mezihrudního prostoru

časté: suchý kašel (neproduktivní);

méně časté: dyspnoe, rhinitida, bronchitida;

velmi vzácné: bronchospasmus.

Gastrointestinální poruchy

časté: průjem, nevolnost, zvracení, zácpa;

méně časté: bolest břicha, poruchy zažívání, anorexie;

vzácné: sucho v ústech, podráždění nebo zánět sliznice dutiny ústní;

velmi vzácné: pankreatitida, střevní angioedém.

Poruchy kůže a podkoží

méně časté: vyrážka, svědění;

vzácné: přecitlivělost/angioneurotický edém, angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glottis a/nebo laryngu; mírný neangioneurotický edém, vypadávání vlasů, erytém, konjunktivitis, svědění a reakce podobná kopřivce, makulopapulární a ekzému podobný exantém nebo enantém;

velmi vzácné: přecitlivělost kůže na světlo, toxická epidermální nekrolýza, Stevensův-Johnsonův syndrom, onycholýza, erythema multiforme, pemfigus.

Poruchy jater a žlučových cest

Velmi vzácné: zvýšení hodnot jaterních enzymů a sérového bilirubinu, další formy poruchy funkce jater, cholestatická hepatitida.

Poruchy ledvin a močových cest

časté: renální dysfunkce;

vzácné: urémie.

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů

méně časté: impotence, poruchy erekce, snížené libido.

Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání

méně časté: únava, slabost, poruchy rovnováhy, pocení.

Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde

méně časté: vzrůst močoviny v krvi, vzrůst kreatininu v krevním séru, vzrůst jaterních enzymů, hyperkalemie;

vzácné: vzrůst bilirubinu v krevním séru, hyponatremie.

Poruchy kosterního a svalového systému

velmi vzácné: svalové křeče, myalgie, artralgie.

4.9 Předávkování

Symptomy předávkování jsou těžká hypotenze, šok, poruchy elektrolytové rovnováhy, renální selhání.

Léčba závisí na množství požitého léku, době uplynulé od podání a na typu a tíži příznaků.

Musí být podniknuty kroky k odstranění ramiprilu, který dosud nebyl absorbován (výplach žaludku, podání adsorbentů a sulfátu sodného - pokud možno během prvních 30 minut po užití). Vitální a orgánové funkce musí být monitorovány na jednotce intenzivní péče a v případě potřeby podporovány. V případě hypotenze se podávají katecholaminy a angiotenzin II, případně musí být uváženo doplnění tekutin a náhrada minerálů.

Nejsou žádné zkušenosti s užitím forsírované diurézy, úpravy pH moči, hemofiltrace nebo dialýzy k urychlení eliminace ramiprilu. Pro použití dialýzy nebo hemofiltrace viz bod 4.3.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: ACE inhibitory

ATC kód: C09AA05

Mechanismus účinku:

Ramipril je tzv. prodrug látka, která je po absorpci z gastrointestinálního traktu hydrolyzována v játrech na aktivní metabolit ramiprilát. Ramiprilát inhibuje enzym dipeptidylkarboxypeptidázu I (angiotenzin konvertující enzym, kininasa II). V plazmě a ve tkáních katalyzuje tento enzym přeměnu angiotenzinu I na aktivní vasokonstrikční látku angiotenzin II a štěpí aktivní vasodilatátor bradykinin. Snížená tvorba angiotenzinu II a inhibice štěpení bradykininu vede k vasodilataci.

Protože angiotenzin II stimuluje také aldosteron, ramiprilát vyvolává snížení sekrece aldosteronu. V pokusech na zvířatech bylo zjištěno, že zvýšení aktivity bradykininu pravděpodobně přispívá k protektivnímu účinku na srdce a na cévní výstelku. Do jaké míry je toto také příčinou některých nežádoucích účinků (např. dráždivého kašle) není známo.

Podání ramiprilu vyvolává výrazné snížení periferní arteriální rezistence. K velkým změnám v renálním plazmatickém průtoku a v glomerulární filtraci obvykle nedochází.

---