1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls110748/2010 a příloha ke sp. zn. sukls232638/2010,

sukls39774/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

MERONEM 500 mg, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku

MERONEM 1 g, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku

meropenemum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo sestře

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je MERONEM a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete MERONEM užívat

3.

Jak se MERONEM užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak MERONEM uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE MERONEM A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

MERONEM patří do skupiny léků označovaných jako karbapenemová antibiotika. Účinkuje tak, že zabíjí bakterie, které mohou způsobovat závažné infekce.

Infekce postihující plíce (pneumonie).



Infekce plic a průdušek u pacientů postižených cystickou fibrózou.



Komplikované infekce močového ústrojí.



Komplikované infekce břicha.



Infekce, které můžete získat v průběhu porodu nebo po porodu.



Komplikované infekce kůže a měkkých tkání.



Akutní bakteriální infekce mozku (meningitida).

MERONEM lze použít k léčbě neutropenických pacientů s horečkou, u kterých je podezření na bakteriální infekci.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE MERONEM UŽÍVAT

Neužívejte MERONEM

Jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na meropenem nebo na kteroukoli další složku přípravku MERONEM (seznam je v bodě 6 „Další informace“).



Jestliže jste alergický/á na jiná antibiotika jako jsou peniciliny, cefalosporiny nebo karbapenemy, můžete být alergický/á též na meropenem.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku MERONEM je zapotřebíPřed zahájením léčby přípravkem MERONEM se poraďte s lékařem:

Jestliže jste měl/a zdravotní problémy týkající se ledvin nebo jater.

2



Měl/a jste těžký průjem po podání jiných antibiotik.

V průběhu léčby může být zjištěn pozitivní tet (Coombsův test), který ukazuje na přítomnost protilátek, jež mohou ničit červené krvinky. Váš lékař Vám vše vysvětlí.

Pokud si nejste jistý/á, zda se Vás cokoli z výše uvedeného týká, zeptejte se svého lékaře nebo sestry dříve, než užijete přípravek MERONEM.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu a rostlinných léčivech.Důvodem je fakt, že MERONEM může ovlivňovat účinek jiných léčiv a některá jiná léčiva mohou ovlivňovat účinek přípravku MERONEM.

Zvláště důležité je informovat lékaře nebo sestru o následujích léčivech:

probenecid (k léčbě dny).



valproát sodný (k léčbě epilepsie). Meronem se nesmí používat, neboť může snížit účinek valproátu sodného.

Těhotenství a kojení

Předtím než začnete užívat meropenem informujte lékaře o tom, že jste těhotná nebo plánujete otěhotnět. Je žádoucí, abyste v průběhu těhotenství meropenem neužívala. Váš lékař rozhodne o tom, zda můžete užívat MERONEM.

Informujte lékaře o tom, že kojíte nebo chcete kojit předtím, než začnete užívat MERONEM. Malá množství léčiva mohou přecházet do mateřského mléka a mohou ovlivnit kojence. Váš lékař rozhodne o tom, zda můžete užívat MERONEM v době, kdy kojíte.

Poraďte se se svým lékařem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůNebyly provedeny žádné studie hodnotící vliv na schopnost řídit a obsluhovat stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku MERONEMMERONEM obsahuje sodík.

MERONEM 500 mg: Tento léčivý přípravek obsahuje asi 2 mEq sodíku v dávce 500 mg, což je třeba brát v úvahu u pacientů na kontrolované sodíkové dietě.

MERONEM 1 g: Tento léčivý přípravek obsahuje asi 4 mEq sodíku v dávce 1 g, což je třeba brát v úvahu u pacientů na kontrolované sodíkové dietě.

Pokud si máte sledovat příjem sodíku, informujte o tom lékaře nebo sestru.

3.

JAK SE MERONEM UŽÍVÁ

Dospělí

Dávka závisí na typu infekce, kterou máte, na místě postižení infekcí a závažnosti infekce. Váš lékař rozhodne o vhodné dávce.



Dávka pro dospělé je obvykle mezi 500 mg (miligramů) a 2 g (gramy). Dávku obvykle dostanete každých 8 hodin. Pokud však máte poškozené ledviny, dávku můžete dostávat méně často.

Děti a dospívající

3



Dávka u dětí od 3 měsíců až do 12 let se vypočítá na na základě věku a tělesné hmotnosti dítěte. Obvyklá dávka se pohybuje mezi 10 mg a 40 mg přípravku MERONEM na každý kilogram (kg) tělesné hmotnosti dítěte. Dávka se obvykle podává každých 8 hodin. Děti, které váží více než 50 kg, dostávají dávku jako dospělí.



MERONEM dostanete jako injekci nebo infuzi do velké žíly.



MERONEM Vám podá lékař nebo sestra.



Jsou však někteří pacienti, rodiče nebo pečovatelé, kteří jsou vycvičeni k podání přípravku MERONEM v domácích podmínkách. Pokyny k tomuto způsobu podání jsou uvedeny v této příbalové informaci (v bodě nazvaném „Pokyny k podání přípravku MERONEM samotným pacientem nebo někým jiným v domácích podmínkách“). MERONEM vždy užívejte přesně podle rady lékaře. Pokud si nejste jisý/á, poraďte se s lékařem.



Vaše injekce se nesmí mísit s jinými roztoky nebo přidávat k jiným roztokům, které obsahují jiná léčiva.



Doba podání injekčního roztoku může být 5 minut nebo 15 až 30 minut. Váš lékař Vám řekne, jak MERONEM podat.



Injekční roztok se obvykle podává každý den ve stejnou dobu.

Jestliže jste užil(a) více přípravku MERONEM, než jste měl(a)Pokud jste náhodou užil(a) více než předepsanou dávku, kontaktujte okamžitě Vašeho lékaře nebo nejbližší nemocnici.

Jestliže jste zapomněl(a) použít MERONEMPokud jste zapomněl(a) na podání injekce, měl(a) byste tak učinit co nejdříve. Pokud se však již blíží čas další pravidelné dávky, vynechte zapomenutou dávku.Nezdvojujte následující dávku (dvě dávkynajednou), abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Jestliže jste přestal(a) užívat MERONEM Nepřestávejte užívat MERONEM, dokud Vám lékař neřekne.Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo sestry.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i MERONEM nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Frekvence nežádoucích účinků, které jsou uvedeny níže jsou definovány následujícím způsobem:Velmi časté (postihují více než 1 pacienta z 10)Časté (postihují 1 až 10 pacientů ze 100)Méně časté (postihují 1 až 10 pacientů z 1000)Vzácné (postihují 1 až 10 pacientů z 10 000)Velmi vzácné (postihují méně než 1 pacienta z 10 000)Není známo (z dostupných údajů nelze frekvenci určit, ale jde o vzácný či velmi vzácný výskyt)

Závažné alergické reakcePokud máte závažnou alergickou reakci, zastavte podávání přípravku MERONEM a vyhledejte okamžitě lékaře. Můžete potřebovat neodkladnou lékařskou pomoc. Příznaky mohou zahrnovat náhlý nástup:

Těžká vyrážka (rash), svědění nebo vyrážka na kůži.



Otok obličeje, rtů, jazyka a jiných částí těla.



Dýchavičnost, sípot nebo obtížné dýchání.

Poškození červených krvinek (není známo)Příznaky zahrnují:

Dušnost v okamžiku, kdy to nečekáte.

4



Červeně nebo hnědě zbarvená moč.

Pokudsi všimnete některého tohoto jevu, ihned kontaktujte lékaře.

Jiné možné nežádoucí účinky:

Časté

Bolest břicha.



Pocit na zvracení (nauzea).



Zvracení.



Průjem.



Bolest hlavy.



Kožní vyrážka, svědění kůže.



Bolest a zánět.



Zvýšení počtu krevních destiček v krvi (prokázané krevním testem).



Změny krevních testů, včetně testů, které mají prokázat, jak dobře pracují játra.

Měně časté

Změny krve. Zahrnují snížení počtu krevních destiček (takže se mohou snadněji tvořit modřiny), zvýšení počtu některých druhů bílých krvinek, snížení počtu některých bílých krvinek, zvýšení množství látky označované jako „bilirubin“. Váš lékař Vás čas od času může poslat na vyšetření krve.



Změny krevních testů, včetně testů, které mají prokázat, jak dobře pracují ledviny.



Pocit brnění (píchání a bodání).



Infekce dutiny ústní a pochvy, které jsou způsobeny plísněmi (moučnivka).

Vzácné

Křeče.

Jiné možné nežádoucí účinky s neznámou frekvencí

Zánět střeva s průjmem.



Poškození cév v místě, kde je MERONEM podáván.



Jiné změny Vaší krve. Příznaky zahrnují časté infekce, vysokou teplotu a bolest v krku. Váš lékař Vás může čas od času poslat na vyšetření krve.



Náhlý výsev těžké vyrážky nebo puchýřků nebo olupování kůže. Tento stav může být doprovázen vysokou teplotou a bolestí kloubů.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo sestře.

5.

JAK MERONEM UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí

MERONEM nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Injekční roztokPo rekonstituci: Připravené injekční roztoky pro intravenózní podání je třeba použít okamžitě. Časový interval, který uplyne mezi začátkem rekonstituce a ukončením intravenózní infekce, by neměl překročit 3 hodiny, pokud je roztok uchováván za kontrolované pokojové teploty (15-25°C).

Infuzní roztok

5

Po rekonstituci: Připravené infuzní roztoky pro intravenózní podání je třeba použít okamžitě. Časový interval, který uplyne mezi začátkem rekonstituce a ukončením intravenózní infuze, nemá překročit:-

6 hodin, pokud je roztok uchováván za kontrolované pokojové teploty (15-25°C) a Meronem byl rozpuštěn v chloridu sodném;

-

24 hodin, pokud je roztok uchováván při 2-8°C a Meronem byl rekonstituován v chloridu sodném. V tomto případě se musí roztok použít v průběhu 2 hodin po vyjmutí z chladničky;

-

1 hodinu, pokud byl Meronem rozpuštěn v roztoku glukosy.

Rekonstituovaný roztok chraňte před mrazem.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co MERONEM obsahuje

Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 500 mg bezvodého meropenemu.

Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 1 g bezvodého meropenemu.

Pomocnou látkou je bezvodý uhličitan sodný.

Jak MERONEM vypadá a co obsahuje toto balení

MERONEM je bílý až světle žlutý prášek pro připravu injekčního nebo infuzního roztoku v lahvičce. Velikost balení 1 nebo 10 lahviček.

Držitel rozhodnutí o registraci AstraZeneca UK Limited, 2 Kingdom Street, London W2 6BD, Velká Británie

VýrobciAstraZeneca UK Ltd., Macclesfield, Cheshire, Velká BritánieCorden Pharma S.P.A., Caponago, Itálie

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Rakousko: OptinemBelgie: Meronem IVBulharsko: MeronemKypr: MERONEMČeská republika: MERONEMDánsko: MERONEMEstonsko: MeronemFinsko: MeronemFrancie: MERONEMNěmecko: MeronemŘecko: MeronemMaďarsko: MeronemIsland: MeronemIrsko: Meronem IVItálie: MERREMLotyšsko: MeronemLitva: Meronem IVLucembursko: Meronem IV

6

Malta: Meronem IVNizozemsko: Meronem i.v.Norsko: MeronemPolsko: MeronemPortugalsko: MeronemRumunsko: Meronem i.v.Slovenská republika: Meronem 500mg i.v.Slovinsko: MeronemŠpanělsko: Meronem I.V.Švédsko: MeronemVelká Británie: Meronem IV

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 7.4.2011.

7

Rady/lékařské znalosti

Antibiotika se používají k léčbě infekcí vyvolaných bakteriemi. Nejsou účinná proti infekcím vyvolaným viry.Někdy se stane, že bakteriální infekce není citlivá k léčbě antibiotikem. Jeden z nejčastějších důvodů je, že bakterie, která je příčinou infekce, je rezistentní k podávanému antibiotiku. Za těchto podmínek mohou bakterie přežívat, nebo se dokonce množit, i v přítomnosti antibiotika.

Bakterie mohou získat rezistenci mnoha způsoby. Pečlivé použití antibiotik může snižovat šanci bakterií, aby získali rezistenci.

Pokud Vám lékař předepíše antibiotikum, je určeno pouze k léčbě Vaší současné nemoci. Když budete věnovat pozornost následujícím radám, napomůže to prevenci vzniku rezistence u bakterií

1.Je důležité, abyste užíval(a) antibiotikum ve správné dávce, ve správný čas a po správnou dobu.

Čtěte instrukce v příbalové informaci a pokud něčemu nerozumíte, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

2.Antibiotikum neužívejte, pokud nebylo předepsáno pro Vás. Antibiotikum byste měl(a) užívat pouze

k léčbě infekce, pro kterou bylo předepsáno.

3.Neužívejte antibiotika, která byla předepsána jiným lidem, i když mají podobnou infekci jako Vy.4.Antibiotika, která byla předepsána Vám, nedávejte nikomu jinému5.Pokud Vám zbydou nějaká antibiotika po ukončení léčby, kterou Vám předepsal lékař, vraťte

přebytečný lék do lékárny ke vhodné likvidaci.

8

Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky:

Pokyny pro podání přípravku MERONEM sobě samému nebo někým jiným v domácím prostředíNěkteří pacienti, rodiče a ošetřovatelé jsou vyškoleni k podání přípravku MERONEM v domácím prostředí.

Varování – K podání tohoto léčiva Vám samotným nebo někomu jinému v domácím prostředí musíte být nejdříve vyškoleni lékařem nebo zdravotní sestrou.

Přípravek musí být smísen s kapalinou (rozpouštědlem). Lékař Vám řekne, jaké množství rozpouštědla použít.



Použijte přípravek ihned po jeho přípravě. Chraňte jej před mrazem.

Jak připravit tento léčivý přípravek1.

Umyjte si ruce a dobře je osušte. Připravte si čistou pracovní plochu.

2.

Vyndejte lahvičku s přípravkem MERONEM z balení. Zkontrolujte datum použitelnosti přípravku. Zkontrolujte, zda je lahvička celá a neporušená.

3.

Odstraňte barevný kryt a očistěte šedý pryžový uzávěr vatičkou namočenou v lihu. Necte pryžový uzávěr oschnout.

4.

Nasaďte novou sterilní jehlu na novou sterilní stříkačku bez toho, že byste se dotýkali konců.

5.

Natáhněte do stříkačky doporučené množství sterilní „Vody na injekci“. Množství kapaliny, které potřebujete je uvedeno v tabulce níže:

Dávka přípravku MERONEM

Množství „Vody na injekci“ potřebné k ředění

500 mg (milligramů)

10 ml (mililitrů)

1 g (gram)

20 ml

1,5 g

30 ml

2 g

40 ml

Poznámka: Pokud je předepsaná dávka přípravku MERONEM větší než 1 g, budete potřebovat více než 1 lahvičku přípravku MERONEM. Celkový potřebný objem kapaliny můžete natáhnout do téže stříkačky.

6.

Propíchněte jehlou na stříkačce šedou pryžovou zátku uprostřed a vymáčkněte doporučené množství „Vody na injekci“ do lahvičky nebo do lahviček přípravku MERONEM.

7.

Vytáhněte jehlu z lahvičky a lahvičku dobře protřepejte po dobu asi 5 sekund, nebo až se veškerý prášek rozpustí. Otřete ještě jednou šedý pryžový uzávěr novou vatičkou namočenou do lihu a nechte uzávěr oschnout.

8.

S pístem zcela zatlačeným do injekční stříkačky propíchněte jehlou znovu šedý pryžový uzávěr. Nyní musíte držet lahvičku i injekční stříkačku a obrátit lahvičku dnem vzhůru.

9.

Držte stříkačku tak, aby byl konec jehly ponořen v roztoku, táhněte za píst a natáhněte veškerý roztok z lahvičky do stříkačky.

10.

Vytáhněte jehlu a stříkačku z lahvičky a dejte prázdnou lahvičku stranou na bezpečné místo.

9

11.

Držte stříkačku kolmo tak, aby jehla směřovala směrem vzhůru. Poklepejte na stříkačku tak, aby se veškeré bublinky dostaly nahoru.

12.

Odstraňte veškerý veškerý vzduch mírným stlačením pístu dokud vzduch neunikne.

13.

Pokud používáte MERONEM v domácím prostředí, zlikvidujte všechny použité jehly a trubičky vhodným způsobem. Pokud lékař rozhodne o ukončení Vaší léčby, naložte s veškerým nepoužitým léčivem vhodným způsobem.

Podání injekce

Lék můžete podat buďto přes krátkou kanylu nebo venflon, nebo přes port nebo centrální linku.

Podání přípravku MERONEM přes krátkou kanylu nebo venflon1. Sejměte jehlu ze stříkačky a uložte stranou do koše na ostré předměty

2. Otřete konec krátké kanyly nebo venflon vatou namočenou v lihu a nechte oschnout.

Otevřete ústí kanyly a nasaďte stříkačku.

3. Pomalu stlačujte píst stříkačky tak, aby se antibiotikum aplikovalo rovnoměrně po dobu asi

5 minut.

4. Jakmile skončíte s podáváním antibiotika a stříkačka je prázdná, vyndejte stříkačku a

propláchněte ji tak, jak Vám poradil lékař nebo zdravotní sestra.

5. Uzavřete ústí kanyly a opatrně uložte stříkačku do koše na ostré předměty.

Podání přípravku MERONEM přes port nebo centrální linku1. Odstraňte uzávěr portu nebo linky, očistěte ústí linky vatou namočenou v lihu a ponechte

oschnout.

2. Nasaďte injekční stříkačku a pomalu stlačujte píst stříkačky tak, aby se antibiotikum

aplikovalo rovnoměrně po dobu asi 5 minut.

3. Jakmile skončíte s podáváním antibiotika, vyndejte stříkačku a propláchněte ji tak, jak Vám

poradil lékař nebo zdravotní sestra.

4. Nasaďte nový čistý uzávěr na centrální linku a opatrně uložte stříkačku do koše na ostré

předměty.

1

Příloha č. 3 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls110748/2010 a příloha ke sp.zn.sukls39774/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Meronem 500 mg, prášek pro přípravu injekčního roztoku nebo infuzního roztokuMeronem 1 g, prášek pro přípravu injekčního roztoku nebo infuzního roztoku

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Meronem 500 mg.

Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 500 mg bezvodého meropenemu.

Meronem 1 g.

Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 1 g bezvodého meropenemu.

Pomocné látky:Jedna 500 mg lahvička obsahuje 104 mg uhličitanu sodného odpovídající asi 2,0 mEq sodíku (asi 45 mg).Jedna 1 g lahvička obsahuje 208 mg uhličitanu sodného odpovídající asi 4,0 mEq sodíku (asi 90 mg).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu injekčního roztoku nebo infuzního roztoku.

Bílý až světle žlutý prášek.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

MERONEM je u dospělých a dětí od 3 měsíců indikován k léčbě následujících infekcí (viz body 4.4 a 5.1):

-

pneumonie, včetně získané komunitní pneumonie a nozokomiální pneumonie.

-

broncho-pulmonální infekce u cystické fibrózy.

-

komplikované infekce močových cest.

-

komplikované nitrobřišní infekce.

-

intrapartální a postpartální infekce

-

komplikované infekce kůže a měkkých tkání.

-

akutní bakteriální meningitida.

Meronem lze použít ke komplexní léčbě febrilních neutropenických pacientů při podezření na bakteriální infekci.

Je nutné brát v úvahu oficiální doporučení o vhodném použití antibakteriálních látek.

2

4.2

Dávkování a způsob podání

Tabulky uvedené níže poskytují obecná doporučení pro dávkování.

Podávaná dávka meropenemu a délka léčby závisí na typu infekce, včetně závažnosti infekce, a klinické odpovědi.

Při léčbě některých typů infekcí, např. zvláště nozokomiálních infekcí vyvolaných Pseudomonas aeruginosa nebo Acinetobacter spp., může být vhodná dávka až 2 g třikrát denně u dospělých a dospívajících a dávka až 40 mg/kg třikrát denně u dětí.

Při stanovování dávek k léčbě pacientů s renální insuficiencí je nutná pečlivá rozvaha (viz níže).

Dospělí a dospívající

Infekce

Dávka podaná každých 8 hodin

Pneumonie včetně získané komunitní pneumonie a

nozokomiální pneumonie

500 mg nebo 1 g

Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy

2 g

Komplikované infekce močových cest

500 mg nebo 1 g

Komplikované nitrobřišní infekce

500 mg nebo 1 g

Gynekologické infekce a poporodní infekce

500 mg nebo 1 g

Komplikované infekce kůže a měkkých tkání

500 mg nebo 1 g

Akutní bakteriální meningitida

2 g

Komplexní léčba febrilních neutropenických

pacientů

1 g

Meronem se obvykle podává jako intravenózní infuze po dobu asi 15 až 30 minut (viz body 6.2, 6.3 a 6.6).

Dávky meropenemu do 1 g lze alternativně podat jako intravenózní bolusovou injekci po dobu asi 5 minut. Existují pouze omezené bezpečnostní informace podporující podání dávky 2 g jako bolusové intravenózní injekce u dospělých.

Renální insuficience

U dospělých a dospívajících s clearance kreatininu nižší než 51 ml/min by měla být dávka upravena podle níže uvedených pokynů.O úpravě jednotkové dávky 2 g existují pouze omezené údaje.

Clearance kreatininu

(ml/min)

Dávka (na základě jednotkové dávky

500 mg nebo 1 g nebo 2 g, viz tabulka výše)

Frekvence

26-50

Jedna jednotková dávka

každých 12 hodin

10-25

Polovina jednotkové dávky

každých 12 hodin

< 10

Polovina jednotkové dávky

každých 24 hodin

Meropenem je odstraňován hemodialýzou a hemofiltrací. Požadovaná dávka by měla být podána po ukončení hemodialyzačního cyklu.

Není k dispozici doporučené dávkování pro pacienty na peritoneální dialýze.

Hepatální insuficience

U pacientů s poškozením jater není nutná úprava dávkování (viz bod 4.4).

3

Dávkování u starších pacientů

U starších pacientů s normální funkcí ledvin nebo clearance kreatininu vyšší než 50 ml/min není nutná úprava dávkování.

Pediatrická populace

Novorozenci a kojenci ve věku do 3 měsíců

U novorozenců a kojenců ve věku do 3 měsíců nebyla stanovena bezpečnost a účinnost meropenemu a nebyl určen optimální dávkovací režim. Omezené farmakokinetické údaje však naznačují, že by vhodným dávkovacím režimem mohlo být 20 mg/kg každých 8 hodin (viz bod 5.2).

Děti od 3 měsíců do 11 let a do 50 kg tělesné hmotnosti

Doporučené dávkovací režimy jsou uvedeny v tabulce níže:

Infekce

Dávka podaná každých 8 hodin

Pneumonie včetně získané komunitní pneumonie a

nozokomiální pneumonie

10 nebo 20 mg/kg

Bronchopulmonální infekce u cystické fibrózy

40 mg/kg

Komplikované infekce močových cest

10 nebo 20 mg/kg

Komplikované nitrobřišní infekce

10 nebo 20 mg/kg

Komplikované infekce kůže a měkkých tkání

10 nebo 20 mg/kg

Akutní bakteriální meningitida

40 mg/kg

Komplexní léčba febrilních neutropenických pacientů

20 mg/kg

Děti s hmotností nad 50 kg

Stejná dávka jako u dospělých.

Nejsou žádné zkušenosti u dětí s poškozením ledvin.

Meronem se obvykle podává jako intravenózní infuze po dobu asi 15 až 30 minut (viz body 6.2, 6.3 a 6.6). Dávky meropenemu do 20 mg/kg lze alternativně podat jako intravenózní bolusovou injekci po dobu asi 5 minut. Existují pouze omezené bezpečnostní údaje podporující podání dávky 40 mg/kg u dětí jako bolusové intravenózní injekce.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Hypersenzitivita na jiné karbapenemy.

Závažná hypersenzitivita (např. anafylaktická reakce, těžké kožní reakce) na jiná betalaktamová antibiotika (např. peniciliny nebo cefalosporiny).

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při výběru meropenemu k léčbě jednotlivých pacientů je třeba brát v úvahu vhodnost použití karbapenemu na základě takových faktorů jako je závažnost infekce, prevalence rezistence na jiná vhodná antibakteriální léčiva a riziko selekce rezistentních bakterií na karbapenem.

4

Podobně jako u všech betalaktamových antibiotik byly hlášeny závažné a občas i fatální případy hypersenzitivity (viz body 4.3 a 4.8).

Pacienti, kteří jsou hypersenzitivní na karbapenemy, peniciliny nebo jiná betalaktamová antibiotika, mohou být hypersenzitivní také na meropenem. Před zahájením léčby meropenemem je nutné pečlivě pátrat po předchozích hypersenzitivních reakcích na betalaktamová antobiotika.

Pokud se objeví těžká alergická reakce, je nutné přerušit podávání přípravku a zahájit odpovídající léčbu.

Antibiotiky navozená kolitida a pseudomembranózní kolitida byla hlášena téměř u všech antibakteriálních léčiv, včetně meropenemu, a může být mírná až život ohrožující. Na tuto diagnózu je proto třeba myslet u pacientů, u nichž se v průběhu podávání nebo po podání meropenemu (viz bod 4.8) vyskytne průjem. Je třeba uvažovat o přerušení léčby meropenemem a zahájení specifické léčby Clostridium difficile. Neměla by být podávána léčiva, která inhibují střevní peristaltiku.

V průběhu léčby karbapenemy, včetně meropenemu, byly občas hlášeny křeče (viz bod 4.8).

Vzhledem k riziku hepatální toxicity (hepatální dysfunkce s cholestázou a cytolýzou) (viz bod 4.8) je nutné v průběhu podávání meropenemu sledovat jaterní funkce.

Použití u pacientů s onemocněním jater: v průběhu léčby meropenemem u pacientů s již existující poruchou jater je nutné monitorovat jaterní funkce. Není nutné upravovat dávkování (viz bod 4.2).

V průběhu léčby meropenemem se může vyvinout pozitivní přímý nebo nepřímý Coombsův test.

Souběžné podávání meropenemu a kyseliny valproové/valproátu sodného se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Meronem obsahuje sodík.

Meronem 500 mg: tento přípravek obsahuje asi 2,0 mEq sodíku v dávce 500 mg, což je třeba brát v úvahu u pacientů na kontrolované sodíkové dietě.

Meronem 1,0 g: Tento přípravek obsahuje asi 4,0 mEq sodíku v dávce 1,0 g, což je třeba brát v úvahu u pacientů na kontrolované sodíkové dietě.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kromě studie s probenecidem nebyly provedeny žádné interakční studie. Probenecid kompetuje s meropenemem v procesu aktivní tubulární sekrece, a tak inhibuje renální exkreci meropenemu, prodlužuje eliminační poločas a zvyšuje plazmatické koncentrace meropenemu. Při současném podání probenecidu a meropenemu je nutná opatrnost.

Potenciální vliv meropenemu na vazbu jiných léčiv na bílkoviny nebo metabolismus nebyl studován. Vazba na bílkoviny je ale tak nízká, že se neočekává interakce s jinými léčivy na podkladě tohoto mechanismu.

Při současném podání s karbapenemy bylo hlášeno snížení sérových koncentrací kyseliny valproové mající za následek 60-100% snížení hladin kyseliny valpoové v průběhu 2 dnů. Vzhledem k rychlému nástupu a rozsahu tohoto snížení se zdá být současné podávání kyseliny valproové a karbapenemů obtížně zvládnutelné, a proto se nedoporučuje (viz bod 4.4).

Perorální antikoagulancia

5

Souběžné podávání antibiotik a warfarinu může zvyšovat jeho antikoagulační účinek. Existuje mnoho hlášení o zvýšení antikoagulačního účinku perorálně podávaných antikoagulancií, včetně warfarinu, u pacientů, kteří byli současně léčeni antibakteriálními léčivy. Riziko se může měnit podle typu infekce, věku a celkového stavu pacienta, takže je těžké odhadnout podíl antibiotika na zvýšení hodnoty INR (mezinárodní normalizovaný poměr). Doporučuje se časté sledování hodnoty INR v průběhu a krátce po současném podávání antibiotik a perorálních antikoagulancií.

4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Neexistují, resp. existují pouze omezené údaje o použití meropenemu u těhotných žen. Studie na zvířatech nenaznačují žádný přímý nebo nepřímý škodlivý vliv s ohledem na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Jako preventivní opatření je lépe se vyhnout podávání meropenemu v průběhu těhotenství.

Kojení

Není známo, zda se meropenem vylučuje do mateřského mléka u lidí. Meropenem lze stanovit ve velmi nízkých koncentracích v mateřském mléce u zvířat. S ohledem na přínos léčby pro ženu musí být učiněno rozhodnutí, zda přerušit kojení nebo přerušit/neindikovat léčbu meropenemem.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.

4.8

Nežádoucí účinky

Z hodnocení u 4872 pacientů s celkem 5026 léčebnými kůrami meropenemem byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky vztahujícími se k meropenemu průjem (2,3 %), rash (1,4 %), nauzea/zvracení (1,4 %) a zánět v místě aplikace přípravku (1,1 %). Nejčastěji hlášeným laboratorně zjištěným nežádoucím účinkem vztahujícím se k léčbě meropenemem byla trombocytóza (1,6 %) a zvýšení hladin jaterních enzymů (1,5-4,3 %).

Nežádoucí účinky uvedené v tabulce s frekvencí „není známo“ nebyly pozorovány u 2367 pacientů, kteří byli zařazeni do předregistračních klinických studií s intravenózním a intramuskulárním podáním meropenemu, ale byly hlášeny pouze v poregistračním období.

V tabulce uvedené níže jsou nežádoucí účinky seřazeny podle orgánových tříd a frekvence: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000) a není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Tabulka 1

Třída orgánových systémů

Frekvence

Příhoda

Infekce a infestace

Méně časté

orální a vaginální kandidóza

Poruchy krve a lymfatického systému

Časté

trombocytémie

Méně časté

eosinofilie, trombocytopenie, leukopenie, neutropenie

Není známo

agranulocytóza, hemolytická anémie

Poruchy imunitního systému

Není známo

angioedém, anafylaxe (viz body 4.3 a 4.4)

6

Třída orgánových systémů

Frekvence

Příhoda

Poruchy nervového sytému

Časté

bolest hlavy

Méně časté

parestézie

Vzácné

křeče (viz bod 4.4)

Gastrointestinální poruchy

Časté

průjem, zvracení, nauzea, bolest břicha

Není známo

kolitida související s použitím antibiotika (viz bod 4.4)

Poruchy jater a žlučových cest

Časté

zvýšené hladiny transamináz, alkalické fosfatázy a laktát dehydrogenázy v krvi

Méně časté

zvýšená koncentrace bilirubinu v krvi

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Časté

rash, svědění

Méně časté

kopřivka

Není známo

toxická nekrolýza epidermis, Stevens Johnsonův syndrom, erytema multiforme

Poruchy ledvin a močových cest

Méně časté

zvýšená koncentrace kreatininu, zvýšená koncentrace močoviny v krvi

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

zánět, bolest

Méně časté

tromboflebitida

Není známo

bolest v místě aplikace

4.9

Předávkování

Relativní předávkování je možné u pacientů s poškozením ledvin, pokud není dávka upravena tak, jak je popsáno v bodě 4.2. Omezené zkušenosti z poregistračního období ukazují, že pokud se objeví nežádoucí účinky po předávkování, odpovídají profilu nežádoucích účinků popsanému v bodě 4.8, jsou obvykle mírné a ustupují při přerušení léčby nebo snížení dávky. Je nutné uvažovat o symptomatické léčbě.

U lidí s normální funkcí ledvin dochází k rychlé eliminaci.

Meropenem a jeho metabolit lze odstranit hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální látky se systémovým účinkem, karbapenemy, ATC kód: J01DH02

Mechanismus účinku

Meropenem snadno penetruje do Gram negativních i Gram pozitivních bakterií a inhibuje syntézu bakteriální stěny vazbou na proteiny vázající penicilin (PBP).

Farmakokinetické/farmakodynamické (PK/PD) vztahy

Podobně jako u jiných betalaktamových antibiotik bylo prokázáno, že čas než je překročena MIC (T > MIC) nejlépe koreluje s účinností. V předklinických modelech prokázal meropenem aktivitu, pokud

7

plazmatické koncentrace překročily MIC infekčního mikroorganismu po dobu asi 40 % dávkového intervalu. Tato cílová hodnota nebyla potvrzena v klinických podmínkách.

Mechanismus rezistence

Bakteriální rezistence na meropenem může vzniknout následkem: (1) snížené permeability vnější membrány Gram negativních bakterií (v důsledku snížené syntézy purinů); (2) snížené afinity k cílovým PBP; (3) zvýšené exprese komponent efluxních pump a (4) tvorby betalaktamáz, které mohou hydrolyzovat karbapenemy.

V Evropské unii byla hlášena lokální ohniska infekcí v důsledku bakterií rezistentních na meropenem.

Neexistuje zkřížená rezistence mezi meropenemem a chinolony, aminoglykosidy, makrolidy a tetracykliny, pokud jde o cílové mikroorganismy. Pokud však rezistence vznikla na podkladě neprostupnosti a/nebo efluxních pump, mohou bakterie vykazovat rezistenci k více než jedné třídě antibiotik.

Hraniční hodnoty

Klinické hraniční hodnoty pro testování MIC Evropského výboru pro testování antimikrobiální citlivosti (EUCAST) jsou uvedeny níže.

Klinické hraniční hodnoty MIC pro meropenem podle EUCAST (2009-06-05, v 3.1)Organismus

citlivé (S)(mg/l)

rezistentní (R)(mg/l)

Enterobacteriaceae

≤ 2

> 8

Pseudomonas

≤ 2

> 8

Acetinobacter

≤ 2

> 8

Streptococcus skupiny A, B, C, G

≤ 2

> 2

Streptococcus pneumoniae

1

≤ 2

> 2

Další streptokoky

2

2

Enterococcus

--

--

Staphylococcus

2

Poznámka 3

Poznámka 3

Haemophilus influenzae

1 a Moraxella catarrhalis

≤ 2

> 2

Neisseria meningitidis

2,4

≤ 0,25

> 0,25

Gram-pozitivní anaerobní mikroorganismy

≤ 2

> 8

Gram-negativní anaerobní mikroorganismy

≤ 2

> 8

Hraniční hodnoty nezávislé na druhu

5

≤ 2

> 8

1 Hraniční hodnoty pro meropenem pro Streptococcus pneumoniae a Haemophilus influenzae

u meningitidy jsou 0,25/1 mg/l

2 Kmeny s hodnotou MIC nad S/I hraniční hodnotou jsou vzácné a nejsou dosud hlášeny.

Identifikace a testy mikrobiální citlivosti u takových izolátů musí být opakovány a pokud je výsledek potvrzen, izolát je odeslán do referenční laboratoře. Dokud není důkaz o klinické účinnosti pro potvrzené izoláty s MIC nad hraniční hodnotou pro rezistenci (proloženě), měly by být hlášeny jako rezistentní.

3 Citlivost stafylokoků k meropenemu je odvozována od citlivosti k methicilinu.

4 Hraniční hodnoty meropenemu pro Neisseria meningitidis je vztažena pouze k meningitidě.

5 Hraniční hodnoty byly určeny především z hodnot PK/PD a jsou nezávislé na distribuci MIC

určitých druhů. Jsou určeny pro druhy, kterým nebyla přiřazena druhově specifická hraniční hodnota a nikoliv pro druhy, kde se nedoporučuje provádět test citlivosti.

-- = Nedoporučuje se provádět test citlivosti, neboť druh není vhodným cílem pro léčbu léčivým

přípravkem.

Prevalence získané rezistence u vybraných mikroorganismů se může lišit geograficky a v čase a je žádoucí získat místní informace, zvláště při léčbě těžkých infekcí. Pokud je místní prevalence

8

rezistence taková, že použití léčiva je, přinejmenším u některých typů infekcí, diskutabilní, je třeba si vyžádat expertní stanovisko.

Následující seznam patogenů je odvozen z klinických zkušeností a léčebných doporučení.

Všeobecně citlivé druhyGram pozitivní aerobní mikroorganismyEnterococcus faecalis

$

Staphylococcus aureus (citlivé na methicilin)

£

rod Staphylococcus (citlivé na methicilin) včetně Staphylococcus epidermidisStreptococcus agalactiae (skupina B)Streptococcus milleri skupina (S. anginosus, S. constellatus a S. intermedius)Streptococcus pneumoniaeStreptococcus pyogenes (skupina A)

Gram negativní aerobní mikroorganismyCitrobacter freudiiCitrobacter koseriEnterobacter aerogenesEnterobacter cloacaeEscherichia coliHaemophilus influenzaeKlebsiella oxytocaKlebsiella pneumoniaeMorganella morganiiNeisseria meningitidisProteus mirabilisProteus vulgarisSerratia marcescens

Gram pozitivní anaerobní mikroorganismy

Clostridium perfringensPeptoniphilus asaccharolyticusrod Peptostreptococcus (včetněP. micros, P anaerobius, P. magnus)

Gram negativní anaerobní mikroorganismyBacteroides caccaeBacteroides fragilis skupinaPrevotella biviaPrevotella disiens

Druhy, u kterých může být problémem získaná rezistenceGram pozitivní aerobní mikroorganismyEnterococcus faecium

$†

Gram negativní aerobní mikroorganismyrod AcinetobacterBurkholderia cepaciaPseudomonas aeruginosa

Mikroorganismy s vnitřní rezistencíGram negativní aearobní mikroorganismyStenotrophomonas maltophiliarod Legionella

9

Jiné mikroorganismy Chlamydophila pneumoniae Chlamydophila psittaci Coxiella burnetii Mycoplasma pneumoniae

$Druhy, které vykazují intermediární citlivost.

£Všechny methicilin rezistentní stafylokoky jsou rezistentní na meropenem.†Rozsah rezistence  50% v jedné nebo více zemích EU.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Průměrný plazmatický poločas u zdravých jedinců je přibližně 1 hodina, průměrný distribuční objem je přibližně 0,25 l/kg (11-27 l) a průměrná clearance je 287 ml/min při dávce 250 mg a klesá na 205 ml/min při dávce 2 g. Po podání dávek 500, 1000 a 2000 mg jako infuze po dobu 30 minut jsou průměrné hodnoty Cmax asi 23, 49 a 115 μg/ml, odpovídající hodnoty AUC jsou 39,3; 62,3 a 153 μg.h/ml. Při infuzi po dobu 5 minut jsou hodnoty Cmax 52 a 112 μg/ml po podání dávek 500 mg, resp. 1000 mg. Při podávání opakovaných dávek po 8 hodinách nedochází u jedinců s normální funkcí ledvin ke kumulaci meropenemu.

Studie se 12 pacienty, kterým byl po chirurgickém zákroku podáván meropenem 1000 mg každých 8 hodin pro nitrobřišní infekce, ukázala, že hodnoty Cmax a poločasu jsou srovnatelné s hodnotami u normálních jedinců, distribuční objem se však zvětšil na 27 l.

Distribuce

Průměrná vazba meropenemu na plazmatické bílkoviny je asi 2 % a je nezávislá na koncentraci. Po rychlém podání (5 minut a méně) je farmakokinetika biexponenciální, ale mnohem méně vyznačená po 30minutovém podání. Meropenem dobře proniká do několika tělesných tekutin a tkání: plíce, bronchiální sekret, žluč, cerebrospinální tekutina, gynekologické tkáně, kůže, fascie, svaly a peritoneální exsudát.

Metabolismus

Meropenem je metabolizován hydrolýzou betalaktamového kruhu za vzniku mikrobiologicky neaktivních metabolitů. V podmínkách in vitro je meropenem méně citlivý k hydrolýze lidskými dehydropeptidázami-I (DHP-I) ve srovnání s imipenemem a není nutné současně přidávat inhhibitor DHP-I.

Vylučování

Meropenem je přednostně vylučován ledvinami v nezměněné formě, asi 70 % dávky (50-75 %) se vyloučí v nezměněné podobě v průběhu 12 hodin. Dalších 28 % se vyloučí ve formě mikrobiálně neaktivního metabolitu. Stolicí se vyloučí pouze asi 2 % dávky. Měřená renální clearance a vliv probenecidu ukazují, že meropenem je vylučován filtrací a tubulární sekrecí.

Renální insuficience

Renální poškození vede ke zvýšení plazmatické AUC a prodloužení poločasu meropenemu. U pacientů se středně závažným poškozením se AUC zvyšuje 2,4x (CrCl 33-74 ml/min), 5x u závažného poškození (CrCL 4-23 ml/min) a 10x u hemodialyzovaných pacientů (CrCL < 2 ml/min) ve srovnání se zdravými jedinci (CrCL > 80 ml/min). Hodnota AUC mikrobiálně neaktivního metabolitu s otevřeným kruhem byla významně zvýšena u pacientů s renálním poškozením.

10

U pacientů se středně závažným a závažným poškozením ledvin se doporučuje úprava dávky (viz bod 4.2).

Meropenem je odstraňován hemodialýzou a hodnota clearance v průběhu hemodialýzy je asi 4x vyšší než u anurických pacientů.

Hepatální insuficience

Studie u pacientů s alkoholickou cirhózou neprokázala vliv onemocnění jater na farmakokinetiku meropenemu po opakovaném podání.

Dospělí pacienti

Farmakokinetické studie provedené u pacientů neprokázaly významné farmakokinetické rozdíly ve srovnání se zdravými jedinci s ekvivalentní renální funkcí. Populační model vytvořený na podkladě údajů od 79 pacientů s nitrobřišní infekcí nebo pneumonií prokázal závislost centrálního objemu na tělesné hmotnosti a clearance na clearance kreatininu a věku.

Děti

Farmakokinetika u malých dětí a dětí s infekcí v dávkách 10, 20 a 40 mg/kg ukázala, že hodnoty Cmax se blíží hodnotám u dospělých po podání dávek 500, 1000 resp. 2000 mg. Srovnání prokázalo konzistentní farmakokinetiku mezi dávkami a poločasy obdobně jako u dospělých s výjimkou nejmenších dětí (< 6 měsíců, t1/2 1,6 h). Průměrné hodnoty clearance meropenemu byly 5,8 ml/min/kg (6-12 let), 6,2 ml/min/kg (2-5 let), 5,3 ml/min/kg (6-23 měsíců) a 4,3 ml/min/kg (2-5 měsíců). Asi 60 % dávky se v průběhu 12 hodin vyloučí do moči jako meropenem a dalších 12 % jako metabolit. Koncentrace meropenemu v CSF u dětí s meningitidou jsou asi 20 % aktuální koncentrace v plazmě, i když existuje významná interindividuální variabilita.

Farmakokinetika meropenemu u novorozenců, u kterých byla nutná protiinfekční léčba vykazuje vyšší clearance u novorozenců s vyšším časovým nebo gestačním věkem a celkový průměrný poločas 2,9 hodiny. Simulace Monte-Carlo založená na populačním farmakokinetickém modelu ukázala, že při dávkování 20 mg/kg každých 8 hodin je dosaženo 60 % T > MIC pro P. aeriginosa u 95 % předčasně narozených novorozenců a u 91 % novorozenců narozených v termínu.

Starší pacienti

Farmakokinetické studie u zdravých starších lidí (65-80 let) ukázaly snížení plazmatické clearance, která korelovala se snížením clearance kreatininu závislé na věku a menším snížením extrarenální clearance. U starších pacientů není nutná úprava dávkování kromě případů středně závažného a závažného poškození ledvin (viz bod 4.2).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Studie na zvířatech prokázaly, že meropenem je ledvinami dobře tolerován. Histologický průkaz poškození ledvinných tubulů byl pozorován u myší a psů pouze v dávkách 2000 mg/kg a vyšších po jednorázovém podání a u opic při dávkování 500 mg/kg v 7denní studii.

Meropenem je všeobecně dobře tolerován centrálním nervovým systémem. Účinky byly pozorovány ve studiích na akutní toxicitu u hlodavců v dávkách vyšších než 1000 mg/kg.

Intravenózní LD50 meropenemu u hlodavců je vyšší než 2000 mg/kg.

11

Ve studiích s opakovanými dávkami po dobu až 6 měsíců byly pozorovány pouze mírné účinky včetně snížení hodnot červených krvinek u psů.

Nebylo zjištěn mutagenní potenciál v konvenční sadě testů ani reprodukční toxicita včetně teratogenního potenciálu ve studiích u potkanů v dávkách do 750 mg/kg a u opic v dávkách do 360 mg/kg.

V předběžné studii u opic byl získán důkaz o zvýšeném počtu potratů při dávce 500 mg/kg.

Nebyla zjištěna zvýšená citlivost na meropenem u mladých zvířat ve srovnání se dospělými zvířaty. Intravenózní léková forma byla ve studiích na zvířatech dobře tolerována.

Jediný metabolit meropenemu měl ve studiích na zvířatech podobný profil toxicity.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Meronem 500 mg: bezvodý uhličitan sodnýMeronem 1 g: bezvodý uhličitan sodný

6.2

Inkompatibility

Tento léčivý přípravek nesmí být mísen s jinými léčivými přípravky s výjimkou těch, které jsou uvedeny v bodě 6.6.

6.3

Doba použitelnosti

4 roky

Intravenózní bolusová injekce

Roztok pro bolusovou injekci se připraví rekonstitucí přípravku Meronem ve vodě na injekci na konečnou koncentraci 50 mg/ml.

Chemická a fyzikální stabilita přípravku připraveného roztoku pro bolusovou injekci je 3 hodiny za kontrolované pokojové teploty (15-25°C).

Z mikrobiologického hlediska, pokud není při otevření /rekonstituci/ředění přípravku vyloučeno riziko mikrobiální kontaminace, je třeba roztok použít ihned.

Pokud není roztok použit ihned, jsou podmínky a čas uchovávání na zodpovědnosti uživatele.

Intravenózní infuze

Roztok pro intravenózní infuzi se připraví rekonstitucí přípravku Meronem v 0,9% infuzního roztoku chloridu sodného nebo 5% roztoku glukosy na injekci na konečnou koncentraci 1 až 20 mg/ml.

Chemická a fyzikální stabilita přípravku připraveného roztoku pro infuzi za použití 0,9% infuzního roztoku chloridu sodného je 6 hodin za kontrolované pokojové teploty (15-25°C) nebo 24 hodin při teplotě 2-8°C. Pokud je připravený roztok uchováván v chladničce, musí být použit v průběhu 2 hodin po vyjmutí z chladničky.

12

Z mikrobiologického hlediska, pokud není při otevření /rekonstituci/ředění přípravku vyloučeno riziko mikrobiální kontaminace, je třeba roztok použít ihned. Pokud není roztok použit ihned, jsou podmínky a čas uchovávání na zodpovědnosti uživatele.

Rekonstituovaný roztok přípravku Meronem za použití 5% roztoku glukosy na injekci se musí použít ihned, tj. během 1 hodiny po rekonstituci.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

Rekonstituovaný roztok chraňte před mrazem.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Meronem 500 mg:674 mg prášku v 20 ml skleněné lahvičce typu I s šedou halobutylovou pryžovou zátkou s hliníkovým uzávěrem.

Meronem 1 g:1348 mg prášku v 30 ml skleněné lahvičce typu I s šedou halobutylovou pryžovouzátkou s hliníkovým uzávěrem.

Léčivý přípravek je dodáván v balení po 1 nebo 10 lahvičkách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Injekční roztok

Meropenem určený pro intravenózní injekci by měl být rekonstituován za použití sterilní vody na injekci.

Infuzní roztok

Meropenem určený pro intravenózní infuzi lze přímo rekonstituovat s 0,9% infuzním roztokem chloridu sodného nebo 5% infuzním roztokem glukosy.

Lahvička je pro jedno použití.

Při přípravě roztoku a v průběhu podání je třeba dodržovat standardní aseptické techniky.

Před použitím je třeba roztok protřepat.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

AstraZeneca UK Limited.2 Kingdom StreetLondon W2 6BDVelká Británie

13

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Meronem 500 mg: 15/770/95-A/CMeronem 1 g: 15/770/95-B/C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

11.10.1995/8.9.2010

10.

DATUM REVIZE TEXTU

7.4.2011

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Vnější krabička 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Meronem 500 mg, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku. Meronem 1 g, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku. meropenemum 2. OBSAH

LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 500 mg bezvodého meropenemu. Jedna lahvička obsahuje meropenemum trihydricum odpovídající 1 g bezvodého meropenemu. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Bezvodý uhličitan sodný. Viz příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku 1 lahvička 10 lahviček 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Intravenózní podání. Pro jedno použití. 6. ZVLÁŠTNÍ

UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Podmínky uchovávání po rekonstituci viz v příbalové informaci. Rekonstituovaný roztok chraňte před mrazem.

10. ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI [AstraZeneca UK Limited, 2 Kingdom Street, London W2 6BD, Velká Británie 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Meronem 500 mg: 15/770/95-A/C Meronem 1 g: 15/770/95-B/C 13. ČÍSLO ŠARŽE č.š. 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD

K

POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Nevyžaduje se – odůvodnění přijato

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU Etiketa (lahvička) 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Meronem 500 mg, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku Meronem 1 g, prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku meropenemum 2. OBSAH

LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Meropenemum trihydricum odpovídající 500 mg bezvodého meropenemu. Meropenemum trihydricum odpovídající 1 g bezvodého meropenemu. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Bezvodý uhličitan sodný. Viz příbalovou informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Prášek pro přípravu injekčního nebo infuzního roztoku I lahvička. 10 lahviček. 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ Intravenózní podání. Pro jedno použití. 6. ZVLÁŠTNÍ

UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Podmínky uchovávání po rekonstituci viz příbalovou informaci. Po rekonstituci: chraňte před mrazem. 10. ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI AstraZeneca UK Limited, 2 Kingdom Street, London W2 6BD,, Velká Británie 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 13. ČÍSLO ŠARŽE č.š. 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ 15. NÁVOD

K

POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU