Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls71958/2010

Souhrn údajů o přípravku

1. Název přípravku

MANINIL 5Tablety

2. Kvalitativní i kvantitativní složení

Glibenclamidum 5 mg v 1 tabletě.

Pomocné látky:Monohydrát laktosy, Ponceau 4R (E124).

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. Léková forma

Tablety Růžové ploché tablety s půlící rýhou na jedné straně a se zkosenými hranamiTablety lze dělit na dvě stejné poloviny.

4. Klinické údaje

4.1. Terapeutické indikace

Maninil 5 je indikován u diabetu typu II (non-insulin dependentní diabetes), kde není možno dosáhnout metabolické kompenzace dietou a fyzickou aktivitou.Při nedostatečném účinku Maninilu je možno použít současné podávání inzulínu. Pokud však endogenní sekrece inzulínu není přítomna, pak kombinovaná terapie neprokázala lepší účinek, než monoterapie inzulínem.

4.2. Dávkování a způsob podání

Dávkování stanoví lékař individuálně podle stavu metabolické kompenzace.Obvykle se terapie zahajuje dávkou 2,5 mg glibenklamidu (1/2 tablety Maninil 5) jedenkrát denně. Dávku je možno postupně zvyšovat v průběhu několika dnů až týdnů až do dosažení žádoucího snížení glykémie. Maximálního účinku je zpravidla dosaženo při podávání 15 mg glibenklamidu za den (3 tablety Maninil 5).Denní dávka do 10 mg glibenklamidu (2 tablety Maninil 5) může být podávána najednou ráno před snídaní s trochou tekutiny. Pokud je zapotřebí podávat vyšší dávku, je vhodné denní dávku rozdělit na ranní a večerní v poměru 2:1.Pokud pacient ráno pravidelně nesnídá, je vhodné podat první dávku před prvním jídlem.

Zapomene-li pacient vzít dávku v obvyklou dobu, může dávku užít ještě za 1-2 hodiny. Jinak je vhodnější dávku vynechat. V žádném případě nesmí být vynechaná dávka kompenzována později zvýšením dávky.

Používání u dětí a mladistvých: Diabetes II typu je u mladistvých ojedinělý a proto i použití glibenklamidu u této věkové skupiny je naprosto vyjímečné. Pacienti s tělesnou hmotností pod 50 kg dostávají obvykle 2,5 mg/den (1/2 tablety Maninil 5). Dále se postupuje obdobně jako u dospělých.

Kombinace glibenklamidu a inzulínu u diabetu typu I je neúčinná.

4.3. Kontraindikace

Maninil 5 nesmí být podáván u diabetu I. typu a v případě kompletního sekundárního selhání terapie glibenklamidem u diabetu typu II, kde jsou deriváty sulfonylurey kontraindikovány.Dále se glibenklamid nesmí podávat u diabetu s metabolickou dekompenzací, jako je ketoacidóza, prekoma nebo diabetické koma, případně dekompenzace v průběhu infekčních onemocnění a po pankreatické resekci.Glibenklamid je také kontraindikován u těžkého poškození jater a ledvin (clearance nižší než 30 ml/min), u oběhové, respirační nedostatečnosti, u známé přecitlivělosti na glibenklamid nebo další složky přípravku Maninil 5.Maninil 5 je kontraindikován v těhotenství a v době kojení.

4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

V průběhu terapie glibenklamidem je nutno pacienta v pravidelných intervalech kontrolovat a sledovat metabolickou kompenzaci.Zvláštní pozornost je nutno věnovat pacientům s jaterním poškozením, protože může být přítomna jak změna v kinetice glibenklamidu, tak i poruchy metabolismu. Spíše je možno předpokládat prodloužené působení malých dávek glibenklamidu.Dlouhé hladovění, nedostatečný přívod glycidů, požívání většího množství alkoholu, případně kombinace všech uvedených faktorů výrazně zvyšuje možnost vzniku hypoglykémie.Dávkování je nutno opatrně upravovat u starších pacientů. Pacienti obtížně kooperující s poruchou paměťových funkcí jsou obzvláště náchylní ke vzniku hypoglykémie.

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

U pacientů dlouhodobě léčených glibenklamidem může jakákoliv další současná medikace ovlivnit nastavené dávkování, stejně tak jako vysazení souběžné terapie.Hypoglykemický účinek glibenklamidu může být zesílen látkami, které zpomalují jeho eliminaci. K nim patří - sulfonamidy, chloramfenikol, phenylbutazon, sulfinpyrazon, kumarinová antikoagulancia a mikonazol.Zesílení účinku mohou způsobit také léčiva, která snižují hladinu glukózy, nebo zvyšují citlivost k inzulínu. Sem patří na příklad metformin a akarbóza. Podobný účinek mohou mít i fenylbutazon, deriváty kyseliny p-aminosalicylové, MAO-inhibitory, fenfluramin, pentoxyfylin, oxytetracyklin, anabolické steroidy, ACE-inhibitory, fibráty, fluoxetin, cyklofosfamid a ifosfamid.

Také douhodobé podávání látek ovlivňujících sympatický systém jako např. betablokátory, reserpin, klonidin a guanethidin může snižovat hladinu glukózy v plazmě. Tento typ látek také může snížit nervové a hormonální regulace a tak zeslabit vnímání prodromů hypoglykemie.

Barbituráty, fenytoin a rifampicin mohou indukcí enzymů zrychlit eliminaci glibenklamidu a tak snížit jeho účinek.Hypoglykemizující účinek glibenklamidu může antagonizovat glukagon, adrenalin a další sympatomimetika, diuretika včetně acetazolamidu, deriváty kyseliny nikotinové (ve vysokých dávkách), diazoxid a sexuální hormony (perorální antikoncepce).

H2 antagonisté mohou vyvolat jak zvýšení tak i snížení hladiny glukózy.Akutní příjem alkoholu může vyvolat jak zvýšení tak i snížení hladiny glukózy a tak ovlivnit naprosto nepředvídatelně účinek glibenklamidu.

4.6. Těhotenství a kojení

Glibenklamid prochází placentou a může proto zvyšovat sekreci inzulínu u plodu. Přechází také do mléka kojících žen

Proto glibenklamid nesmí být používán v průběhu těhotenství a laktace.Pokud žena plánuje otěhotnění, je vhodné převést pacientku na léčbu inzulínem.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Glibenklamid sám neovlivňuje schopnost řízení motorových vozidel a práci se stroji.Avšak tyto schopnosti mohou být výrazně ovlivněny nástupem hypoglykémie. Z toho důvodu, pokud není dosaženo úplné kompenzace pacienta a jeho stabilizace v průběhu léčby glibenklamidem, je nutno předpokládat možnost negativního ovlivnění schopnosti řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje.

4.8. Nežádoucí účinky

Nejčastějším nežádoucím účinkem glibenklamdu je hypoglykemie, kerá může přejít v koma s následnou smrtí pacienta obvykle ve spojení s předávkováním, špatně stanovenou diagnózou, poškozením jaterních nebo renálních funkcí, konzumací alkoholu, výrazným hladověním, metabolickými poruchami vyvolanými poruchou hormonálních funkcí, případně lékovými interakcemi. Symptomy adrenergní kontraregulace nejsou přítomny, pokud se hypoglykemie pozvolna rozvíjí při současné terapii ovlivňující sympatický systém - zejména při podávání betalytik.Na začátku terapie se mohou objevit poruchy vizu.Příležitostně se mohou vyskytnout gastrointestinální obtíže jako nauzea, poruchy chuti, tlak v žaludku, zvracení, bolesti břicha a průjem.Kožní hypersenzitivní reakce provázené fortosenzitivitou jsou relativně vzácné.

Byly pozorovány izolované případy generalizovaných hypersenzitivních reakcí (Erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, Leyellův syndrom, exfoliativní dermatitida, erythrodermie, Erythema nodosum), cholestatické hepatitidy a zvýšení jaterních enzymů.

Velmi zřídka se vyskytly poruchy hematopoézy - trombocytopenie provázená purpurou, leukocytopenie, erytrocytopenie, granulocytopenie, pancytopenie, hemolytická anemie a vaskulitida. Tyto změny jsou reversibilní, ale mohou ohrozit život pacienta.

Byl pozorován slabý diuretický účinek glibenklamidu a může se objevit přibývání na váze.Při dlouhodobém podávání je možný vznik hypothyroidismu.

Může se vyskytnout zkřížená alergická reakce s deriváty sulfonylurey, sulfanoamidy a probenecidem.

4.9. Předávkování

Akutní předávkování glibenklamidem, ale i dlouhodobé používání vysokých dávek může vyvolat douhodobou a život ohrožující hypoglykemii, která je provázena slabostí, bezvědomím a křečemi. Hypoglykemie se také může rozvinout při vynechání jídla, neobvyklé tělesné zátěži a při lékových interakcích.Hypoglykemie je provázena symptomy:- parasympatikotonie: bulimie, nauzea, vomitus, ceková slabost- sympatikotonie: agitace, pocení, srdeční palpitace, tachykardie, tremor, mydriáza, hypertenze.

- ovlivnění CNS: bolesti hlavy, nespavost, poruchy psychiky (podrážděnost, agresivita, deprese, poruchy koncentrace, zmatenost), poruchy svalové koordinace, primitivní automatiky (grimasy, vyplazování jazyka), křeče, fokální příznaky (hemiplegie, afasie, diplopie), somnolence, koma, centrální poruchy regulace dýchání a cirkulace.

Terapie předávkování Pacient může sám odstranit příznaky hypoglykemie (bez ztráty vědomí) požitím přibližně 20 g cukru (glukózy nebo sachorózy), nebo jídla s vysokým obsahem cukrů (ovocné šťávy, normální limonády).Ovšem pokud pacient používá přípravky obsahující guar, pak může být absorpce glukózy výrazně zpomalena. Při současné léčbě akarbózou je možná perorální léčba hypoglykémie pouze glukózou a ne jinými oligosacharidy.

U těžké hypoglykémie (s poruchou vědomí) musí být použita intravenózní cesta podání. Obvykle se podává i.v. 40 - 100 ml 20% glokózy, nebo s.c. inj. 1 - 2 mg glukagonu.

Pro dlouhodobou profylaxi po nabytí vědomí je vhodné podávat orálně sacharidy (20 - 30 g každé 2 - 3 hodiny, nebo pokračovat v dlouhodobé infúzi glukózy (5 - 10 %) po dobu 24 - 48 hodin. Je možno také podávat glukagon 1 mg každých 6 hodin po dobu až 48 hodin.Pravidelná kontrola glykemie po dobu nejméně 48 hodin je nezbytná.Zejména u dětí musí být léčení hypoglykémie provázeno kontrolou glykemie v krátkých časových intervalech.

Spolu s výše uvedenou léčbou je vhodné se pokusit eliminovat léčivo ze žaludku výplachem a podáním aktivního uhlí.

5. Farmakologické vlastnosti

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antidiabetikum, derivát sulfonylurey.

ATC kód - A10BB01

Glibenklamid je derivát sulfonylurey druhé generace. Snižuje hladinu glukózy v plazmě jak u pacientů s diabetem II. typu, tak i zdravých lidí zvýšením sekrece inzulínu z pankreatu. Stimulačním účinkem na beta buňky pankreatu dochází k vyplavení endogenního inzulínu a účinek glibenklamidu je proto závislý na zachování alespoň minimální přítomnosti endogenního inzulínu.Byly popsány další účinky glibenklamidu, jako inhibice uvolňování glukagonu z A buněk pankreatu, zvýšení citlivosti extrapankreatických inzulínových receptorů, potenciace účinku inzulínu na postreceptorové úrovni a zpomalení odbourávání inzulínových receptorů. Klinická významnost těchto účinků však není dostatečně známa.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce u lidí po perorálním podání je relativně rychlá. V plazmě se glibenklamid váže z 98% na bílkoviny.Glibenklamid je prakticky úplně metabolizován v játrech za vzniku dvou metabolitů - 4-trans-hydroxy glibenklamid a 3-cis-hydroxy glibenklamid. U laboratorních zvířat je 4-hydroxy glibenklamid farmakologicky aktivní, ale jeho účinek na snížení hladiny krevní glukózy dosahuje pouze 10 - 15 % účinku mateřské molekuly. Oba metabolity jsou vylučovány ve stejné míře do moči a do žluči.

Plazmatický eliminační poločas se pohybuje v rozmezí 1,5 - 3,5 hodiny. Doba farmakodynamického účinku však nekoresponduje eliminačnímu poločasu. Nebyla potvrzena přítomnost hlubokého kompartmentu (vytváření tkáňového depo) u lidí.Eliminace z plazmy je zpomalena při poškození hepatálních funkcí. Oproti tomu eliminace glibenklamidu ani jeho metabolitů není výrazně ovlivněna u poškození ledvinných funkcí (clearance kreatininu nad 30 ml/min) a ke zpomalení eliminace dochází až při terminálním renálním selhávání.

Biologická dostupnost závisí převážně na uvolňování aktivní látky z tablety a je závislá na kvalitě jejich přípravy. Z tablet Maninilu 5 se in vitro uvolňuje přibližně 63 % aktivní substance v průběhu 15 minut a 72 % v průběhu 60 minut.

Současný příjem potravy s podáním tablet může snížit plazmatické koncentrace glibenklamidu ve srovnání s podáváním do vyprázdněného žaludku.

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Akutní toxicitaU laboratorních zvířat byla akutní i chronická toxicita glibenklamidu vyjímečně nízká. LD50glibenklamidu podaného per os byla vyšší než 15 g/kg u myší, potkanů a morčat, a vyšší než 10 g/kg u králíků a psů..Chronická toxicitaPři sledování chronické toxicity nebyly nalezeny orgánové změny (makroskopické ani mikroskopické) při podávání dávek 0,2 - 20 mg/kg po dobu 45 dnů až 9 týdnů u potkanů a více než 18 měsíců u psů.

Kancerogenní a mutagenní potenciálNejsou dostupné žádné údaje o kancerogenním potenciálu.Mutagenní účinek nebyl prokázán v celé řadě in vitro i in vivo testů (na př. Amesův test, mikronukleární test).

Reprodukční toxicitaV testech fertility u potkanů (samci i samice) nebyly zjištěny poruchy fertility při podávání dávek do 15 g/kg. Testy u potkanů a králíků neprokázaly žádné podezření na mutagenní, teratogenní nebo embryotoxický účinek, i když látka byla podávána v citlivých obdobích organogeneze. Pouze extrémně vysoké dávky (více než 10 000 krát vyšší než farmakologicky aktivní dávky) vyvolaly embryotoxický účinek u potkanů, myší. a králíků, který se projevil smrtí in utero nebo mírným vzestupem resorbovaných fetů.

6. Farmaceutické údaje

6.1. Seznam pomocných látek

Monohydrát laktosy, bramborový škrob, želatina, magnesium-stearát, mastek, Ponceau 4R

6.2. Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3. Doba použitelnosti

3 roky

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

6.5. Druh obalu a velikost balení

1) Lahvička z bezbarvého skla se zátkou z plastické hmoty, krabička.2) PVC/AL blistr

Obsah lahvičky 120 tablet.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním

Tablety užívat před jídlem celé, zapít malým množstvím tekutiny.

7. Držitel rozhodnutí o registraci

Berlin–Chemie AG, (Menarini Group)Glienicker Weg 125,D-12489 BerlínNěmecko

8. Registrační číslo18/540/70-C

9. Datum první registrace / prodloužení registrace1970 / 31.3.2010

10. Datum revize textu 9.2.2011

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU A VNITŘNÍM OBALU

KRABIČKA

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Maninil 5 Tablety Glibenclamidum

2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

1 tableta obsahuje glibenclamidum 5 mg

3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy 90 mg.Obsahuje barvivo Ponceau 4R (E124)Další informace naleznete v příbalové informaci.

4. LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Tablety 120 tablet

5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST

Použitelné do:

9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

BERLIN-CHEMIE AG (MENARINI GROUP)Glienicker Weg 12512489 BerlínNěmecko

Logo BERLIN-CHEMIE AG

12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

18/540/70-C

13. ČÍSLO ŠARŽE

Č. š.:

14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15. NÁVOD K POUŽITÍ

Antidiabetikum

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Maninil 5

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

Nálepka

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Maninil 5 Tablety Glibenclamidum

2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Perorální podání

3.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

120 tablet

6.

JINÉ

1 tableta obsahuje glibenclamidum 5 mg.Obsahuje monohydrát laktosy 90 mg.Obsahuje barvivo Ponceau 4R (E124)

BERLIN-CHEMIE AG (MENARINI GROUP)Logo Berlin-Chemie