Příloha č. 1 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls239740/2010 a příloha k sp.zn.sukls164988/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Losagen 50 mg potahované tablety

losartanum kalicum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoliv nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek Losagen a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Losagen užívat

3.

Jak se přípravek Losagen užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Losagen uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK LOSAGEN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Losartan patří do skupiny léků nazývaných antagonisté receptoru angiotensinu II. Angiotensin-II je látka vytvářená v těle, která se váže na vazebná místa (receptory) v cévách a vyvolává jejich zúžení. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Losartan brání vazbě angiotensinu II na tato vazebná místa, čímž se cévy roztáhnou a krevní tlak se naopak sníží. Losartan zpomaluje zhoršení funkce ledvin u pacientů s vysokým krevním a diabetem 2. typu. Přípravek Losagen se používá: -

k léčbě pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí)

-

k ochraně ledvin u pacientů s vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typu s laboratorním důkazem poškození funkce ledvin a proteinúrií ≥ 0,5 g denně (stav, kdy moč obsahuje nadměrné množství bílkovin).

-

k léčbě pacientů s chronickým srdečním selháním, pokud lékař nepovažuje za vhodné léky nazývané inhibitory angiotensin-konvertujícího enzymu (inhibitory ACE, léky používané na snížení krevního tlaku). Pokud bylo Vaše srdeční selhání stabilní na inhibitoru ACE, neměl/a byste být převáděn/a na losartan.

-

u pacientů s vysokým krevním tlakem a zvětšením levé komory bylo prokázáno, že losartan snižuje riziko cévní mozkové příhody („indikace LIFE“).

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK LOSAGEN UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Losagen: -

jestliže jste alergický(á) (přecitlivělý(á)) na losartan nebo na kteroukoliv další složku přípravku;

-

jestliže trpíte závažným selháváním jaterních funkcí;

-

pokud jste těhotná více než 3 měsíce (Losagen se také nedoporučuje užívat pokud jste v časné fázi těhotenství – viz odstavec o těhotenství).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Losagen je zapotřebí Je důležité, abyste před užíváním přípravku Losagen řekl/a lékaři, jestliže: -

jste v minulosti měl/a angioedém (otok obličeje, rtů, hrdla a jazyka, viz také bod 4 „Možné nežádoucí účinky).

-

silně zvracíte nebo máte průjem, v důsledku čehož u vás došlo k nadměrné ztrátě tekutin a/nebo solí.

-

užíváte diuretika (léky, které zvyšují množství tekutin, které se vyloučí ledvinami) nebo jste na dietě s omezeným příjmem soli, v důsledku čehož u vás došlo k nadměrné ztrátě tekutin a/nebo solí.

-

je známo, že máte zúžení nebo ucpání cév zásobujících ledviny nebo jestliže jste v minulosti prodělal/a transplantaci ledvin.

-

máte poškozená játra (viz body 2 „Neužívejte Losagen“ a 3 „Dávkování u speciálních skupin pacientů“).

-

trpíte srdečním selháním s poškozením nebo bez poškození ledvin nebo souběžné závažné, život ohrožující poruchy srdečního rytmu. Zvláštní opatrnosti je třeba, jestliže jste souběžně léčen/a beta-blokátory.

-

máte problémy se srdečními chlopněmi nebo srdečním svalem.

-

trpíte koronárním onemocněním (snížení krevního průtoku v cévách zásobujících srdce) nebo cerebrovaskulárním onemocněním (snížení krevního průtoku v cévách zásobujících mozek).

-

trpíte primárním hyperaldosteronismem (onemocnění spojené se zvýšeným vylučováním hormonu aldosteronu v nadledvinách v důsledku poruchy nadledvin).

-

Musíte lékaři sdělit pokud jste těhotná nebo pokud si myslíte, že byste mohla být těhotná. Losagen se nedoporučuje podávat v časné fázi těhotenství a nesmí se podávat v případě, že jste těhotná více než 3 měsíce, protože by mohl vážně poškodit Vaše dítě v případě, že byste ho v tomto období užívala (viz odstavec o těhotenství).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, rostlinných přípravků a přírodních produktů. Buďte zvláště opatrný/á, jestliže během léčby přípravkem Losagen užíváte následující léky: -

jiné léky na snížení krevního tlaku, neboť může dojít k dalšímu snížení vašeho krevního tlaku. Krevní tlak mohou snížit i následující léky/skupiny léků: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin.

-

léky, které šetří draslík nebo mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi (např. doplňky draslíku, doplňky solí obsahující draslík nebo léky šetřící draslík, např. některá diuretika [amilorid, triamteren, spironolakton] či heparin).

-

nesteroidní protizánětlivé léky jako indometacin, včetně inhibitorů COX-2 (léky, které snižují zánět a mohou být použity ke zmírnění bolesti), jelikož mohou snížit účinek losartanu na snížení krevního tlaku.

Jestliže máte poruchu funkce ledvin, souběžné užívání těchto léků může vést ke zhoršení funkce

ledvin.

Léky obsahující lithium by neměly být užívány v kombinaci s losartanem bez pečlivého dohledu

vašeho lékaře. Mohou být nutná speciální preventivní opatření (např. krevní testy).

Užívání přípravku Losagen s jídlem a pitím Přípravek je možné užívat s jídlem i bez něho. Těhotenství a kojení Těhotenství Musíte sdělit svému lékaři, pokud si myslíte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Váš lékař Vám obvykle poradí přestat s užíváním Losagenu předtím, než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že jste

těhotná a doporučí Vám užívat jiný lék. Losagen se nedoporučuje užívat v časném těhotenství a nesmí být užíván pokud jste těhotná více než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškození dítěte, pokud je použit po třetím měsíci těhotenství. Kojení Informujte svého lékaře, pokud kojíte nebo se připravujete kojit. Losagen se nedoporučuje podávat matkám, které kojí, a v případě, že si přejete kojit, může lékař vybrat jiný lék. Toto platí zejména u novorozenců a předčasně narozených dětí. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék. Použití u dětí a dospívajících Přípravek Losagen byl hodnocen u dětí. Více informací získáte od svého lékaře. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny Je nepravděpodobné, že by losartan ovlivnil vaši schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Stejně jako u jiných léků na vysoký krevní tlak je však třeba mít na paměti možný výskyt závrati a ospalosti u některých pacientů. Pokud zaznamenáte závrať či ospalost, před vykonáváním uvedených činností se poraďte s lékařem. Důležité informace o některých složkách přípravku Losagen Přípravek Losagen obsahuje laktosu. Jestliže vám lékař řekl, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, před užíváním tohoto přípravku se poraďte s lékařem. 3.

JAK SE PŘÍPRAVEK LOSAGEN UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Losagen přesně podle pokynů svého lékaře. Lékař podle Vašeho stavu a podle toho, zda užíváte i jiné léky, určí vhodnou dávku. Je důležité, abyste Losagen užíval/a tak dlouho, jak předepsal lékař, aby se udržela plynulá kontrola krevního tlaku. Pacienti s vysokým krevním tlakem Léčba se obvykle zahajuje dávkou 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Losagen 50 mg) jednou denně. Maximálního účinku na snížení krevního tlaku je dosaženo za 3-6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů může dávka později zvýšena na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku Losagen 50 mg) jednou denně. Pokud máte pocit, že je účinek přípravku příliš silný nebo příliš slabý, prosím, poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Pacienti s vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typu Léčba se obvykle zahajuje dávkou 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Losagen 50 mg) jednou denně. Dávka může být později zvýšena na 100 mg losartanu jednou denně (dvě tablety přípravku Losagen 50 mg) podle odpovědi krevního tlaku. Losagen může být podáván současně s jinými léky na snížení krevního tlaku (např. diuretika, blokátory kalciových kanálů, alfa- nebo beta-blokátory a přípravky ovlivňující centrální nervový systém) a inzulínem a jinými běžně používanými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Pacienti se srdečním selháním Léčba se obvykle zahajuje dávkou 12,5 mg losartanu jednou denně. Obecně by dávka měla být postupně zvyšována v týdenních intervalech (tj. 12,5 mg první týden, 25 mg druhý týden, 50 mg třetí týden) až do dosažení obvyklé udržovací dávky 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Losagen 50 mg) jednou denně v závislosti na vašem stavu. Při léčbě srdečního selhání se losartan obvykle kombinuje s diuretikem (lék, který zvyšuje množství vody procházející ledvinami) a/nebo digitalisem (lék posilující a zvyšující výkonnost srdce) a/nebo beta-blokátorem. Poznámka: Přípravek Losagen v síle 12,5 mg a 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle. Dávkování u speciálních skupin pacientů Lékař může u některých pacientů doporučit nižší dávku, zejména při zahájení léčby, např. u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik, pacientů s poškozením jater nebo u pacientů starších než 75 let. Použití losartanu se nedoporučuje u pacientů s těžkým poškozením jater (viz bod 2 „Neužívejte přípravek Losagen“). Poznámka: Přípravek Losagen v síle 12,5 mg a 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle. Způsob podání Tablety se polknou a zapijí sklenicí vody. Snažte se denní dávku užívat každý den ve stejnou dobu. Je důležité, abyste přípravek Losagen užíval/a tak dlouho, jak určí lékař. Jestliže jste užil/a více přípravku Losagen, než jste měl/a Jestliže jste omylem užil/a nadměrné množství tablet nebo tablety užije dítě, ihned vyhledejte lékaře. Mezi příznaky předávkování patří nízký krevní tlak, zrychlený srdeční tep, případně zpomalený srdeční tep. Jestliže jste zapomněl/a užít Losagen Jestliže si zapomenete vzít denní dávku, vezměte si další dávku v obvyklém čase. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou tabletu. Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Losagen nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Jestliže zaznamenáte následující účinky, přestaňte Losagen užívat a ihned informujte lékaře nebo vyhledejte pohotovostní oddělení nejbližší nemocnice:

potíže s dýcháním, sípání nebo dušnost otok obličeje, rtů, úst, jazyka nebo krku, kožní vyrážka, která může způsobit potíže při polykání

nebo dýchání

reakce z přecitlivělosti, alergické reakce, kolaps

Četnost těchto nežádoucích účinků není možné na základě dostupných dat odhadovat. Může být nutný okamžitý lékařský zákrok či hospitalizace. Pokud se u Vás kterýkoliv z následujících nežádoucích účinků projeví v závažné formě, kontaktujte prosím svého lékaře nebo lékárníka. Nežádoucí účinky léků jsou uváděny následovně: velmi časté

vyskytují se u více než 1 z 10 pacientů

časté

vyskytují se u méně než 1 z 10, ale u více než 1 ze 100 pacientů

méně časté

vyskytují se u méně než 1 ze 100, ale u více než 1 z 1000 pacientů

vzácné

vyskytují se u méně než 1 z 1000, ale u více než 1 z 10000 pacientů

velmi vzácné

vyskytují se u méně než 1 z 10000 pacientů

není známo

z dostupných údajů nelze zjistit

U přípravku Losagen byly zaznamenány následující nežádoucí účinky: Časté: -

závrať, točení hlavy (vertigo),

-

nízký krevní tlak,¨včetně poklesu krevního tlaku, který se projeví poté co vstanete ze sedu nebo

lehu -

tělesná slabost,

-

únava

-

pokles počtu červených krvinek (anémie)

-

příliš nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie),

-

příliš vysoká hladina draslíku v krvi (hyperkalémie)

-

vzestup hladiny močoviny v krvi, vzestup sérového kreatininu a draslíku u pacientů se srdečním

selháním -

změny ve funkci ledvin (mohou být reverzibilní po ukončení terapie) včetně selhání ledvin

Méně časté: -

ospalost,

-

bolest hlavy,

-

poruchy spánku,

-

bušení srdce (palpitace),

-

silná bolest na hrudi (angina pectoris),

-

dušnost (dyspnoe),

-

kašel

-

bolest břicha,

-

těžká zácpa,

-

průjem,

-

nevolnost,

-

zvracení,

-

kopřivka,

-

svědění,

-

vyrážka,

-

místní otok (edém).

Vzácné: -

zánět cév (vaskulitida včetně Henoch-Schonleinovy purpury),

-

ztuhlost či pocit brnění (parestézie),

-

mdloba (synkopa),

-

velmi rychlý a nepravidelný srdeční tep (atriální fibrilace),

-

cévní mozková příhoda (mrtvice),

-

zánět jater (hepatitida),

-

zvýšená hladina alanin aminotransferázy (ALT) v krvi, která obvykle ustupuje po ukončení léčby.

Není známo: -

snížený počet krevních destiček,

-

zvonění v uších (tinitus)

-

migréna

-

poruchy funkce jater,

-

citlivost na světlo,

-

erektilní dysfunkce, impotence

-

deprese

-

bolest svalů a kloubů,

-

nízká hladina sodíku v krvi (hyponatrémie)

-

chřipkové příznaky,

-

pocit nemoci nebo nedobrého stavu

-

bolest v zádech a infekce močových cest,

-

bolest břicha vyzařující do zad, pocit nevolnosti který se zhoršuje po jídle (pankreatititda)

-

oslabení svalů (rabdomyolýza)

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. 5.

JAK PŘÍPRAVEK LOSAGEN UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Nepoužívejte Losagen po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na blistru, krabičce nebo na štítku lahvičky za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte přípravek v původním obalu. Neotevírejte blistr, dokud nemáte lék užít. Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Losagen obsahuje Léčivou látkou je losartanum Jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg léčivé látky losartanum kalicum, což odpovídá 45,76 mg losartanu Pomocnými látkami jsou: Monohydrát laktózy, předbobtnalý kukuřičný škrob, mikrokrystalická celulóza, magnesium- stearát, Potah: hydroxypropylmethylcelulóza, hyprolóza, oxid titaničitý (E171) Jak přípravek Losagen vypadá a co obsahuje toto balení Bílé, kulaté potahované tablety. . Přípravek Losagen je dostupný v blistrech a baleních po 7, 10, 14, 20, 21, 28, 28 (kalendářní balení), 30, 50x1, 56, 60, 84, 90, 98, 98 (kalendářní balení), 100, 210, 250, 280, 500* potahovaných tabletách. Přípravek Losagen je dostupný v HDPE lahvičkách po 100 a 250* tabletách. *Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci Generics (UK) LTD., Potters Bar, Velká Británie Výrobce Pharma Pack KFT, Budaors, Maďarsko Liconsa S.A., Azuqueca de Henares ( Guadalajara), Španělsko McDermott Laboratories T/A, Gerard Laboratories, Dublin, Irsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských státech EHP pod následujícími názvy: Belgie

Losartan Mylan filmomhulde tabletten

Česká republika

Losagen

Itálie

Losartan Mylan Generics

Norsko

Losartan Mylan

Švédsko

Losartan Mylan

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 26.9.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls239740/2010 a příloha k sp.zn.sukls164988/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Losagen 50 mg potahované tablety losartanum kalicum 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna 50 mg potahovaná tableta obsahuje 50 mg losartanum kalicum. Jedna 50 mg tableta obsahuje 25,5 mg monohydrátu laktózy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety Kulaté, bílé potahované tablety.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

-

Léčba esenciální hypertenze.

-

Léčba renálního onemocnění u pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. typu s proteinúrií ≥ 0,5 g/den jako součást antihypertenzní léčby.

-

Léčba chronického srdečního selhání (u pacientů ≥ 60 let), když léčba ACE inhibitory již dále není vhodná z důvodu inkompatibility, zejména kašle, či kontraindikace. Převádění pacientů se srdečním selháním, kteří jsou stabilní na ACE inhibitoru, na losartan se nedoporučuje. Pacienti by měli mít ejekční frakci levé komory ≤ 40% a měli by být stabilní na léčbě chronického srdečního selhání.

-

Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertoniků s hypertrofií levé komory dokumentované na EKG (viz bod 5.1 Studie LIFE, rasa).

4.2

Dávkování a způsob podání

Losagen se polkne a zapije sklenicí vody. Losagen lze podávat s jídlem i nalačno. Hypertenze: Obvyklá úvodní i udržovací dávka je u většiny pacientů 50 mg jednou denně. Maximálního antihypertenzního účinku je dosaženo za 3-6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů může být přínosné dávkování zvýšit na 100 mg jednou denně (ráno).

Přípravek Losagen může být podáván současně s jinými antihypertenzivy, zejména diuretiky (např. s hydrochlorothiazidem). Hypertenze u dětí: K dispozici jsou pouze omezené údaje o účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a dospívajících ve věku 6 – 16 let při léčbě hypertenze (viz bod 5.1). Omezené farmakokinetické údaje jsou k dispozici u dětí s hypertenzí ve věku od jednoho měsíce (viz bod 5.2). U pacientů s hmotností > 20 kg a < 50 kg, kteří jsou schopni polykat tablety, je doporučená dávka 25 mg jednou denně. Ve výjimečných případech může být dávka zvýšena na maximálně 50 mg jednou denně. Dávkování by mělo být upraveno na základě odpovědi krevního tlaku. Poznámka: Přípravek Losagen v síle 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle.

U pacientů s hmotností > 50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech může být dávka upravena na maximálně 100 mg jednou denně. Dávky nad 1,4 mg/kg (či nad 100 mg) denně nebyly u pediatrických pacientů studovány. Losartan se nedoporučuje u dětí do 6 let z důvodu nedostatečných údajů o bezpečnosti a účinnosti. Losartan se nedoporučuje u dětí s rychlostí glomerulární filtrace < 30 ml/min/1,73 m2 vzhledem k nedostatku údajů (viz bod 4.4). Losartan se dále nedoporučuje u dětí s poškozením jater (viz bod 4.4). Pacienti s hypertenzí a diabetes mellitus 2. typu s proteinúrií ≥ 0,5 g/den: Obvyklá úvodní dávka je 50 mg jednou denně. Dávka může být zvýšena na 100 mg jednou denně na základě odpovědi krevního tlaku po uplynutí 1 měsíce od zahájení léčby. Přípravek Losagen může být podáván současně s jinými antihypertenzivy (např. diuretika, blokátory kalciových kanálů, alfa- nebo beta-blokátory a přípravky ovlivňující CNS), inzulínem a jinými běžně používanými antidiabetiky (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy). Srdeční selhání: Obvyklá úvodní dávka přípravku Losagen u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Dávka by měla být obecně titrována v týdenních intervalech (tj. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně) do obvyklé udržovací dávky 50 mg jednou denně podle snášenlivosti pacienta. Poznámka: Přípravek Losagen v síle 12,5 mg a 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle.

Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertoniků s hypertrofií levé komory zdokumentované na EKG: Obvyklá úvodní dávka přípravku Losagen je 50 mg jednou denně. Podle odpovědi krevního tlaku by měla být přidána nízká dávka hydrochlorothiazidu a/nebo by dávka přípravku Losagen měla být zvýšena na 100 mg jednou denně. Použití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu: U pacientů, kteří vykazují ztrátu intravaskulárního objemu (např. u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik), se doporučuje počáteční dávka 25 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Poznámka: Přípravek Losagen v síle 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle.

Použití u pacientů s renálním poškozením a u hemodialyzovaných pacientů: U pacientů s postižením ledvin, včetně hemodialyzovaných pacientů, není nutná úprava počátečního dávkování. Použití u pacientů s jaterním poškozením Nižší dávka by se měla zvážit u pacientů s anamnézou jaterního postižení. Neexistují zkušenosti s léčbou pacientů se závažným jaterním poškozením. Losartan je tudíž kontraindikován u pacientů s těžkým poškozením jater (viz body 4.3 a 4.4). Použití u starších pacientů Ačkoli se u pacientů ve věku nad 75 let doporučuje zahájení léčby dávkou 25 mg, obvykle není nutná žádná úprava dávkování u starších osob. Poznámka: Přípravek Losagen v síle 25 mg není v ČR registrován, na trhu jsou jiné přípravky o této síle.

4.3

Kontraindikace

-

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku (viz body 4.4 a 6.1).

-

2. a 3. trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6)

-

Závažné poškození jater

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Hypersenzitivita: Angioedém. Pacienti s angioedémem (otok obličeje, rtů, hrdla a/nebo jazyka) v anamnéze by měli být pečlivě sledováni (viz bod 4.8). Hypotenze a nerovnováha elektrolytů/tekutin: U pacientů s deplecí objemu a/nebo solí v důsledku diuretické terapie, diety omezující sůl, průjmu nebo zvracení se může vyskytnout symptomatická hypotenze, obvykle po první dávce nebo po zvýšení dávky. Tyto stavy by se měly upravit před podáváním losartanu nebo by měla být použita nižší úvodní dávka (viz bod 4.2). Toto platí i u dětí ve věku od 6 do 18 let. Nerovnováha elektrolytů: Nerovnováha elektrolytů je častá u pacientů s renálním poškozením s diabetem nebo bez něj, a je tedy třeba s touto skutečností počítat. V klinické studii u pacientů trpících diabetem 2. typu s nefropatií byl výskyt hyperkalémie vyšší ve skupině léčené losartanem než ve skupině, které podávali placebo (viz bod 4.8). Proto je třeba též pečlivě monitorovat hladiny draslíku a kreatininu v plazmě, zejména u pacientů se srdečním selháním a clearance kreatininu mezi 30 – 50 ml/min. Souběžné podávání kalium-šetřících diuretik, doplňků draslíku a doplňků solí obsahujících draslík s losartanem se nedoporučuje (viz bod 4.5). Jaterní dysfunkce: Na základě farmakokinetických údajů, které prokazují výrazně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u pacientů s cirhózou, by se u pacientů s anamnézou zhoršených jaterních funkcí mělo uvažovat o nižším dávkování. Neexistují zkušenosti s léčbou pacientů se závažným jaterním

poškozením. Losartan nesmí být losartan podáván u pacientů s těžkým poškozením jater (viz body 4.2, 4.3 a 5.2). Losartan se také nedoporučuje u dětí s jaterním postižením (viz bod 4.2) Renální dysfunkce: V důsledku inhibice systému renin-angiotensin byly pozorovány změny renálních funkcí včetně renálního selhání (zejména u pacientů, jejichž renální funkce je závislá na systému renin-angiotensin-aldosteron, jako jsou pacienti s těžkou srdeční insuficiencí nebo stávající renální dysfunkcí). Stejně jako u jiných léků, které ovlivňují systém renin-angiotensin, byly zjištěny zvýšené hodnoty močoviny v krvi a sérového kreatininu u pacientů s bilaterální stenózou ledvinné artérie nebo stenózou artérie, zásobující solitární ledvinu; tyto změny renálních funkcí mohou být po přerušení terapie reverzibilní. Losartan by měl být s opatrností používán u pacientů s bilaterální stenózou ledvinné artérie nebo stenózou artérie zásobující solitární ledvinu. Použití u pediatrických pacientů s renální dysfunkcí: Losartan se nedoporučuje u dětí s rychlostí glomerulární filtrace < 30 ml/min/1,73 m2 vzhledem k nedostatku údajů (viz bod 4.2). Během léčby losartanem je nutno pravidelně monitorovat funkci ledvin, neboť může dojít k jejímu zhoršení. K tomu může dojít zejména, pokud je losartan podáván v přítomnosti jiných stavů (horečka, dehydratace), u nichž je pravděpodobné zhoršení renální funkce. Bylo zjištěno, že souběžné podávání losartanu a inhibitorů ACE zhoršuje renální funkci. Proto se souběžné podávání nedoporučuje (viz bod 4.5.) Transplantace ledvin: Neexistují zkušenosti u pacientů po nedávno prodělané transplantaci ledvin. Primární hyperaldosteronismus: Pacienti s primárním hyperaldosteronismem nebudou obecně odpovídat na antihypertenziva působící prostřednictvím inhibice systému renin-angiotensin. Použití přípravku Losagen se proto nedoporučuje. Koronární a cerebrovaskulární onemocnění: Stejně jako u všech antihypertenziv může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickým kardiovaskulárním a cerebrovaskulárním onemocněním vyvolat infarkt myokardu či cévní mozkovou příhodu. Srdeční selhání: U pacientů se srdečním selháním s renálním poškozením nebo bez renálního poškození existuje – stejně jako u jiných léků ovlivňujících systém renin-angiotensin – riziko těžké arteriální hypotenze a (často akutního) renálního poškození. Neexistují dostatečné terapeutické zkušenosti s použitím losartanu u pacientů se srdečním selháním a souběžným těžkým renálním poškozením, u pacientů s těžkým srdečním selháním (stupně IV dle NYHA) a u pacientů se srdečním selháním a symptomatickými život ohrožujícími srdečními arytmiemi. Losartan by měl být tudíž v této skupině pacientů používán s opatrností. Kombinaci losartan a beta-blokátor je nutno používat s opatrností (viz bod 5.1).

Aortální a mitrální stenóza, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie: Stejně jako u jiných vasodilatancií je nutná zvláštní opatrnost u pacientů s aortální a mitrální stenózou, nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií. Pomocné látky Přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnou dědičnou intolerancí galaktosy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukosy a galaktosy by neměli užívat tento lék. Těhotenství: Léčba přípravkem Losagen by neměla být v těhotenství zahajována. Není-li pokračování stávající léčby losartanem považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství by měly být převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu se zavedeným profilem bezpečnosti pro použití v těhotenství. Je-li těhotenství diagnostikováno, léčba losartanem by měla být okamžitě ukončena a, je-li to nutné, měla by být zahájena alternativní léčba (viz bod 4.3 a 4.6). Další varování a upozornění U inhibitorů angiotensin-konvertujícího enzymu zabylo pozorováno, že losartan a další antagonisté angiotensinu jsou méně účinní na snížení krevního tlaku u pacientů černé pleti než u pacientů jiné barvy pleti, možná z důvodu vyšší prevalence stavů s nízkým reninem u hypertoniků černé pleti. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Antihypertenzivní účinek losartanu se může zvýšit při souběžném podání jiných antihypertenziv. Souběžné použití s jinými přípravky potencionálně vyvolávajícími hypotenzi (např. tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin) může zvýšit riziko hypotenze. Losartan je metabolizován převážně prostřednictvím cytochromu P450 (CYP) 2C9 na aktivní metabolit kyseliny karboxylové. V klinické studii bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje hladinu aktivního metabolitu přibližně o 50%. Bylo zjištěno, že souběžná léčba losartanem a rifampicinem (induktor metabolických enzymů) vyvolala 40% snížení plazmatických koncentrací aktivního metabolitu. Klinický význam tohoto účinku není znám. Při souběžné léčbě fluvastatinem (slabý inhibitor CYP2C9) nebyly zjištěny rozdíly v hladinách přípravku. Stejně jako u jiných léků blokujících angiotensin II nebo jeho účinky může souběžné použití jiných léků šetřících draslík (např. kalium-šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo léků, které mohou zvýšit hladinu draslíku (např. heparin), doplňků draslíku nebo doplňků solí obsahujících draslík vést ke zvýšení hladiny draslíku v séru. Souběžné použití se nedoporučuje. Při souběžném podávání lithia a ACE inhibitorů bylo pozorováno reverzibilní zvýšení koncentrací lithia v séru. Velmi vzácně byly takové případy pozorovány i u antagonistů angiotensinu II. Souběžné podávání lithia a losartanu vyžaduje opatrnost. Je-li tato kombinace nezbytná, během souběžné léčby se doporučuje monitorování sérových hladin lithia. Pokud jsou antagonisté angiotensinu II podávány současně s nesteroidními antiflogistiky (tj. selektivní inhibitory COX-2, kyselina acetylsalicylová a protizánětlivé a neselektivní NSAID), může dojít k oslabení antihypertenzního účinku.

Zejména u pacientů s existující renální dysfunkcí může souběžné podávání antagonistů angiotensinu II či diuretik a NSAID vést ke zhoršení renální funkce včetně možnosti akutního renální selhání a ke zvýšení sérové hladiny draslíku. Tato kombinace by měla být podávána s opatrností, zejména u starších pacientů. Pacienti by měli být adekvátně hydratováni a mělo by být zváženo monitorování renální funkce po zahájení souběžné léčby, a dále v pravidelných intervalech. Duální blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) by měla být omezena na individuálně definované případy s přísným sledováním renálních funkcí. Některé studie ukázaly, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem spojeným s orgánovým poškozením, byla duální blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron spojena s vyšším výskytem hypotenze, synkopy, hyperkalemie a změn funkce ledvin (včetně akutního selhání ledvin), ve srovnání s použitím monoterapií ovlivňující systém renin-angiotensin-aldosteron. 4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství: Použití losartanu se nedoporučuje během prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.4). Použití losartanu je kontraindikováno během 2. a 3. trimestru těhotenství (viz bod 4.3. a 4.4.). Epidemiologické důkazy ohledně rizika teratogenity po expozici ACE inhibitorům během prvního trimestru těhotenství nebyly jednoznačné; nelze však vyloučit malé zvýšení rizika. Ačkoli neexistují kontrolované epidemiologické údaje o riziku u inhibitorů receptoru angiotensinu II (AIIRA), u této skupiny léčiv mohou existovat podobná rizika. Pokud není pokračování léčby ARB považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství by měly být převedeny na alternativní antihypertenzivní léčbu se zavedeným profilem bezpečnosti pro použití v těhotenství. Je-li těhotenství diagnostikováno, losartan by měl být ihned vysazen, a je-li to nutné, měla by být zahájena alternativní léčba. Expozice AIIRA přípravkům během druhého a třetího trimestru těhotenství vyvolává humánní fetotoxicitu (zhoršení renálních funkcí, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenze, hyperkalémie) (viz bod 5.3.). Pokud dojde k expozici losartanu během od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvuková kontrola funkce ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly losartan, by měly být pečlivě sledovány z hlediska hypotenze (viz také body 4.3 a 4.4). Kojení: Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace o použití losartanu během kojení, se podávání losartanu kojícím matkám nedoporučuje. Namísto toho by měla být dána přednost přípravkům s lépe objasněným bezpečnostním profilem u kojících matek, zejména v případě novorozenců a předčasně narozených kojenců. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení vozidel a obsluze strojů je však třeba mít na paměti možný výskyt závratí a ospalosti při antihypertenzní léčbě, a to zejména na počátku léčby nebo při zvýšení dávky.

4.8 Nežádoucí účinky

Losartan byl hodnocen v klinických studiích takto:

V kontrolovaných klinických studií u > 3000 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších

trpících esenciální hypertenzí,

V kontrolované klinické studii u 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku od 6 do

16 let

V kontrolované klinické studii u > 9000 pacientů s hypertenzí mezi 55 až 80 roky věku s

hypertrofií levé komory

V kontrolované klinické studii u > 7700 dospělých pacientů s chronickým srdečním selháním V kontrolované klinické studii u > 1500 pacientů s diabetem 2. typu ve věku 31 let a starších s

proteinurií

V těchto klinických studiích patřily mezi nejčastější nežádoucí reakce závratě. Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována podle následující konvence: velmi časté (≥ 1 / 10), časté (≥ 1 / 100, až < 1 / 10), méně časté (≥ 1 / 1000, až < 1 / 100), vzácné (≥ 1 / 10000, až <1 / 1000) , velmi vzácné (<1 / 10000), není známo (nelze odhadnout z dostupných údajů). Hypertenze V kontrolovaných klinických studiích u 3300 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších s esenciální hypertenzí byly hlášeny tyto nežádoucí účinky: Poruchy nervového systému: Časté:

závrať, vertigo

Méně časté: somnolence, bolest hlavy, poruchy spánku Srdeční poruchy: Méně časté: palpitace, angina pectoris Cévní poruchy: Méně časté: symptomatická hypotenze (zejména u pacientů se ztrátou intravaskulárního objemu,

např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo léčených vysokými dávkami diuretik), ortostatické účinky závislé na dávce, vyrážka

Gastrointestinální poruchy: Méně časté: bolest břicha, zácpa Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Méně časté: astenie, únava, edém Vyšetření: Časté: hyperkalemie Vzácné: vzestup ALT (obvykle se upraví po přerušení léčby)

Hypertonici s hypertrofií levé komory V kontrolované klinické studii u 9193 pacientů s hypertenzí a hypertrofií levé komory ve věku 55 až 80 let byly zaznamenány následující nežádoucí účinky: Poruchy nervového systému: Časté: závrať Poruchy ucha a labyrintu: Časté: vertigo Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: Časté: astenie/únava Chronické srdeční selhání V kontrolované klinické studii na pacientech s chronickým srdečním selháním (viz ELITE I, ELITE II and HEAAL studie, bod 5.1.) byly zaznamenány následující nežádoucí účinky: Poruchy nervového systému: Časté: závratě Méně časté: bolest hlavy Vzácné: parestézie Srdeční poruchy: Vzácné: synkopa, atriální fibrilace, cévní mozková příhoda Cévní poruchy: Časté: hypotenze, včetně ortostatické hypotenze Poruchy krve a lymfatického systému: Časté: anémie Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: Méně časté: dušnost, kašel Gastrointestinální poruchy: Méně časté: průjem, nevolnost, zvracení Poruchy kůže a podkožní tkáně: Méně časté: kopřivka, svědění, vyrážka Celkové poruchy a rakce v místě aplikace: Méně časté: astenie, únava Vyšetření: Časté: vzestup hladin močoviny v krvi, sérového kreatininu a draslíku Poruchy metabolismu a výživy: Méně časté: hyperkalemie (častá u pacientů léčených 150mg losartanu namísto 50mg)

Poruchy ledvin a močových cest: Časté: poškození ledvin, selhání ledvin Hypertenze a diabetes 2. typu s renálním onemocněním V kontrolované klinické studii u 1513 pacientů s diabetem 2. typu ve věku 31 let a vyšším s proteinúrií (studie RENAAL, viz bod 5.1) byly u losartanu nejčastěji zaznamenány následující nežádoucí účinky související s léčbou: Poruchy nervového systému: Časté: závrať Cévní poruchy: Časté: hypotenze Celkové poruchy a rakce v místě aplikace: Časté: astenie, únava Vyšetření: Časté: hypoglykémie, hyperkalémie (V klinické studii provedené u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií, došlo u 9,9% pacientů léčených losartanem k rozvoji hyperkalemie> 5,5 mmol/l ve srovnání s 3,4% pacientů léčených placebem. Následující nežádoucí příhody se častěji vyskytly u pacientů léčených losartanem než u pacientů na placebu: Poruchy krve a lymfatického systému: Není známo: anémie Srdeční poruchy: Není známo: synkopa, palpitace Cévní poruchy: Není známo: ortostatická hypotenze Gastrointestinální poruchy Není známo: průjem Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: Není známo: bolest zad Poruchy ledvin a močových cest: není známo: infekce močových cest Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: není známo: chřipkové symptomy

Zkušenosti po uvedení na trh (následující nežádoucí účinky byly pozorovány během post marketingového sledování) Poruchy krve a lymfatického systému: Není známo: anémie, trombocytopenie Poruchy sluchového a rovnovážného systému: Není známo: tinnitus Poruchy imunitního systému: Vzácné: hypersenzitivita: anafylaktické reakce, angioedém včetně otoku hrtanu a glottis vyvolávajícího obstrukci dýchacích cest a/nebo otok obličeje, rtů, hltanu a/nebo jazyka; u některých pacientů byl angioedém zaznamenán v minulosti v souvislosti s léčbou jinými léky jako ACE inhibitory; vaskulitida včetně Henoch-Schonleinovy purpury Poruchy nervového systému: Není známo: migréna Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: Není známo: kašel Gastrointestinální poruchy: Není známo: průjem, pankreatitida Celkové poruchy a rakce v místě aplikace: Není známo: únava Poruchy jater a žlučových cest: Vzácné: hepatitida Není známo: poruchy jaterní funkce Poruchy kůže a podkožní tkáně: Není známo: kopřivka, svědění, vyrážka, fotosenzitivita Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Není známo: myalgie, artralgie, rabdomyolýza Poruchy reprodukčního systému a prsu Není známo: erektilní dysfunkce, impotence Psychiatrické poruchy Není známo: deprese Poruchy ledvin a močových cest: V důsledku inhibice systému renin-angiotensin-aldosteron byly u rizikových pacientů pozorovány změny renální funkce včetně renálního selhání; tyto změny renální funkce mohou být reverzibilní po ukončení léčby (viz bod 4.4).

Pediatrická populace Profil nežádoucích účinků u pediatrických pacientů se zdá být podobný jako u dospělých pacientů. Údaje od pediatrické populace jsou omezené. 4.9

Předávkování

Symptomy předávkování: K dispozici jsou pouze omezené údaje týkající se předávkování u člověka. Nejpravděpodobnějším projevem předávkování by byla hypotenze a tachykardie. Bradykardie se může vyskytnout z důvodu parasympatické (vagové) stimulace. Léčba předávkování: Pokud se projeví symptomatická hypotenze, je nutné zahájit podpůrnou léčbu. Opatření závisí na době požití léku a druhu a závažnosti symptomů. Prioritou by měla být stabilizace oběhu. Po perorálním užití je indikováno podání dostačující dávky aktivního medicinálního uhlí. Poté je nutné pečlivé monitorování vitálních parametrů. V případě potřeby by vitální parametry měly být upraveny. Losartan ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou. 5.

Farmakologické vlastnosti

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté receptoru angiotenzinu II, ATC kód: CO9CA01 Losartan je syntetickým antagonistou receptoru (typ AT1) angiotensinu II. Angiotensin II, který má silný vasokonstrikční účinek, je primárním aktivním hormonem systému renin-angiotensin a významně se podílí na patofyziologii hypertenze. Angiotensin II se váže na AT1 receptor, který se nachází v mnoha tkáních (např. hladké svaly cév, nadledviny, ledviny a srdce) a vyvolává některé důležité biologické reakce, včetně vasokonstrikce a uvolňování aldosteronu. Angiotensin II rovněž stimuluje proliferaci buněk hladkého svalstva. Losartan selektivně blokuje AT1 receptor. Jak losartan, tak jeho farmakologicky aktivní metabolit karboxylové kyseliny (E-3174) blokují in vitro i in vivo všechny fyziologicky významné účinky angiotensinu II, bez ohledu na jeho zdroj a způsob syntézy. Losartan nemá agonistický účinek na ostatní receptory hormonů ani na iontové kanály, které jsou důležité pro kardiovaskulární regulaci, ani je neblokuje. Navíc losartan nepotlačuje ACE (kininázu II), což je enzym, který rozkládá bradykinin. Proto nedochází k zesílení nežádoucích účinků zprostředkovaných bradykininem. Odstranění negativní zpětné vazby angiotensinu II na sekreci reninu během podávání losartanu vede ke zvýšené aktivitě plazmatického reninu (PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení hladiny angiotensinu II v plazmě. I při tomto zvýšení hladiny angiotensinu II se udržuje antihypertenzivní účinek losartanu a snížená plazmatická koncentrace aldosteronu, což prokazuje účinnou blokádu receptoru angiotensinu II. Po vysazení losartanu hodnoty PRA a angiotensinu II během tří dnů klesnou na původní hodnoty.

Losartan a jeho hlavní aktivní metabolit mají vyšší afinitu vůči receptoru AT1 než vůči receptoru AT2. Aktivní metabolit je 10x až 40x účinnější než losartan ve stejném hmotnostním poměru. Studie hypertenze V kontrolovaných klinických studiích vyvolalo podávání losartanu 1krát denně u pacientů s mírnou až střední esenciální hypertenzí statisticky významné snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Měření krevního tlaku za 24 hodin po podání dávky v poměru k měření 5 – 6 hodin po podání dávky prokázalo pokles krevního tlaku po dobu 24 hod; přirozený denní rytmus byl zachován. Pokles krevního tlaku ke konci dávkovacího intervalu byl asi 70-80 % účinku zjištěného 5-6 hod po podání dávky. Vysazení losartanu u nemocných s hypertenzí se neprojevilo náhlým nárůstem krevního tlaku (rebound fenomén). Navzdory výraznému poklesu krevního tlaku nemělo podávání losartanu klinicky významný účinek na srdeční frekvenci. Losartan je stejně účinný u mužů i u žen a u mladších (< 65 let) i starších hypertoniků. Studie LIFE: Studie LIFE (The Losartan Intervention For Endpoint reduction in hypertension) byla randomizovanou, trojitě zaslepenou, aktivně kontrolovanou studií provedenou u 9193 pacientů s hypertenzí ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory prokázanou EKG. Pacienti byli randomizováni k léčbě losartanem 50 mg jednou denně nebo atenololem 50 mg jednou denně. Pokud nebylo dosaženo cílového krevního tlaku (<140/90 mmHg), byl nejprve přidán hydrochlorothiazid (12,5 mg), a poté byla případně zvýšena dávka losartanu či atenololu na 100 mg jednou denně. Pokud to bylo nutné k dosažení cílového krevního tlaku, byla přidána další antihypertenziva, kromě ACE inhibitorů, antagonistů angiotensinu II a beta-blokátorů. Průměrná délka sledování byla 4,8 roku. Primárním hodnotícím kritériem byl souhrn kardiovaskulární morbidity a mortality hodnocené na základě snížení kombinovaného výskytu kardiovaskulárního úmrtí, cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. Krevní tlak byl v podobném rozsahu signifikantně snížen v obou skupinách. Léčba losartanem vedla k 13,0 % snížení rizika (p=0,021, 95 % interval spolehlivosti 0,77-0,98) v porovnání atenololem u pacientů, kteří dosáhli primárního souhrnného hodnotícího kritéria. Toto snížení bylo přisuzováno zejména snížení výskytu cévní mozkové příhody. Léčba losartanem snížila riziko cévní mozkové příhody o 25% ve srovnání s atenololem (p=0,001 95% interval spolehlivosti 0,63-0,89). Procenta kardiovaskulárního úmrtí a infarktu myokardu se signifikantně nelišilo v jednotlivých skupinách. Rasa: Ve studii LIFE byli pacienti černé pleti léčení losartanem více ohroženi primárním souhrnným hodnotícím parametrem, tj. kardiovaskulární příhodou (např. infarkt myokardu, kardiovaskulární úmrtí) a zejména cévní mozkovou příhodou, ve srovnání s pacienty černé pleti léčenými atenololem. Proto výsledky losartanu ve srovnání s atenololem pozorované ve studii LIFE neplatí pro pacienty černé pleti s hypertenzí a hypertrofií levé komory, pokud se týče kardiovaskulární morbidity/mortality. Studie RENAAL:

Studie RENAAL (The Reduction of Endpoints in NIDDM with the Angiotensin II Receptor Antagonist Losartan) byla kontrolovaná klinická studie prováděná na celém světě na 1513 pacientech s diabetem 2. typu a proteinurií s hypertenzí nebo bez hypertenze. 751 pacientů bylo léčeno losartanem. Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinky losartanu nad rámec samotného snížení krevního tlaku. Pacienti s proteinurií a sérovou hladinou kreatininu 1,3-3,0 mg/dl byli randomizováni k léčbě losartanem v dávce 50 mg jednou denně, titrované dle odpovědi krevního tlaku, nebo placebem, kde pacienti již dostávali standardní antihypertenzní terapii s výjimkou ACE inhibitorů a antagonistů angiotensinu II. Zkoušející dostali pokyn, aby studijní lék titrovali na dávku 100 mg jednou denně podle potřeby; 72% pacientů většinu času užívalo denní dávku 100 mg denně. Další antihypertenziva (diuretika, blokátory kalciových kanálů, alfa- nebo beta-blokátory a léky působící na CNS) byly povoleny jako přídavná léčba v obou skupinách dle potřeby. Pacienti byli sledování 4,6 roku (průměrně 3,4 roku). Primárním hodnoceným parametrem studie byl souhrnný hodnotící parametr dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu, terminální renální selhání (potřeba dialýzy či transplantace) nebo smrt. Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 příhod) ve srovnání s placebem (359 příhod) vedla k 16,1% snížení rizika (p=0,022) u pacientů, kteří dosáhli primárního souhrnného hodnotícího parametru. Pokud se týče následujících jednotlivých a kombinovaných složek primárního hodnotícího parametru, výsledky také ukázaly signifikantní snížení rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu (p=0,006); 28,6% snížení rizika terminálního renálního selhání (p=0,002); 19,9% snížení rizika terminálního renálního onemocnění nebo smrti (p=0,009); 21,0% snížení rizika dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu nebo terminálního renálního selhání (p=0,01). Procento celkové mortality se v jednotlivých skupinách signifikantně nelišilo. V této studii byl losartan dobře snášen, jak ukazuje procento ukončení léčby v důsledku nežádoucích příhod, které bylo srovnatelné se skupinou dostávající placebo. Studie ELITE-I a ELITE-II: Ve 48 týdenní mezinárodní studii na 722 pacientech se srdečním selháním (II-IV třída podle NYHA) nebyl zjištěn rozdíl v primárním kritériu dlouhodobé změny renální funkce mezi skupinou pacientů léčených losartanem a skupinou pacientů léčených kaptoprilem. Účinek losartanu na snížení celkového počtu úmrtí v porovnání s kaptoprilem, který byl zjištěn ve studii ELITE, nebyl potvrzen v následné studii ELITE II, která je popsána dále v textu. Ve studii ELITE-II byl losartan v dávce 50 mg jednou denně (počáteční dávka 12,5 mg titrovaná na 25 mg a 50 mg jednou denně) srovnáván s kaptoprilem v dávce 50 mg třikrát denně (počáteční dávka 12,5 mg titrována na 25 mg a 50 mg třikrát denně). Primárním hodnotícím kritériem v této studii byla celková mortalita. V této studii bylo 3152 pacientů se srdečním selháním (třídy II-IV podle NYHA) sledováno po dobu přibližně dvou let (průměrná doba sledování 1,5 roku) s cílem určit, zda losartan snižuje celkovou mortalitu účinněji než kaptopril. Primární hodnocený parametr neprokázal žádný statisticky významný rozdíl mezi losartanem a kaptoprilem při snižování celkového počtu úmrtí.

V obou těchto klinických studiích kontrolovaných srovnávacím přípravkem (nikoli placebem) u pacientů se srdečním selháním byla snášenlivost losartanu lepší než u kaptoprilu na základě významně nižší incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích účinků a významně nižší incidence kašle. Zvýšená mortalita byla pozorována ve studii ELITE II u malé podskupiny (22% všech pacientů se srdečním selháním) pacientů užívajících na počátku beta-blokátory. Pediatrická hypertenze: Antihypertenzivní účinek losartanu byl vyhodnocen v klinické studii na 177 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku od 6 do 16 let s tělesnou hmotností > 20 kg a rychlostí glomerulární filtrace > 30 ml/min/1,73 m2. Pacienti s hmotností >20 kg až < 50 kg dostávali 2,5, 25 nebo 50 mg losartanu denně a pacienti s hmotností > 50 kg dostávali 5, 50 nebo 100 mg losartanu denně. Na konci třetího týdne podávání losartanu jednou denně snížilo nejnižší krevní tlak v závislosti na dávce. Odpověď byla obecně závislá na dávce. Závislost na dávce byla zjevná ve skupině s nejnižší dávkou ve srovnání se skupinou se střední dávkou (I. období: -6,2 mmHg vs. -11,65 mmHg), ale byla slabší při srovnání skupiny se střední dávkou se skupinou s vysokou dávkou (I. období: -11,65 mmHg vs. -12,21 mmHg). Nejnižší studované dávky, 2,5 mg a 5 mg, což odpovídá průměrné denní dávce 0,07 mg/kg, zjevně neposkytovaly konzistentní antihypertenzivní účinnost. Tyto výsledky byly potvrzeny během II. období studie, ve kterém byli pacienti randomizováni k pokračování léčby losartanem nebo placebem po třech týdnech léčby. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku ve srovnání s placebem byl nejvyšší ve skupině se střední dávkou (6,70 mm Hg střední dávka vs. 5,38 mmHg vysoká dávka). Zvýšení nejnižšího diastolického krevního tlaku bylo stejné u pacientů dostávajících placebo a u pacientů pokračujících s losartenem v nejnižší dávce v každé skupině, což opět naznačuje, že nejnižší dávka v každé skupině neměla signifikantní antihypertenzivní účinek. Dlouhodobé účinky losartanu na růst, dospívání a celkový vývoj nebyly studovány. Dlouhodobá účinnost antihypertenzivní léčby losartanem v dětském věku ke snížení kardiovaskulární morbidity a mortality také nebyla stanovena. 5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce: Po perorálním podání se losartan vstřebává dobře a dochází u něj k metabolismu prvního průchodu, čímž vzniká aktivní metabolit kyseliny karboxylové a další neaktivní metabolity. Systémová biologická dostupnost draselné soli losartanu je přibližně 33%. Průměrné maximální koncentrace losartanu jsou dosahovány do jedné hodiny a jeho aktivního metabolitu do 3-4 hodin. Distribuce: Losartan i jeho aktivní metabolit se z 99 % váže na plazmatické proteiny, především albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů.

Biotransformace: Asi 14 % intravenózně nebo perorálně podané dávky losartanu se mění na jeho aktivní metabolit. Po perorálním a intravenózním podání draselné soli losartanu značeného 14C se oběhová plazmatická radioaktivita přičítá především losartanu a jeho aktivnímu metabolitu. Asi u jednoho procenta sledovaných pacientů byla zjištěna minimální transformace losartanu na jeho aktivní metabolit. Kromě aktivního metabolitu se tvoří neaktivní metabolity. Eliminace: Plazmatická clearance losartanu je asi 600 ml/min a jeho aktivního metabolitu 50 ml /min. Renální clearance losartanu je asi 74 ml/min a jeho aktivního metabolitu 26 ml/min. Je-li losartan podán perorálně, asi 4 % dávky se vyloučí močí v nezměněné formě a okolo 6 % dávky se vyloučí močí jako aktivní metabolit. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu je lineární až do dávky 200 mg podané perorálně. Po perorálním podání klesají plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu polyexponenciálně s terminálním poločasem asi 2 hodiny, respektive 6 - 9 hodin. Při dávkování 100 mg jednou denně se losartan ani jeho aktivní metabolit signifikantně nekumulují v plazmě. K vylučování losartanu a jeho metabolitů přispívá jak vylučování žlučí, tak močí. Po podání perorální dávky/intravenózním podání 14C-značeného losartanu draselného u člověka je asi 35 %/43 % radioaktivity vylučováno močí, zatímco 58 %/50 % odchází se stolicí. Charakteristiky u pacientů: U starších hypertoniků se plazmatického koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu významně neliší od koncentrací zjištěných u mladších hypertoniků. U žen s hypertenzí byly plazamatického hladiny losartanu až dvojnásobně vyšší než u mužů s hypertenzí, nicméně plazmatické hladiny aktivního metabolitu se nelišily u mužů a žen. Po perorálním podání u pacientů s mírnou až středně těžkou alkoholickou cirhózou jater byly plazmatické koncentrace losartanu 5x a jeho aktivního metabolitu 1,7x vyšší než koncentrace zjištěné u mladých dobrovolníků mužského pohlaví (viz body 4.2 a 4.4). Plazmatické koncentrace losartanu se nemění u pacientů s clearance kreatininu nad 10 ml/min. Ve srovnání s pacienty s normální funkcí ledvin je AUC losartanu u hemodialyzovaných pacientů přibližně dvakrát vyšší. Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu se nelisí u pacientů s renálním poškozením nebo u hemodialyzovaných pacientů. Hemodialýza neodstraňuje losartan ani jeho aktivní metabolit. Farmakokinetika u pediatrických pacientů: Farmakokinetika losartanu byla sledována u 50 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku od > 1 měsíce do < 16 let po perorálním podávání asi 0,54 až 0,77 mg/kg losartanu (průměrná dávka) jednou denně.

Výsledky ukázaly, že aktivní metabolit se tvoří z losartanu ve všech věkových skupinách. Výsledky ukázaly přibližně podobné farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u kojenců a batolat, předškoláků, školáků a dospívajících. Farmakokinetické parametry metabolitu se v jednotlivých věkových skupinách lišily ve větší míře. Při srovnání předškoláků s dospívajícími začaly být tyto rozdíly statisticky signifikantní. Expozice u kojenců/batolat byla relativně vysoká. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií, studií genotoxicity a hodnocení kancerogenního potenciálu neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Ve studiích toxicity po opakovaném podávání losartan vyvolal snížení parametrů souvisejících s erytrocyty (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit), zvýšení dusíku močoviny v séru, občasné zvýšení sérové hladiny kreatininu, snížení hmotnosti srdce (bez histologické korelace) a gastrointestinální změny (slizniční léze, vředy, eroze, krvácení). Stejně jako u jiných látek, které přímo ovlivňují systém renin-angiotensin, bylo prokázáno, že losartan vyvolává nežádoucí účinky na pozdní vývoj plodu, které vedly k úmrtí plodu a malformacím. 6. Farmaceutické údaje 6.1. Seznam všech pomocných látek Jádro: Monohydrát laktózy Předbobtnalý kukuřičný škrob Mikrokrystalická celulóza Magnesium – stearát Potah: Hyprolóza Hydroxypropylmethylcelulóza Oxid titaničitý (E171) 6.2. Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3. Doba použitelnosti Aluminium-PE/PVDC blistr: 3 roky HDPE lahvička: 2 roky 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte v původním obalu. 6.5. Druh obalu a velikost balení Aluminium-PE/PVDC blistr

Balení po 7, 10, 14, 20, 21, 28, 28 (kalendářní balení), 30, 50x1, 56, 60, 84, 90, 98, 98 (kalendářní balení), 100, 210, 250, 280, 500 potahovaných tabletách HDPE lahvička: Balení po 100 a 250 potahovaných tabletách Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. Držitel rozhodnutí o registraci Generics (UK) LTD., Potters Bar, Velká Británie 8. Registrační číslo(a) Losagen 50 mg: 58/116/08-C 9. Datum první registrace/prodloužení registrace 19.3.2008/ 27.7.2011 10. Datum revize textu: 26.9.2012

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU krabička a HDPE 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Losagen 50 mg potahované tablety Losartanum kalicum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje 50 mg losartanum kalicum. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje také monohydrát laktosy. Více naleznete v příbalové informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Aluminium-PE/PVDC blistr 7 potahovaných tablet 10 potahovaných tablet 14 potahovaných tablet 20 potahovaných tablet 21 potahovaných tablet 28 potahovaných tablet 28 potahovaných tablet (kalendářní balení) 30 potahovaných tablet 50x1 potahovaných tablet 56 potahovaných tablet 60 potahovaných tablet 84 potahovaných tablet 90 potahovaných tablet 98 potahovaných tablet 98 potahovaných tablet (kalendářní balení) 100 potahovaných tablet 210 potahovaných tablet 250 potahovaných tablet 280 potahovaných tablet 500 potahovaných tablet HDPE lahvička: 100 potahovaných tablet 250 potahovaných tablet

2

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte přípravek v původním obalu. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics (UK) LTD., Potters Bar, Velká Británie 12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/116/08-C 13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže: 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Losagen 50 mg

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH blistr 1.

NAME OF THE MEDICINAL PRODUCT

Losagen 50 mg potahované tablety Losartanum kalicum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics (UK) LTD., Potters Bar, Velká Británie

3.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže: 5.

JINÉ