Příloha č.2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls42866/2008

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

LISIPRIL 20

Tablety

(Lisinoprilum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to

i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

 Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je LISIPRIL 20 a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete LISIPRIL 20 užívat

3. Jak se LISIPRIL 20 užívá4. Možné nežádoucí účinky5

Uchovávání přípravku LISIPRIL 20

6.

Další informace

.1. CO JE LISIPRIL 10 A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek LISIPRIL 20 je antihypertenzívum, inhibitor ACE v tabletách k vnitřnímu užití.

Přípravek LISIPRIL 20 rozšiřuje cévy a tím snižuje krevní tlak. Tak usnadňuje i práci srdci a často může pomoci zlepšit srdeční činnost při srdečním selhání a při akutním srdečním infarktu.

Lékař vám předepsal přípravek LISIPRIL 20 k léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku), nebo k léčbě srdečního selhání, anebo po prodělaném srdečním infarktu.

Přípravek LISIPRIL 20 je určen k léčbě dospělých pacientů.

Léčba hypertenze:

Přípravek LISIPRIL 20 se používá k léčbě vysokého krevního tlaku jak při tzv. esenciální hypertenzi (tj.při zvýšení krevního tlaku bez zjistitelné příčiny), tak i při tzv. renovaskulární hypertenzi (tj. při zvýšení krevního tlaku v důsledku onemocnění ledvin). Přípravek LISIPRIL 20 se užívá buď samotný anebo v kombinaci s dalšími léky, snižujícími krevní tlak.

Léčba srdečního selhání:

Přípravek LISIPRIL 20 se užívá jako doplňková léčba při léčbě srdečního selhání, léčenéhomočopudnými prostředky (diuretiky) nešetřícími draslík a případně léčeného i přípravky digitalisu (látkami z náprstníku).

Léčba po prodělaném srdečním infarktu:

Za určitých okolností (kdy není výrazně snížen krevní tlak a kdy není závažně porušena činnostledvin) se přípravek LISIPRIL 20 užívá při čerstvém srdečním infarktu, aby se zabránilo rozvoji

srdečního selhání; podle potřeby se kombinuje s dalšími standardními léčivy, používanými při infarktu (s látkami zabraňujícími krevnímu srážení, s látkami rozpouštějícími krevní sraženiny a s beta-sympatolytiky).

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE LISIPRIL 20 UŽÍVAT Neužívejte LISIPRIL 20:- jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na léčivou látku nebo na kteroukoliv další složku přípravku

LISIPRIL 20.

- jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce. (je však lépe přípravek neužívat ani na počátku těhotenství –

viz bod Těhotenství a kojení)

- jestliže se u Vás v minulosti po léčbě lisinoprilem nebo jiným inhibitorem ACE vyvinul otok

obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, případně s dušností nebo polykacími obtížemi (tzv. angioneurotický edém), anebo jestliže se tyto obtíže u Vás již někdy objevily bez známé příčiny a také, jestli u Vás byla stanovena diagnóza tzv. dědičného nebo idiopatického angioedému.

Zvláštní opatrnosti při použití LISIPRIL 20 je zapotřebí:

- jestliže je Vám známo, že se Vás týká kterýkoli údaj uvedený v předcházejícím odstavci (přecitlivělost, angioneurotický edém - otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, těhotenství), musíte na to upozornit svého lékaře.

Dále musíte lékaře upozornit, pokud máte ledvinové obtíže, podrobujete se hemodialýze, léčíte se močopudnými prostředky (diuretiky), dodržujete-li dietu s omezením soli, užíváte-li doplňkovou dietu s obsahem draslíku (kalia), užívat-li močopudné prostředky šetřící draslík, anebo pokud jste v poslední době trpěl(a) zvracením anebo průjmem.

Poraďte se, prosím, se svým lékařem i tenkrát, jestliže se některý z těchto stavů u Vás projevil v minulosti nebo jestliže nastal až v průběhu užívání přípravku LISIPRIL 20.

Dále musíte lékaře upozornit, jestliže kojíte anebo jestli v nejbližší době plánujete těhotenství.

Pro děti není přípravek LISIPRIL 20 určen.

Pacienti vyššího věku mohou přípravek LISIPRIL 20 užívat podobně jako pacienti středního věku.

Před chirurgickým výkonem (také v ordinaci zubního lékaře) upozorněte, prosím, lékaře, že užíváte přípravek LISIPRIL 10; jinak by se totiž v souvislosti s anestézií (znecitlivěním) mohl Váš krevní tlak výrazně snížit.

Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Užívání přípravku Lisipril 20 není vhodné na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se Lisipril 20 nesmí užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození plodu –viz bod Těhotenství a kojení.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky:

Účinky přípravku LISIPRIL 20 a účinky jiných současně užívaných léků se mohou vzájemně ovlivňovat. Váš lékař by proto měl být informován o všech lécích, které v současné době užíváte nebo které začnete užívat, a to na lékařský předpis i bez něho. Než začnete současně s užíváním přípravku LISIPRIL 20 užívat nějaký volně prodejný lék, poraďte se, prosím, se svým ošetřujícím lékařem.

Které léky ovlivňují účinek přípravku LISIPRIL 20?

Močopudné léky (diuretika) a beta-sympatolytika mohou prohloubit pokles krevního tlaku, vyvolaný přípravkem LISIPRIL 20.

Indometacin může účinnost přípravku LISIPRIL 20 naopak snížit.

Účinky kterých léků může přípravek LISIPRIL 20 ovlivnit?

Přípravek LISIPRIL 20 může při podávání pacientům, léčeným protizánětlivými látkami (tzv. nesteroidními antiflogistiky) a trpícím poruchou činnosti ledvin, dále zhoršit ledvinné funkce.

Přípravek LISIPRIL 20 může zpomalit vylučování lithia a tak zvyšovat jeho hladinu v krvi při současné léčbě solemi lithia; je nutné pečlivé sledování hladin lithia.

Lisinopril také snižuje vylučování draslíku a mohl by nežádoucím způsobem zvýšit jeho hladinu v krvi při podávání diuretik šetřících draslík; tato diuretika se při léčbě přípravkem LISIPRIL 20 užívat nesmějí. Lisinopril by po podání některých diuretik také mohl zvýšit hladinu močoviny v krvi.

V souvislosti s injekčně podaným přípravkem s obsahem zlata, mohou u pacientů, kteří užívají ACE inhibitory, nastat nitritoidní reakce.

Uvědomte si, prosím, že se tyto údaje mohou vztahovat i na léky, které jste užíval(a) v nedávné době anebo které začnete užívat brzy po skončení užívání přípravku LISIPRIL 20.

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Užívání přípravku LISIPRIL 20 s jídlem a pitím:

Můžete jej užít nezávisle na jídle (před jídlem, při jídle, po jídle) v libovolnou, ale každodenně tutéž denní dobu. Tabletu zapijte větším množstvím tekutiny, např. plnou sklenicí vody.

Vyhýbejte se přívodu doplňkových množství draslíku a náhražek soli, obsahujících draslík.

Těhotenství a kojeníTěhotenstvíInformujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Lékař vám doporučí vysazení Lisiprilu 20 ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a převede vás na jinou léčbu. Užívání Lisiprilu 20 není vhodné na počátku těhotenství. Od třetího měsíce těhotenství se Lisipril 20 nesmí užívat, protože během druhé a třetí třetiny těhotenství by mohl způsobit závažné poškození plodu.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

KojeníInformujte svého lékaře, pokud kojíte. Lisipril 20 není doporučen kojícím matkám a váš lékař může zvolit jinou léčbu po dobu kojení, zejména pokud kojíte novorozené nebo nedonošené dítě.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů:

Protože se při užívání lisinoprilu mohou u různých osob rozdílnou měrou vyvinout závratě a pocity slabosti a únavy, můžete při léčbě přípravkem LISIPRIL 20 řídit motorové vozidlo anebo obsluhovat stroje pouze tehdy, jestliže Vám to na základě sledování Vaší individuální reakce Váš lékař výslovně povolil.Neřiďte dopravní prostředek ani neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje pokud Vám to lékař výslovně nepovolil.

3. JAK SE LISIPRIL 20 UŽÍVÁVždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Dávkování při léčbě vysokého krevního tlaku:

Obvyklá zahajovací dávka je 2,5 mg lisinoprilu jednou denně (při tomto dávkování je třeba použít přípravek s nižším obsahem lisinoprilu v jedné tabletě). Do rozvinutí plného účinku při každodenním pravidelném užívání určité dávky přípravku bývá třeba vyčkat obvykle 2 - 4 týdny. Proto se podle pokynů lékaře dávkování v těchto intervalech podle potřeby postupně zvyšuje. Dávka 2,5 mg lisinoprilu málokdy dosáhne plného požadovaného účinku. Obvyklé léčebné dávky se pak pohybují v rozmezí 10 - 20 mg lisinoprilu (tj. 1/2 až 1 tableta přípravku LISIPRIL 20) jednou denně.

Nejvyšší doporučená denní dávka je 40 mg (tj. 2 tablety přípravku LISIPRIL 20) jednou denně.

U pacientů léčených močopudnými prostředky (diuretiky): U těchto pacientů se doporučuje podle možnosti užívání diuretik (močopudných prostředků) ukončit 2 - 3 dny před zahájením léčby lisinoprilem; v případě potřeby je možné vrátit se k užívání diuretik později podle pokynů lékaře.

U pacientů vyššího věku: Pacienti vyššího věku mohou přípravek LISIPRIL 20 užívat stejně jako pacienti středního věku.

Dávkování při léčbě srdečního selhání:

Lisinopril se u těchto pacientů užívá jako doplňující léčba k základní léčbě diuretiky, případně digitalisovými (náprstníkovými) glykosidy, a to pod stálým lékařským dohledem.

Úvodní dávkování: Obvyklá zahajovací dávka je 2,5 mg lisinoprilu jednou denně (při tomto dávkování je třeba použít přípravek s nižším obsahem lisinoprilu v jedné tabletě); dávkování pak lékař upravuje podle potřeby.

Udržovací dávkování: Denní dávka se podle potřeby - obvykle ve čtyřtýdenních intervalech - může zvyšovat vždy o 5 mg (při tomto zvyšování dávek je třeba použít přípravek s nižším obsahem lisinoprilu v jedné tabletě) až do celkové denní dávky 20 mg lisinoprilu (tj. 1 tableta přípravku LISIPRIL 20) jednou denně.

Dávkování při léčbě po čerstvém srdečním infarktu:

Léčba lisinoprilem se obvykle zahajuje v průběhu prvních 24 hodin po prvních příznacích infarktu. První dávka bývá 5 mg lisinoprilu (při tomto dávkování je třeba použít přípravek s nižším obsahem lisinoprilu v jedné tabletě), pak za 24 hodiny 10 mg (tj. 1/2 tablety přípravku LISIPRIL 20) a za další 24 hodiny opět 10 mg (tj. 1/2 tablety přípravku LISIPRIL 20). Toto dávkování se obvykle udržuje po dobu 6 týdnů. - Případné snižování nebo vynechání dávek, např. při hlubším poklesu krevního tlaku, řídí lékař podle stavu pacienta, stejně jako přívod dalších léků.

Změny dávkování u pacientů s poruchou činnosti ledvin:

U pacientů s poruchou činnosti ledvin bývá dávkování lisinoprilu sníženo; přesné dávkování opět určí lékař.

Jak a kdy máte užívat přípravek LISIPRIL 20?

Přípravek LISIPRIL 20 užívejte jednou denně. Léčba přípravkem LISIPRIL 20 bývá dlouhodobá a její trvání určí vždycky lékař. Jestliže máte pocit, že účinek přípravku LISIPRIL 10 je příliš silný nebo příliš slabý, řekněte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Jestliže jste užil(a) více přípravku LISIPRIL 20, než jste měl(a)

Nejpravděpodobnější příznaky předávkování lisinoprilu jsou závratě, pocit slabosti, omámenosti a případně mdloby, tedy projevy vyvolané nadměrným poklesem krevního tlaku.Při předávkování nebo náhodném požití přípravku dítětem se poraďte se svým lékařem.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek LISIPRIL 20

Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku. Užijte příští obvyklou dávku v příští obvyklou dobu.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek LISIPRIL 20

Po předčasném ukončení léčby přípravkem LISIPRIL 20 se mohou příznaky Vašeho onemocnění podstatně zhoršit; proto, prosím, nikdy nepřerušujte ani neukončujte léčbu z vlastní vůle bez předchozí porady s lékařem.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKYPodobně jako všechny léky, může mít i LISIPRIL 20 nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Jaké nežádoucí účinky může přípravek LISIPRIL 20 působit?

Úvodní dávka může způsobit hlubší pokles krevního tlaku, než jaký nastává při následném pokračování léčby. To se může projevit jako závrať až mdloby; mělo by Vám pomoci, jestliže si lehnete.

Občas se objeví tyto nežádoucí účinky:

Závratě, únava, bolesti hlavy, průjem, suchý kašel, nevolnost,

Vzácně se mohou vyskytnout:

* Reakce přecitlivělosti: Kopřivka, otoky kotníků, ojediněle i edém - angioneurotický edém (otok obličeje, rtů, jazyka, hrdl;a, příp. pocit dušnosti a polykací obtíže. Objeví-li se u Vás kterýkoli z projevů přecitlivělosti, ihned přerušte léčbu přípravkem LISIPRIL 20 a vyhledejte, prosím, lékaře.

* Ovlivnění srdce a cév: Srdeční infarkt nebo mozková mrtvice (snad po nadměrném poklesu krevního tlaku u obzvlášť vnímavých pacientů), bušení srdce, zrychlení tepu.

* Ovlivnění trávicího ústrojí: Bolesti v břiše, průjem, nevolnost, zvracení, sucho v ústech, zánět jater, žloutenka, zánět břišní slinivky.

* Ovlivnění nervového systému: Poruchy nálady, zmatenost, pocity mravenčení, mrazení nebo tuposti a slabosti v končetinách, poruchy chuťového vnímání a spánku.

* Ovlivnění dýchacího ústrojí: Křeče průduškového svalstva a dušnost, zánět nosní sliznice a vedlejších nosních dutin.

* Ovlivnění kůže: Vypadávání vlasů, pocení, pocit píchání, zvýšená citlivost na oslunění, zarudnutí kůže, vyrážka, lupénka (psoriáza) a některé velmi závažné kožní reakce s tvorbou puchýřů až s odlupováním kůže (pemfigus, toxická epidermální nekrolýza, Stevensův-Johnsonův syndrom, erythema multiforme), pseudolymfom. Objeví-li se u Vás vyrážka nebo puchýře, ihned přerušte léčbu přípravkem LISIPRIL 20 a vyhledejte, prosím, lékaře.

* Ovlivnění močového a pohlavního ústrojí: Poruchy erekce, snížení až zástava tvorby moči, poruchy činnosti ledvin až náhlé selhání ledvin.

* Některé další změny: Horečka, zánět cév, svalové a kloubní bolesti.

* Změny laboratorních hodnot: Zrychlená sedimentace červených krvinek, zvýšení titru antinukleárních protilátek (ANA), zvýšení počtu eozinofilů (druh bílých krvinek) a bílých krvinek v krvi.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK PŘÍPRAVEK LISIPRIL 20 UCHOVÁVATUchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.Přípravky nesmějí být používány po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na obalu za Použitelné do/EXP:. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek LISIPRIL 20 obsahuje

Léčivá látka: 1 tableta obsahuje 21,78 mg lisinoprilum dihydricum (dihydrát lisinoprilu), což odpovídá20,00 mg lisinoprilum.Pomocné látky: dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, mannitol, kukuřičný škrob, sodná sůlkroskarmelosy, magnesium-stearát, červený oxid železitý.

Jak přípravek LISIPRIL 20 vypadá a co obsahuje balení

LISIPRIL 20: Kulaté bikonvexní slabě červené tablety s půlicí rýhou na jedné straně, průměr 9,0 mm, tloušťka 3,6 mm. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Velikost balení : 10, 14, 20, 28, 30, 60, 98 a 100 tablet.Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

Hexal AG, Industriestrasse 25, D-87607 Holzkirchen, Německo

Výrobce

Salutas Pharma GmbH, Barleben, Německo

Další informace o tomto přípravku získáte u místního zástupce držitele rozhodnutí o registraci.Sandoz s.r.o., Praha, Česká republika, office.cz@sandoz.com

Tato příbalová informace byla naposledy schválena:9.2. 2011

Příloha č.3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls42864/2008, sukls42865/2008, sukls42866/2008

SOUHRN ÚDAJŮ O PŔÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

LISIPRIL 5

LISIPRIL 10

LISIPRIL 20tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

LISIPRIL 5: Lisinoprilum dihydricum 5,44 mg (odpovídá lisinoprilum 5,00 mg) v jedné tabletě.

LISIPRIL 10: Lisinoprilum dihydricum 10,89 mg (odpovídá lisinoprilum 10,00 mg) v jedné tabletě.

LISIPRIL 20: Lisinoprilum dihydricum 21,78 mg (odpovídá lisinoprilum 20,00 mg) v jedné tabletě.

Úplný seznam pomocných látek viz 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:

LISIPRIL 5: Kulaté bikonvexní slabě červené tablety s půlicí rýhou na jedné straně, průměr 5,5 mm, tloušťka 2,1 - 2,6 mm. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

LISIPRIL 10: Kulaté bikonvexní slabě červené tablety s půlicí rýhou na jedné straně, průměr 7,0 mm, tloušťka 2,7 mm. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

LISIPRIL 20: Kulaté bikonvexní slabě červené tablety s půlicí rýhou na jedné straně, průměr 9,0 mm, tloušťka 3,6 mm. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

.4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Hypertenze: Lisinopril je indikován k léčbě všech NYHA-tříd esenciální hypertenze a renovaskulární hypertenze. Lisinopril se může použít samotný anebo spolu s jinými antihypertenzivy.

Městnavé srdeční selhání: Lisinopril je také indikován k léčbě městnavého srdečního selhání jako přídatná terapie spolu s diuretiky nešetřícími kalium a pokud je to vhodné s digitalisem. Terapie lisinoprilem se má zahájit pod pečlivým lékařským dohledem (v lůžkovém zařízení pro těžká srdeční selhání).

Akutní infarkt myokardu: Lisinopril je indikován pro terapii hemodynamicky stabilních pacientů, definovaných jako pacienti, kteří nemají kardiogenní šok a jejichž systolický krevní tlak je vyšší než 100 mm Hg. Terapii lisinoprilem je možné zahájit v průběhu 24 hodin po akutním infarktu myokardu, aby se zabránilo následnému vývoji dysfunkce levé komory anebo srdečnímu selhání a aby se zlepšilo přežití. Pokud je to vhodné, má být pacient léčen standardními doporučenými způsoby, jako např. trombolytiky, acetylsalicylovou kyselinu a beta-sympatolytiky.

Přípravek LISIPRIL 5 je určen k léčbě dospělých pacientů.

4.2

Dávkování a způsob podání

Lisinopril se podává perorálně. Protože absorpci lisinoprilu neovlivňuje příjem potravy, mohou se tablety lisinoprilu užívat nezávisle na jídle - před jídlem, v průběhu jídla anebo po něm. Lisinopril se má podávat v jediné denní dávce. Tak jako u všech ostatních léků užívaných jednou denně má se i lisinopril užívat vždy v přibližně stejnou denní dobu.

Dávkování při hypertenze: Nutnost úpravy dávek se zjišťuje měřením krevního tlaku těsně před další dávkou.

Dávkování při esenciální a renovaskulární hypertenzi: Terapie se zahajuje dávkou 2,5 mg jednou denně a dávkování se upravuje tak, aby bylo dosaženo optimálních hodnot krevního tlaku. Při esenciální hypertenzi vcelku platí, že pokud požadovaného terapeutického účinku nebylo dosaženo v průběhu 2 až 4 týdnů při podávání určité dávky, může se dávka dále zvýšit.

Dávkou 2,5 mg denně lze terapeutické odpovědi dosáhnout málokdy. Obvyklý rozsah účinných dávek je 10 až 20 mg jednou denně. Maximální doporučená dávka je 40 mg jednou denně.

Dávkování pacientům léčeným diuretiky: Užívání diuretik by se dle možnosti mělo ukončit anebo dávkování snížit, a to 2 až 3 dny před zahájením terapie lisinoprilem (viz odstavec 4.4); podle potřeby je možné pokračovat v něm později.

Dávkování pacientům vyššího věku: Nezdá se, že by věk sám ovlivňoval účinnost nebo bezpečnost lisinoprilu. Zahájení terapie lisinoprilem u pacientů vyššího věku proto probíhá stejně jako u pacientů středního věku.

Dávkování u městnavého srdečního selhání: Lisinopril se jako přídatná terapie může použít spolu s diuretiky nešetřícími kalium a s digitalisem anebo bez něho.

Úvodní dávkování: Terapii je třeba zahájit pod pečlivým lékařským dohledem. Doporučená zahajovací dávka je 2,5 mg s následným vyhledáváním (titrací) individuálně účinné dávky. Při terapii těžkých nebo nestabilních městnavých srdečních selhání je nutné zahájit terapii lisinoprilem vždy v nemocnici pod pečlivým lékařským dohledem. Také terapie jiných pacientů, které je možno považovat za vysoce rizikové, se má zahájit v nemocnici. Za vysoce rizikové považujeme pacienty, kteří dostávají vysoké dávky kličkových diuretik (např. > 80 mg furosemidu) anebo kombinaci více diuretik, kteří mají hypovolemii, hyponatremii (hodnoty Na v séru < 130 mmol/l) anebo systolický krevní tlak < 90 mm Hg, dostávají vysoké dávky vasodilatačních látek, mají koncentraci kreatininu v séru > 150 mikromol/l, anebo jsou starší než 70 let.

Dávku diuretik je třeba podle možnosti snížit před zahájením terapie. Krevní tlak a renální funkce se mají často kontrolovat jak před zahájením terapie, tak během léčby, protože po inhibitorech enzymu konvertujícího angiotensin (inhibitorech ACE) se může vyvinout těžká hypotenze a vzácněji i následné selhání ledvin. Vznik hypotenze po úvodní dávce lisinoprilu nevylučuje - po účinném terapeutickém zvládnutí hypotenze - možnost následného pečlivého vyhledávání optimální individuální dávky.

Udržovací dávkování: Dávky se mají zvyšovat pozvolna; v závislosti na pacientově reakci pak udržovací dávka obvykle bývá 5 až 20 mg denně. U pacientů, u nichž byl nutný vyšší terapeutický účinek, se v klinických studiích dávky upravovaly ve čtyřtýdenních intervalech. Úprava dávkování musí vycházet z individuální klinické odpovědi příslušného pacienta.

Dávkování při akutním infarktu myokardu: Terapii lisinoprilem je možno zahájit v průběhu 24 hodin od vzniku příznaků. První dávka lisinoprilu je 5 mg perorálně, následuje dávka 5 mg po 24 hodinách, 10 mg po 48 hodinách a poté 10 mg jednou denně. U pacientů se systolickým tlakem ≥ 120 mm Hg by se při zahájení léčby měla podat nižší dávka - 2,5 mg per os (viz odstavec 4.4). Jestliže se vyvine hypotenze (systolický TK ≥ 100 mm Hg) může se podávat udržovací dávka 5 mg, která se v případě potřeby přechodně sníží na 2,5 mg. Vyvine-li se prolongovaná hypotenze (systolický TK nižší než 90 mm Hg po dobu delší než 1 h), je třeba podávání lisinoprilu vysadit.

Lisinopril se u má podávat po dobu 6 týdnů. Ukazuje se, že účinek je nejpříznivější u pacientů s rozsáhlým infarktem myokardu a se známkami porušené funkce levé komory. Pacienti, u nichž se

vyvinuly příznaky srdečního selhání, by měli v užívání lisinoprilu pokračovat (viz Dávkování u městnavého srdečního selhání).

Lisinopril je kompatibilní s intravenózně nebo transdermálně aplikovaným glyceroltrinitrátem.

Dávkování pacientům s poruchou renálních funkcí: Lisinopril se vylučuje ledvinami a měl by se u pacientů s renální insuficiencí podávat opatrně.

Lisinopril se dá odstranit dialýzou (viz odstavec 4.4). Dialyzovaným pacientům se může v den dialýzy podat běžně doporučovaná dávka lisinoprilu. Ve dny, kdy se pacientům dialýza neprovádí, je třeba dávkování individuálně upravit podle reakce krevního tlaku.

Dávkování dětem: Zkušenosti s podáváním u dětí jsou omezené. Podávání lisinoprilu dětem dosud nebylo studováno, a proto lisinopril není určen k pediatrickému použití.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku LISIPRIL.

Lisinopril je kontraindikován ve druhém a třetím trimestru těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6).

Lisonopril je kontraindikován u pacientů přecitlivělých vůči kterékoli složce přípravku, u pacientů, kteří mají v anamnéze angioneurotický edém související s předchozí terapií inhibitory ACE a u pacientů s hereditárním nebo idiopatickým angioedémem.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Těhotenství:

Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz.bod 4.3, 4.6).

Zjištění renálních funkcí: Před zahájením terapie i v jejím průběhu se musí zjistit a sledovat stav renálních funkcí. Porucha renálních funkcí: Lisinopril je třeba použít opatrně u pacientů s renální insuficiencí, protože tito pacienti mohou vyžadovat snížení dávek anebo sníženou frekvenci dávkování (viz odstavec 4.2). Průběžné monitorování renálních funkcí v průběhu terapie podle potřeby je u pacientů s renální insuficiencí nutné.

Renální funkce se v průběhu terapie obvykle nezhoršují, mohou se i zlepšit.

V souvislosti s podáváním inhibitorů ACE se vyskytlo selhání ledvin, a to zejména u pacientů s těžkým městnavým srdečným selháním anebo se základním onemocněním ledvin včetně stenózy renálních arterií. Selhání ledvin po inhibitorech ACE je obvykle reverzibilní, pokud se včas pozná a přiměřeně léčí.

U některých pacientů s bilaterální stenózou renálních arterií anebo se stenózou arterie k jedině pacientově ledvině může terapie inhibitory ACE zvýšit hodnoty močoviny a kreatininu v séru; tyto změny bývají reverzibilní a upravují se obvykle po přerušení terapie. Pravděpodobnost těchto změn je zejména u pacientů s renální insuficiencí. Při současné renovaskulární hypertenzi je zvýšené riziko těžké hypotenze a renální insuficience. U těchto pacientů je třeba zahájit léčbu pod pečlivým lékařským dohledem, nízkými dávkami a pečlivou titrací dávek. Protože terapie diuretiky může přispívat vývoji uvedených nežádoucích účinků, je třeba přívod diuretik přerušit a monitorovat funkci ledvin v průběhu prvních týdnů terapie lisinoprilem. U některých hypertoniků bez zjevných renálních poruch se zvýšily hladiny močoviny a kreatininu v krvi, jestliže se lisinopril podával společně s diuretikem. Může být nutné snížit dávkování lisinoprilu a/nebo přerušit podávání diuretika. Popsaná situace by však měla vyvolat podezření, že by jejím podkladem mohla být stenóza renální arterie.

Při akutním infarktu myokardu: Terapie lisinoprilem by se neměla zahájit u pacientů se známkami renální dysfunkce, definované koncentracemi sérového kreatininu > 177 mikromol/l a/nebo proteinurií

přesahující 500 mg/24 h. Jestliže se při terapii lisinoprilem vyvine renální dysfunkce (koncentrace kreatininu v séru 265 mikromol/l a/nebo zvýšení hodnot, zjištěných před zahájením terapie, na dvojnásobek), musí lékař uvažovat o ukončení terapie lisinoprilem.

Hemodialyzovaní pacienti: Vysoká incidence anafylaktoidních reakcí byla popsána u pacientů dialyzovaných za použití vysokofluxních membrán (např. AN69) a současně léčených inhibitorem ACE. Této kombinaci je třeba se vyhnout.

Symptomatická hypotenze: Symptomatická hypotenze se u nekomplikovaných hypertoniků vyskytla zřídka. U pacientů, léčených lisinoprilem, nastává častěji, pokud má pacient objemovou depleci vyvolanou např. diuretiky, omezením soli v dietě, dialýzou, zvracením nebo průjmem. U těchto pacientů se pravděpodobnost vývoje hypotenze významně sníží, jestliže se 2 - 3 dny před zahájením terapie lisinoprilem sníží dávky diuretik.

Těžké hypotenze po inhibitorech ACE se vyskytly zejména u pacientů s těžkou srdeční slabostí. Mnozí z těchto pacientů užívali vysoké dávky kličkových diuretik a u některých byla zjištěna hyponatremie nebo porucha renálních funkcí. Rizikové pacienty je třeba při zahájení terapie i v jejím průběhu monitorovat pod pečlivým lékařským dohledem. Vyvine-li se hypotenze, je nutno položit pacienta naznak. Může být nutné podat p.o. tekutiny nebo i.v. infuzi isotonického roztoku chloridu sodného, při bradykardii i.v. atropin. Terapii lisinoprilem lze znova zahájit za pečlivého individuálního vyhledávání vhodné dávky až po úpravě objemu obíhající tekutiny a krevního tlaku.

Stejná opatrnost a nutnost pečlivého dohledu platí i pro pacienty s ischemickou srdeční chorobou nebo cerebrovaskulárním onemocněním, u nichž by těžká hypotenze mohla vyústit v infarkt myokardu nebo v cerobrovaskulární příhodu. Lisinopril tak jako jiné vazodilatátory je třeba podávat opatrně u pacientů se stenózou aorty nebo s hypertrofickou kardiomyopatií.

U některých pacientů s městnavým srdečním selháním a normálním krevním tlakem se po lisinoprilu může krevní tlak snížit. Jestliže taková hypotenze vyvolá klinické příznaky, je nutné snížit dávky anebo ukončit podávání lisinoprilu.

Vývoj hypotenze po zahajovacích dávkách lisinoprilu nevylučuje další pečlivé vyhledávání optimální dávky lisinoprilu poté, kdy se podařilo úspěšně hypotenzi zvládnout.

Hypotenze u akutního infarktu myokardu: Léčba lisinoprilem se nesmí zahájit při akutním infarktu myokardu u pacientů, u nichž je riziko dalšího vážného zhoršení hemodynamiky po léčbě vazodilatátory. Jsou to pacienti se systolickým krevním tlakem ≥ 100 mm Hg anebo v kardiogenním šoku. V průběhu prvních tří dnů po infarktu myokardu by se dávka lisinoprilu měla snížit, jestliže systolický krevní tlak je ≥ 120 mm Hg. Udržovací dávka se má snížit na 5 mg anebo přechodně na 2,5 mg, jestliže systolický krevní tlak je ≥ 100 mm Hg. Jestliže hypotenze přetrvává, systolický krevní tlak 90 mm Hg po více než 1 hodinu (měl by být lisinopril vysazen).

Angioneurotický edém: Vznik angioneurotického edému byl popsán po inhibitorech ACE včetně lisinoprilu. V takovém případě je nutno lisinopril okamžitě vysadit a pacienta pozorovat. Jestliže edém je omezen na oblast obličeje, rtů a úst, stav se obvykle upraví bez dalšího léčení, přesto však mohou pro zmírnění příznaků být užitečná antihistaminika. Tyto pacienty je třeba pečlivě sledovat, dokud edém nezmizel. - Naproti tomu angioedém s edémem laryngu může být fatální. Jestliže se vyskytne edém jazyka, glottis a laryngu s pravděpodobností obstrukce dýchacích cest, je nutné promptně zahájit potřenou terapii; to bývá podání adrenalinu a/nebo udržování průchodnosti dýchacích cest. Pacient musí být pod pečlivým lékařským dohledem, dokud příznaky kompletně a trvale nevymizely.

Rasa: Inhibitory ACE vyvolávají u pacientů černé pleti angioedém častěji než u ostatních pacientů. Pacienti, kteří mají v anamnéze angioedém bez příčinného vztahu k inhibitorům ACE, mohou být vystaveni zvýšenému riziku angioedému po ACE inhibitoru (viz odstavec 4.3).

Lisinopril jako monoterapeutikum hypertenze může u pacientů afro-karibského původu mít sníženou účinnost.

Kašel: Po podávání inhibitorů ACE se vyskytla zvýšená incidence kašle. Charakteristické pro tento kašel je, že je neproduktivní, že přetrvává po dobu terapie a že vymizí po přerušení léčby. Při diferenciální diagnostice příčin kašle je třeba uvažovat i o kašli vyvolaném inhibitory ACE.

Chirurgický výkon/anestézie: U pacientů podstupující větší chirurgický výkon nebo během anestézie za použití látek vyvolávajících hypotenzi lisinopril blokuje tvorbu angiotensinu II po sekundárním kompenzačním uvolnění reninu. To může vyvolat hypotenzi, kterou lze korigovat zvýšením objemu obíhající tekutiny.

Další upozornění: Lisinopril se nemá užívat u pacientů s aortální stenózou s cor pulmonale anebo s obstrukcí výtokové části levé komory.

Ovlivnění laboratorních testů: Při podávání lisinoprilu se klinicky významné změny laboratorních hodnot projevily zřídka. Může se objevit zvýšení hodnot močoviny v krvi, kreatininu v séru, jaterních enzymů a sérového bilirubinu; tyto změny bývají reverzibilní a vymizí obvykle po přerušení aplikace lisinoprilu.

Vyskytly se útlumy kostní dřeně, které se projevily jako anémie, trombocytopenie, leukopenie. Agranulocytóza se vyskytla vzácně.

Bylo popsáno mírné snížení hodnot hemoglobinu a hematokritu; klinicky významné bylo jen vzácně, i když se vyskytlo zároveň s jinými příčinami anémie. Objevila se i hyperkalemie a hypernatremie.

U pacientů, kteří užívali inhibitory ACE v průběhu desenzibilizační terapie (např. proti jedům blanokřídlého hmyzu) se vyskytly anafylaktoidní reakce. U těchto pacientů vzniku uvedených reakcí zabránilo, jestliže přívod inhibitorů ACE byl při desenzibilizační léčbě dočasně přerušen; nežádoucí reakce se objevily znova při neuváženém pokračování v terapii inhibitorem.

Upozornění pro diabetiky: Jedna tableta přípravku LISPRIL (5, 10 i 20) obsahuje méně než 0,01 sacharidové jednotky.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Kombinace s jinými antihypertenzívy jako např. s beta-sympatolytiky a diuretiky může zvýšit antihypertenzívní účinnost lisinoprilu.

Indometacin může snížit antihypertenzívní účinnost lisinoprilu.

Lisinopril minimalizuje rozvoj hypokalemie a hyperurikemie, vyvolané thiazidy.

U některých pacientů s poruchou renálních funkcí, kteří jsou současně léčeni nesteroidními antiflogistiky, může současné podávání lisinoprilu způsobit další zhoršení renálních funkcí.

Lisinopril byl použit spolu s nitráty bez významných klinických interakcí.

Protože lisinopril může snížit eliminaci lithia, je nutné při terapii lithiovými solemi monitorovat sérové hladiny lithia.

Plazmatický draslík:Hodnoty draslíku v plazmě obvykle zůstávají v normálním rozmezí. Jestliže se lisinopril podává spolu s diuretikem, může se pravděpodobnost hypokalemie vyvolané diuretikem snížit. Lisinopril může zvýšit koncentraci plazmatického draslíku u pacientů se selháním ledvin. Při terapii lisinoprilem se nedoporučuje podávat doplňkové dávky draslíku, diuretika šetřící draslík ani náhražky soli obsahující draslík.

ZlatoNitritoidní reakce (symptomy vasodilatace včetně červenání, nausey, závratě a hypotense, které mohou být prudké) následující po injekčně vpraveném zlatě (na příklad natrium – aurothiomalátu) byly hlášeny častěji u pacientů užívajících ACE inhibitory.

4.6

Těhotenství a kojení

Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz.bod 4.4). Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz.bod 4.3, 4.4)

Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba

ACE inhibitory pro pacientku nezbytná, měly by být všechny ženy, které plánují těhotenství,převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.

Jsou-li ACE inhibitory podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi, hyperkalémii). (Viz bod 5.3). Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány pro možnou hypotenzi.

Kojení:

Podávání přípravku Lisipril během kojení se nedoporučuje, protože nejsou dostupné žádné údaje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Přípravky Lisipril 5, Lisipril 10 a Lisipril 20 mají malý nebo mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje.

Studie o účinku lisinoprilu na schopnost vykonávat tyto činnosti nejsou k dispozici. Při řízení motorového vozidla nebo obsluze strojů je třeba vést v patrnosti, že se občas mohou vyvinout závratě nebo únava.

Individuální reakce mohou snížit schopnost řídit motorové vozidlo a obsluhovat stroje anebo pracovat za potenciálně riskantních situací. To platí zejména na začátku terapie, po zvýšení dávky, po změně přípravku a po současném požití alkoholu.

4.8

Nežádoucí účinky

V souvislosti s terapií lisinoprilem se vyskytla hypotenze. Zřejmě mají vztah k určitým podskupinám pacientů (viz odstavec 4.4).

Méně často se objevil angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, glottis a laryngu (viz odstavec 4.4).

Objevily se také jiné reakce přecitlivělosti.

Jiné nežádoucí účinky: Závratě, bolesti hlavy, průjem, kašel, nauzea a únava jsou z nich nejčastější. Méně časté jsou exantém a astenie .

Vzácné nežádoucí účinky jsou:

Poruchy srdce a cév: Infarkt myokardu nebo cerebrovaskulární příhoda, jako možný následek příliš hluboké hypotenze u vysoce rizikových pacientů (viz odstavec 4.4), palpitace, tachykardie.

Gastrointestinální poruchy: Bolesti v břiše, trávicí poruchy sucho v ústech, hepatocelulární nebo cholestatická hepatitida, ikterus, pankreatitida, zvracení.

Poruchy nervového systému: Zmatenost, změny nálady, parestézie, závratě.. Mohou se objevit poruchy chuťového vnímání a poruchy spánku, tak jako po jiných inhibitorech ACE.

Poruchy respiračního ústrojí: Bronchospazmy, rinitida, sinusitida.

Poruchy kůže a podkoží: Alopecie, zvýšená potivost, pruritus, urtikarie; objevila se i psoriáza a těžké kožní poruchy včetně pemfigu; toxická epidermální nekrolýza, Stevensův-Johnsonův syndrom,erythema multiforme a kožní pseudolymfom.

Poruchy urogenitálního systému: Impotence, oligurie, anurie, akutní selhání ledvin, dysfunkce ledvin, urémie.

Další poruchy: U pacientů užívajících lisinopril byly popsány případy hemolytické anemie, příčinná souvislost však nebyla prokázána.

Byl popsán syndrom projevující se jedním nebo více z těchto příznaků: Horečka, vaskulitida, myalgie, artralgie, artritida, pozitivní test na antinukleární protilátky, zvýšená sedimentace erytrocytů, eosinofilie a leukocytóza. Může se objevit rash, fotosenzitivita nebo jiný dermatologický projev nežádoucích účinků.

Neznámé poruchy, které nelze z dostupných zdrojů určit: symptomy deprese, mdloby.

4.9

Předávkování

Příznaky:

Předávkování se může projevit hlubokou hypotenzí, poruchou elektrolytové rovnováhy a selháním ledvin.

Terapie:

Pacienta po požití nadměrné dávky lisinoprilu je třeba velmi pečlivě sledovat. Terapeutická opatření závisí na povaze a závažnosti příznaků. Je nutno použít opatření zabraňující absorpci látky a urychlující eliminaci. Při hluboké hypotenzi je třeba pacienta položit na záda a urychleně podat intravenózní infuzi isotonického roztoku chloridu sodného. Je možné uvážit podání angiotenzinu II, pokud je po ruce. Inhibitory ACE se dají z cirkulace odstranit hemodialýzou. Nesmí se použít vysokofluxní polyacylnitrilové dialyzační membrány. Je nutné časté monitorování sérových elektrolytů a kreatininu.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antihypertenzívum, inhibitor ACE, ATC kód: C09A A03.

Lisinopril je inhibitor enzymu konvertujícího angiotensin. In vivo byla zjištěna korelace mezi inhibicí aktivity plazmatického ACE a sérovou koncentrací lisinoprilu. 50% inhibiční koncentrace lisinoprilu pro inhibici plazmatického ACE je přibližně 1,4 ng/ml. Hodnota Ki lisinoprilu se v závislosti na zvoleném substrátu pohybuje v rozsahu 0,24 až 3,90 nmol/l.

Příznivé účinky inhibitorů ACE při hypertenzi jsou primárně dány supresí plazmatického systému renin-angiotensin-aldosteron. Renin je endogenní enzym, syntetizovaný v ledvinách a uvolňovaný do oběhu, kde konvertuje angiotensinogen na relativně inaktivní dekapeptid angiotensin I. Enzym konvertující angiotensin je peptidyldipetidáza, která konvertuje angiotensin I na angiotensin II. Angiotensin II má mohutný vasokonstrikční účinek; vyvolává arteriální vasokonstrikci, zvyšuje krevní tlak, stejně a stimuluje sekreci aldosteronu v nadledvinách. Inhibice ACE sníží koncentraci angiotensinu II v plazmě, tím sníží vazopresorickou aktivitu plazmy a sníží i sekreci aldosteronu. Třebaže snížení sekrece aldosteronu je nevelké, může se objevit mírné zvýšení koncentrace draslíku v séru spolu se ztrátou natria a tekutiny. Přeruší se negativní zpětná vazba, kdy angiotensin II snižuje sekreci reninu; nyní, za nedostatku angiotensinu II, se reninová aktivita plazmy zvýší.

Další funkce ACE je degradace mohutného vazodepresorického peptidu bradykininu na inaktivní metabolity. Inhibice ACE proto zvýší aktivitu cirkulujícího i lokálního kalikrein-kininového systému, a to přispívá periferní vazodilataci aktivací prostaglandinového systému. Je možné, že tento mechanismus se účastní hypotenzívního účinku inhibitorů ACE a že je odpovědný i za některé nežádoucí účinky.

Účinky při hypertenzi:

U pacientů s hypertenzí lisinopril snižuje krevní tlak vleže i vestoje a nevyvolává kompenzační tachykardii. Ve studiích hemodynamiky vyvolal lisinopril výrazný pokles periferní arteriální rezistence. Lisinopril zpravidla nemá klinicky významné účinky na průtok ledvinami nebo na glomerulární filtraci.

U většiny pacientů se první antihypertenzívní účinky projeví přibližně za 1 až 2 hodiny po perorálním podáním lisinoprilu; maximální účinek jednorázového podání se obvykle dostaví za cca 6 až 8 hodin. Maximální hypotenzívní účinek definované dávky lisinoprilu se obvykle projeví po 3 až 4 týdnech pravidelného podávání.

Při doporučované denní dávce se antihypertenzívní účinky udržují i při prolongovaném podávání. Dočasné přerušení aplikace lisinoprilu nevyvolá rychlý a nadměrný vzestup krevního tlaku (nevyvolá rebound fenomen).

Účinky při srdečním selhání:

Hemodynamické studie u pacientů se srdečním selháním ukázaly, že lisinopril snížil celkovou periferní rezistenci a zvýšil žilní kapacitu. Tak se snížilo i předtížení a dotížení srdce (preload a afterload), snížil se plnící tlak komor. Mimoto se v průběhu terapie lisinoprilem zvýšily jak srdeční výdej, tak i ejekční frakce a tolerance námahy.

Další klinické zkušenosti:

U pacientů s akutním infarktem myokardu a stabilní hemodynamikou může lisinopril zabránit rozvoji dysfunkce levé komory a předejít rozvoji srdečního selhání anebo je zmírnit, a zvýšit dobu přežití -zejména při aplikaci v kombinaci s nitráty (studie GISSI-III). V této studii pacienti, u nichž se v průběhu akutního infarktu vyvinulo akutní srdeční selhání (třída Killip II nebo III), měli z terapie lisinoprilem mnohem větší prospěch než pacienti jiných skupin (např. třídy Killip I). Pacienti třídy Killip IV byli z účasti na studii vyloučeni, takže u nich nejsou s touto terapií zkušenosti.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání se absorbuje přibližně 25 % podané dávky lisinoprilu. Současný příjem potravy absorpci lisinoprilu neovlivňuje.

Maximální koncentrace v plazmě je dosaženo za 6 až 8 hodin.

Nevázaný, volný podíl lisinoprilu v plazmě má poločas přibližně 12 hodin, podíl vázaný na ACE se degraduje s poločasem 41 hodin. Zdá se, že se lisinopril neváže na jiné plazmatické bílkoviny než na ACE.

Lisinopril se v organismu nemetabolizuje a vylučuje se v nezměněné formě močí.

Farmakokinetika u zvláštních skupin pacientů:

Pacienti s jaterním selháním: U pacientů s jaterní cirhózou jsou oproti normálním osobám rychlost a rozsah absorpce lisinoprilu zvýšeny, doba dosažení maximální koncentrace v plazmě je stejná.

Pacienti s dysfunkcí ledvin: U pacientů s poruchou renálních funkcí je eliminace lisinoprilu snížena souhlasně s mírou poruchy ledvin. U hypertoniků s rozdílným stupněm poruchy renálních funkcí jsou hodnoty AUC po jednorázové dávce lisinoprilu zvýšeny úměrně stupni poškození ledvin.

Pacienti vyššího věku: U pacientů starších než 65 let je renální clearance lisinoprilu snížena, a proto je systémová dostupnost zvýšena.

Pacienti se srdečním selháním: U pacientů se srdečním selháním je renální clearance lisinoprilu snížena, a proto je jeho systémová dostupnost zvýšena.

Pacienti s hemodialýzou: Hemodialýza velmi výrazně snižuje plazmatické koncentrace lisinoprilu.

5

.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií bezpečnosti, toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity, hodnocení kancerogenního potenciálu a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka.

Akutní toxicita:

Hodnota LD50 po perorálním podání lisinoprilu myším a potkanům se pohybovalo mezi 8,5 g/kg a 20 g/kg tělesné hmotnosti.

Chronická toxicita:

Toxické účinky lisinoprilu u potkanů a psů vcelku představovaly zesílené farmakologické účinky. Mezi rozsahem terapeutických dávek u člověka a rozsahem toxických dávek u pokusných zvířat je podstatný rozdíl. U psů, kteří představují vnímavý živočišný druh, byla netoxická dávka (5 mg/kg tělesné hmotnosti) 6krát vyšší než maximální doporučená dávka u člověka (40 mg denně).

Po dávce 40 mg denně u člověka byla maximální koncentrace lisinoprilu v plazmě 486 ng/ml, což je zřetelně pod koncentrací 11,37 µg/ml, nalezené u psů po podání nefrotoxické dávky. Hlavní toxické příznaky pozorované u psů byly účinky na renální funkce (zvýšené hodnoty BUN a sérového kreatininu), v některých případech provázené degenerací renálních tubulů. Tento poslední účinek nebyl zjištěn u potkanů, ačkoli i u nich se objevilo zvýšení BUN v séru.

Další informace o bezpečnosti látky: Alterace renálních funkcí jsou možná projevem prerenální azotemie vyvolané lisinoprilem a způsobené jeho farmakologickým účinkem. Suplementace solí zmírnila nebo zabránila toxickému účinku lisinoprilu u potkanů a psů, což rovněž naznačuje, že toxicita je vázána na farmakologický mechanismus účinku látky.

Karcinogenita:

Nebyl zjištěn tumorigenní účinek lisinoprilu podávaného po 105 týdnů potkanům obojího pohlaví v dávkách až 90 mg/kg tělesné hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 110krát vyšších než jsou maximální denní dávky doporučené pro člověka).

Lisinopril se také podával po dobu 92 týdnů myším obojího pohlaví v dávkách až 135 mg/kg tělesné hmotnosti (tj. v dávkách přibližně 84krát vyšších než je doporučená denní dávka pro člověka o hmotnosti 50 kg). Nebyly zjištěny známky karcinogenního účinku.

Mutagenita:

V mikrobiálním testu mutagenity (Ames), a to jak s metabolickou aktivací tak i bez ní, nebyly nalezeny mutagenní účinky lisinoprilu. Negativní byly i výsledky mutagenního testu za použití plicních buněk čínských křečků. Lisinopril nezpůsobuje frakturu vláken DNA potkaních hepatocytů v alkalické eluci in vitro. Lisinopril také nezvyšuje incidenci chromosomových aberací v ovariálních buňkách čínských křečků in vitro ani v kostní dřeni myší in vivo.

Ovlivnění reprodukčních funkcí:

Nebylo zjištěno nepříznivé ovlivnění reprodukčních funkcí samců ani samic pokusných potkanů dávkami až do 300 mg/kg/den lisinoprilu. Lisinopril neměl teratogenní účinky u myší v dávkách až do 1000 mg/kg/den (což odpovídá 1250násobku maximální doporučené dávky pro člověka) při podávání od 6. do 15. dne březnosti. Od dávek 100 mg/kg/den byla zvýšena incidence resorpce fétů; tomuto účinku však bylo možno zabránit suplementací solí, a to i při dávkách 1000 mg/kg/den lisinoprilu.

Fetotoxické ani teratogenní účinky lisinoprilu se u potkanů neobjevily po dávkách do 300 mg/kg/den (375násobek maximální doporučené dávky u člověka), podávaných po dobu od 6. do 17. dne březnosti. Jestliže se samicím potkanů podával lisinopril od 15. dne březnosti do 21. dne po narození mláďat, projevila se zvýšená mortalita mláďat od 2. do 7. dne po narození a snížená průměrná tělesná hmotnost mláďat od 21. dne po narození. Ani zvýšení mortality ani snížení tělesné hmotnosti mláďat se neobjevilo, jestliže mateřská zvířata dostávala suplementaci soli.V dávkách do 1 mg/kg/den neměl lisinopril teratogenní účinky při podávání v průběhu organogeneze březím králičím samicím, které dostávaly suplementaci soli. Suplementace soli (izotonický roztok chloridu sodného namísto pitné vody) se použila jako prostředek proti toxickému ovlivnění mateřských organismů, takže bylo možné sledovat případný teratogenní účinek za použití maximálních možných dávek.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, mannitol, kukuřičný škrob, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát, červený oxid železitý.

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

4 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Obal: bílý neprůhledný PVC/AL blistr, krabička.

Velikost balení: 10, 14, 20, 28, 30, 60, 98 a 100 tablet.Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Hexal AG, Industriestrasse 25,

D-83607 Holzkirchen, Německo

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

LISIPRIL 5 : 58/382/03-C

LISIPRIL 10 : 58/383/03-C

LISIPRIL 20 : 58/384/03-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

17.12.2003 / 9.2. 2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU

9.2. 2011

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lisipril 20TabletyLisinoprilumACE inhibitor

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Léčivá látka: lisinoprilum 20 mg odpovídá lisinoprilum dihydricum (dihydrát lisinoprilu) 21,78 mg v 1 tabletě

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Tablety10 tablet (14, 20, 28, 30, 60, 98 a 100 tablet)

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

K perorálnímu podání

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny!

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Hexal AG 83607 Holzkirchen, Německo

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/384/03-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE <, KÓD DÁRCE A KÓD LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU>

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Lisipril 20

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lisipril 20Lisinoprilumtablety

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Hexal AG, Německo

3.

POUŽITELNOST

Exp.:

4.

ČÍSLO ŠARŽE <, KÓD DÁRCE A KÓD LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU>

Č.š.:

5.

JINÉ