Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls42683/2012, sukls42684/2012, sukls42686/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je Lisinopril-ratiopharm a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Lisinopril-ratiopharm užívat

3.

Jak se Lisinopril-ratiopharm užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Uchovávání přípravku Lisinopril-ratiopharm

6.

Další informace

LISINOPRIL-RATIOPHARM 5 mg LISINOPRIL-RATIOPHARM 10 mg LISINOPRIL-RATIOPHARM 20 mg tableta (Lisinoprilum dihydricum) -

Léčivou látkou je lisinoprilum dihydricum odpovídající 5 mg nebo 10 mg nebo 20 mg lisinoprilu.

-

Pomocné látky jsou mannitol, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, předbobtnalý kukuřičný škrob, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát. Lisinopril-ratiopharm 10 mg a 20 mg obsahují navíc: růžový pigment PB 24823 a PB 24824 (předbobtnalý kukuřičný škrob, oxid železitý červený, žlutý a černý).

Držitel rozhodnutí o registraci ratiopharm GmbH, Ulm, Německo Výrobce Merckle GmbH, Blaubeuren, Německo 1.

CO JE LISINOPRIL-RATIOPHARM A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Lisinopril-ratiopharm patří do skupiny léků, které jsou označovány jako inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory). Léčivá látka přípravku rozšiřuje krevní cévy, příznivě ovlivňuje průtok krve ledvinami, usnadňuje čerpání krve srdcem do všech částí těla a pomáhá tak snížit vysoký krevní tlak. U mnoha pacientů se srdečním selháním pomáhá zlepšit srdeční činnost. Lékař Vám předepsal Lisinopril-ratiopharm k léčbě hypertenze (vysokého krevního tlaku) nebo srdečního selhání (oslabení srdeční činnosti). Váš lékař Vám také může předepsat Lisinopril-ratiopharm po prodělaném srdečním infarktu nebo při onemocnění ledvin u pacientů s cukrovkou 2. typu. Přípravek je určen k léčbě dospělých pacientů.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE LISINOPRIL-RATIOPHARM UŽÍVAT

Neužívejte Lisinopril-ratiopharm: -

jestliže jste přecitlivělý(á) na léčivou látku nebo na kteroukoliv další složku přípravku nebo na jakýkoli jiný lék ze skupiny ACE inhibitorů;

-

pokud jste byl(a) již dříve léčen(a) přípravkem stejné lékové skupiny jako Lisinopril-ratiopharm (ACE inhibitory) a měl(a) jste alergickou reakci spojenou s otokem obličeje, rtů, jazyka a/nebo krku s polykacími nebo dýchacími obtížemi. Lisinopril-ratiopharm nesmíte užívat, pokud se u Vás bez známé příčiny vyskytly výše uvedené reakce, nebo pokud Vám byla stanovena diagnóza hereditárního nebo idiopatického angioedému;

-

pokud jste těhotná déle než 3 měsíce. (Je však lépe přípravek neužívat ani na počátku těhotenství – viz bod Těhotenství a kojení).

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Lisinopril-ratiopharm je zapotřebí: -

jestliže máte sníženou funkci ledvin, jste po transplantaci ledvin, podrobujete se dialýze nebo jste léčen(a) diuretiky (léky na odvodnění) nebo pokud jste nedávno trpěl(a) nadměrným zvracením či průjmem;

-

dodržujete-li dietu s omezením soli, užíváte-li draslíkové doplňky, draslík šetřící léky nebo náhražky soli obsahující draslík;

-

pokud se podrobujete LDL aferéze (léčebná metoda, při které se odstraňuje LDL cholesterol z krve) nebo podstupujete desenzibilizační léčbu (léčba některých alergií);

-

pokud se u Vás někdy vyskytly alergické reakce doprovázené otokem obličeje, rtů, jazyka a/nebo krku s polykacími či dýchacími obtížemi;

-

pokud jste onemocněl(a) žloutenkou nebo pokud máte zvýšené hladiny jaterních enzymů;

-

před chirurgickým výkonem a anestézií (také v ordinaci zubního lékaře) sdělte lékaři či zubaři, že užíváte Lisinopril-ratiopharm, protože v souvislosti s anestézií může dojít k náhlému poklesu krevního tlaku;

-

informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Užívání přípravku Lisinopril-ratiopharm není vhodné na počátku těhotenství. Ve druhé a třetí třetině těhotenství se přípravek Lisinopril-ratiopharm nesmí užívat, protože by mohl způsobit závažné poškození plodu – viz bod Těhotenství a kojení.

Užívání přípravku Lisinopril-ratiopharm s jídlem a pitím Přípravek by měl být užíván pravidelně v přibližně stejnou denní dobu. Přípravek můžete užívat při jídle nebo mezi jídly, tablety zapíjejte vodou (nebo nealkoholickým nápojem). Těhotenství a kojení Těhotenství Informujte svého lékaře, pokud se domníváte, že jste těhotná, nebo byste mohla otěhotnět. Lékař vám doporučí vysazení přípravku Lisinopril-ratiopharm ještě dříve, než otěhotníte, nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a převede vás na jinou léčbu. Užívání přípravku Lisinopril-ratiopharm není vhodné na počátku těhotenství. Od třetího měsíce těhotenství se přípravek Lisinopril-ratiopharm nesmí užívat, protože během druhé a třetí třetiny těhotenství by mohl způsobit závažné poškození plodu. Kojení Informujte svého lékaře, pokud kojíte. Přípravek Lisinopril-ratiopharm není doporučen kojícím matkám a váš lékař může zvolit jinou léčbu po dobu kojení, zejména pokud kojíte novorozené nebo nedonošené dítě. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Přípravek může zejména na počátku léčby při zvýšené únavě a závrati nepříznivě ovlivnit činnosti vyžadující zvýšenou pozornost, koordinaci pohybů a rychlé rozhodování (např. řízení motorových vozidel, obsluha strojů, práce ve výškách apod.). Tyto činnosti můžete vykonávat pouze na základě výslovného souhlasu lékaře. Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. S lisinoprilem se mohou vzájemně ovlivňovat následující léky: -

diuretika (léky na odvodnění);

-

léky obsahující draslík (včetně dietetických náhražek soli);

-

lithium a jiné léky užívané při léčbě depresí a léky užívané při léčbě těžkých duševních onemocnění;

-

anestetika (látky působící znecitlivění);

-

některé přípravky na tlumení bolesti a zánětu kloubů (artritidy);

-

léky na snížení krevního tlaku;

-

léky užívané při léčbě cukrovky.

3.

JAK SE LISINOPRIL-RATIOPHARM UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.. Přípravek Lisinopril-ratiopharm se užívá v jedné denní dávce. Vysoký krevní tlak Obvyklá doporučená počáteční dávka je 10 mg užívaná jednou denně. Obvyklá dlouhodobá dávka je 20 mg užívaná jednou denně. Srdeční selhání Obvyklá doporučená počáteční dávka je 2,5 mg užívaná jednou denně. Dlouhodobá dávka je stanovena na základě individuálního stavu pacienta až do maximální dávky 35 mg užívané jednou denně. Stav po srdečním infarktu Obvyklá dávka je 5 mg první a druhý den, dále 10 mg jednou denně. Onemocnění ledvin u pacientů s cukrovkou Obvyklá doporučená dávka je 10 mg jednou denně a může být podle potřeby zvýšena na 20 mg jednou denně. U dialyzovaných pacientů a u pacientů s poruchami funkce ledvin nebo u pacientů starších než 65 let lékař dávkování obvykle sníží. Jestliže máte pocit, že účinek přípravku Lisinopril-ratiopharm je příliš silný nebo příliš slabý, řekněte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky. Jestliže jste užil(a) více tablet přípravku Lisinopril-ratiopharm, než jste měl(a) V případě předávkování nebo náhodného požití přípravku dítětem se spojte okamžitě s lékařem, aby Vám mohla být co nejdříve poskytnuta lékařská pomoc. Nejpravděpodobnějším příznakem by byl pocit omámenosti nebo závratě, způsobené náhlým nebo výrazným poklesem krevního tlaku. Jestliže jste zapomněl(a) užít pravidelnou dávku přípravku Lisinopril-ratiopharm Při náhodném vynechání dávky je třeba ji užít co nejdříve. Pokud se však již přiblížil čas pro další dávku, neužívejte obě dávky najednou, ale pokračujte v předepsaném dávkování, jako by k vynechání dávky nedošlo. Následky přerušení léčby přípravkem Lisinopril-ratiopharm Délka léčby závisí na typu, závažnosti a průběhu onemocnění a bývá obvykle dlouhodobá. Lisinopril-ratiopharm užívejte každý den, přesně podle doporučení Vašeho lékaře. Je velmi důležité pokračovat v užívání přípravku, pokud Vám ho Váš lékař nadále předepisuje. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Lisinopril-ratiopharm nežádoucí účinky.

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou závrať, bolesti hlavy, kašel, průjem, zvracen a poruchy funkce ledvin. Dalším nežádoucím účinkem může být pocit závratě nebo omámenosti v důsledku poklesu krevního tlaku, pokud se rychle napřímíte. Méně často se vyskytují změny nálad, brnění a mravenčení, poruchy chuti a spánku, srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda, bušení srdce a zrychlená srdeční frekvence, Raynaudův fenomén (zbělení prstů rukou v chladu), rýma, nevolnost, bolest břicha a poruchy trávení, vyrážka a svědění, impotence, únava, slabost. Vzácně se mohou objevit změny krevního obrazu, zmatenost, sucho v ústech, otoky, kopřivka, ztráta vlasů, lupénka, akutní selhání ledvin, zvětšení prsou u mužů. Velmi vzácně byly hlášeny úbytek kostní dřeně, zvětšení lymfatických uzlin, autoimunní onemocnění, snížení hladiny krevního cukru, zúžení průdušek, zánět vedlejších nosních dutin, zánět plic, zánět slinivky břišní, žloutenka až selhání jater, pocení, kožní příznaky, snížení nebo zástava tvorby moče. Jestliže zaznamenáte některý z těchto nežádoucích účinků nebo jakýkoliv jiný nežádoucí účinek, který není uveden v této příbalové informaci, oznamte to prosím svému lékaři nebo lékárníkovi. Pokud se u Vás objeví jakékoli příznaky infekce, informujte svého lékaře. Přestaňte užívat Lisinopril-ratiopharm a ihned se spojte se svým lékařem v jakémkoli z těchto následujících případů: -

pokud se u Vás vyvine otok obličeje, rtů, jazyka a/nebo krku, který může způsobovat dýchací nebo polykací obtíže;

-

pokud se objeví otok rukou, nohou nebo kotníků.

5.

UCHOVÁVÁNÍ PŘÍPRAVKU LISINOPRIL-RATIOPHARM

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu. Velikost balení: 30, 50 a 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Datum poslední revize textu: 22.8.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls42683/2012, sukls42684/2012, sukls42686/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

LISINOPRIL-RATIOPHARM 5 mg

LISINOPRIL-RATIOPHARM 10 mg

LISINOPRIL-RATIOPHARM 20 mg

tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Lisinoprilum dihydricum 5,44 mg (odpovídá 5 mg lisinoprilu) nebo 10,89 mg (odpovídá 10 mg lisinoprilu) nebo 21,78 mg (odpovídá 20 mg lisinoprilu).

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta.

Popis přípravku:

Lisinopril-ratiopharm 5 mg:

bílé, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Lisinopril-ratiopharm 10 mg:

světle růžové, mramorované, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Lisinopril-ratiopharm 20 mg:

růžové, mramorované, kulaté, bikonvexní tablety s půlicí rýhou na jedné straně.

Tabletu lze rozdělit na dvě stejné dávky.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1. Terapeutické indikace

Hypertenze

Léčba hypertenze.

Srdeční selhání

Léčba symptomatického srdečního selhání.

Akutní infarkt myokardu

Krátkodobá (6-ti týdenní) léčba hemodynamicky stabilizovaných pacientů během prvních 24 hodin po akutního infarktu myokardu.

Renální komplikace u diabetes mellitus

Léčba renálních onemocnění u hypertenzních pacientů s diabetes mellitus 2. typu a počínající nefropatií (viz bod 5.1 „ Farmakodynamické vlastnosti“).

4.2. Dávkování a způsob podání

Lisinopril-ratiopharm by měl být podáván perorálně v jedné denní dávce. Stejně jako jiné léky, podávané jednou denně, by se přípravek měl užívat pravidelně v přibližně stejnou denní dobu. Jídlo

nemá vliv na vstřebávání přípravku. Dávka by měla být upravena individuálně podle stavu pacienta a reakce krevního tlaku (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).

Hypertenze

Lisinopril-ratiopharm lze užívat v monoterapii nebo v kombinaci s jinými antihypertenzivy.

Počáteční dávka

U pacientů s hypertenzí je obvyklá doporučená počáteční dávka 10 mg. U pacientů se silně aktivovaným renin-angiotenzin-aldosteronovým systémem (zejména v případech renovaskulární hypertenze, solné a/nebo objemové deplece, srdeční dekompenzace nebo vážné hypertenze) může dojít po podání počáteční dávky k nadměrnému poklesu krevního tlaku. U takových pacientů je doporučená počáteční dávka 2,5-5 mg a počátek léčby by měl probíhat pod lékařským dohledem. V případě renální insuficience je třeba počáteční dávku snížit (viz níže tabulka 1).

Udržovací dávka

Obvyklá účinná udržovací dávka je 20 mg a podává se jednou denně. Všeobecně platí, že pokud nelze dosáhnout požadovaného terapeutického účinku v průběhu 2 až 4 týdnů podáváním určité dávky, lze dávku zvýšit. Maximální použitá dávka v dlouhodobých kontrolovaných klinických studiích byla 80 mg denně.

Pacienti léčení diuretiky

Po zahájení terapie lisinoprilem se může vyskytnout symptomatická hypotenze. Toto je pravděpodobnější u pacientů, kteří jsou současně léčeni diuretiky. Doporučuje se opatrnost, neboť tito pacienti mohou být v objemové a/nebo v solné depleci. Diuretika by měla být vysazena 2-3 dny před zahájením terapie lisinoprilem. U hypertenzních pacientů, u kterých nemůže být vysazena diuretická terapie, by měla být terapie lisinoprilem zahájena dávkou 5 mg. Měly by být sledovány renální funkce a hodnoty sérového draslíku. Následné dávkování lisinoprilu by mělo být upraveno podle reakce krevního tlaku. Je-li potřeba, může terapie diuretiky pokračovat (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“a bod 4.5 „ Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).

Úprava dávkování při renální insuficienci

Dávkování u pacientů s renální insuficiencí by mělo být založeno na hodnotách clearance kreatininu, jak je uvedeno v tabulce 1.

Tabulka 1 Úprava dávkování při renální insuficienci

Clearance kreatininu (ml/min)

Počáteční dávka (mg/den)

Méně než 10 ml/min (včetně dialyzovaných pacientů) 2,5 mg*

10-30 ml/min

2,5-5 mg

31-80 ml/min

5-10 mg

* Dávka a/nebo dávkovací intervaly by měly být přizpůsobeny odpovědi krevního tlaku.

Dávka může být titrována výše, dokud není krevní tlak pod kontrolou, avšak do maximální dávky 40 mg denně.

Srdeční selhání

U pacientů se symptomatickým srdečním selháním by měl být lisinopril užíván jako doplněk k léčbě diuretiky, a pokud je třeba tak i s digitalisovými přípravky nebo betablokátory. Počáteční dávka lisinoprilu je 2,5 mg jednou denně a měla by být podávána pod lékařským dohledem, aby se mohl určit počáteční účinek na krevní tlak.

Dávka lisinopirilu by měla být zvyšována:

ne o více než 10 mg;

v intervalech ne kratších než 2 týdny;

až k nejvyšší pacientem tolerované dávce, avšak k maximální dávce 35 mg jednou denně.

Úprava dávky by měla být založena na klinické odpovědi jednotlivých pacientů. U pacientů s vysokým rizikem symptomatické hypotenze, např. u pacientů se solnou deplecí a s hyponatrémií nebo bez ní, u pacientů s hypovolémií nebo pacientů, kteří podstupují intenzivní léčbu diuretiky, by měly být tyto podmínky upraveny pokud možno dříve, než začne léčba lisinoprilem. Měly by být sledovány renální funkce a hodnoty sérového draslíku (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).

Akutní infarkt myokardu

Podle situace by měli pacienti podstoupit standardní doporučenou léčbu trombolytiky, aspirinem a betablokátory. Souběžně lze podávat intravenózní nebo transdermální glycerol-trinitrát.

Počáteční dávka (první tři dny po infarktu)

Léčba lisinoprilem může být zahájena během 24 hodin od výskytu prvních příznaků. Léčba by neměla začít, pokud je systolický krevní tlak nižší než 100 mm Hg. První dávka lisinoprilu je 5 mg perorálně, následuje dávka 5 mg po 24 hodinách, 10 mg po 48 hodinách a poté 10 mg jednou denně. U pacientů s nízkým systolickým krevním tlakem (120 mm Hg nebo méně) by měla být při zahájení léčby nebo během prvních 3 dnů po infarktu podána nižší dávka - 2,5 mg perorálně (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).

V případě renální insuficience (clearance kreatininu <80 ml/min) by měla být počáteční dávka lisinoprilu upravena podle clearance kreatininu pacienta (viz tabulka 1).

Udržovací dávka

Udržovací dávka je 10 mg jednou denně. Pokud nastane hypotenze (systolický tlak je nižší nebo roven 100 mm Hg), může být denní udržovací dávka 5 mg podle potřeby přechodně snížena na 2,5 mg. Pokud nastane prolongovaná hypotenze (systolický krevní tlak méně než 90 mm Hg déle než l hodinu), měl by být lisinopril vysazen. Podávání lisinoprilu by mělo pokračovat nejméně po dobu 6 týdnů a poté by měl být stav pacienta znovu zhodnocen. Pacienti, u kterých se objeví příznaky srdečního selhání, by měli pokračovat s léčbou lisinoprilem.

Renální komplikace u diabetes mellitus

U hypertenzních pacientů s diabetes mellitus 2. typu a počínající nefropatií je lisinopril podáván jednou denně v dávce 10 mg, kterou lze podle potřeby zvýšit na 20 mg jednou denně, tak aby bylo dosaženo diastolického krevního tlaku v klidové poloze pod 90 mm Hg.

V případech renální insuficience (clearance kreatininu <80 ml/min) by měla být počáteční dávka lisinoprilu upravena podle clearance kreatininu pacienta (viz tabulka 1).

Užití v pediatrii

Bezpečnost a účinnost přípravku u dětí nebyla prokázána. Užití léku u dětí se proto nedoporučuje.

Užití u starších osob

Klinické studie neuvádí žádnou změnu v účinnosti nebo bezpečnosti používaného léku v souvislosti s věkem. Pokud je však pokročilý věk provázen sníženou renální funkcí, mělo by se při určení počáteční dávky lisinoprilu postupovat podle tabulky 1. Poté by měla být dávka upravena podle reakce krevního tlaku.

Užití u pacientů po transplantaci ledvin

S podáváním lisinoprilu pacientům po nedávné transplantaci ledvin nejsou zaznamenány žádné zkušenosti. Léčba lisinoprilem se proto nedoporučuje.

4.3. Kontraindikace

Přecitlivělost na lisinopril, na některou z pomocných látek, nebo na jakýkoli jiný ACE inhibitor.

Anamnéza angioedému v souvislosti s předchozí léčbou ACE inhibitorem.

Hereditární nebo idiopatický angioedém.

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 4.6).

4.4. Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Symptomatická hypotenze

Symptomatická hypotenze byla u nekomplikovaných hypertoniků pozorována vzácně. U hypertonických pacientů, kteří dostávají lisinopril, dochází k hypotenzi s větší pravděpodobností pokud je pacient v objemové depleci, např. při diuretické terapii, dietním omezení soli, dialýze, zvracení nebo průjmu, nebo má vážnou reninovou hypertenzi (viz bod 4.5 „Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“ a bod 4.8 „ Nežádoucí účinky“). Symptomatická hypotenze byla pozorována u pacientů se srdečním selháním s přidruženou nebo bez přidružené renální insuficience. Pravděpodobněji nastává u pacientů se závažnějším stupněm srdečního selhání, jak bylo pozorováno při užití vysokých dávek kličkových diuretik, hyponatrémii nebo zhoršení renálních funkcí. U pacientů se zvýšeným rizikem symptomatické hypotenze by měla být terapie zahájena pod lékařským dohledem a pacienti by měli být dále pozorně sledováni, dokud není nastavena dávka lisinoprilu. Stejný postup je aplikován u pacientů s ischemickou chorobou srdeční nebo cerebrovaskulárním onemocněním, u kterých by nadměrný pokles krevního tlaku mohl mít za následek infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

Jestliže nastane hypotenze, pacient by měl být uložen do polohy naznak, a pokud je to nutné, měla by být aplikována intravenózní infúze fyziologického roztoku. Přechodná hypotenzní reakce není kontraindikací pro další dávky, které mohou být obvykle podány bez obtíží, pokud již došlo k vzestupu krevního tlaku po zvýšení objemu.

U některých pacientů se srdečním selháním, kteří mají normální nebo nízký krevní tlak, může po podání lisinoprilu dojít k dalšímu poklesu systémového krevního tlaku. Tento účinek lze očekávat a není obvykle důvodem k přerušení léčby. Pokud se hypotenze stane symptomatickou, může být nezbytné redukovat dávku nebo lisinopril vysadit.

Hypotenze při akutním infarktu myokardu

Léčba lisinoprilem nesmí být zahájena u pacientů s akutním infarktem myokardu, u kterých je riziko dalšího vážného zhoršení hemodynamiky po léčbě vazodilatancii. Jsou to pacienti se systolickým krevním tlakem 100 mm Hg nebo nižším nebo v kardiogenním šoku. Během prvních tří dnů po infarktu myokardu by měla být dávka snížena, pokud je systolický krevní tlak 120 mm Hg nebo nižší. Udržovací dávka by měla být snížena na 5 mg, přechodně na 2,5 mg, pokud je systolický krevní tlak 100 mm Hg nebo nižší. Pokud hypotenze přetrvává (systolický krevní tlak je nižší než 90 mm Hg déle než 1 hodinu), pak by měl být lisinopril vysazen.

Aortální a mitrální stenóza / hypertrofická kardiomyopatie

Stejně jako u ostatních ACE inhibitorů vyžaduje podávání lisinoprilu u pacientů s mitrální stenózou a s obstrukcí výtokové části levé komory, jako je aortální stenóza nebo hypertrofická kardiomyopatie, opatrnost.

Snížení renálních funkcí

V případech renální insuficience (clearance kreatininu <80 ml/min) by měla být počáteční dávka lisinoprilu upravena podle clearance kreatininu pacienta (viz tabulka 1 v bodě 4.2 „ Dávkování a způsob podání“) a dále pak podle pacientovy reakce na léčbu. Pravidelné sledování draslíku a kreatininu je u těchto pacientů součástí běžné lékařské praxe.

U pacientů se srdečním selháním může hypotenze, která následuje po zahájení léčby ACE inhibitory, vést k dalšímu zhoršení renálních funkcí. V této situaci byly hlášeny případy akutního renálního selhání, které bylo obvykle reverzibilní.

U některých pacientů s oboustrannou stenózou renálních tepen nebo stenózou arterie solitární ledviny, kteří byli léčeni ACE inhibitory, byl pozorován vzestup sérové urey a sérového kreatininu, který je obvykle reverzibilní po přerušení terapie. K tomuto dochází především u pacientů s renální insuficiencí. Pokud dojde i k výskytu renovaskulární hypertenze, zvyšuje se také riziko vážné hypotenze a renální insuficience. U těchto pacientů by měla být léčba započata pod přísným lékařským dohledem malými dávkami a opatrnou titrací dávky. Jelikož léčba diuretiky může přispět k výše uvedeným obtížím, měla by se vysadit a během prvních týdnů léčby lisinoprilem by měly být sledovány renální funkce.

U některých hypertoniků bez předchozí zjevné renovaskulární choroby došlo k vzestupu sérové urey a sérového kreatininu, obvykle mírnému a přechodnému, zvláště pokud byl lisinopril podáván současně s diuretiky. Toto je pravděpodobnější u pacientů s již existujícím renálním poškozením. Situace si může vyžádat redukci dávky a/nebo vysazení diuretika a/nebo lisinoprilu.

Při akutním infarktu myokardu by neměla být započata léčba lisinoprilem u pacientů s renální dysfunkcí s hodnotami sérového kreatininu překračujícími 177 µmol/l a/nebo proteinurií převyšující 500 mg/24 hod. Pokud se renální insuficience rozvine během léčby lisinoprilem (sérová koncentrace kreatininu převyšuje 265 µmol/l nebo zdvojnásobí hodnotu před léčbou), pak by měl lékař zvážit vysazení lisinoprilu.

Přecitlivělost / angioneurotický edém

Angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, hlasivkové štěrbiny, a/nebo hrtanu byl u pacientů léčených ACE inhibitory, včetně lisinoprilu, hlášen vzácně. Tato příhoda může nastat kdykoli během léčby. V takovém případě by měla být léčba lisinoprilem okamžitě přerušena a mělo by být zajištěno přiměřené sledování, aby před propuštěním pacienta byla jistota úplného odeznění příznaků. I v takových případech, kdy dojde pouze k otoku jazyka bez respiračních potíží, může být nutné delší pozorování pacienta, jelikož léčba antihistaminiky a kortikosteroidy nemusí být dostatečná.

Případy, kdy by angioneurotický edém sdružený s edémem hrtanu nebo jazyka vedl k úmrtí, jsou hlášeny velmi vzácně. Případy, kdy dojde k postižení jazyka, hlasivkové štěrbiny nebo hrtanu, mohou snadno vést k blokádě dýchacích cest, zvlášť u pacientů s operací dýchacích cest. V takových případech je třeba urychleně poskytnout příslušnou léčbu, včetně případné aplikace adrenalinu a/nebo zajištění průchodnosti dýchacích cest. Pacient by měl být pod přísnou lékařskou kontrolou, dokud přetrvávající příznaky zcela nezmizí.

Bylo zjištěno, že podávání ACE inhibitorů pacientům černé rasy vede, ve srovnání s příslušníky jiných ras, ke zvýšené incidenci rozvoje angioedému.

Pacienti s anamnézou angioedému bez vztahu k terapii ACE inhibitory mohou mít zvýšené riziko angioedému při užívání ACE inhibitoru (viz bod 4.3 „ Kontraindikace“).

Anafylaktické reakce u hemodialyzovaných pacientů

Anafylaktické reakce byly hlášeny u pacientů dialyzovaných za použití membrán s vysokým průtokem (např. AN 69) a současně léčených ACE inhibitory. U těchto pacientů by mělo být zváženo užití jiného typu dialyzační membrány nebo jiné skupiny antihypertenzních látek.

Anafylaktické reakce během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL)

U pacientů užívajících ACE inhibitory se během aferézy lipoproteinů s nízkou hustotou (LDL) se síranem dextranu zřídka vyskytly anafylaktické reakce, které vedly k ohrožení života. Těmto reakcím se lze vyhnout přechodným vysazením ACE inhibitorů před každou aferézou.

Desenzibilizace

U pacientů užívajících ACE inhibitory během desenzibilizační léčby (např. hymenoptera venom) došlo k anafylaktickým reakcím. Těmto reakcím se lze vyhnout přechodným vysazením ACE inhibitorů, avšak při neuváženém opakovaném podání léků se reakce objevily znovu.

Selhání jater

ACE inhibitory jsou velmi vzácně spojovány se syndromem, který začíná cholestatickou žloutenkou, přechází do fulminantní nekrózy a (občas) končí smrtí. Mechanizmus tohoto syndromu nebyl dosud objasněn. Pacienti, kteří užívají lisinopril a onemocní žloutenkou nebo se u nich znatelně zvýší hladiny jaterních enzymů, by měli ukončit léčbu lisinoprilem a měli by podstoupit příslušná lékařská vyšetření.

Neutropenie / agranulocytóza

U pacientů léčených ACE inhibitory bylo popsáno nebezpečí vzniku neutropenie/agranulocytózy, trombocytopenie a anémie. U pacientů s normální renální funkcí a bez dalších přitěžujících faktorů se neutropenie vyskytuje jen vzácně. Neutropenie a agranulocytóza jsou reverzibilní po vysazení ACE inhibitorů. Lisinopril by měl být podáván se zvýšenou opatrností pacientům s kolagenním vaskulárním onemocněním, imunosupresivní léčbou, léčbou alopurinolem nebo prokainamidem nebo v případě

kombinace těchto přitěžujících faktorů, zvlášť v případě již existujícího renálního poškození. U některých z těchto pacientů došlo ke vzniku vážných infekcí, které v některých případech nereagovaly na intenzivní léčbu antibiotiky. Pokud tito pacienti užívají lisinopril, doporučuje se pravidelné sledování počtu bílých krvinek a pacient by měl vědět, že v případě jakýchkoli příznaků infekce má informovat lékaře.

Rasa

Ve srovnání s příslušníky jiné rasy vede podávání ACE inhibitorů pacientům černé rasy ke zvýšené incidenci rozvoje angioedému. Jako další ACE inhibitory, lisinopril může být u pacientů černé rasy méně účinný při snižování krevního tlaku než u pacientů jiné rasy, pravděpodobně v důsledku vyšší prevalence snížených hladin reninu u hypertenzní populace černé rasy.

Kašel

Kašel byl zaznamenán při užití ACE inhibitorů. Charakteristický je trvalý neproduktivní kašel odeznívající po přerušení léčby. Kašel vyvolaný ACE inhibitory je třeba vzít v úvahu při diferenciální diagnóze.

Chirurgie / anestézie

U pacientů podstupujících velký chirurgický zákrok nebo během anestézie za použití látek vyvolávajících hypotenzi může lisinopril sekundárně blokovat tvorbu angiotenzinu II tím, že ovlivňuje uvolňování reninu. Pokud nastane hypotenze a předpokládá se, že je vyvolána tímto mechanizmem, může být upravena zvýšením objemu.

Hyperkalémie

Zvýšená hladina sérového draslíku byla pozorována u některých pacientů léčených ACE inhibitory včetně lisinoprilu. Riziko vzniku hyperkalémie se týká pacientů s renální insuficiencí, diabetes mellitus nebo těch, kteří současně užívají draslík šetřící diuretika, doplňky draslíku nebo náhražky soli obsahující draslík nebo u těch pacientů, kteří užívají jiné léky spojené se zvýšením sérového draslíku (např. heparin). Pokud je současné užívání výše uvedených látek považováno za nutné, doporučuje se pravidelné sledování sérového draslíku (viz bod 4.5 „Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).

Užití u diabetiků

U diabetiků léčených perorálními antidiabetiky nebo inzulínem by měla být během prvního měsíce léčby ACE inhibitorem přísně sledována glykemická křivka (viz bod 4.5 „Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).

Lithium

Souběžné užívání lithia a lisinoprilu se všeobecně nedoporučuje (viz bod 4.5 „Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce“).

Těhotenství

Podávání ACE inhibitorů by nemělo být zahájeno během těhotenství. S výjimkou pacientek, pro které je dlouhodobá léčba ACE inhibitory nezbytná, by všechny ostatní pacientky měly být v případě plánovaného těhotenství převedeny na jinou antihypertenzní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství a plod. Pokud došlo k otěhotnění, je třeba ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě nutnosti další léčby zahájit jinou léčbu (viz bod 4.3, 4.6).

4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Diuretika

Pokud je k terapii pacienta užívajícího lisinopril přidáno diuretikum, antihypertenzní účinek je obvykle aditivní. U pacientů, kteří jsou již na diuretické léčbě, a zvláště u těch, u kterých byla diuretická terapie zavedena nedávno, může v některých případech po zavedení léčby lisinoprilem dojít k nadměrnému poklesu krevního tlaku. Možný výskyt symptomatické hypotenze po lisinoprilu lze minimalizovat přerušením terapie diuretiky před zahájením terapie lisinoprilem (viz bod 4.4 „ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“a bod 4.2 „ Dávkování a způsob podání“).

Doplňky draslíku, draslík šetřící diuretika a náhražky soli obsahující draslík

Přestože během klinických testů zůstávala hladina sérového draslíku obvykle v normě, u některých pacientů se přesto vyskytla hyperkalémie. Rizikové faktory pro rozvoj hyperkalémie zahrnují renální insuficienci, diabetes mellitus a současné užívání draslík šetřících diuretik (např. spironolakton, triamteren nebo amilorid), doplňky draslíku nebo náhražky soli obsahující draslík. Užití doplňků draslíku, draslík šetřících diuretik nebo náhražek soli obsahujících draslík zvláště u pacientů se sníženou renální funkcí, může vést k významnému zvýšení hladiny sérového draslíku. Pokud je lisinopril podáván s diuretikem vyvolávajícím ztrátu draslíku, hypokalémie navozená diuretikem se může zlepšit.

Lithium

Reverzibilní zvýšení koncentrací sérového lithia a toxicita byly zaznamenány při souběžném užívání lithia s ACE inhibitory. Souběžné užívání thiazidových diuretik může zvýšit riziko lithiové toxicity a povzbudit již zvýšenou toxicitu lithia ACE inhibitory. Užití lisinoprilu s lithiem se nedoporučuje, ale pokud je jejich společné užití nutné, měly by se pečlivě sledovat hladiny sérového lithia (viz bod 4.4).

Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAID) obsahující kyselinu acetylsalicylovou 3g/den

Chronické užívání nesteroidních protizánětlivých látek může snižovat antihypertenzní účinek ACE inhibitorů. NSAID a ACE inhibitory mají aditivní účinek na zvýšení sérového draslíku a mohou způsobit zhoršení renálních funkcí. Tyto účinky jsou obvykle reverzibilní. Ve vzácných případech může dojít k akutnímu renálnímu selhání, zvláště u pacientů s omezenou renální funkcí, jako jsou starší osoby nebo dehydratovaní pacienti.

Jiné antihypertenzní látky

Souběžné užívání těchto látek může zvýšit hypotenzní účinek lisinoprilu. Souběžné užití glycerol-trinitrátu a dalších nitrátů nebo jiných vazodilatancií může ještě více snížit krevní tlak.

Tricyklická antidepresiva / antipsychotika / anestetika

Souběžné užívání určitých anestetik, tricyklických antidepresiv a antipsychotik spolu s ACE inhibitory může způsobit další snížení krevního tlaku (viz bod 4.4„ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).

Sympatomimetika

Sympatomimetika mohou snížit antihypertenzní účinek ACE inhibitorů.

Antidiabetika

Epidemiologické studie zmiňují skutečnost, že souběžné užívání ACE inhibitorů a antidiabetik (inzulín, perorální antidiabetika) mohou vyvolat snížení zvýšené krevní glukózy s rizikem hypoglykémie. Ukázalo se, že k tomuto jevu došlo spíše během prvních týdnů kombinované léčby a u pacientů s renální insuficiencí.

Kyselina acetylsalicylová, trombolytika, betablokátory, nitráty

Lisinopril lze užívat spolu s kyselinou acetylsalicylovou (v kardiologických dávkách), trombolytiky, betablokátory a/nebo nitráty.

4.6. Těhotenství a kojení

Těhotenství

Podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství není doporučeno (viz bod 4.4). Podávání ACE inhibitorů v druhém a třetím trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz bod 4.3, 4.4).

Epidemiologické údaje o riziku teratogenity po podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nejsou konzistentní, avšak mírně zvýšené riziko nelze vyloučit. Pokud není další léčba ACE inhibitory pro pacientku nezbytná, měly by být všechny ženy, které plánují těhotenství, převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu s lépe ověřenou bezpečností pro těhotenství. Je-li zjištěno těhotenství, je nutno ihned ukončit podávání ACE inhibitorů a v případě potřeby je nahradit jinou léčbou.

Jsou-li ACE inhibitory podávány během druhého a třetího trimestru těhotenství, působí fetotoxicitu (snížení renálních funkcí, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a neonatální toxicitu (renální selhání, hypotenzi, hyperkalémii). (Viz bod 5.3.) Pokud došlo k expozici ACE inhibitorům po druhém trimestru těhotenství, doporučuje se ultrazvukové vyšetření ledvin a lebky. Děti matek, které užívaly v těhotenství ACE inhibitory, musí být sledovány pro možnou hypotenzi.

Kojení

Podávání přípravku Lisinopril-ratiopharm během kojení se nedoporučuje, protože nejsou dostupné žádné údaje. Je vhodnější používat jinou léčbu, která má lépe doložený bezpečnostní profil během kojení, obzvláště u matek kojících novorozence nebo nedonošené děti.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Při řízení vozidel nebo obsluhy strojů je třeba vzít v úvahu příležitostný výskyt závratí nebo únavy.

4.8 Nežádoucí účinky

Následující nežádoucí účinky byly pozorovány a zaznamenány během léčby lisinoprilem a dalšími ACE inhibitory s následující frekvencí výskytu: velmi časté (≥ 10 %), časté (≥ 1%, < 10 %), méně časté (≥ 0.1, < 1 %), vzácné (≥ 0.01, < 0.1 %), velmi vzácné (< 0.01 % včetně jednotlivých hlášených případů).

Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné: snížení hodnot hemoglobinu, snížení hematokritu.

Velmi vzácné: úbytek kostní dřeně, anémie, trombocytopenie, leukopenie, neutropenie, agranulocytóza (viz bod 4.4„ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“), hemolytická anémie, lymfadenopatie, autoimunní onemocnění.

Poruchy metabolismu a výživy

Velmi vzácné: hypoglykémie.

Poruchy nervového systému a psychiatrické poruchy

Časté: závrať, bolesti hlavy.

Méně časté: změny nálad, parestezie, vertigo, poruchy chuti, poruchy spánku.

Vzácné: zmatenost.

Srdeční poruchy

Časté: ortostatické účinky (včetně hypotenze).

Méně časté: infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda zřejmě sekundární při nadměrné hypotenzi u vysoce rizikových pacientů (viz bod 4.4„ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“), palpitace, tachykardie, Raynaudův fenomén.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Časté: kašel.

Méně časté: rinitida.

Velmi vzácné: bronchospasmus, sinusitida. Alergická alveolitida / eosinofilická pneumonie.

Gastrointestinální poruchy

Časté: průjem, zvracení.

Méně časté: nauzea, bolest břicha a poruchy trávení.

Vzácné: sucho v ústech.

Velmi vzácné: pankreatitida, střevní angioedém, hepatitida – buď hepatocelulární nebo cholestatická, žloutenka a selhání jater (viz bod 4.4„ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“).

Poruchy kůže a podkoží

Méně časté: vyrážka, pruritus.

Vzácné: přecitlivělost/angioneurotický edém: angioneurotický edém obličeje, končetin, rtů, jazyka, hlasivkové štěrbiny a/nebo hrtanu (viz bod 4.4„ Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“), kopřivka, alopecie, lupénka.

Velmi vzácné: diaforéza, pemfigus, toxická epidermální nekrolýza, Stevens-Johnsonův syndrom, erythema multiforme.

Byl zaznamenán komplex příznaků, mezi kterými se mohou vyskytnout některé nebo všechny z následujících: horečka, vaskulitida, myalgie, artralgie/artritida, pozitivní ANA, zvýšená sedimentace erytrocytů, eosinofilie a leukocytóza. Může dojít k výskytu vyrážky, fotosenzitivity a jiných kožních projevů.

Poruchy ledvin a močových cest

Časté: renální dysfunkce.

Vzácné: uremie, akutní renální selhání.

Velmi vzácné: oligurie/anurie.

Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů

Méně časté: impotence.

Vzácné: gynekomastie.

Celkové a jinde nezařazené poruchy a lokální reakce po podání

Méně časté: únava, astenie.

Abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde

Méně časté: vzestup sérové urey, sérového kreatininu a jaterních enzymů, hyperkalémie.

Vzácné: vzestup sérového bilirubinu, hyponatrémie.

4.9 Předávkování

V případě předávkování u lidí jsou k dispozici omezené informace. Symptomy spojené s předávkováním ACE inhibitory zahrnují hypotenzi, cirkulační šok, elektrolytickou nerovnováhu, renální selhání, hyperventilaci, tachykardii, palpitace, bradykardii, závratě, úzkost a kašel.

Doporučená léčba při předávkování je intravenózní infúze fyziologického roztoku. V případě výskytu hypotenze by měl být pacient uveden do protišokové polohy. V případě dostupnosti je možné zvážit i léčbu infúzí angiotenzinem II a/nebo intravenózními katecholaminy. Pokud došlo k předávkování v nedávné době, měl by být lisinopril odstraněn z těla (např. zvracením, výplachem žaludku, podáním absorbentů a síranu sodného). Lisinopril může být odstraněn z celkového oběhu hemodialýzou (viz bod 4.4 „Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití“). Léčba kardiostimulátorem je indikována v případě bradykardie, která odolává léčbě. Životní funkce, sérové elektrolyty a koncentrace kreatininu by měly být pravidelně sledovány.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE).

ATC kód: C09AA03.

Lisinopril je syntetický derivovaný peptid. Inhibuje angiotenzin konvertující enzym (ACE), který katalyzuje konverzi antiogenzinu I na vazokonstrikční peptid, angiotenzin II. Angiotenzin II navíc stimuluje kůru nadledvin k produkci aldosteronu. Lisinopril snižuje inhibicí ACE koncentraci angiotenzinu II, což má za následek sníženou vasopresorní činnost a snížení vylučování aldosteronu. Snížené vylučování aldosteronu může vést ke zvýšení koncentrace sérového draslíku. Zatímco se věří,

že mechanizmus, s jehož pomocí snižuje lisinopril krevní tlak, funguje primárně na principu potlačení renin-angiotenzin-aldosteronového systému, lisinopril je antihypertenzní dokonce i u pacientů s nízkou reninovou hypertenzí. ACE je identický s kinázou II, enzymem, který odbourává bradykinin. Zdali zvýšené hodnoty bradykininu, účinného vazodilatačního peptidu, mají vliv na léčebný účinek lisinoprilu, nebylo zatím objasněno.

Účinek lisinoprilu na mortalitu a morbiditu u srdečního selhání byl studován porovnáváním vysoké dávky (32,5 mg nebo 35 mg jednou denně) s nízkou dávkou (2,5 mg nebo 5 mg jednou denně). Ve studii 3 164 pacientů se střední dobou 46 měsíců následného sledování u žijících pacientů, představovala vysoká dávka lisinoprilu v porovnání s nízkou dávkou 12% snížení rizika v kombinovaném koncovém bodě všech případů mortality a všech případů hospitalizace (p=0,002) a 8% snížení rizika ve všech případech mortality a kardiovaskulární hospitalizace (p=0,036). Bylo pozorováno snížení rizika všech případů mortality (8 %; p=0,128) a kardiovaskulární mortality (10 %; p=0,073). V následné analýze byl počet hospitalizací pacientů se srdečním selháním snížen o 24 % (p=0,002) u pacientů, kterým byla podávána vysoká dávka lisinoprilu v porovnání s nízkou dávkou. Symptomatické účinky byly podobné u pacientů, kterým byly podávány vysoké a nízké dávky lisinoprilu.

Výsledky studie ukázaly, že celkové negativní dopady na pacienty léčené vysokými nebo nízkými dávkami lisinoprilu si byly podobné jak povahou tak počtem. Předvídatelné jevy, které vyplývají z ACE inhibice, jako je hypotenze či pozměněná renální funkce, byly zvládnutelné a zřídkakdy vedly k ukončení léčby. Kašel byl méně častý u pacientů léčených vysokými dávkami lisinoprilu v porovnání s dávkami nízkými.

Při zkoušce GISSI-3, která využívá plánování pokusů 2x2 pro porovnání účinků lisinoprilu a glycerol-trinitrátu podávaných samostatně nebo současně po dobu 6 týdnů v závislosti na kontrole u 19 394 pacientů, kterým byl podáván lék v průběhu 24 hodin po akutním infarktu myokardu, vytvořil lisinopril statisticky významné snížení rizika mortality o 11 % (2p=0,03). Snížení rizika u glycerol-trinitrátu nebylo významné, ale kombinace lisinoprilu a glycerol-trinitrátu vytvořila významné snížení rizika mortality o 17 % (2p=0,02). V podskupinách starších osob (věk nad 70 let) a u žen, kteří představují pacienty s vysokým rizikem mortality, byl pozorován podstatný účinek na kombinovaný koncový bod mortality a srdeční funkce. Kombinovaný koncový bod pro všechny pacienty včetně vysoce rizikové podskupiny prokázal také po šesti měsících značný účinek u pacientů léčených lisinoprilem nebo lisinoprilem spolu s glycerol-trinitrátem po dobu šesti týdnů, což indikuje preventivní účinek lisinoprilu. Jak by se očekávalo u jakéhokoli vazodilatancia, spojuje se s léčbou lisinoprilem zvýšený výskyt hypotenze a renální dysfunkce, tyto případy však nebyly spojeny s poměrným nárůstem mortality.

Při nahodilé a několikanásobné zkoušce, která porovnávala lisinopril s blokátorem kalciového kanálu u 335 hypertoniků s diabetes mellitus 2. typu s počínající nefropatií, která je charakterizována mikroalbuminurií, snížil lisinopril podávaný jednou denně po dobu dvanácti měsíců v dávce 10 mg až 20 mg, systolický/diastolický krevní tlak o 13/10 mm Hg a míru vyloučení albuminu v moči o 40 %. Při porovnání s blokátorem kalciového kanálu, který má podobný účinek na krevní tlak, prokázali pacienti léčení lisinoprilem podstatně větší snížení míry vyloučení albuminu v moči, což dokazuje, že inhibiční ACE účinek lisinoprilu snížil mikroalbuminurii přímým mechanizmem na renální tkáně spolu se snižujícím účinkem na krevní tlak.

Jak ukazuje nedostatek významnějšího účinku na hodnoty hemoglobinu HbA1c, nemá léčba lisinoprilem vliv na glykemickou křivku.

5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Lisinopril je perorálně aktivní ACE inhibitor neobsahující sulfhydrylovou skupinu.

Absorpce

Po perorálním podání lisinoprilu dochází k nejvyšší koncentraci v séru do 7 hodin, přestože u pacientů s akutním infarktem myokardu se objevil sklon k malému zpoždění při dosahování nejvyšších koncentrací v séru. Na základě izolace látky z moči je průměrná výše absorpce lisinoprilu přibližně 25 % a různí se mezi pacienty v rozsahu 6-60 % podle rozsahu zkoumané dávky (5-80mg). U pacientů se srdečním selháním je absolutní biodostupnost snížena přibližně o 16 %. Vstřebání lisinoprilu není ovlivněno přítomností jídla.

Distribuce

Lisinopril se pravděpodobně neváže na jiné plazmatické bílkoviny s výjimkou angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE), který se vyskytuje v oběhu. Studie na potkanech ukazují špatnou průchodnost lisinoprilu hematoencefalickou bariérou.

Eliminace

Lisinopril není v organizmu metabolizován a v nezměněném stavu je vyloučen do moči. Po opakovaném podání lisinoprilu- byl účinný poločas kumulace stanoven na 12,6 hodin. Clearance lisinoprilu u zdravých jedinců je přibližně 50 ml/min. Klesající sérové koncentrace způsobují prodloužení terminální fáze, která však není příčinou akumulace léčiva. Tato terminální fáze pravděpodobně odráží saturovatelnost vazby na ACE a není úměrná podané dávce.

Poruchy jater

Porucha funkce jater u pacientů s cirhózou vedla ke snížení absorpce lisinoprilu (asi o 30 % jak je určeno na základě izolace látky z moči), ale zároveň ke snížení expozice látky (přibližně 50 %) v porovnání se zdravými jedinci, což vyplývá ze snížené clearance.

Renální poruchy

Snížená funkce ledvin snižuje vstřebání lisinoprilu, který je vylučován ledvinami, toto snížení se však stává klinicky důležitým pouze, když je míra glomerulární filtrace pod 30 ml/min. U mírných až středních renálních poruch (clearance kreatininu 30-80 ml/min.) byla AUC zvýšena pouze o 13 %, zatímco u vážných renálních poruch (clearance kreatininu 5-30 ml/min.) byla AUC 4,5x vyšší. Lisinopril lze odstranit dialýzou. Během čtyř hodin hemodialýzy se koncentrace plasmatického lisinoprilu snížily v průměru o 60 % s clearancí dialýzy mezi 40 a 55 ml/min.

Srdeční selhání

Pacienti se srdečním selháním mají větší expozici lisinoprilu v porovnání se zdravými jedinci (zvýšení AUC průměrně o 125 %), na základě izolace látky z moči je však absorpce snížena o přibližně 16 % v porovnání se zdravými jedinci.

Starší osoby

V porovnání s mladšími pacienty mají starší pacienti vyšší koncentraci látky v krvi a větší plochu pod křivkou plazmatických koncentrací (přibližně o 60 %).

5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě běžných studií všeobecné farmakologie neukazují předklinické údaje žádné zvláštní riziko toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a kancerogenity pro lidský organizmus. Ukázalo se, že inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu jako skupina způsobují nežádoucí účinky na vývoj fétu v pozdějším období těhotenství, vedou k smrti fétu a vrozeným vadám. Zvláštní vliv pak mají na vývoj lebky. Objevily se také případy fetotoxicity, intrauterinní retardace růstu a neuzavření tepenného kanálku. K těmto vývojovým anomáliím dochází podle všeho částečně díky přímému působení ACE inhibitorů na renin-angiotenzinový systém fétu a částečně díky ischemii, která vyplývá z mateřské hypotenze a snižuje průtok placentální krve fétu a přísun kyslíku/živin k fétu.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1. Seznam pomocných látek

Mannitol, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, předbobtnalý kukuřičný škrob, sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát. Lisinopril-ratiopharm 10 mg a 20 mg obsahují navíc: růžový pigment PB 24823 a PB 24824 (předbobtnalý kukuřičný škrob, oxid železitý červený, žlutý a černý).

6.2. Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3. Doba použitelnosti

4 roky.

6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5. Druh obalu a velikost balení

Al/PVC blistr, krabička.

Velikost balení: 30, 50, 100 tablet.

6.6. Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ratiopharm GmbH, Ulm, Německo

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

LISINOPRIL-RATIOPHARM 5mg: 58/125/03-C

LISINOPRIL-RATIOPHARM 10mg: 58/126/03-C

LISINOPRIL-RATIOPHARM 20mg: 58/127/03-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

19.3.2003 / 9.9. 2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

22.8.2012

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Skládačka 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lisinopril-ratiopharm 20 mg tablety (lisinoprilum dihydricum) Antihypertenzivum. 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

1 tableta obsahuje 21,78 mg lisinoprilum dihydricum, což odpovídá 20 mg lisinoprilum. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30, 50, 100 tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Přípravek může ovlivnit pozornost a schopnost řídit motorová vozidla a obsluhovat stroje. 8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Tento přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ratiopharm GmbH, 89079 Ulm, Německo.

2

12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 58/127/03-C

13. ČÍSLO ŠARŽE Číslo šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU lisinopril-ratiopharm #20 mg

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lisinopril-ratiopharm 20 mg tablety lisinoprilum dihydricum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

ratiopharm GmbH 3.

POUŽITELNOST

MM/RRRR 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže 5.

JINÉ