Lamotrigin Orion 25 Mg Dispergovatelné Tablety

Kód 0100957 ( )
Registrační číslo 21/ 289/07-C
Název LAMOTRIGIN ORION 25 MG DISPERGOVATELNÉ TABLETY
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace ORION PHARMA A/S, KVISTGARD, Finsko
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0100957 POR TBL DIS 30X25MG Tableta dispergovatelná v ústech, Perorální podání
0100958 POR TBL DIS 50X25MG Tableta dispergovatelná v ústech, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak LAMOTRIGIN ORION 25 MG DISPERGOVATELNÉ TABLETY

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls99314/2012

Příbalová informace: informace pro uživatele

Lamotrigin Orion 25 mg dispergovatelné tablety Lamotrigin Orion 50 mg dispergovatelné tablety

Lamotrigin Orion 100 mg dispergovatelné tablety Lamotrigin Orion 200 mg dispergovatelné tablety

lamotriginum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci: 1.

Co je Lamotrigin Orion a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Lamotrigin Orion užívat

3.

Jak se přípravek Lamotrigin Orion užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Lamotrigin Orion uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

Co je Lamotrigin Orion a k čemu se používá

Lamotrigin Orion patří do skupiny léčiv, které se nazývají antiepileptika, užívá se k léčbě dvou odlišných nemocí: epilepsie a bipolární poruchy. Lamotrigin Orion léčí epilepsii tím, že blokuje přenos signálů v mozku, které spouštějí epileptické křeče (záchvaty).

U dospělých a dětí od 13 let může být Lamotrigin Orion užíván samostatně, nebo s jinými přípravky, které se užívají k léčbě epilepsie. Lamotrigin Orion může být také užíván s jinými přípravky k léčbě epileptických záchvatů, které se vyskytují v rámci onemocnění, které se nazývá Lennox-Gastautův syndrom.

U dětí ve věku mezi 2 a 12 roky se Lamotrigin Orion může podávat s jinými přípravky, které léčí tyto stavy. Přípravek může být podán samostatně k léčbě epileptických záchvatů typu absencí.

Lamotrigin Orion se rovněž užívá k léčbě bipolární poruchy. Pacienti s bipolární poruchou (někdy nazývanou maniodepresivní psychóza) mají extrémní změny nálad s obdobím mánie (pozvednutá nálada nebo euforie), které střídá období deprese (hluboký smutek nebo zoufalství). K předcházení deprese vyskytující se u bipolární poruchy se dospělým od 18 let může podávat Lamotrigin Orion samostatně, nebo s jinými přípravky. Není ještě známo, jak v těchto případech Lamotrigin Orion působí na mozek. 2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Lamotrigin Orion užívat

Neužívejte přípravek Lamotrigin Orion - jestliže jste alergický/á na lamotrigin nebo na kteroukoli další složku tohoto přípravku (uvedenou

v bodě 6). Upozornění a opatření Před užitím přípravku Lamotrigin Orion se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem:

pokud máte onemocnění ledvin

pokud se u Vás v době, kdy jste užíval/a lamotrigin nebo jiné přípravky k léčbě epilepsie,

objevila někdy vyrážka

pokud již užíváte léčivé přípravky, které obsahují lamotrigin

Jestliže se to týká Vás, řekněte o tom svému lékaři, aby mohl rozhodnout o snížení dávky, nebo že Lamotrigin Orion pro Vás není vhodný. Pozor na důležité příznaky Ihned vyhledejte lékařskou pomoc, pokud se u Vás po zahájení léčby přípravkem Lamotrigin Orion rozvinou některé z těchto příznaků:

neobvyklé kožní reakce jako zčervenání nebo kopřivka

bolesti v ústech nebo očích

vysoká teplota (horečka), příznaky podobné chřipce nebo ospalost

otok obličeje nebo zduření uzlin na krku, v podpaží, nebo v tříslech

neočekávané krvácení nebo podlitiny nebo zmodrání Vašich prstů

bolest v krku nebo častější výskyt infekčních onemocnění než obvykle (např. nachlazení)

Tyto příznaky se pravděpodobněji mohou vyskytnout během prvních několika měsíců léčby lamotriginem, zvláště je-li léčba zahájena vysokou dávkou nebo je-li Vaše dávka zvýšena příliš rychle nebo užíváte-li lamotrigin s jiným přípravkem, který se nazývá valproát. Častěji jsou postiženy děti než dospělí. Pokud nejsou výše uvedené příznaky léčeny, mohou se vyvinout do těžkých stavů, jako je orgánové selhání nebo závažná kožní reakce. Pozorujete-li některý z těchto příznaků: neprodleně vyhledejte lékaře. Lékař může rozhodnout o provedení jaterních testů, vyšetření ledvin nebo krve a může ukončit užívání přípravku Lamotrigin Orion. Při použití přípravku Lamotrigin Orion byly hlášeny potenciálně život ohrožující kožní vyrážky (Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza), projevující se zpočátku jako červené terčovité skvrny nebo kruhovité fleky na kůži trupu často s puchýřem ve svém středu. Další příznaky, po kterých je třeba pátrat, zahrnují vředy v ústech, v krku, v nose, na genitáliích (zevních pohlavních orgánech) a zánět spojivek (červené a oteklé oči). Tyto potenciálně život ohrožující kožní vyrážky jsou často doprovázeny příznaky podobnými chřipkovému onemocnění. Vyrážka může přejít v rozsáhlé puchýře nebo olupování kůže. Největší riziko rozvoje závažných kožních reakcí je v prvních týdnech léčby. Pokud se u Vás po použití přípravku Lamotrigin Orion vyskytne Stevens-Johnsonův syndrom nebo toxická epidermální nekrolýza, nesmíte léčbu přípravkem Lamotrigin Orion nikdy znovu zahájit. Pokud se u Vás objeví vyrážka nebo tyto kožní příznaky, přestaňte přípravek Lamotrigin Orion užívat a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc. Informujte lékaře, že užíváte tento léčivý přípravek. Náhlé ukončení léčby může zvýšit výskyt epileptických záchvatů. Myšlenky na sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenky U pacientů s bipolární poruchou se mohou občas vyskytnout myšlenky na sebepoškozování, nebo spáchání sebevraždy. Trpíte-li bipolární poruchou, mohou se u Vás tyto myšlenky vyskytnout s větší pravděpodobností, když:

poprvé začínáte s léčbou

jste již dříve přemýšleli o sebepoškození nebo sebevraždě

je Vám méně než 25 let

Příležitostně mohou mít myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu také pacienti s epilepsií. U malého počtu pacientů s bipolární poruchou nebo epilepsií, léčených lamotriginem, se tyto myšlenky

objevily. Máte-li úzkostné myšlenky, stavy nebo pozorujete-li, že se cítíte hůř, nebo se rozvíjejí nové příznaky při užívání přípravku Lamotrigin Orion: → neprodleně vyhledejte lékaře, lékárníka nebo pomoc v nejbližší nemocnici. Užíváte-li Lamotrigin Orion při epilepsii U některých typů epilepsie se záchvaty křečí mohou občas zhoršovat, nebo se vyskytnout častěji během léčby přípravkem Lamotrigin Orion. Někteří pacienti mohou zažít těžké záchvaty, které mohou způsobit závažné zdravotní problémy. Pokud se výskyt epileptických záchvatů zvýší, nebo máte-li těžké epileptické záchvaty při užívání přípravku Lamotrigin Orion: → neprodleně vyhledejte lékaře nebo lékárníka. Děti a dospívající Lamotrigin Orion se nepodává pacientům do 18 let k léčbě bipolární poruch. Přípravky k léčbě deprese a jiných mentálních poruch zvyšují riziko sebevražedných myšlenek a chování u dětí a mladistvých mladších 18 let. Další léčivé přípravky a přípravek Lamotrigin Orion Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval(a) nebo které možná budete užívat. Váš lékař bude muset dávku přípravku Lamotrigin Orion zkontrolovat, užíváte-li některé z těchto léčiv:

oxkarbazepin, felbamat, gabapentin, levetiracetam, pregabalin, topiramat nebo zonisamid,

které se užívají k léčbě epilepsie

lithium k léčbě duševních poruch

bupropion k léčbě duševních poruch nebo k odvykání kouření

→ Užíváte-li některý z výše uvedených přípravků, informujte o tom svého lékaře. Některá léčiva ovlivňují účinky lamotriginu nebo mohou zvyšovat pravděpodobnost, že se u Vás objeví nežádoucí účinky. Patří mezi ně:

valproát, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch

karbamazepin, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch

fenytoin, primidon nebo fenobarbital, které se užívají k léčbě epilepsie

olanzapin k léčbě duševních poruch

risperidon, který se užívá k léčbě duševních poruch

rifampicin, který je antibiotikum

kombinace lopinaviru a ritonaviru, nebo kombinace atazanaviru a ritonaviru, které se užívají

k léčbě infekcí virem lidské imunodeficience (HIV).

hormonální antikoncepce, například její tabletová forma (viz níže)

→ Pokud užíváte, začínáte užívat nebo jste přestali užívat některý z výše uvedených přípravků, informujte o tom svého lékaře. Hormonální antikoncepce (jako je její tabletová forma) může ovlivnit působení přípravku Lamotrigin Orion. Lékař Vám může doporučit, zda máte užívat určitý typ hormonální antikoncepce, nebo jiný způsob, jako například kondom, pesar, nebo nitroděložní tělísko. Užíváte-li hormonální antikoncepci ve formě tablet, lékař Vám může odebírat krev, aby zkontroloval hladinu lamotriginu. Plánujete-li začít s užíváním hormonální antikoncepce: → informujte o tom svého lékaře, který Vám doporučí nejvhodnější způsob antikoncepce. Lamotrigin Orion může rovněž ovlivnit způsob účinku hormonální antikoncepce, ačkoliv je nepravděpodobné, že by snížil její účinnost. Užíváte-li hormonální antikoncepci a zpozorujete-li nějakou změnu Vašeho menstruačního cyklu, jako například častější krvácení, nebo špinění mezi menstruacemi: → informujte o tom svého lékaře. Může to být známkou toho, že Lamotrigin Orion ovlivňuje způsob účinku antikoncepce.

Těhotenství a kojení a fertilita → Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět,

poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Léčbu epilepsie byste neměla přerušovat, i když jste těhotná. Přesto, u dětí matek, které užívaly lamotrigin v období těhotenství, je možné zvýšené riziko výskytu vrozených vad. Tyto vrozené vady zahrnují rozštěp rtu nebo patra. Jestliže plánujete těhotenství, nebo jste-li již těhotná, může Vám lékař doporučit, abyste zvlášť užívala kyselinu listovou. Těhotenství může rovněž změnit účinnost lamotriginu a proto Vám možná bude lékař odebírat krev, aby zkontroloval hladinu lamotriginu a podle ní Vám upravil dávku. → Informujte svého lékaře, pokud kojíte, nebo plánujete, že budete kojit. Léčivá látka přípravku Lamotrigin Orion přechází do mateřského mléka a může ovlivnit kojence. Váš lékař Vám vysvětlí rizika a přínos kojení při užívání přípravku Lamotrigin Orion. Pokud se rozhodnete kojit, bude sledovat Vaše dítě. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Lamotrigin může způsobit závratě a dvojité vidění. → Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje, pokud nemáte jistotu, že Vás přípravek neovlivňuje. Máte-li epilepsii, poraďte se svým lékařem ohledně řízení a obsluhování strojů. Přípravek Lamotrigin Orion obsahuje aspartam. Aspartam je zdrojem fenyalaninu a může být škodlivý pro pacienty s fenylketonurií. 3.

Jak se přípravek Lamotrigin Orion užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Kolik přípravku Lamotrigin Orion se užívá Může chvíli trvat, než se najde Vaše optimální dávka přípravku Lamotrigin Orion. Dávka, kterou budete užívat, závisí na:

Vašem věku

užívání lamotriginu s jinými léky

problémech s ledvinami nebo játry

Váš lékař zahájí léčbu nižší dávkou a v průběhu několika týdnů ji bude pomalu zvyšovat do té doby, než zjistí, že Vám dávka prospívá (účinná dávka). Nikdy neužívejte více přípravku Lamotrigin Orion, než Vám lékař doporučil. Obvyklá účinná dávka lamotriginu pro děti a dospívající od 12 let je mezi 100 mg a 400 mg podávaná každý den. U dětí od 2 do 12 let velikost účinné dávky závisí na jejich tělesné hmotností – obvykle je to v rozmezí 1 mg až 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti, až do maximální denní dávky 400 mg. Jak se přípravek Lamotrigin Orion užívá Dávku přípravku Lamotrigin Orion užívejte jednou nebo dvakrát denně, jak Vám doporučil lékař. Může se užívat s jídlem nebo bez jídla. Tablety se snažte užívat pokud možno ve stejnou denní dobu. - Vždy užívejte celou dávku, kterou Vám lékař předepsal. Lékař Vám může rovněž doporučit, abyste zahájil nebo ukončil užívání jiných léků, v závislosti na onemocnění, pro které jste léčeni, a podle způsobu odpovědi na léčbu.

Tablety přípravku Lamotrigin Orion můžete rozpustit v malém množství vody, nebo je žvýkat nebo polykat celé a zapít je dostatečným množstvím vody. Jestliže jste užil(a) více přípravku Lamotrigin Orion, než jste měl(a) Jestliže jste užil(a) více přípravku Lamotrigin Orion: → ihned se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Je-li to možné, ukažte jim krabičku přípravku Lamotrigin Orion. U některých pacientů, kteří užili příliš velké množství lamotriginu, se mohou vyskytnout některé z těchto příznaků:

rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)

nemotornost a nedostatečná koordinace ovlivňující rovnováhu (ataxie)

ztráta vědomí nebo kóma (bezvědomí)

Jestliže jste zapomněl(a) užít Lamotrigin Orion Neužívejte další tablety nebo nezdvojujte následující dávku, abyste nahradili vynechanou tabletu. Jestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Lamotrigin Orion → Požádejte svého lékaře o radu, jak opět zahájit léčbu. Je důležité, abyste to udělal/a. Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Lamotrigin Orion Nepřerušujte léčbu přípravkem Lamotrigin Orion, aniž byste se poradil/a s lékařem. Přípravek Lamotrigin Orion užívejte tak dlouho, jak Vám doporučil lékař. Nepřerušujte léčbu bez porady s Vaším lékařem. Užíváte-li přípravek Lamotrigin Orion k léčbě epilepsie Když končíte s užíváním přípravku Lamotrigin Orion, je důležité, aby byla Vaše dávka snižována postupně po dobu asi 2 týdnů. Pokud náhle ukončíte užívání přípravku Lamotrigin Orion, může dojít k návratu epileptického záchvatu, nebo jeho zhoršení. Užíváte-li přípravek Lamotrigin Orion k léčbě bipolární poruchy Může trvat určitou dobu, než přípravek Lamotrigin Orion začne účinkovat. Proto je nepravděpodobné, že se budete okamžitě cítit lépe. Pokud léčbu přípravkem Lamotrigin Orion zastavíte, Vaše dávka nemusí být postupně snižována. Pokud chcete ukončit užívání přípravku Lamotrigin Orion, měli byste o tom nejprve informovat svého lékaře. 4.

Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Alergické reakce, nebo potenciálně závažné kožní reakce: pro pomoc se obraťte ihned na lékaře U malého počtu pacientů užívajících lamotrigin se může vyskytnout alergická reakce, nebo potenciálně závažná kožní reakce. Pokud tyto stavy nejsou léčeny, může dojít k vývoji závažnějšího a dokonce život ohrožujícího stavu. Příznaky těchto reakcí zahrnují:

kožní vyrážky nebo zrudnutí

bolesti v ústech, nebo očích

vysokou teplotu (horečka), příznaky podobné chřipce, nebo ospalost

otok obličeje nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech

neočekávané krvácení nebo podlitiny nebo zmodrání Vašich prstů

bolest v krku, nebo častější výskyt infekčních onemocnění než obvykle (např. nachlazení)

V mnohých případech budou tyto příznaky známkou nezávažných nežádoucích účinků. Musíte si ale

být vědomi, že mohou být potenciálně závažné. Pokud pozorujete některý z těchto příznaků: → ihned kontaktujte lékaře. Váš lékař může rozhodnout, že provede jaterní testy, vyšetření ledvin nebo krve a může Vám léčbu lamotriginem ukončit. Velmi časté nežádoucí účinky Mohou se vyskytnout u více než 1 z 10 pacientů:

bolest hlavy

závratě

pocit ospalosti nebo otupělosti

nemotornost a nedostatečná koordinace (ataxie)

dvojité nebo rozmazané vidění

nevolnost (nausea), nebo zvracení

kožní vyrážka

Časté nežádoucí účinky Mohou se vyskytnout až u 1 z 10 pacientů:

agresivita nebo podrážděnost

rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)

chvění nebo třes

poruchy spánku

průjem

sucho v ústech

pocit únavy

bolest zad, kloubů nebo kdekoliv jinde

Vzácné nežádoucí účinky Mohou se vyskytnout až u 1 z 1000 pacientů:

svědění očí s výtokem a podrážděnými očními víčky (konjunktivitida)

potenciálně život ohrožující kožní vyrážky (Stevens-Johnsonův syndrom), což jsou vzácné

kožní stavy se závažným výskytem puchýřů a krvácením ze rtů, očí, úst, nosu a genitálu (viz bod 2)

Velmi vzácné nežádoucí účinky Mohou se vyskytnout až u 1 z 10000 pacientů:

halucinace („vidění“ nebo „slyšení“ věcí, které nejsou skutečné)

zmatenost nebo neklid

porucha rovnováhy nebo ztráta koordinovaných pohybů při chůzi

nekontrolovatelné záškuby těla (tik), nekontrolovatelné svalové křeče postihující oči, hlavu a

trup (choreoatetóza), nebo jiné neobvyklé pohyby těla, jako například škubání, chvění nebo ztuhlost

těžké, potenciálně život ohrožující kožní reakce, začínající bolestivým zčervenáním oblasti,

vyvíjející se ve velké puchýře s následným olupováním kůže ve vrstvách (toxická epidermální nekrolýza) (viz bod 2)

u pacientů, kteří již mají epilepsii, se častěji vyskytují epileptické záchvaty

změna jaterních funkcí, které se projeví v jaterních testech, nebo selháním jater

změny, které se mohou odhalit při vyšetření krve – včetně snížení počtu červených krvinek

(anémie), snížení počtu bílých krevních krvinek (leukopenie, neutropenie, agranulocytóza), snížení počtu krevních destiček (trombocytopenie), snížení počtu všech zmíněných typů krvinek (pancytopenie) a porucha kostní dřeně, která se nazývá aplastická anémie

porucha srážlivosti krve, která může vést k neočekávanému krvácení, nebo tvorbě modřin

(diseminovaná intravaskulární koagulopatie)

vysoké teploty (horečka)

otok obličeje (edém), nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech (lymfadenopatie)

zhoršení příznaků u pacientů, kteří mají Parkinsonovou chorobu

Další nežádoucí účinky Četnost není známa, neboť nemohla být určena na základě dostupných údajů:

Skupina příznaků zahrnující současně: horečku, nevolnost, zvracení, bolesti hlavy, strnutí šíje

a extrémní citlivost na ostré světlo. To může být způsobeno zánětem mozkových blan, které pokrývají mozek a míchu (meningitida).

Byly hlášeny případy kostních poruch včetně osteopenie (prořídnutí kostní tkáně), osteoporózy (řídnutí kostí) a zlomenin. Pokud jste dlouhodobě léčen(a) antiepileptiky, nebo pokud vám v minulosti byla diagnostikována osteoporóza, nebo pokud užíváte steroidy, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 5

Jak přípravek Lamotrigin Orion uchovávat

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce. Doba použitelnosti končí posledním dnem uvedeného měsíce. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

Obsah balení a další informace

Co Lamotrigin Orion obsahuje - Léčivou látkou je lamotriginum. Jedna dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 25 mg, 50

mg, 100 mg nebo 200 mg.

- Pomocnými látkami jsou krospovidon, povidon 40, mannitol (E 421), silicifikovaná

mikrokrystalická celulosa, aspartam (E 951), sodná sůl kroskarmelosy, aroma černého rybízu a magnesium-stearát (E 470b).

Jak Lamotrigin Orion vypadá a co obsahuje toto balení Lamotrigin Orion jsou bílé až téměř bílé tablety, kulaté, ploché se zkosenými hranami, o průměru 5,5 mm (25 mg tableta), 7 mm (50 mg tableta), 8,5 mm (100 mg tableta) nebo 12 mm (200 mg tableta). Lamotrigin Orion 25 a 50 mg; 30 nebo 50 tablet v balení. Lamotrigin Orion 100 mg; 30, 50 nebo 100 tablet v balení. Lamotrigin Orion 200 mg: 50 nebo 100 tablet v balení. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci Orion Corporation Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko Výrobce Orion Corporation, Orion Pharma

Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy: Finsko, Česká republika, Maďarsko, Norsko a Slovenská republika: Lamotrigin Orion 25, 50, 100 a 200 mg Polsko: Lamozor 25, 50, 100 a 200 mg Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 12.10.2012


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls99314/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Lamotrigin Orion 25 mg dispergovatelné tablety Lamotrigin Orion 50 mg dispergovatelné tablety Lamotrigin Orion 100 mg dispergovatelné tablety Lamotrigin Orion 200 mg dispergovatelné tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 25 mg, 50 mg, 100 mg nebo 200 mg. Pomocná látka se známým účinkem: aspartam (1,88 mg (25 mg tableta), 3,75 mg (50 mg tableta), 7,5 mg (100 mg tableta) a 15 mg (200 mg tableta)). Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Dispergovatelné tablety. Lamotrigin Orion jsou bílé až téměř bílé tablety, kulaté, ploché se zkosenými hranami, po stranách bez potisku, o průměru 5,5 mm (25 mg tableta), 7 mm (50 mg tableta), 8,5 mm (100 mg tableta) nebo 12 mm (200 mg tableta). 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Epilepsie Dospělí a mladiství od 13 let -

Přídatná léčba nebo monoterapie epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických záchvatů.

-

Záchvaty spojené s Lennox-Gastautovým syndromem. Lamotrigin se podává jako přídatná léčba, ale u Lennox-Gastautova syndromu může být úvodním antiepileptickým lékem (AED).

Děti a mladiství od 2 do 12 let -

Přídatná léčba epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických záchvatů a záchvatů spjatých s Lennox-Gastautovým syndromem.

-

Monoterapie u záchvatů typu absencí.

Bipolární porucha Dospělí od 18 let -

Prevence epizod poruchy nálad u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří mají převážně depresivní epizody (viz bod 5.1).

Lamotrigin není indikován k akutní léčbě epizod mánie nebo deprese. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování

Tablety Lamotrigin Orion lze užívat s jídlem nebo bez jídla. Tablety je možné rozpustit v malém množství vody nebo rozžvýkat nebo je možné je spolknout celé a zapít dostatečným množstvím vody. Tablety se mají užívat, pokud je to možné, každý den vždy ve stejnou dobu. Jestliže se vypočtená dávka lamotriginu (např. k léčbě dětí s epilepsií, nebo pacientů s hepatální dysfunkcí) nerovná určitému počtu celých tablet, má se podávat dávka zaokrouhlená na nejbližší nižší počet celých tablet. Pokud je potřeba dávku nižší než 25 mg, musejí být použity jiné přípravky s účinnou látkou lamotriginem. Znovuzahájení léčby Při znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoliv důvodu přestali lamotrigin užívat, by měl předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až po dávku udržovací, protože s vysokými úvodními dávkami a s překročením doporučeného postupného zvyšování dávek lamotriginu je spojeno riziko závažné vyrážky (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji by mělo probíhat zvyšování dávek k dávce udržovací. Pokud je interval od ukončení podávání lamotriginu delší než pět poločasů (viz bod 5.2), lamotrigin by měl být zvyšován na udržovací dávku podle příslušného schématu. Jestliže očekávaný přínos nepřeváží možné riziko, doporučuje se, aby lamotrigin nebyl znovu podáván pacientům, kterým byla léčba ukončena z důvodu vyrážky spojené s léčbou lamotriginem. Epilepsie Doporučená stupňující se dávka a udržovací dávky pro dospělé a mladistvé od 13 let (tabulka 1) a pro děti a mladistvé od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedené níže. V důsledku rizika vzniku vyrážky by úvodní dávka a následné stupňování dávky neměla být překročena (viz bod 4.4). Když byly vysazeny souběžné AED, nebo jsou do léčebného režimu obsahujícího lamotrigin dodány jiné AED/léčivé, měl by se zvážit možný účinek na farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 4.5). Tabulka 1: dospělí a mladiství nad 13 let – doporučený léčebný režim u epilepsie Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie:

25 mg/den (jednou denně)

50 mg/den (jednou denně)

100 – 200 mg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 50 až 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi. Někteří pacienti vyžadují k dosažení požadované odpovědi denní dávku 500 mg

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit s valproátem bez ohledu na další současně podávanou léčbu

12,5 mg/den (podává se 25 mg obden)

25 mg/den (jednou denně)

100 – 200 mg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky

lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 25 až 50 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit bez valproátu, ale s: fenytoinem karbamazepinem fenobarbitalem primidonem rifampicinem lopinavirem/ritonavirem

50 mg/den (jednou denně)

100 mg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 – 400 mg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi. Někteří pacienti vyžadují k dosažení požadované odpovědi denní dávku 700 mg

Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky, které výrazně neinhibují, nebo indukují lamotriginovou glukuronidaci

25 mg/den (jednou denně)

50 mg/den (jednou denně)

100 – 200 mg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách) K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 50 až 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem. Tabulka 2: dětí a mladiství ve věku od 2 do 12 let - doporučený léčebný režim u epilepsie (vyjádřený jako celkové denní dávky v mg/kg tělesné hmotnosti/den): Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie u záchvatů v podobě absencí

0,3 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

0,6 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

1 - 10 mg/kg/den, ačkoliv někteří pacienti vyžadují vyšší dávky (až 15 mg/kg/den) k dosažení požadované odpovědi (jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek) K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené o maximálně 0,6 mg/kg/den každý týden až každé dva týdny, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim má být použit s valproátem bez ohledu na další současně podávanou léčbu

0,15 mg/kg/den* (jednou denně)

0,3 mg/kg/den (jednou denně)

1 - 5 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek) K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené o maximálně 0,3 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není dosaženo optimální odpovědi, s maximální udržovací dávkou do 200 mg/den.

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) Tento dávkovací režim má být použit bez valproátu, ale s: fenytoinem karbamazepinem fenobarbitalem primidonem rifampicinem lopinavirem/ritonavirem

0,6 mg/kg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

1,2 mg/kg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

5 - 15 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek) K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené o maximálně 1,2 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není dosaženo optimální odpovědi, s maximální udržovací dávkou do 400 mg/den.

Přídavná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5) Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky, které výrazně neinhibují, nebo indukují lamotriginovou glukuronidaci

0,3 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

0,6 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

1 - 10 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek) K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené o maximálně 0,6 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není dosaženo optimální odpovědi,s maximální udržovací dávkou do 200 mg/den.

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem. Aby se u dětí zajistily přesné terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat tělesnou hmotnost a při její změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku dvou až šesti let budou potřebovat udržovací dávky na horní hranici doporučeného dávkového rozmezí. Je-li při přídavné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání antiepileptik může být ukončeno, a pacienti mohou pokračovat v monoterapii lamotriginem. Děti ve věku do 2 let Údaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s parciálními záchvaty dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4). Nejsou žádná data o podávání u dětí do 1 měsíce. Lamotrigin se tedy nedoporučuje podávat dětem do 2 let. Přesto, pokud je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat, viz body 4.4, 5.1 a 5.2.

Bipolární porucha Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou uvedeny níže v tabulkách. Přechodný režim zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k udržovací stabilizující dávce za více než šest týdnů (viz tabulka 3), po které jiné psychotropní přípravky a/nebo antiepileptika mohou být vysazeny, je-li to z klinického hlediska indikováno (viz tabulka 4). Úprava dávky následující po přidání dalších psychotropních přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (viz tabulka 5). Vzhledem k riziku výskytu kopřivky by úvodní dávka a následné zvyšování dávky nemělo být překročeno (viz bod 4.4). Tabulka 3: dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po celkovou denní stabilizující dávku u léčených pro bipolární poruchu

Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

5. týden

Stabilizující dávka (6. týden)*

Monoterapie s lamotriginem, NEBO přídatnou terapií BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky, které výrazně neinhibují, nebo indukují lamotriginovou glukuronidaci

25 mg/den (jednou denně)

50 mg/den (jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

100 mg/den (jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den – obvykle cílová dávka pro optimální odpověď (jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách) Dávky v rozmezí 100 až 400 mg/den užité v klinických studiích

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit s valproátem bez ohledu na jinou podpůrnou léčbu

12,5 mg/den (podává se 25 mg obden)

25 mg/den (jednou denně)

50 mg/den (jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

100 mg/den - obvykle cílová dávka pro optimální odpověď (jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách) Maximální denní dávka 200 mg může být podána v závislosti na klinické odpovědi

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použít bez valproátu, ale s: fenytoinem karbamazepinem fenobarbitalem primidonem rifampicinem lopinavir/ritonavir

50 mg/den (jednou denně)

100 mg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

V 6. týdnu 300 mg/den a je-li potřeba, dávka se zvýší v 7. týdnu na obvyklou cílovou dávku 400 mg/den k dosažení optimální odpovědi (rozdělené ve dvou dílčích dávkách)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známa (viz bod 4.5), se má zvyšovat dávkování lamotriginu způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Cílová stabilizační dávka závisí na klinické odpovědi. Tabulka 4: dospělí od 18 let - udržovací stabilizující celková denní dávka u bipolární poruchy po vysazení souběžné léčby

Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizující denní dávka, ostatní přípravky mohou být vysazeny, jak je ukázáno níže.

Léčebný režim

Současná stabilizující dávka lamotriginu (před vysazením)

1. týden (začátek vysazování léčby)

2. týden

3. týden (pokračování)*

Vysazování léčby valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu: Když je valproát vysazen, zdvojnásobí se stabilizující dávka, nepřekračuje se zvýšení o více než 100 mg/týden

100 mg/den

200 mg/den

Udržovací dávka (200 mg/den) (rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den

300 mg/den

400 mg/den

Udržovací dávka (400 mg/den)

Vysazování inhibitorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu: Tento dávkovací režim má být použít při vysazení následujících přípravků:

400 mg/den

400 mg/den

300 mg/den

200 mg/den

fenytoinu karbamazepinu

300 mg/den

300 mg/den

225 mg/den

150 mg/den

fenobarbitalu primidonu rifampicinu lopinaviru/ritonaviru

200 mg/den

200 mg/den

150 mg/den

100 mg/den

Vysazování přípravků, které významně neinhibují ani neindukují lamotriginovou glukuronidaci (viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit při vysazení přípravků, které výrazně neinhibují, ani neindukují lamotriginovou glukuronidaci

Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (dávka 200 mg/den rozdělená ve dvou dílčích dávkách) (dávkovací rozmezí 100 až 400 mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim dávkování lamotriginu řídit způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den. Tabulka 5: dospělí od 18 let – nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných přípravků u bipolární poruchy: S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické zkušenosti. Nicméně, na základě interakčních studií s jinými přípravky, byla vytvořena následující doporučení:

Léčebný režim

Současná stabilizující dávka lamotriginu (před nasazením přídavné léčby)

1. týden (začátek s přídavnou léčbou)

2. týden

3. týden a další

Přidání valproátu (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu: Tento dávkovací režim má být použít

200 mg/den

100 mg/den

Udržovací dávkování (100 mg/den)

s valproátem bez ohledu na další

300 mg/den

150 mg/den

Udržovací dávkování (150 mg/den)

současně podávanou léčbu

400 mg/den

200 mg/den

Udržovací dávkování (200 mg/den)

Přidání induktorů lamotriginové glukuronidace pacientům neužívajícím valproát (viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu: Tento dávkovací režim má být použít, při přidání

200 mg/den

200 mg/den

300 mg/den

400 mg/den

následujících přípravků bez valproátu:

150 mg/den

150 mg/den

225 mg/den

300 mg/den

fenytoinu karbamazepinu fenobarbitalu primidonu rifampicinu lopinaviru/ritonaviru

100 mg/den

100 mg/den

150 mg/den

200 mg/den

Přidání přípravků BEZ signifikantní inhibice, nebo indukce lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5): Tento dávkovací režim má být použit, při přidání jiných přípravků bez signifikantní inhibice, nebo indukce lamotriginové glukuronidace

Udržovat cílovou dávku dosaženou při eskalaci dávky (200 mg/den; dávkovací rozmezí 100 - 400 mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu řídit způsobem doporučeným pro kombinaci s valproátem. Ukončení podávání lamotriginu pacientům s bipolární poruchou Při náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem neprokázal zvýšený výskyt zhoršení nebo vzniku nežádoucích účinků. Proto pacienti mohou ukončit léčbu lamotriginem bez postupného snižování dávek. Děti a mladiství do 18 let Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti se nedoporučuje podávat lamotrigin dětem do 18 let (viz bod 4.4). Obecná doporučení pro dávkování lamotriginu u zvláštních skupin pacientů Ženy užívající hormonální antikoncepci

U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 µg/150 µg) bylo prokázáno přibližně dvojnásobné zvýšení clearance lamotriginu vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu. Po titraci může být potřeba vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi. V průběhu týdne bez medikace („týden bez tablet“) bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt nežádoucích účinků souvisejících s dávkou, proto by se mělo zvažovat užívání antikoncepce bez týdne bez medikace, jako léčbu první volby (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5). Začátek léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory lamotriginové glukuronidace Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz body 4.4 a 4.5). Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila každý týden o 50 až 100 mg/den, podle individuální klinické odpovědi. Zvýšení dávky by nemělo překročit toto rozmezí, pokud klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po zahájení užívání hormonální antikoncepce mohou být brána jako potvrzení, že je původní koncentrace lamotriginu udržována. Je-li to nutné, dávka by měla být upravena. Ženám užívajícím hormonální antikoncepci, jejichž režim zahrnuje jeden týden bez léčby („týden bez tablet“), by monitorování plazmatické hladiny lamotriginu mělo být provedeno během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Proto by jako lék první volby měla být zvažována antikoncepce bez týdne bez medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5) Ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory lamotriginové glukuronidace Ve většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a 4.5). Doporučuje se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50 – 100 mg každý týden (rychlostí nepřesahující 25 % celkové denní dávky týdně) během třítýdenního období, jestliže klinická odpověď nenaznačuje jinak. Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po ukončení užívání hormonální antikoncepce může být bráno jako potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu. Ženám, které si přejí ukončit užívání hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby („týden bez tablet“), by mělo být provedeno monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Vzorky pro posouzení hladin lamotriginu po trvalém ukončení užívání antikoncepčních tablet by neměly být odebírány v průběhu prvního týdne po ukončení antikoncepce. Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepci Zvyšování dávky by mělo sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách. Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory lamotriginové glukuronidace Přizpůsobení doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být potřebné. Užívání s atazanavirem/ritonavirem Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě atazanavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory glukuronidizace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává atazanavir/ritonavir, nebo snížit, pokud se atazanavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu 2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby atazanavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5). Užívání s lopinavirem/ritonavirem Pokud se lamotrigin přidává k zavedené léčbě lopinavirem/ritonavirem, není nutná žádná úprava doporučeného postupného zvyšování dávky lamotriginu. U pacientů, kteří již dostávají udržovací dávky lamotriginu a neužívají induktory glukuronidizace, může být nutné dávku lamotriginu zvýšit, pokud se k léčbě přidává lopinavir/ritonavir, nebo snížit,

pokud se lopinavir/ritonavir vysazuje. Před a v průběhu 2 týdnů po zahájení nebo ukončení léčby lopinavirem/ritonavirem je třeba provádět kontroly hladiny lamotriginu v plazmě, aby bylo možné sledovat, zda není nutné dávku lamotriginu upravit (viz bod 4.5). Starší pacienti (nad 65 let) Těmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není v této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz bod 5.2). Pacienti s renální dysfunkcí Pacientům s onemocněním ledvin je podávání lamotriginu možné se zvýšenou obezřetností. U pacientů s terminálním stádiem renálního selhání se úvodní dávky lamotriginu mají řídit průvodní medikací. Snížení udržovací dávky je zapotřebí u pacientů s výrazným snížením renálních funkcí(viz body 4.4 a 5.2). Pacienti s hepatální dysfunkcí Obecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se středně těžkou hepatální dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou hepatální dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 75 %. Zvyšované a udržovací dávky mají být upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2). 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na lamotrigin nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Kožní vyrážka Byly hlášeny nežádoucí kožní reakce, jež se obvykle vyskytly v průběhu prvních osmi týdnů po zahájení terapie lamotriginem. Ve většině případů šlo o mírné a samovolně odeznívající exantémy, byly však hlášeny také závažné kožní reakce vyžadující hospitalizaci a ukončení podávání lamotriginu. Tyto reakce zahrnují potenciálně život ohrožující kožní reakce jako Stevensův-Johnsonův syndrom (SJS) a toxická epidermální nekrolýza (TEN) (viz bod 4.8). - Pacienti mají být upozorněni na příznaky těchto závažných kožních reakcí a mají být důkladně sledováni s ohledem na možný výskyt kožních reakcí. Nejvyšší riziko rozvoje SJS nebo TEN je v prvních týdnech léčby. Incidence závažných kožních reakcí při užívání doporučených dávek lamotriginu u dospělých s epilepsií ve studiích byla přibližně 1 : 500. Přibližně polovina z těchto případů byla hlášena jako Stevensův-Johnsonův syndrom (1 z 1000 pacientů). V klinických studiích u pacientů s bipolární poruchou se výskyt závažných kožních reakcí pohyboval přibližně 1 : 1000. U dětí je riziko závažných kožních reakcí vyšší než u dospělých. Dostupná data z několika studií naznačují, že incidence kožních reakcí vyžadujících hospitalizaci je u dětí s epilepsií 1 : 300 až 1 : 100. Výskyt exantému u dětí může být zpočátku mylně interpretován jako exantém infekčního původu, a proto je zapotřebí, aby u dětí, u kterých se během prvních osmi týdnů terapie lamotriginem vyvinou kožní erupce s horečkou, lékaři pomýšleli na možnost nežádoucí reakce na léčivo. Dále se zdá, že celkové riziko exantému silně souvisí: -

s vysokými iniciálními dávkami lamotriginu a s překročením doporučené eskalace jeho

dávkování (viz bod 4.2); -

se současnou aplikací valproátu (viz bod 4.2).

Rovněž se doporučuje opatrnost u pacientů s anamnézou alergie nebo kožní vyrážky po jiných antiepilepticích, jelikož četnost nezávažných kožních vyrážek při léčbě lamotriginem byla přibližně trojnásobná u těchto pacientů než u pacientů bez této anamnézy. Všechny pacienty (děti, mladistvé i dospělé), u kterých se vyvine exantém, je nutno bez průtahů vyšetřit a okamžitě u nich zastavit aplikaci lamotriginu, dokud není zcela jasné, že exantém nesouvisí s tímto léčivem. Doporučuje se, aby lamotrigin nebyl opět podán pacientům, kterým bylo ukončené podávání lamotriginu z důvodu výskytu vyrážky vzniklé při léčbě lamotriginem, pokud případný přínos jasně nepřesahuje možné riziko. -

Pokud se vyskytnou příznaky SJS nebo TEN (např.

zhoršující se kožní vyrážka, často s puchýři nebo slizničními lézemi), léčba lamotriginem má být přerušena. Nejlepší výsledky při zvládání SJS a TEN je možné dosáhnout včasným stanovením diagnózy a okamžitým vysazením suspektních léčivých přípravků. Časné přerušení léčby je spojeno s lepší prognózou. Pokud dojde u pacienta k rozvoji SJS nebo TEN po užití lamotriginu, lamotrigin nesmí být u pacienta nikdy znovu nasazen. Byl hlášen také exantém jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormality krve a jater (viz bod 4.8). Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a vzácně může vést k diseminované intravaskulární koagulaci (DIC) a multiorgánovému selhání. Je důležité upozornit na to, že časná manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i bez zjevného exantému. Vzniknou-li tyto příznaky a symptomy, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze prokázat jinou jejich příčinu, má se zastavit podávání lamotriginu. Klinické zhoršení a riziko sebevraždy Během léčby antiepileptiky v některých indikacích byl u některých pacientů hlášen výskyt sebevražedných představ a chování. Meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik ukázala na mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u lamotriginu. Proto by měli být pacienti pečlivě sledováni se zaměřením na výskyt sebevražedných představ a chování a měla by být zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby, které o pacienty pečují) by měli být upozornění na to, že v případě sebevražedných myšlenek nebo chování mají vyhledat lékařskou pomoc. U pacientů s bipolární poruchou může dojít ke zhoršování příznaků deprese a/nebo k náhlému vzniku suicidality bez ohledu na to, zda užívají nebo neužívají přípravky k léčbě bipolární poruchy, včetně přípravku lamotriginu. Proto by pacienti užívající lamotrigin k léčbě bipolární poruchy měli být pečlivě sledování se zaměřením na klinické zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a suicidalitu, hlavně na začátku léčby, nebo v době změny dávky. Někteří pacienti, zvláště s anamnézou sebevražedného chování nebo myšlenek, mladí dospělí a pacienti, u kterých se před začátkem léčby význačnou měrou vyskytují sebevražedné představy, jsou vystaveni většímu riziku sebevražedných myšlenek, nebo sebevražedných pokusů, a proto by měli být během léčby pečlivě sledováni. U pacientů, u kterých dochází ke klinickému zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a/nebo náhlému vzniku sebevražedných představ/chování zvláště, když jsou tyto příznaky závažné, vznikly náhle, nebo nebyly pozorovány jako pacientovy úvodní příznaky, je třeba zvážit změnu léčebného režimu včetně možnosti ukončení podávání přípravku. Hormonální antikoncepce Vliv hormonální antikoncepce na účinnost lamotriginu U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 µg/150 µg) bylo prokázáno zvýšení clearance lamotriginu přibližně dvojnásobně vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu (viz bod 4.5). Snížení hladin lamotriginu bylo spojeno se ztrátou kontroly záchvatů. Po titraci může být potřeba vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi.

Při ukončení hormonální antikoncepce může být clearance lamotriginu poloviční. Zvýšení koncentrace lamotriginu může být spojeno s nežádoucími příhodami závislými na dávce. Pacienti by měli být sledováni s ohledem na tuto skutečnost. U žen, které ještě neužívají induktor lamotriginové glukuronidace, a které užívají hormonální antikoncepci zahrnující týden bez medikace („týden bez tablet“), dojde k postupnému přechodnému zvýšení hladin lamotriginu v průběhu tohoto týdne (viz bod 4.2). Rozdíly hladin lamotriginu v tomto pořadí může být spojováno s nežádoucími účinky. Proto by mělo být zváženo podávání hormonální antikoncepce bez týdne bez medikace jako léčba první volby (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody). Interakce mezi jinými druhy perorální antikoncepce, nebo léčbou HRT a lamotriginem nebyly sledovány, ale mohou podobně ovlivnit farmakokinetické parametry lamotriginu. Vliv lamotriginu na účinnost hormonální antikoncepce V interakční klinické studii na 16 zdravých dobrovolnicích bylo prokázáno, že při kombinaci lamotriginu a hormonální antikoncepce (kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel) došlo k mírnému zvýšení clearance levonorgestrelu a změně plazmatické hladiny FSH a LH (viz bod 4.5). Dopad těchto změn na ovariální ovulační aktivitu není znám. Avšak není možné vyloučit, že tyto změny mohou vést ke snížení účinnosti antikoncepce u některých pacientek užívajících hormonální preparáty s lamotriginem. Pacientky by proto měly být poučeny, aby okamžitě hlásily změny menstruačního cyklu, jako je menstruační krvácení mimo obvyklé období. Dihydrofolátreduktáza Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, takže při dlouhodobé terapii existuje možnost interference s metabolismem folátů (viz bod 4.6). Během sledované jednoroční aplikace však lamotrigin u lidí nevyvolal významné změny koncentrace hemoglobinu, průměrného objemu erytrocytů (MCV) ani koncentrace folátů v séru ani v erytrocytech; významné změny koncentrace folátů v erytrocytech lamotrigin nevyvolal ani během pětileté aplikace. Renální selhání Ve studiích s jednorázovými dávkami lamotriginu subjektům s terminálním renálním selháním nebyly zjištěny významně odlišné plasmatické koncentrace lamotriginu. U pacientů s renálním selháním je však nutné očekávat kumulaci glukuronidovaných metabolitů lamotriginu, a proto je při léčbě těchto nemocných potřebná zvláštní opatrnost. Pacienti užívající jiné přípravky obsahující lamotrigin Bez doporučení lékaře nelze podávat přípravek Lamotrigin Orion pacientům léčeným jinými přípravky obsahujícími lamotrigin. Pomocné látky v přípravku Lamotrigin Orion Lamotrigin Orion obsahuje aspartam. Aspartam obsahuje zdroj fenylalaninu a může být škodlivý pro pacienty s fenylketonurií. Vývoj u dětí Nejsou dostupná data zkoumající vliv lamotriginu na růst, sexuální dospívání, kognitivní a emocionální vývoj a na vývoj týkající se chování u dětí. Bezpečnost spojená s epilepsií Tak jako je tomu u ostatních antiepileptik, náhlé ukončení aplikace lamotriginu může znovu vyprovokovat (rebound) epileptické záchvaty. Pokud nejsou urgentní bezpečnostní důvody (například exantém) k náhlému vysazení tohoto léčiva, má se lamotrigin vysazovat postupným snižováním dávky v průběhu dvou týdnů.

Existují literární údaje o tom, že těžké konvulzivní záchvaty včetně status epilepticus, mohou vést k rabdomyolýze, multiorgánové dysfunkci a diseminované intravaskulární koagulaci, někdy s fatálním zakončením. Podobné případy se vyskytly v souvislosti s léčbou lamotriginem. Může být pozorováno klinicky významné zhoršení četností křečí místo zlepšení. U pacientů s více než jedním typem křečí by měl být zvážen přínos kontroly jednoho typu křečí oproti pozorovanému zhoršení u jiného typu křečí. Lamotrigin může zhoršit myoklonické křeče. Dosavadní data poukazují na to, že klinické odpovědi na kombinaci s induktory enzymů jsou menší, než na kombinaci bez enzymů indukujícího antiepileptika. Příčina je neznámá. U dětí užívajících lamotrigin k léčbě záchvatů typu absencí nemusí být účinnost setrvalá u všech pacientů. Bezpečnost spojená s bipolární poruchou Děti a mladiství do 18 let U dětí a mladistvých se závažnou depresivní poruchou a jinými psychiatrickými poruchami je léčba antidepresivy spojená se zvýšeným rizikem výskytu sebevražedného myšlení a chování. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Studie interakcí byly pouze provedeny na dospělých. Bylo prokázáno, že na metabolizmu lamotriginu se podílí enzym UDP-glukuronyl transferáza. Není prokázáno, že by lamotrigin způsoboval klinicky významnou indukci nebo inhibici jaterních enzymů zprostředkovávajících oxidační biotransformaci léčiv a interakce mezi lamotriginem a léčivými přípravky metabolizovanými cestou cytochromu P450 je rovněž nepravděpodobné. Lamotrigin může indukovat svou vlastní metabolizaci, avšak tento efekt je mírný a není pravděpodobné, že by měl významné klinické důsledky. Tabulka 6: působení jiných léčivých přípravků na glukuronidaci lamotriginu Přípravky, které signifikantně inhibují glukuronidaci lamotriginu

Přípravky, které signifikantně indukují glukuronidaci lamotriginu

Přípravky, které nemají signifikantní inhibiční ani indukční účinek na glukuronidaci lamotriginu

valproát

fenytoin karbamazepin fenobarbital primidon rifampicin lopinavir/ritonavir* kombinace ethinylestradiol/ levonorgestrel** atazanavir/ritonavir*

oxkarbazepin felbamát gabapentin levetiracetam pregabalin topiramát zonisamid lithium bupropion olanzapin

* Doporučení pro dávkování (viz bod 4.2) ** Ostatní perorální antikonceptiva a HRT léčba nebyla studována, i když mohou mít podobný vliv na farmakokinetiku lamotriginu (viz body 4.2 a 4.4). Interakce zahrnující antiepileptika Valproát, jenž inhibuje glukuronidaci lamotriginu, zpomaluje metabolismus lamotriginu a přibližně na dvojnásobek prodlužuje průměrný poločas lamotriginu. U pacientů užívající souběžnou léčbu s valproátem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Antiepileptika s vlastnostmi induktorů hepatálních enzymů biotransformujících léčiva (jako je fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a primidon) indukují glukuronidaci lamotriginu a urychlují metabolizaci lamotriginu. U pacientů souběžně užívajících léčbu s fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem nebo primidonem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2). U pacientů užívajících karbamazepin byly po přídavném zavedení lamotriginové terapie hlášeny nežádoucí příznaky ze strany centrálního nervového systému zahrnující závrať, ataxii, diplopii, rozmazané vidění a nauzeu. Takovéto příhody obvykle ustoupí po snížení dávky karbamazepinu. Podobné účinky byly pozorovány během studií s lamotriginem a oxkarbazepinem u zdravých dospělých dobrovolniků, ale snížené dávkování nebylo zkoumáno. Z literárních údajů vyplývá, že při užívání lamotriginu v kombinaci s oxkarbazepinem dochází ke snížení hladiny lamotriginu. V prospektivní studii na zdravých dospělých dobrovolnících užívajících dávky 200 mg lamotriginu a 1200 mg oxkarbazepinu se však prokázalo, že oxkarbazepin neovlivňuje metabolizmus lamotriginu a lamotrigin neovlivňuje metabolizmus oxkarbazepinu. Proto by u pacientů užívajících souběžnou léčbu s oxkarbazepinem měl být použít léčebný režim pro lamotrigin v podpůrné léčbě bez valproátu a bez induktorů lamotriginové glukoronidace (viz bod 4.2). Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících se současné užívání felbámatu (1200 mg dvakrát denně) s lamotriginem (100 mg dvakrát denně po dobu 10 dnů) neprojevilo klinicky významným účinkem na farmakokinetiku lamotriginu. Na základě retrospektivních analýz plazmatických hladin u pacientů, kteří užívali lamotrigin s gabapentinem, nebo pouze lamotrigin, gabapentin nevedl ke změně zjevné clearance lamotriginu. V průběhu placebem kontrolovaných klinických studií byly posouzeny potenciální lékové interakce mezi levetiracetamem a lamotriginem pomocí sledování plazmatických koncentrací obou činitelů. Tato data ukazují, že lamotrigin neovlivňuje farmakokinetiku levetiracetamu a levetiracetam neovlivňuje farmakokinetiku lamotriginu. Průměrná plazmatické koncentrace lamotriginu nebyla ovlivněna souběžným podáním pregabalinu (200 mg třikrát denně). Mezi lamotriginem a pregabalinem nedochází k farmakokinetickýcm interakcím. Topiramát nezměnil plazmatickou koncentraci lamotriginu. Podání lamotriginu mělo za následek 15% zvýšení koncentrace topiramátu. Ve studii u pacientů s epilepsií při souběžném užití zonisamidu (200 až 400 mg/den) s lamotriginem (150 až 500 mg/den) po dobu 35 dnů, nebyl pozorován signifikantní účinek na farmakokinetiku lamotriginu. I když byly hlášeny změny plasmatických koncentrací jiných antiepileptik, v kontrolovaných studiích nebylo zjištěno, že by lamotrigin ovlivňoval plasmatické koncentrace souběžně aplikovaných antiepileptik. Výsledky studií in vitro ukazují, že lamotrigin nevytěsňuje jiná antiepileptika z jejich vazby na plasmatické proteiny. Interakce zahrnující jiné psychoaktivní přípravky Farmakokinetika lithia podávaného 20 zdravým dobrovolníkům ve formě 2 g bezvodého glukonátu lithia dvakrát denně po dobu šesti dnů nebyla ovlivněna podáním lamotriginu v dávce 100 mg/den. Opakované podání perorální dávky bupropionu nemělo statisticky významný efekt na farmakokinetiku jedné dávky lamotriginu u 12 dobrovolníků a vedly pouze k mírnému vzestupu hodnot AUC glukuronidovaného metabolitu lamotriginu.

Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících se prokázalo, že 15 mg olanzapinu snižuje AUC lamotriginu průměrně o 24 % a Cmax o 20 %. Obecně se nepředpokládá, že by takový vliv byl klinicky relevantní. Lamotrigin v dávce 200 mg neovlivňuje farmakokinetiku olanzapinu. Opakované podání perorální dávky lamotriginu 400 mg denně nemělo klinicky signifikantní efekt na farmakokinetiku jedné dávky 2 mg risperidonu u 14 zdravých dospělých dobrovolniků. Při souběžném užití 2 mg risperidonu s lamotriginem, 12 ze 14 dobrovolníků hlásilo ospalost, ve srovnání s 1 z 20, kdy risperidon byl podán samostatně a žádné, kdy lamotrigin byl podán samostatně. In vitro inhibiční studie ukázaly, že vznik primárního metabolitu lamotriginu, 2-N-glukuronidu, je minimálně inhibován amitriptylinem, bupropionem, klonazepamem, haloperidolem nebo lorazepamem. Výsledky těchto provedených studií rovněž prokazují, že metabolismus lamotriginu není pravděpodobně inhibován klozapinem, fluoxetinem, fenelzinem, risperidonem, sertralinem nebo trazodonem. Údaje bufuralolového metabolismu získaného z lidských jaterních mikrosomů prokazují, že lamotrigin nevede k redukci clearance léčiv vylučovaných převážně pomocí CYP2D6. Interakce zahrnující hormonální antikoncepci Účinek hormonální antikoncepce na farmakokinetiku lamotriginu Ve studiích na 16 dobrovolnicích, kterým byla podávána kombinace perorálních kontraceptiv 30 μg ethinylestradiolu/150 μg levonorgestrelu v jedné tabletě, došlo k přibližně dvojnásobnému zvýšení clearance perorálně podávaného lamotriginu, který se projevil průměrně 52% a 39% poklesem hodnot AUC a Cmax lamotriginu. Koncentrace sérového lamotriginu se postupně zvyšovaly v průběhu týdne bez aktivní medikace (“týden bez tablet”), přičemž byly koncentrace na konci týdne bez aktivní medikace před podáním další dávky dvojnásobně vyšší než při současném podávání lamotriginu a perorálních kontraceptiv (viz bod 4.4). Nemělo by být zapotřebí úpravovat doporučení pro eskalaci dávek lamotriginu pouze na základě užívání hormonální antikoncepce, ale udržovací dávku lamotriginu bude na začátku, nebo při ukončení podávání hormonální antikoncepce (viz bod 4.2) ve většině případů třeba zvýšit, nebo snížit. Účinek lamotriginu na farmakokinetiku hormonálních kontraceptiv Ve studiích na 16 dobrovolnicích neměla dávka 300 mg lamotriginu při ustáleném stavu žádný účinek na farmakokinetiku ethinylestradiolové složky kombinovaných perorálních kontraceptiv. Byl však pozorován mírný vzestup perorální clearance levonorgestrelu vedoucí ke snížení AUC levonorgestrelu v průměru o 19 % a Cmax levonorgestrelu o 12 %. Plazmatické hodnoty FSH, LH a estradiolu během studie ukazovaly u některých žen na částečnou ztrátu suprese ovariální hormonální aktivity, ačkoliv sérové hodnoty progesteronu ukazovaly, že nebyl přítomen hormonální důkaz ovulace u žádné z 16 dobrovolnic. Dopad mírného zvýšení clearance levonorgestrelu a změny FSH a LH v séru na ovariální ovulační aktivitu není znám (viz bod 4.4). Účinky dávek lamotriginu jiných než 300 mg/den nebyly studovány a studie s jinými ženskými hormonálními přípravky nebyly prováděny. Interakce zahrnující jiná léčiva Ve studiích na 10 mužských dobrovolnících zvyšoval rifampicin clearance lamotriginu a snižoval poločas lamotriginu vzhledem k indukci jaterních enzymů odpovědných za glukuronidaci. U pacientů, kterým je současně podáván rifampicin, by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2). Ve studiích na zdravých dobrovolnících snížily lopinavir/ritonavir přibližně na polovinu plazmatické koncentrace lamotriginu pravděpodobně indukcí glukuronidace. U pacientů užívajících současně léčbu s lopinavirem/ritonavirem by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2). Ve studii se zdravými dospělými dobrovolníky snižoval atazanavir/ritonavir (300 mg/100 mg), podávaný po dobu 9 dnů, plasmatické AUC a Cmax lamotriginu (jednotlivá dávka 100 mg) průměrně o 32 % resp. 6 %. U pacientů, kteří dostávají souběžnou léčbu atazanavirem/ritonavirem, je třeba použít vhodný režim léčby (viz bod 4.2). 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Riziko spojené s antiepileptiky obecně Ženám ve fertilním věku by měl podání doporučit specialista. V případě, že žena plánuje otěhotnět, je třeba přehodnotit potřebu antiepileptické léčby. Je třeba se vyhnout náhlému přerušení antiepileptické léčby, vzhledem k možnému výskytu křečí, které mohou mít závažné důsledky pro ženu a plod. Riziko výskytu vrozených malformací se zvyšuje 2 až 3násobně u potomků matek užívajících v těhotenství antiepileptickou léčbu ve srovnání s rizikem výskytu malformací u normální populace, kde je toto přibližně 3 %. Mezi nejčastější malformace patří rozštěpy rtu, kardiovaskulární malformace a defekty neurální trubice. Kombinovaná antiepileptická léčba je spojována s vyšším rizikem výskytu vrozených malformací, než je tomu u monoterapie, a proto má být monoterapie použita, kdykoliv je to možné. Riziko spojené s užíváním lamotriginu Těhotenství Údaje získané po uvedení přípravku na trh z několika prospektivních registrů těhotných žen zaznamenaly výsledky od více než 2000 žen, které dostávaly lamotrigin v monoterapii v průběhu prvního trimestru těhotenství. Tyto údaje nenasvědčují zásadnímu zvýšení rizika závažných kongenitálních malformací, i když jsou stále příliš limitované, aby mohly vyloučit mírné zvýšení rizika vzniku rozštěpových vad obličeje. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Je-li léčba lamotriginem v období těhotenství považována za nezbytnou, doporučuje se podat nejnižší možnou terapeutickou dávku. Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, a proto teoreticky může vést ke zvýšení rizika poškození plodu cestou snížení hladiny kyseliny listové(viz bod 4.4). Při plánování těhotenství a v časném období těhotenství by mělo být zváženo podávání kyseliny listové. Fyziologické změny během těhotenství mohou ovlivnit hladiny lamotriginu a/nebo jeho léčebné působení. V průběhu těhotenství bylo pozorováno snížení hladiny lamotriginu s možným rizikem ztráty kontroly epileptických záchvatů. Po porodu se hladiny lamotriginu mohou rychle zvýšit s rizikem výskytu nežádoucích účinků spojených s dávkou, proto by sérové hladiny lamotriginu měly být sledovány před, v průběhu a po období těhotenství, a taktéž v krátkém období po porodu. Pokud je to nutné, má být dávka přizpůsobena tak, aby udržela sérové koncentrace lamotriginu na stejné úrovní jako před otěhotněním, nebo přizpůsobena klinické odpovědi. Navíc by po porodu měly být sledovány nežádoucí účinky spojené s dávkou. Kojení Data naznačují, že lamotrigin přestupuje do mateřského mléka ve velmi variabilních koncentracích, což má za následek celkové hladiny lamotriginu u kojenců odpovídající až přibližně 50 % hodnot u matky. Proto mohou u některých kojenců sérové koncentrace lamotriginu dosahovat hodnot, při kterých se již objevují farmakologické účinky. V omezené skupině kojenců, kteří byli vystaveni lamotriginu, nebyly pozorovány žádné nežádoucí účinky. Je třeba zvážit možné přínosy kojení oproti možnému riziku nežádoucích účinků, jež by se mohly vyskytnout u kojence. Pokud se žena rozhodne kojit zatímco užívá lamotrigin, je třeba kojence sledovat pro možný výskyt nežádoucích účinků. Fertilita V reprodukčních studiích u pokusných zvířat podávání lamotriginu nenarušilo fertilitu (viz bod 5.3). 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Jelikož odezva na jakoukoli antiepileptickou farmakoterapii bývá individuálně variabilní, pacienti užívající lamotrigin mají specifické záležitosti týkající se řízení vozidel a epilepsie konzultovat se svým lékařem.

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Dvě studie na dobrovolnících prokázaly, že vliv lamotriginu na jemnou vizuálně motorickou koordinaci, pohyby očí, kývání těla a subjektivně pociťované sedativní účinky se nelišil od vlivu placeba. V klinických studiích s lamotriginem byly hlášeny nežádoucí účinky neurologického charakteru, jako závrať a diplopie, proto před řízením motorového vozidla nebo obsluze strojů musí pacienti zjistit individuální vnímavost na léčbu lamotriginem. 4.8 Nežádoucí účinky Projevy nežádoucích účinků byly rozdělené mezi epilepsii a bipolární poruchu podle současných dostupných dat. Ovšem rizika v obou indikacích by měla být hodnocena, posuzujeme-li celkový bezpečnostní profil lamotriginu. Pro přehlednost byla použita následující klasifikace nežádoucích účinků: velmi časté (≥ 1/10), časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1000 až < 1/100), vzácné (≥ 1/10.000 až < 1/1000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti. Epilesie Poruchy krve a lymfatického systému Velmi vzácné:

abnormální hematologické nálezy zahrnující neutropenii, leukopenii, anémii,

trombocytopenii,

pancytopenii,

aplastickou

anémii,

agranulocytózu.

Není známo:

lymfadenopatie

Abnormální hematologické nálezy mohou, ale nemusí být spojeny se syndromem přecitlivělosti (viz Poruchy imunitního systému**). Poruchy imunitního systému Velmi vzácné:

syndrom přecitlivělosti** (včetně symptomů jako horečka, lymfadenopatie, otok obličeje, abnormální hematologické a jaterní nálezy, diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), multiorgánové selhání).

** Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti, charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormální hematologické a jaterní nálezy. Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a vzácně může vést k diseminované intravaskulární koagulaci a multiorgánovému selhání. Je důležité upozornit na to, že časná manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i bez zjevného exantému. Objeví-li se takovéto příznaky, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze prokázat jejich jinou příčinu, má se zastavit aplikace lamotriginu. Psychiatrické poruchy Časté:

agresivita, podrážděnost

Velmi vzácné:

zmatenost, halucinace, tiky

Poruchy nervového systému Klinické studie při monoterapii: Velmi časté:

bolest hlavy

Časté:

ospalost, závratě, třes, insomnie

Méně časté:

ataxie

Vzácné:

nystagmus

Jiné klinické zkušenosti:

Velmi časté:

ospalost, ataxie, závratě, bolest hlavy

Časté:

nystagmus, třes, insomnie

Velmi vzácné:

agitovanost, porucha rovnováhy, porucha hybnosti, zhoršování Parkinsonovy choroby, extrapyramidové příznaky, choreoathetóza, vzestup frekvence záchvatů křečí

Není známo:

aseptická meningitida

Existují údaje o tom, že lamotrigin může zhoršit parkinsonické symptomy u pacientů s již dříve existující Parkinsonovou chorobou, a ojedinělá hlášení extrapyramidových účinků a choreoathetózy u pacientů s touto diagnózou. Poruchy oka Klinické studie při monoterapii: Méně časté:

diplopie, rozmazané vidění

Jiné klinické zkušenosti: Velmi časté:

diplopie, rozmazané vidění

Vzácné:

konjunktivitida

Gastrointestinální poruchy Klinické studie s monoterapií: Časté:

nevolnost, zvracení, průjem.

Jiné klinické zkušenosti: Velmi časté:

nevolnost, zvracení

Časté:

průjem

Poruchy jater a žlučových cest Velmi vzácné:

jaterní selhání, jaterní dysfunkce, zvýšení jaterních testů.

Jaterní dysfunkci lze obvykle očekávat společně s reakcí přecitlivělosti, ale byl hlášen výskyt izolovaných případů bez zjevných příznaků přecitlivělosti. Poruchy kůže a podkožní tkáně Velmi časté:

kožní exantémy

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Velmi vzácné:

toxická epidermální nekrolýza

Ve dvojitě zaslepených klinických studiích lamotriginu v přídavné farmakoterapii se vyskytly exantémy až u 10 % pacientů užívajících lamotrigin a u 5 % pacientů užívajících placebo. U 2 % pacientů vedly exantémy k ukončení léčby lamotriginem. Exantém, většinou makulopapulárního vzhledu, se obvykle objevuje do osmi týdnů od zahájení léčby a vymizí po vysazení lamotriginu (viz bod 4.4). Byly hlášeny závažné potenciálně život ohrožující kožní reakce zahrnující Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom). I když se většina postižených po vysazení lamotriginu z těchto syndromů uzdravila, u některých pacientů zůstalo ireverzibilní zjizvení a vyskytly se vzácné případy úmrtí v souvislosti s touto komplikací (viz bod 4.4). Zdá se, že celkové riziko exantému úzce souvisí: -

s vysokými úvodními dávkami lamotriginu a s překročením doporučeného zvyšování jeho

dávkování (viz bod 4.2); -

se současnou aplikací valproátu (viz bod 4.2).

Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků (viz Poruchy imunitního systému **).

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Velmi vzácné:

lupoidní reakce

U pacientů dlouhodobě léčených lamotriginem byly hlášeny případy snížené kostní denzity, osteopenie, osteoporózy a zlomenin. Mechanismus, kterým lamotrigin ovlivňuje kostní metabolismus, nebyl rozpoznán. Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté:

pocit únavy

Bipolární porucha Níže uvedené nežádoucí účinky by se měly zvažovat spolu s výskytem nežádoucích účinků při léčbě epilepsie, hodnotíme-li celkový bezpečnostní profil léčby lamotriginem. Poruchy nervového systému Klinické studie u bipolární poruchy: Velmi časté:

bolest hlavy

Časté:

agitovanost, somnolence, závratě

Gastrointestinální poruchy Klinické studie s monoterapií: Časté:

sucho v ústech

Poruchy kůže a podkoží Klinické studie u bipolární poruchy: Velmi časté:

kožní exantémy

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Klinické studie s lamotriginem u bipolární poruchy (kontrolované i nekontrolované) prokázaly, že kožní exantémy se vyskytly u 12 % pacientů užívajících lamotrigin. V kontrolovaných klinických studiích u pacientů s bipolární poruchou se vyskytly kožní exantémy u 8% pacientů užívajících lamotrigin a u 6% užívajících placebo. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně Klinické studie u bipolární poruchy: Časté:

artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Klinické studie u bipolární poruchy: Časté:

bolest, bolest zad

4.9 Předávkování Příznaky Bylo hlášeno akutní požití dávek, přesahujících 10 - 20 násobky maximální terapeutické dávky. Předávkování vedlo k symptomům zahrnujícím nystagmus, ataxii, poruchy vědomí a koma. Léčba Pacient, u něhož došlo k předávkování, má být hospitalizován a má mu být poskytována náležitá podpůrná terapie. Má být poskytnuta léčba s cílem snížení absorpce (aktivované živočišné uhlí). Další léčba se odvíjí od klinického stavu pacienta. U předávkování nejsou zkušenosti s hemodialýzou. U šesti dobrovolníků s poruchou ledvin bylo 20 % lamotriginu odstraněno z organismu v průběhu čtyřhodinové hemodialýzy (viz bod 5.2).

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Jiná antiepileptika, ATC kód: N03AX09 Mechanismus účinku Výsledky farmakologických studií svědčí o tom, že lamotrigin je frekvenčně a napěťově závislým („use- and voltage- dependent”) blokátorem napěťově řízených sodíkových kanálů. Způsobem závislým na frekvenci a napětí blokuje rychle opakované výboje akčních potenciálů na neuronech a inhibuje uvolňování glutamátu (aminokyselina, která hraje klíčovou úlohu ve vzniku epileptických záchvatů). Tyto účinky pravděpodobně přispívají k antikonvulzívním vlastnostem lamotriginu. Na rozdíl od toho nebyl mechanismus, kterým je lamotrigin účinný v léčbě bipolární poruchy, stanoven, ačkoliv je patrně důležitá interakce se sodíkovými kanály ovládanými napětím. Farmakodynamické účinky Ve studiích uspořádaných ke zhodnocení účinků léčiv na centrální nervový systém se výsledky získané po aplikaci dávek 240 mg lamotriginu podaných zdravým dobrovolníkům nelišily od výsledků po aplikaci placeba, zatímco jak fenytoin v dávce 1000 mg, tak diazepam v dávce 10 mg významně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a navodily subjektivní sedativní příznaky. V jiné studii jednotlivé perorální dávky 600 mg karbamazepinu významně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a pohyby očí, zvětšily kývání těla a zrychlily srdeční frekvenci, zatímco výsledky získané po aplikaci lamotriginu v dávkách 150 mg a 300 mg se nelišily od výsledků po aplikaci placeba. Klinická účinnost a bezpečnost u dětí ve věku 1 až 24 měsíců Účinnost a bezpečnost přídatné léčby u pacientů ve věku 1 až 24 měsíců s parciálními záchvaty byla sledována v malé dvojitě-zaslepené placebem kontrolované vyřazovací studii. Léčba byla zahájena u 177 jedinců s dávkovacím titračním schématem podobným jako u dětí ve věku 2 až 12 let. Tablety lamotriginu 2 mg jsou nejnižší dostupnou sílou, proto je standardní dávkovací schéma přizpůsobeno v některých případech během titrační fáze (například, podáváním 2 mg tablet obden, když vypočtená dávka byla menší než 2 mg). Plazmatické hladiny byly měřeny na konci 2. týdne titrace, a následující dávka byla buď snížená, nebo nebyla zvýšena, pokud koncentrace přesáhla 0,41 μg/ml, tj. očekávanou koncentraci u dospělých ve stejném čase. U některých pacientů bylo na konci 2. týdne nutné snížení dávky až o 90 %. 38 respondérů (> 40 % snížení četnosti výskytu křečí) bylo randomizováno k léčbě placebem, nebo k pokračování léčby lamotriginem. Poměr jedinců, u kterých došlo k selhání léčby byla 84% (16/19 jedinců) ve skupině s placebem a 58% (11/19 jedinců) ve skupině s lamotriginem. Rozdíl nebyl statisticky významný: 26,3 %, CI95% - 2,6% <> 50,2 %; p=0,07. Celkový počet 256 jedinců ve věku mezi 1 až 24 měsíci bylo vystaveno lamotriginu v dávkovém rozmezí 1 až 15 mg/kg/den po více než 72 týdnů. Bezpečnostní profil lamotriginu byl u dětí ve věku 1 měsíce až 2 roky podobný profilu u starších dětí kromě toho, že klinicky signifikantní zhoršení křečí (>=50%) bylo hlášeno častěji u dětí mladších 2 let (26%) ve srovnání se staršími dětmi (14%). Klinická účinnost a bezpečnost u Lennox-Gastautova syndromu Nejsou dostupná data pro monoterapii u křečí spojených s Lennox-Gastautovým syndromem. Klinická účinnost v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou Účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I byly hodnoceny ve dvou klinických studiích.

Studie SCAB2003 byla multicentrickou, dvojitě zaslepenou, placebem a lithiem kontrolovanou, randomizovanou studií s fixní dávkou zaměřenou na dlouhodobou prevenci relapsů a rekurence výskytu depresí a/nebo výskytu manických projevů u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří měli recentní nebo současně probíhající depresivní epizodu. Po úvodní stabilizaci lamotriginem v monoterapii nebo přídatné léčbě byli pacienti náhodně přiřazení do jedné z pěti terapeutických skupin: lamotrigin (50, 200, 400 mg/den), lithium (hladina v séru od 0,8 do 1,1 mmol/l) nebo placebo po dobu maximálně 76 týdnů (18 měsíců). Primárním sledovaným parametrem byla “doba do intervence pro poruchu nálady”(TIME), kde intervencí byla buď přídatná farmakoterapie, nebo elektrokonvulzivní léčba (ECT). Studie SCAB2006 měla podobnou strukturu jako studie SCAB2003, ale od studie SCAB2003 se lišila hodnocením flexibilní dávky lamotriginu (100 až 400 mg/den) a zahrnutím pacientů s bipolární poruchou typu I, u kterých se v nedávné době, nebo v současnosti projevila manická epizoda. Výsledky jsou znázorněny v tabulce č.7. Tabulka č.7: souhrn výsledků ze studií zkoumajících účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I „Poměr“ pacientů bez příznaků v 76 týdnu

Studie SCAB2003 Bipolar I

Studie SCAB2006 Bipolar I

Vstupní kritéria

Depresivní epizoda

Manická epizoda

lamotrigin lithium

placebo

lamotrigin lithium

placebo

bez intervence

0,22

0,21

0,12

0,17

0,24

0,04

p-value Log rank test

0,004

0,006

-

0,023

0,006

-

bez depresí

0,51

0,46

0,41

0,82

0,71

0,40

p-value Log rank test

0,047

0,209

-

0,015

0,167

-

bez mánie

0,70

0,86

0,67

0,53

0,64

0,37

p-value Log rank test

0,339

0,026

-

0,280

0,006

-

Podpůrné analýzy doby do výskytu první depresivní epizody a doby do výskytu prvních příznaků mánie/hypománie nebo smíšených epizod prokázaly, že pacienti léčení lamotriginem mají výrazně delší dobu k výskytu první epizody deprese, než pacienti s placebem, a rozdíly léčby z hlediska času do výskytu mánie/hypománie, nebo smíšených epizod nebyly statisticky významné. Účinnost lamotriginu v kombinaci s přípravky stabilizujícími náladu nebyla odpovídajícím způsobem sledována. Analýzy sebevražd Incidence sebevražedných představ a chování byly zhodnocené ve sdružených analýzách placebem-kontrolovaných klinických studií s lamotriginem zahrnujících celkový počet 6 467 pacientů s řadou indikací. V podskupině studií s bipolární poruchou byl počet nežádoucích účinků numericky, ale ne statisticky významně vyšší pro lamotrigin (29/1 212 [2,4%]) ve srovnání s placebem (19/1 054 [1,8%]). V hromadných analýzách psychiatrických indikacích byly nežádoucí účinky častější u pacientů užívajících lamotrigin v prvním měsících léčby. Poruchy chování byla častější u mužů. V podskupině studií u epilepsií nebyly pozorovány statisticky významné rozdíly v četnosti nežádoucích účinků mezi lamotriginem a placebem. Ačkoliv byl počet sebevražedných představ a chování příliš malý (6/1 073 [0,6%] u lamotriginu a 2/805 [0,3%] u placeba), aby dovolil úplné

srovnání mezi léčenými skupinami, je relativní výskyt hlášený z této lamotriginové analýzy shodný s hlášeným skupinových účinkem pro antiepileptika (viz bod 4.4). Studie vlivu lamotriginu na srdeční převodní systém Studie na zdravých dospělých dobrovolnících hodnotily vliv opakovaných dávek lamotriginu (až 400 mg/den) na srdeční převodní systém pomocí 12-svodového EKG. Nedošlo ke klinicky signifikantním účinkům lamotriginu na interval QT ve srovnání s placebem. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Lamotrigin se rychle a beze zbytku vstřebává ze střeva a nepodléhá významné metabolizaci při prvním průchodu játry. Maximálních plazmatických koncentrací dosahuje lamotrigin asi 2,5 hodiny po perorálním podání. Po požití potravy se doba nutná k dosažení maximálních koncentrací poněkud prodlouží, avšak rozsah vstřebávání není ovlivněn. Existuje značné interindividuální kolísání v hodnotách stálých maximálních koncentrací, na druhé straně se však individuální koncentrace mění zřídka. Distribuce v organizmu Na plazmatické bílkoviny se váže přibližně z 55%. Je velmi nepravděpodobné, že by vytěsnění z vazby na plazmatické bílkoviny mohlo způsobit zvýšenou toxicitu. Distribuční objem je 0,92 až 1,22 l/kg. Biotransformace UDP- glukuronyltransferázy byly identifikovány jako enzymy odpovědné za metabolismus lamotriginu. Lamotrigin v mírném rozsahu a v závislosti na dávce indukuje svůj vlastní metabolismus. Neexistuje však důkaz o tom, že by lamotrigin ovlivňoval farmakokinetiku ostatních antiepileptik, a údaje naznačují, že pravděpodobně nedochází k interakci mezi lamotriginem a přípravky metabolizovanými pomocí enzymů cytochromu P450. Eliminace z organizmu Clearance za ustáleného stavu představuje u zdravých dospělých 30 ml/min. Clearance lamotriginu je hlavně metabolická s následným vylučováním glukuronidovaných metabolitů do moče. Méně než 10 % lamotriginu se vylučuje močí beze změny. Pouze asi 2 % metabolitů lamotriginu se vylučuje stolicí. Clearance a poločas rozpadu nezávisejí na dávce. Průměrný poločas eliminace u zdravého dospělého člověka je přibližně 33 hodin (v rozsahu 14 až 103 hodin). Ve studii jedinců s Gilbertovým syndromem se průměrná clearance snížila v porovnání s normálními koncentracemi o 32 %, avšak hodnoty byly v rozmezí pozorovaném u celkové populace. Poločas eliminace lamotriginu je do značné míry ovlivňován průvodní medikací. Průměrný poločas se při souběžném podávání lamotriginu a léčiv stimulujících enzymy, jakými jsou karbamazepin a fenytoin, snižuje přibližně na 14 hodin a při podávání lamotriginu pouze s valproátem se zvyšuje v průměru na 70 hodin (viz bod 4.2). Linearita Farmakokinetika lamotriginu je lineární až do 450 mg, což byla nejvyšší testovaná dávka. Zvláštní skupiny pacientů Děti Clearance lamotriginu přepočtena na tělesnou hmotnost je vyšší u dětí než u dospělých. Nejvyšší hodnoty clearance je dosaženo u dětí mladších než 5 let. Poločas lamotriginu je obecně kratší u dětí než u dospělých, s průměrnou hodnotou přibližně 7 hodin, pokud se lamotrigin podává spolu s léčivy stimulujícími jaterní enzymy, jakými jsou karbamazepin a fenytoin. Při současném podávání pouze valproátu se u dětí poločas zvyšuje na 45 až 50 hodin (viz bod 4.2). Kojenci ve věku 2 až 26 měsíců

U 143 pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců, važících 3 až 16 kg, byla clearance snížená ve srovnání se staršími dětmi se stejnou tělesnou hmotností užívajícími podobné perorální dávky přepočtené na kg tělesné hmotností, jako dětí starší 2 let. Průměrný poločas vyloučení byl u kojenců mladších než 26 měsíců léčených induktory enzymů odhadován na 23 hodiny, při souběžném užití s valproátem na 136 hodin a na 38 hodin u jedinců léčených bez induktorů/inhibitorů enzymů. Ve skupině pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců (47 %) byla pozorována vysoká interindividuální variabilita perorální clearance. Předpokládané sérové koncentrace u dětí od 2 do 26 měsíců byly obecně ve stejném rozsahu, jako u starších dětí, ačkoliv je pravděpodobné, že u některých dětí s tělesnou hmotností menší 10 kg budou pozorovány vyšší hladiny Cmax. Starší pacienti Výsledky farmakokinetických analýz mladších a starších pacientů s epilepsií, hodnocených ve stejných studiích ukazují, že clearance lamotriginu se nezměnila v klinicky významném rozsahu. Po jednotlivých dávkách klesla předpokládaná clearance o 12 % z 35 ml/min ve věkové skupině 20 let a na 31 ml/min ve věkové skupině 70 let. Pokles po 48 týdenní léčbě byl 10%, z 41 na 37 ml/min ve skupině mladších i starších pacientů. Navíc byla farmakokinetika lamotriginu zkoumána u 12 zdravých starších dobrovolníků po užití 150 mg jednorázové dávky lamotriginu. Průměrná clearance starších pacientů (0,39 ml/min/kg) se pohybuje v rozsahu průměrných hodnot clearance (od 0,31 do 0,65 ml/min/kg) získaných z proběhlých devíti klinických studií na mladších pacientech po podání jednorázové dávky pohybující se od 30 do 450 mg. Pacienti s onemocněním ledvin Dvanácti dobrovolníkům s chronickým renálním selháním a dalším šesti hemodialyzovaným pacientům byla podávána jednotlivá dávka 100 mg lamotriginu. Průměrná clearance byla 0,42 ml/min/kg (u pacientů s chronickou renální insuficiencí), 0,33 ml/min/kg (v období mezi hemodialýzami) a 1,57 ml/min/kg (v průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 0,58 ml/min/kg. Průměrný poločas eliminace byl 42,9 hodin (u pacientů s chronickou renální insuficiencí), 57,4 hodin (v období mezi hemodialýzami) a 13 hodin (v průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 26,2 hodin. Z celkového množství lamotriginu v těle bylo v průměru 20 % (rozmezí = 5,6 až 35,1) eliminováno hemodialýzou v průběhu čtyř hodin. Úvodní dávka pro tyto pacienty by se měla řídit původní medikací. Udržovací dávka by měla být snížená u pacientů s významným snížením renálních funkcí (viz body 4.2 a 4.4). Pacienti s jaterním onemocněním Byly provedeny farmakokinetické studie s jednorázovou dávkou na 24 pacientech s různým stupněm jaterního poškození a na 12 zdravých dobrovolnících sloužících jako kontrolní skupina. Střední hodnota clearence lamotriginu byla 0,31; 0,24 a 0,10 ml/min/kg ve skupinách se stupněm jaterního poškození A, B nebo C stupně (podle Childovy–Pughovy klasifikace) jaterního poškození ve srovnání s 0,34 ml/min/kg ve skupině zdravých dobrovolníků. Úvodní vzestupné a udržovací dávky by obecně měly být snížené u pacientů s mírným nebo těžkým poškozením jater (viz bod 4.2). 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Na základě studií farmakologické bezpečnosti, toxicity opakovaných dávek, genotoxicity a karcinogenity klinické studie neodhalily zvláštní nebezpečí pro lidí. Studie reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků neprokázaly teratogenní účinky, ale bylo pozorováno snížení hmotnosti plodu a opožděná osifikace skeletu při vystavení nižším nebo stejným dávkám očekávaným u klinické expozice. Vyšší expoziční hladiny nemohly být testovány na zvířatech vzhledem k maternální toxicitě, teratogenní potenciál lamotriginu nebyl určen pro dávky vyšší než odpovídají klinické expozici. Při podání lamotriginu v pozdějším období gestace byla u potkanů pozorována zvýšená fetální a postnatální mortalita. Tyto účinky byly pozorovány při dávkách odpovídajících očekávané klinické expozici.

U mladých potkanů byl pozorován vliv na učení v Bielově testu bludiště, mírné zpoždění v oddělení žaludu od předkožky, na průchodnost vagíny a snížení postnatálního tělesného vahového přírůstku u zvířat první generace při expozici přibližně dvojnásobně vyšší než u terapeutických expozicí u dospělých lidí. V experimentálních studiích na zvířatech nebylo pozorováno zhoršení fertility způsobené lamotriginem. Lamotrigin snížil u potkanů hladiny kyseliny listové u plodu. Nedostatek kyseliny listové je pravděpodobně spojen se zvýšeným rizikem výskytu vrozených malformací u zvířat i u lidí. Lamotrigin způsobil inhibici závislou na dávce u koncového hERG kanálu u lidských zárodečných ledvinových buněk. IC50 bylo přibližně devětkrát nad maximální terapeutickou koncentrací. Lamotrigin nezpůsobil prodloužení intervalu QT u zvířat při vystavení přibližně dvojnásobné maximální terapeutické koncentrace. V klinických studiích nebyl přítomen žádný klinicky významný účinek lamotriginu na interval QT u zdravých dospělých dobrovolníků (viz bod 5.1). 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Krospovidon Povidon K-30 Mannitol (E 421) Silicifikovaná mikrokrystalická celulosa Aspartam (E 951) Sodná sůl kroskarmelosy Aroma černého rybízu S4468 Magnesium-stearát (E 470b) 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 30 měsíců 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení Průhledný PVC/PVDC/Al blistr. Lamotrigin Orion 25 mg a 50 mg: 30 a 50 tablet. Lamotrigin Orion 100 mg: 30, 50 a 100 tablet. Lamotrigin Orion 200 mg: 50 a 100 tablet. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku <a pro zacházení s ním> Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Lamotrigin Orion 25 mg dispergovatelné tablety: 21/289/07-C Lamotrigin Orion 50 mg dispergovatelné tablety: 21/290/07-C Lamotrigin Orion 100 mg dispergovatelné tablety: 21/291/07-C Lamotrigin Orion 200 mg dispergovatelné tablety: 21/292/07-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

2.5.2007 / 23.2.2011 10. DATUM REVIZE TEXTU 12.10.2012


nahoru

Informace na obalu

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lamotrigin Orion 25 mg dispergovatelné tablety lamotriginum 2. OBSAH

LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

1 dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 25 mg 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje aspartam (E 951), aj. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Dispergovatelné tablety 30 dispergovatelných tablet / 50 dispergovatelných tablet 5. ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6. ZVLÁŠTNÍ

UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

- 8. POUŽITELNOST Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Orion Corporation Orionintie 1 FI-02200 Espoo Finsko 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg. číslo: 21/289/07-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č. šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD

K

POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU lamotrigin orion 25 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Lamotrigin Orion 25 mg dispergovatelné tablety lamotriginum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Orion Corporation 3. POUŽITELNOST Použitelné do: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže: 5. JINÉ

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.