Klacid I.v.

Kód	0137499 ( )
Registrační číslo	15/ 236/99-C
Název	KLACID I.V.
Režim prodeje	na lékařský předpis
Stav registrace	registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace	ABBOTT S.P.A., CAMPOVERDE DI APRILIA, LATINA, Česká republika
ATC klasifikace	Klarithromycin – zobrazit přípravky ve skupině Klarithromycin zobrazit diagnózu MKN-10 J01

nahoru

Kód	Náz.	Forma
0137499	INF PLV SOL 1X500MG	Prášek pro infuzní roztok, Infuze
0056801	INF PLV SOL 1X500MG	Prášek pro infuzní roztok, Infuze

Příbalový létak KLACID I.V.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls140306/2008 a příloha k sp.zn.: sukls138362/2008

PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE

KLACID I.V.

Prášek pro přípravu infuzního roztoku

(Clarithromycinum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek KLACID I.V. a k čemu se používá

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek KLACID I.V. užívat

Jak se přípravek KLACID I.V. užívá

Možné nežádoucí účinky

Jak přípravek KLACID I.V. uchovávat

Další informace

CO JE PŘÍPRAVEK KLACID I.V. A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Indikační skupina: Makrolidové antibiotikum

Charakteristika: Klarithromycin je polosyntetické makrolidové antibiotikum, získané substitucí hydroxylové skupiny skupinou CH

3O na 6. pozici laktonového kruhu erythromycinu. Přesně vzato je

klarithromycin 6-O-metyl erythromycin A.

Mikrobiologie

Klarithromycin působí antibakteriálně vazbou na 50S ribozomální podjednotky citlivých bakterií a inhibuje jejich proteosyntézu.

In vitro je klarithromycin vysoce účinný proti široké paletě aerobních a anaerobních grampozitivních a gramnegativních mikroorganismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou o jedno log2 ředění účinnější než MIC erytromycinu.

Z výsledků in vitro vyšetření je vidět, že klarithromycin má vynikající účinek proti Legionella pneumophila a Mycoplasma pneumoniae. Dále je znám baktericidní účinek proti Helicobacter pylori. Údaje získané in vitro a in vivo rovněž ukazují, že toto antibiotikum je účinné proti klinicky významným druhům mykobakterií. In vitro rezistentní ke klarithromycinu jsou enterobakterie, Pseudomonas sp. a ostatní gramnegativní laktózu nefermentující tyčinky.

Ukázalo se, že klarithromycin je účinný jak in vitro, tak při léčbě infekcí způsobených následujícími mikroorganismy:

Aerobní grampozitivní mikroorganismy: Staphylococcus aureus, Streptococcus pneumoniae, Streptococcus pyogenes, Listeria monocytogenes

Aerobní gramnegativní mikroorganismy: Haemophilus influenzae, Haemophilus parainfluenzae, Moraxella catarrhalis, Neisseria gonorrhoeae, Legionella pneumophila Jiné mikroorganismy: Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae (TWAR), Chlamydia trachomatis, Ureaplasma urealyticum

Mykobakterie: Mycobacterium leprae, Mycobacterium kansasii, Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum, Mycobacterium avium komplex, který zahrnuje: Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare

Produkce -laktamázy by neměla mít vliv na aktivitu klarithromycinu.

Poznámka: Většina stafylokokových kmenů rezistentních na meticilin a oxacilin je rezistentní i na klarithromycin. Helicobakter Helicobacter pylori

Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost klarithromycinu v léčbě infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Aerobní grampozitivní mikroorganismy Streptococcus agalactiae Streptokoky skupiny C, F, G Streptokoky viridující

Aerobní gramnegativní mikroorganismy Bordetella pertussis Pasteurella multocida

Anaerobní grampozitivní mikroorganismy Clostridium perfringens Peptococcus niger Propionibacterium acnes

Anaerobní gramnegativní mikroorganismy Bacteroides melaninogenicus

Spirochety Borrelia burgdorferi Treponema pallidum

Kampylobakter Campylobacter jejuni

Farmakokinetické vlastnosti

In vitro: při koncentraci v lidské plazmě 0,45 - 4,5 g/ml je vazba klarithromycinu na proteiny průměrně 70%.

In vivo: studie ukázaly, že hladiny klarithromycinu v tkáních, s výjimkou centrálního nervového systému, byly několikrát vyšší než v cirkulaci. Nejvyšší hladiny byly obvykle nalezeny v játrech a v plicích, kde poměr tkáň/plazma (T/P) dosahoval 10 až 20. Nicméně u osob se středně závažnou i těžkou poruchou funkce jater, avšak s normální funkcí ledvin, není třeba provádět žádné úpravy dávek.

Podrobnější informace o farmakokinetice viz Souhrn údajů o přípravku.

Indikace

KLACID I.V. je indikován k léčbě infekcí vyvolaných citlivými mikroorganismy. K jeho hlavním indikacím patří:

-infekce horních cest dýchacích (např. faryngitida, sinusitida)

-infekce dolních cest dýchacích (např. bronchitida, pneumonie)

-infekce kůže a měkkých tkání (např. folikulitida, celulitida, erysipel)

-diseminované nebo ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare

-ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum a Mycobacterium kansasii. 2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK

KLACID I.V. UŽÍVAT

Neužívejte přípravek KLACID I.V.

KLACID

I.V. je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí na klarithromycin, na

makrolidová antibiotika nebo některou z pomocných látek přípravku. Alergické reakce by měly být zvládnuty neodkladným podáním podpůrných prostředků.

KLACID I.V. je dále kontraindikován u pacientů léčených současně astemizolem, cisapridem, pimozidem, terfenadinem, ergotaminem nebo dihydroergotaminem (viz Interakce). Klarithromycin nemá být podáván pacientům, u kterých se vyskytlo prodloužení QT intervalu a komorové arytmie. Klarithromycin nemá být podáván pacientům s hypokalemií. Klarithromycin nemá být podáván spolu se statiny. Klarithromycin nemá být podáván pacientům, kteří trpí závažným selháním jater a současně postižením funkce ledvin. Zvláštní opatrnosti při použití přípravku KLACID I.V. je zapotřebí

Lékař nesmí předepsat klarithromycin těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosů a rizik, zejména v prvním trimestru těhotenství (viz Těhotenství a kojení).

Při použití téměř všech antimikrobiálních přípravků, včetně makrolidů, byla popsána pseudomembranózní kolitida, jejíž závažnost může kolísat od mírné až po život ohrožující formu.

Klarithromycin je přednostně vylučován játry. Podávání přípravku KLACID I.V. může přechodně ovlivnit výsledky laboratorních vyšetření jaterních testů. Zvýšená pozornost by měla být věnována podání antibiotika pacientům se zhoršenou funkcí jater. U pacientů s mírným až závažným postižením ledvin je třeba snížit dávku na polovinu. Selhání jater: Byly hlášeny případy fatálního selhání jater. Pacienty je třeba poučit, aby ohlásili lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater (anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha).

Kolchicin: Byly zaznamenány postmarketingové zprávy týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů se byly hlášeny i případy úmrtí (viz Interakce; kolchicin). Jiné makrolidy: Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy, také linkomycinem a klindamycinem. Tribenzodiazepiny: Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5). Průjmy: Při užívání prakticky všech antibiotik byly hlášeny průjmy různé závažnosti způsobené Clostridium difficile. Na tuto možnost je třeba myslet vždy při výskytu průjmu následně po užívání antibiotik, neboť případy CDAD byly hlášeny i po 2 měsících od ukončení léčby. Kardiální onemocnění: Z důvodu rizika prodloužení QT intervalu má být klarithromycin podáván s opatrností u pacientů s postižením srdce, jako je postižení koronárních artérií, závažná kardiální insuficience, bradykardie, komoroví arytmie v anamnéze, aj. Renální insuficience: Opatrnosti je zapotřebí u pacientů se závažnou renální insuficiencí. Jiné: Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin k léčbě infekce způsobené H. pylori může vést k selektování mikroorganismů rezistentních na léčbu. U pacientů léčených klarithromycinem byly hlášeny případy exacerbace symptomů myasthenia gravis.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek, především aminoglykosidů. Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Cytochrom P450 interakce

Klarithromycin je primárně metabolizován prostřednictvím jaterního cytochromového izoenzymu P450 3A (CYP3A). Tento významný mechanismus hraje roli u mnohých lékových interakcí. Při současném podávání klarithromycinu může být inhibován metabolismus některých léků, což může mít za následek jejich zvýšenou sérovou hladinu.

Stejný CYP3A izoenzym se uplatňuje, nebo se předpokládá jeho účast v metabolismu následujících léků, jejichž hladiny většinou zvyšuje: alprazolamu, astemizolu, karbamazepinu, cilostazolu, cisapridu, cyklosporinu, disopyramidu, námelových alkaloidů, lovastatinu, methylprednisolonu, midazolamu, omeprazolu,pimozidu, chinidinu, rifabutinu, simvastatinu, takrolimu, terfenadinu, triazolamu a vinblastinu. Podobný mechanismus prostřednictvím jiného izoenzymu cytochromového systému P450 je znám u itrakonazolu, fenytoinu, teofylinu a valproátu.

Při současném podání teofylinu a karbamazepinu s perorálním klarithromycinem prokázaly klinické studie mírné, ale statisticky významné (p 0,05) zvýšení jejich sérových hladin.

Přípravek KLACID I.V nesmí být z důvodu závažných nežádoucích účinků užíván s přípravky, které obsahují tyto léčivé látky:

Cisaprid, astemizol, pimozid a terfenadin: užití s klarithromycinem může vést ke

vzniku srdečních arytmií (fibrilace, tachykardie, aj.) a změnám na EKG (prodloužení QT intervalu).

Chinidin, disopyramid: mohou se vyskytnout arytmie typu torsades de pointes.

Ergotamin, dihydroergotamin: užití s klarithromycinem může vést k toxickým projevům těchto léčiv, které je známo jako akutní námelová toxicita (dochází k zúžení cév, nedokrvení končetin či jiných tkání).

Vliv jiných léčivých přípravků na klarithromycin:

Léčiva, která indukují systém cytochromu CYP3A v játrech (obsahují léčivé látky jako např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin,

fenobarbital)

mohou

urychlovat

zpracování

klarithromycinu v organismu, což může vést ke snížení jeho hladiny v séru a tím i k jeho nižší účinnosti. Stejný účinek má i třezalka tečkovaná, proto nemá být s klarithromycinem užívána.

Rifabutin: současné užívání s klarithromycinem může vést ke zvýšení rizika očního zánětu (uveitida).

Léčiva k léčbě infekce HIV:

- Efavirenz, nevirapin: indukují systém cytochromu P450 v játrech a tím zvyšují zpracování

klarithromycinu v organismu, to může vést ke snížení jako hladiny v séru a i k jeho nižší účinnosti.

- Ritonavir: užívání ritonaviru s klarithromycinem zvyšuje účinek klarithromycinu. Dávky

přesahující 1 g/den nemají být podávány současně s ritonavirem. U pacientů s normální funkcí ledvin není nutné dávku klarithromycinu snižovat. Pacienti s poruchou funkce ledvin mají užívat KLACID 250 s okamžitým uvolňováním léčivé látky (viz Kontraindikace) a je třeba u nich zvážit snížení dávek klarithromycinu.

Léčiva k léčbě mykobakteriální infekcí (tuberkulóza, aj.):

- Rifampicin, rifabutin, rifapentin: indukují systém cytochromu P450 v játrech a tím zvyšují

zpracování klarithromycinu v organismu, to může vést ke snížení jako hladiny v séru a i k jeho nižší účinnosti.

- Etravirin: může snižovat účinek klarithromycinu, zejména pokud je použit k léčbě infekcí

způsobených Mycobacterium avium, je třeba zvážit nasazení jiného antibiotika.

Účinek klarithromycinu na jiné léčivé přípravky:

Klarithromycin může také zvyšovat hladiny látek, jako jsou cisaprid, theofylin, karbamazepin, tolterodin, alprazolam, midazolam, triazolam, methylprednisolon, cyklosporin, disopyramid a chinidin. Pokud užíváte některou z těchto látek, Váš lékař určí, zda je u Vás potřeba snížit jejich dávky.

Léčiva k léčbě arytmií (chinidin, disopyramid): při současném užití s klarithromycinem se vyskytly případy arytmií. Pokud užíváte tato léčiva, Váš lékař Vám bude kontrolovat EKG.

Omeprazol: klarithromycin zvyšuje hladiny omeprazolu.

Léčiva k léčbě erektilní dysfunkce (sildenafil, vardenafil, tadalafil): je třeba zvážit snížení jejich dávek.

Theofylin, karbamazepin: je třeba zvážit snížení jejich dávek.

Tolterodin: klarithromycin výrazně zvyšuje jeho hladiny, proto je nutné snížit dávky tolterodinu.

Tribenzodiazepiny (alprazolam, midazolam, triazolam): může dojít k účinkům na centrální nervový systém (spavost, zmatenost). Váš lékař Vás bude sledovat.

Jiné lékové interakce:

Kolchicin: při současném užívání klarithromycinu s kolchicinem byly zaznamenány údaje o toxicitě kolchicinu, zvláště ve starším věku, některé z těchto případů se vyskytly u pacientů se selháváním ledvin (renální insuficiencí).

Digoxin: účinek digoxinu může být zvýšen při současném užívání klarithromycinu, Váš lékař Vám proto bude hladiny digoxinu kontrolovat.

Zidovudin (lék k léčbě infekce HIV): pokud je nutné současné užívání s klarithromycinem, je vhodné užít klarithromycin s okamžitým uvolňováním, kde je možný odstup jednotlivých dávek. Hladiny zidovudinu mohou být sníženy.

Fenytoin a valproát: klarithromycin může zvyšovat jejich hladiny, Váš lékař Vás bude sledovat.

Inhibitory HMG-CoA reduktázy (např.lovastatin a simvastatin, léky na snížení cholesterolu): při současném užívání s klarithromycinem došlo zcela ojediněle k výskytu rhabdomyolýzy. Současné podání těchto léčiv s klarithromycinem je kontraindikováno (viz bod 2).

Klarithromycin může zvyšovat účinek léků ovlivňujících srážení krve (např. warfarin) a tím zvyšovat riziko krvácení. Pokud tyto léky užíváte, bude zapotřebí sledovat Váš protrombinový čas.

U pacientů trpících cukrovkou, kteří užívají perorální antidiabetika (tablety) či inzulín, může dojít k nežádoucímu poklesu hladiny glukózy v krvi. Váš lékař u Vás proto bude hladinu glykemie sledovat.

Při současném užívání itrakonazolu spolu s klarithromycinem mohou být hladiny obou těchto léčiv zvýšeny. Váš lékař určí, zda je nutná úprava jejich dávek.

Obousměrné lékové interakce (většinou jsou zvýšeny hladiny obou léčiv):

Léčiva k léčbě HIV infekce:

- Atazanavir: Atazanavir může, zejména u pacientů s poškozením ledvin, zvyšovat hladiny

klarithromycinu v séru. Pokud trpíte vážnějším poškozením funkce ledvin, Váš lékař určí, zda je u Vás potřeba dávku klarithromycinu snížit.

- Sachinavir: při současném užívání sachinaviru spolu s klarithromycinem mohou být hladiny obou

těchto léčiv zvýšeny. Váš lékař určí, zda je nutná úprava jejich dávek.

Verapamil (lék k léčbě vysokého krevního tlaku): byl pozorován pokles krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu (bradyarytmie) a změny v celkovém metabolismu (laktátová acidóza).

U pacientů s poškozením ledvin by však měly být provedeny následující úpravy: u pacientů s CL

30-60 ml/min by dávka klarithromycinu měla být snížena o 50% a u pacientů s CLCR<30 ml/min o

75%. Dávky přesahující 1g/den by neměly být podávány současně s ritonavirem.

Těhotenství a kojení

Těhotenství Bezpečnost užívání klarithromycinu během těhotenství dosud nebyla stanovena. Na základě dostupných výsledků, získaných ze studií na myších, potkanech, králících a opicích nelze možnost nežádoucích účinků na embryofetální vývoj vyloučit (viz bod 5.3). Z tohoto důvodu je třeba před jeho užitím v těhotenství pečlivě zvážit přínosy a možná rizika. Kojení Klarithromycin a jeho aktivní metabolit 14-hydroxy-klarithromycin jsou v malých množstvích vylučovány do mateřského mléka. Není pravděpodobné, že by v tak malém množství mohly způsobit závažnější nežádoucí účinky u kojence. V případě, že kojící matka užívá klarithromycin, je nezbytné kojence sledovat především s ohledem na možný výskyt průjmu a mykotických infekcí. V případě, že se tyto nežádoucí účinky u kojence objeví v závažnější podobě, je doporučeno kojení přerušit. Výhody léčby pro matku musí být porovnávány s potenciálním rizikem pro dítě. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Údaje hodnotící účinky klarithromycinu na schopnost řídit a používat stroje nejsou k dispozici. Pacienti musí před řízením vozidel nebo obsluhou strojů zvážit možnost závratí, točení hlavy, stavu zmatenosti a dezorientace, které se mohou během léčby objevit.

JAK SE PŘÍPRAVEK KLACID I.V. UŽÍVÁ

Jak a kdy se má přípravek KLACID I.V. užívat

Doporučené dávkování přípravku KLACID I.V. je 1000 mg denně, rozdělených do dvou stejných dávek, podávaných ve 12 hod. intervalech. Každá dávka musí být zředěna příslušným rozpouštědlem pro intravenózní podání a aplikovaná v infuzi během 60 minut. KLACID I.V. nesmí být podán jako bolus nebo intramuskulární injekce.

Dávkování pro pacienty trpící mykobakteriální infekcí

Ačkoliv ještě nejsou dostupné údaje o použití přípravku KLACID I.V. u imunosuprimovaných pacientů, jsou k dispozici informace o podávání tabletového klarithromycinu HIV infikovaným osobám. Na léčbu diseminované nebo lokální infekce (Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare, Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum, Mycobacterium kansasii) je doporučeno pro dospělé 1000 mg/den rozděleno do dvou dávek. Pro podávání dětem není zatím dostatek zkušeností. Pokud je KLACID I.V. dětem aplikován, je doporučené dávkování 15-30 mg/kg/den ve dvou oddělených dávkách podávaných každých 12 hod. (max. 1000 mg).

Intravenózní podání by mělo být vyhrazeno pro vážně nemocné pacienty a omezeno jen na 2 až 5 dní s co nejčasnějším přechodem na perorální formu přípravku.

U pacientů s poškozením ledvin (clearance kreatininu menší než 30 ml/min) je třeba dávkování snížit na polovinu.

Dávkování u dětí U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s použitím pediatrické suspenze klarithromycinu. Užití I.V. formy klarithromycinu nebylo u dětí do 12 let věku studováno.

Příprava finálního roztoku pro i.v. aplikaci:

1. Výchozí roztok přípravku KLACID I.V. se připraví přidáním 10 ml vody na injekci do lahvičky s obsahem 500 mg suché substance. Použijte výhradně vodu na injekci, neboť jiná rozpouštědla mohou vyvolat precipitaci. Nepoužívejte rozpouštědla obsahující konzervační látky nebo anorganické soli.

Poznámka: Jestliže je přípravek rekonstituován podle předchozího návodu, obsahuje výsledný roztok účinnou antimikrobiální ochranu. Obsah klarithromycinu je 50 mg/ml roztoku.

Roztok je stabilní po dobu 24 hod. při teplotě 25°C a po dobu 48 hod. při teplotě 5°C. Vzhledem k možné bakteriální kontaminaci se doporučuje připravený roztok použít okamžitě. Jestliže se tak nestane, může být uchováván nejdéle 24 hod. při teplotě 2-8°C, pokud rozpouštění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

2. Těsně před podáním přidejte rozpuštěný výchozí roztok (500 mg v 10 ml vody na injekci) ke 250 ml jednoho z následujících roztoků:

Ringerův roztok s laktátem a 5% glukózou, 5% glukóza, Ringerův roztok s laktátem, 5% glukóza v 0,3% roztoku NaCl, Normosol-M v 5% glukóze, Normosol-R v 5% glukóze, 5% glukóza v 0,45% roztoku NaCl, fyziologický roztok.

Roztok je stabilní po dobu 6 hod. při teplotě 25°C a po dobu 48 hod. při teplotě 5°C. Vzhledem k možné bakteriální kontaminaci se doporučuje naředěný přípravek použít okamžitě. Jestliže se tak nestane, může být uchováván nejdéle 24 hod. při teplotě 2-8°C, pokud naředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky intravenózního podání byl zánět v místě aplikace, flebitida, tromboflebitida, vazodilatace, citlivost na dotyk a bolestivost, méně často extravazace v místě vpichu. Nejobvyklejším nežádoucím účinkem nevázaným na i.v. podání byla změna chuťového vnímání.

Mezi nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými během klinického testování perorálního klarithromycinu byly gastrointestinální obtíže, jako je nauzea, dyspepsie, zvracení, bolesti břicha a průjem. Ostatní nežádoucí účinky zahrnovaly bolesti hlavy, změny chuti a přechodné zvýšení jaterních enzymů.

Zbarvení zubů, které se při léčbě přípravkem KLACID I.V může vyskytnout, lze obvykle odstranit odborným vyčištěním.

Zkušenosti s klarithromycinem po jeho uvedení do praxe Nežádoucí účinky, jejichž výskyt je v souvislosti s klarithromycinem přinejmenším možný, jsou rozděleny dle následující frekvence výskytu: Velmi časté (u více než 1 z 10 pacientů): flebitida a reakce v místě injekčního vpichu. Časté (u více než 1 ze 100 a méně než 1 z 10 pacientů): nespavost, bolesti hlavy, změny chuti, průjem, zvracení, nevolnost, bolesti břicha, zvýšení jaterních enzymů, vyrážka, zvýšené pocení, vazodiliatace. Méně časté (u více než 1 z 1000, ale méně než 1 ze 100 pacientů): celulitida (zánět podkoží), kvasinkové infekce, vaginální a jiné infekce (esofagitida), snížení počtu krevních elementů (červené, bílé krvinky, destičky), alergické reakce, snížení chuti k jídlu, závratě, spavost, třes, poruchy sluchu, zvonění v uších, srdeční poruchy (palpitace, změny na EKG), gastroesofageální poruchy (pálení žáhy, záněty dutiny ústní a jazyka, zácpa, sucho v ústech, plynatost), kožní reakce (svědění, vyrážka, bulózní dermatitida), bolesti svalů, svalové křeče, únava, anafylaktoidní reakce, poruchy nervového

systému (ztráta vědomí, dyskineze), srdeční poruchy (srdeční zástava, síňové fibrilace, extrasystoly), respirační poruchy (astma, plicní embolie), změny laboratorních hodnot (zvýšení kreatininu a urey v krvi, zvýšení GMT, abnormální poměr albuminu ku globulinu). Není známo (z dostupných údajů nelze určit): pseudomembranózní kolitida (zánět sliznice tlustého střeva), erysipel (růže), snížení bílých nebo červených krvinek, anafylaktická reakce, hypoglykémie, psychické poruchy (zmatenosti, deprese, halucinace, abnormální sny), křeče, ztráta chuti, změny čichu, ztráta sluchu, srdeční arytmie, krvácení, zánět slinivky břišní, změny zabarvení jazyka nebo zubů, žloutenka až selhání jater, kožní alergické reakce (Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, po-léková vyrážka, Henoch- Schönleinova purpura, rhabodmyolýza (poškození svalových vláken), poruchy svalů, selhání či zánět ledvin, změny zabarvení moči, zvýšení INR, prodloužení protrombinového času. Pruchy jaterní činnosti včetně zvýšených hodnot jaterních enzymů (někdy i s projevy žloutenky) byly obvykle přechodné a vymizely po vysazení léku.

V souvislosti s užívání klarithromycinu se vyskytla ztráta sluchu, která se po vysazení léčby obvykle upravila.

Imunosuprimovaní pacienti:

Ačkoliv ještě nejsou dostupné údaje o použití přípravku KLACID I.V. u této skupiny pacientů, jsou k dispozici informace o podávání tabletového klarithromycinu HIV infikovaným osobám.

U pacientů trpících AIDS nebo jinak imunosuprimovaných, léčených delší dobu vyššími dávkami perorálního klarithromycinu pro mykobakteriální infekce, bylo často obtížné odlišit možné nežádoucí účinky spojené s podáváním klarithromycinu od projevů HIV choroby nebo interkurentního onemocnění.

U dospělých pacientů léčených celkovou denní dávkou 1000 mg klarithromycinu se nejčastěji vyskytovaly: nauzea, zvracení, změny chuťového vnímání, bolesti břicha, průjem, vyrážka, flatulence, bolesti hlavy, zácpa, sluchové poruchy a zvýšení jaterních transamináz. Méně častou byla dušnost, nespavost a suchost v ústech. U pacientů s postižením imunity se analyzovaly jen výrazně patologické laboratorní hodnoty (tj. extrémně vysoké nebo nízké). Na základě tohoto kritéria asi 2-3 % pacientů, kteří dostávali dávku 1000 mg klarithromycinu denně, mělo výrazně patologicky zvýšené hladiny ALT a AST spolu s patologickými hodnotami počtů leukocytů a trombocytů. Menší procento pacientů v obou uvedených skupinách mělo i zvýšené hladiny urey v krvi.

Inkompatibility

K roztoku klarithromycinu pro i.v. použití nesmí být přidán žádný lék nebo jiná chemikálie, pokud nebyl předem zjištěn vliv na chemickou a fyzikální stabilitu roztoku.

K ředění lze použít pouze následující ředící roztoky:

Předávkování

V případě předávkování přípravkem KLACID I.V. musí být přerušeno jeho podávání a musí být uskutečněna všechna příslušná podpůrná opatření.

U klarithromycinu stejně jako u ostatních makrolidů nelze počítat s výrazným ovlivněním hladiny v séru hemodialýzou nebo peritoneální dialýzou.

JAK PŘÍPRAVEK KLACID I.V. UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě do 25°C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Po rekonstituci má být výchozí roztok použit okamžitě nebo nejdéle do 24 hodin při uchovávání při teplotě 2-8°C.

Finální roztok pro infuzi má být rovněž použit po naředění okamžitě nebo nejdéle do 24 hodin při uchovávání při teplotě 2-8°C.

(Podrobnější informace viz Dávkování a způsob podání.)

Nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti vyznačené na obalu.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek KLACID I.V. obsahuje

Léčivou látkou je: clarithromycinum 500 mg v jedné lahvičce

Pomocnými látkami jsou: Kyselina laktobionová, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l

Jak přípravek KLACID I.V. vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek KLACID I.V. je dodáván v krabičce, která obsahuje zapertlovanou lahvičku z bezbarvého skla s pryžovou zátkou, hliníkovým krytem a modrým chráničem z polypropylenu.

Velikost balení: injekční lahvička 1 x 500 mg

Držitel rozhodnutí o registraci Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika Výrobce: Famar L'Aigle, Saint-Rémy-sur-Avre, Francie Tato příbalová informace byla naposledy schválena

19.10. 2011

nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Stránka 1 z 21

Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls140306/2008 a příloha k sp.zn.: sukls138362/2008

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

NÁZEV PŘÍPRAVKU

KLACID I.V. 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Clarithromycinum 500 mg v jedné lahvičce.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu infuzního roztoku. Popis přípravku: bílý až téměř bílý lyofilizát. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

KLACID I.V. je indikován k léčbě závažných infekcí vyvolaných mikroorganismy citlivými k tomuto přípravku. K jeho hlavním indikacím patří:

- infekce horních cest dýchacích (např. faryngitida, sinusitida)

- infekce dolních cest dýchacích (např. bronchitida, pneumonie)

- infekce kůže a měkkých tkání (např. folikulitida, celulitida, erysipel)

-diseminované nebo ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium avium a Mycobacterium intracellulare

- ohraničené infekce vyvolané Mycobacterium chelonae, Mycobacterium fortuitum a Mycobacterium kansasii. 4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování u dospělých: Doporučené dávkování přípravku KLACID I.V. je 1000 mg denně, rozdělených do dvou stejných dávek, podávaných ve 12 hod. intervalech. Každá dávka musí být zředěna příslušným rozpouštědlem pro intravenózní podání a aplikovaná v infúzi během 60 minut. KLACID I.V. nesmí být podán jako bolus nebo intramuskulární injekce.

Dávkování pro pacienty trpící mykobakteriální infekcí

Stránka 2 z 21

dostatek zkušeností. Pokud je KLACID I.V. dětem aplikován, je doporučené dávkování 15-30 mg/kg/den ve dvou oddělených dávkách podávaných každých 12 hod. (max. 1000 mg).

Intravenózní podání by mělo být vyhrazeno pro vážně nemocné pacienty a omezeno jen na 2 až 5 dní s co nejčasnějším přechodem na perorální formu přípravku.

U pacientů s poškozením ledvin (clearance kreatininu menší než 30 ml/min) je třeba dávkování snížit na polovinu. Dávkování u dětí: U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s použitím pediatrické suspenze klarithromycinu. Užití tabletové či I.V. formy klarithromycinu nebylo u dětí do 12 let věku studováno. Děti ve věku do 12 let by měly užívat formu pediatrické suspenze klarithromycinu.

Příprava finálního roztoku pro i.v. aplikaci:

Poznámka: Jestliže je přípravek rekonstituován podle předchozího návodu, obsahuje výsledný roztok účinnou antimikrobiální ochranu. Obsah klarithromycinu je 50 mg/ml roztoku.

2. Těsně před podáním přidejte rozpuštěný výchozí roztok (500 mg v 10 ml vody na injekci) ke 250 ml jednoho z následujících roztoků:

Kontraindikace

KLACID I.V. je kontraindikován u pacientů se známou přecitlivělostí na makrolidová antibiotika nebo některou z pomocných látek přípravku. KLACID I.V. je dále kontraindikován u pacientů léčených současně astemizolem, cisapridem, pimozidem, terfenadinem,jelikož to může vést k prodloužení QT intervalu a srdečním arytmiím, včetně komorové tachykardie, fibrilaci komor a arytmiím typu torsades de pointes (viz bod 4.5). Současné podávání klarithromycinu a ergotaminu nebo dihydroergotaminu je kontraindikováno, neboť může dojít k ergotaminové toxicitě. Klarithromycin nemá být podáván pacientům s výskytem prodloužení QT intervalu nebo komorových arytmií, včetně torsades de pointes v anamnéze (viz body 4.4 a 4.5). Klarithromycin nemá být podáván pacientům s hypokalemií (riziko prodloužení QT intervalu).

Stránka 3 z 21

Klarithromycin nemá být podáván současně s inhibitory HMG-CoA reduktázy (statiny), tedy lovastatinem či simvastatinem, z důvodu rizika vzniku rhabdomyolýzy. Léčba těmito léčivy má být po dobu léčby klarithromycinem přerušena (viz bod 4.4). Klarithromycin nemá být podáván pacientům, kteří trpí závažným selháním jater a současně postižením funkce ledvin. 4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Klarithromycin je přednostně vylučován játry. Zvýšená pozornost má být věnována podání antibiotika pacientům se zhoršenou funkcí jater. U pacientů s mírným až závažným postižením ledvin je třeba snížit dávku na polovinu. U pacientů užívajících klarithromycin byly hlášeny případy jaterní dysfunkce, včetně zvýšení jaterních enzymů, hepatocelulární a/nebo cholestatické žloutenky. Toto postižení jater může být závažné a je obvykle reverzibilní. Byly hlášeny případy fatálního selhání jater (viz bod 4.8). Je možné, že někteří z těchto pacientů měli preexistující onemocnění jater nebo užívali jiné hepatotoxické léčivé přípravky. Pacienty je třeba poučit, aby ukončili léčbu a ohlásili svému lékaři, pokud se u nich vyskytnou jakékoliv známky či příznaky rozvoje onemocnění jater, jako je anorexie, žloutenka, tmavě zbarvená moč, pruritus nebo bolesti břicha.

Kolchicin

Byly zaznamenány postmarketingové zprávy týkající se toxicity kolchicinu při současném užívání klarithromycinu a kolchicinu, zvláště u starších pacientů. Některé z těchto případů se vyskytly u pacientů s renální insuficiencí. U několika z těchto pacientů se byly hlášeny i případy úmrtí (viz bod 4.5; kolchicin). Pokud je současné podávání kolchicinu a klarithromycinu nezbytné, je třeba u pacientů sledovat možné známky kolchicinové toxicity. Užití kolchicinu je kontraindikováno u pacientů se závažnou renální nebo hepatální insuficiencí, kteří současně užívají inhibitory P-glykoproteinů nebo silné inhibitory CYP3A4.

Je nutné dávat pozor na možnost zkřížené rezistence mezi klarithromycinem a ostatními makrolidy, také linkomycinem a klindamycinem.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a triazolobenzodiazepinů, jako je triazolam a midazolam (viz bod 4.5).

Užití jakékoliv antimikrobiální léčby, jako např. klarithromycin k léčbě infekce způsobené H. pylori může vést k selektování mikroorganismů rezistentních na léčbu.

Lékař nesmí předepsat klarithromycin těhotným ženám bez důkladného zvážení přínosů a rizik, zejména v prvním trimestru těhotenství (viz bod 4.6).

Pseudomembranózní kolitida byla popsána téměř u všech antibakteriálních přípravků, včetně makrolidových antibiotik; její závažnost se může pohybovat od mírné až po život ohrožující.

Průjem, jehož původcem je Clostridium difficile (C. difficile associated diarrhea, CDAD), byl hlášen při užívání prakticky všech antibakteriálních léčiv včetně klarithromycinu; jeho závažnost se může pohybovat v rozmezí od mírného průjmu až po fatální kolitidu. Léčba antimikrobiálními léčivy pozměňuje normální střevní flóru, což může vést k přemnožení C. difficile. Na možnost CDAD je třeba myslet u všech pacientů, u nichž se vyskytl průjem následně po užívání antibiotik. Anamnézu je potřeba odebírat velmi pečlivě, protože případy výskytu CDAD byly hlášeny i po dvou měsících po užívání antibiotik. Z tohoto důvodu je třeba zvážit přerušení léčby klarithromycinem bez ohledu na jeho indikaci. Je třeba provést mikrobiální vyšetření a zahájit vhodnou léčbu. Je zapotřebí vyhnout se léčivům zpomalujícím peristaltiku.

Stránka 4 z 21

Dlouhodobé užívání může, stejně jako u ostatních antibiotik, vést ke kolonizaci se zvýšeným množstvím rezistentních bakterií a mykóz. Pokud se objeví superinfekce, je nutné zajistit vhodnou léčbu.

U pacientů léčených klarithromycinem byly hlášeny případy exacerbace symptomů myasthenia gravis.

Z důvodu rizika prodloužení QT intervalu má být klarithromycin podáván s opatrností u pacientů s postižením koronárních artérií, závažnou kardiální insuficiencí, nekorigovanou hypokalemií a/nebo hypomagnesemií, bradykardií (< 50 tepů/min), nebo je-li podáván současně s jinými léčivy, která mohou prodloužení QT intervalu vyvolávat (viz bod 4.5). Klarithromycin nemá být podáván pacientům s vrozenou či prokázanou získanou prolongací QT intervalu nebo komorovými arytmiemi v anamnéze (viz bod 4.3). Opatrnosti je zapotřebí u pacientů se závažnou renální insuficiencí (viz bod 4.2). Pneumonie: S ohledem na výskyt rezistentních kmenů Streptococcus penumoniae k makrolidovým antibiotikům je důležité, aby byly při předepisování klarithromycinu pro léčbu komunitní pneumonie prováděny testy citlivosti. U nozokomiálních pneumonií má být klarithromycin používán pouze v kombinaci s dalšími vhodnými antibiotiky. Infekce kůže a měkkých tkání mírné až střední závažnosti: Tyto infekce jsou nejčastěji způsobeny Staphylococcus aureus a Streptococcus pyogenes, z nichž oba původci mohou být rezistentní k makrolidům. Z tohoto důvodu je důležité provést vždy test citlivosti. V případech, kdy nemohou být užita beta-laktamová antibiotika (např. alergie), mají být léky první volby jiná antibiotika, jako např. klindamycin. V současné době se předpokládá, že makrolidy hrají roli pouze u některých infekcí měkkých tkání, jako jsou infekce způsobené Corynebacterium minutissimum (erythrasma), acne vulgaris a u erysipelu v situacích, kdy není možná léčba penicilinem. V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako je anafylaxe, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza, polékový exantém s eosinofilií a systémovými příznaky, DRESS (Drug Rash with Eosinophilia and Systemic Symptoms) a Henoch-Schönleinova purpura, má být léčba klarithromycinem okamžitě přerušena a co nejrychleji zahájena vhodná léčba. Opatrnosti je zapotřebí, pokud je klarithromycin užíván s léčivy, které indukují enzymy cytochromu CYP3A (viz bod 4.5). Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání klarithromycinu a ostatních ototoxických látek, především aminoglykosidů. V průběhu a po ukončení léčby má být prováděno monitorování vestibulárních funkcí a sluchu. Inhibitory HMG-CoA reduktázy Současné užití klarithromycinu spolu s lovastatinem či simvastatinem je kontraindikováno (viz bod 4.3). Stejně jako u jiných makrolidů, bylo při užívání klarithromycinu hlášeno zvýšení koncentrací HMG-CoA inhibitorů reduktázy (např. lovastatin a simvastatin, viz bod 4.5). U pacientů současně užívajících tyto léčivé přípravky byly hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. U pacientů mají být sledovány známky a příznaky myopatie. U pacientů užívajících atorvastatin či rosuvastatin současně s klarithromycinem byly také hlášeny vzácné případy rhabdomyolýzy. Pokud jsou tato léčiva užívána spolu s klarithromycinem, je třeba užít nejnižší možné dávky atorvastatinu či rosuvastatinu. Je třeba zvážit úpravu dávky statinů nebo užití statinu, který není závislý na metabolismu CYP3A (např. fluvastatin nebo pravastatin).

Stránka 5 z 21

Perorální hypoglykemika/inzulin Současné podávání klarithromycinu a perorálních hypoglykemizujících přípravků a/nebo inzulinu může vést k významné hypoglykemii. U určitých hypoglykemik, jako je nateglinid, pioglitazon, repaglinid a rosiglitazon, může dojít k inhibici enzymu CYP3A klarithromycinem a to může vést k hypoglykemii, pokud jsou tato léčiva užívána současně. Doporučuje se pečlivé sledování glykemie.

Perorální antikoagulancia Spontánní hlášení z postmarketingového období naznačují, že současné užívání klarithromycinu a perorálních antikoagulancií může účinky perorálních antikoagulancií zvyšovat. Existuje riziko závažné hemoragie a významného prodloužení INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin podáván současně s warfarinem. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a perorální antikoagulancia, je zapotřebí u nich pravidelně monitorovat INR a protrombinový čas. 4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Užití následujících léčivých přípravků je přísně kontraindikováno z důvodu možných závažných lékových interakcí:

Cisaprid, pimozid, astemizol

Při současném užívání klarithromycinu a cisapridu dochází ke zvýšení hladiny cisapridu, což může vést k prodloužení intervalu QT a srdečním arytmiím včetně tachykardie komor, fibrilace komor a torsades de pointes. Podobné účinky byly pozorovány při současném užívání klarithromycinu a pimozidu (viz bod 4.3). Terfenadin Makrolidy ovlivňují metabolismus terfenadinu; výsledkem jsou zvýšené hladiny této látky, což může být příležitostně spojeno s poruchami srdečního rytmu, jako je prodloužení QT intervalu, tachykardie komor, fibrilace komor a torsades de pointes (viz bod 4.3). Ve studii se 14 zdravými dobrovolníky vedlo současné podávání klarithromycinu a terfenadinu k dvojnásobnému až trojnásobnému vzestupu sérové hladiny kyselého metabolitu terfenadinu a k prodloužení intervalu QT bez klinicky zjistitelného účinku. Podobné účinky byly pozorovány při současném podání astemizolu a jiných makrolidových antibiotik. Chinidin, disopyramid Po zavedení přípravku do praxe se při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu vyskytly torsades de pointes. Během léčby klarithromycinem by měly být monitorovány sérové hladiny těchto léků. Ergotamin/dihydroergotamin Postmarketingové zprávy ukazují, že současné podávání klarithromycinu s ergotaminem nebo dihydroergotaminem bylo spojeno s akutní námelovou toxicitou charakterizovanou vazospasmem, ischemií končetin nebo tkání včetně centrálního nervového systému. Současné užití klarithromycinu a těchto léčivých přípravků je kontraindikováno (viz bod 4.3). Vliv jiných léčivých přípravků na klarithromycin Léčiva, která indukují CYP3A (např. rifampicin, fenytoin, karbamazepin, fenobarbital, třezalka tečkovaná), mohou indukovat také metabolismus klarithromycinu. To může vést ke vzniku subterapeutických hladin klarithromycinu, a tím i k jeho nižší účinnosti. Kromě toho může být potřeba sledovat plasmatické hladiny induktoru CYP3A, protože později mohou být tyto zvýšeny v důsledku inhibice CYP3A klarithromycinem (viz také odpovídající Souhrn údajů o přípravku

Stránka 6 z 21

daného podávaného induktoru CYP3A). Současné užívání rifabutinu a klarithromycinu vedlo k vzestupu a následnému poklesu sérových hladin a dále ke zvýšení rizika uveitidy. O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že ovlivňují koncentrace klarithromycinu v cirkulaci; může být proto zapotřebí upravit dávky klarithromycinu nebo zvážit léčbu jinými přípravky. Efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin Silné induktory metabolismu systému cytochromu P450, jako je efavirenz, nevirapin, rifampicin, rifabutin a rifapentin, mohou urychlovat metabolismus klarithromycinu a tím snižovat plasmatické hladiny klarithromycinu, kdežto hladiny 14-OH-klarithromycinu, tedy metabolitu, který je také mikrobiologicky aktivní, zvyšují. Jelikož mikrobiologické účinky klarithromycinu a 14-OH-klarithromycinu se u různých druhů bakterií liší, může být zamýšlený terapeutický efekt při současném užívání klarithromycinu a induktorů enzymů oslaben. Etravirin Etravirin může snižovat expozici klarithromycinu, avšak koncentrace aktivního metabolitu, 14-OH-klarithromycinu, jsou zvýšeny. Jelikož 14-OH-klarithromycin vykazuje sníženou aktivitu vůči Mycobacterium avium complex (MAC), může se to projevit na celkové účinnosti klarithromycinu vůči tomuto patogenu; z tohoto důvodu je při léčbě MAC vhodné zvážit nasazení jiného antibiotika. Flukonazol Současné podávání flukonazolu v dávce 200 mg denně a klarithromycinu v dávce 500 mg dvakrát denně 21 zdravým dobrovolníkům vedlo ke zvýšení průměrných minimálních koncentrací (Cmin) klarithromycinu v ustáleném stavu o 33 % a plochy pod křivkou (AUC) o 18 %. Koncentrace aktivního metabolitu 14-OH-klarithromycinu v ustáleném stavu nebyly při současnému užívání s flukonazolem signifikantně ovlivněny. Není nutná úprava dávek klarithromycinu. Ritonavir Farmakokinetická studie ukázala, že současné podávání 200 mg ritonaviru každých 8 hodin a 500 mg klarithromycinu každých 12 hodin vedlo k výrazné inhibici metabolismu klarithromycinu. Současné podání ritonaviru vedlo ke zvýšení hodnoty Cmax klarithromycinu o 31%, Cmin o 182% a

AUC o 77%. Byla pozorována prakticky úplná inhibice tvorby 14-OH-klarithromycinu. Díky širokému rozsahu terapeutických dávek klarithromycinu u pacientů s normální funkcí ledvin není nutné dávku klarithromycinu snižovat. U pacientů s poškozením ledvin však mají být provedeny následující úpravy: u pacientů s clearance kreatininu 30-60 ml/min má být dávka klarithromycinu snížena o 50%, což znamená maximální dávka 1 tablety klarithromycinu s řízeným uvolňováním denně. U pacientů s poškozením ledvin by však měly být provedeny následující úpravy: u pacientů s CLCR 30-60

ml/min by dávka klarithromycinu měla být snížena o 50 % a u pacientů s CL

CR<30 ml/min o 75 %.

Dávky přesahující 1 g/den nemají být podávány současně s ritonavirem. Podobnou úpravy dávkování je třeba zvážit u pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají ritonavir k posílení farmakokiinetického účinku jiných HIV proteázových inhibitorů včetně atazanaviru a sachinaviru (viz bod níže, Obousměrné lékové interakce). Účinek klarithromycinu na jiné léčivé přípravky Interakce zprostředkované CYP3A Je známo, že současné užívání klarithromycinu inhibuje CYP3A, což může být u léků metabolizovaných primárně přes CYP3A, spojeno se zvýšením jejich sérových koncentrací a to může vést ke zvýšení nebo prodloužení terapeutického účinku nebo nežádoucích účinků současně

Stránka 7 z 21

užívaného léčiva. Klarithromycin má tedy být užíván s opatrností u pacientů léčených jinými léčivými přípravky, jež jsou známými substráty enzymu CYP3A, obzvláště pokud má tento substrát úzké bezpečnostní hranice (jako např. karbamazepin ) a/nebo je tímto enzymem extenzivně metabolizován. U pacientů užívajících současně klarithromycin, lze zvážit úpravu dávek a pokud je to možné i pečlivě sledovat sérové koncentrace léčiv primárně metabolizovaných prostřednictvím CYP3A. O následujících léčivých přípravcích je známo nebo se předpokládá, že se metabolizují přes CYP3A izoenzym: alfentanil, alprazolam, astemizol, bromokriptin, karbamazepin, cilostazol, cisaprid, cyklosporin, disopyramid, námelové alkaloidy, lovastatin, methylprednisolon, midazolam, omeprazol, perorální antikoagulancia (např. warfarin), pimozid, chinidin, rifabutin, sildenafil, simvastatin, sirolimus, takrolimus, terfenadin, triazolam a vinblastin. Podobný mechanismus lékových interakcí prostřednictvím jiného izoenzymu cytochromového systému P450 je znám u fenytoinu, theofylinu a valproátu. Antiarytmika Po zavedení přípravku do praxe se vyskytly při současném užívání klarithromycinu a chinidinu nebo disopyramidu arytmie typu torsades de pointes. Při současném užívání klarithromycinu s těmito přípravky je třeba kontrolovat elektrokardiogram kvůli možnému prodloužení QTc intervalu. Během léčby klarithromycinem by měly být monitorovány sérové hladiny těchto léků. Omeprazol Klarithromycin (v dávce 500 mg každých 8 hodin) byl podáván v kombinaci s omeprazolem (40 mg denně) zdravým dospělým jedincům. Plasmatické koncentrace omeprazolu v ustáleném stavu byly v důsledku současného užití klarithromycinu zvýšeny (Cmax byla zvýšena o 30 %, AUC0-24 o 89 % a t1/2 o 34 %). Průměrná hodnota žaludečního pH v průběhu 24-hodin byla 5,2 v případě, kdy byl omeprazol užíván samostatně a 5,7, pokud byl užíván současně s klarithromycinem. Sildenafil, tadalafin a vardenafil Každý z těchto inhibitorů fosfodiesterázy je metabolizován alespoň zčásti prostřednictvím CYP3A a CYP3A může být při současném užívání klarithromycinu inhibován. Současné užívání klarithromycinu se sildenafilem, tadalafilem nebo vardenafilem může pravděpodobně vést ke zvýšené expozici inhibitorů fosfodiesterázy. Při současném užívání těchto léčiv spolu s klarithromycinem je potřeba zvážit snížení dávek sildenafilu, tadalafilu a vardenafilu. Theofylin, karbamazepin Výsledky klinických studií ukazují, že dochází k mírnému, avšak statisticky významnému (p 0,05) zvýšení hladin cirkulujícího theofylinu nebo karbamazepinu, pokud byl jeden nebo oba léky podávány současně s klarithromycinem. Lze zvážit snížení dávek. Tolterodin Metabolismus tolterodinu probíhá primárně cestou 2D6 isoformy cytochromu P450 (CYP2D6). Nicméně u části populace, jíž CYP2D6 chybí, probíhá metabolismus, jak bylo zjištěno, prostřednictvím CYP3A. U této části populace vede inhibice CYP3A k signifikantně vyšším sérovým koncentracím tolterodinu. U populace pomalých CYP2D6 metabolizátorů může být při užívání inhibitorů CYP3A, jako je klarithromycin, nutné snížení dávek tolterodinu. Triazolobenzodiazepiny (jako je alprazolam, midazolam, triazolam) Pokud byl midazolam užíván současně s klarithromycinem v tabletách (500 mg dvakrát denně), byly AUC midazolamu zvýšeny 2,7-krát po intravenózním podání midazolamu a 7-krát po jeho perorálním podání. Je třeba vyhnout se současnému užívání perorálně podaného midazolamu a klarithromycinu. Pokud je intravenózně užívaný midazolam podán současně s klarithromycinem,

Stránka 8 z 21

je třeba důsledně sledovat odezvu pacienta, aby bylo možno upravit dávku léčiva. Stejná doporučení lze také aplikovat na jiné benzodiazepiny, které jsou metabolizovány prostřednictvím CYP3A, včetně triazolamu a alprazolamu. U benzodiazepinů, jejichž eliminace není závislá na CYP3A (temazepam, nitrazepam, lorazepam), je klinicky významná interakce s klarithromycinem nepravděpodobná. Byly hlášeny postmarketingové případy lékových interakcí a účinků na centrální nervový systém (CNS) (jako např. somnolence a zmatenost) při současném užívání klarithromycinu a triazolamu. Doporučuje se sledovat pacienty z důvodu zvýšeného výskytu farmakologických účinků na CNS. Jiné lékové interakce Kolchicin Kolchicin je substrátem jednak pro CYP3A a současně i pro membránový efluxní transportér P-glykoprotein (Pgp). Klarithromycin a jiné makrolidy jsou známými inhibitory CYP3A a Pgp. Jestliže jsou klarithromycin a kolchicin užívány společně, může inhibice CYP3A a Pgp vést ke zvýšené expozici kolchicinu. U pacientů je nutno sledovat klinické známky toxicity kolchicinu (viz bod 4.4). Digoxin Předpokládá se, že digoxin je substrátem efluxního transportéru P-glykoproteinu (Pgp). Klarithromycin je známým inhibitorem Pgp. Pokud jsou klarithromycin a digoxin užívány společně, inhibice Pgp klarithromycinem může vést ke zvýšené expozici digoxinu. Zvýšené sérové koncentrace digoxinu u pacientů, užívajících současně klarithromycin a digoxin, byly také hlášeny z postmarketingového sledování. U některých pacientů se vyskytly klinické známky svědčící pro toxicitu digoxinu, včetně potenciálně fatálních arytmií. Pokud pacienti užívají současně klarithromycin a digoxin, mají být sérové koncentrace digoxinu pečlivě kontrolovány. Zidovudin Interakční klinické studie klarithromycinu s řízeným uvolňováním a zidovudinu nebyly zatím provedeny. Pokud je nutné současné užívání klarithromycinu a zidovudinu, je vhodné podávat klarithromycin s okamžitým uvolňováním. Současné perorální podávání klarithromycinu s okamžitým uvolňováním a zidovudinu dospělým osobám infikovaným virem HIV může mít za následek snížení koncentrací zidovudinu v ustáleném stavu. Protože se zdá, že klarithromycin interferuje s absorpcí současně podaného perorálního zidovudinu, lze této interakci zpravidla zabránit rovnoměrným rozložením dávek klarithromycinu a zidovudinu tak, aby mezi oběma léčivy vznikl 4-hodinový odstup. Zdá se, že tato interakce se podle všeho neobjevuje u dětí s infekcí HIV, jimž je podáván klarithromycin v suspenzi spolu se zidovudinem nebo dideoxyinozinem. Tato interakce je také nepravděpodobná, pokud je klarithromycin podán v intravenózní infuzi. Fenytoin a valproát Zprávy o interakcích mezi inhibitory CYP3A, včetně klarithromycinu, s léčivy, která se metabolizují cestou CYP3A, včetně fenytoinu a valproátu, se objevily ve spontánních hlášeních i v literatuře. Doporučuje se vyšetřit sérové hladiny těchto léčiv, pokud jsou podávána současně s klarithromycinem. Bylo hlášeno zvýšení sérových hladin. Obousměrné lékové interakce Atazanavir Oba léčivé přípravky, jak klarithromycin, tak atazanavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A a byla u nich prokázána obousměrná léková interakce. Současné užívání klarithromycinu (500 mg denně) spolu s atazanavirem (400 mg jednou denně) vedlo ke 2-násobnému vzestupu expozice

Stránka 9 z 21

klarithromycinu a 70% poklesu expozice 14-OH-klarithromycinu, spolu s 28% vzestupem AUC atazanaviru. Z důvodu rozsáhlé terapeutické šíře klarithromycinu nemusí být u pacientů s normální renální funkcí potřeba dávky klarithromycinu upravit. U pacientů s mírným poškozením renálních funkcí (clearance kreatininu 30 až 60 ml/min) mají být dávky klarithromycinu sníženy o 50 %. U pacientů s clearance kreatininu <30 ml/min mají být dávky klarithromycinu sníženy o 75 % a užita vhodná forma klarithromycinu. Klarithromycin v dávkách vyšších než 1000 mg za den nesmí být spolu s inhibitory proteázy užíván. Itrakonazol Obě léčiva, jak klarithromycin, tak itrakonazol, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede k obousměrné lékové interakci. Klarithromycin může zvyšovat plasmatické hladiny itrakonazolu, zatímco itrakonazol může zvyšovat plasmatické hladiny klarithromycinu. Pacienti užívající současně itrakonazol a klarithromycin mají být sledováni z hlediska výskytu známek zvýšeného nebo prodlouženého farmakologického účinku. Sachinavir Obě léčiva, jak klarithromycin, tak sachinavir, jsou substráty a inhibitory CYP3A, což vede k obousměrné lékové interakci. Současné užívání klarihromycinu (500 mg 2x denně) a sachinaviru (měkké želatinové tobolky, 1200 mg 3x denně) vedlo u 12 zdravých dobrovolníků k tomu, že v ustáleném stavu byly hodnoty AUC o 177 % a Cmax o 187 % vyšší než ty, které se vyskytují při

samostatném užití sachinaviru. Hodnoty AUC a C

max klarithromycinu byly přibližně o 40 % vyšší

než ty při samostatném užití klarithromycinu. Pokud jsou tyto léčivé přípravky užívány po omezenou dobu a ve studovaných dávkách a formách, není nutná úprava dávek. Výsledky lékových interakčních studií při užití měkkých želatinových tobolek nemusí odpovídat účinkům, které se vyskytují při užití tvrdých želatinových tobolek sachinaviru. Výsledky z lékových interakčních studií provedených se sachinavirem užívaným samostatně nemusí být shodné s účinky, které se vyskytovaly při léčbě kombinací sachinaviru/ritonaviru. Pokud je sachinavir užíván spolu s ritonavirem, je třeba zvážit možný vliv ritonaviru na klarithromycin (viz bod 4.4). Verapamil U pacientů, kteří užívali současně klarithromycin a verapamil, byla pozorována hypotenze, bradyarytmie a laktátová acidóza. 4.6

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Bezpečnost užívání klarithromycinu během těhotenství dosud nebyla stanovena..

V preklinických studiích u potkanů při dávce 150 mg/kg/den podávané perorálně byl pozorován velmi nízký výskyt kardiovaskulárních anomálií. Tyto defekty nebyly pozorovány při intravenózní aplikaci v dávce 160mg/kg/den (studie TA87-485). Nicméně, na základě dostupných výsledků, získaných také ze studií na myších, králících a opicích nelze možnost nežádoucích účinků na embryofetální vývoj vyloučit (viz bod 5.3). Těhotným může být KLACID I.V. podáván pouze po pečlivém zvážení prospěchu vzhledem k možnému riziku Kojení Klarithromycin a jeho aktivní metabolit 14-hydroxy-klarithromycin jsou v malých množstvích vylučovány do mateřského mléka. Není pravděpodobné, že by v tak malém množství mohly způsobit závažnější nežádoucí účinky u kojence. Bezpečnost klarithromycinu pro kojence při užití během kojení však nebyla stanovena. V případě, že kojící matka užívá klarithromycin, je nezbytné kojence sledovat především s ohledem na možný výskyt průjmu a mykotických infekcí. V případě,

Stránka 10 z 21

že se tyto nežádoucí účinky u kojence objeví v závažnější podobě, je doporučeno kojení přerušit. Výhody léčby pro matku musí být porovnávány s potenciálním rizikem pro dítě. 4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Údaje hodnotící účinky klarithromycinu na schopnost řídit a používat stroje nejsou k dispozici. Pacienti musí před řízením vozidel nebo obsluhou strojů zvážit možnost závratí, točení hlavy, stavu zmatenosti a dezorientace, které se mohou během léčby objevit. 4.8

Nežádoucí účinky

a. Souhrnný bezpečnostní profil

Nejčastěji uváděnými nežádoucími účinky intravenózního podání byl zánět v místě aplikace, citlivost na dotyk, zánět žil a bolestivost. Nejobvyklejším nežádoucím účinkem nevázaným na i.v. podání byla změna chuťového vnímání.

Mezi nejčastějšími nežádoucími účinky hlášenými během klinického testování perorálního klarithromycinu jak u dospělých, tak u pediatrických pacientů, byly gastrointestinální obtíže, jako je nauzea, dyspepsie, zvracení, bolesti břicha a průjem. Tyto nežádoucí účinky jsou obvykle nezávažné a jsou v souladu se známým bezpečnostním profilem makrolidových antibiotik (viz část b. bodu 4.8). Ostatní nežádoucí účinky zahrnovaly bolesti hlavy, změny chuti a přechodné zvýšení jaterních enzymů. V klinických studiích nebyl pozorován žádný signifikantní rozdíl mezi incidencí těchto nežádoucích účinků mezi pacienty s nebo bez přítomné mykobakteriální infekce. b. Souhrnná tabulka nežádoucích účinků Následující tabulka zobrazuje nežádoucí účinky hlášené z provedených klinických studiích a z postmarketingu při užívání klarithromycinu ve formě tablet s okamžitým uvolňováním, granulí pro přípravu perorální suspenze, prášku pro přípravu infuzního roztoku, tablet s prodlouženým uvolňováním a tablet s řízeným uvolňováním. Nežádoucí účinky, jejichž výskyt je v souvislosti s klarithromycinem přinejmenším možný, jsou rozděleny dle následující frekvence výskytu: velmi časté (≥1/10), časté (≥1/100 až <1/10), méně časté (≥1/1000 až <1/100) a není známo (z dostupných údajů nelze určit). V každé skupině frekvencí jsou nežádoucí účinky členěny dle klesající závažnosti, pokud bylo závažnost možno zhodnotit.

Třídy orgánových systémů

Velmi časté (≥1/10)

Časté (≥1/100 až <1/10)

Méně časté (≥1/1000 až <1/100)

Není

známo

dostupných

údajů

nelze určit)

Infekce a infestace

Celulitida

, kandidóza,

gastroenteritida

infekce

, vaginální

infekce

Pseudomembranózní kolitida,

erysipel,

erythrasma

Poruchy krve a lymfatického systému

Leukopenie, neutropenie

trombocytemie

eosinofilie

Agranulocytóza, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Anafylaktoidní reakce

hypersenzitivita

Anafylaktická reakce

Stránka 11 z 21

Poruchy metabolismu

výživy

Anorexie, snížení chuti k jídlu

Hypoglykemie

Psychiatrické poruchy

Insomnie

Úzkost, nervozita3, křik3

Psychotické poruchy, stav

zmatenosti,

depersonalizace, deprese, desorientace, halucinace, abnormální sny

Poruchy nervového systému

Dysgeusie, bolesti hlavy, změny chuti

Ztráta vědomí1, dyskineze

, závratě,

somnolence

, třes

Křeče, ztráta chuti, parosmie, anosmie

Poruchy ucha a labyrintu

Vertigo, poruchy sluchu, tinnitus

Ztráta sluchu

Srdeční poruchy

Srdeční zástava1, síňové fibrilace1, prodloužení QT na EKG

8, extrasystoly1,

palpitace

Torsade de pointes

komorová tachykardie8

Cévní poruchy

Vazodilatace

Krvácení9

Respirační, hrudní a

mediastinální

poruchy

Astma

1, epistaxe2,

plicní embolie1

Gastrointestinální poruchy

Průjem10, zvracení, dyspepsie, nauzea, bolesti břicha

Ezofagitida

gastroesofageální refluxní choroba2, gastritida, proktalgie

stomatitida, glositida, distenze břicha

zácpa, sucho v ústech, říhání, flatulence

Akutní pankreatitida, změny zbarvení jazyka, změny zbarvení zubů

Poruchy jater a žlučových cest

Abnormální jaterní testy

Cholestáza4, hepatitida

, zvýšení

ALT, zvýšení AST, zvýšení GMT1

Selhání

jater11,

hepatocelulární žloutenka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Rash, hyperhidróza

Bulózní dermatitida1, pruritus, urtikarie, makulo-papulární exantém3

Stevens-Johnsonův syndrom

toxická

epidermální nekrolýza5, polékový exantém s eosinofilií a systémovými příznaky (DRESS),

akné,

Henoch-Schönleinova purpura

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Svalové spazmy3, muskuloskeletální ztuhlost

1, myalgie2

Rhabdomyolýza2,12, myopatie,

Stránka 12 z 21

Poruchy ledvin a močových cest

Zvýšení kreatininu v krvi

, zvýšení urey v

krvi

Renální

selhání,

intersticiální nefritida

Celkové poruchy a reakce

v místě

aplikace

Flebitida v místě injekčního vpichu

Bolesti v místě injekčního vpichu

, zánět

v místě injekčního vpichu

Malátnost4, pyrexie3, astenie, bolesti na hrudi

, mrazení4,

únava4

Vyšetření

Abnormální poměr albuminu ku globulinu

, zvýšení

alkalické fosfatázy v krvi

, zvýšení

laktátdehydrogenázy v krvi

Zvýšení

INR9,

prodloužení protrombinového času9, změny barvy moči

*Jelikož jsou tyto účinky hlášeny spontánně z populace o neznámé velikosti, není vždy možné spolehlivě určit jejich frekvenci nebo zjistit příčinný vztah k užitému léku. Odhadovaná pacientská expozice klarithromycinu je vyšší než 1 bilion dní užívání. 1 Nežádoucí účinky hlášené pouze u injekční formy přípravku 2 Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s prodlouženým uvolňováním 3 Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě perorální suspenze 4 Nežádoucí účinky hlášené pouze u přípravku ve formě tablet s okamžitým uvolňováním 5, 6,7, 8, 9, 11, 12 další informace viz oddíl c) 10 viz oddíl a)

c. Popis vybraných nežádoucích účinků Flebitida v míste injekčního vpichu, bolesti v místě injekčního vpichu, bolesti cévy v místě vpichu injekce a zánět v místě injeknčího vpichu se týkají injekční formy klarithromycinu. Selhání jater s fatálními následky bylo hlášeno velmi vzácně a obecně bylo spojeno se závažným výchozím onemocněním a/nebo současně užívanou medikací (viz bod 4.4). V případě závažných akutních hypersenzitivních reakcí, jako je anafylaxe, Stevens-Johnsonův syndrom a toxická epidermální nekrolýza, je třeba ihned vysadit klarithromycin a neprodleně zahájit vhodnou léčbu (viz bod 4.4). Stejně jako u ostatních makrolidů, byly u klarithromycinu velmi vzácně hlášeny případy prolongace QT intervalu, komorová tachykardie a torsade de pointes (viz body 4.4 a 4.5). Pseudomembranózní kolitida (Clostridium difficile associated diarrhea, CDAD) byla hlášena téměř u všech antibiotik včetně klarithromycinu a její závažnost se může pohybovat od mírné po život ohrožující. Z tohoto důvodu je důležité tuto diagnózu zvážit u pacientů s průjmem vzniklým následně po užívání antibiotik (viz bod 4.4). V některých případech rhabdomyolýzy byl klarithromycin užíván současně se statiny, fibráty, kolchicinem nebo alopurinolem (viz body 4.3 a 4.4). V souvislosti s užíváním klarithromycinu se vyskytla ztráta sluchu, která se po vysazení léčby obvykle upravila.

Stránka 13 z 21

U pacientů léčených klarithromycinem se vyskytly se případy zbarvení zubů. Toto zbarvení je obvykle reverzibilní po profesionálním vyčištění zubů. Z období postmarketingu byly hlášeny případy kolchicinové toxicity při jeho současném užívání s klarithromycinem, a to zejména u starších pacientů a pacientů s renální insuficiencí, z nichž některé končily fatálně (viz body 4.4 a 4.5). Byly zaznamenány vzácné případy hypoglykemie, z nichž některé se objevily u pacientů, jež byli současně léčeni perorálními hypoglykemiky nebo inzulinem (viz body 4.4 a 4.5). Z období postmarketingu byly hlášeny lékové interakce s účinky na centrální nervový systém (např. somnolence a zmatenost), které se objevily při společném užívání klarithromycinu a triazolamu. Z tohoto důvodu je u pacientů vhodné sledovat možné účinky na CNS (viz bod 4.5). Existuje riziko závažného krvácení a významného vzrůstu INR a protrombinového času, pokud je klarithromycin užíván současně s warfarinem. INR a protrombinový čas je třeba pravidelně monitorovat, pokud pacienti užívají současně perorální antikoagulancia a klarithromycin (viz body 4.4 a 4.5). Byly zjištěny vzácné případy výskytu tablet s prodlouženým uvolňováním klarithromycinu ve stolici, z nichž mnoho se vyskytlo u pacientů s anatomickými nebo funkčními gastrointestinálními poruchami, které způsobují zkrácení doby průchodu trávicím ústrojím (včetně ileostomie či kolostomie). V některých případech se rezidua tablet objevila ve stolici při průjmu. Doporučuje se, aby pacienti, kteří objeví rezidua tablet ve stolici a nejeví známky zlepšení stavu, byli převedeni na jinou formu klarithromycinu (např. suspenzi), nebo jiné antibiotikum. Zvláštní skupiny pacientů: Nežádoucí účinky u imunokompromitovaných pacientů (viz část e.). d. Pediatričtí pacienti U dětí ve věku od 6 měsíců do 12 let byly provedeny klinické studie s užitím perorální suspenze klarithromycinu. Z tohoto důvodu by děti do 12 let věku měly užívat klarithromycin ve formě perorální suspenze. Předpokládá se, že frekvence, typ a závažnost nežádoucích účinků u dětí jsou stejné, jako u dospělé populace. e. Jiné zvláštní skupiny pacientů Imunokompromitovaní pacienti U pacientů s AIDS a jiných imunokompromitovaných pacientů léčených z důvodu mykobakteriálních infekcí vyššími dávkami klarithromycinu po dlouhá časový období bylo často obtížné odlišit nežádoucí účinky spojené s užitím klarithromycinu od známek působení viru lidské imunodeficience (HIV) nebo interkurentního onemocnění. Nejčastějšími nežádoucími účinky, hlášenými u dospělých pacientů, léčených celkovými denními dávkami klarithromycinu od 1000 mg do 2000 mg, byly: nauzea, zvracení, změny chuti, bolesti břicha, průjem, exantém, flatulence, bolesti hlavy, zácpa, poruchy sluchu, zvýšení aspartátaminotransferázy (AST) v séru a zvýšení alaninaminotransferázy (ALT) v séru. Dále byly v nízké frekvenci hlášeny i nežádoucí účinky, zahrnující dyspnoe, insomnii a sucho v ústech.

Stránka 14 z 21

Incidence byly srovnatelné jak u pacientů léčených dávkou 1000 mg, tak u pacientů léčených dávkou 2000 mg, byly však 3 - 4-krát vyšší u těch pacientů, kteří byli léčeni dávkou 4000 mg. U těchto imunokompromitovaných pacientů bylo hodnocení laboratorních hodnot provedeno tak, že byly analyzovány ty hodnoty, které u daného testu překračovaly běžný rozsah abnormálních hodnot (tj. extrémně vysoké nebo naopak nízké limity). Na základě těchto kritérií mělo cca 2 – 3% pacientů léčených klarithromycinem v dávkách 1000 mg nebo 2000 mg výrazně abnormální hladiny AST a ALT a abnormálně nízký počet leukocytů a trombocytů. Nižší procento pacientů v těchto dvou skupinách mělo také zvýšené hladiny močovinového dusíku v krvi (BUN). Lehce vyšší incidence abnormálních hodnot byla pozorována u pacientů užívajících dávku 4000 mg, a to ve všech parametrech, s výjimkou počtu leukocytů. 4.9

Předávkování

Dostupné zprávy uvádějí, že požití velkého množství klarithromycinu může vyvolat gastrointestinální symptomy. Jeden pacient s anamnézou bipolární afektivní poruchy požil 8 g klarithromycinu výsledkem byla psychická alterace, rozvoj paranoidního chování, hypokalemie a hypoxemie. Nežádoucí účinky, které doprovázejí předávkování, je nutno řešit rychlým vyloučením nevstřebaného léku a zavedením podpůrných opatření. Podobně jako u jiných makrolidových antibiotik nelze očekávat, že by hemodialýza nebo peritoneální dialýza výrazněji ovlivnila sérové hladiny klarithromycinu. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antibakteriální léčiva pro systémovou aplikaci, makrolidy

ATC kód: J01FA09

Klarithromycin je polosyntetické makrolidové antibiotikum, získané substitucí hydroxylové skupiny skupinou CH3O na 6 pozici laktonového kruhu erythromycinu. Přesně vzato je klarithromycin 6-0-metyl erythromycin A.

Mikrobiologie Klarithromycin působí antibakteriálně vazbou na 50S ribozomální podjednotky citlivých bakterií a inhibuje jejich proteosyntézu. Studie prokázaly, že klarithromycin má také mukolytický efekt.

In vitro je klarithromycin vysoce účinný proti široké paletě aerobních a anaerobních grampozitivních a gramnegativních mikroorganismů. Minimální inhibiční koncentrace (MIC) klarithromycinu jsou o jedno log2 ředění účinnější než MIC erytromycinu.

Z výsledků in vitro vyšetření je vidět, že klarithromycin má vynikající účinek proti Legionella pneumophila a Mycoplasma pneumoniae. Dále je znám baktericidní účinek proti Helicobacter pylori; tento účinek klarithromycinu je při neutrální hodnotě pH vyšší než při kyselé hodnotě pH. Údaje získané in vitro a in vivo rovněž ukazují, že toto antibiotikum je účinné proti klinicky významným druhům mykobaktérií.

In vitro rezistentní ke klarithromycinu jsou enterobakterie, Pseudomonas sp. a ostatní Gram-negativní laktózu nefermentující tyčinky.

Bylo prokázáno, že klarithromycin je účinný vůči jak in vitro, tak při léčbě infekcí, způsobených následujícími mikroorganismy:

Stránka 15 z 21

Aerobní grampozitivní mikroorganismy Staphylococcus

aureus,

Streptococcus

pneumonie,

Streptococcus

pyogenes,

Listeria

monocytogenes. Aerobní gramnegativní mikroorganismy Haemophilus influenzae, Haemophilus parainfluenzae, Moraxella catarrhalis, Neisseria gonorrhoeae, Legionella pneumophila. Jiné mikroorganismy Chlamydia trachomatis, Chlamydia pneumoniae (TWAR), Mycoplasma pneumonie, Ureaplasma urealyticum. Mykobakterie Mycobacterium leprae, Mycobacterium kansasii, Mycobacterium chelonae, Mycobaterium fortuitum, Mycobacterium avium komplex (MAC), který zahrnuje: Mycobacterium avium, Mycobacterium intracellulare. Produkce -laktamázy by neměla mít žádný vliv na aktivitu klarithromycinu. Poznámka: Většina stafylokokových kmenů rezistentních na methicilin a oxacilin je rezistentní i na klarithromycin.

Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost klarithromycinu v léčbě klinických infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích.

Helicobacter

Helicobacter pylori

H. pylori byl izolován ze vzorků odebraných 104 pacientům a stanovena hodnota MIC klarithromycinu. U čtyř pacientů byly zjištěny rezistentní kmeny, u dvou středně citlivé kmeny a 98 pacientů mělo kmeny citlivé na klarithromycin. Klinický význam následujících údajů získaných in vitro není znám. Účinnost klarithromycinu byla prokázána in vitro proti většině kmenů níže uvedených mikroorganismů; bezpečnost a účinnost klarithromycinu v léčbě infekcí způsobených těmito mikroorganismy však doposud nebyla stanovena v adekvátních a dobře kontrolovaných klinických studiích. Aerobní grampozitivní mikroorganismy Streptococcus agalactiae, streptokoky (skupiny C, F, G), Streptococcus viridans Aerobní gramnegativní mikroorganismy Bordetella pertussis, Pasteurella multocida. Anaerobní grampozitivní mikroorganismy Clostridium perfringens, Peptococcus niger, Propionobacterium acnes. Gramnegativní anaerobní mikroorganismy Bacteroides melaninogenicus Spirochety Borrelia burgdorferi, Treponema pallidum.

Stránka 16 z 21

Kampylobacter Campylobacter jejuni Hlavním metabolitem klarithromycinu u lidí a dalších primátů je mikrobiologicky aktivní metabolit 14(R)-hydroxy-klarithromycin (14-OH-klarithromycin). Tento metabolit je stejně účinný, nebo 1-2krát méně účinný, než výchozí sloučenina proti většině mikroorganismů - kromě H. influenzae, proti němuž je dvakrát účinnější. In vitro a in vivo se účinek výchozí sloučeniny a 14-OH-metabolitu proti H. influenzae buď sčítá nebo je synergický, v závislosti na bakteriálním kmeni. U několika modelových experimentálních infekcí u zvířat bylo zjištěno, že klarithromycin je 2-10krát účinnější než erythromycin. Ukázalo se například, že je účinnější než erythromycin při léčbě systémových infekcí u myší, subkutánního abscesu u myší a infekcí dýchacích cest u myší vyvolaných S. pneumoniae, S. aureus, S. pyogenes a H. influenzae. U morčat s legionelovou infekcí byl tento účinek výraznější; intraperitoneálně aplikovaná dávka 1,6 mg/kg/den klarithromycinu byla účinnější než erythromycin v dávce 50 mg/kg/den.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

In vitro: při koncentraci v lidské plazmě 0,45 - 4,5 g/ml je vazba klarithromycinu na proteiny průměrně 70%.

Normální jedinci: v klinické studii byla na dobrovolnících sledována jediná intravenózní dávka klarithromycinu. Bylo podáváno 75, 125, 250 nebo 500 mg v objemu 100 ml jako 30 minutová infúze a 500, 750 nebo 1000 mg v objemu 250 ml jako 60 minutová infúze. Průměrná vrcholová koncentrace (Cmax) výchozí látky dosahovala od 5,16 g/ml po 500 mg do 9,40 g/ml po 1000 mg

(60 minutová infúze). Průměrná vrcholová koncentrace (C

max) 14-hydroxy metabolitu dosahovala

od 0,66 g/ml po 500 mg do 1,06 g/ml po 1000 mg (60 minutová infúze);

Průměrný poločas terminální fáze výchozí léčivé látky v plazmě byl závislý na dávce a pohyboval se v rozmezí od 3,8 hodin po 500 mg do 4,5 hodiny po 1000 mg (60 minutová infúze). Odhadovaný průměrný poločas 14-hydroxy metabolitu v plazmě vykazoval na dávce závislý nárůst a pohyboval se v rozmezí od 7,3 hodin po 500 mg do 9,3 hodiny po 1000 mg (60 minutová infúze). Průměrná plocha pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) se v závislosti na dávce nelineárně zvětšovala v případě výchozího léčiva od 22,29 hod. x g/ml po dávce 500 mg do 53,26 hod. x

g/ml po dávce 1000 mg. Průměrná plocha pod křivkou koncentrace versus čas (AUC) 14-hydroxy

metabolitu se pohybovala od 8,16 hod. x g/ml po dávce 500 mg do 14,76 hod. x g/ml po dávce 1000 mg (60 minutová infúze).

V klinické studii opakovaných dávek bylo jedincům po 7 dní podáváno 125 a 250 mg i.v. klarithromycinu v konečném objemu 100 ml po dobu 30 minut nebo 500 a 750 mg v konečném objemu 250 ml po dobu 60 minut. Dávky byly opakovány každých 12 hodin.

V této studii se průměrná vrcholová koncentrace klarithromycinu v rovnovážném stavu (C

max)

zvyšovala od 5,5 g/ml po dávce 500 mg do 8,6 g/ml po dávce 750 mg. Průměrný poločas terminální fáze byl 5,3 hodin po 60 minutové infúzi 500 mg a po 4,8 hodiny po 60 minutové infúzi 750 mg.

Pozorovaná průměrná koncentrace v rovnovážném stavu (C

max) 14-hydroxy metabolitu stoupala od

1,02 g/ml u dávky 500 mg až po 1,37 g/ml u dávky 750 mg. Průměrné poločasy terminální fáze tohoto metabolitu byly 7,9 hod. a 5,4 hod. pro dávkovací skupiny 500 mg a 750 mg. Nebyl zjištěn žádný trend spojený s dávkováním.

Stránka 17 z 21

Při perorálním podávání 250 mg dvakrát denně bylo vrcholových plazmatických koncentrací v rovnovážném stavu dosaženo ve 2 až 3 dnech (průměrně 1 g/ml pro klarithromycin a 0,6 g/ml pro 14-hydroxy klarithromycin). Poločasy eliminace výchozího léku a jeho metabolitu činily 3-4 hodiny a 5-6 hodin. Při perorálním dávkování 500 mg dvakrát denně bylo dosaženo Cmax v

rovnovážném stavu u klarithromycinu a jeho hydroxy metabolitu po 5 dávkách. Po 5-7 dávkách byly Cmax klarithromycinu v rovnovážném stavu průměrně 2,7 - 2,9 g/ml, pro jeho hydroxy metabolit 0,88 - 0,83 g/ml. Poločas výchozí látky při 500 mg dávce byl 4,5 - 4,8 hodiny, zatímco pro 14-hydroxy klarithromycin 6,9 - 8,7 hodiny. V rovnovážném stavu se hladiny 14-hydroxy klarithromycinu nezvyšovaly proporcionálně s dávkou klarithromycinu a poločasy jak klarithromycinu, tak jeho hydroxy metabolitu měly rostoucí trend při vyšších dávkách. Toto nelineární farmakokinetické chování klarithromycinu spolu s povšechným poklesem tvorby 14-hydroxylovaných a N-demetylovaných produktů při vyšším dávkování naznačuje, že je metabolismus klarithromycinu ve vysokých dávkách saturován.

Hlavním metabolitem je v lidské plazmě 14-hydroxy-(R)-/ epimer klarithromycinu s vrcholovými hladinami 0,5 g/ml a 1,2 g/ml po perorálním dávkování 250 mg a 1200 mg. U lidí, kterým byla podána jediná perorální dávka 250 mg nebo 1200 mg klarithromycinu, činí exkrece do moči 37,9% nebo 46% při vyšší dávce. Vylučování stolicí přispívá při těchto dávkách 40,2 % nebo 29,1 %.

Pacienti: klarithromycin a jeho 14-OH metabolit se rychle distribuují v tělesných tkáních a tekutinách. Koncentrace v tkáních jsou obvykle několikrát vyšší než v séru. Zde jsou některé příklady koncentrací v tkáních a séru:

Typ tkáně

Tkáň ( g/g)

Sérum ( g/ml)

Tonsily

1,6

0,8

Plíce

8,8

1,7

Koncentrace klarithromycinu po podání 250 mg každých 12 hodin

Pacienti s poruchou funkce jater

Ve studii srovnávající skupinu zdravých osob se skupinou osob s poruchou funkce jater, jimž byl podáván klarithromycin v dávce 250 mg 2x denně po dobu 2 dnů a 250 mg 1x denně třetí den, nebyly pozorovány významné rozdíly mezi plazmatickými hladinami v ustáleném stavu a systémovým vylučováním klarithromycinu u obou skupin. Naproti tomu koncentrace 14-OH metabolitu v ustáleném stavu byly výrazně nižší ve skupině osob s poruchou jaterní funkce. Snížené vylučování klarithromycinu ve formě 14-OH metabolitu bylo částečně vynahrazeno zvýšením renální clearance mateřské látky výsledkem byly srovnatelné hladiny mateřské látky v ustáleném stavu osob s poruchou funkce jater i zdravých osob. Tyto výsledky ukazují, že u osob se středně závažnou i těžkou poruchou funkce jater, avšak s normální funkcí ledvin, není třeba provádět žádné úpravy dávek.

Pacienti s poruchou funkce ledvin

Byla provedena studie s cílem zhodnotit a srovnat farmakokinetický profil opakované perorální aplikace dávky 500 mg klarithromycinu u osob s normální a sníženou funkcí ledvin. Plazmatické hladiny, poločas, hodnoty Cmax, Cmin a AUC klarithromycinu a jeho 14-OH metabolitu byly vyšší u osob s poruchou funkce ledvin. Hodnota Kelim a vylučování močí bylo nižší. Rozsah rozdílů v těchto parametrech závisel na stupni poruchy renální funkce čím těžší byla porucha, tím významnější byl rozdíl (viz bod 4.2).

Stránka 18 z 21

Starší pacienti

Farmakokinetický profil opakovaných dávek 500 mg klarithromycinu byl studován u starších zdravých mužů a žen a srovnán se skupinou mladých zdravých dospělých mužů. Ve skupině starších osob byly plazmatické hladiny klarithromycinu i 14-OH metabolitu vyšší a vylučování bylo pomalejší než ve skupině mladých mužů. Nebyl však zjištěn žádný rozdíl mezi oběma skupinami při korelaci renální clearance s clearance kreatininu. Na základě těchto výsledků lze vyvodit závěr, že metabolismus klarithromycinu závisí na renální funkci a ne na věku.

Pacienti trpící mykobakteriální infekcí

Ačkoliv souhrnná data o podávání klarithromycinu u mykobakteriálních infekcí nejsou ještě dostupná, existují u těchto infekcí farmakokinetické údaje o použití tabletového klarithromycinu. Koncentrace klarithromycinu a 14-OH klarithromycinu, dosažené během rovnovážného stavu při podávání obvyklých dávek dospělým pacientům s HIV infekcí byly obdobné jako u normálních jedinců. Avšak při vyšších dávkách, které by mohly být nutné k léčbě mykobakteriálních infekcí, byly koncentrace klarithromycinu mnohem vyšší než při obvyklém dávkování. U dospělých pacientů infikovaných HIV užívajících 2000 mg/den ve dvou oddělených dávkách se koncentrace klarithromycinu v rovnovážném stavu C

max pohybovaly v rozmezí 5 – 10

g /ml. Cmax dosahující až

27 mg/ml byly pozorovány u HIV infikovaných dospělých pacientů, užívajících 4000 mg/den ve dvou rozdělených dávkách. Poločas eliminace se při tomto vyšším dávkování zdál prodloužený ve srovnání s obvyklým dávkováním u normálních jedinců. Vyšší koncentrace a delší poločas eliminace klarithromycinu, pozorovaný při těchto dávkách, je ve shodě s jeho známou nelinearitou farmakokinetiky. 5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Akutní toxicita

Intravenózní LD

50 klarithromycinu u myší činí 184 mg/kg a 227 mg/kg na základě dvou

izolovaných studií. To je několikrát více než LD

50 u potkanů (základ 64 mg/kg). U myší byly tyto

hodnoty nižší než po podání léku jinou cestou. Známkami toxicity jsou u obou druhů snížená aktivita, ataxie, záškuby, tremor, dyspnoe a křeče.

Pitevní a histopatologické vyšetření přeživších myší ze studie s dosaženou LD

50=184 mg/kg

neprokázalo žádné změny spojené s podáním klarithromycinu . Avšak během dalších studií na myších a jiných zvířatech byly zaznamenány hrubé změny svědčící o plicním edému spolu s ostrůvkovitým až difúzním temně červeným zbarvením plicních laloků některých akutně uhynulých zvířat. Ačkoliv lék vyvolával obdobné účinky u myší i potkanů, byl pro potkany mnohem toxičtější. Přesný mechanismus toxicity se nepodařilo odhalit. Přestože známky akutní toxicity vypovídaly o postižení centrálního nervového systému, pitva prokázala u některých myší a potkanů plicní změny.

Akutní toxicita několika metabolitů po intravenózním podání myším je shrnuta v následující tabulce:

Sloučenina

LD50 (mg/kg)

Výchozí sloučenina

184 a 227

M1 metabolit (desmethyl)

200

M4 metabolit (descladinosyl)

256

Stránka 19 z 21

M5 metabolit (isohydroxy)

337

Známky toxicity zahrnovaly zpomalení pohybů, respirační nedostatečnost a klonické křeče. Je zřejmé, že projevy toxicity těchto metabolitů jsou srovnatelné s účinky klarithromycinu jak kvalitou, tak stupněm.

Akutní podráždění žilní stěny

Potenciální možnost iritace žilní stěny roztoky klarithromycinu byla sledována na marginální ušní žíle králíků. Tato studie prokázala, že podání jednotlivých dávek i ve vysokých koncentracích (7,5 - 30 mg/ml) je jen mírně dráždivé.

Subakutní toxicita

Testy subakutní toxicity při intravenózní aplikaci byly prováděny v průběhu jednoho měsíce při podávání dávek 15, 50 a 160 mg/kg/den u potkanů a 5, 15 a 40 mg/kg/den u opic. Nejvyšší dávky užité ve studiích na zjištění rozsahu u potkanů (rozsah od 20 do 640 mg/kg/den) a u opic (rozsah od 5 do 80 mg/kg/den) byly systémově toxické pro játra, biliární systém a pro ledviny. Jsou to stejné cílové orgány jako ve studiích, kde byl klarithromycin podáván perorálně.

Výskyt závažné iritace žilní stěny během jednoměsíčního podávání 160 mg/kg potkanům a 40 mg/kg opicím omezil použití dávek dostatečně vysokých k vyvolání jasně demonstrovatelné toxicity pro cílové orgány. Toto se nepodařilo eliminovat navzdory úsilí o maximalizaci dávky zvýšením infundovaného objemu a snížením rychlosti infúze.

Netoxické dávky u potkanů a opic zjištěné v jednoměsíčních testech byly 15 a 50 mg/kg/den.

Embryotoxicita u potkanů

Potkanům bylo do ocasní žíly podáno 15, 50 a 160 mg/kg/den klarithromycinu. Signifikantní známky toxicity pro matku se objevily při dávce 160 mg/kg/den (nepřibývání na váze a snížený příjem potravy) a při 50 mg/kg/den (snížený příjem potravy). Lokální vliv testované látky se projevil otoky, hematomy, nekrózou a ztrátou části ocasu u některých zvířat dostávajících nejvyšší dávky. Nebyl zaznamenán žádný vliv na implantační místa nebo resorpci. Nebyly zaznamenány žádné kosterní či orgánové abnormality, kromě výskytu samčích plodů s nesestouplými varlaty v proporci, která odpovídala dávce.

Při perorálním podávání klarithromycinu potkanům v dávce 150 mg/kg/den byl pozorován velmi nízký výskyt kardiovaskulárních anomálií. Tyto defekty nebyly pozorovány při intravenózní aplikaci v dávkách do 160mg/kg/den (studie TA87-485).

Takže navzdory výrazné maternální toxicitě manifestující se žilní iritací, sníženým příjmem potravy a nepřibýváním na váze nebyly v preklinických studiích prokázány žádné známky embryotoxicity, embryoletality nebo teratogenity.

Embryotoxicita u králíků

Skupinám březích králíků byl aplikován klarithromycin v dávkách 3, 10 a 30 mg/kg/den. Jedna samice dostávající 3 mg/kg/den uhynula 29. den. Žilní iritace byla zaznamenána u kontrolní a u všech léčebných skupin. Incidence a závažnost podráždění byla přímo úměrná koncentraci léčivé látky v roztoku. Známky maternální toxicity se podařilo vyvolat při dávkách 30 mg/kg/den (nepřibývání na váze a snížený příjem potravy). Výskyt potratů byl ve skupině dostávající 30 mg/kg/den signifikantně vyšší než u kontrol, ale všechny potracené plody byly makroskopicky normální. Netoxické dávky na vyvolání fetální toxicity byly 10 nebo 30 mg/kg/den.

Embryotoxicita u opic

Stránka 20 z 21

Klarithromycin vyvolává ztráty plodů u opic, jestliže je podáván přibližně desetinásobek horní hranice perorální dávky pro člověka (500 mg 2 krát denně) počínaje 20. dnem gestace. Tento účinek je připisován maternální toxicitě léku při vysokých dávkách. V další studii u těhotných opic při 2,5 až 5-ti násobku obvyklé plánované maximální dávky (500 mg 2 krát denně) se neobjevilo žádné zvláštní riziko pro zárodek.

Dominantní letální test u myší, kterým byl podáván klarithromycin v dávce 1000 mg/kg/den (přibližně 70x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí 500 mg dvakrát denně) byl jednoznačně negativní pro jakoukoliv mutagenní aktivitu a ve studii segmentu I u potkanů léčených dávkou až 500 mg/kg/den (přibližně 35x více, než je maximální klinická denní dávka u lidí) po dobu 80 dní nebyl zjištěn žádný důkaz funkčního zhoršení samčí fertility dané dlouhodobým vystavením těmto velmi vysokým dávkám klarithromycinu.

Mutagenicita Byly provedeny studie na posouzení mutagenního potenciálu klarithromycinu jak v testu bez aktivace, tak v testu aktivace mikrozómy potkaních jater (Amesův test). Výsledky těchto studií nevykazují žádný mutagenní potenciál léčiva při koncentraci 25 a méně g na Petriho misku. Při koncentraci 50 g byla látka toxická pro všechny testované kmeny. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Kyselina laktobionová, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l. 6.2

Inkompatibility

K roztoku klarithromycinu pro i.v. použití nesmí být přidán žádný lék nebo jiná chemikálie, pokud nebyl předem zjištěn vliv na chemickou a fyzikální stabilitu roztoku.

K ředění lze použít pouze následující ředící roztoky: Ringerův roztok s laktátem a 5% glukózou, 5% glukóza, Ringerův roztok s laktátem, 5% glukóza v 0,3% roztoku NaCl, Normosol-M v 5% glukóze, Normosol-R v 5% glukóze, 5% glukóza v 0,45% roztoku NaCl, fyziologický roztok. 6.3

Doba použitelnosti

3 roky 6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chemická a fyzikální stabilita přípravku po rekonstituci a naředění byla prokázána na dobu 6 hodin při teplotě 25 oC a po dobu 48 hodin při teplotě 5°C. Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku po otevření před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při 2 až 8 oC, pokud rekonstituce neproběhla za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek. (Podrobnější informace viz bod 4.2.) 6.5

Druh obalu a velikost balení

Zapertlovaná lahvička z bezbarvého skla, pryžová zátka, hliníkový kryt, modrý chránič z polypropylenu, krabička.

Velikost balení: 1 x 500 mg

Stránka 21 z 21

6.6

Návod k použití přípravku, zacházení s ním (a k jeho likvidaci)

2. Těsně před podáním přidejte rozpuštěný výchozí roztok (500 mg v 10 ml vody na injekci) ke 250 ml jednoho z následujících roztoků:

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

15/236/99-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

21.4.1999 / 19.10. 2011 10.

DATUM REVIZE TEXTU

19.10. 2010

nahoru

Informace na obalu

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Klacid

I.V.

Prášek pro přípravu infuzního roztoku Clarithromycinum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna injekční lahvička obsahuje clarithromycinum 500 mg, po rekonstituci 50 mg/ml.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Pomocné látky: kyselina laktobionová, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Prášek pro přípravu infuzního roztoku 500 mg 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Způsob podání: intravenózní podání v infuzi . 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Pro jednorázové použití. 8.

POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 C, v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. 10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny 11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Držitel rozhodnutí o registraci: Abbott Laboratories s.r.o., Praha, Česká republika 12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Registrační číslo: 15/236/99-C 13.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže: 14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15.

NÁVOD K POUŽITÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se – odůvodnění přijato

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU INJEKČNÍ LAHVIČKA 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA PODÁNÍ

Klacid

I.V.

Prášek pro přípravu infuzního roztoku Clarithromycinum 2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Podávejte v i.v. infuzi. Pro jednorázové použití. 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže: 5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

Clarithromycinum 500 mg v 1 lahvičce Pomocné látky: kyselina laktobionová, roztok hydroxidu sodného 1 mol/l 6.

JINÉ

Uchovávejte při teplotě do 25 C, chraňte před světlem.

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.

Farmaceutika

Klacid I.v.

Registrace léku

Varianty

Příbalový létak KLACID I.V.

Souhrn údajů o léku (SPC)

Informace na obalu