Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls170836/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Isozyloram 10 mg, potahované tablety

Escitalopramum (ve formě escitaloprami oxalas)

Přečtete si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité informace -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře, lékárníka, nebo zdravotní sestry.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci: 1.

Co je Isozyloram a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Isozyloram užívat

3.

Jak se Isozyloram užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak Isozyloram uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1. CO JE ISOZYLORAM A K ČEMU SE POUŽÍVÁ Isozyloram obsahuje escitalopram, používá se k léčbě deprese a úzkostných poruch (panická porucha s nebo bez agorafobie, což představuje strach z pobytu ve velkých prostorách, kde nelze očekávat pomoc, sociální úzkostná porucha a obsedantně kompulzivní porucha). Isozyloram patří do skupiny antidepresiv, nazývaných selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Přípravky patřící do této skupiny ovlivňují serotoninový systém a zvyšují hladinu serotoninu v mozku. Poruchy serotoninového systému jsou klíčovým faktorem v rozvoji deprese a souvisejících onemocnění. 2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ISOZYLORAM UŽÍVAT Neužívejte Isozyloram -

pokud jste alergický/á na escitalopram nebo na kteroukoliv další složku tohoto přípravku (uvedenou v bodě 6 );

-

pokud současně užíváte jiné přípravky, které patří do skupiny nazývané MAO inhibitory, včetně selegilinu (přípravek užívaný k léčbě Parkinsonovy choroby), moklobemidu (přípravek užívaný k léčbě deprese) a linezolidu (antibakteriální léčivo).

-

Pokud máte vrozenou poruchu srdečního rytmu, nebo pokud jste někdy v minulosti měl/a poruchu srdečního rytmu (tyto poruchy lze rozpoznat EKG vyšetřením, toto vyšetření vyhodnotí, jak srdce funguje.

-

Pokud užíváte léky na poruchu srdečního rytmu nebo léky, které mohou srdeční rytmus ovlivnit. Viz bod 2 „Další léčivé přípravky a Isozyloram“

Upozornění a opatření Oznamte, prosím, svému lékaři, pokud máte jakékoli další zdravotní problémy, o kterých by Váš lékař měl vědět. Poraďte se svým lékařem nebo lékarníkem nebo zdravotní sestrou, před tím než užijete Isozyloram: -

pokud trpíte epilepsií. Jestliže se při léčbě přípravkem Isozyloram objeví záchvaty nebo se zvýší jejich četnost, měla by být léčba přerušena (též viz bod 4 “Možné nežádoucí účinky”);

-

pokud máte sníženou funkci jater nebo ledvin. Váš lékař Vám může upravit dávkování přípravku;

-

pokud máte cukrovku (diabetes). Léčba přípravkem Isozyloram může ovlivnit glykémii. Může být nezbytné upravit dávkování inzulinu a/nebo perorálních antidiabetik;

-

pokud máte sníženou hladinu sodíku v krvi;

-

pokud máte zvýšenou náchylnost ke krvácení nebo k tvorbě modřin;

-

pokud podstupujete elektrokonvulzivní terapii;

-

Pokud máte, nebo jste někdy v minulosti měl/a problémy se srdcem, nebo pokud jste v nedávné době prodělal/a srdeční záchvat

-

Pokud máte v klidu pomalý srdeční tep a/nebo pokud víte, že můžete mít nedostatek solí jako důsledek dlouhotrvajícího těžkého průjmu a zvracení nebo jako důsledek používání diuretik (močopudných léků).

-

Pokud budete mít rychlý nebo nepravidelný srdeční tep, mdloby, kolaps nebo závratě při vstávání, může to ukazovat na poruchu srdečního rytmu.

Věnujte, prosím, pozornost tomuto sdělení Někteří pacienti s manio-depresivní poruchou mohou přejít do manické fáze. To je charakterizované neobvyklým a rychlým sledem myšlenek, nepřiměřeně veselou náladou a nadměrnou tělesnou aktivitou. V takovém případě je nutné, abyste vyhledal/a Vašeho lékaře. Během prvních týdnů léčby se u Vás mohou vyskytnout tyto příznaky: neklid nebo obtíže sedět či stát. Takové příznaky neprodleně sdělte svému lékaři. Sebevražedné myšlenky a zhoršení vaší deprese nebo úzkosti Jestliže trpíte depresí či úzkostnými stavy, můžete někdy uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě. Tyto myšlenky se mohou projevit častěji v době, kdy poprvé začínáte užívat antidepresiva. Trvá totiž určitou dobu, než tyto přípravky začnou působit, obvykle zhruba dva týdny, ale někdy i déle. Může být pravděpodobnější, že začnete uvažovat o sebepoškození nebo sebevraždě: -

Jestliže se již v minulosti u Vás vyskytly myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu.

-

Jestliže jste mladý dospělý. Informace z klinických studií ukazují na zvýšené riziko sebevražedného chování u mladých dospělých (mladších 25 let) s psychiatrickými onemocněními, kteří byli léčeni antidepresivy.

Pokud se u Vás kdykoli vyskytnou myšlenky na sebepoškození nebo na sebevraždu, vyhledejte ihned svého lékaře nebo nejbližší nemocnici. Možná bude užitečné, když řeknete blízkému příteli nebo příbuznému, že máte deprese nebo úzkostnou poruchu a požádáte ho, aby si přečetl tuto příbalovou informaci. Možná byste je mohl/a požádat, aby Vám řekli, pokud si budou myslet, že se Vaše deprese nebo úzkost zhoršuje nebo budou-li znepokojeni změnami ve Vašem chování. Děti a dospívající Isozyloram není běžně určen k léčbě dětí a dospívajících do 18 let. Měli byste také vědět, že u pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu, sebevražedné myšlenky, nepřátelské jednání (převážně agresivita, vzdorovité chování a hněv). Váš lékař přesto může Isozyloram pacientům do 18 let předepsat, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším zájmu. Pokud Váš lékař předepsal Isozyloram pacientovi mladšímu 18 let a chcete se o tom poradit, navštivte, prosím, znovu svého lékaře. Jestliže se u pacientů do 18 let, kteří jsou léčeni přípravkem Isozyloram, rozvine nebo zhorší některý z výše uvedených příznaků, měli byste o tom informovat svého lékaře. Rovněž dlouhodobá bezpečnost přípravku Isozyloram ve vztahu k dalšímu růstu, dospívání, rozvoji poznání a chování nebyly dosud v této věkové skupině zkoumány. Další léčivé přípravky a Isozyloram Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval/a nebo které možná budete užívat. Oznamte svému lékaři, pokud užíváte jakýkoli z následujících přípravků: “Neselektivní inhibitory monoaminooxidázy (IMAO)” obsahující léčivou látku fenelzin, iproniazid, isokarboxazid, nialamid, tranylcypromin. Pokud jste užíval/a jakýkoli z těchto přípravků je potřeba

vyčkat 14 dní než zahájíte léčbu přípravkem Isozyloram. Po ukončení léčby přípravkem Isozyloram je nutno čekat 7 dní, než je možno zahájit léčbu kterýmkoli z těchto přípravků. “Reverzibilní selektivní inhibitory MAO-A” obsahující moklobemid (užívaný k léčbě deprese). “Ireverzibilní MAO-B inhibitory” obsahující selegilin (užívaný k léčbě Parkinsonovy choroby). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků. Antibiotikum linezolid. Lithium (užívané k léčbě manio-depresivní poruchy) a tryptofan. Imipramin a desipramin (užívané k léčbě deprese). Sumatriptan a podobná léčiva (užívaná k léčbě migrény) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti). Tyto přípravky zvyšují riziko výskytu nežádoucích účinků. Cimetidin a omeprazol (užívané k léčbě žaludečních vředů), fluvoxamin (antidepresivum) a tiklopidin (užívaný ke snížení rizika výskytu mozkové mrtvice). Tyto přípravky mohou zvýšit hladinu přípravku Isozyloram v krvi. Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – rostlinný přípravek užívaný k léčbě deprese. Kyselina acetylsalicylová a nesteroidní protizánětlivé přípravky (přípravky užívané k tlumení bolesti nebo ke snížení srážlivosti krve, tzv. antikoagulancia). Warfarin, dipyridamol a fenprokumon (přípravky užívané ke snížení srážlivosti krve, tzv. antikoagulancia). Váš lékař pravděpodobně provede při zahájení a ukončení léčby přípravkem Isozyloram kontrolu srážlivosti krve, aby se ujistil, že stále užíváte přiměřenou dávku přípravků proti srážení krve. Meflochin (užívaný k léčbě malárie), bupropion (užívaný k léčbě deprese) a tramadol (užívaný k potlačení silné bolesti) z důvodů možného snížení záchvatového prahu. Neuroleptika (přípravky k léčbě schizofrenie, psychózy) z důvodů možného rizika snížení záchvatového prahu a antidepresiva. Flekainid, propafenon a metoprolol (užívané k léčbě kardiovaskulárních chorob); klomipramin a nortriptylin (antidepresiva) a risperidon, thioridazin a haloperidol (antipsychotika). Může být zapotřebí upravit dávkování přípravku Isozyloram. NEUŽÍVEJTE Isozyloram 10 mg pokud užíváte léky na poruchu srdečního rytmu nebo léky, které mohou srdeční rytmus ovlivnit, např. antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika (např. fenothiazinové deriváty, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin, nitrožilní erythromycin, pentamidin, antimalarika, zejména halofantrin), některá antihistaminika (astemizol, mizolastin). Máte-li jakékoli další otázky, měl/a byste se poradit se svým lékařem. Isozyloram s jídlem, pitím a alkoholem Isozyloram může být užíván společně s jídlem nebo též nalačno (viz bod 3 “Jak se Isozyloram užívá”). Stejně jako u jiných léků se nedoporučuje požívat alkohol během léčby Isozyloramem, ačkoli se nepředpokládá, že se budou účinky Isozyloramu s alkoholem ovlivňovat. Těhotenství,kojení a fertilita Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Pokud jste užívala Isozyloram během posledního trimestru těhotenství, měla byste vědět, že se u Vašeho novorozence mohou vyskytnout následující příznaky: obtížné dýchání, namodralé zabarvení kůže, záchvaty, změny tělesné teploty, obtížné kojení, zvracení, snížená hladina cukru v krvi, svalová

ztuhlost nebo ochablost, zesílené reflexy, třes, nervozita, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, spavost či obtíže se spánkem. Pokud se u Vašeho novorozence vyskytne kterýkoli z těchto příznaků, neprodleně vyhledejte Vašeho lékaře. Pokud je Isozyloram užíván během těhotenství, nesmí být náhle vysazen. Neužívejte Isozyloram pokud kojíte, jestliže jste nekonzultovala možná rizika a přínos léčby se svým lékařem. Ubezpečte se, že Váš gynekolog (popř. i porodní asistentka) ví, že užíváte Isozyloram 10 mg. Užívání léků jako je Isozyloram během těhotenství, zvláště v posledních 3 měsících, může u dětí zvýšit riziko výskytu závažného zdravotního stavu, tzv. perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN), který se projevuje zrychleným dýcháním a promodráním. Tyto příznaky se obvykle projeví během prvních 24 hodin po porodu. Pokud tyto příznaky zpozorujete u svého dítěte, okamžitě kontaktujte porodní asistentku nebo lékaře. Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že citalopram, lék podobný escitalopramu, snižuje kvalitu spermií. Teoreticky by to mohlo ovlivnit fertilitu, ale vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Dokud nezjistíte, jak na Vás Isozyloram působí, nedoporučuje se řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje. Isozyloram obsahuje monohydrát laktosy Pokud Vám lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se s ním, než začnete tento léčivý přípravek užívat. 3. JAK SE ISOZYLORAM UŽÍVÁ Vždy užívejte tento lék přesně dle pokynů Vašeho lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste jistý/á, jak přípravek užívat, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Dospělí Deprese Doporučená dávka přípravku Isozyloram je 10 mg denně, užitá v jedné dávce. Váš lékař může tuto dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně. Panická porucha Úvodní dávka přípravku Isozyloram je 5 mg denně během prvního týdne léčby. Následně se dávka zvyšuje na 10 mg denně. Váš lékař může dávku dále zvýšit na maximálně 20 mg denně. Sociální úzkostná porucha Doporučená dávka přípravku je 10 mg denně, užitých v jedné dávce. Váš lékař může v závislosti na Vašem zdravotním stavu dávku snížit na 5 mg denně nebo zvýšit na maximálně 20 mg denně. Obsedantně kompulzivní porucha Doporučená dávka přípravku Isozyloram je 10 mg denně, užitých v jedné dávce. Váš lékař může dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně. Starší pacienti (nad 65 let) Úvodní doporučená dávka přípravku Isozyloram je 5 mg denně, užitých v jedné dávce. Dávku může lékař zvýšit na 10 mg denně. Použití u dětí a dospívajících Isozyloram by neměl být běžně podáván dětem a dospívajícím. Více informací viz bod 2 “Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Isozyloram užívat”.

Isozyloram můžete užívat s jídlem nebo též nalačno. Tablety spolkněte s trochou vody. Tablety nežvýkejte, protože mají hořkou chuť. Pokud je to nezbytné, tablety je možno dělit. Tabletu nejprve položte na rovnou plochu půlicí rýhou nahoru. Poté tabletu rozpulte tlakem ukazováčků k podložce na obou koncích tablety, viz obrázek.

Délka léčby Může trvat několik týdnů, než se začnete cítit lépe. Pokračujte v užívání přípravku Isozyloram, přestože potrvá nějakou dobu, než se Váš zdravotní stav zlepší. Nikdy neměňte dávku bez vědomí Vašeho lékaře. Pokračujte v užívání přípravku Isozyloram přesně dle pokynů Vašeho lékaře. Pokud byste léčbu ukončil/a příliš brzy, může dojít k návratu příznaků Vašeho onemocnění. Léčba by měla trvat nejméně 6 měsíců poté, kdy se opět cítíte dobře. Jestliže jste užil/a více přípravku Isozyloram, než jste měl/a Pokud jste užil/a více přípravku Isozyloram, než jste měl/a, vyhledejte svého lékaře nebo navštivte nejbližší pohotovost. Učiňte tak i v případě, že se předávkování neprojevuje žádným zvláštním způsobem. Příznaky předávkování mohou být: závratě, třes, agitovanost, křeče, kóma, nevolnost, zvracení, změna srdečního rytmu, pokles krevního tlaku a změny metabolizmu tekutin/minerálů. Krabičku/obal přípravku Isozyloram vezměte do nemocnice nebo k lékaři s sebou. Jestliže jste zapomněl(a) užít Isozyloram Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku. Pokud opomenete užít předepsanou dávku a vzpomenete si ještě před spaním, ihned dávku užijte. Další den užijte dávku v obvyklou dobu. Pokud si vzpomenete v noci nebo během dalšího dne, vynechanou dávku nenahrazujte a další dávku užijte v obvyklou dobu. Jestliže přestanete užívat přípravek Isozyloram Neukončujte léčbu přípravkem Isozyloram, aniž by Vám to řekl Váš lékař. Pokud ukončujete léčbu, doporučuje se vysazovat Isozyloram postupným snižováním dávky v období několika týdnů. Při náhlém přerušení léčby Isozyloramem se mohou vyskytnout příznaky z vysazení. Tyto příznaky se vyskytují běžně, pokud ukončujete léčbu přípravkem Isozyloram. Riziko výskytu je vyšší, pokud léčba přípravkem Isozyloram byla dlouhodobá, užívaná dávka vysoká nebo vysazení proběhlo příliš rychle. Mnozí pacienti shledají, že tyto příznaky jsou mírné a spontánně odezní během dvou týdnů. U některých pacientů mohou být silnější intenzity nebo mohou trvat delší dobu (2-3 měsíce nebo déle). Pokud se u Vás vyskytnou závažné příznaky z vysazení během ukončování léčby přípravkem Isozyloram, navštivte svého lékaře. Váš lékař Vám může doporučit začít tablety opět užívat a poté je vysazovat mnohem pomaleji. Příznaky z vysazení jsou: závratě (nestabilita nebo neschopnost udržet rovnováhu), pocity brnění (mravenčení), pocity pálení a pocity elektrických výbojů (méně často), které se mohou objevit i v hlavě; poruchy spánku (živé sny, noční můry, neschopnost usnout), pocity úzkosti, bolesti hlavy, necítíte se dobře (pocit nevolnosti), pocení (včetně nočního pocení), pocity neklidu nebo agitovanosti, třes (chvění), pocity zmatenosti a dezorientovanosti, pocity rozrušení a podrážděnosti, průjem, zrakové poruchy, kmitání nebo bušení srdce (palpitace). Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto léku, zeptejte se svého lékaře, lékárníka nebo zdravotní sestry. 4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Nežádoucí účinky zpravidla odezní během několika týdnů léčby. Často však mohou být projevem nemoci samotné a v takovém případě postupně vymizí, jakmile se začnete cítit lépe. Navštivte svého lékaře, pokud se u Vás během léčby vyskytnou následující nežádoucí účinky: Méně časté (více než u 1 pacienta z 1000 a méně než u 1 pacienta ze 100): Neobvyklé krvácení, včetně krvácení z trávicího traktu. Vzácné (více než u 1 pacienta z 10 000 a méně než u 1 pacienta z 1000): Pokud se u Vás vyskytnou příznaky: otok kůže, jazyka, rtů nebo otok kdekoliv v obličeji, obtížné dýchání nebo polykání (alergická reakce), vyhledejte neprodleně Vašeho lékaře nebo navštivte nemocnici. Pokud se u Vás vyskytne vysoká horečka, agitovanost, zmatenost, třes a náhlé svalové záškuby, může se jednat o příznaky vzácného serotoninového syndromu. V takovém případě vyhledejte svého lékaře. Pokud se u Vás vyskytnou následující vedlejší účinky, měl/a byste ihned navštívit svého lékaře nebo nejbližší nemocnici:

Obtížné močení. Křeče (záchvaty), viz též bod “Upozornění a opatření” Žluté zabarvení kůže a bělma očí, které může být známkou poškození funkce jater/zánětu

jater.

Rychlý, nepravidelný srdeční tep a mdloby, které mohou být příznaky život ohrožujícího stavu

známého jako torsade de pointes.

Vyjma těchto nežádoucích účinků byly hlášeny následující nežádoucí účinky: Velmi časté (u více než 1 pacienta z 10):

Pocit nevolnosti (nausea)

Časté (u více než 1 pacienta ze 100, ale méně než u 1 pacienta z 10):

Pocit ucpaného nosu nebo vodnatá rýma (sinusitis) Snížená nebo zvýšená chuť k jídlu Úzkost, neklid, abnormální sny, obtížné usínání, pocity ospalosti, závratě, zívání, třes, píchání

v kůži

Průjem, zácpa, zvracení, sucho v ústech Zvýšená potivost Bolest svalů a kloubů (artralgie a myalgie) Sexuální poruchy (opožděná ejakulace, poruchy erekce, pokles libida a u žen obtížné

dosahování orgasmu)

Únava, horečka Zvýšení tělesné hmotnosti

Méně časté (u více než 1 pacienta z 1000, ale méně než u 1 pacienta ze 100) :

Kopřivka, vyrážka, svědění (pruritus) Skřípání zubů, agitovanost, nervozita, záchvaty paniky, stavy zmatenosti Poruchy spánku, poruchy chuti, mdloby (synkopa) Rozšíření zornic (mydriáza), zrakové halucinace, zvonění v uších (tinnitus) Ztráta vlasů Poševní krvácení Pokles tělesné hmotnosti Zrychlení srdeční frekvence Otoky rukou nebo nohou Krvácení z nosu

Vzácné (více než u 1 pacienta z 10 000, ale méně než u 1 pacienta z 1000):

Agresivita, odosobnění, halucinace Pomalá srdeční frekvence

U některých pacientů byly též hlášeny ( četnost nelze stanovit z dostupných údajů):

Sebepoškozující nebo sebevražedné myšlenky, viz bod “Upozornění a opatření” ” Snížená hladina sodíku v krvi (příznaky jsou pocity nevolnosti, svalové slabosti a zmatenosti) Závratě při rychlém postavení, způsobená poklesem krevního tlaku (ortostatická hypotenze) Odchylky v jaterních testech (zvýšení jaterních enzymů v krvi) Poruchy hybnosti (mimovolní pohyby svalů) Bolestivá erekce (priapismus) Poruchy krvácení včetně krvácení do kůže a sliznic (ekchymózy) a snížená hladina krevních

destiček (trombocytopenie)

Náhlý otok kůže a sliznic (angioedém) Zvýšené množství vyloučené moči (nepřiměřená sekrece ADH) Tvorba mléka u žen, které nekojí Mánie Změny srdečního rytmu (tzv. prodloužení QT intervalu, pozorované na EKG)

Některé další nežádoucí účinky byly pozorovány při léčbě přípravky, které působí podobně jako escitalopram (léčivá látka přípravku Isozyloram):

Motorický neklid (akatizie) Anorexie (nechutenství)

U pacientů užívajících tento typ antidepresiv byl pozorován zvýšený výskyt zlomenin kostí. Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři, nebo lékárníkovi nebo zdravotní sestře. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 5. JAK ISOZYLORAM UCHOVÁVAT Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Nepoužívejte tento lék po uplynutí doby použitelnosti uvedené na vnějším obale po zkratce Exp. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Toto opatření pomáhá chránit životní prostředí. 6. OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE Co ISOZYLORAM obsahuje Léčivá látka je escitalopramum (ve formě oxalátu). Jedna tableta obsahuje escitalopramum 10 mg Pomocnými látkami jsou: Během granulace: Mikrokrystalická celulosa Monohydrát laktosy Kopovidon, Kukuřičný škrob Po granulaci: Silicifikovaná mikrokrystalická celulosa, Sodná sůl kroskarmelosy, Mastek, Koloidní bezvodý oxid křemičitý, Magnézium-stearát Potahová vrstva: Potahová soustava Opadry OY-S-58910 bílá Hypromelosa

Oxid titaničitý (E 171) Makrogol 400 Mastek Jak Isozyloram vypadá a co obsahuje balení Isozyloram je dodáván ve formě potahovaných tablet o síle10 mg. Popis tablet následuje níže:

Isozyloram 10 mg: Bílé až téměř bíle, oválné, bikonvexní potahované tablety s vyraženým “E” a “8” po stranách dělící rýhy na jedné straně a hladké na druhé straně. Isozyloram 10 mg je dostupný ve velikosti balení 14, 20, 28, 30, 50, 56 a 100 tablet v blistrech Polyamid/Alu/PVC/Alu. Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce Ranbaxy UK Ltd. Building 4 Chiswick park, Londýn W4 5YE Velká Británie Výrobce Ranbaxy Ireland Ltd., Spafield, Cork Road, Cashel, Co. Tiperrary, Irsko Terapia SA, Str Fabricii nr. 124, Cluj, Napoca, Rumunsko, Cemelog BRS Plc., H-2040 Budaörs Vasút u.13, Maďarsko Generis Farmacêutica, SA, Portugalsko Tento léčivý přípravek je registrován v členských zemích EHP pod následujícími názvy: Portugalsko:

Escitalopram Ranbaxy

Finsko:

Escitalopram Ranbaxy 10/20 mg Tablets

Litva:

Escitalopram Ranbaxy 10/20 mg plėvele dengtos tabletės

Polsko:

Nexpram

Rumunsko:

Serodeps 10/20 mg comprimate filmate

Irsko:

Escitalopram 10/20 mg Film-coated Tablets

Španělsko:

Escitalopram Ranbaxy 10/20 mg Comprimidos EFG

Česká republika:

Isozyloram

Slovenská republika: Isozyloram Maďarsko

Isozyloram

Řecko:

Escitalopram Ranbaxy

Tato informace byla naposledy schválena: 14.9.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls170836/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Isozyloram 10 mg, potahované tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Isozyloram 10 mg: Jedna tableta obsahuje 10 mg escitalopramum odpovídající 12,77 mg escitaloprami oxalas.

Pomocná látka se známým účinkem:

Každá tableta obsahuje 50 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Isozyloram 10 mg: Bílé až téměř bílé, oválné, bikonvexní potahované tablety s vyraženým “E” a “8” po stranách dělicí rýhy na jedné straně a hladké na druhé straně.

Tabletu lze rozdělit na stejné dávky.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba velkých depresivních epizod. Léčba panické poruchy s nebo bez agorafobie. Léčba sociální úzkostné poruchy (sociální fobie). Léčba obsedantně kompulzivní poruchy.

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Bezpečnost dávky vyšší než 20 mg denně nebyla prokázána.

Isozyloram se užívá v jedné denní dávce s jídlem nebo mezi jídly.

Velké depresivní epizody

Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.

Antidepresivní účinek obvykle nastupuje po 2 až 4 týdnech léčby. Po ústupu příznaků je pro upevnění terapeutické odpovědi nutno pokračovat v léčbě po dobu nejméně 6 měsíců.

Panická porucha s nebo bez agorafobie

Doporučená úvodní dávka je 5 mg denně během prvního týdne a poté se zvyšuje na 10 mg denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.

Nejvyššího účinku je dosaženo přibližně po 3 měsících léčby. Léčba trvá několik měsíců.

Sociální úzkostná porucha

Obvyklá dávka je 10 mg jednou denně. K ústupu příznaků dochází obvykle během 2 až 4 týdnů. Poté může být dávka v závislosti na individuální odpovědi pacienta snížena na 5 mg denně nebo zvýšena na 20 mg denně.

Sociální úzkostná porucha je onemocnění s chronickým průběhem a doporučuje se délka léčby 12 týdnů k upevnění terapeutické odpovědi. Dlouhodobá léčba pacientů odpovídajících na léčbu byla sledována po dobu 6 měsíců a může být individuálně zvážena k prevenci relapsu; přínos léčby by měl být v pravidelných intervalech přehodnocován.

Sociální úzkostná porucha je dobře definované diagnostické označení pro specifické onemocnění, které by nemělo být zaměněno s nadměrnou ostýchavostí. Farmakoterapie se doporučuje pouze tehdy, pokud onemocnění podstatně omezuje pacienta v zaměstnání nebo společenském životě.

Význam této léčby v porovnání s kognitivně-behaviorální terapií nebyl hodnocen. Farmakoterapie je však součástí celkové terapeutické strategie.

Obsedantně kompulzivní porucha

Úvodní dávka je 10 mg jednou denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit na maximálně 20 mg denně.

Obsedantně kompulzivní porucha (OCD) patří mezi chronická onemocnění. Pacienti by měli být léčeni dostatečně dlouhou dobu, aby došlo k plnému uzdravení.

Přínos léčby a dávka by měly být přehodnocovány v pravidelných intervalech (viz bod 5.1).

Starší pacienti (> 65 let)

Úvodní dávka je 5 mg denně. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možné dávku zvýšit až na 10 mg denně. (viz bod 5.2).

Účinnost escitalopramu v léčbě sociální úzkostné poruchy nebyla u starších pacientů studována.

Pediatrická populace

Isozyloram by neměl být používán u dětí a mladistvých do 18 let z důvodů bezpečnosti (viz bod 4.4).

Snížená funkce ledvin

Dávkování u pacientů s mírným až středně vážným poškozením ledvin není nutno upravovat. Opatrnosti je třeba u pacientů s vážným poškozením ledvin (CLCR do 30 ml/min) (viz bod 5.2). Snížená funkce jater

U pacientů s mírným a středně těžkým poškozením jater se doporučuje úvodní dávka 5 mg denně po dobu prvních 2 týdnů. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit až na maximálně 10 mg denně. Opatrnost a opatrné zvyšování dávky jsou doporučovány u pacientů se závažným poškozením funkce jater (viz bod 5.2).

Pacienti s pomalým metabolismem CYP2C19

U pacientů, o nichž je známo, že pomalu metabolizují enzymovým systémem CYP2C19, se doporučuje úvodní dávka 5 mg denně po dobu prvních dvou týdnů. V závislosti na individuální odpovědi pacienta je možno dávku zvýšit maximálně na 10 mg denně (viz bod 5.2).

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby

Je třeba se vyvarovat náhlého vysazení přípravku. Při ukončování léčby escitalopramem by měla být dávka postupně snižována během nejméně jednoho až dvou týdnů, aby se snížilo riziko příznaků z vysazení (viz body 4.4 a 4.8). Pokud se po snížení dávky nebo po ukončení léčby vyskytnou obtížně tolerovatelné symptomy, může být zvážen návrat k předchozí předepsané dávce. Následně může lékař pokračovat ve vysazování, které by ale mělo probíhat mnohem pomaleji.

4.3 Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoliv pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1.

Současná léčba neselektivními ireverzibilními inhibitory monoaminooxidázy (MAO-inhibitory) je kontraindikována z důvodů rizika výskytu serotoninového syndromu doprovázeného agitovaností, třesem, hypertermií apod. (viz bod 4.5).

Současné užití escitalopramu a reverzibilních MAO-A inhibitorů (např. moklobemid) nebo reverzibilního neselektivního MAO inhibitoru linezolidu je kontraindikováno z důvodu rizika vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.5).

Escitalopram je kontraindikován u pacientů se známým prodloužením QT intervalu nebo se

syndromem vrozeného dlouhého QT intervalu.

Je kontraindikováno současné užívání escitalopramu s léčivými přípravky, o nichž je známo, že

prodlužují QT interval (viz bod 4.5).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Následující zvláštní upozornění a opatření se vztahují na celou skupinu SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu).

Pediatrická populace

Isozyloram by neměl být používán k léčbě dětí a mladistvých do 18 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a mladistvých léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Nicméně pokud je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a mladistvých, týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí.

Paradoxní úzkost

U některých pacientů s panickou poruchou se při zahájení léčby antidepresivy mohou zvýraznit symptomy úzkosti. Tato paradoxní reakce obvykle odezní během dvou týdnů léčby. Ke snížení pravděpodobnosti výskytu anxiogenního účinku se doporučuje léčbu zahájit nižší úvodní dávkou (viz bod 4.2).

Záchvaty křečí

Léčba přípravkem by měla být vysazena u všech pacientů, u nichž dojde k záchvatům. Antidepresiva typu SSRI by neměla být používána u pacientů s nestabilní epilepsií a pacienti se stabilizovanou epilepsií musí být pečlivě sledováni. SSRI musí být vysazeny, pokud dojde ke zvýšení četnosti záchvatů.

Mánie

SSRI by měly být používány s opatrností u pacientů s anamnézou mánie/hypománie. U pacientů, kteří vstoupí do manické fáze, je nutno SSRI vysadit.

Diabetes

U

pacientů

trpících

diabetem

může

léčba

SSRI

narušit

kontrolu

glykémie

(hypoglykémie/hyperglykémie). Může být nutné upravit dávkování inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky

Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozováním a sebevražd (příhod souvisejících se sebevraždou). Toto riziko přetrvává, dokud není dosaženo významné remise.

Jelikož se zlepšení stavu nemusí projevit během několika prvních nebo i více týdnů léčby, měli by být pacienti během tohoto období pečlivě monitorováni. Z obecné klinické zkušenosti s léčbou antidepresivy vyplývá, že v časných stadiích zotavování se může riziko sebevraždy zvýšit.

Ostatní psychické poruchy, u kterých je escitalopram předepisován, mohou být rovněž spojeny se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek nebo chování. Navíc mohou tato onemocnění probíhat společně s depresivní poruchou. Proto by měla při léčbě pacientů s depresivními poruchami platit stejná bezpečnostní opatření, jako při léčbě jiných psychiatrických poruch.

Pacienti, kteří mají v anamnéze výskyt příhod souvisejících se sebevraždou, a ti kteří mají významné sebevražedné představy před začátkem léčby, jsou vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek nebo pokusů a měli by být během léčby pečlivě monitorováni. Meta-analýza placebem monitorovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala ve srovnání s placebem vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy. Pacienti, a zvláště ti, kteří mají zvýšené riziko, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to především na začátku léčby a po změně dávkování. Pacienty a jejich ošetřovatele je třeba upozornit na nutnost sledovat pacienta pro výskyt těchto příhod a vyhledat okamžitě lékařskou pomoc, pokud se tyto příznaky objeví.

Akatizie/psychomotorický neklid

Léčba SSRI/SNRI může být doprovázena rozvojem akatizie, charakterizované subjektivně nepříjemným nebo úzkost způsobujícím neklidem a potřebou pohybu, často spojenými s neschopností zůstat sedět či stát. Pravděpodobnost výskytu je nejvyšší během prvních několika týdnů léčby. U pacientů s těmito příznaky může být zvýšení dávky škodlivé.

Hyponatrémie

Hyponatrémie, patrně v důsledku nepřiměřeného uvolňování antidiuretického hormonu (SIADH), byla vzácně pozorována při léčbě SSRI a obvykle se upraví po ukončení léčby. U pacientů se zvýšeným rizikem hyponatrémie, jako jsou starší pacienti, pacienti s cirhózou, nebo při současné léčbě přípravky způsobujícími hyponatrémii, je nutná opatrnost.

Krvácivost

Při léčbě SSRI bylo zaznamenáno několik případů výskytu podkožního krvácení jako ekchymóza a purpura. Doporučuje se pečlivé sledování pacientů užívajících SSRI, obzvláště pokud současně užívají perorální antikoagulancia nebo jiné přípravky ovlivňující funkci krevních destiček (např. atypická antipsychotika a fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv, kyselina acetylsalicylová a nesteroidní antirevmatika (NSAID), tiklopidin, dipyridamol) a u pacientů se známými sklony ke krvácení.

ECT (elektrokonvulzivní terapie)

Klinická zkušenost se současnou léčbou SSRI a ECT je omezená, je tedy nutná zvýšená opatrnost.

Serotoninový syndrom

Při souběžné léčbě escitalopramem s přípravky, které mají serotonergní účinky, jako je sumatriptan a další triptany, tramadol, tryptofan, je nutná zvýšená opatrnost.

V ojedinělých případech byl pozorován vznik serotoninového syndromu při současném užívání SSRI a serotonergně působících léčivých přípravků. Kombinace příznaků jako podrážděnost, třes, myoklonus a hypertermie mohou naznačovat rozvoj serotoninového syndromu. V takovém případě musí být léčba SSRI a serotonergními přípravky ihned přerušena a zahájena symptomatická léčba.

Třezalka tečkovaná

Souběžné užívání SSRI a bylinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může zvýšit výskyt nežádoucích reakcí (viz bod 4.5).

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby

Příznaky z vysazení se běžně vyskytují při ukončování léčby, obzvláště pokud je přerušení náhlé (viz bod 4.8).

V klinických studiích se vyskytly nežádoucí účinky během ukončování léčby u 25 % pacientů užívajících escitalopram a 15 % pacientů užívajících placebo.

Riziko výskytu příznaků z vysazení závisí na několika faktorech: délka léčby, dávka užitá během léčby a rychlost snižování dávky. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie a pocitů elektrických výbojů), poruchy spánku (včetně nespavosti a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolesti hlavy, průjem, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a poruchy zraku patří mezi nejčastěji zaznamenané reakce. Tyto symptomy jsou obvykle mírné až středně vážné, ale u některých pacientů mohou probíhat intenzivněji.

Příznaky se obvykle objevují během prvních dnů po ukončení léčby, ale mohou se též vzácně vyskytnout u pacientů, kteří zapomněli užít dávku.

Tyto symptomy obecně spontánně ustupují a obvykle odezní během 2 týdnů, ale u některých pacientů mohou přetrvávat po delší dobu (2-3 měsíce či déle). Doporučuje se tedy při ukončování léčby vysazovat escitalopram postupným snižováním dávky během několika týdnů nebo měsíců, dle potřeby pacienta (viz bod 4.2 “Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby”).

Onemocnění koronárních cév

Z důvodu omezených klinických zkušeností u pacientů s onemocněním koronárních cév se doporučuje opatrnost (viz bod 5.3). Prodloužení QT intervalu Bylo zjištěno, že escitalopram způsobuje na dávce závislé prodloužení QT intervalu. Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií včetně torsade de pointes a to převážně u žen s hypokalemií nebo s již existujícím prodloužením QT intervalu nebo jiným srdečním onemocněním (viz bod 4.3, 4.5, 4.8, 4.9 a 5.1). Opatrnost se doporučuje u pacientů se signifikantní bradykardií, nebo u pacientů s nedávno prodělaným akutním infarktem myokardu nebo nekompenzovaným srdečním selháním. Poruchy elektrolytové rovnováhy jako je hypokalémie a hypomagnezémie zvyšují riziko maligních arytmií a měly by být upraveny před zahájením léčby citalopramem. U pacientů se stabilizovaným srdečním onemocněním, by se mělo před zahájením léčby zvážit EKG vyšetření. Pokud se v průběhu léčby escitalopramem objeví známky srdeční arytmie, léčba by měla být přerušena a mělo by být provedeno EKG vyšetření. Tento přípravek obsahuje monohydrát laktosy. Pacienti se vzácnými vrozenými poruchami, jako je intolerance galaktosy, vrozený deficit Lapp laktázy nebo malabsorpce glukosy a galaktosy, by neměli tento lék užívat.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Kontraindikované kombinace léčiv

Prodloužení QT intervalu

Farmakokinetické a farmakodynamické studie mezi escitalopramem a jinými léčivými přípravky, které prodlužují QT interval, nebyly provedeny. Aditivní účinek escitalopramu a těchto léčivých přípravků nelze vyloučit. Proto je současné podávání escitalopramu a léčivých přípravků, které prodlužují QT interval, jako jsou antiarytmika třídy IA a III, antipsychotika ( fenothiazinové deriváty, pimozid, haloperidol), tricyklická antidepresiva, některé antimikrobiální látky (např. sparfloxacin, moxifloxacin, erythromycin i.v., pentamidin, antimalarika, zejména halofantrin), některá antihistaminika ( astemizol, mizolastin) atd. kontraindikováno

Ireverzibilní neselektivní inhibitory MAO

Vyskytly se závažné reakce při současné léčbě antidepresivy typu SSRI s ireverzibilními neselektivními inhibitory monoaminooxidázy (IMAO), a to i v případě následné léčby inhibitory monoaminooxidázy po předchozí nedávno ukončené léčbě SSRI (viz bod 4.3). V některých případech došlo ke vzniku serotoninového syndromu (viz bod 4.8).

Escitalopram je kontraindikován v kombinaci s ireverzibilními neselektivními IMAO. Je zapotřebí dodržet 2týdenní prodlevu mezi ukončením léčby ireverzibilními IMAO. Mezi ukončením léčby escitalopramem a začátkem léčby ireverzibilními neselektivními IMAO je třeba zachovat interval alespoň 7 dní.

Reverzibilní selektivní MAO-A inhibitory (moklobemid)

Vzhledem k riziku vzniku serotoninového syndromu je kontraindikováno současné užívání MAO-A inhibitorů (moklobemid) a escitalopramu (viz bod 4.3). Pokud je však taková kombinace nutná, je zapotřebí zahájit léčbu nejnižší doporučenou dávkou a pečlivě sledovat pacienta.

Reverzibilní neselektivní MAO inhibitor (linezolid)

Antibakteriální léčivo linezolid je reverzibilní neselektivní inhibitor MAO a neměl by být podáván pacientům léčeným escitalopramem. V nezbytných případech se použije minimální dávkování současně s pečlivým sledováním pacienta (viz bod 4.3).

Ireverzibilní selektivní MAO-B inhibitor (selegilin)

Při současné léčbě se selegilinem (ireverzibilním inhibitorem MAO-B) je zapotřebí zvýšené opatrnosti vzhledem k možnosti vzniku serotoninového syndromu. Dávky nepřesahující 10 mg selegilinu denně byly bezpečně užívány s racemickým citalopramem.

Kombinace vyžadující zvláštní pozornost

Serotonergně působící léčiva

Současné užití serotonergně působících léčiv (např. tramadol, sumatriptan a jiné triptany) může vést ke vzniku serotoninového syndromu.

Léčivé přípravky snižující práh pro vznik záchvatů

SSRI mohou snížit práh pro vznik záchvatů. Při současném podávání přípravků, které též mohou snížit práh pro vznik záchvatů (např. antidepresiva (tricyklická antidepresiva, SSRI), neuroleptika (fenothiaziny, thioxantény a butyrofenony), meflochin, bupropion a tramadol), je zapotřebí zvýšené opatrnosti.

Lithium, tryptofan

Jsou známy případy zvýšení účinku SSRI při současném užívání s lithiem nebo tryptofanem, proto musí současná léčba takových přípravků se SSRI probíhat za zvýšené opatrnosti.

Třezalka tečkovaná

Současné užívání antidepresiv typu SSRI a rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může zvýšit výskyt nežádoucích účinků (viz bod 4.4).

Krvácivost

Escitalopram může při současném užití ovlivnit účinek perorálních antikoagulancií. Pacienti užívající perorální antikoagulancia by měli být při zahájení a ukončení léčby escitalopramem pečlivě sledováni (viz bod 4.4).

Alkohol

Při současném požití alkoholu a escitalopramu se nepředpokládají farmakodynamické ani farmakokinetické interakce. Avšak podobně jako při užívání jiných psychofarmak se nedoporučuje kombinace s alkoholem.

Farmakokinetické interakce

Ovlivnění farmakokinetiky escitalopramu jinými léčivými přípravky

Metabolismus escitalopramu je zprostředkován především systémem CYP2C19. Menší měrou se mohou též podílet systémy CYP3A4 a CYP2D6. Metabolismus hlavního metabolitu S-DCT (s-demethylcitalopramu) je pravděpodobně částečně katalyzován systémem CYP2D6.

Při současném užití escitalopramu a omeprazolu v dávce 30 mg denně (inhibitor CYP2C19) došlo k mírnému zvýšení (přibližně 50%) plazmatických koncentrací escitalopramu.

Při současném užití escitalopramu a cimetidinu v dávce 400 mg dvakrát denně (středně silný obecný inhibitor enzymů) došlo ke střednímu zvýšení (přibližně 70%) plazmatických koncentrací

escitalopramu. Při podávání escitalopramu v kombinaci s cimetidinem se doporučuje opatrnost. Může být nutné upravení dávky.

Při současném použití s inhibitory CYP2C19 (např. omeprazol, esomeprazol, fluvoxamin, lansoprazol, tiklopidin) nebo cimetidinem se proto doporučuje opatrnost. V závislosti na výskytu nežádoucích účinků během souběžné léčby může být nezbytné snížení dávky escitalopramu.

Ovlivnění farmakokinetiky jiných léčivých přípravků escitalopramem

Escitalopram je inhibitorem enzymu CYP2D6. Doporučuje se opatrnost při současném podávání escitalopramu a léčiv s úzkým terapeutickým indexem, která jsou metabolizována tímto enzymem, např. flekainid, propafenon, metoprolol (pokud je použit při srdečním selhání) nebo některých léků ovlivňujících CNS a metabolizovaných převážně systémem CYP2D6, např. antidepresiva jako desipramin, klomipramin a nortriptylin či antipsychotika jako risperidon, thioridazin a haloperidol. Někdy je nutná úprava dávkování.

Při současném užití s desipraminem nebo metoprololem vedlo ke dvojnásobnému zvýšení plazmatické hladiny obou těchto substrátů CYP2D6.

Studie in vitro prokázaly, že escitalopram může též slabě inhibovat CYP2C19. V případě současného užití léčivých přípravků, které jsou metabolizovány prostřednictvím systému CYP2C19, se doporučuje opatrnost.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Klinické zkušenosti s užitím escitalopramu u těhotných žen jsou omezené.

Při reprodukčních toxikologických studiích provedených na potkanech byly pozorovány embryo-fetotoxické účinky, avšak nebyl zaznamenán zvýšený výskyt malformací (viz bod 5.3).

Escitalopram by měl být používán během těhotenství, jen pokud je to nezbytné a pouze po pečlivém zvážení přínosu a možného rizika.

Novorozenci matek, které užívaly escitalopram do pozdních stádií těhotenství a obzvláště v posledním trimestru, by měli být pečlivě sledováni. Je nutné se vyvarovat náhlého ukončení léčby během těhotenství.

U novorozenců, jejichž matky užívaly SSRI/SNRI do pozdních stádií těhotenství, se mohou vyskytnout následující příznaky: respirační tíseň, cyanóza, apnoe, záchvaty křečí, nestabilní tělesná teplota, obtíže při krmení, zvracení, hypoglykémie, hypertonie, hypotonie, hyperreflexie, tremor, nervozita, podrážděnost, letargie, soustavný pláč, somnolence a poruchy spánku. Tyto symptomy mohou být vyvolány následkem serotonergního působení přípravku, nebo se jedná o příznaky z vysazení. Tyto komplikace většinou odezní ihned nebo krátce (< 24 hodin) po porodu.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1000 těhotenství.

Kojení

Předpokládá se, že se escitalopram vylučuje mateřským mlékem. Proto není doporučeno během léčby kojit.

Fertilita Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován

.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ačkoli nebyl prokázán vliv escitalopramu na intelektové funkce a psychomotorické schopnosti, je třeba vzít v úvahu, že každé psychofarmakum může ovlivnit schopnost úsudku a obvyklých dovedností.

Pacienti by měli být upozorněni na možné ovlivnění schopnosti řídit a obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky Nežádoucí účinky se nejčastěji projevují během prvního nebo druhého týdne léčby a jejich intenzita a četnost výskytu se zpravidla v průběhu léčby snižují. Nežádoucí účinky typické pro skupinu SSRI a hlášené také po užití escitalopramu v klinických placebem kontrolovaných studiích nebo po uvedení přípravku na trh jsou uvedeny níže a jsou tříděny podle tříd orgánových systémů a četnosti výskytu. Četnosti jsou převzaty z klinických studií a nejsou upraveny na hladinu placeba. Četnosti jsou charakterizovány jako: velmi časté ( 1/10); časté ( 1/100, < 1/10); méně časté ( 1/1 000, 1/100); vzácné ( 1/10 000, 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), neznámá četnost (nelze hodnotit z dostupných dat).

Velmi časté (≥1/10)

Časté (≥1/100 až <1/10

Méně časté (≥1/1000 až <1/100

Vzácné (≥1/10 000 až <1/1000

Četnost neznámá (nelze určit z dostupných údajů)

Vyšetření

Nárůst tělesné hmotnosti

Pokles tělesné hmotnosti

Odchylky v jaterních testech

Srdeční poruchy

Tachykardie

Bradykardie

Ventrikulární arytmie včetně torsade de pointes

Poruchy krve a lymfatického systému

Trombocytopenie

Poruchy nervového systému

Nespavost, somnolence, závratě, parestézie, tremor

Poruchy chuti, poruchy spánku, synkopa

Serotoninový syndrom

Dyskineze, poruchy hybnosti, křeče

Poruchy oka

Mydriáza, zrakové poruchy

Poruchy ucha a labyrintu

Tinnitus

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Sinusitis, zívání

Epistaxe

Gastrointestinální poruchy

Nauzea

Diarea, zácpa, zvracení, sucho v ústech

Krvácení z trávicího traktu (včetně krvácení z rekta)

Poruchy ledvin a močových cest

Retence moči

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Zvýšená potivost

Kopřivka, alopecie, vyrážka, pruritus

Ekchymózy, angioedém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Artralgie, myalgie

Endokrinní poruchy

Nepřiměřená sekrece ADH

Poruchy metabolismu a výživy

Snížení nebo zvýšení chuti k jídlu

Hyponatrémie

Cévní poruchy

Ortostatická hypotenze

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Únava, pyrexie

Edém

Poruchy imunitního systému

Anafylaktická reakce

Poruchy jater a žlučových cest

Hepatitis

Poruchy reprodukčního systému prsu

Poruchy ejakulace a impotence u mužů

Metroragie a menoragie u žen

Galaktorea, priapismus u mužů

Psychiatrické poruchy

Úzkost, neklid, abnormální sny, pokles libida u žen a mužů, anorgasmie u žen

Bruxismus, agitovanost, nervozita, záchvaty paniky, stavy zmatenosti

Agresivita, depersonalizace, halucinace

Mánie, sebevražedné myšlenky, sebevražedné chování1

1Během užívání escitalopramu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek a sebevražedného chování (viz bod 4.4). Prodloužení QT intervalu Po uvedení přípravku na trh byly hlášeny případy prodloužení QT intervalu a ventrikulárních arytmií včetně torsade de pointes, především u žen s hypokalémií nebo s již existujícím prodloužením QT intervalu či jiným srdečním onemocněním (viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.9 a 5.1). Následující nežádoucí účinky byly hlášeny pro celou terapeutickou skupinu SSRI: psychomotorický neklid/akatizie (viz bod 4.4) a anorexie. Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let a výše – ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám. Příznaky z vysazení doprovázející ukončení léčby Ukončení léčby SSRI/SNRI (obzvláště náhlé) často vede k výskytu příznaků z vysazení. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezií a pocitů elektrických výbojů), poruchy spánku (včetně insomnie a živých snů), agitovanost nebo úzkost, nevolnost a/nebo zvracení, tremor, zmatenost, pocení, bolest hlavy, diarea, palpitace, emoční labilita, podrážděnost a poruchy zraku se vyskytly nejčastěji. Tyto symptomy jsou obvykle mírné a spontánně odezní, avšak u některých pacientů mohou být závažnější a/nebo trvat delší dobu. Není-li již léčba escitalopramem dále nutná, doporučuje se ji ukončit postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a 4.4). 4.9 Předávkování Toxicita Klinické zkušenosti s předávkováním escitalopramem jsou omezené a mnoho případů bylo způsobeno současným předávkováním jinými přípravky. Ve většině případů byly zaznamenány mírné nebo žádné příznaky. Fatální případy předávkování escitalopramem se vyskytly pouze zřídka při požití samotného

escitalopramu; ve většině případů se jednalo o současnou medikaci jinými přípravky. Dávky escitalopramu v rozmezí 400 a 800 mg nevyvolaly žádné závažné příznaky. Příznaky předávkování Příznaky zaznamenané při předávkování escitalopramem zahrnují hlavně příznaky ovlivnění funkce centrálního nervového systému (počínaje závratí, tremorem, agitovaností až po vzácné případy serotoninového syndromu, křečí a kómatu), gastrointestinálního traktu (nevolnost/zvracení), kardiovaskulárního systému (hypotenze, tachykardie, prodloužení intervalu QT a arytmie) a porušení rovnováhy elektrolytů/tekutin (hypokalémie, hyponatrémie). Léčba Specifické antidotum escitalopramu není k dispozici. Je nutno zajistit a udržet průchodné dýchací cesty, zajistit dostatečné okysličování a respirační funkce.Může být zvážen výplach žaludku a podání aktivního uhlí. Výplach žaludku je nutno provést co nejdříve po zjištěném perorálním předávkování. Je doporučeno průběžně sledovat činnost srdce a ostatních životně důležitých orgánů, společně s prováděním symptomatických podpůrných opatření. U pacientů s městnavým srdečním selháním/bradykardií, u pacientů, kteří současně užívají léky, které prodlužují QT interval nebo u pacientů s narušeným metabolismem, např. s jaterním poškozením se v případě předávkování doporučuje monitorovat EKG. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu ATC kód: N06AB10 Mechanismus účinku Escitalopram je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu (5-HT) s vysokou afinitou k primárnímu vazebnému místu. Escitalopram se též váže na alosterické vazebné místo přenašeče serotoninu s afinitou 1000x nižší. Escitalopram nemá žádnou nebo jen nízkou afinitu k serotoninovým receptorům 5-HT1A, 5-HT2, dopaminovým D1, D2, adrenergním 1, 2, , histaminovým H1, cholinergním muskarinovým,

benzodiazepinovým a opioidním. Inhibice zpětného vychytávání 5-HT je pravděpodobně mechanizmem, který objasňuje farmakologické a klinické účinky escitalopramu. Klinická účinnost a bezpečnost Depresivní epizody Účinnost escitalopramu v léčbě depresivních epizod byla prokázána ve třech ze čtyř dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných krátkodobých (8 týdnů) studiích. Ve studii dlouhodobé prevence relapsu bylo 274 pacientů léčeno úvodních 8 týdnů v otevřené fázi studie escitalopramem v dávce 10/ 20 mg denně; následně byli náhodně rozděleni do dvou skupin. V jedné léčba pokračovala escitalopramem ve stejné dávce, ve druhé placebem. Druhá fáze studie trvala 36 týdnů. Relaps onemocnění nastal u pacientů léčených v průběhu celé studie escitalopramem významně později ve srovnání s pacienty léčenými ve druhé fázi studie placebem. Sociální úzkostná porucha Účinnost escitalopramu byla potvrzena u ve třech krátkodobých (12 týdnů) studiích a v dlouhodobé 6ti měsíční studii prevence relapsu tohoto onemocnění. Účinnost byla rovněž prokázána v 24 i týdenní studi prováděné za účelem nalezení optimální dávky escitalopramu (5, 10 a 20 mg). Obsedantně kompulzivní porucha V randomizované, dvojitě zaslepené studii s 20 mg escitalopramu denně se celkové skóre na škále Y-BOCS po 12 týdnech odlišovalo od placeba. Po 24 týdnech byl účinek 10 mg i 20 mg escitalopramu denně významně lepší než účinek placeba.

Prevence relapsu byla prokázána v randomizované, dvojitě zaslepené placebem kontrolované 24týdenní studii u pacientů, kteří reagovali na léčbu v 16týdenní otevřené studii s 10 mg a 20 mg escitalopramu. Farmakodynamické účinky V dvojitě zaslepené placebem kontrolované EKG studii u zdravých dobrovolníků byla změna oproti počáteční hodnotě QTc (měřena s korekcí dle Fridericia) 4,3 msec (90 % CI: 2,2, 6,4) při dávce 10 mg/den a 10,7 msec (90 % CI: 8,6, 12,8) při supraterapeutické dávce 30 mg/den ( viz bod 4.3, 4.4, 4.5, 4.8 a 4.9). 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce Absorpce je téměř úplná a nezávislá na příjmu potravy. (Po opakovaném podání se dosahuje maximální hladiny (Tmax) přibližně za 4 hodiny). Absolutní biologická dostupnost racemického

citalopramu je zhruba kolem 80 %, pro escitalopram se uvažuje podobná hodnota. Distribuce Zdánlivý distribuční objem (Vd,β/F) po perorálním podání je přibližně 12-26 l/kg. Escitalopram a jeho

hlavní metabolity se na plazmatické bílkoviny váží z méně než 80 %. Metabolizmus Escitalopram se metabolizuje v játrech na demethylované, didemethylované metabolity. Oba jsou farmakologicky účinné. Alternativně probíhá oxidace dusíku na N-oxid. Vlastní účinná látka i její metabolity se částečně vylučují ve formě glukuronidů. Po opakované dávce dosahují koncentrace demethylovaného metabolitu 28-31 % a didemethylovaného <5 % koncentrace escitalopramu. Biotransformace escitalopramu na demethylovaný metabolit je zprostředkována systémem CYP2C19. Do určité míry se též může podílet systém CYP3A4 a CYP2D6. Exkrece Eliminační poločas po opakované dávce (t1/2 ) dosahuje hodnoty zhruba 30 hodin, perorální

plazmatická clearance (Cloral) hodnoty zhruba 0,6 l/min. Hlavní metabolity mají výrazně delší poločas

vylučování. Escitalopram a hlavní metabolity se eliminují játry (metabolická cesta) a ledvinami, přičemž větší část požité dávky se vyloučí močí ve formě metabolitů. Farmakokinetika je lineární. Ustáleného stavu plazmatické hladiny je dosaženo během 1 týdne. Při podávání denní dávky 10 mg dosahuje plazmatická hladina průměrné hodnoty 50 nmol/l, s rozmezím 20-125 nmol/l. Starší pacienti (nad 65 let) Escitalopram se u starších pacientů eliminuje pomaleji ve srovnání s mladšími. Plocha pod křivkou představující systémovou expozici (AUC) je u starších pacientů asi o 50 % vyšší než u mladších (viz bod 4.2). Snížená funkce jater U pacientů s mírným nebo středním poškozením jater (stupeň A a B podle klasifikace Child-Pugh) byl eliminační poločas přibližně dvojnásobný a expozice přibližně o 60 % vyšší než u jedinců s normální funkcí jater (viz bod 4.2). Snížená funkce ledvin U racemického citalopramu byl u pacientů se sníženou funkcí ledvin (CLCR 10-53 ml/min) zjištěn delší

biologický poločas a mírné prodloužení expozice. Plazmatické koncentrace metabolitů nebyly zjišťovány, ale mohou být zvýšené (viz bod 4.2). Polymorfismus U pomalých metabolizátorů CYP2C19 dosahuje plazmatická koncentrace escitalopramu dvojnásobné výše ve srovnání s rychlými metabolizátory. U pomalých metabolizátorů CYP2D6 nebyla pozorována významná změna expozice (viz bod 4.2).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Vzhledem k tomu, že toxikokinetické a toxikologické studie s escitalopramem a citalopramem u laboratorních potkanů prokázaly podobný profil obou zkoumaných látek, nebyla prováděna úplná obvyklá série studií. Údaje pro citalopram mohou být též použity pro escitalopram. Ve srovnávacích několikatýdenních toxikologických studiích u laboratorních potkanů vykázaly escitalopram a citalopram v obecně toxických dávkách kardiotoxicitu, včetně kongestivního srdečního selhání. Kardiotoxicita souvisí mnohem pravděpodobněji s hodnotou plazmatické koncentrace než se systémovou expozicí (AUC). Ještě při plazmatické hladině 8x vyšší, než jaké je dosahováno v klinické praxi, nedocházelo u pokusných zvířat k toxickým účinkům, hodnota AUC pro escitalopram byla 3-4x vyšší než v klinické praxi. Hodnoty AUC pro S-enantiomer citalopramu byly 6-7x vyšší než v klinické praxi. Toto zjištění pravděpodobně vysvětluje zvýšený vliv biogenních aminů a následně jejich druhotné farmakologické účinky – změny hemodynamiky (ve smyslu snížení průtoku koronárními cévami) a ischemii. Přesný mechanizmus kardiotoxicity u potkanů však není znám. Klinické zkušenosti s citalopramem a zkušenosti z klinických studií s escitalopramem nenaznačují, že by uvedená zjištění měla vliv na klinické užití. Po delším podávání escitalopramu a citalopramu laboratorním potkanům byl v některých tkáních (plíce, nadvarlata, játra) pozorován zvýšený obsah fosfolipidů. Nálezy v nadvarlatech a játrech byly zaznamenány též u mužů. Tento jev je vratný po ukončení podávání. Fosfolipidóza (hromadění fosfolipidů) byla u zvířat pozorována při podávání mnoha léčiv typu amfifilních kationtů. Není známo, zda tento fenomén je významný pro člověka. V toxikologické studii zaměřené na sledování vlivu na vývoj plodu u laboratorních potkanů byl pozorován embryotoxický účinek (snížená hmotnost plodu a reverzibilní zpoždění osifikace kostí) při hodnotách AUC přesahujících hodnoty dosahované v klinické praxi. Nebyl zaznamenán zvýšený výskyt malformací. Pre - a postnatální studie prokázaly snížené přežívání v období laktace při hodnotách AUC přesahujících hodnoty z klinické praxe. Studie na zvířatech prokázaly, že citalopram způsobuje snížení indexu fertility a těhotenského indexu, snížení počtu implantací a abnormality spermií při vyšších hladinách, než je při expozici u lidí. Pro escitalopram nejsou k dispozici žádná data ze studií na zvířatech týkající se této problematiky. 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety: Mikrokrystalická celulosa Monohydrát laktosy Kopovidon Kukuřičný škrob Silicifikovaná mikrokrystalická celulosa Sodná sůl kroskarmelosy Mastek Koloidní bezvodý oxid křemičitý Magnézium-stearát Potahová vrstva: Potahová soustava opadry OY-S-58910 bílá Hypromelosa Oxid titaničitý (E 171) Makrogol 400 Mastek 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti 2 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení Polyamid/Alu/PVC/Alu blistr: 14, 20, 28, 30, 50, 56 a 100 potahovaných tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. Veškerý nepoužitý léčivý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Ranbaxy UK Ltd., Velká Británie 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 30/340/10-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 8.12.2010 10. DATUM REVIZE TEXTU 14.9.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Isozyloram 10 mg, potahované tablety Escitalopramum (ve formě escitaloprami oxalas)) 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje 10 mg escitalopramum, což odpovídá 12,77 mg escitaloprami

oxalas.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy. Pro další informace viz příbalová informace. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Potahovaná tableta 14 filmem potahovaných tablet 20 filmem potahovaných tablet 28 filmem potahovaných tablet 30 filmem potahovaných tablet 50 filmem potahovaných tablet 56 filmem potahovaných tablet 100 filmem potahovaných tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Exp.: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Ranbaxy UK Ltd. Building 4 Chiswick park, Londýn W4 5YE Velká Británie 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA 30/340/10-C 13. ČÍSLO ŠARŽE <, KÓD DÁRCE A KÓD LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU> Č.š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Isozyloram 10 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Isozyloram 10 mg, potahované tablety Escitalopramum (ve formě escitaloprami oxalas) 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Ranbaxy UK Ltd. 3.

POUŽITELNOST

Exp.: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.: 5.

JINÉ