Helides 40 Mg Enterosolventní Tablety

Kód 0174978 ( )
Registrační číslo 09/ 047/12-C
Název HELIDES 40 MG ENTEROSOLVENTNÍ TABLETY
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace Zentiva, k.s., Praha, Česká republika
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0174978 POR TBL ENT 14X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174979 POR TBL ENT 15X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174985 POR TBL ENT 28X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174980 POR TBL ENT 28X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174981 POR TBL ENT 30X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174986 POR TBL ENT 30X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174982 POR TBL ENT 50X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174983 POR TBL ENT 60X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174977 POR TBL ENT 7X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání
0174984 POR TBL ENT 90X40MG Enterosolventní tableta, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak HELIDES 40 MG ENTEROSOLVENTNÍ TABLETY

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls118408/2012 a příloha k sp.zn. sukls82413/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Helides 20 mg enterosolventní tablety Helides 40 mg enterosolventní tablety

Esomeprazolum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat, protože obsahuje pro Vás důležité údaje. -

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nepodávejte ho další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

-

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci: 1.

Co je přípravek Helides a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Helides užívat

3.

Jak se přípravek Helides užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Helides uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK HELIDES A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Přípravek Helides obsahuje léčivou látku esomeprazol. Ta patří do skupiny léků nazývaných „inhibitory protonové pumpy“. Tyto léky snižují množství kyseliny tvořené v žaludku.

Přípravek Helides se užívá k léčbě následujících stavů: Dospělí a dospívající starší 12 let - refluxní choroby jícnu (gastroezofageální refluxní choroba). Dochází při ní k návratu kyseliny ze

žaludku do jícnu (trubice spojující hrdlo se žaludkem), což způsobuje bolest, zánět a pálení žáhy.

- žaludeční vředy a vředy v horní části střeva (dvanáctníku), které jsou infikovány bakterií zvanou

Helicobacter pylori“. Trpíte-li tímto onemocněním, může Váš lékař předepsat také antibiotika k léčbě infekce a umožnění zhojení vředu.

Dospělí - žaludeční vředy způsobené léky ze skupiny NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky). Přípravek

Helides může být použit i k prevenci tvorby žaludečních vředů, pokud užíváte léky ze skupiny NSAID.

- nadměrná tvorba žaludeční kyseliny způsobená nádorem ve slinivce (tzv. Zollinger-Ellisonův

syndrom).

- dlouhodobější léčba při prevenci opětovného krvácení vředů jako pokračování nitrožilní léčby

esomeprazolem.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK HELIDES UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Helides:

- pokud jste alergický/á (přecitlivělý/á) na esomeprazol nebo na kteroukoliv další složku tohoto

přípravku (uvedenou v bodě 6),

- pokud jste alergický/á na jiné léky patřící mezi inhibitory protonové pumpy (léky obsahující např.

pantoprazol, lanzoprazol, rabeprazol, omeprazol),

- pokud užíváte lék obsahující nelfinavir (používaný k léčbě HIV). Neužívejte přípravek Helides, pokud se Vás týká kterýkoliv z výše uvedených stavů. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dřív, než začnete přípravek Helides užívat.

Upozornění a opatření Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat přípravek Helides, jestliže:

-

máte závažnou poruchu funkce jater,

-

máte závažnou poruchu funkce ledvin.

Pokud užíváte inhibitor protonové pumpy, jako je přípravek Helides, po dobu delší než 1 rok, můžete mít mírně zvýšené riziko zlomeniny krčku stehenní kosti, zápěstí nebo páteře (obratlů). Sdělte svému lékaři, zda trpíte osteoporózou nebo užíváte kortikosteroidy (mohou také zvyšovat riziko osteoporózy). Přípravek Helides může překrývat příznaky jiných onemocnění. Vyskytne-li se u Vás některý z níže uvedených stavů před tím, než začnete přípravek Helides užívat nebo během jeho užívání, neprodleně informujte svého lékaře:

-

dojde k významnému úbytku tělesné hmotnosti bez zjevné příčiny a máte obtíže při polykání,

-

máte bolesti břicha nebo zažívací potíže,

-

začnete zvracet jídlo nebo krev,

-

objeví se černá stolice (zbarvená krví).

Pokud Vám byl přípravek Helides předepsán k užívání “dle potřeby”, poraďte se se svým lékařem, jestliže budou Vaše příznaky přetrvávat nebo dojde ke změně jejich charakteru.

Další léčivé přípravky a přípravek Helides Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době užíval/a nebo které možná budete užívat. Toto se týká,i léků dostupných bez lékařského předpisu. Je to proto, že přípravek Helides může ovlivnit působení některých jiných léků a některé léky mohou ovlivnit působení přípravku Helides.

Neužívejte přípravek Helides, pokud užíváte léky obsahující nelfinavir (používaný k léčbě HIV). Informujte svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte některý z následujících léků:

-

Atazanavir (používaný k léčbě HIV).

-

Ketokonazol, itrakonazol nebo vorikonazol (používané k léčbě plísňových infekcí).

-

Citalopram, imipramin nebo klomipramin (používané k léčbě deprese).

-

Diazepam (používaný k léčbě úzkostných stavů, k uvolnění svalů nebo při epilepsii).

-

Fenytoin (používaný při epilepsii). Pokud užíváte fenytoin, Váš lékař bude muset Váš stav na počátku a při ukončení užívání přípravku Helides blíže sledovat.

-

Léky ovlivňující srážlivost krve, jako např. warfarin. Na počátku a při ukončení užívání přípravku Helides může lékař Váš stav blíže sledovat.

-

Cisaprid (používaný při trávicích obtížích a pálení žáhy).

-

Digoxin (používaný při srdečních problémech).

-

Rifampicin (používaný při léčbě tuberkulόzy).

-

Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) (používaná při léčbě deprese).

-

Cilostazol (používaný k léčbě vracející se kulhavosti – bolest v končetinách při chůzi, která je způsobena nedostatečným krevním zásobením).

Pokud Vám lékař k léčbě vředů způsobených infekcí bakterií Helicobacter pylori předepsal antibiotika amoxicilin a klarithromycin současně s přípravkem Helides, je velmi důležité, abyste svého lékaře informoval/a o všech dalších lécích, které užíváte.

Těhotenství a kojení Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek. Váš lékař rozhodne, zda můžete v tomto období užívat přípravek Helides. Není známo, zda se přípravek Helides vylučuje do mateřského mléka. Neužívejte proto přípravek Helides, pokud kojíte. Přípravek Helides s jídlem a pitím Tablety se mohou užívat s jídlem nebo nalačno.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Přípravek Helides pravděpodobně neovlivňuje schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat přístroje nebo stroje.

Přípravek Helides obsahuje sacharosu Sacharosa je druh cukru. Pokud Vám lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento přípravek užívat. 3.

JAK SE PŘÍPRAVEK HELIDES UŽÍVÁ

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. -

Přípravek Helides se nedoporučuje podávat dětem do 12 let.

-

Pokud tento lék užíváte po dlouhou dobu (obzvlášť pokud jej užíváte déle než jeden rok), bude lékař pečlivě sledovat Váš zdravotní stav.

-

Pokud Vám lékař řekl, že máte tento přípravek užívat dle potřeby, oznamte svému lékaři, změní-li se Vaše příznaky.

Užívání přípravku -

Tablety můžete užívat v libovolnou denní dobu.

-

Tablety můžete užívat s jídlem nebo nalačno.

-

Tablety spolkněte celé a zapijte je sklenicí vody. Tablety nežvýkejte ani nedrťte. Je to proto, že tablety obsahují potahované pelety, které brání rozkladu léku kyselinou v žaludku. Je důležité, aby tyto pelety zůstaly nepoškozené.

Pokud máte potíže s polykáním tablet Pokud máte potíže s polykáním tablet:

vložte je do sklenice s neperlivou vodou. Nepoužívejte žádné jiné tekutiny. Míchejte, dokud se tableta nerozpadne (směs nebude čirá). Poté směs vypijte buď

ihned nebo do 30 minut. Těsně před vypitím směs vždy promíchejte.

Abyste se přesvědčil/a, že jste vypil/a všechen lék, sklenici do půlky naplňte vodou,

velmi dobře promíchejte a obsah vypijte. Pevné částice obsahují lék – nežvýkejte je, ani nerozkousávejte.

Jestliže nemůžete vůbec polykat, může se tableta smíchat s trochou vody a natáhnout do stříkačky. Potom se může podat trubicí přímo do žaludku („žaludeční sonda“).

Dávkování

Váš lékař Vám sdělí, kolik tablet máte užívat a po jak dlouhou dobu. To závisí na Vašem zdravotním

stavu, věku a funkci Vašich jater.

Obvyklé dávky jsou uvedené níže. Při léčbě pálení žáhy způsobené refluxní chorobou jícnu (gastroezofageální refluxní chorobou):

Dospělí a dospívající starší 12 let:

-

Pokud lékař zjistí, že je Váš jícen lehce poškozen, činí obvyklá dávka jednu tabletu přípravku Helides 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Lékař může požadovat užívání stejné dávky po dobu dalších 4 týdnů, pokud nedošlo k úplnému zhojení jícnu.

-

Obvyklá dávka po zhojení jícnu je jedna tableta přípravku Helides 20 mg jednou denně.

-

Pokud nedošlo k poškození jícnu, činí obvyklá dávka jednu tabletu přípravku Helides 20 mg denně. Po zvládnutí obtíží Vám může lékař doporučit užívání dle potřeby, až do maximálně jedné tablety přípravku Helides 20 mg denně.

-

Pokud máte závažné jaterní obtíže, lékař Vám může předepsat nižší dávky.

Při léčbě vředů způsobených infekcí bakterií Helicobacter pylori a při prevenci jejich návratu:

Dospělí a dospívající starší 12 let: obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Helides 20 mg dvakrát denně po dobu jednoho týdne. Lékař Vám může také předepsat antibiotika, např. amoxicilin a klarithromycin. Při léčbě žaludečních vředů způsobených léky ze skupiny NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky):

Dospělí starší 18 let: obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Helides 20 mg jednou denně po dobu 4 až 8 týdnů. Při prevenci žaludečních vředů, pokud užíváte léky ze skupiny NSAID (nesteroidní protizánětlivé léky): Dospělí starší 18 let: obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Helides 20 mg jednou denně. Při léčbě nadměrné tvorby kyseliny v žaludku způsobené nádorem ve slinivce břišní (Zollinger-Ellisonův syndrom):

Dospělí starší 18 let: obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Helides 40 mg dvakrát denně. Lékař Vám upraví dávkování podle potřeby a rozhodne, jak dlouho je třeba přípravek užívat. Maximální dávka je 80 mg dvakrát denně. Při dlouhodobější léčbě při prevenci opětovného krvácení vředů jako pokračování nitrožilní léčby esomeprazolem: Obvyklá dávka je jedna tableta přípravku Helides 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů. Jestliže jste užil/a více přípravku Helides, než jste měl/a Jestliže jste užil/a větší množství přípravku Helides, než Vám předepsal lékař, oznamte to ihned svému lékaři nebo lékárníkovi. Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek Helides

Jestliže jste zapomněl/a užít dávku, vezměte si ji, jakmile si vzpomenete. Jestliže se však již blíží doba

pro další pravidelnou dávku, vynechejte opomenutou dávku. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku. Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. 4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud se u Vás objeví některý z následujících závažných nežádoucích účinků, přestaňte přípravek Helides užívat a kontaktujte ihned svého lékaře:

-

Náhlá dušnost, otok rtů, jazyka a hrdla nebo celého těla, vyrážka, mdloby/slabost nebo obtížné polykání (projevy závažné alergické reakce).

-

Zčervenání kůže s tvorbou puchýřů a odlupováním kůže. Mohou se vyskytnout i bolestivé puchýře a krvácení ze rtů, očí, úst, nosu nebo pohlavních orgánů. Může se jednat o „Stevens-Johnsonův syndrom“ nebo „toxickou epidermální nekrolýzu“.

-

Zežloutnutí kůže, ztmavnutí moči a únava, což mohou být projevy jaterního poškození.

Tyto nežádoucí účinky jsou vzácné a postihují méně než 1 z 1 000 pacientů. Další nežádoucí účinky zahrnují:

Časté (postihují méně než 1 pacienta z 10)

-

Bolest hlavy.

-

Žaludeční nebo střevní obtíže: průjem, bolest břicha, zácpa, plynatost (flatulence).

-

Nevolnost (pocit na zvracení) nebo zvracení.

Méně časté (postihují méně než 1 pacienta ze 100)

-

Otok nohou a kotníků.

-

Poruchy spánku (nespavost).

-

Závratě, pocity brnění a mravenčení, ospalost.

-

Pocit točení hlavy (vertigo).

-

Sucho v ústech.

-

Změny v jaterních testech prováděných z krve.

-

Kožní vyrážka, kopřivka, svědění kůže.

-

Zlomenina krčku stehenní kosti, zápěstí nebo páteře (jestliže je přípravek Helides užíván ve vyšších dávkách a po dlouhou dobu, viz bod 2).

Vzácné (postihují méně než 1 pacienta z 1 000) -

Krevní problémy, jako např. snížený počet bílých krvinek nebo krevních destiček. Mohou způsobit slabost, výskyt modřin, nebo zvýšit pravděpodobnost vzniku infekcí.

-

Nízké hladiny sodíku v krvi, které mohou způsobit slabost, zvracení a křeče.

-

Pocity rozrušení, zmatenosti nebo deprese.

-

Změny chuti.

-

Poruchy zraku, jako např. rozmazané vidění.

-

Náhlé pocity dušnosti nebo sípání (bronchospasmus).

-

Zánět sliznice dutiny ústní.

-

Infekce způsobená kvasinkou zvaná „moučnivka“, která může postihnout střevo.

-

Jaterní poruchy, včetně žloutenky, projevující se nažloutlou kůží, tmavou močí a únavou.

-

Vypadávání vlasů (alopecie).

-

Kožní vyrážka při slunění.

-

Bolesti kloubů (artralgie) nebo svalů (myalgie).

-

Celkové pocity nevolnosti a ztráty energie.

-

Zvýšené pocení.

Velmi vzácné (postihují méně než 1 pacienta z 10 000)

-

Změny krevního obrazu včetně agranulocytózy (nedostatku bílých krvinek).

-

Agresivita.

-

Zrakové, hmatové nebo sluchové vjemy neexistujících věcí (halucinace).

-

Závažné jaterní poruchy vedoucí k jaternímu selhání a zánětu mozku.

-

Náhlý výskyt těžké vyrážky nebo puchýřů nebo odlupování kůže. Může být spojeno s vysokou horečkou a bolestí kloubů (erythema multiforme, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza).

-

Svalová slabost.

-

Závažné problémy s ledvinami.

-

Zvětšení prsů u mužů.

Velmi vzácně může přípravek Helides ovlivnit bílé krvinky, což vede k nedostatečné obranyschopnosti (imunodeficienci). Pokud máte infekci s příznaky jako je horečka se závažně zhoršeným celkovým stavem nebo horečka se známkami lokální infekce jako je např. bolest v krku, hrdle nebo ústech nebo obtíže při močení, kontaktujte co nejdříve svého lékaře, aby mohl pomocí krevního testu vyloučit nedostatek bílých krvinek (agranulocytózu). Je důležité přitom lékaře informovat o všech současně užívaných lécích.

Frekvence neznámá Pokud užíváte přípravek Helides déle než 3 měsíce, mohlo by u vás dojít k poklesu hladiny hořčíku v krvi. Nízké hladiny hořčíku se projevují únavou, nechtěnými záškuby svalů, dezorientací, křečemi, závratěmi a zrychlenou srdeční akcí. Pokud se u vás vyskytne některý z těchto příznaků, vyhledejte ihned lékaře. Nízká hladina hořčíku v krvi může vyvolat i pokles hladin draslíku a vápníku v krvi. Lékař může rozhodnout o provádění pravidelných kontrol hladiny hořčíku ve vaší krvi. Tímto výčtem možných nežádoucích účinků se nemusíte znepokojovat. Žádný z nich se u Vás nemusí projevit.

Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci. 5.

JAK PŘÍPRAVEK HELIDES UCHOVÁVAT

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu (blister) nebo v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Neužívejte přípravek Helides po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce, lahvičce nebo blistru za zkratkou EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Lahvička: Po prvním otevření spotřebujte přípravek během 1 měsíce. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí. 6.

OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Helides obsahuje Léčivou látkou je esomeprazolum. Enterosolventní tablety přípravku Helides jsou k dispozici ve dvou silách obsahujících 20 mg nebo 40 mg esomeprazolum (ve formě magnesicum dihydricum).

Pomocné látky jsou: Jádro tablety: Zrněný cukr (sacharosa a kukuřičný škrob), hypromelosa 2910/3, hyprolosa, polysorbát 80, mastek, magnesium–stearát, disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30% (obsahuje kopolymer MA/EA, čištěnou vodu, natrium–lauryl-sulfát a polysorbát 80), triethyl-citrát, glycerol–monostearát 40–55, glyceromakrogol–stearát, mikrokrystalická celulosa, natrium–stearyl-fumarát.

Potah tablety: Oxid titaničitý, hypromelosa, makrogol, červený oxid železitý (E172), žlutý oxid železitý (E172) (pouze v tabletách o síle 20 mg), černý oxid železitý (E172) (pouze v tabletách o síle 40 mg). Jak přípravek Helides vypadá a co obsahuje toto balení -Helides 20 mg enterosolventní tablety jsou světle růžové, elipsovité, bikonvexní potahované tablety o rozměrech 14,1x7,1 mm, s vyrytým „20“ na jedné straně. -Helides 40 mg enterosolventní tablety jsou růžové, elipsovité, bikonvexní potahované tablety o rozměrech 16,1x8,1 mm, s vyrytým „40“ na jedné straně. Vaše tablety jsou k dispozici v baleních: Lahvička: 28, 30 tablet. Blistry: 7 (1x7), 14 (2x7), 15 (3x5), 28 (4x7), 30 (3x10), 50 (5x10), 60 (6x10) nebo 90 (9x10) tablet. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. Držitel rozhodnutí o registraci Zentiva, k. s., Praha, Česká republika Výrobce Ethypharm, Chemin de la Poudrière – 76120 Grand-Quevilly, Francie Ethypharm, Z.I de Saint-Arnoult, 28170 Châteauneuf-en-Thymerais, Francie Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy: Helides (SE, CZ, LT, RO, HU, BG) Helicid neo (CY) Dereflin (SK) Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 19.7.2012


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls118408/2012 a příloha k sp.zn. sukls82413/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Helides 20 mg enterosolventní tablety Helides 40 mg enterosolventní tablety 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Helides 20 mg: Jedna tableta obsahuje esomeprazolum 20 mg (jako magnesicum dihydricum). Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 8,1 mg sacharosy. Helides 40 mg: Jedna tableta obsahuje esomeprazolum 40 mg (jako magnesicum dihydricum). Pomocná látka se známým účinkem: jedna tableta obsahuje 16,1 mg sacharosy. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Enterosolventní tableta. Helides 20 mg: Světle růžová, elipsovitá bikonvexní potahovaná tableta o rozměrech 14,1 x 7,1 mm, s vyraženým „20“ na jedné straně. Helides 40 mg: Růžová, elipsovitá bikonvexní potahovaná tableta o rozměrech 16,1 x 8,1 mm, s vyraženým „40“ na jedné straně. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Přípravek Helides, enterosolventní tablety, je indikován u těchto stavů: Dospělí

Refluxní choroba jícnu (GERD-Gastroesophageal Reflux Disease) - léčba erozivní refluxní ezofagitidy, - dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou ezofagitidou k prevenci relapsu, - symptomatická léčba refluxní choroby jícnu (GERD). Eradikace Helicobacter pylori v kombinaci s vhodnými antibakteriálními režimy a - hojení duodenálních vředů v souvislosti s infekcí Helicobacter pylori a - prevence relapsu peptických vředů u pacientů s vředy souvisejícími s přítomností Helicobacter

pylori.

Pacienti vyžadující pokračování léčby nesteroidními antirevmatiky (NSAID) Hojení žaludečních vředů při současné terapii nesteroidními antirevmatiky.

Prevence žaludečních a duodenálních vředů při současné terapii nesteroidními antirevmatiky u rizikových pacientů. Prevence opětovného krvácení z peptických vředů jako pokračování intravenózní léčby. Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu. Dospívající od 12 let věku Refluxní choroba jícnu (GERD-Gastroesophageal Reflux Disease) - léčba erozivní refluxní ezofagitidy, - dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou ezofagitidou k prevenci relapsu, - symptomatická léčba refluxní choroby jícnu (GERD). V kombinaci s antibiotiky při léčbě duodenálního vředu způsobeného Helicobacter pylori. 4.2 Dávkování a způsob podání Tablety se polykají celé a zapijí se přiměřeným množstvím tekutiny. Tablety se nesmějí žvýkat ani drtit. U pacientů, kteří mají potíže s polykáním, se tablety mohou také dispergovat v polovině sklenice neperlivé vody. Jiné tekutiny se použít nesmějí, protože by se mohl rozpustit enterosolventní potah. Míchat, dokud se tablety nerozpadnou a vypít tekutinu s peletami ihned anebo do 30 minut. Vypláchnout sklenici polovinou sklenice vody a vypít. Pelety se nesmějí kousat ani drtit. U pacientů, kteří nemohou polykat, se mohou tablety dispergovat v neperlivé vodě a podat žaludeční sondou. Je důležité vyzkoušet vhodnost zvolené stříkačky a žaludeční sondy. Návod k přípravě a podání viz bod 6.6. Dospělí a mladiství od 12 let Refluxní choroba jícnu (GERD) - léčba erozivní refluxní ezofagitidy: 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů.

U pacientů, u kterých nedojde ke zhojení ezofagitidy, nebo u kterých přetrvávají symptomy onemocnění, se doporučuje pokračovat v léčbě další 4 týdny.

- dlouhodobá léčba pacientů se zhojenou ezofagitidou k prevenci relapsu: 20 mg jednou denně. - symptomatická léčba refluxní choroby jícnu (GERD): 20 mg jednou denně u pacientů bez ezofagitidy. Pokud není dosaženo kontroly symptomů onemocnění v průběhu 4 týdnů, mělo by následovat podrobnější vyšetření pacienta. Po ústupu symptomů lze jejich další kontroly dosáhnout užíváním 20 mg jednou denně. U dospělých lze použít režim podávání dle potřeby v dávce 20 mg jednou denně. U pacientů léčených nesteroidními antirevmatiky (NSAID) a s rizikem rozvoje žaludečních a duodenálních vředů se pro následnou kontrolu symptomů režim dle potřeby nedoporučuje.

Dospělí Eradikace Helicobacter pylori v kombinaci s vhodnými antibakteriálními režimy a - hojení duodenálních vředů v souvislosti s infekcí Helicobacter pylori a - prevence relapsu peptických vředů u pacientů s vředy souvisejícími s přítomností Helicobacter

pylori.

Helides 20 mg, amoxicilin 1 g a klarithromycin 500 mg, vše dvakrát denně po dobu 7 dní. Pacienti vyžadující pokračování léčby nesteroidními antirevmatiky (NSAID) Hojení žaludečních vředů při současné terapii nesteroidními antirevmatiky: obvyklá dávka je 20 mg jednou denně. Délka léčby je 4-8 týdnů.

Prevence žaludečních a duodenálních vředů při současné terapii nesteroidními antirevmatiky u rizikových pacientů: 20 mg jednou denně. Prevence opětovného krvácení z peptických vředů jako pokračování intravenózní léčby. 40 mg jednou denně po dobu 4 týdnů po intravenózní léčbě k prevenci opětovného krvácení z žaludečních a duodenálních vředů. Léčba Zollinger-Ellisonova syndromu Doporučené počáteční dávkování je Helides 40 mg dvakrát denně. Dávkování by pak mělo být upraveno individuálně a léčba má pokračovat, dokud je klinicky indikována. Dle dostupných klinických dat je většina pacientů kontrolována dávkami 80 až 160 mg esomeprazolu denně. U dávek nad 80 mg denně by dávka měla být rozdělena a podávána dvakrát denně. Dospívající od 12 let věku Léčba duodenálního vředu způsobeného Helicobacter pylori Při volbě vhodné kombinační léčby je nutno vzít v potaz oficiální národní, regionální a místní pokyny týkající se bakteriální rezistence, trvání léčby (nejčastěji 7 dní, ale někdy až 14 dní) a správného používání antibakteriálních látek. Na léčbu musí dohlížet odborník. Dávkovací doporučení je: Hmotnost

Dávkování

30-40 kg

Kombinace se dvěma antibiotiky: Helides 20 mg, amoxicilin 750 mg a klarithromycin 7,5 mg/kg tělesné hmotnosti se všechny podávají dohromady dvakrát denně po dobu jednoho týdne.

> 40 kg

Kombinace se dvěma antibiotiky: Helides 20 mg, amoxicilin 1 g a klarithromycin 500 mg se všechny podávají dohromady dvakrát denně po dobu jednoho týdne.

Děti ve věku do 12 let U dětí do 12 let nejsou k dispozici žádná data a přípravek Helides by se jim proto neměl podávat. Porucha funkce ledvin Úprava dávek u pacientů s poruchou funkce ledvin není nutná. Vzhledem k omezeným zkušenostem s pacienty se závažnou renální insuficiencí je třeba tyto pacienty léčit s opatrností. (viz bod 5.2). Porucha funkce jater Úprava dávek není nutná u pacientů s mírnou až středně závažnou poruchou jater. U pacientů se závažnou poruchou jater by maximální dávka neměla překročit 20 mg přípravku Helides (viz bod 5.2). Starší pacienti Úprava dávkování u starších pacientů není nutná. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na léčivou látku, substituované benzimidazoly nebo na kteroukoli pomocnou látku uvedenou v bodě 6.1 tohoto přípravku. Esomeprazol by neměl být užíván souběžně s nelfinavirem (viz bod 4.5). 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Při výskytu jakéhokoli varovného symptomu (např. výrazný neočekávaný úbytek tělesné hmotnosti, opakované zvracení, dysfagie, hemateméza, nebo meléna) a při podezření na žaludeční vřed či při jeho přítomnosti je třeba vyloučit malignitu, neboť léčba esomeprazolem může zmírňovat symptomy a oddálit stanovení správné diagnózy. Pacienti léčení dlouhodobě (obzvláště ti, kteří jsou léčeni déle než 1 rok) by měli být pod pravidelným lékařským dohledem. Inhibitory protonové pumpy, obzvláště pokud jsou podávány ve vysokých dávkách a dlouhodobě (déle než 1 rok), mohou mírně zvyšovat riziko zlomenin proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů, zejména u starších osob a osob se známými rizikovými faktory. Podle výsledků observačních studií mohou inhibitory protonové pumpy zvyšovat celkové riziko fraktur o 10-40%. K tomuto zvýšení mohou částečně přispívat jiné rizikové faktory. Pacienti s rizikem osteoporózy mají být adekvátně léčeni a mají mít zajištěn dostatečný přísun vitaminu D a kalcia. Pacienti léčení v režimu dle potřeby by měli být informováni o nutnosti kontaktovat lékaře, pokud dojde ke změně charakteru symptomů. Při předepisování esomeprazolu pro léčbu dle potřeby je třeba zvážit interakce s dalšími léky vzhledem ke kolísajícím koncentracím esomeprazolu v plazmě (viz bod 4.5). Při předepisování esomeprazolu pro eradikaci Helicobacter pylori je třeba zvážit interakce u všech složek trojkombinační léčby. Klarithromycin je účinný inhibitor CYP3A4, a proto je potřeba zvážit kontraindikace a interakce klarithromycinu u pacientů současně užívajících jiná léčiva metabolizovaná cytochromem CYP3A4, jako je cisaprid. Tento přípravek obsahuje sacharosu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktosy, malabsorpcí glukosy a galaktosy nebo při sacharoso-isomaltasové deficienci by tento přípravek neměli užívat. Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku gastrointestinálních infekcí, jako je Salmonella či Campylobacter (viz bod 5.1). Souběžné podávání esomeprazolu s atazanavirem se nedoporučuje (viz bod 4.5). Pokud je kombinace atazanaviru a inhibitoru protonové pumpy považována za nevyhnutelnou, doporučuje se pečlivé klinické sledování v kombinaci se zvýšením dávky atazanaviru na 400 mg a se 100 mg ritonaviru; dávka 20 mg esomeprazolu by neměla být překročena. Esomeprazol je inhibitorem CYP2C19. Při zavádění nebo přerušení léčby esomeprazolem je třeba vzít v úvahu možné interakce s látkami, které jsou metabolizovány izoenzymem CYP2C19. Byla zaznamenána interakce mezi omeprazolem a klopidogrelem (viz bod 4.5). Klinický význam této interakce není znám. Jako bezpečnostní opatření se nedoporučuje současné užívání esomeprazolu a klopidogrelu. Hypomagnesemie U pacientů léčených dlouhodobě inhibitory protonové pumpy, jako je esomeprazolum, byly hlášeny případy závažné hypomagnesemie. Tito pacienti byli léčeni nejméně 3 měsíce, ve většině případů 1 rok. Hypomagnesemie se může projevit závažnými příznaky, jako je únava, tetanie, delirium, křeče, závratě a ventrikulární arytmie. Počáteční příznaky však mohou být nenápadné a mohou být přehlédnuty. U většiny postižených pacientů došlo ke zlepšení stavu poté, co byla léčba inhibitorem protonové pumpy ukončena a zahájena suplementace magnesiem. U pacientů, u nichž je plánována dlouhodobá léčba nebo kteří mají užívat inhibitor protonové pumpy společně s digoxinem nebo jinými látkami, které mohou působit hypomagnesemii (např. diuretika), je vhodné vyšetřit hladinu magnesia před zahájením léčby a opakovaně v jejím průběhu.

Interference při laboratorních testech Zvýšené hladiny CgA mohou ovlivňovat vyšetření neuroendokrinních nádorů. Aby se předešlo této interferenci, měla by být léčba esomeprazolem dočasně přerušena nejméně 5 dní před stanovením hladin CgA. Esomeprazol, stejně jako všechny přípravky potlačující vylučování žaludeční kyseliny, může snížit absorpci vitaminu B12 (kyanokobalamin) v důsledku hypo- nebo achlorhydrie. Toto by mělo být

zvažováno u pacientů se sníženou tělesnou zásobou nebo rizikovými faktory pro sníženou absorpci vitaminu B12 při dlouhodobé léčbě.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Interakční studie byly provedeny pouze u dospělých. Účinky esomeprazolu na farmakokinetiku jiných léčiv Léčivé přípravky s absorpcí závislou na pH Snížená kyselost žaludečního obsahu během léčby esomeprazolem může zvyšovat či snižovat absorpci léčiv, pokud je mechanismus absorpce ovlivňován aciditou žaludečního obsahu. Tak jako při užívání ostatních inhibitorů žaludeční sekrece anebo antacid se může při léčbě esomeprazolem snížit absorpce ketokonazolu a itrakonazolu a zvýšit absorpce digoxinu. Současná léčba omeprazolem (20 mg denně) a digoxinem zvýšila u zdravých dobrovolníků biodostupnost digoxinu o 10 % (až o 30 % u 2 z 10 subjektů). Vzácně byla zaznamenána toxicita digoxinu. Nicméně měla by být uplatněna opatrnost, pokud je esomeprazol podáván ve vysokých dávkách starším pacientům. Sledování terapeutického účinku digoxinu by mělo být tehdy posíleno. Byly popsány interakce omeprazolu s některými inhibitory proteáz. Klinický význam a mechanismy těchto interakcí nejsou vždy známy. Zvýšené žaludeční pH během léčby omeprazolem může ovlivnit absorpci inhibitorů proteáz. Další možné mechanismy interakcí jsou prostřednictvím inhibice CYP 2C19. U atazanaviru a nelfinaviru byly popsány snížené hladiny v séru při současném podávání s omeprazolem, a souběžné užívání se nedoporučuje. Současné užívání omeprazolu (40 mg jednou denně) a atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg u zdravých dobrovolníků vedlo k výraznému snížení dostupnosti atazanaviru (přibližně 75% snížení AUC, Cmax a Cmin). Zvýšení dávky atazanaviru

na 400 mg nevedlo ke kompenzaci vlivu omeprazolu na dostupnost atazanaviru. Současné podávání omeprazolu (20 mg denně) a atazanaviru 400 mg/ritonaviru 100 mg zdravým dobrovolníkům vedlo k poklesu dostupnosti atazanaviru o přibližně 30 % ve srovnání s dostupností atazanaviru 300 mg/ritonaviru 100 mg denně bez omeprazolu 20 mg denně. Současné podávání omeprazolu (40 mg denně) snížilo průměrné AUC, Cmax a Cmin nelfinaviru o 36-39 %, a průměrné AUC, Cmax a

Cmin farmakologicky aktivního metabolitu M8 o 75-92 %. Pro saquinavir (s ritonavirem) byly popsány

zvýšené hladiny v séru (80-100 %) při současné léčbě omeprazolem (40 mg denně). Léčba omeprazolem v dávce 20 mg denně neměla žádný vliv na dostupnost darunaviru (s ritonavirem) a amprenaviru (s ritonavirem). Léčba esomeprazolem v dávce 20 mg denně neměla vliv na dostupnost amprenaviru (podávaného samostatně nebo souběžně s ritonavirem). Léčba omeprazolem v dávce 40 mg denně neměla vliv na dostupnost lopinaviru (s ritonavirem). Vzhledem k podobným farmakodynamickým účinkům a farmakokinetickým vlastnostem omeprazolu a esomeprazolu se souběžné užívání esomeprazolu a atazanaviru nedoporučuje a souběžné podávání esomeprazolu a nelfinaviru je kontraindikováno. Léčiva metabolizovaná CYP2C19 Esomeprazol inhibuje CYP2C19, hlavní enzym metabolizující esomeprazol. Pokud je esomeprazol podáván současně s léčivy metabolizovanými CYP2C19, jako je diazepam, citalopram, imipramin, klomipramin, fenytoin a další, může dojít ke zvýšení plazmatické koncentrace těchto léčiv vedoucí až k nutnosti snížit jejich dávkování. Tuto skutečnost je potřeba zvážit obzvlášť při předepisování esomeprazolu k užívání dle potřeby. Souběžné užívání 30 mg esomeprazolu vedlo ke 45% snížení clearance diazepamu, který je substrátem CYP2C19. Současné podávání 40 mg esomeprazolu vedlo

ke 13% zvýšení minimálních plazmatických koncentrací fenytoinu u pacientů s epilepsií. Doporučuje se monitorování plazmatických koncentrací fenytoinu při zahájení či ukončení léčby esomeprazolem. Omeprazol (40 mg jednou denně) zvýšil Cmax a AUCτ vorikonazolu (substrát CYP2C19) o 15 %,

respektive 41 %. Současné podávání 40 mg esomeprazolu pacientům léčeným warfarinem v rámci klinického hodnocení ukázalo, že koagulační časy byly v běžném rozmezí. V průběhu postmarketingového sledování bezpečnosti přípravku bylo hlášeno několik izolovaných případů klinicky významně zvýšeného INR během souběžné léčby. Doporučuje se bližší sledování pacientů na počátku a při ukončování souběžné léčby esomeprazolem a warfarinem nebo jinými kumarinovými deriváty. U zdravých dobrovolníků vedlo souběžné podávání 40 mg esomeprazolu k 32% zvýšení plochy pod křivkou plazmatické koncentrace (AUC) a k prodloužení biologického poločasu (t1/2) o 31 %, ale

nikoliv k významnému zvýšení nejvyšších plazmatických koncentrací cisapridu. Mírně prodloužený QTc interval, pozorovaný po podání samotného cisapridu, se dále neprodlužoval při podání cisapridu v kombinaci s esomeprazolem (viz též bod 4.4). Esomeprazol nemá klinicky významný vliv na farmakokinetiku amoxicilinu a chinidinu. Krátkodobé klinické studie, hodnotící souběžné podávání esomeprazolu a naproxenu nebo rofekoxibu, neprokázaly žádné klinicky významné farmakokinetické interakce. Ve zkřížené klinické studii byl kropidogrel (300 mg nárazová dávka následovaná 75 mg/den) podáván samotný a s omeprazolem (80 mg ve stejný čas jako klopidogrel) po dobu 5 dní. Expozice aktivnímu metabolitu klopidogrelu se snížila o 46 % (1. den) a o 42 % (5. den) pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. Střední hodnota inhibice agregace destiček (IPA) se snížila o 47 % (24 hodin) a o 30 % (5. den) pokud se klopidogrel a omeprazol podávaly společně. V jiné studii bylo prokázáno, že podávání klopidogrelu a omeprazolu v různý čas nezabránilo jejich interakci, což je pravděpodobně způsobeno inhibičním účinkem omeprazolu na CYP2C19. V observačních a klinických studiích byly získány nekonzistentní údaje ohledně klinických důsledků této farmakokinetické/farmakodynamické interakce, pokud jde o velké kardiovaskulární příhody. Omeprazol, stejně jako esomeprazol, působí jako inhibitor CYP2C19. Omeprazol, podávaný ve zkřížené studii zdravým dobrovolníkům v dávkách 40 mg, zvýšil Cmax cilostazolu o 18 % a AUC

cilostazolu o 26 %, a Cmax o 29 %, a AUC o 69 % u jednoho z jeho aktivních metabolitů.

Vliv jiných léčiv na farmakokinetiku esomeprazolu Esomeprazol je metabolizován prostřednictvím CYP2C19 a CYP3A4. Souběžné podávání esomeprazolu a inhibitoru CYP3A4 klarithromycinu (500 mg dvakrát denně) vedlo k zdvojnásobení dostupnosti (vyjádřené jako AUC) esomeprazolu. Souběžné podávání esomeprazolu a kombinovaného inhibitoru CYP2C19 a CYP3A4 může vést k více než zdvojnásobení dostupnosti esomeprazolu. Vorikonazol, inhibitor CYP2C19 a CYP3A4, zvýšil AUCτ omeprazolu o 280 %. Úprava dávkování

esomeprazolu není ani u jednoho z těchto případů obecně nutná. Úprava dávkování by však měla být zvážena u pacientů se závažnou jaterní poruchou, a pokud je indikována dlouhodobá léčba. Léčiva, o kterých je známo, že indukují buď CYP2C19 nebo CYP3a4 nebo oba (např. rifampicin nebo třezalka tečkovaná) mohou způsobit pokles hladin esomeprazolu v séru zvýšením metabolismu esomeprazolu. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Není k dispozici dostatek klinických údajů o podávání esomeprazolu těhotným ženám. Údaje z epidemiologických studií s větším počtem těhotných, vystavených racemické směsi omeprazolu, nenaznačily existenci malformujícího nebo fetotoxického účinku. Studie s esomeprazolem provedené na zvířatech neukázaly přímé ani nepřímé škodlivé účinky na embryonální/fetální vývoj. Studie s

racemickou směsí provedené na zvířatech neukazují přímé ani nepřímé škodlivé účinky na těhotenství, porod ani postnatální vývoj. Při předepisování těhotným ženám je nutná opatrnost. Není známo, zda se esomeprazol vylučuje u lidí do mateřského mléka. Studie u kojících žen nebyly provedeny. Přípravek Helides by proto neměl být užíván během kojení. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Nebyly pozorovány žádné účinky. 4.8 Nežádoucí účinky V průběhu klinického hodnocení a v poregistračním období byly identifikovány následující nežádoucí účinky esomeprazolu. U žádného z nich nebyla prokázána závislost na dávce. Nežádoucí účinky jsou seřazeny podle frekvence výskytu: velmi časté ≥ 1/10; časté ≥ 1/100 až < 1/10; méně časté ≥ 1/1 000 až < 1/100; vzácné ≥ 1/10 000 až < 1/1 000; velmi vzácné < 1/10 000; není známo (z dostupných nelze určit). Poruchy krve a lymfatického systému

Vzácné

Leukopenie, trombocytopenie

Velmi vzácné

Agranulocytóza, pancytopenie

Poruchy imunitního systému

Vzácné

Reakce z přecitlivělosti, např. horečka, angioedém a anafylaktická reakce/šok

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté

Periferní otok

Vzácné

Hyponatremie

Není známo

Hypomagnesemie (viz bod 4.4); závažná hypomagnesemie

může

korelovat

s hypokalcemií.

Psychiatrické poruchy

Méně časté

Nespavost

Vzácné

Agitovanost, zmatenost, deprese

Velmi vzácné

Agresivita, halucinace

Poruchy nervového systému

Časté

Bolest hlavy

Méně časté

Závrať, mravenčení, somnolence

Vzácné

Poruchy chuti

Poruchy oka

Vzácné

Rozostřené vidění

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

Závrať

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Vzácné

Bronchospasmus

Gastrointestinální poruchy

Časté

Bolest břicha, zácpa, průjem, nadýmání, nevolnost/zvracení

Méně časté

Sucho v ústech

Vzácné

Stomatitida, gastrointestinální kandidóza

Poruchy jater a žlučových cest

Méně časté

Zvýšení hodnot jaterních enzymů

Vzácné

Hepatitida s projevy žloutenky či bez těchto projevů

Velmi vzácné

Jaterní selhání, encefalopatie u pacientů s preexistující jaterní chorobou

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

Dermatitis, pruritus, vyrážka, kopřivka

Vzácné

Alopecie, fotosensitivita

Velmi vzácné

Erythema

multiforme,

Stevens-Johnsonův

syndrom, toxická epidermální nekrolýza (TEN)

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Méně časté

Fraktury proximálního konce femuru, distálního konce předloktí a obratlů (viz. bod 4.4)

Vzácné

Artralgie, myalgie

Velmi vzácné

Svalová slabost

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi vzácné

Intersticiální nefritida

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi vzácné

Gynekomastie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Vzácné

Celková nevolnost, zvýšené pocení

4.9. Předávkování Existují pouze velice omezené zkušenosti s úmyslným předávkováním. Symptomy popsané při požití dávky 280 mg esomeprazolu byly gastrointestinální obtíže a slabost. Jednotlivé dávky 80 mg esomeprazolu nebyly provázeny žádnými obtížemi. Žádné specifické antidotum není známo. Esomeprazol je extenzivně vázán na plazmatické proteiny, a není proto snadno dialyzovatelný. Podobně jako v jiných případech předávkování by léčba měla být symptomatická a měla by být použita podpůrná opatření na podporu vitálních funkcí. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: inhibitor protonové pumpy. ATC kód: A02B C05 Esomeprazol je S-izomer omeprazolu a snižuje kyselou žaludeční sekreci prostřednictvím cíleného mechanismu účinku. Je specifickým inhibitorem protonové pumpy v parietálních buňkách. Oba stereoizomery omeprazolu (R- i S-) vykazují podobnou farmakodynamickou aktivitu. Místo a mechanismus účinku Esomeprazol je slabou bazí a je koncentrován a přeměňován na aktivní formu ve vysoce kyselém prostředí intracelulárních kanálků parietálních buněk, kde pak inhibuje enzym H+K+-ATPázu (protonovou pumpu) a inhibuje bazální i stimulovanou kyselou žaludeční sekreci. Vliv na sekreci žaludeční kyseliny Po perorálním užití esomeprazolu 20 mg a 40 mg nastupuje účinek během jedné hodiny. Po opakovaném podání 20 mg esomeprazolu jednou denně po dobu pěti dní se snižuje maximální sekrece žaludeční kyseliny po stimulaci pentagastrinem o 90 % (měřeno pátý den 6-7 hodin po podání). Po pěti dnech perorálního užívání 20 mg a 40 mg esomeprazolu bylo pH žaludeční obsahu u pacientů se symptomatickou refluxní chorobou jícnu udržováno vyšší než 4 po dobu v průměru 13, resp. 17 hodin. Podíl pacientů s pH žaludečního obsahu nad 4 po dobu nejméně 8, 12 a 16 hodin byl pro esomeprazol 20 mg 76 %, 54 % resp. 24 %, a pro esomeprazol 40 mg 97 %, 92 % a 56 %. Při použití AUC jako zástupného parametru plazmatické koncentrace byl prokázána závislost mezi rozsahem inhibice kyselé žaludeční sekrece a dostupností léčivé látky. Terapeutické účinky inhibice kyselé žaludeční sekrece Ke zhojení refluxní ezofagitidy podáváním esomeprazolu 40 mg dochází přibližně u 78 % pacientů po čtyřech týdnech a u 93 % po osmi týdnech.

Týdenní léčba esomeprazolem 20 mg dvakrát denně a vhodnými antibiotiky vede k úspěšné eradikaci H. pylori přibližně u 90 % pacientů. U nekomplikovaných duodenálních vředů není po týdenní eradikační léčbě k účinnému zhojení vředu a vymizení symptomů potřeba následná monoterapie antisekretoriky. V randomizované, dvojitě slepé, placebem kontrolované klinické studii byli pacienti s endoskopicky potvrzeným krvácením ze žaludečního vředu, charakterizovaným jako Forrest Ia, Ib, IIa nebo IIb (9 %, 43 %, 38 %, respektive 10 %), randomizováni k podávání infuze esomeprazolu (n=375) nebo placeba (n=389). Po endoskopické hemostázi bylo pacientům podáno 80 mg esomeprazolu ve formě intravenózní infuze po dobu 30 minut, následované kontinuální infuzí rychlostí 8 mg/h nebo placeba po dobu 72 hodin. Po úvodní 72 hodinové terapii byl všem pacientům perorálně podáván esomeprazol 40 mg po dobu 27 dní k potlačení kyselé žaludeční sekrece. Výskyt opětovného krvácení byl během 3 dní u skupiny léčené esomeprazolem 5,9 % ve srovnání s 10,3 % ve skupině placeba. Během 30 dní od léčby byl výskyt opětovného krvácení u esomeprazolem léčené skupiny 7,7 % oproti 13,6 % u placeba. Další účinky spojené s inhibicí kyselé žaludeční sekrece V průběhu léčby antisekretorickými přípravky se jako odpověď na sníženou sekreci kyseliny zvyšuje koncentrace gastrinu v séru. Koncentrace chromograninu (CgA) se také zvyšuje v důsledku snížené žaludeční kyselosti. Během dlouhodobého užívání esomeprazolu byl u některých pacientů pozorován zvýšený počet enterochromafinních (ECL) buněk, zřejmě související se zvýšenými koncentracemi gastrinu v séru. Při dlouhodobém užívání s antisekretorickými přípravky byl popsán mírně zvýšený výskyt žaludečních glandulárních cyst. Tyto změny jsou fyziologickým důsledkem výrazné inhibice kyselé žaludeční sekrece, jsou benigní a pravděpodobně reverzibilní. Snížená žaludeční kyselost z jakýchkoliv důvodů, včetně užívání inhibitorů protonové pumpy, zvyšuje v žaludku počet bakterií, normálně se vyskytujících v zažívacím ústrojí. Léčba inhibitory protonové pumpy může vést k mírně zvýšenému riziku infekcí zažívacího ústrojí např. druhy Salmonela nebo Campylobacter. Ve dvou srovnávacích studiích s ranitidinem prokázal esomeprazol lepší účinnost na hojení žaludečních vředů u pacientů užívajících léky ze skupiny NSAID, včetně COX-2 selektivních NSAID. Ve dvou placebem kontrolovaných studiích prokázal esomeprazol lepší účinek při prevenci žaludečních a duodenálních vředů u pacientů užívajících NSAID (starších než 60 let a/nebo s vředem v anamnéze), včetně COX-2 selektivních NSAID. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce a distribuce Esomeprazol je nestabilní v kyselém prostředí, a proto se perorálně podává jako granule s enterosolventním potahem. In vivo konverze na R-stereoizomer je zanedbatelná. Absorpce esomeprazolu je rychlá a maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je dosaženo přibližně za 1-2

hodiny po podání. Absolutní biologická dostupnost esomeprazolu je po jednorázovém podání v dávce 40 mg 64 % a stoupá na 89 % po opakovaném podávání jednou denně. Odpovídající hodnoty pro esomeprazol 20 mg jsou 50 % resp. 68 %. Zdánlivý distribuční objem esomeprazolu v ustáleném stavu je u zdravých jedinců přibližně 0,22 l/kg tělesné hmotnosti. Esomeprazol se váže z 97 % na plazmatické proteiny. Současný příjem potravy oddaluje a snižuje absorpci esomeprazolu. Tato skutečnost však významně neovlivňuje účinek esomeprazolu na intragastrickou aciditu.

Metabolismus a vylučování Esomeprazol je zcela metabolizován systémem cytochromu P450 (CYP). Hlavní část metabolismu esomeprazolu závisí na polymorfním CYP2C19, odpovědném za vytváření hydroxy- a desmethyl- metabolitů esomeprazolu. Zbývající část závisí na jiné specifické isoformě, CYP3A4, odpovědné za vytváření sulfonu esomeprazolu, hlavního metabolitu v plazmě. Níže uvedené parametry odrážejí hlavně farmakokinetiku u tzv. rychlých metabolizátorů s funkčním enzymem CYP2C19. Celková plazmatická clearance je asi 17 l/hod po jedné dávce a asi 9 l/hod po opakovaném podání. Plazmatický eliminační poločas je asi 1,3 hodiny po opakovaném užití jednou denně. Farmakokinetika esomeprazolu byla studována s dávkami až do 40 mg dvakrát denně. AUC se s opakovaným podáváním esomeprazolu zvyšuje. Toto zvýšení je závislé na dávce a zvýšení AUC je po opakovaném podání více než proporcionální vzhledem k dávce. Tato časová a dávková závislost je způsobena snížením first-pass metabolismu a systémové clearance, pravděpodobně v důsledku inhibice enzymu CYP2C19 esomeprazolem a/nebo jeho sulfonovaným metabolitem. Esomeprazol je v průběhu dávkového intervalu při podávání jednou denně zcela eliminován z plazmy a nemá tendenci k akumulaci. Hlavní metabolity esomeprazolu nemají žádný účinek na sekreci žaludeční kyseliny. Téměř 80 % perorální dávky esomeprazolu je vyloučeno ve formě metabolitů močí, zbytek stolicí. Méně než 1 % původního léčiva se objeví v moči. Zvláštní skupiny pacientů Přibližně 2,9±1,5 % populace schází funkční enzym CYP2C19. Tyto osoby jsou označovány jako pomalí metabolizátoři. U těchto jedinců probíhá metabolizmus esomeprazolu pravděpodobně cestou CYP3A4. Po opakovaném podávání 40 mg esomeprazolu jednou denně byla průměrná AUC přibližně o 100 % vyšší u tzv. pomalých metabolizátorů než u osob s funkčním enzymem CYP2C19 (rychlí metabolizátoři). Průměrné nejvyšší plazmatické koncentrace byly zvýšeny asi o 60 %. Tato zjištění nemají vliv na dávkování esomeprazolu. U starších osob (71-80 let) se metabolismus esomeprazolu výrazně nemění. Po jednorázovém podáním 40 mg esomeprazolu je průměrná AUC u žen přibližně o 30 % vyšší než u mužů. Po opakovaném podání jednou denně nebyly mezi pohlavími zjištěny žádné rozdíly. Tato zjištění nemají vliv na dávkování esomeprazolu. Vliv orgánových poškození Metabolizmus esomeprazolu u pacientů s mírnou až středně závažnou dysfunkcí jater může být snížený. U pacientů s těžkou dysfunkcí jater je rychlost metabolizmu snížena, což u esomeprazolu vede ke zdvojnásobení plochy AUC. Proto by u pacientů s těžkou dysfunkcí neměla být překročena maximální dávka 20 mg. Esomeprazol ani jeho hlavní metabolity nevykazují při dávkování jednou denně tendenci k akumulaci. Žádné studie nebyly prováděny u pacientů se sníženou funkcí ledvin. Jelikož ledviny odpovídají za vylučování metabolitů esomeprazolu, ale nikoliv za eliminaci původní látky, nejsou u pacientů se sníženou funkcí ledvin očekávány změny metabolizmu esomeprazolu. Děti Dospívající 12-18 let: Po opakovaném podávání 20 mg a 40 mg esomeprazolu byla celková expozice (AUC) a doba do dosažení maximální plazmatické koncentrace (tmax) u 12-18letých pro obě dávky esomeprazolu

podobná jako u dospělých.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Předklinické údaje získané na základě konvenčních farmakologických studií toxicity po opakovaném podávání, genotoxicity a reprodukční toxicity neodhalily žádné zvláštní riziko pro člověka. Studie karcinogenity při podávání racemické směsi potkanům zjistily hyperplazii ECL-buněk a karcinoidy. Tyto změny na žaludeční sliznici potkanů jsou důsledkem dlouhodobé výrazné hypergastrinémie vyvolané sekundárně snížením kyselé žaludeční sekrece a jsou u potkanů pozorovány po dlouhodobém podávání inhibitorů sekrece žaludeční kyseliny. 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro tablety: Glycerol–monostearát 40–55 Hypromelosa 2910/3 Hyprolosa Magnesium–stearát Disperze kopolymeru MA/EA 1:1 30% (obsahuje kopolymer MA/EA, čištěnou vodu, natrium–lauryl-sulfát a polysorbát 80) Mikrokrystalická celulosa Polysorbát 80 Glyceromakrogol–stearát Natrium–stearyl-fumarát Zrněný cukr (sacharosa a kukuřičný škrob) Mastek Triethyl-citrát Potah tablety: Hypromelosa Červený oxid železitý (E172) Žlutý oxid železitý (E172) (pouze v tabletách o síle 20 mg) Černý oxid železitý (E172) (pouze v tabletách o síle 40 mg) Makrogol Oxid titaničitý 6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se. 6.3

Doba použitelnosti

2 roky HDPE lahvička: navrhovaná doba použitelnosti po prvním otevření je 1 měsíc. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Lahvička: Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. Blistr: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 6.5 Druh obalu a obsah balení PE lahvička s PP uzávěrem a vysoušedlem.

Velikosti balení: 28 nebo 30 tablet. PA-ALU-PVC/ALU blistr Velikosti balení: 7 (1x7), 14 (2x7), 15 (3x5), 28 (4x7), 30 (3x10), 50 (5x10), 60 (6x10) nebo 90 (9x10) tablet. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Podávání přípravku žaludeční sondou

1. Vložte tabletu do vhodné stříkačky, a tu naplňte přibližně 25 ml vody a asi 5 ml vzduchu. U

některých hadiček je nutné dispergovat tabletu v 50 ml vody, aby se zabránilo ucpání hadičky peletami.

2. Ihned třepejte stříkačkou přibližně 2 minuty, aby se tableta zcela rozpustila.

3. Držte stříkačku špičkou (hrotem) vzhůru a zkontrolujte, že špička není ucpaná.

4. Připojte stříkačku na hadičku a stále ji držte špičkou vzhůru.

5. Protřepejte stříkačku a obraťte ji špičkou dolů. Pak ihned do hadičky vstříkněte 5 až 10 ml.

Po vstříknutí stříkačku ihned obraťte a protřepejte (stříkačka se musí držet špičkou vzhůru, aby se zabránilo ucpání).

6. Obraťte stříkačku špičkou dolů a ihned do hadičky vstříkněte dalších 5 až 10 ml. Tento

postup opakujte, dokud se stříkačka nevyprázdní.

7. Naplňte stříkačku 25 ml vody a 5 ml vzduchu a opakujte krok č. 5, pokud je nutné, aby se

vypláchla veškerá usazenina, která zůstala ve stříkačce.

Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. Zvláštní požadavky na likvidaci Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., Praha, Česká republika 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Helides 20 mg enterosolventní tablety: 09/046/12-C Helides 40 mg enterosolventní tablety: 09/047/12-C 9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

15.2.2012

10. DATUM REVIZE TEXTU 19.7.2012


nahoru

Informace na obalu

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU KRABIČKA (LAHVIČKA A BLISTRY) 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Helides 40 mg enterosolventní tablety Esomeprazolum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje esomeprazolum 40 mg (jako magnesicum dihydricum). 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje sacharosu. Podrobnější údaje naleznete v příbalové informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Lahvička: 28 enterosolventních tablet 30 enterosolventních tablet Blistr: 7 (1x7) enterosolventních tablet 14 (2x7) enterosolventních tablet 15 (3x5) enterosolventních tablet 28 (4x7) enterosolventních tablet 30 (3x10) enterosolventních tablet 50 (5x10) enterosolventních tablet 60 (6x10) enterosolventních tablet 90 (9x10) enterosolventních tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Lahvička:

Po prvním otevření spotřebujte přípravek během 1 měsíce.

Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Blistr:

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Zentiva, k. s., Praha, Česká republika 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (ČÍSLA) Reg. č.: 09/047/12-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č.šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Helides 40 mg tablety

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU ŠTÍTEK NA LAHVIČCE 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Helides 40 mg enterosolventní tablety Esomeprazolum 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY

Jedna tableta obsahuje esomeprazolum 40 mg (jako magnesicum dihydricum). 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje sacharosu. Podrobnější údaje naleznete v příbalové informaci. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

28 enterosolventních tablet 30 enterosolventních tablet 5.

ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP: 9.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

Po prvním otevření spotřebujte přípravek během 1 měsíce. Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Zentiva, k. s., Praha, Česká republika 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (ČÍSLA) Reg. č.: 09/047/12-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č.šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH BLISTR 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Helides 40 mg enterosolventní tablety Esomeprazolum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

logo Zentiva 3.

POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.šarže: 5.

JINÉ

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.