1

Příloha č.1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls91712/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE

FORANE

Roztok k inhalaci

(Isofluranum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte

to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je přípravek FORANE a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek FORANE užívat

3.

Jak se přípravek FORANE užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek FORANE uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK FORANE A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Indikace:

Přípravek FORANE patří mezi inhalační anestetika. FORANE lze užít k úvodu do anestezie i k

vedení celkové anestezie u dětí i u dospělých. Toto anestetikum lze také užít i k přechodné sedaci

uměle ventilovaných pacientů na jednotkách intenzívní péče, po dobu maximálně 48 hodin.

Charakteristika:

Léčivou látkou přípravku je isofluran. Isofluran je potentní, kapalné a prchavé inhalační anestetikum.

Patří do skupiny halogenovaných éterů. Vyvolává celkovou anestezii asociativního typu.

Isofluran je chemicky 1-chlor-2,2,2-trifluorethyl difluoromethyléter s molekulární hmotností 184,5.

Bod varu je 48,5°C. Koeficient rozpustnosti krev/plyn je 1,43, což je základem rychlého nástupu i

odeznění účinku.

Za běžných klinických podmínek je nevýbušný a nehořlavý, má mírně dráždivý éterový pach.

Neobsahuje aditiva ani stabilizátory. Je stereoizomérem enfluranu, má však mírně odlišné vlastnosti,

odlišný kvantitativní odpařovač. Isofluran se při běžných pracovních teplotách nerozkládá v kontaktu

s natronovým vápnem.

Klinicko-farmakologické údaje:

Úvod do anestezie a zejména procitnutí jsou rychlé. Mírný stupeň podráždění dýchacích cest může

rychlost inhalačního úvodu zpomalit, salivace a tracheobronchiální sekrece se však nezvyšují.

Faryngeální a laryngeální reflex je rychle utlumen. Isofluran umožňuje rychlou změnu hloubky

anestezie změnou vdechované koncentrace. Srdeční rytmus nebývá ovlivněn. Při hlubší anestezii

vynikne jeho mírný svalově relaxační účinek, který je patrný i na dýchacích svalech. Spontánní

dýchání klesá se stoupající hloubkou anestezie a je proto třeba jej pečlivě monitorovat a v případě

potřeby i podpořit.V průběhu indukce se mírně sníží krevní tlak, který se při chirurgické manipulaci

opět normalizuje.

V průběhu anestezie má krevní tlak tendenci klesat s hloubkou anestezie, ale srdeční rytmus ovlivněn

není. Při řízené ventilaci a normokapnii se minutový srdeční výdej udržuje na stejných hodnotách

nezávisle na rostoucí hloubce anestezie, a to zejména zrychlením tepové frekvence s kompenzatorním

poklesem systolického objemu.

2

Průtok krve mozkem se v průběhu lehké anestezie isofluranem nemění, při hlubších stupních anestezie

má však tendenci narůstat. Zvýšení tlaku mozkomíšního moku lze předejít nebo jej upravit

hyperventilací pacienta před nebo v průběhu anestezie.

Změny na EEG a křeče jsou při podání isofluranu extrémně vzácné. Obecně lze říci, že isofluran

vyvolává obdobné změny vzorce EEG jako ostatní prchavá anestetika.

Isofluran pravděpodobně senzibilizuje myokard k adrenalinu v menší míře než enfluran. Z omezených

údajů vyplývá, že subkutánní infiltrace až 50 ml 1:200 000 roztoku adrenalinu neindukuje

ventrikulární arytmie u pacientů anestezovaných isofluranem.Stupeň svalové relaxace může být

u některých nitrobřišních výkonů v normálních hladinách anestezie dostačující, prohloubení relaxace

však vyžaduje podání malých dávek intravenózních myorelaxancií.

Isofluran se užívá k indukci a vedení celkové anestezie. Adekvátní údaje o podávání isofluranu

těhotným ženám nejsou k dispozici.

Isofluran je v lidském organismu relativně málo metabolizován. Pouze 0,17% inhalovaného množství

isofluranu lze pooperačně prokázat v moči ve formě metabolitů. Špičkové koncentrace anorganického

fluoru v séru jsou v průměru nižší než 5 µmol/litr s vrcholem do 4 hodin po ukončení anestezie,

k normálu se navracejí do 24 hodin. Nebyly zaznamenány žádné známky poškození ledvin po užití

přípravku FORANE.

Bylo zjištěno, že známé metabolity isofluranu jsou buď netoxické, nebo jejich koncentrace zdaleka

nedosahuje škodlivého prahu.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK FORANE

UŽÍVAT

Neužívejte přípravek FORANE

FORANE je kontraindikován u osob se známou přecitlivělostí na isofluran a ostatní halogenovaná

anestetika.

FORANE je rovněž kontraindikován u pacientů se známou nebo předpokládanou geneticky

podmíněnou vnímavostí k výskytu maligní hypertermie.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku FORANE je zapotřebí

Při užití léků stejné třídy v kombinaci s vyschlou náplní pohlcovačů CO2, zejména pohlcovačů

obsahujících hydroxid draselný (např. Baralyme), byly v průběhu celkové anestezie vzácně hlášeny

případy nadměrného přehřívání, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologických přístrojích.

U řady absorpčních činidel CO2 nemusí být vyschnutí náplně pohlcovače za všech okolností

indikováno změnou barvy indikátoru a nepřítomnost výrazné změny jeho původního zabarvení tak

tedy ještě nemusí být potvrzením adekvátního zvlhčení absorpční směsi. Náplň pohlcovače CO2 by se

měla pravidelně měnit bez ohledu na zabarvení indikátoru.

Obecná upozornění: Stejně jako jiná účinná anestetika může být FORANE aplikován pouze na

adekvátně vybavených anesteziologických pracovištích kvalifikovaným personálem seznámeným s

farmakologií přípravku a vyškoleným pro péči o anestezovaného pacienta.

Vzhledem k tomu, že hloubka anestezie přípravkem FORANE je velmi snadno a rychle řiditelná a

měnitelná, je nutno používat pouze dostatečně přesné odpařovače s měřitelným výdejem nebo připojit

technické zařízení, při kterém lze monitorovat inspirační a expirační koncentrace. Stupeň hypotenze a

dechového útlumu mohou částečně indikovat hloubku anestezie.

Zvýšené krevní ztráty, které byly pozorovány u pacientek, jež podstoupily kyretáž dělohy, jsou

srovnatelné s krevními ztrátami, které vidíme při užití halothanu.

Isofluran relaxuje děložní svalovinu, proto je při jeho použití v porodnictví potřeba užít nejnižší

možnou koncentraci (viz bod 4.6).

Hlášení ukazují, že FORANE může způsobit poškození jater, projevující se v rozsahu od

přechodného mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných

případech.

Hlášení ukazují, že předchozí expozice halogenovaným hydrokarbonátovým anestetikům, obzvláště

pokud k ní došlo v intervalu kratším než 3 měsíce, může zvýšit možnost poškození jater. Cirhóza,

3

virová hepatitida nebo jiné onemocnění jater může být důvodem k výběru jiného, nežli

halogenovaného anestetika.

Bez ohledu na použité anestetikum je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční důležité udržet

normální hemodynamické poměry, aby se zabránilo ischemii myokardu.

Stejně jako u jiných halogenovaných anestetik je i v případě isofluranu zapotřebí a opatrnosti při jeho

užití u pacientů se zvýšeným intrakraniálním tlakem. Také při užití větších hloubek anestezie

isofluran výrazně zvyšuje průtok krve mozkem a může dojít k přechodnému zvýšení tlaku

cerebrospinálního moku.V těchto případech může být nezbytná kompenzatorní hyperventilace.

Užití isofluranu u hypovolemických, hypotenzních a oslabených pacientů s neuromuskulárním

onemocněním nebylo podrobněji studováno. Doporučuje se užít nižší koncentraci isofluranu.

FORANE, stejně jako jiná celková anestetika, může na 2 až 4 dny po anestezii způsobit lehký pokles

intelektuální výkonnosti pacientů. Podobně jako u jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii

objevit menší změny nálady a emocionální symptomatologie.

U pacientů s neuromuskulárním onemocněním, jako je myasthenia gravis, může dojít k zvýraznění

neurosvalového vyčerpání. U těchto pacientů je třeba podávat isofluran s opatrností.

Vzhledem k možnému výskytu bronchospasmu má být isofluran podáván s opatrností u pacientů, u

kterých existuje riziko rozvoje bronchokonstrikce.

Isofluran může způsobit respirační depresi, která může být ještě umocněna premedikací, pokud jsou

užita narkotika nebo jiná léčiva vyvolávající dechový útlum. Je třeba sledovat dýchání a pokud je to

potřeba, zavést i dechovou podporu.

Laboratorní testy: Byla zaznamenána přechodná retence BSP (bromsulfoftaleinu) a zvýšení glykémie

a sérového kreatininu, doprovázené poklesem BUN (nebílkovinného dusíku, Blood Urea Nitrogen),

cholesterolémie a alkalických fosfatáz.

Děti mladší 2 let: FORANE lze podávat novorozencům a dětem mladším 2 let s přijatelným rozmezím

účinnosti i bezpečnosti a je kompatibilní se všemi přípravky běžně používanými v anesteziologické

praxi. Vzhledem k omezeným údajům je však zapotřebí opatrnosti.

Maligní hypertermie: U vnímavých jedinců může anestezie přípravkem FORANE vyvolat

hypermetabolický stav v kosterním svalstvu vedoucí ke zvýšené spotřebě kyslíku a klinickému

syndromu nazývanému maligní hypertermie. Syndrom zahrnuje nespecifické příznaky jako svalovou

rigiditu, tachykardii, tachypnoe, cyanózu, arytmie a nestabilitu krevního tlaku (Mnohé z těchto

příznaků se také mohou vyskytnout v průběhu mělké anestezie, akutní hypoxie, apod.). Vzestup

celkového metabolismu se může odrazit ve zvýšení teploty (která může vzrůst rychle, nebo

v některých případech i opožděně, obvykle však není první známkou zvýšeného metabolismu) a

zvýšení ETCO2 (na kapnometru), SpO2 a pH mohou klesat, může se objevit hyperkalémie a deficit

bází. Terapie spočívá ve vysazení vyvolávajícího agens (např. isofluranu), intravenózní aplikaci

dantrolenu sodného a zavedení podpůrné léčby. Podpůrná léčba zahrnuje maximální snahu

o normalizaci tělesné teploty, podporu ventilace, krevního oběhu a zvládnutí porušené acidobazické a

elektrolytové rovnováhy (Doplňující informace o léčbě těchto pacientů naleznete v příbalové

informaci o přípravku s obsahem intravenózního dantrolenu sodného). Později v průběhu onemocnění

může dojít k selhání ledvin, je proto nutné, pokud je to možné, podpořit diurézu.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

FORANE významně potencuje účinek všech běžně používaných myorelaxancií, nejsilněji je tento

vliv vyjádřen u nedepolarizujících svalových relaxancií. Neostigmin antagonizuje účinek

nedepolarizujících kuraremimetik, ale nemá žádný vliv na relaxační působení samotného isofluranu.

Všechna běžně používaná myorelaxancia jsou slučitelná s aplikací přípravku FORANE.

Kombinace, jejichž užití vyžaduje opatrnosti:

Alfa- a betasympatomimetika (isoprenalin, adrenalin a noradrenalin): je zapotřebí opatrnosti z důvodu

možného rizika vzniku komorové arytmie.

4

Neselektivní inhibitory MAO: riziko rozvoje krize v průběhu operace. Léčbu je třeba vysadit 15 dní

před chirurgickým zákrokem. Kombinace, jejichž užití se nedoporučuje: Adrenalin podaný subkutánně nebo gingivální injekcí: riziko závažných komorových arytmií

v důsledku zvýšení srdeční frekvence, ačkoliv citlivost myokardu k adrenalinu je při užití isofluranu

nižší než při užití halotanu. Interagující sympatomimetika (amfetaminy a jich deriváty, psychostimulancia, léčiva ke snížení chuti

k jídlu, efedrin a jeho deriváty): riziko perioperační hypertenze. U pacientů, kteří jsou indikováni

k elektivnímu chirurgickému zákroku, je třeba léčbu těmito přípravky v ideálním případě vysadit

několik dní před zákrokem. Betablokátory mohou oslabit kardiovaskulární kompenzatorní reakci. Užití isofluranu a isoniazidu může zvýšit riziko potenciace hepatotoxických účinků. Antagonisté kalcia, obzvláště deriváty dihydropyridinu: isofluran může způsobit významnou

hypotenzi u pacientů léčených kalciovými antagonisty z důvodu rizika aditivního negativně

inotropního působení. Opioidy, benzodiazepiny a jiná sedativa jsou spojena s respirační depresí a jsou-li užívána spolu

s isofluranem, je zapotřebí opatrnosti. MAC (minimální alveolární koncentrace) u dospělých pacientů klesá, pokud je isofluran užit spolu

s oxidem dusným (viz. JAK SE PŘÍPRAVEK FORANE UŽÍVÁ).

Těhotenství a kojení Použití v těhotenství: Bezpečnost aplikace v těhotenství nebyla stanovena. Isofluran může být

v průběhu těhotenství užit pouze pokud jeho přínos převýší možná rizika. V období po anestezii

s užitím přípravku FORANE byly u pacientek, které podstoupily umělé přerušení těhotenství,

pozorovány obdobné krevní ztráty jako po jiných inhalačních anesteticích.

Kojící matky: Není známo, zda je tento lék vylučován do mateřského mléka. Jelikož je ale mnoho

přípravků vylučováno do mateřského mléka, je při podání isofluranu kojící ženě třeba dbát zvýšené

opatrnosti.

Použití při císařském řezu: FORANE se v koncentraci od 0,5 do 0,75% jeví jako bezpečné a účinné

anestetikum pro vedení anestezie při císařském řezu. U matek ani novorozenců nebyl zaznamenán

žádný nežádoucí účinek jako následek aplikace přípravku FORANE. Zvýšené krevní ztráty, které byly

pozorovány u pacientek, jež podstoupily kyretáž dělohy, jsou srovnatelné s krevními ztrátami, které

vidíme při užití halothanu.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Isofluran může ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. Isofluran může na 2 až 3 dny po anestezii

způsobit lehký pokles intelektuální výkonnosti. Minimálně v průběhu prvních 24 hodin po operaci by

pacienti neměli řídit nebo obsluhovat stroje.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK FORANE UŽÍVÁ

Jak a kdy se má přípravek FORANE užívat

Je nutno používat samostatné kvantitativní odpařovače zvláště kalibrované pro isofluran z důvodu,

aby koncentrace podávaného anestetika mohla být přesně kontrolována.

Celková anestezie

Hodnota MAC (minimální alveolární koncentrace) u přípravku FORANE klesá se stoupajícím

věkem:

5

Věk

100% O2

70% N2O

0 - 1 měsíc (novorozenci)

1,60%

1 - 6 měsíců

1,87%

6 - 12 měsíců

1,80%

26 + 4 roky

1,28%

0,56%

44 + 7 roků

1,15%

0,50%

64 + 5 roků

1,05%

0,37%

Premedikace: Léky k premedikaci pacientů by měly být voleny individuálně se zřetelem na tlumivý

vliv přípravku FORANE na dýchání. Použití anticholinergik záleží na rozhodnutí lékaře.

Indukce: Obvykle je podáván krátce působící barbiturát nebo jiný intravenózní indukční přípravek

následovaný inhalací směsi s isofluranem. Alternativně lze použít isofluran s kyslíkem nebo se směsí

kyslík/oxid dusný.

Je doporučeno zahájit úvod postupně koncentrací přípravku FORANE 0,5%. Při koncentraci od 1,5

do 3,0% je obvykle dosaženo chirurgické anestezie do 7 až 10 minut.

Vedení: Chirurgický stupeň anestezie lze udržovat 1,0 až 2,5% isofluranem ve směsích kyslík/oxid

dusný. Ve směsi pouze s kyslíkem bývá třeba přidat ještě 0,5% až 1,0% isofluranu. Je-li potřeba větší

svalové relaxace, lze aplikovat myorelaxans.

V nepřítomnosti dalších komplikujících faktorů je výše arteriálního tlaku v průběhu vedení anestezie

nepřímo úměrná alveolární koncentraci isofluranu. Značný pokles krevního tlaku bývá důsledkem

přílišné hloubky anestezie a v těchto případech jej lze korigovat redukcí koncentrace isofluranu v

inhalované směsi.

Starší osoby: Stejně jako u jiných inhalačních anestetik je pro vedení anestezie u starších osob třeba

nižší koncentrace isofluranu. Viz výše uvedené hodnoty MAC.

Sedace: Sedaci lze udržovat 0,1 až 1,0% isofluranem ve směsích vzduch/kyslík. Tuto koncentraci je

nutné vytitrovat podle individuálních potřeb každého pacienta.

Způsob podání

Podávání isofluranu k celkové anestezii je vyhrazeno pouze anesteziologovi. Vyžaduje přesný

kvantitativní odpařovač, umístěný mimo okruh. Po ukončení denního provozu se přípravek

neponechává v odpařovači.

Varování

Použití výhradně anesteziologem zaškoleným v užívání isofluranu.

Nepoužívejte po uplynutí doby vyznačené na obalu.

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Předávkování:

V případě předávkování nebo stavu podobnému předávkování je indikován následující postup:

Zastavit přívod léku, zajistit průchodné dýchací cesty a zahájit asistovanou nebo řízenou ventilaci

čistým kyslíkem.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky spojené s užíváním isofluranu obecně vycházejí z farmakologických účinků

závislých na dávce a zahrnují útlum dýchání, hypotenzi a arytmie.

6

Možné závažné nežádoucí účinky zahrnují maligní hypertermii, anafylaktické reakce a jaterní

nežádoucí účinky.

Stejně jako u jiných celkových anestetik bylo i za nepřítomnosti chirurgického stresu zaznamenáno

přechodné zvýšení počtu bílých krvinek.

Mohou se vyskytnou i jiné změny v laboratorních parametrech, například zvýšení bilirubinu v séru,

zvýšení urey a kreatininu v séru, zvýšení glykémie, pokles cholesterolu a alkalické fosfatázy v séru.

V pooperačním období byla pozorována třesavka, nauzea, zvracení a funkční stáza

gastrointestinálního traktu (ileus).

FORANE potencuje myorelaxační účinek všech myorelaxancií, nejvýznamněji však

nedepolarizujících svalových relaxancií, MAC (minimální alveolární koncentrace) u dospělých klesá

při společném užívání s oxidem dusným.

Údaje naznačují, že FORANE může způsobit poškození jater projevující se v rozsahu od

přechodného mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných

případech.

Vzácně byly zaznamenány případy přecitlivělosti (včetně kožních zánětů, vyrážky, otoků obličeje,

dechových obtíží, anafylaktická reakce, aj.), obzvláště pokud expozice anestetiku trvala delší dobu.

Původ těchto reakcí však nelze spolehlivě určit, neboť tito pacienti byli vystaveni působení i dalších

léčiv, které mohou takovéto reakce způsobovat.

V průběhu anestezie isofluranem a po ní dochází k mírnému zvýšení hladiny anorganického fluoru

v séru. Není pravděpodobné, že by takto nízké hladiny fluorémie mohly vyvolat renální toxicitu.

Užívání inhalačních anestetik bývá ve vzácných případech spojeno se vzestupem sérových hladin

draslíku, které mohou u dětských pacientů vyústit až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního

období.

V průběhu indukce anestezie může být zvýšena salivace a tracheobronchiální sekrece, což může,

zejména u dětí, vést k laryngospasmu.

Podobně jako u jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii objevit menší změny nálady a

emocionální symptomatologie, agitovanost či delirium. Mohou se také vyskytnout abnormality na

EEG.

Mohou se vyskytnout dechové obtíže jako sípání, dyspnoe a bronchospasmus, zejména u rizikových

pacientů.

Při užití isofluranu byly také pozorovány nežádoucí účinky, jako rhabdomyolýza,

kaboxyhemoglobinémie, nepříjemné pocity na hrudi, křeče a dystonie.

U pacientek, které podstoupily kyretáž dělohy, byly pozorovány krevní ztráty srovnatelné s jinými

anestetiky.

5.

JAK PŘÍPRAVEK FORANE UCHOVÁVAT

Uchovávejte při teplotě do 25 oC.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek FORANE obsahuje

Léčivou látkou přípravku je isofluran.

Přípravek neobsahuje žádné pomocné látky.

Jak přípravek FORANE vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek je dodáván v lahvičce z hnědého skla se šroubovacím hliníkovým uzávěrem s PE vložkou

obsahující 100 ml isofluranu, krabička.

.

Obsah balení: 100 ml.

Držitel rozhodnutí o registraci

Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Berkshire, Velká Británie

7

Výrobce Aesica Queenborough Limited, Queenborough, Kent, Velká Británie

Tato příbalová informace byla naposledy schválena

26.9.2012

Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls91712/2012 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU FORANE

Roztok k inhalaci 2. SLOŽENÍ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ Isofluranum 100 ml

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1 3. LÉKOVÁ FORMA

Roztok k inhalaci

Popis přípravku: čirý, téměř bezbarvý roztok charakteristického zápachu

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Isofluran lze užít k úvodu do anestezie i k vedení celkové anestezie u dětí a dospělých. Toto

anestetikum lze také užít i k přechodné sedaci uměle ventilovaných pacientů na jednotkách intenzívní

péče, po dobu maximálně 48 hodin.

4.2 Dávkování a způsob podání

Je nutno používat samostatné kvantitativní odpařovače zvláště kalibrované pro isofluran z důvodu,

aby koncentrace podávaného anestetika mohla být přesně kontrolována.

Celková anestezie

Hodnota MAC (minimální alveolární koncentrace) isofluranu klesá se stoupajícím věkem, jeho

průměrná hodnota v kyslíku klesá od 1,28% u skupiny osob průměrného věku dvaceti let přes 1,15%

u skupiny osob průměrného věku čtyřiceti let k 1,05% u skupiny osob průměrného věku šedesáti let.

U novorozenců je MAC isofluranu v kyslíku 1,6%, u dětí ve věku 1 - 6 měsíců je 1,87% a u dětí ve

věku 6 - 12 měsíců je 1,80%.

Premedikace: Léky k premedikaci pacientů by měly být voleny individuálně se zřetelem na tlumivý

vliv isofluranu na dýchání. Použití anticholinergik záleží na rozhodnutí lékaře.

Indukce: Obvykle je podáván krátce působící barbiturát nebo jiný intravenózní indukční přípravek

následovaný inhalací směsi s isofluranem. Alternativně lze použít isofluran s kyslíkem nebo se směsí

kyslík/oxid dusný.

Je doporučeno zahájit úvod postupně koncentrací isofluranu 0,5%. Při koncentraci od 1,5 do 3,0% je

obvykle dosaženo chirurgické anestezie do sedmi až deseti minut.

Vedení: Chirurgický stupeň anestezie lze udržovat 1,0 až 2,5% isofluranem ve směsích kyslík/oxid

dusný. Ve směsi pouze s kyslíkem bývá třeba přidat ještě 0,5% až 1,0% isofluranu. Je-li potřeba větší

svalové relaxace, lze aplikovat myorelaxans.

V nepřítomnosti dalších komplikujících faktorů je výše arteriálního tlaku v průběhu vedení anestezie

nepřímo úměrná alveolární koncentraci isofluranu. Značný pokles krevního tlaku bývá důsledkem

přílišné hloubky anestezie a v těchto případech ho lze korigovat redukcí koncentrace isofluranu

v inhalované směsi.

Starší osoby: Stejně jako u jiných inhalačních anestetik je pro vedení anestezie u starších osob třeba

nižší koncentrace isofluranu. Viz výše uvedené hodnoty MAC.

Sedace: Sedaci lze udržovat 0,1 až 1,0% isofluranem ve směsích vzduch/kyslík. Tuto koncentraci je

nutné vytitrovat podle individuálních potřeb každého pacienta.

4.3 Kontraindikace

Isofluran je kontraindikován u osob se známou přecitlivělostí na isofluran a ostatní halogenovaná

anestetika.

Je rovněž kontraindikován u pacientů se známou nebo předpokládanou geneticky podmíněnou

vnímavostí k výskytu maligní hypertermie.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Je nutno používat odpařovače, kalibrované speciálně pro isofluran, aby koncentrace podaného

anestetika mohla být přesně kontrolována

. Hypotenze a útlum dýchání stoupají s rostoucí hloubkou

anestezie.

Isofluran významně zvyšuje průtok krve mozkem při hlubším stupni anestezie. Může dojít

k přechodnému zvýšení tlaku mozkomíšního moku, které je při užití hyperventilace plně reverzibilní.

Postoperační účinky na CNS byly při užití isofluranu pozorovány řidčeji, než při užití jiných,

srovnatelných anestetik.

Zvýšené krevní ztráty, které byly pozorovány u pacientek, jež podstoupily indukovaný potrat, jsou

srovnatelné s krevními ztrátami, které vidíme po užití jiných inhalačních anestetik.

Isofluran relaxuje děložní svalovinu, proto je při jeho použití v porodnictví potřeba užít nejnižší

možnou koncentraci (viz bod 4.6).

Byly zaznamenány ojedinělé případy vzestupu hladiny karboxyhemoglobinu při užití halogenovaných

inhalačních látek se skupinou -CF2H (jako např. desfluran, enfluran a isofluran). Při užívání normálně

hydratovaných pohlcovačů nebyl pozorován vznik žádných klinicky signifikantních koncentrací oxidu

uhelnatého. Je třeba věnovat pozornost následujícím doporučením výrobce pro pohlcovače CO2.

Při užití léků stejné třídy v kombinaci s vyschlou náplní pohlcovačů CO2, zejména pohlcovačů

obsahujících hydroxid draselný (např. Baralyme), byly v průběhu celkové anestezie vzácně hlášeny

případy nadměrného přehřívání, kouře a/nebo spontánního vzplanutí v anesteziologických přístrojích.

Má-li lékař podezření, že by náplň pohlcovače CO2 mohla být vyschlá, měl by zajistit její výměnu

ještě před aplikací isofluranu. U řady absorpčních činidel CO2 nemusí být vyschnutí náplně

pohlcovače za všech okolností indikováno změnou barvy indikátoru a nepřítomnost výrazné změny

jeho původního zabarvení tak tedy ještě nemusí být potvrzením adekvátního zvlhčení absorpční směsi.

Náplň pohlcovače CO2 by se měla pravidelně měnit bez ohledu na zabarvení indikátoru.

Obecná upozornění:

Stejně jako jiná účinná anestetika může být isofluran aplikován pouze na adekvátně vybavených

anesteziologických pracovištích kvalifikovaným personálem seznámeným s farmakologií přípravku a

vyškoleným pro péči o anestezovaného pacienta.

Vzhledem k tomu, že hloubka anestezie isofluranem je velmi snadno a rychle řiditelná a měnitelná, je

nutno používat pouze dostatečně přesné odpařovače s měřitelným výdejem nebo připojit technické

zařízení, při kterém lze monitorovat inspirační a expirační koncentrace. Stupeň hypotenze a

dechového útlumu mohou částečně indikovat hloubku anestezie.

Hlášení ukazují, že užití isofluranu může způsobit poškození jater, projevující se v rozsahu od

přechodného mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných

případech.

Hlášení ukazují, že předchozí expozice halogenovaným hydrokarbonátovým anestetikům, obzvláště

pokud k ní došlo v intervalu kratším než 3 měsíce, může možnost poškození jater zvýšit. Cirhóza,

virová hepatitida nebo jiné preexistující onemocnění jater může být důvodem k výběru jiného, nežli

halogenovaného anestetika.

Bez ohledu na použité anestetikum je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční důležité udržet

normální hemodynamické poměry, aby se zabránilo ischémii myokardu.

Stejně jako u jiných halogenovaných anestetik je i v případě isofluranu zapotřebí opatrnosti při jeho

užití u pacientů se zvýšeným intrakraniálním tlakem. V těchto případech může být nezbytná

kompenzatorní hyperventilace. Isofluran výrazně zvyšuje průtok krve mozkem při použití hlubší

anestezie. Tento efekt je plně reverzibilní při nasazení hyperventilace.

Užití isofluranu u hypovolemických, hypotenzních a oslabených pacientů s neuromuskulárním

onemocněním, jako je myasthenia gravis, nebylo podrobněji studováno. U těchto pacientů se

doporučuje použití nižší koncentrace isofluranu.

Isofluran významně zvyšuje účinek nedepolarizujících myorelaxancií.

Isofluran, stejně jako jiná celková anestetika, může na 2 až 4 dny po anestezii způsobit lehký pokles

intelektuální výkonnosti pacientů. Podobně jako u jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii

objevit menší změny nálady a emocionální symptomatologie. Toto musí vzít pacienti v úvahu před

návratem k běžným denním činnostem, jako je řízení motorových vozidel nebo obsluha nebezpečných

strojů (viz bod 4.7).

U pacientů s neuromuskulárním onemocněním, jako je myasthenia gravis, může dojít k zvýraznění

neurosvalového vyčerpání. U těchto pacientů je třeba podávat isofluran s opatrností.

Vzhledem k možnému výskytu bronchospasmu má být isofluran podáván s opatrností u pacientů, u

kterých existuje riziko rozvoje bronchokonstrikce (viz bod 4.8).

Isofluran může způsobit respirační depresi, která může být ještě umocněna premedikací, pokud jsou

užita narkotika nebo jiná léčiva vyvolávající dechový útlum. Je třeba sledovat dýchání a pokud je to

potřeba, zavést i dechovou podporu (viz bod 4.8).

V průběhu indukce anestezie může být zvýšena salivace a tracheobronchiální sekrece, což může,

zejména u dětí, vést k laryngospasmu (viz bod 4.8).

Laboratorní testy:

Byla zaznamenána přechodná retence BSP (bromsulfoftaleinu) a zvýšení glykémie a sérového

kreatininu, doprovázené poklesem BUN (Blood Urea Nitrogen,nebílkovinného dusíku),

cholesterolémie a alkalických fosfatáz.

Děti mladší 2 let:

Isofluran lze podávat novorozencům a dětem mladším 2 let s přijatelným rozmezím účinnosti i

bezpečnosti a je kompatibilní se všemi přípravky běžně používanými v anesteziologické praxi. Při

podávání isofluranu dětem do 2 let je však zapotřebí opatrnosti, protože u této věkové skupiny

existuje pouze omezená zkušenost.

Maligní hypertermie:

U vnímavých jedinců může anestezie isofluranem vyvolat hypermetabolický stav v kosterním svalstvu

vedoucí ke zvýšené spotřebě kyslíku a klinickému syndromu známému jako maligní hypertermie.

Syndrom zahrnuje nespecifické příznaky jako svalovou rigiditu, tachykardii, tachypnoe, cyanózu,

arytmie a nestabilitu krevního tlaku. (Je také důležité poznamenat, že mnohé z těchto nespecifických

příznaků se také mohou vyskytnout v průběhu mělké anestezie, akutní hypoxie apod.). Vzestup

celkového metabolismu se může odrazit ve zvýšení teploty (která může vzrůst rychle, nebo

v některých případech i opožděně, obvykle však není první známkou zvýšeného metabolismu) a

zvýšení ETCO2 (na kapnometru), SpO2 a pH mohou klesat, může se objevit hyperkalémie a deficit

bází. Terapie spočívá ve vysazení vyvolávajícího agens (např. isofluranu), intravenózní aplikaci

dantrolenu sodného a zavedení podpůrné léčby. Podpůrná léčba zahrnuje maximální snahu o

normalizaci tělesné teploty, podporu ventilace, krevního oběhu a zvládnutí porušené acidobazické a

elektrolytové rovnováhy. (Doplňující informace o léčbě těchto pacientů naleznete v souhrnu údajů o

přípravku s obsahem intravenózního dantrolenu sodného.) Později v průběhu onemocnění může dojít

k selhání ledvin, je proto nutné, pokud je to možné, podpořit diurézu.

Užívání inhalačních anestetik bývá ve vzácných případech spojeno se vzestupem sérových hladin

draslíku, které mohou u dětských pacientů vyústit až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního

období. Pacienti s latentním a stejně tak i pacienti s ověřeným neuromuskulárním onemocněním,

konkrétně s Duchennovou svalovou dystrofií, se jeví jako nejvíce zranitelní. Současné užití

sukcinylcholinu bývá spojeno s většinou, ne však se všemi z těchto případů. U těchto pacientů

docházelo také k signifikantnímu vzestupu hladin kreatinin-kinázy v séru a v některých případech i ke

změnám ve složení moči, kdy se vyskytla myoglobinurie. Navzdory podobnosti v projevech maligní

hypertermie, nevykazoval žádný z těchto pacientů známky či projevy svalové rigidity nebo

hypermetabolického stavu. Doporučuje se včasná a útočná léčba hyperkalémie a přetrvávajících

arytmií, jakožto součást následné péče o latentní neuromuskulární onemocnění.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Isofluran významně potencuje účinek všech běžně používaných myorelaxancií, nejsilněji je tento vliv

vyjádřen u nedepolarizujících svalových relaxancií. Neostigmin antagonizuje účinek

nedepolarizujících kuraremimetik, ale nemá žádný vliv na relaxační působení samotného isofluranu.

Všechna běžně používaná myorelaxancia jsou slučitelná s aplikací isofluranu.

Kombinace, jejichž užití se nedoporučuje:

Při užití betasympatomimetik, jako je isoprenalin a alfa- a betasympatomimetik, jako je adrenalin a

noradrenalin, je zapotřebí opatrnosti z důvodu možného rizika vzniku komorové arytmie.

Neselektivní inhibitory MAO: riziko rozvoje krize v průběhu operace. Léčbu je třeba vysadit 15 dní

před chirurgickým zákrokem.

Kombinace, jejichž užití vyžaduje opatrnosti:

Interagující sympatomimetika (amfetaminy a jich deriváty, psychostimulancia, léčiva ke snížení chuti

k jídlu, efedrin a jeho deriváty): riziko perioperační hypertenze. U pacientů, kteří jsou indikováni

k elektivnímu chirurgickému zákroku, je třeba léčbu těmito přípravky v ideálním případě vysadit

několik dní před zákrokem.

Adrenalin podaný subkutánně nebo gingivální injekcí: riziko závažných komorových arytmií

v důsledku zvýšení srdeční frekvence, ačkoliv citlivost myokardu k adrenalinu je při užití isofluranu

nižší než při užití halotanu.

Betablokátory mohou oslabit kardiovaskulární kompenzatorní reakci.

Užití isofluranu a isoniazidu může zvýšit riziko potenciace hepatotoxických účinků.

Opatrnosti je zapotřebí při současném podávání inhalačních anestetik a antagonistů kalcia z důvodu

rizika aditivního negativně inotropního působení. Proto může podání isofluranu, obzvláště pacientům

užívajícím deriváty dihydropyridinu, způsobit významnou hypotenzi.

Opioidy, benzodiazepiny a jiná sedativa jsou spojena s respirační depresí a jsou-li užívána spolu

s isofluranem, je zapotřebí opatrnosti.

MAC (minimální alveolární koncentrace) u dospělých pacientů klesá, pokud je isofluran užit spolu

s oxidem dusným (viz bod 4.2).

4.6 Těhotenství a kojení

Užití v těhotenství

Nejsou k dispozici žádné nebo jen omezené údaje o užití isofluranu u těhotných žen. Studie na

zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu u myší. Isofluran může být v průběhu těhotenství užit pouze

pokud jeho přínos převýší možná rizika. V období po anestezii s užitím isofluranu byly u pacientek,

které podstoupily umělé přerušení těhotenství, pozorovány obdobné krevní ztráty jako po jiných

inhalačních anesteticích.

Isofluran relaxuje svalovinu dělohy, proto se musí při jeho použití v porodnictví podat nejnižší

účinná koncentrace.

Použití při císařském řezu:

Isofluran se v koncentraci do 0,75% jeví jako bezpečné a účinné anestetikum pro vedení anestezie při

císařském řezu. U matek ani novorozenců nebyl zaznamenán žádný nežádoucí účinek jako následek

aplikace isofluranu.

Kojící matky:

Není známo, zda se isofluran a jeho metabolity vylučují do mateřského mléka. Jelikož je ale mnoho

přípravků vylučováno do mateřského mléka, je při podání isofluranu kojící ženě třeba dbát zvýšené

opatrnosti.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Isofluran může ovlivnit schopnost řídit a obsluhovat stroje. Stejně jako jiná celková anestetika, může

na 2 až 3 dny po anestezii způsobit lehký pokles intelektuální výkonnosti pacientů. Podobně jako u

jiných anestetik se mohou do 6 dnů po anestezii objevit menší změny nálady a emocionální

symptomatologie. Je třeba pacientům zdůraznit, že určitou dobu po celkové anestezii může být

zhoršena jejich schopnost věnovat se činnostem vyžadujícím plnou pozornost, jako je řízení

motorových vozidel a obsluha nebezpečných strojů nebo činění právních úkonů. Minimálně v průběhu

prvních 24 hodin po operaci by pacienti neměli řídit nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

a. Souhrnný bezpečnostní profil

Nežádoucí účinky spojené s užíváním isofluranu obecně vycházejí z rozvinutí farmakofyziologických

účinků závislých na dávce a zahrnují útlum dýchání, hypotenzi a arytmie.

Možné závažné nežádoucí účinky zahrnují maligní hypertermii, anafylaktické reakce a jaterní

nežádoucí účinky (viz body 4.4 a 4.8 níže). V pooperačním období byla pozorována třesavka, nauzea,

zvracení a funkční stáza gastrointestinálního traktu (ileus).

b. Souhrnná tabulka nežádoucích účinků

Následující tabulka zobrazuje nežádoucí účinky hlášené z provedených klinických studií a

z postmarketingové zkušenosti. Frekvenci výskytu nelze z dostupných údajů určit, proto je označena

jako „Není známo“

Souhrn nejčastějších nežádoucích účinků léčiva

Třídy orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinek

Poruchy krve a lymfatického

systému

Není známo

Karboxyhemoglobinémie2

Poruchy imunitního systému

Není známo

Anafylaktická reakce1

Hypersenzitivita1

Poruchy metabolismu a výživy Není známo

Hyperkalémie2

Zvýšení glykémie

Psychiatrické poruchy

Není známo

Agitovanost

Delirium

Změny nálady5

Poruchy nervového systému

Není známo

Křeče

Dystonie

Poruchy psychiky4

Srdeční poruchy

Není známo

Arytmie

Cévní poruchy

Není známo

Hypotenze2

Hemoragie3

Respirační, hrudní a

mediastinální poruchy

Není známo

Bronchospasmus2

Dyspnoe1

Sípání1

Útlum dýchání2

Laryngospasmus2

Gastrointestinální poruchy

Není známo

Ileus

Zvracení

Nausea

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo

Nekróza jater2

Hepatocelulární poškození2

Zvýšení bilirubinu v krvi

Poruchy kůže a podkožní tkáně Není známo

Otok obličeje1

Kontaktní dermatitida1

Vyrážka1

Poruchy svalové a kosterní

soustavy a pojivové tkáně

Není známo

Rhabdomyolýza2

Poruchy ledvin a močových

cest

Není známo

Zvýšení kreatininu v krvi

Zvýšení urey v krvi

Celkové poruchy a reakce

v místě aplikace

Není známo

Maligní hypertermie2

Nepříjemné pocity na hrudi1

Třesavka

Vyšetření

Není známo

Zvýšení počtu bílých krvinek1

Zvýšení jaterních enzymů2

Zvýšení fluoridu v séru1

Abnormality na

elektroencefalografu

Snížení cholesterolu v krvi

Snížení alkalické fosfatázy v

krvi

1 Viz bod 4.8 (c.).

2 Viz bod 4.4.

3 U pacientek, které podstoupily indukovaný abort (interrupci). Viz bod 4.4.

4 Může způsobit lehký pokles intelektuálních funkcí na dva až čtyři dny po anestezii. Viz bod 4.4.

5 Malé změny nálady a symptomatologie mohou přetrvávat až 6 dnů. Viz bod 4.4.

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

Stejně jako u jiných celkových anestetik bylo i za nepřítomnosti chirurgického stresu zaznamenáno

přechodné zvýšení počtu bílých krvinek.

Údaje naznačují, že isofluran může způsobit poškození jater, projevující se v rozsahu od přechodného

mírného zvýšení jaterních enzymů až po hepatální nekrózu ve velmi vzácných případech.

Byly zaznamenány vzácné případy přecitlivělosti (včetně dermatitidy, kontaktní vyrážky, dyspnoe,

sípání, nepříjemných pocitů na hrudi, pocení v oblasti obličeje nebo anafylaktická reakce), obzvláště

v souvislosti s dlouhodobou pracovní expozicí inhalačním anestetikům, včetně isofluranu. Tyto reakce

byly potvrzeny klinickými testy (např. provokací metacholinem). Nicméně, etiologie anafylaktických

reakcí zaznamenaných v průběhu expozice inhalačním anestetikům je nejasná z důvodu současné

expozice několika léčivům, z nichž o mnohých se ví, že mohou takovéto reakce způsobovat.

V průběhu anestezie isofluranem a po ní dochází k mírnému zvýšení hladiny anorganického fluoru

v séru v důsledku biodegradace léčiva. Není pravděpodobné, že by takto nízké hladiny anorganického

fluoru, které byly pozorovány (v jedné studii dosahovaly v průměru 4,4 µmol/l), mohly vyvolat

renální toxicitu, jelikož jsou hluboko pod prahovými hodnotami, vztahovanými k renální toxicitě.

Byl také hlášen výskyt maligní hypertermie.

d. Pediatrická populace

Užívání inhalačních anestetik bývá ve vzácných případech spojeno s vzestupem sérových hladin

draslíku, které mohou u dětských pacientů vyústit až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního

období (viz bod 4.4).

V průběhu indukce anestezie může být zvýšena salivace a tracheobronchiální sekrece, což může,

zejména u dětí, vést k laryngospasmu (viz bod 4.4).

e. Zvláštní skupiny pacientů

Neuromuskulární onemocnění:

Užívání inhalačních anestetik bývá ve vzácných případech spojeno s vzestupem sérových hladin

draslíku, které mohou u dětských pacientů vyústit až v srdeční arytmie a úmrtí během postoperačního

období (viz bod 4.4). Pacienti s latentním a stejně tak i pacienti s ověřeným neuromuskulárním

onemocněním, zejména s Duchennovou svalovou dystrofií, se jeví jako nejvíce zranitelní (viz bod

4.4).

Starší skupiny pacientů:

Stejně jako u jiných anestetik je k udržení chirurgické anestezie u starších osob obvykle potřeba nižší

koncentrace isofluranu (viz bod 4.2).

4.9 Předávkování

Při předávkování byla pozorována hypotenze a útlum dýchání. Doporučuje se pravidelné

monitorování krevního tlaku a dýchání. V případě předávkování nebo stavu podobnému předávkování

je třeba zavést podpůrná opatření ke korekci hypotenze a dechového útlumu, způsobených přílišnou

hloubkou anestezie. Je indikován následující postup:

Zastavit přívod léku, zajistit průchodné dýchací cesty a zahájit asistovanou nebo řízenou ventilaci

čistým kyslíkem.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina - anestetikum

ATC kód : N01AB06

Charakteristika

Isofluran je potentní, kapalné a prchavé inhalační anestetikum. Patří do skupiny halogenovaných

éterů. Vyvolává celkovou anestezii asociativního typu.

Isofluran je chemicky 1-chlor-2,2,2-trifluorethyl difluoromethyleter s molekulární hmotností 184,5.

Bod varu je 48,5oC. Koeficient rozpustnosti krev/plyn je 1,43, což je základem rychlého nástupu i

odeznění účinku.

Za běžných klinických podmínek je nevýbušný a nehořlavý, má mírně dráždivý etérový pach.

Neobsahuje aditiva ani stabilizátory. Je stereoizomérem enfluranu, má však mírně odlišné vlastnosti,

odlišný kvantitativní odpařovač. Isofluran se při běžných pracovních teplotách nerozkládá v kontaktu

s natronovým vápnem. Nepoškozuje hliník, cín, mosaz, železo nebo měď.

Lze jej užít ve všech věkových skupinách.

MAC (minimální alveolární koncentrace):

Věk

100% kyslík

70% N2O

0 - 1 měsíc (novorozenci)

1,60%

1 - 6 měsíců

1,87%

6 - 12 měsíců

1,80%

26 + 4 roky

1,28%

0,56%

44 + 7 roků

1,15%

0,50%

64 + 5 roků

1,05%

0,37%

Úvod do anestezie a zejména procitnutí jsou rychlé. Mírný stupeň podráždění dýchacích cest může

rychlost inhalačního úvodu zpomalit, salivace a tracheobronchiální sekrece se však nezvyšují.

Faryngeální a laryngeální reflex je rychle utlumen. Isofluran umožňuje rychlou změnu hloubky

anestezie změnou vdechované koncentrace. Srdeční rytmus nebývá ovlivněn. Při hlubší anestezii

vynikne jeho mírný svalově relaxační účinek, který je patrný i na dýchacích svalech. Spontánní

dýchání klesá se stoupající hloubkou anestezie a je proto třeba jej pečlivě monitorovat a v případě

potřeby i podpořit.V průběhu indukce se mírně sníží krevní tlak, který se při chirurgické manipulaci

opět normalizuje.

V průběhu anestezie má krevní tlak tendenci klesat s hloubkou anestezie, ale srdeční rytmus ovlivněn

není. Při řízené ventilaci a normokapnii se minutový srdeční výdej udržuje na stejných hodnotách

nezávisle na rostoucí hloubce anestezie, a to zejména zrychlením tepové frekvence s kompenzatorním

poklesem systolického objemu.

Průtok krve mozkem se v průběhu lehké anestezie isofluranem nemění, při hlubších stupních anestezie

má však tendenci narůstat. Zvýšení tlaku mozkomíšního moku lze předejít nebo jej upravit

hyperventilací pacienta před nebo v průběhu anestezie.

Změny na EEG a křeče jsou při podání isofluranu extrémně vzácné. Obecně lze říci, že isofluran

vyvolává obdobné změny vzorce EEG jako ostatní prchavá anestetika.

Isofluran pravděpodobně senzibilizuje myokard k adrenalinu v menší míře než enfluran. Z omezených

údajů vyplývá, že subkutánní infiltrace až 50 ml 1:200 000 roztoku adrenalinu neindukuje vznik

ventrikulárních arytmií u pacientů anestezovaných isofluranem.

Stupeň svalové relaxace může být u některých nitrobřišních výkonů v normálních hladinách anestezie

dostačující, prohloubení relaxace však vyžaduje podání malých dávek intravenózních myorelaxancií.

Isofluran se užívá k indukci a vedení celkové anestezie. Adekvátní údaje o podávání isofluranu

těhotným ženám nejsou k dispozici.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Isofluran je v lidském organismu relativně málo metabolizován. Pouze 0,17% inhalovaného množství

isofluranu lze pooperačně detekovat v moči ve formě metabolitů. Špičkové koncentrace

anorganického fluoru v séru jsou v průměru nižší než 5 µmol/litr s vrcholem do 4 hodin po ukončení

anestezie, k normálu se navracejí do 24 hodin. Nebyly zaznamenány žádné známky poškození ledvin

po užití isofluranu.

Bylo zjištěno, že známé metabolity isofluranu jsou buď netoxické, nebo jejich koncentrace zdaleka

nedosahuje škodlivého prahu.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Byly prováděny studie na zvířatech se zaměřením na reprodukci po jejich opakovaném vystavení

isofluranu v anestetické koncentraci. Ukazuje se, že isofluran má v souvislosti s anestezií možný

fetotoxický účinek u myší, jestliže jsou vystaveny dávce šestkrát vyšší, než jsou dávky, užívané

v humánní praxi. Studie provedené na krysách neprokázaly žádný vliv na plodnost, těhotenství, porod

nebo životaschopnost potomstva. Nebyl odhalen žádný důkaz teratogenity. Srovnatelné studie u

králíků vykazují obdobné negativní výsledky. Význam těchto studií pro člověka není znám, neboť

nebyly provedeny žádné adekvátní a dobře kontrolované studie u těhotných žen.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Přípravek neobsahuje žádné pomocné látky.

6.2 Inkompatibility

Nejsou známy.

6.3 Doba použitelnosti

5 let

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25°C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Lahvička z hnědého skla se šroubovacím hliníkovým uzávěrem s PE vložkou obsahující 100 ml

isofluranu, krabička.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení sním

Podávání isofluranu k celkové anestezii je vyhrazeno pouze anesteziologovi. Vyžaduje kvantitativní

odpařovač, umístěný mimo okruh. Po ukončení denního provozu se přípravek neponechává

v odpařovači.

7.DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories Ltd., Maidenhead, Berkshire, Velká Británie

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

05/196/90-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

18.6.1990 / 17.4.2002, 20.2.2008

10. DATUM REVIZE TEXTU

26.9.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Forane

roztok k inhalaci

Isofluranum

100 ml

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Léčivá látka: Isofluranum 100 ml

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Roztok k inhalaci

100 ml

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Přípravek se aplikuje pomocí kvantitativních isofluranových odpařovačů.

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Udržujte uzávěr vždy pevně utažený.

Přípravek je nehořlavý a nevýbušný.

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25 °C.

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Držitel rozhodnutí o registraci:

Abbott Laboratories Ltd.

Maidenhead, Berkshire

Velká Británie

12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

05/196/90-C

13. ČÍSLO ŠARŽE

Šarže č.:

14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

15. NÁVOD K POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se – odůvodnění přijato

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

LAHVIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Forane

Isofluranum

100 ml

Roztok k inhalaci

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Abbott Laboratories Ltd.

Maidenhead, Berkshire, Velká Británie

3.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Šarže č.:

5.

OBSAH UDANÝ JAKO HMOTNOST, OBJEM NEBO POČET

6.

JINÉ