Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls246597/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE – INFORMACE PRO UŽIVATELE

Epirubicin Teva 2 mg/ml,

injekční nebo infuzní roztok

epirubicini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.–

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

–

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

–

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

–

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1. Co je Epirubicin Teva 2 mg/ml a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Epirubicin Teva 2 mg/ml užívat3. Jak se Epirubicin Teva 2 mg/ml užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak Epirubicin Teva 2 mg/ml uchovávat6. Další informace

1.

CO JE EPIRUBICIN TEVA 2 MG/ML A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Epirubicin patří do skupiny léčivých přípravků nazývaných cytostatika (přípravky určené k léčbě rakoviny). Epirubicin způsobí, že nádorové buňky nemohou dále růst, což je nakonec usmrtí.

Epirubicin se používá k léčbě:

 nádorů prsu nádorů žaludku

Epirubicin Teva se rovněž podává cévkou do močového měchýře

 k léčbě časného (povrchového) nádoru močového měchýře preventivně k zábraně znovuobjevení se nádoru močového měchýře po jeho chirurgickém

odstranění.

Epirubicin se často používá současně s jinými protirakovinnými přípravky (tzv. kombinovaná dávkovací schémata).

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE EPIRUBICIN TEVA2 MG/ML POUŽÍVAT

Neužívejte Epirubicin Teva 2 mg/ml, jestliže:

–

trpíte alergií (přecitlivělostí) na epirubicin, podobné léky (nazývané antracykliny, viz níže) nebo na kteroukoli další složku přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml

–

jste byl(a) již dříve léčen(a) vysokými dávkami jiných protirakovinných léků, včetnědoxorubicinu a daunorubicinu, které patří do stejné skupiny léků jako přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml (nazývané antracykliny). Ty mohou mít podobné nežádoucí účinky (včetně účinků na srdce).

–

máte nebo jste měl(a) problémy se srdcem

–

kojíte

–

je Vám známo, že máte nízké hodnoty krevního obrazu

–

trpíte závažnou poruchou funkce jater

–

máte těžkou akutní infekci

Při intravezikálním podání (přímo do močového měchýře) nesmíte užít Epirubicin Teva 2 mg/ml, pokud:

–

máte nádor, který proniká stěnou močového měchýře

–

máte infekci močových cest

–

cítíte bolest v oblasti močového měchýře nebo máte zánět močového měchýře

–

lékař má problémy se zavedením cévky do močového měchýře

–

zůstal v močovém měchýři velký objem moče poté, co jste se pokusil(a) ho vyprázdnit

–

Vaše moč obsahuje krev

–

máte kontrahovaný močový měchýř.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Epirubicin Teva je zapotřebí, pokud:

–

se podává starší osobě nebo dítěti, kvůli vyššímu riziku závažných nežádoucích účinků na srdce. Funkce srdce bude v takovém případě vyšetřena před léčbou a po léčbě epirubicinem.

–

jste měl(a) potíže se srdcem v minulosti nebo máte uvedené obtíže nyní. Sdělte to prosím lékaři. Dávka epirubicinu bude muset být upravena. Lékař bude pravidelně kontrolovat, zda Vaše srdcepracuje správně.

–

jste byl(a) v minulosti léčen(a) protinádorovými léky (jako jsou doxorubicin, daunorubicin nebo deriváty antracendionu) nebo pokud jste podstoupil(a) radioterapii, protože riziko závažných nežádoucích účinků na srdce je větší. Sdělte to prosím lékaři, protože tato informace je nutná pro stanovení celkové dávky epirubicinu, která Vám bude podána.

–

máte potíže s játry nebo ledvinami. To by mohlo mít za následek nárůst nežádoucích účinků. Funkce ledvin a jater bude pravidelně kontrolována a pokud to bude nutné, bude upravena dávka.

–

chcete mít děti. Muži i ženy musí během léčby a po dobu až 6 měsíců po jejím skončení používat účinnou antikoncepci. Mužům se doporučuje informovat se o možnosti mrazové konzervace spermií před zahájením léčby.

–

trpíte infekcemi nebo krvácením.Epirubicin může ovlivňovat kostní dřeň. Počet bílých krvinek ve Vaší krvi bude snížen, což Vás učiní citlivějšími vůči infekcím (leukopenie). Častěji se může vyskytnout krvácení (trombocytopenie). Tyto nežádoucí účinky jsou přechodné povahy. Snížení počtu bílých krvinek je největší 10-14 dní po podání a zpravidla se vrací k normálu 21 dní po podání.

–

jste byl(a) nedávno očkován(a) nebo máte podstoupit očkování.

–

zpozorujete těžký zánět nebo vředy v ústech

–

jste byl(a) nebo jste ozařován(a) v oblasti hrudníku

–

cítíte pálení v místě podání. To může znamenat, že epirubicin se dostal mimo cévu. Okamžitě o tom informujte lékaře.

Váš lékař bude rovněž provádět pravidelné kontroly

–

hladiny kyseliny močové v krvi

–

krevního obrazu, aby množství krvinek ve Vaší krvi nebylo příliš nízké.

Poraďte se prosím s lékařem, pokud se Vás týká nebo týkalo dříve kterékoli ze shora uvedených upozornění.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Pozor: Následující poznámky se mohou rovněž týkat nedávného užívání léčivých přípravků nebo jejich užití v blízké budoucnosti.Léky zmiňované v tomto oddíle můžete znát pod jiným názvem, často pod jejich obchodním názvem. V tomto oddíle jsou zmíněny pouze léčivé látky léčivých přípravků, nikoliv jejich obchodní názvy. Čtěte proto vždy pozorně údaje na obalu nebo v příbalové informaci, která léčivá látka je obsažena v léku, který užíváte.

Interakce znamená, že léčivé přípravky užité současně mohou navzájem ovlivňovat svůj účinek nebo výskyt nežádoucích účinků. Interakce se mohou vyskytnout při současném užití tohoto roztoku a:

- předchozím nebo současném podání jiných přípravků příbuzných epirubicinu (tzv. antracykliny, např. protinádorové léky mitomycin-C, dakarbazin, daktinomycin a cyklofosfamid), jiných léků, které mohou ovlivnit srdce (např. protinádorové léky 5-fluorouracil, cyklofosfamid, cisplatina, taxany) –škodlivost pro srdce může vzrůst. Zvlášť pečlivé sledování srdce je nezbytné.- epirubicin může zesílit účinek ozařování a i po poměrně dlouhé době od ozáření může vyvolat závažné nežádoucí účinky v ozařované oblasti. - rifampicinu (přípravek určený k léčbě tuberkulózy) a barbiturátů (přípravky užívané při nespavosti nebo epilepsii, jako např. fenobarbital) – tyto přípravky snižují množství epirubicinu v krvi, což může vést ke snížení jeho účinku.- paklitaxelu a docetaxelu (přípravky užívané proti některým nádorům) – pokud je paklitaxel podán před epirubicinem nebo docetaxel bezprostředně po podání epirubicinu, množství epirubicinu v krvi je zvýšeno, což může vést k nárůstu nežádoucích účinků.- dexverapamilu (přípravek užívaný k léčbě některých srdečních chorob) – při současném užití s epirubicinem může mít negativní vliv na kostní dřeň.- interferonu alfa-2b (přípravek používaný u některých nádorů a u lymfomů a některých forem zánětu jater)- chininu (přípravek používaný se k léčbě malárie a záškubů v nohou) – chinin může urychlit distribuci epirubicinu v organizmu, což může mít negativní vliv na červené krvinky.- dexrazoxanu (přípravek používaný někdy s doxorubicinem ke snížení rizika srdečních obtíží) –doba, po níž je epirubicin přítomen v organizmu, může být zkrácena, což může vést ke sníženému účinku epirubicinu.- cimetidinu (přípravek snižující množství kyseliny v žaludku) – množství epirubicinu v krvi se zvyšuje, což může vést k nárůstu nežádoucích účinků.- předchozím nebo současném podání jiných přípravků, které ovlivňují kostní dřeň (např. jiné protinádorové přípravky, sulfonamidy, chloramfenikol, difenylhydantoin, deriváty amidopyridinu, některé antivirové přípravky) – může být narušena tvorba krevních buněk.- přípravky vyvolávající srdeční selhání- přípravky ovlivňující funkci jater – odbourávání epirubicinu játry může být ovlivněno, což může snižovat účinek epirubicinu nebo zvyšovat výskyt nežádoucích účinků nebo obojí.- živých vakcín – existuje riziko fatální choroby, proto se tato kombinace nedoporučuje.- cyklosporinu (přípravek potlačující imunitní systém) – imunitní systém může být příliš utlumen.

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Užívání přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml s jídlem a pitím

Neměl(a) byste pít 12 hodin před podáním epirubicinu do močového měchýře.

Těhotenství a kojení

Těhotenství

Protinádorové léky jsou podávány v těhotenství pouze ve výjimečných případech. Prospěch pro matku musí vyvážit možné riziko pro nenarozené dítě. V pokusech na zvířatech se prokázalo, že je epirubicin škodlivý pro nenarozené dítě a může způsobit vrozené vady. Muži i ženy musí během léčby a po dobu až 6 měsíců po jejím skončení používat účinnou antikoncepci (hormonální antikoncepce, kondom) k zábraně početí. Je rovněž zapotřebí zabránit otěhotnění, pokud je Váš partner léčen epirubicinem.Jestliže dojde k otěhotnění během léčby, doporučuje se genetické vyšetření.Mužům, kteří hodlají v budoucnu počít dítě, se doporučuje informovat se o možnosti mrazové konzervace spermií před zahájením léčby epirubicinem.

Kojení

Není známo, zda se epirubicin vylučuje do mateřského mléka. Proto před zahájením léčby přípravkem Epirubicin Teva 2 mg/ml musíte proto přerušit kojení.

Poraďte se s lékařem nebo lékárníkem před tím, než začnete užívat jakýkoli lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Protože mnoho osob pociťuje nucení na zvracení nebo zvrací během léčby, řízení dopravních prostředků nebo obsluha strojů se nedoporučují.

Důležité informace o některých složkách přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml

Tento léčivý přípravek obsahuje 3,5 mg sodíku na ml injekčního nebo infuzního roztoku. To je potřeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s omezeným obsahem sodíku.

3.

JAK SE EPIRUBICIN TEVA 2 MG/ML UŽÍVÁ

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml Vám bude podán pod dohledem lékaře specializovaného na tento typ léčby. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.Podaná dávka bude záviset na druhu nádoru, Vašem zdravotním stavu, věku, funkci Vašich jater a na tom, jaké další léky užíváte.

Obvyklá dávka

Dávkovací schéma bude stanoveno v závislosti na Vašem celkovém zdravotním stavu, přičemž budou brány do úvahy též Vaše výška a tělesná hmotnost. Množství v dávkovacím schématu je vyjádřeno v počtu miligramů na metr čtvereční plochy povrchu těla. Přípravek bude podán jako injekce do žíly během 3-5 minut nebo jako infúze do žíly o trvání maximálně 30 minut.Pokud je podáván samotný epirubicin, tzn. bez dalších protirakovinných látek, doporučená dávka je 60-90 mg/m

2 tělesného povrchu. Tato dávka je podána jednorázově nebo postupně během 2-3

následujících dní. To se opakuje každých 21 dní. V kombinaci s jinými protinádorovými léčivými přípravky je dávka nižší.Podání probíhá prostřednictvím žilního katetru nebo postranní linky volně tekoucí infúze fyziologického roztoku nebo glukózy (roztok cukru).Vyšší dávky mohou být podány při léčbě rakoviny prsu (100-120 mg/m

2 tělesného povrchu).

Aplikace do močového měchýře (intravezikální podání)

Přípravek může být podán katetrem přímo do močového měchýře (při léčbě rakoviny močového měchýře). Pokud se použije tento postup, nesmíte pít žádné tekutiny během 12 hodin před léčbou, aby nebyla Vaše moč příliš naředěná. Roztok by měl být ponechán v měchýři 1 – 2 hodiny po jeho podání. Budete muset čas od času změnit polohu, aby byla jistota, že jsou léku vystaveny všechny části močového měchýře.Při vyprazdňování močového měchýře po podání léku dbejte na to, aby moč nepřišla do kontaktu s pokožkou. V případě kontaktu důkladně omyjte postiženou oblast mýdlem a vodou, ale oblast nedřete.

Během léčby epirubicinem Vám lékař bude pravidelně provádět krevní testy. Je to kvůli hodnocení účinku přípravku. Lékař bude rovněž provádět testy ke zjištění funkce Vašeho srdce. Krevní testy a testy funkce srdce budou provedeny před zahájením a během léčby epirubicinem.

Pokud se Vám zdá účinek přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml příliš silný nebo příliš slabý, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Jestliže Vám bylo podáno větší množství přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml, než mělo být

Protože je tento přípravek podáván zdravotnickým personálem, je riziko předávkování nepravděpodobné. Pokud se domníváte, že Vám bylo podáno příliš velké množství přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml, vyhledejte neprodleně lékaře.

Pokud zapomenete užít přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml

Protože je tento přípravek podáván zdravotnickým personálem, je riziko vynechání dávky nepravděpodobné.Pokud si nejste jist(á), poraďte se s lékařem.

Pokud přestanete užívat přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml

Poraďte se s lékařem.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užití tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky může mít i přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Mohou se vyskytnout následující nežádoucí účinky:

Velmi časté (vyskytují se u více než 1 osoby z 10)Časté (vyskytují se u více než 1 osoby z 100, ale méně než u 1 osoby z 10)Méně časté (vyskytují se u více než 1 osoby z 1000, ale méně než u 1 osoby ze 100)Vzácné (vyskytují se u více než 1 osoby z 10000, ale méně než u 1 osoby z 1000)Velmi vzácné (vyskytují se u méně než u 1 osoby z 10000), včetně izolovaných hlášení

U vice než 10% léčených pacientů můžeme očekávat rozvoj nežádoucích účinků. Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou: snížená tvorba krevních buněk (myelosuprese), gastrointestinální nežádoucí účinky, ztráta chuti k jídlu (anorexie), ztráta vlasů (alopecie) a infekce.

Třída orgánového systému

Četnost

Nežádoucí účinky

Časté

Infekce

Infekce

Není známo

Otrava krve (sepse) a šok v důsledku otravy krve, zápal plic

Krevní poruchy

Velmi časté

Útlum kostní dřeně je krevní porucha, která znamená, že

kostní dřeň

produkuje menší množství krevních buněk (s následným nedostatkem bílých krvinek, červených krvinek, krevních destiček, snížené množství jednoho typu

bílých

krvinek

(neutrofilní

granulocyty) s horečkou), a zahrnuje

zvýšenou vnímavost k infekcím (kvůli nedostatku

bílých

krvinek

(leukopenie)),

a

anémii

(chudokrevnost).

Je

nezbytné

pravidelně kontrolovat krevní obraz.

Méně časté

Modřiny a tendence ke krvácení (kvůli nedostatku krevních destiček (trombocytopenie))

Není známo

Krvácení, nedostatek kyslíku ve tkáních.

Poruchy

imunitního

systému

Vzácné

Silná, okamžitá alergická reakce (anafylaktická/anafylaktoidní reakce) s šokem nebo bez šoku, zahrnující kožní vyrážku a svědění; horečka a zimnice

Vzácné

Závratě

Poruchy nervového systému

Není známo

Jistá nervová porucha (periferní neuropatie), bolest hlavy

Poruchy oka

Není známo

Zánět oka (konjunktivitida nebokeratitida)

Vzácné

Riziko

sníženého

výkonu

srdce

s následným městnáním krve (městnavé srdeční

selhání),

srdeční

selhání

(dušnost, zadržování tekutiny v celém těle (otok), zvětšení jater, zadržování tekutiny v břiše (ascites), zadržování tekutiny

v plicích

(plicní

otok,

pohrudniční

výpotek),

poruchy

srdečního rytmu (cválavý rytmus), škodlivý vliv na srdce (kardiotoxicita) jako změny EKG, srdeční arytmie, poškození

srdečního

svalu

(kardiomyopatie), zvýšená frekvence srdečního

rytmu

vycházející

ze

srdečních

komor

(komorová

tachykardie), pomalý srdeční rytmus (bradykardie), zástava přenosu impulsů v srdci (AV blok, raménkový blok).,

Srdeční poruchy

Není známo

Pokles podílu krve čerpané z komory při každém srdečním stahu (asymptomatický pokles ejekční frakce levé komory)

Časté

Návaly, zesílení nebo ztvrdnutí žilní stěny (fleboskleróza)

Méně časté

Zrudnutí pokožky podél cévy, do níž byla podána infuze (flebitida), zánět cév s tvorbou krevní sraženiny, často bolestivý se zarudnutím pokožky (tromboflebitis)

Cévní poruchy

Není známo

Šok,

tvorba

krevních

sraženin

(tromboembolie),

včetně

tvorby

krevních sraženin v plicích (plicní

embolie, což ve velmi vzácných případech skončilo smrtí)

Gastrointestinální poruchy

Časté

Zánět sliznic (mukositida), se může objevit 5-10 dní po podání, zánět sliznice jícnu (esofagitida), zánět sliznice dutiny ústní (stomatitis), zvracení, průjem, který může vyústit v dehydrataci, nevolnost. Nevolnost a zvracení se objevují často během 24 hodin od podání (téměř u všech pacientů), ztráta chuti k jídlu (anorexie)

Velmi časté

Vypadání vlasů (alopecie) se objevuje u 60-90 %

pacientů.

U

mužů

je

doprovázena zhoršením růstu vousů. Vypadání vlasů je závislé na dávce a je ve většině případů dočasné.

Vzácné

Kožní vyrážka s tvorbu malých pupínků (kopřivka) nebo silným svěděním pokožky (pruritis), zarudnutí podél aplikační cévy

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Není známo

Lokální reakce, vyrážka, svědění, kožní změny, zarudnutí, návaly, změny na pokožce a nehtech(hyperpigmentace), citlivost na světlo (fotosenzitivita) nebo alergická reakceozářené kůže (reakce znovu připomínající ozáření)

Velmi časté

Červené zbarvení moči 1-2 dny po podání

Časté

Zánět močového měchýře, někdy s krvácením, místní reakce jako pálení v místě podání a časté nucení na močení byly pozorovány po podání do močového měchýře

Vzácné

Zvýšená hladina kyseliny močové v krvi (hyperurikémie)

Poruchy ledvin a močových cest

Není známo

Zvýšené množství bílkovin v moči (proteinurie) u pacientů léčených vysokými dávkami.

Poruchyreprodukčního systému a prsu

Vzácné

Chybějící menstruace, nedostatek spermií ve spermatu

Ostatní

Časté

Zarudnutí v místě vpichu

Vzácné

Současné

podání

některých

protirakovinných léků (tzv. DNA-poškozující

antineoplastické

látky)

může vzácně vést k určitým formám rakoviny krve (sekundární akutní myeloidní leukémie (AML) s nebo bez pre-leukemické fáze). Tyto určité formy rakoviny krve se mohou objevit po 1-3 letech.

Malátnost, slabost, (vysoká) horečka, zimnice, změny hladin jaterníchenzymů v krvi (transaminázy)

Závažné nežádoucí účinky, které ovlivňují celé tělo a alergické reakce se vyskytují vzácně po podání přípravku Epirubicin Teva 2 mg/ml do močového měchýře..

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK EPIRUBICIN TEVA 2 MG/ML UCHOVÁVAT

Uchovávejte v chladničce (2C-8C).Uchovávejte a transportujte v chladu. Chraňte před mrazem.

Přípravek je nutno použít bezprostředně po prvním otevření.

Chemická a fyzikální stabilita po naředění je následující:

Viaflo (non-PVC) vak

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při

denním osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

5% glukóza

28 dní

28 dní

Polypropylenová injekční stříkačka

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při denním

osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

voda na injekci

28 dní

7 dní

nenaředěný roztok

28 dní

14 dní

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2-8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Při uchovávání injekčního roztoku v chladu může dojít ke zrosolovatění přípravku. Tento rosol se změní na slabě viskózní až normální roztok po dvou až maximálně čtyřhodinové ekvilibraci při kontrolované pokojové teplotě (15–25°C).

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na obalu za zkratkou EXP. První dvě číslice znamenají měsíc, poslední číslice rok.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co Epirubicin Teva 2 mg/ml obsahuje:

Léčivou látkou je epirubicini hydrochloridum, 1 ml injekčního roztoku obsahuje epirubicinihydrochloridum 2 mg. Pomocnými látkami jsou chlorid sodný, kyselina chlorovodíková a voda na injekci.

Jak Epirubicin Teva 2 mg/ml vypadá a co obsahuje toto baleníPřípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml je ve formě čirého červeného injekčního nebo infuzního roztoku. Dodává se v bezbarvých skleněných lahvičkách. . Jedna lahvička obsahuje 5 ml (10 mg), 10 ml (20 mg), 25 ml (50 mg), 75 ml (150 mg) nebo 100 ml (200 mg) roztoku pro injekci nebo infuzi.Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce:

Držitel rozhodnutí o registraci:

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

Výrobce:

Pharmachemie B.V., Haarlem, Nizozemsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských zemích Evropského hospodářského prostoru pod těmito názvy:

Belgie

Epirubicine Teva 2 mg/ml

Bulharsko

Tevarubicin 2 mg/ml Solution for injection or infusion

Dánsko

Epirubicin Teva solution for injection or infusion

Estonsko

Epirubicin Teva süste- või infusioonilahus

Finsko

Epirubicin Teva 2 mg/ml injektio/infuusioneste, liuos

Francie

Epirubicine Teva Classics 2 mg/ml, solution injectable ou pour perfusion

Irsko

Epirubicin hydrochloride 2 mg/ml solution for injection or infusion

Itálie

Epirubicina Teva 2 mg/ml soluzione iniettabile o per infusione

Litva

Epirubicin Teva 2 mg/ml injekcinis/infuzinis tirpalas

Lucembursko

Epirubicine Teva 2 mg/ml

Maďarsko

Epirubicin-Teva 2 mg/ml oldatos injekció vagy infúzió

Německo

Epi Teva 2 mg/ml Injektionslösung oder Infusionslösung

Norsko

Epirubicin Teva 2 mg/ml injeksjons/infusjonsvæske, oppløsning

Nizozemsko

Epirubicine HCl Pharmachemie 2 mg/ml oplossing voor injectie of intraveneuze infusie.

Polsko

Epirubicin Teva roztwór do wstrzykiwań lub infuzji

Portugalsko

Epirrubicina Teva Solução injectável ou para perfusão

Rakousko

Epirubicinhydrochlorid Teva 2 mg/ml Injektions- oder Infusionslösung

Řecko

Epirubicin HCl / PCH, ενέσιμο διάλυμα ή διάλυμα για έγχυση 2 mg/ml

Rumunsko

Epirubicina Teva 2 mg/ml solutie injectabila/perfuzabila

Slovensko

Epirubicin-Teva 2 mg/ml injekcný a infúzny roztok

Slovinsko

Epirubicin Teva 2 mg/ml, raztopina za injiciranje ali infundiranje

Španělsko

Epirubicina Teva 2 mg/ml solución para inyección ó perfusión EFG

Švédsko

Epirubicin Teva 2 mg/ml injektions/infusionsvätska, lösning

Velká Británie

Epirubicin 2 mg/ml solution for injection or infusion

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 8.12.2010

Následující informace jsou určeny pouze pro zdravotnické pracovníky

NÁVOD K PŘÍPRAVĚ A POUŽITÍ PŘÍPRAVKU EPIRUBICIN TEVA 2 MG/ML, INJEKČNÍ NEBO INFUZNÍ ROZTOK

Je důležité si přečíst celý obsah tohoto návodu před zahájením přípravy roztoku Epirubicinu Teva 2mg/ml, injekčního nebo infuzního roztoku.

1.

SLOŽENÍ

Epirubicini hydrochloridum 2 mg v 1 ml injekčního nebo infuzního roztoku.Pomocné látky: Chlorid sodný, kyselina chlorovodíková (pro úpravu pH), voda na injekci.

2.

POPIS

Uchovávejte v chladničce (2-8C).Uchovávejte a transportujte v chladu. Chraňte před mrazem.

Chemická a fyzikální stabilita po naředění je následující:

Viaflo (non-PVC) vak

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při

denním osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

5% glukóza

28 dní

28 dní

Polypropylenová injekční stříkačka

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při denním

osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

voda na injekci

28 dní

7 dní

nenaředěný roztok

28 dní

14 dní

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě 2-8°C, pokud ředění neproběhlo za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

Při uchovávání injekčního roztoku v chladu může dojít ke zrosolovatění přípravku. Tento rosol se změní na slabě viskózní až normální roztok po dvou až maximálně čtyřhodinové ekvilibraci při kontrolované pokojové teplotě (15–25°C).

2.1

Lahvička s epirubicin hydrochloridem:

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml je dodáván v bezbarvých skleněných lahvičkách typu I, s bromobutylovou pryžovou zátkou, hliníkovým uzávěrem a čepičkou.Jedna lahvička obsahuje 5 ml, 10 ml, 25 ml, 75 ml nebo 100 ml injekčního nebo infuzního roztoku.

Jedna krabička obsahuje jednu lahvičku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

2.2

Rozpouštědlo pro epirubicin hydrochlorid:

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml se pro intravenózní podání ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo 5 % glukózou. Roztok je nutno připravit bezprostředně před použitím.Pro intravezikální podání se ředí fyziologickým roztokem nebo sterilní vodou na injekci. Koncentrace roztoku musí být v rozmezí 0,6-1,6 mg/ml.

3.

DOPORUČENÍ PRO BEZPEČNÉ ZACHÁZENÍ

Příprava infuzního roztoku musí být prováděna vyškoleným personálem za aseptických podmínek.

Příprava infuzního roztoku musí být prováděna v určeném aseptickém prostoru.

Personál zacházející s přípravkem Epirubcin Teva 2 mg/ml musí nosit ochranné rukavice, ochranné brýle a ochrannou roušku.Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml se pro intravenózní podání ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo 5 % glukózou. Roztok se připravuje bezprostředně před použitím. Pro intravezikální podání se přípravek ředí fyziologickým roztokem nebo sterilní vodou na injekci. Koncentrace naředěného roztoku musí být 0,6-1,6 mg/ml.

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml neobsahuje konzervační prostředek, a je proto vhodný pouze pro jednorázové podání. Po podání musí být nespotřebovaný roztok zlikvidován v souladu s předpisy pro cytostatika. Viz též bod „Likvidace“

Přípravkem potřísněná nebo politá místa se ošetřují 1 % chlornanem sodným nebo fosfátovým pufrem (pH>8) tak dlouho, dokud se roztok neodbarví. Všechen materiál použitý k čištění musí být zlikvidován podle bodu „Likvidace“.

S cytostatickými přípravky nesmí pracovat těhotné ženy.

Výkaly a zvratky je nutno opatrně odstranit.

S poškozenou lahvičkou je nutno zacházet opatrně a musí být považována za kontaminovaný odpad. Kontaminovaný odpad je nutné skladovat ve vhodných, zvlášť označených nádobách na odpad. Viz „Likvidace“.

4.

PŘÍPRAVA ROZTOKU

Epirubicin je určen pouze k intravenóznímu nebo intravezikálnímu podání.

4.1

PŘÍPRAVA K INTRAVENÓZNÍMU PODÁNÍ

Pro intravenózní podání se přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo 5 % glukózou. Roztok se připravuje bezprostředně před použitím. Koncentrace naředěného roztoku musí být 0,6-1,6 mg/ml.

Červený roztok, který musí být čirý a průhledný, se doporučuje podávat kanylou do volně protékající intravenózní infuze s fyziologickým roztokem nebo 5 % glukózou po dobu až 30 minut (v závislosti na dávce a objemu infúze). Jehla musí být řádně zavedena do žíly. Tento postup snižuje riziko trombózy a extravazace, která může vést k závažné celulitidě a nekróze. V případě extravazace je třeba podání ihned zastavit. Injekce do malých žil nebo opakovaná injekce do stejné žíly může vést kesklerotizaci žíly.

Při léčbě vysokými dávkami se může epirubicin podávat jako nitrožilní bolus během 3-5 minut nebo jako infúze o trvání až 30 minut.

4.2

PŘÍPRAVA K INTRAVEZIKÁLNÍMU PODÁNÍ

Pro intravezikální podání se přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo sterilní vodou na injekci. Koncentrace naředěného roztoku musí být 0,6-1,6 mg/ml.

TABULKA ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ PRO INSTILACI DO MOČOVÉHO MĚCHÝŘEPožadovaná dávka epirubicinu

Objem injekce epirubicinu 2 mg/ml

Objem rozpouštědla – sterilní voda nainjekci nebo sterilní fyziologický roztok

Celkový objem pro instilaci do močového měchýře

30 mg

15 ml

35 ml

50 ml

50 mg

25 ml

25 ml

50 ml

80 mg

40 ml

10 ml

50 ml

5.

LIKVIDACE

Veškerý nepoužitý přípravek, všechen materiál použitý při přípravě a podání nebo materiál, který přišel jakýmkoli způsobem do kontaktu s epirubicin-hydrochloridem, musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

1/15

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls136278/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Epirubicin Teva 2 mg/mlinjekční nebo infuzní roztok

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Léčivá látka:

1 ml injekčního nebo infuzního roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 2 mg.



Jedna lahvička s 5 ml roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 10 mg.



Jedna lahvička s 10 ml roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 20 mg.



Jedna lahvička s 25 ml roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 50 mg.



Jedna lahvička s 75 ml roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 150 mg.



Jedna lahvička se 100 ml roztoku obsahuje epirubicini hydrochloridum 200 mg.

Pomocné látky:

1 ml injekčního nebo infuzního roztoku obsahuje 3,5 mg sodíku.



Jedna lahvička s 5 ml roztoku obsahuje 17,7 mg sodíku.



Jedna lahvička s 10 ml roztoku obsahuje 35,4 mg sodíku.



Jedna lahvička s 25 ml roztoku obsahuje 88,5 mg sodíku.



Jedna lahvička s 75 ml roztoku obsahuje 265,5 mg sodíku.



Jedna lahvička se 100 ml roztoku obsahuje 354,1 mg sodíku.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Injekční nebo infuzní roztok

Čirý červený roztok.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Epirubicin se používá k léčbě řady nádorových onemocnění, včetně: karcinomu prsu karcinomu žaludku

Při intravezikálním podání epirubicinu byl prokázán přínos v léčbě :

 papilárního karcinomu močového měchýře z přechodných buněk karcinomu močového měchýře in situ profylaxe recidiv povrchového karcinomu močového měchýře po jeho transuretrální

resekci.

Při intravezikálním podání pozitivní poměr přínos/riziko může být nastaven pouze u pacientůu kterých je kontraindikována nebo nevhodná živá oslabená BCG vakcína.

2/15

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml může být použit v kombinovaných léčebných schématech.4.2 Dávkování a způsob podání

Epirubicin je určen pouze pro intravenózní nebo intravezikální podání.

Intravenózní podání

Červený roztok, který musí být čirý a průhledný, se doporučuje podávat kanylou do volně protékající intravenózní infuze s fyziologickým roztokem nebo 5 % glukózou po dobu až 30 minut (v závislosti na dávce a objemu infuze). Jehla musí být řádně zavedena do žíly. Tento postup snižuje riziko trombózy a extravazace, která může vést k závažné celulitidě a nekróze. Je nutné zabránit možné extravazaci (viz bod 4.4). V případě extravazace je třeba podání ihned zastavit. Injekce do malých žil nebo opakovaná injekce do stejné žíly může vést ke sklerotizaci žíly.

Obvyklé dávkování

V případě monoterapie epirubicinem je doporučená dávka u dospělých 60-90 mg/m

2

tělesného povrchu. Epirubicin se podává intravenózní injekcí během 3-5 minut. Dávka se opakuje v intervalu 21 dní.V dávkovacím schématu je třeba brát v úvahu stav kostní dřeně pacienta. Jestliže se objeví známky toxicity zahrnující závažnou neutropenii/febrilní neutropenii a trombocytopenii (které mohou přetrvávat 21. den), může být zapotřebí upravit dávku nebo následující dávku odložit.

Vysoká dávka

Při léčbě karcinomu prsu vysokými dávkami v monoterapii je nutné podávat epirubicin následovně:

Při léčbě vysokými dávkami se může epirubicin podávat jako nitrožilní bolus během 3-5 minut nebo jako infuze o trvání až 30 minut.

Karcinom prsu

V adjuvantní léčbě časného karcinomu prsu u pacientů s pozitivním nálezem v lymfatických uzlinách doporučené intravenózní dávky epirubicinu kolísají v rozmezí 100 mg/m

2 (jako

jednorázová dávka 1. den) až 120 mg/m

2 (ve dvou rozdělených dávkách ve dnech 1 a 8) každé

3 - 4 týdny v kombinaci s intravenózním cyklofosfamidem a 5-fluorouracilem a perorálním tamoxifenem.

Nižší dávky (60-75 mg/m

2 u běžné léčby a 105-120 mg/m2 při léčbě vysokými dávkami) nebo

odložení následující dávky jsou doporučeny u pacientů s porušenou funkcí kostní dřeně po předchozí chemoterapii nebo radioterapii, kvůli věku nebo neoplastické infiltraci kostní dřeně. Celková dávka v cyklu může být rozdělena do 2-3 po sobě jdoucích dnů.

V monoterapii a kombinované chemoterapii různých nádorů se často používají následující dávky epirubicinu uvedené v tabulce:

Indikace karcinomu

Dávka epirubicinu (mg/m

2)*

Monoterapie

Kombinovaná terapie

Karcinom žaludku

60-90

50

Karcinom močového měchýře

50 mg/50 ml nebo80 mg/50 ml (karcinom in situ)Profylaxe:50 mg/50 ml týdně po dobu 4 týdnů, poté 1x

3/15

měsíčně po dobu 11 měsíců

*Dávky se obecně podávají 1. den nebo 1., 2. a 3. den v 21denních intervalech

Kombinovaná léčba

Používá-li se přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml v kombinaci s jinými cytotoxickými přípravky, dávka by měla být podle toho snížena. Běžně používané dávky jsou uvedeny v tabulce výše.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší pacienti

U starších pacientů je doporučené snížit dávku.

Děti

Bezpečnosti a účinnost epirubicinu u dětí nebyla stanovena.

Porucha funkce jater

Epirubicin se vylučuje převážně játry. U pacientů s poruchou funkce jater je nutné dávku snížit, jak uvedeno dále, s cílem zabránit zvýšení celkové toxicity:

Bilirubin v séru

AST (aspartát aminotransferáza)

Snížení dávky

1,4-3 mg/100 ml

2-4násobek horní hranice normálu

Snížení dávky o 50 %

> 3 mg/100 ml

> 4násobek normálu

Snížení dávky o 75 %

Porucha funkce ledvin

Mírné postižení renálních funkcí nevyžaduje snížení dávky, pokud uvážíme, že se touto cestou vylučuje pouze omezené množství epirubicinu. Snížení dávky se ovšem doporučuje u pacientů s těžkým postižením renálních funkcí (sérový kreatinin > 450 µmol/l).

Intravezikální podávání

Návod k ředění přípravku před podáním lze rovněž nalézt v bodě 6.6.

Epirubicin může být podán intravezikálně při léčbě superficiálního karcinomu močového měchýře, karcinomu in situ a profylakticky k prevenci recidivy po transuretrální resekci. Nemá se podávat intravezikálně pro léčbu invazivních nádorů, které pronikly stěnou močového měchýře, protože v těchto případech je vhodnější systémová terapie nebo chirurgický zákrok.

Používají se různá dávkovací schémata. Doporučený dávkovací režim je následující: Superficiální karcinom močového měchýře: Výplach močového měchýře dávkou 50 mg/50 ml (zředěnou fyziologickým roztokem nebo sterilní destilovanou vodou) jednou týdně po dobu osmi týdnů. V případě lokální toxicity (chemická cystitida) se doporučuje snížení dávky na 30 mg/50 ml.

Karcinom in situ: až 80 mg/50 ml (v závislosti na individuální snášenlivosti pacienta).

4/15

Profylaxe recidivy po transuretrální resekci: podání dávky 50 mg/50 ml 1x týdně po dobu 4 týdnů následované instilací stejnou dávkou 1x měsíčně po dobu 11 měsíců.

TABULKA ŘEDĚNÍ ROZTOKŮ PRO INSTILACI DO MOČOVÉHO MĚCHÝŘEPožadovaná dávka epirubicinu

Objem injekce epirubicinu 2 mg/ml

Objem rozpouštědla – sterilní voda nainjekci nebo sterilní fyziologický roztok

Celkový objem pro instilaci do močového měchýře

30 mg

15 ml

35 ml

50 ml

50 mg

25 ml

25 ml

50 ml

80 mg

40 ml

10 ml

50 ml

V močovém měchýři by měl roztok zůstat po dobu 1-2 hodin. Aby se zamezilo nadměrnémuzředění močí, měl by být pacient poučen, aby 12 hodin před instilací nepil žádné tekutiny.Během instilace by se měl pacient občas otočit a po ukončení instilace močový měchýř vyprázdnit.

4.3 Kontraindikace

Přecitlivělost na epirubicin nebo na kteroukoliv další složku léčiva, jiné antracykliny nebo antracendiony.

Kojení

Intravenózní podání:



trvalá myelosuprese;



závažné jaterní poškození;



významná myokardiální insuficience (včetně srdečního selhání třídy IV, akutního infarktu myokardu a infarktu myokardu v anamnéze s následným srdečním selháním třídy III nebo IV, akutního zánětlivého onemocnění srdce) ;



nedávný infarkt myokardu;



závažné arytmie;



předchozí léčba epirubicinem a/nebo jinými antracykliny / antracendiony v maximální kumulativní dávce (viz bod 4.4) ;



pacienti s akutními systémovými infekcemi;



nestabilní angina pectoris;



kardiomyopatie.

Intravezikální podání:



infekce močových cest;



zánět močového měchýře;



hematurie.



invazivní tumory, které penetrují stěnou měchýře



katetrizační potíže

 velkém reziduálním objemu moče kontrahovaném močovém měchýři.

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Obecné: léčbu epirubicinem má provádět pouze lékař se zkušenostmi s cytotoxickou léčbou.

Epirubicin nesmí být podáván podkožně nebo nitrosvalově.

5/15

Před zahájením léčby epirubicinem je třeba provést důkladné vstupní vyšetření různých laboratorních parametrů a srdečních funkcí.

Pokud je epirubicin podáván v kontinuální infuzi, je vhodné ho podávat centrálním žilním katetrem.

Před zahájením léčby epirubicinem by se měl pacient zotavit z akutních toxických reakcí z předchozí cytotoxické léčby (jako je stomatitida, mukositida, neutropenie, trombocytopenie a generalizované infekce).

Léčba vysokými dávkami (např ≥ 90 mg/m

2 každé 3-4 týdny) způsobuje nežádoucí účinky

obecně / většinou podobné těm, které jsou pozorovány při standardních dávkách (< 90 mg/m

2

každé 3-4 týdny), ale závažnost neutropenie a stomatitidy / mukositidy může být výraznější. Léčba vysokými dávkami vyžaduje zvláštní pozornost vzhledem k možným klinickým komplikacím, způsobeným vážnou myelosupresí.

Srdeční funkce: rizikem antracyklinové léčby je kardiotoxicita, která se může manifestovat časnými (tj. akutními) nebo pozdními (tj. opožděnými) příhodami.

Tyto příhody zahrnují přetrvávající snížení voltáže QRS, prodloužení systolického intervalu (PEP/LVET) nad běžné limity a snížení ejekční frakce levé komory. Včasná klinická diagnóza srdečního selhání vyvolaného cytostatiky je nezbytná pro úspěšnou léčbu digitalisem, diuretiky, periferními vazodilatancii, dietou s nízkým obsahem sodíku a dostatečným klidem na lůžku. Monitorování srdeční funkce u pacientů léčených epirubicinem je vysoce důležité a doporučuje se použití neinvazivní techniky.

Časné (tj. akutní) příhody. Časná kardiotoxicita epirubicinu spočívá zejména v sinusové tachykardii a/nebo EKG abnormalitách jako jsou nespecifické změny ST-T vlny. Bylyzaznamenány tachyarytmie včetně předčasných ventrikulárních kontrakcí, ventrikulární tachykardie a bradykardie, rovněž jako atrioventrikulární a raménkové blokády. Tyto účinky obvykle nepředurčují další rozvoj pozdní kardiotoxicity, jsou zřídkakdy klinicky významné a nejsou důvodem k úvaze o přerušení léčby epirubicinem.

Pozdní (tj. opožděné) příhody. Opožděná kardiotoxicita se většinou rozvíjí v pozdější fázi terapie epirubicinem nebo v průběhu 2-3 měsíců po ukončení léčby, byly však hlášeny i pozdější příhody (několik měsíců až let po ukončení léčby). Opožděná kardiomyopatie se manifestuje redukovanou ejekční frakcí levé komory (LVEF) a/nebo znaky a symptomy městnavého srdečního selhání jako je dyspnoe, plicní edém, posturální edémy, kardiomegalie a hepatomegalie, oligurie, ascites, pleurální efuze a gallop rytmus. Život ohrožující městnavé srdeční selhání je nejzávažnější formou antracyklinem indukované kardiomyopatie a představuje limitující toxicitu kumulativní dávky.

Riziko rozvoje městnavého srdečního selhání stoupá výrazně s celkovou kumulativní dávkou epirubicinu přesahující 900 mg/m

2 nebo u pacientů s nižšími kumulativními dávkami, kterým

byla ozařována oblast mediastina; tato kumulativní dávka by měla být překročena pouze s krajní opatrností (viz bod 5.1).

Srdeční funkce by měly být vyhodnoceny před započetím léčby a pečlivě sledovány během celé léčby (prostřednictvím EKG, echokardiograficky nebo radiodiagnostickým měřením ejekční frakce (radionuklidová angiografie), aby se minimalizovalo riziko vzniku těžkého kardiálního poškození. Riziko může být sníženo pravidelným monitorováním ejekční frakce levé komory (LVEF) v průběhu léčby s okamžitým přerušením podávání epirubicinu při prvním projevu postižené funkce. Vhodnou kvantitativní metodou pro opakované hodnocení srdeční funkce (vyhodnocení LVEF) je multisynchronizovaná radionuklidová angiografie (MUGA) nebo echokardiografie (ECHO). Vstupní vyšetření srdeční funkce pomocí EKG a buďto MUGA skenem nebo pomocí ECHO je doporučeno zvláště u pacientů s rizikovými faktory pro zvýšenou kardiotoxicitu. Prováděno by mělo být opakované zhodnocení LVEF pomocí vyšetření MUGA nebo ECHO, a to zvláště při vyšších kumulativních dávkách antracyklinu. Použité způsoby vyšetření by měly být po celou dobu sledování konzistentní.

6/15

Vzhledem k existujícímu riziku kardiomyopatie by měla být kumulativní dávka 900 mg/m

2

epirubicinu překročena jen s maximální obezřetností. Při stanovování maximální kumulativní dávky epirubicinu je nutné brát v úvahu jakoukoliv souběžnou léčbu potenciálně kardiotoxickými léky. Kumulativní dávka 900-1000 mg/m

2 se při aplikaci obvyklých i

vysokých dávek epirubicinu smí překročit pouze s maximální opatrností. Nad touto hodnotou se značně zvyšuje riziko nevratného městnavého srdečního selhání.

Rizikovými faktory pro kardiální toxicitu jsou aktivní nebo latentní kardiovaskulární onemocnění, předchozí nebo souběžná radioterapie mediastinální / perikardiální oblasti, předchozí terapie antracykliny nebo antracendiony a souběžné užívání léků schopných potlačovat kontraktilitu srdce nebo kardiotoxických léků (např. trastuzumab) (viz bod 4.5).

Monitorování srdečních funkcí musí být zvláště přísné u pacientů s vysokými kumulativními dávkami a u pacientů s rizikovými faktory. Vyšší riziko kardiotoxicity je rovněž u starších pacientů, dětí a pacientů s chorobami srdce v anamnéze

.

Nicméně kardiotoxicita epirubicinu se může objevit i u nižších kumulativních dávek bez ohledu na to, zda jsou či nejsou přítomny faktory zvyšující srdeční riziko.

Je pravděpodobné, že toxicita epirubicinu a jiných antracyklinů / antracenedionů je aditivní.

Hematologická toxicita. Stejně jako ostatní cytotoxické látky může i epirubicin způsobit myelosupresi. Před zahájením a v průběhu každého terapeutického cyklu by měl být vyhodnocen hematologický profil včetně diferenciálního bílého obrazu (WBC). Predominantní manifestací hematologické toxicity epirubicinu je reverzibilní leukopenie a/nebo granulocytopenie (neutropenie) a je nejčastější akutní toxicitou limitující podání tohoto léku. Leukopenie a neutropenie jsou obecně závažnější při režimech s vysokými dávkami, dosahují nejvýznamnějšího minima mezi 10. a 14. dnem po podání léku. Ve většině případů jsou tranzientní s návratem počtu neutrofilů / WBC k normálním hodnotám k 21. dni. Mohou se vyskytnout také trombocytopenie a anemie. Těžká myelosuprese se klinicky projevuje horečkou, sepsí / septikemií, septickým šokem, hemoragií, tkáňovou hypoxií nebo úmrtím.

Sekundární leukemie. Sekundární leukémie, s nebo bez preleukemické fáze byla zaznamenána u pacientů léčených antracykliny včetně epirubicinu. Její výskyt je častější při současném podávání s antineoplastickými agens poškozujícími DNA, nebo pokud byli již dříve pacienti intenzivně léčeni cytotoxickými léky nebo pokud byly dávky antracyklinu eskalovány. Tyto leukemie mohou mít latentní periodu 1 až 3 roky (viz bod 5.1).

Gastrointestinalní. Epirubicin je emetogenní. Mukozitida / stomatitida se obecně dostaví brzy po podání léku a pokud má těžký průběh, může během několika dní vyústit ve slizniční ulcerace. Většina pacientů se zotaví z tohoto nežádoucího účinku do třetího týdne léčby.

Jaterních funkce. Eliminace epirubicinu probíhá převážně hepatobiliární cestou. Hladiny celkového bilirubinu a AST by měly být zjištěny před započetím léčby a během léčby epirubicinem. U pacientů se zvýšenými hodnotami bilirubinu, alkalické fosfatázy, ALT a AST může dojít ke zpomalení eliminace léčiva a zvýšení celkové toxicity. U těchto pacientů jsou doporučeny nižší dávky (viz bod 4.2 a 5.2). Pacientům s těžkým postižením jater by neměl být epirubicin podáván (viz bod 4.3).

Renální funkce. Před zahájením terapie a během ní by měla být zjištěna hladina sérového kreatininu. Úprava dávky je nezbytná u pacientů s hladinou sérového kreatininu > 5 mg/dl, tj. 442 µmol/l (viz bod 4.2).

Účinky v místě aplikace. Injekce do malé žíly nebo opakované injekce do stejné žíly mohou mít za následek vznik flebosklerózy. Dodržování pokynů pro podání může minimalizovat riziko rozvoje flebitidy / tromboflebitidy v místě vpichu (viz bod 4.2).

Extravazace. Extravazální podání epirubicinu v průběhu intravenózní aplikace může způsobit lokální bolest, těžké postižení tkáně (vezikace, těžká celulitida) a nekrózu. V případě, že se

7/15

objeví příznaky a známky extravazace v průběhu intravenózního podávání epirubicinu, infuze léku musí být okamžitě ukončena. Pacientovi uleví od bolesti chlazení postižené oblasti po dobu 24 hodin. S různým úspěchem byla použita lokální infiltrace kortikosteroidy samotnými nebo v kombinaci s roztokem uhličitanu sodného (8,4 %) a místní aplikací dimetylsulfoxidu a studených obkladů. Pacient by měl být následně pečlivě monitorován, protože se může objevit nekróza po několika týdnech po extravazálním podání, v případě nutnosti je třeba konzultace s plastickým chirurgem s ohledem na možnou excizi.

Jiné. Stejně jako u jiných cytotoxických agens byly při podávání epirubicinu hlášeny případy tromboflebitických a tromboembolických jevů včetně plicní embolie (v některých případech fatální).

Syndrom lýzy tumoru. Epirubicin může indukovat hyperurikemii vzhledem k významnému purinovému katabolismu, který doprovází lékem indukovanou rychlou lýzu neoplastických buněk (syndrom lýzy tumoru). Po zahájení léčby by měly být zjištěny hladiny kyseliny močové, draslíku, kalcium fosfátu a kreatininu. Vznik hyperurikemie a následných komplikací způsobených syndromem lýzy tumoru může být minimalizován hydratací, alkalizací moče a profylaxí alopurinolem.

Imunosupresivní účinky / zvýšená vnímavost vůči infekcím. Podání živých či atenuovaných vakcín pacientům imunokompromitovaným podáním chemoterapeutických agens včetně epirubicinu může mít za následek vážné či fatální infekce (viz bod 4.5).

Reprodukční systém Epirubicin může způsobovat genotoxicitu. Muži i ženy léčení epirubicinem by měli během léčby používat účinnou antikoncepci. Muži, kteří by chtěli počít děti po ukončení léčby, by měli být informováni o možnosti navštívit genetickou poradnu, pokud je to vhodné a dostupné (viz bod 4.6).

Další varování a opatření pro ostatní způsoby aplikace

Intravezikální podání. Podání epirubicinu může způsobit symptomy chemické cystitidy (jako je dysurie, polyurie, nokturie, strangurie, hematurie, pocit dyskomfortu močového měchýře, nekrózu stěny měchýře) a konstrikci měchýře. Je nutno věnovat zvláštní pozornost katetrizačním komplikacím (např. uretrální obstrukce způsobená rozsáhlými intravezikálními tumory).

Intraarteriální podání. Intraarteriální podání epirubicinu (transkatetrová arteriální embolizace v rámci lokální či regionální terapie primárního hepatocelulárního karcinomu nebo jaterních metastáz) může způsobit (kromě systémové toxicity kvalitativně podobné té při intravenózním podání

epirubicinu) lokalizované nebo regionální příhody včetně

gastroduodenálních vředů (pravděpodobně v důsledku refluxu léku do gastrické artérie) a zúžení žlučových cest v důsledku sklerotizující cholangitidy indukované podáním léku. Tato cesta podání může také vést k rozsáhlé nekróze perfundované tkáně.

Tento léčivý přípravek obsahuje 3,5 mg sodíku v 1 ml roztoku pro injekci nebo infuzi. To je potřeba vzít v úvahu u pacientů na dietě s omezeným obsahem sodíku.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Epirubicin se většinou podává v kombinaci s jinými cytotoxickými látkami přičemž přidružená toxicita může vzniknout zejména v důsledku hematologické, gastrointestinální toxicity a působením na kostní dřeň (viz bod 4.4). Podávání epirubicinu jako součásti kombinované chemoterapie s potenciálně kardiotoxickými léky a současné užívání jiných látek s kardiovaskulárním účinkem (například blokátorů kalciového kanálu) vyžaduje důkladné sledování srdečních funkcí během léčby.

Epirubicin je ve značné míře metabolizován v játrech; změny v jaterních funkcích indukované současným podáváním jiných léků mohou mít vliv na metabolismus, farmakokinetiku nebo léčebnou účinnost epirubicinu anebo na jeho toxicitu. (viz bod 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití).

8/15

Antracykliny včetně epirubicinu by neměly být podávány v kombinaci s dalšími kardiotoxickými léky, pokud srdeční funkce nejsou pečlivě monitorovány. Pacienti, kterým jsou podávány antracykliny po ukončení léčby jinými kardiotoxickými agens, zvláště takovými, které mají dlouhý biologický poločas jako je trastuzumab, mohou být také vystaveni zvýšenému riziku rozvoje kardiotoxicity. Biologický poločas trastuzumabu je přibližně 28,5 dne a může přetrvávat v oběhu až po dobu 24 týdnů. Proto by se lékaři měli vyhnout zahájení terapie antracykliny po dobu 24 týdnů po ukončení terapie trastuzumabem, pokud je to možné. Pokud jsou antracykliny podány před tímto časovým intervalem, je doporučeno důkladné monitorování srdečních funkcí.

Pacienti užívající epirubicin by se měli vyvarovat vakcinaci živou vakcínou. Usmrcené či inaktivované vakcíny mohou být aplikovány, nicméně odpověď na tyto vakcíny může být snížená.

Léčivé přípravky indukující enzymy cytochromu P-450 (jako rifampicin a barbituráty) mohou zrychlovat metabolizmus epirubicinu, což znamená snížení účinnosti.Cimetidin v dávce 400 mg 2x denně podávaný před epirubicinem 100 mg/m

2 každé 3 týdny

vedl k 50 % zvýšení AUC epirubicinu a 41 % zvýšení AUC epirubicinolu (p< 0,05 pro epirubicinol). AUC aglykonu 7-deoxydoxorubicinolu a průtok krve v játrech nebyly sníženy, takže tyto výsledky nelze vysvětlit sníženou aktivitou cytochromu P-450.

Podávání cimetidinu by mělo být během léčby epirubicinem zastaveno.

Pokud je paclitaxel podán před epirubicinem, může způsobit zvýšení plazmatických koncetrací nezměněného epirubicinu a jeho metabolitů, které však nejsou toxické ani aktivní. V jedné studii byla hematologická toxicita vyšší, když byl paclitaxel podán před epirubicinem v porovnání s jeho podáním po epirubicinu.

Současné podání paklitaxelu nebo docetaxelu neovlivnilo farmakokinetiku epirubicinu, pokud byl podán před taxanem.

Tuto kombinaci lze použít při střídavém podání obou látek. Infuze epirubicinu a paklitaxelu by měla být podána v intervalu alespoň 24 hodin mezi jednotlivými látkami.

Dexverapamil může měnit farmakokinetiku epirubicinu a tak pravděpodobně zvyšovat jeho účinek na útlum kostní dřeně.V jedné studii bylo zjištěno, že docetaxel může zvýšit plazmatickou koncentraci metabolitů epirubicinu, pokud se podá bezprostředně po epirubicinu.

Chinin může zrychlit počáteční distribuci epirubicinu z krve do tkání a může mít vliv na dělení červených krvinek při podávání epirubicinu.

Současné podání interferonu α2b může způsobit snížení terminálního poločasu a celkové clearance epirubicinu.

Je třeba mít na paměti možnost výrazné poruchy hematopoezy při léčbě látkami ovlivňujícími kostní dřeň, a to i před podáním epirubicinu (tj. cytostatika, sulfonamidy, chloramfenikol, difenylhydantoin, deriváty amidopyridinu, antiretrovirové látky).

Předchozí podání vyšších dávek (900 mg/m

2 a 1200 mg/m2) dexrazoxanu může vést ke

zvýšení systémové clearance epirubicinu a poklesu AUC.

Kardiotoxicita epirubicinu je potencována některými typy radioterapie a předchozím nebo současným užitím jiných antracyklinových derivátů (např. mitomycin-C, dakarbazin, daktinomycin a pravděpodobně cyklofosfamid) nebo jiných kardiotoxických látek (např. 5-fluorouracil, cyklofosfamid, cisplatina, taxany). Epirubicin může posilovat účinek radiace na mediastinální oblast.

Jestliže se epirubicin užívá současně s dalšími látkami, které mohou způsobit srdeční selhání, např. blokátory kalciového kanálu, je nutné během léčby sledovat srdeční funkci.

9/15

Současné podání s cyklosporinem může vyvolat nadměrnou imunosupresi.

4.6 Těhotenství a kojení

(Viz bod 5.3)

Poškození fertilityEpirubicin může indukovat poškození chromozomů lidských spermií. Muži léčení epirubicinem by měli používat účinnou antikoncepci a pokud je to vhodné a dostupné, by se měli poradit o možnosti mrazové konzervace spermií kvůli možné neplodnosti vyvolané léčbou epirubicinem. Mužům léčeným epirubicinem je nutné doporučit nepočít dítě během léčby a nejméně 6 měsíců po jejím ukončení.

Epirubicin může způsobit amenoreu nebo předčasnou menopauzu u premenopauzálních žen.

Ženy nesmí během léčby epirubicinem otěhotnět. Muži i ženy musí během léčby a po dobu 6 měsíců po jejím skončení používat účinnou antikoncepci.

Těhotenství

Experimentální údaje u zvířat nasvědčují tomu, že epirubicin může způsobit poškození plodu, pokud je podán těhotným ženám. Při použití během těhotenství nebo pokud pacientka otěhotní během podávání léku, měla by být seznámena s možným nebezpečím pro plod.Během těhotenství, zvláště během prvního trimestru, smí být cytostatika užita pouze v přísně vymezených případech a pouze tehdy, pokud potenciální přínos pro matku vyváží možnériziko nežádoucích účinků pro plod.

U těhotných žen nebyly provedeny žádné klinické studie. Epirubicin by měl být použit během těhotenství pouze pokud přínos opodstatňuje možné riziko pro plod.

KojeníNení známo, zda je epirubicin vylučován do lidského mateřského mléka. Vzhledem k tomu, že mnoho léků včetně ostatních antracyklinů je vylučováno do lidského mléka a protože existuje možnost rozvoje závažných nežádoucích příhod u kojených dětí, matky by měly přestat s kojením před aplikací léku.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Účinek epirubicinu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyl systematicky hodnocen.

Epirubicin však může vyvolávat epizody nausey a zvracení, které mohou dočasně zhoršit schopnost řídit motorová vozidla nebo obsluhovat stroje.

4.8 Nežádoucí účinky

Během léčby epirubicinem byly sledovány a hlášeny následující nežádoucí účinky s uvedenou frekvencí: velmi časté (1≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000); není známo frekvence (z dostupných údajů nelze určit).

Třídy orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinky

Infekce

a

infestace

Časté

Infekce

Není známo

Septický

šok

(jako

důsledek

10/15

myelosuprese),

sepse,

pneumonie

Novotvary

benigní,

maligní a blíže neurčené (zahrnující cysty a polypy)

Vzácné

Akutní

lymfatická

leukémie,

akutní

myeloidní

leukémie

s preleukemickou fází nebo bez ní u pacientů léčených epirubicinem v kombinaci s protinádorovými léky poškozujícími

DNA.

Tyto leukemie mají krátkou

(1-3

roky)

latenci.

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi časté

Myelosuprese (leukopenie, granulocytopenie, neutropenie,

febrilní

neutropenie,

anemie,

trombocytopenie)

Časté

Trombocytopenie

Není známo

Hemoragie a tkáňová hypoxie (jako důsledek myelosuprese).

Poruchy imunitníhosystému

Vzácné

Anafylaxe

(anafylaktická

/

anafylaktoidní reakce se šokem nebo bez něho včetně kožní vyrážky, svědění, horečky a zimnice).

Poruchy metabolismu

a

výživy

Časté

Anorexie, dehydratace

Vzácné

Hyperurikemie (viz bod4.4 )

Poruchy nervového systému

Vzácné

Závratě

Není známo

Periferní neuropatie (po vysokých

dávkách),

bolest hlavy

Poruchy oka

Není známo

Konjunktivitida, keratitida

Srdeční poruchy

Vzácné

Městnavé

srdeční

selhání (viz bod 4.4) (dyspnoe,

otoky,

zvětšení jater, ascites, edém plic, pleurální výpotek,

cvalový

rytmus), kardiotoxicita (změny EKG, arytmie, kardiomyopatie),komorová tachykardie, bradykardie, AV blok, blok

raménka

Tawarova)

11/15

Cévní poruchy

Časté

Zarudnutí

podél

aplikační cévy, fleboskleróza

Méně časté

flebitida, tromboflebitida

Není známo

Šok, tromboembolicképříhody včetně plicní embolie, (v ojedinělých případech se smrtelným průběhem).

Gastrointestinální poruchy

Časté

Mukositida (se může

objevit po 5-10 dnech od

zahájení

léčby),

ezofagitida, stomatitida, zvracení, průjem, který může

vyústit

v dehydrataci, nauzea. V prvních 24 hodin se často vyskytují nauzea a zvracení (prakticky u všech pacientů).

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi časté

Alopecie (se objevuje u 60-90 % pacientů. U mužů je doprovázena zhoršením růstu vousů. Alopecie je závislá na dávce a je ve většině případů reverzibilní)

Vzácné

Kopřivka,

svědění,

místní zarudnutí podél aplikační cévy

Není známo

Lokální

toxicita,

vyrážka, svědění, kožní změny, erytém, návaly, změny na pokožce a nehtech (hyperpigmentace), fotosenzitivita, hypersenzitivita ozářené kůže (reakce znovu připomínající ozáření)

Poruchy ledvin a močových cest

Velmi časté

Červené zbarvení moči 1-2 dny po podání

Není známo

Proteinurie u pacientů léčených

vysokými

dávkami.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Vzácné

Amenorea, azoospermie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Časté

Zarudnutí kolem místa vpichu infuze do žíly

Vzácné

Nevolnost,

slabost,

horečka,

zimnice,

hyperpyrexie

12/15

Vyšetření

Vzácné

změny

hladin

transamináz

Není známo

Asymptomatický pokles ejekční

frakce

levé

komory

Poranění, otravy a

procedurální

komplikace

Časté

Po

intravezikální

aplikaci

byla

pozorována

chemická

cystitida,

v některých

případech hemoragická.(viz bod 4.4).

Intravezikální podání:Pouze malé množství účinné látky se reabsorbuje po intravezikálním podání, závažné systémové nežádoucí účinky stejně jako alergické reakce, jsou proto vzácné. Často hlášené jsou lokální reakce jako pálení v místě podání a časté močení (polakisurie). Občas byla hlášena bakteriální nebo chemická cystitida (viz bod 4.4). Tyto nežádoucí účinky jsou většinou reverzibilní..

4.9 Předávkování

Akutní předávkování epirubicinem má za následek těžkou myelosupresi (zejména leukopenii a trombocytopenii), gastrointestinální toxické účinky (zejména mukositis) a akutní změny srdečních funkcí. V tomto období je nutná transfuze krve a izolace pacienta ve sterilním prostředí.

Při léčbě antracykliny bylo pozorováno pozdní srdeční selhání projevující se v období od několika měsíců až do několika let po ukončení léčby (viz bod 4.4). Pokud se objeví známky srdečního selhání, je nutno pacienty pečlivě sledovat a léčitvhodným způsobem.Léčba:Symptomatická. Epirubicin není dialyzovatelný.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antracykliny a příbuzné látkyATC skupina: L01DB03

Mechanizmus účinku epirubicinu souvisí s jeho schopností tvořit komplexy s DNA. Studie na buněčných kulturách prokázaly rychlý průnik do buňky, umístění v jádře a inhibici syntézy nukleových kyselin a mitózy. Epirubicin prokázal aktivitu proti širokému spektru experimentálních nádorů včetně leukémií L 1210 a P 388, sarkomu SA 180 (solidní a ascitická forma), melanomu B 16, karcinomu prsu, Lewisova plicního karcinomu a karcinomu střeva 38. Prokázal také aktivitu proti humánním tumorům transplantovaným athymickým nahým myším (melanom, prsní, plicní, prostatický a ovariální karcinom).

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

U nemocných s normální funkcí jater a ledvin plazmatická hladina epirubicinu po intravenózním podání 60 až 150 mg/m

2 probíhá v triexponenciálním sestupném modelu s

velmi rychlou první fází a pomalou konečnou fází s průměrným poločasem kolem 40 hodin. Dávky epirubicinu jsou v pásmu farmakokinetické linearity jak z hlediska hodnot plazmatické

13/15

clearance, tak i metabolické dráhy. Distribuční studie na potkanech prokázaly, že epirubicin neprochází hematoencefalickou bariérou. Vysoké hodnoty plazmatické clearance epirubicinu (0,9 ml/min.) a pomalá eliminace naznačují velký distribuční objem.

Biotransformace

Nejdůležitější identifikované metabolity jsou epirubicinol (13-OH epirubicin), glukuronidy epirubicinu a epirubicinolu. 4´-O-glukuronidace odlišuje epirubicin od doxorubicinu a může vysvětlovat rychlejší eliminaci epirubicinu a jeho sníženou toxicitu. Plazmatické hladiny nejdůležitějšího metabolitu, epirubicinolu, jsou vždy nižší a mají prakticky stejnou křivkus nezměněným lékem.

Vylučování

Přibližně 9-10 % podané dávky se vyloučí močí během 48 hodin. Epirubicin se vylučuje hlavně játry, asi 40 % podané dávky se během 72 hodin objeví ve žluči. Porucha funkce jater zvyšuje plazmatické hladiny a vyžaduje snížení dávky.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Po opakovaných dávkách epirubicinu byly cílové orgány u potkanů, králíků a psůhematolymfopoetický systém, gastrointestinální trakt, ledviny, játra a reprodukční orgány. Epirubicin byl kardiotoxický u potkanů, králíků a psů. Epirubicinu byl, tak jako jiné antracykliny, mutagenní, genotoxický, embryotoxický akarcinogenní u potkanů.

V peri- a postnatálních studiích na potkanech se po podání klinických dávek objevily nežádoucí účinky u mláďat. Není známo, zda se epirubicin vylučuje do mateřského mléka.

U potkanů ani králíků nebyly zjištěny malformace, epirubicin podobně jako jiné antracyklinya cytotoxické léky však musí být považován za potenciálně teratogenní.

Pokusy na zvířatech naznačují, že epirubicin má mnohem příznivější terapeutický index a nižší systémovou a srdeční toxicitu než doxorubicin.

Studie na lokální snášenlivost u potkanů a myší prokazují, že extravazace epirubicinuzpůsobuje nekrózu tkáně.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Chlorid sodnýRoztok kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l (na úpravu pH)Voda na injekci

6.2 Inkompatibility

Je třeba zabránit dlouhodobému kontaktu se zásaditými roztoky, protože to může vést k hydrolýze. Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml se nesmí mísit s heparinem kvůli možné precipitaci.

Tento léčivý přípravek se nesmí mísit s jinými léčivými přípravky, s výjimkou přípravků uvedených v bodě 6.6.

14/15

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml se pro intravenózní podání ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo 5 % glukózou. Pro intravezikální podání se ředí fyziologickým roztokem nebo sterilní vodou na injekci. Chemická a fyzikální stabilita po naředění je následující:

Viaflo (non-PVC) vak

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při

denním osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

5% glukóza

28 dní

28 dní

Polypropylenová

injekční

stříkačka

Uchovávejte

v chladničce při

teplotě 2 - 8 °C

Uchovávejte při pokojové

teplotě 15 - 25 °C, při denním

osvětlení

fyziologický roztok (0.9% NaCl)

28 dní

14 dní

voda na injekci

28 dní

7 dní

nenaředěný roztok

28 dní

14 dní

Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání přípravku před použitím jsou v odpovědnosti uživatele a normálně by doba neměla být delší než 24 hodin při teplotě

2-8°C, pokud ředění neproběhlo

za kontrolovaných a validovaných aseptických podmínek.

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte v chladničce (2-8C).Uchovávejte a transportujte v chladu. Chraňte před mrazem.

Podmínky uchovávání naředěného léčivého přípravku a uchovávání po otevření viz bod 6.3.

Při uchovávání injekčního roztoku v chladu může dojít ke zrosolovatění přípravku. Tento rosol se změní na slabě viskózní až normální roztok po dvou až maximálně čtyřhodinové ekvilibraci při kontrolované pokojové teplotě (15–25°C).

6.5 Druh obalu a velikost balení

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml je dodáván v bezbarvých skleněných lahvičkách typu I,s bromobutylovou pryžovou zátkou, hliníkovým uzávěrem a čepičkou.Jedna lahvička obsahuje 5 ml, 10 ml, 25 ml, 75 ml nebo 100 ml injekčního nebo infuzního roztoku.

Jedna krabička obsahuje jednu lahvičku.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

15/15

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Příprava infuzního roztoku musí být prováděna vyškoleným personálem za aseptických podmínek.

Příprava infuzního roztoku musí být prováděna v určeném aseptickém prostoru.

Personál zacházející s přípravkem Epirubcin Teva 2 mg/ml musí nosit ochranné rukavice, ochranné brýle a ochrannou roušku.

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml se pro intravenózní podání ředí fyziologickým roztokem (0,9 % NaCl) nebo 5 % glukózou. Roztok se připravuje bezprostředně před použitím. Pro intravezikální podání se přípravek ředí fyziologickým roztokem nebo sterilní vodou nainjekci. Koncentrace naředěného roztoku musí být 0,6-1,6 mg/ml.

Přípravek Epirubicin Teva 2 mg/ml neobsahuje konzervační prostředek, a je proto vhodný pouze pro jednorázové podání. Po podání musí být nespotřebovaný roztok zlikvidovánv souladu s předpisy pro cytostatika. Viz též bod „Likvidace“

Přípravkem potřísněná nebo politá místa se ošetřují 1 % chlornanem sodným nebo fosfátovým pufrem (pH>8) tak dlouho, dokud se roztok neodbarví. Všechen materiál použitý k čištění musí být zlikvidován podle bodu „Likvidace“.

S cytotoxickými přípravky nesmí pracovat těhotné ženy.

Výkaly a zvratky je nutno opatrně odstranit.

S poškozenou lahvičkou je nutno zacházet opatrně a musí být považována za kontaminovaný odpad. Kontaminovaný odpad je nutné skladovat ve vhodných, zvlášť označených nádobách na odpad. Viz „Likvidace“.

Likvidace

Veškerý nepoužitý přípravek, všechen materiál použitý při přípravě a podání nebo materiál, který přišel jakýmkoli způsobem do kontaktu s epirubicin-hydrochloridem, musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL REGISTRAČNÍHO ROZHODNUTÍ

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

44/303/09-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

25.3.2009

10. DATUM REVIZE TEXTU

27.8.2011