Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls22460/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Epimil DisTab 25 mgEpimil DisTab 50 mg

Epimil DisTab 100 mg

Lamotriginum

Tablety pro přípravu perorální suspenze

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat. 

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkolinežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1. Co je Epimil DisTab a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Epimil DisTab užívat3. Jak se Epimil DisTab užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak přípravek Epimil DisTab uchovávat6. Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK EPIMIL DISTAB A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Epimil DisTab patří do skupiny léčiv, které se nazývají antiepileptika. Užívá se k léčbě dvou odlišných nemocí: epilepsie a bipolární poruchy.

Epimil DisTab léčí epilepsii tím, že blokuje přenos signálů v mozku, které spouštějí epileptické křeče (záchvaty).



U dospělých a dětí od 13 let může být Epimil DisTab užíván samostatně, nebo s jinými přípravky, které se užívají k léčbě epilepsie. Epimil DisTab může být také užíván s jinými přípravky k léčbě epileptických záchvatů, které se vyskytují v rámci onemocnění, které se nazývá Lennox-Gastautův syndrom.



U dětí ve věku mezi 2 a 12 roky se Epimil DisTab může podávat s jinými přípravky, které léčí tyto stavy. Přípravek může být podán samostatně k léčbě epileptických záchvatů typu absencí.

Epimil DisTab se rovněž užívá k léčbě bipolární poruchy. Pacienti s bipolární poruchou (někdy nazývanou maniodepresivní psychóza) mají extrémní změny nálad s obdobím mánie (pozvednutá nálada nebo euforie), které střídá období deprese (hluboký smutek nebo zoufalství). K předcházení deprese vyskytující se u bipolární poruchy se dospělým od 18 let může podávat lamotrigin samostatně, nebo s jinými přípravky. Není ještě známo, jak v těchto případech lamotrigin působí na mozek.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK EPIMIL DISTABUŽÍVAT

Neužívejte přípravek Epimil DisTab

Jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na lamotrigin nebo na kteroukoli další složku přípravku Epimil DisTab (viz bod 6).

Jestliže se to týká Vás:

→ informujte o tom lékaře a neužívejte přípravek Epimil DisTab.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Epimil DisTab je zapotřebí:Než začnete užívat přípravek Epimil DisTab, měl by Váš lékař vědět:



zda máte onemocnění ledvin



jestli se u Vás po užití lamotriginu nebo jiných přípravků k léčbě bipolární poruchy nebo epilepsie, objevila někdy vyrážka



jestli se u Vás po užití lamotriginu někdy objevila meningitida (popis těchto příznaků je uveden v bodě 4této příbalové informace – Další nežádoucí účinky)



jestli již užíváte léčivé přípravky, které obsahují lamotrigin

Jestliže se to týká Vás:→ řekněte o tom svému lékaři, aby mohl rozhodnout o snížení dávky, nebo že Epimil DisTab není pro Vás vhodný.

Důležité informace o možných závažných reakcíchU malého počtu pacientů užívajících lamotrigin se mohou objevit alergické reakce nebo potenciálně závažná kožní reakce, které pokud nejsou léčeny, se mohou rozvinout do mnohem závažnějšího stavu. Jak tyto reakce vypadají, byste měl/a vědět před tím, než začnete užívat lamotrigin. Popis příznaků je je uveden v bodě 4 této příbalové informace („potenciálně závažné reakce: pro pomoc se obraťte ihned na lékaře“).

Myšlenky na sebepoškozování nebo sebevražedné myšlenkyAntiepileptika se užívají k léčbě některých onemocnění včetně epilepsie a bipolární poruchy. U pacientů s bipolární poruchou se mohou občas vyskytnout myšlenky na sebepoškozování, nebo spáchání sebevraždy. Trpíte-li bipolární poruchou, mohou se u Vás tyto myšlenky vyskytnout s větší pravděpodobností, když:



poprvé začínáte s léčbou



jste již dříve přemýšleli o sebepoškození nebo sebevraždě



je Vám méně než 25 let

Máte-li úzkostné myšlenky, stavy nebo pozorujete-li, že se cítíte hůř, nebo se rozvíjejí nové příznaky při užívání přípravku Epimil DisTab:→ neprodleně vyhledejte lékaře nebo pomoc v nejbližší nemocnici..

Někteří z pacientů léčených antiepileptiky jako je Epimil DisTab trpěli představami, že si ublíží nebo si vezmou život. Jestliže kdykoli pocítíte stejné myšlenky, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

Užíváte-li přípravek Epimil DisTab při epilepsiiU některých typů epilepsie se záchvaty křečí mohou občas zhoršovat, nebo se vyskytnout častěji během léčby přípravkem Epimil DisTab. Někteří pacienti mohou zažít těžké záchvaty, které mohou způsobit závažné zdravotní problémy. Pokud se výskyt epileptických záchvatů zvýší, nebo máte-li těžké epileptické záchvaty při užívání přípravku Epimil DisTab:→ neprodleně vyhledejte lékaře.

Epimil DisTab se nepodává pacientům do 18 let k léčbě bipolární poruchy.Přípravky k léčbě deprese a jiných mentálních poruch zvyšují riziko sebevražedných myšlenek a chování u dětí a mladistvých mladších 18 let.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, nebo jste začal/a užívat nové léky včetně bylinných přípravků, nebo jiných léků, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Váš lékař potřebuje vědět, zda užíváte jiné léky k léčbě epilepsie nebo mentálních poruch. Podle toho Vám stanoví správnou dávku přípravku Epimil DisTab. Mezi tyto léky patří:



oxkarbazepin, felbamát, gabapentin, levetiracetam, pregabalin, topiramát nebo zonisamid, které se užívají k léčbě epilepsie



lithium nebo olanzapin k léčbě duševních poruch



bupropion k léčbě duševních poruch nebo k odvykání kouření

→ Užíváte-li některý z výše uvedených přípravků, neprodleně o tom informujte svého lékaře.

Některá léčiva ovlivňují přípravek Epimil DisTab nebo mohou zvyšovat pravděpodobnost, že se u lidí objeví nežádoucí účinky:



valproát, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch



karbamazepin, který se užívá k léčbě epilepsie a duševních poruch



fenytoin, primidon nebo fenobarbital, které se užívají k léčbě epilepsie



olanzapin, který se užívá k léčbě duševních poruch



risperidon, který se užívá k léčbě duševních poruch



rifampicin, který je antibiotikum



kombinace lopinaviru a ritonaviru nebo atazanaviru a ritonaviru, které se užívají k léčbě infekcí virem lidské imunodeficience (HIV).



hormonální antikoncepce, například její tabletová forma (viz níže)

→ Pokud užíváte, začínáte užívat nebo jste přestali užívat některý z výše uvedených přípravků, neprodleně o tom informujte svého lékaře.

Hormonální antikoncepce (jako je její tabletová forma) může ovlivnit působení přípravku Epimil DisTabLékař Vám může doporučit, zda máte užívat určitý typ hormonální antikoncepce, nebo jiný způsob, jako například kondom, pesar, nebo nitroděložní tělísko. Užíváte-li hormonální antikoncepci ve formě tablet, lékař Vám může odebírat krev, aby zkontroloval hladinu přípravku Epimil DisTab. Jestliže užíváte hormonální antikoncepci nebo ji plánujete začít užívat:→ informujte o tom svého lékaře, který Vám doporučí nejvhodnější způsob antikoncepce.

Epimil DisTab může rovněž ovlivnit způsob účinku hormonální antikoncepce, ačkoliv je nepravděpodobné, že by snížil její účinnost. Užíváte-li hormonální antikoncepci a zpozorujete-li nějakou změnu Vašeho menstruačního cyklu, jako například častější krvácení, nebo špinění mezi menstruacemi:→ informujte o tom svého lékaře. Může to být známkou toho, že přípravek Epimil DisTab ovlivňuje způsob účinku antikoncepce.

Těhotenství a kojení→ Jste-li těhotná, můžete být těhotná, nebo těhotenství plánujete, informujte o tom svého lékaře.Je důležité, abyste to udělala, protože u matek užívajících během těhotenství Epimil DisTab, je zvýšené riziko výskytu vrozených vad u dětí. Tyto vady zahrnují rozštěp rtu nebo rozštěp patra.Váš lékař Vám může doporučit, abyste zvlášť užívala kyselinu listovou, pokud jste těhotná nebo plánujete těhotenství.

Těhotenství může rovněž změnit účinnost přípravku Epimil DisTab, a proto Vám možná bude lékař odebírat krev, aby zkontroloval hladinu lamotriginu a podle ní Vám upravil dávku.

Informujte svého lékaře, zda kojíte, nebo budete kojit. Léčivá látka přípravku Epimil DisTab přechází do mateřského mléka a může ovlivnit kojence. Váš lékař Vám vysvětlí rizika a přínos kojení při užívání přípravku Epimil DisTab. Pokud se rozhodnete kojit, bude sledovat Vaše dítě.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůLamotrigin může způsobit závratě a dvojité vidění.→ Neřiďte dopravní prostředky ani neobsluhujte žádné přístroje nebo stroje, pokud nemáte jistotu, že Vás přípravek neovlivňuje.

Máte-li epilepsii, poraďte se svým lékařem ohledně řízení a obsluhování strojů.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK EPIMIL DISTAB UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Epimil DisTab přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Kolik přípravku Epimil DisTab se užíváMůže chvíli trvat, než se najde Vaše optimální dávka přípravku Epimil DisTab. Dávka, kterou budete užívat, závisí na:



Vašem věku



užívání přípravku Epimil DisTab s jinými léky



problémech s ledvinami nebo játry

Váš lékař zahájí léčbu nižší dávkou a v průběhu několika týdnů ji bude pomalu zvyšovat do té doby, než zjistí, že Vám dávka prospívá (účinná dávka). Nikdy neužívejte více přípravku Epimil DisTab, než Vám lékař doporučil.

Obvyklá účinná dávka přípravku Epimil DisTab pro dospělé a děti od 13 let je mezi 100 mg a 400 mg podávaná každý den.

U dětí od 2 do 12 let velikost účinné dávky závisí na jejich tělesné hmotností – obvykle je to v rozmezí 1 mg až 15 mg na kilogram tělesné hmotnosti, až do maximální denní dávky 400 mg.

Užívání přípravku Epimil DisTab není doporučeno dětem mladším než 2 roky.

Jak se dávka přípravku Epimil DisTab užívá

Dávku přípravku Epimil DisTab užívejte jednou nebo dvakrát denně, jak Vám doporučil lékař.Můžete jej užívat s jídlem nebo bez jídla.Vždy užívejte celou dávku, kterou Vám předepsal lékař. Nikdy neužívejte pouze část tablety.Lékař Vám může rovněž doporučit, abyste zahájil nebo ukončil užívání jiných léků v závislosti na onemocnění, pro které jste léčeni, a podle způsobu odpovědi na léčbu.Epimil DisTab dispergovatelné/žvýkací tablety můžete spolknout vcelku a zapít trochou vody, nebo ji rozžvýkejte, nebo smíchejte s vodou, abyste připravil/a roztok. Pokud tabletu žvýkáte:Budete ji možná potřebovat v daném okamžiku zapít malým množstvím vody, které Vám pomůže tabletu ve Vašich ústech rozpustit. Potom vypijte ještě další vodu, abyste si byli jistí, že jste spolkli celou dávku léku.

Příprava roztoku:



Tabletu vložte do sklenice s takovým množstvím vody, aby voda zakryla celou tabletu.



Buď roztok zamíchejte, aby se tableta rozpustila, nebo počkejte než se tableta celá rozpadne.



Celý roztok vypijte.



Abyste si byli jistí, že žádný lék nezůstal ve sklenici, přidejte do sklenice malé množství vody a vypijte.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Epimil DisTab, než jste měl(a)→ ihned se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Je-li to možné, ukažte jim krabičku přípravku Epimil DisTab.

U některých pacientů, kteří užili příliš velké množství přípravku Epimil DisTab, se mohou vyskytnout některé z těchto příznaků:



rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)



nemotornost a nedostatečná koordinace ovlivňující rovnováhu (ataxie)



ztráta vědomí nebo kóma

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek Epimil DisTabNeužívejte další tablety nebo nezdvojujte následující dávku, abyste nahradili vynechanou tabletu.

Jestliže jste přestal/a užívat přípravek Epimil DisTab→ požádejte svého lékaře o radu, jak opět zahájit léčbu. Je důležité, abyste to udělal/a.

Nepřerušujte léčbu přípravkem Epimil DisTab, aniž byste se poradil/a s lékařem.Přípravek Epimil DisTab musíte užívat tak dlouho, jak Vám doporučil lékař. Nepřerušujte léčbu bez porady s Vaším lékařem.

Užíváte-li přípravek Epimil DisTab k léčbě epilepsieKdyž končíte s užíváním přípravku Epimil DisTab, je důležité, aby byla Vaše dávka snižována postupně po dobu 2 týdnů. Pokud náhle ukončíte užívání přípravku Epimil DisTab, může dojít k návratu epileptického záchvatu, nebo jeho zhoršení.

Užíváte-li přípravek Epimil DisTab k léčbě bipolární poruchyMůže trvat určitou dobu, než přípravek Epimil DisTab začne účinkovat. Proto je nepravděpodobné, že se budete okamžitě cítit lépe. Pokud léčbu přípravkem Epimil DisTab zastavíte, Vaše dávka nemusí být postupně snižována. Pokud chcete ukončit užívání přípravku Epimil DisTab, měli byste o tom nejprve informovat svého lékaře.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Epimil DisTab nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Potenciálně závažné reakce: pro pomoc se obraťte ihned na lékaře

U malého počtu pacientů užívajících lamotrigin se může vyskytnout alergická reakce, nebo potenciálně závažná kožní reakce. Pokud tyto stavy nejsou léčeny, může dojít k vývoji mnohem závažnějšího stavu. Tyto příznaky se mnohem častěji vyskytují v několika prvních měsících léčby přípravkem Epimil DisTab, zvláště pokud je počáteční dávka příliš velká nebo pokud je dávka příliš rychle zvýšena nebo pokud se přípravek Epimil DisTab užívá s lékem nazvaným valproát. Některé z těchto příznaků jsou častější u dětí, a proto by je dospělí měli pozorně sledovat.

Příznaky těchto reakcí zahrnují:



kožní vyrážky nebo zrudnutí, které se mohou vyvinout ve vážné kožní reakce včetně široce rozšířené vyrážky s puchýři a odlupováním kůže, vyskytující se kolem úst, nosu, očí a pohlavních orgánů (Stevens-Johnsonův syndrom), značné odlupování kůže (více než 30% povrchu těla – toxická epidermální nekrolýza)



bolesti v ústech nebo očích



vysokou teplotu (horečka), příznaky podobné chřipce, nebo ospalost



otok obličeje nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech



neočekávané krvácení nebo podlitiny nebo zmodrání Vašich prstů



bolest v krku, nebo častější výskyt infekčních onemocnění než obvykle (např. nachlazení)

V mnohých případech budou tyto příznaky známkou nezávažných nežádoucích účinků. Musíte si ale být vědomi, že mohou být potenciálně závažné a pokud nejsou léčeny, mohou se vyvinout do mnohemzávažnějších problémů jako je selhání orgánů. Pokud pozorujete některý z těchto příznaků:→ ihned navštivte lékaře. Váš lékař může rozhodnout, že provede jaterní testy, vyšetření ledvin nebo krve a může Vám léčbu přípravkem Epimil DisTab ukončit.

Velmi časté nežádoucí účinkyMohou se vyskytnout u

více než 1 z 10 pacientů:



bolesti hlavy



závratě



pocit ospalosti nebo otupělost



nemotornost a nedostatečná koordinace (ataxie)



dvojité vidění nebo neostré vidění



pocit na zvracení (nausea), nebo zvracení



kožní vyrážka

Časté nežádoucí účinkyMohou se vyskytnout až u 1 z 10 pacientů:

agresivita nebo podrážděnost



rychlé nekontrolovatelné pohyby očí (nystagmus)



chvění nebo třes



poruchy spánku



průjem



sucho v ústech



pocit únavy



bolest zad, kloubů nebo kdekoliv jinde

Vzácné nežádoucí účinkyMohou se vyskytnout až u 1 z 1000 pacientů:

svědění očí s výtokem a podrážděnými očními víčky (konjunktivitida )



závážná kožní reakce (Stevensův-Johnsonův syndrom – viz také informace na začátku bodu 4).

Velmi vzácné nežádoucí účinkyMohou se vyskytnout až u 1 z 10000 pacientů:



halucinace („vidění“ nebo „slyšení“ věcí, které nejsou skutečné)



zmatenost nebo neklid



porucha rovnováhy nebo ztráta koordinovaných pohybů při chůzi



nekontrolovatelné záškuby těla (tik), nekontrolovatelné svalové křeče postihující oči, hlavu a trup (choreoatetóza), nebo jiné neobvyklé pohyby těla, jako například škubání, chvění nebo ztuhlost



závažná kožní reakce (toxická epidermální nekrolýza – viz také informace na začátku bodu 4)



u pacientů, kteří již mají epilepsii, se častěji vyskytují epileptické záchvaty



změna jaterních funkcí, které se projeví v jaterních testech, nebo selháním jater



změny, které se mohou odhalit při vyšetření krve – včetně snížení počtu červených krvinek (anémie), snížení počtu bílých krevních krvinek (leukopenie, neutropenie, agranulocytóza), snížení počtu krevních destiček (trombocytopenie), snížení počtu všech zmíněných typů krvinek (pancytopenie) a porucha kostní dřeně, která se nazývá aplastická anémie



vážná porucha srážlivosti krve, která může vést k neočekávanému krvácení, nebo tvorbě modřin (diseminovaná intravaskulární koagulopatie)



vysoké teploty (horečka)



otok obličeje (edém), nebo zduření žláz na krku, v podpaží, nebo v tříslech (lymfadenopatie)



zhoršení příznaků u pacientů, kteří mají Parkinsonovou chorobu

Další nežádoucí účinkyU malého počtu osob se vyskytly další nežádoucí účinky, ale přesná frekvence jejich výskytu není známa:



skupina příznaků zahrnujících: horečku, nevolnost, zvracení, bolest hlavy, ztuhlost šíje a extrémní citlivost na světlo. Toto může být způsobeno zánětem blan, které obalují mozek a páteřní míchu (meningitida). Tyto příznaky obvykle zmizí, jakmile je léčba lamotriginem ukončena. Pokud příznaky nezmizí nebo se zhorší, informujte o tom svého lékaře.

Byly zaznamenány zprávy o onemocnění kostí, včetně osteopenie a osteoporózy (řídnutí kostí) a výskytu zlomenin. Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem, pokud jste dlouhodobě léčen/a antiepileptiky a užíváte steroidy nebo se u Vás v minulosti vyskytla osteoporóza.

Vyskytnou-li se u Vás nežádoucí účinky→ Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo způsobuje obtíže, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK EPIMIL DISTAB UCHOVÁVAT

Přípravek Epimil DisTab uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.Přípravek Epimil DisTab nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na blistrech, krabičce nebo lahvičce.Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 30C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vzdušnou

vlhkostí.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Epimil DisTab obsahuje

Léčivou látkou je lamotriginum 25, 50 nebo 100 mg



Pomocné látky jsou: mannitol (E421), mikrokrystalická celulosa, sodná sůl karboxymethylškrobu (Typ A), předbobtnaný kukuřičný škrob, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, natrium-stearyl-fumarát, sodná sůl sacharinu, třešňové aroma (obsahuje modifikovaný škrob (E1450)

Jak přípravek Epimil DisTab vypadá a co obsahuje toto balení

Epimil DisTab 25 mg jsou bílé až téměř bílé, oválné tablety s vyraženým číslem „93“ na jedné straně a „132“ na druhé straně.



Epimil DisTab 50 mg jsou bílé až téměř bílé, kulaté tablety s vyraženým číslem „50“ na jedné straně a „DLT“ na druhé.



Epimil DisTab 100 mg jsou bílé až téměř bílé, kulaté tablety s vyraženým číslem „100“ na jedné straně a „DLT“ na druhé.



25 mg tablety jsou dostupné v balení 21, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90 a 100 tablet.



50 mg tablety jsou dostupné v balení 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 100 a 200 tablet.



100 mg tablety jsou dostupné v balení 28, 30, 50, 56, 60, 90, 100 a 200 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraciTeva Pharmaceuticals CR, s.r.o., Praha, Česká republika

Výrobce

Teva UK Ltd., Eastbourne, Velká Británie



Pharmachemie B.V., Haarlem, Nizozemsko



Teva Santé, Sens, Francie

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 16.5.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls22460/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 25 mgEpimil DisTab 50 mgEpimil DisTab 100 mg

dispergovatelné tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna dispergovatelná tableta obsahuje 25, 50, 100 mg lamotriginu.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Dispergovatelná tableta.

Epimil DisTab 25 mg: Bílé až téměř bílé,

oválné tablety s vyraženým „93“ na jedné straně a

„132“ na druhé.Epimil DisTab 50 mg: Bílé až téměř bílé,

oválné tablety s vyraženým „50“ na jedné straně a

„DLT“ na druhé.Epimil DisTab 100 mg: Bílé až téměř bílé,

kulaté tablety s vyraženým „100“ na jedné straně a

„DLT“ na druhé.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Epilepsie

Dospělí a mladiství od 13 let

- Přídatná léčba nebo monoterapie epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-

klonických záchvatů.

- Záchvaty spojené s Lennox-Gastautovým syndromem. Epimil DisTab se podává jako přídatná léčba,

ale u Lennox-Gastautova syndromu může být úvodním antiepileptickým lékem (AED).

Děti a mladiství od 2 do 12 let

- Přídatná léčba epilepsie s parciálními a generalizovanými záchvaty, včetně tonicko-klonických

záchvatů a záchvatů spjatých s Lennox-Gastautovým syndromem.

- Monoterapie u záchvatů typu absencí.

Bipolární porucha

Dospělí od 18 let

- Prevence depresivních epizod u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří mají převážně depresivní

epizody (viz bod 5.1).

Epimil DisTab není indikován k akutní léčbě epizod mánie nebo deprese.

4.2

Dávkování a způsob podání

Dispergovatelné tablety přípravku Epimil DisTab se mohou žvýkat, rozpouštět v malém objemu vody (alespoň v množství dostačujícím k ponoření celé tablety), nebo se mohou polykat celé a zapíjet malým množstvím vody.

Jestliže se vypočtená dávka lamotriginu (např. k léčbě dětí s epilepsií, nebo pacientů s hepatální dysfunkcí) nerovná určitému počtu celých tablet, má se podávat dávka zaokrouhlená na nejbližší nižší počet celých tablet.

Znovuzahájení léčbyPři znovuzahájení léčby u pacientů, kteří z jakéhokoliv důvodu přestali užívat Epimil Distab, by měl předepisující lékař posoudit potřebu zvyšování dávky až po dávku udržovací, protože riziko závažné vyrážky je spojeno s vysokými úvodními dávkami a s překročením doporučeného postupného zvyšování dávek lamotriginu (viz bod 4.4). Čím delší je časový interval od poslední dávky, tím opatrněji by mělo probíhat zvyšování dávek k dávce udržovací. Pokud je interval od ukončení podávání lamotriginu delší než pět poločasů (viz bod 5.2), Epimil Distab by měl být zvyšován na udržovací dávku podle příslušného schématu.

Jestliže očekávaný přínos nepřeváží možné riziko, doporučuje se, aby Epimil Distab nebyl znovu podáván pacientům, kterým byla léčba ukončena z důvodu vyrážky spojené s léčbou lamotriginem.

Epilepsie

Doporučená stupňující se dávka a udržovací dávky pro dospělé a mladistvé od 13 let (tabulka 1) a pro děti a mladistvé od 2 do 12 let (tabulka 2) jsou uvedené níže. V důsledku rizika vzniku vyrážky by úvodní dávka a následné stupňování dávky neměla být překročena (viz bod 4.4).

Když byly vysazeny souběžné AED, nebo jiné AED/léčivé přípravky jsou dodány do léčebného režimu obsahujícího lamotrigin, měl by se zvážit možný účinek na farmakokinetiku lamotriginu (viz bod 4.5).

Tabulka 1: dospělí a mladiství nad 13 let – doporučený léčebný režim u epilepsie

Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie:

25 mg/den(jednou denně)

50 mg/den(jednou denně)

100 – 200 mg/den(jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o maximálně 50 až 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

Někteří

pacienti

vyžadují

k dosažení

požadované

odpovědi denní dávku 500 mg

Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)

Tento dávkovací režim má

být

použit

s valproátem bez ohledu na

další

současně

podávanou léčbu

12,5 mg/den(podává

se

25 mg obden)

25 mg/den(jednou denně)

100 – 200 mg/den(jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny o 25 až 50 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)Tento dávkovací režim má

být

použit

bez

valproátu, ale s:fenytoinemkarbamazepinemfenobarbitalemprimidonemrifampicinemlopinavirem/ritonavirem

50 mg/den(jednou denně)

100 mg/den(rozděleně

ve

dvou

dílčích

dávkách)

200 – 400 mg/den(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny maximálně o 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

Někteří

pacienti

vyžadují

k dosažení

požadované

odpovědi denní dávku 700 mg

Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky, které výrazně neinhibují,

nebo

neindukují lamotriginovou glukuronidaci.

25 mg/den(jednou denně)

50 mg/den(jednou denně)

100 – 200 mg/den(jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

K dosažení udržovací dávky lze denní dávku postupně zvyšovat každý týden až každé dva týdny maximálně o 50 až 100 mg, dokud není dosaženo optimální odpovědi.

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem

Tabulka 2: Děti a mladiství ve věku od 2 do 12 let – doporučený léčebný režim u epilepsie (vyjádřený jako celkové denní dávky v mg/kg tělesné hmotnosti/den):

Léčebný režim

1. a 2. týden

3. a 4. týden

Obvyklá udržovací dávka

Monoterapie u záchvatů v podobě absencí

0,3 mg/kg/den(jednou

denně

nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

0,6 mg/kg/den(jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

1 – 10 mg/kg/den, ačkoliv někteří pacienti vyžadují vyšší dávky

(až

15

mg/kg/den)

k dosažení

požadované

odpovědi

(jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky

mohou být dávky zvýšené o maximálně 0,6 mg/kg/den každý týden až každé dva týdny, dokud není

dosaženo

optimální

odpovědi.

Přídatná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5)Tento dávkovací režim má

být

použit

s valproátem bez ohledu na

další

současně

podávanou léčbu

0,15 mg/kg/den*(jednou denně)

0,3 mg/kg/den(jednou denně)

1 – 5 mg/kg/den (jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené maximálně o 0,3 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není

dosaženo

optimální

odpovědi,

s maximální

udržovací dávkou do

200

mg/den.

Přídatná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)Tento dávkovací režim má

být

použit

bez

valproátu, ale s:fenytoinemkarbamazepinemfenobarbitalemprimidonemrifampicinemlopinavirem/ritonavirem

0,6 mg/kg/den(rozděleně

ve

dvou

dílčích

dávkách)

1,2 mg/kg/den(rozděleně

ve

dvou

dílčích

dávkách)

5 - 15 mg/kg/den(jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené maximálně o 1,2 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není

dosaženo

optimální

odpovědi,

s maximální

udržovací dávkou do 400 mg/den.

Přídatná terapie BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5)Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky, které výrazně neinhibují,

nebo

neindukují lamotriginovou glukuronidaci.

0,3 mg/kg/den(jednou

denně

nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

0,6 mg/kg/den(jednou

denně

nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

1 - 10 mg/kg/den(jednou denně nebo rozděleně do dvou denních dávek)

K dosažení udržovací dávky mohou být dávky zvýšené o maximálně 0,6 mg/kg každý týden až každé dva týdny, dokud není

dosaženo

optimální

odpovědi,s maximální udržovací dávkou do 200 mg/den.

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu užívat způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

Aby se u dětí zajistily přesné terapeutické dávky, je nutné průběžně sledovat tělesnou hmotnost a při její změně revidovat dávkování. Je pravděpodobné, že pacienti ve věku dvou až šesti let budou potřebovat udržovací dávky na horní hranici doporučeného dávkového rozmezí.

Je-li při přídavné léčbě dosaženo kontroly epilepsie, současné užívání antiepileptik může být ukončeno, a pacienti mohou pokračovat v monoterapii lamotriginem.

Děti ve věku do 2 letÚdaje o účinnosti a bezpečnosti podávání lamotriginu jako přídatné léčby epilepsie s parciálními záchvaty dětem ve věku od 1 měsíce do 2 let jsou omezené (viz bod 4.4). Nejsou žádná data o podávání u dětí do 1 měsíce. Epimil Distab se tedy nedoporučuje podávat dětem do 2 let. Přesto, pokud je na základě klinické potřeby rozhodnuto přípravek podat, viz body 4.4, 5.1 a 5.2.

Bipolární porucha

Doporučené zvyšování dávek a udržovací dávky u dospělých pacientů od 18 let jsou uvedeny níže v tabulkách. Přechodný režim zahrnuje zvyšování dávek lamotriginu k udržovací stabilizující dávce zavíce než šest týdnů (viz tabulka 3), po které jiné psychotropní přípravky a/nebo antiepileptika mohou být vysazeny, je-li to z klinického hlediska indikováno (viz tabulka 4). Úprava dávky následující po přidání dalších psychotropních přípravků a/nebo antiepileptik je rovněž uvedena níže (viz tabulka 5). Vzhledem k riziku výskytu vyrážky by úvodní dávka a následné zvyšování dávky nemělo být překročeno (viz bod 4.4).

Tabulka 3: dospělí od 18 let - doporučené zvyšování dávek až po celkovou denní stabilizující dávku u léčených pro bipolární poruchu

Léčebný režim

1.

a

2.

týden

3. a 4. týden

5. týden

Cílová

stabilizační

dávka

(6. týden)*

Monoterapie s lamotriginem, NEBO přídatnou terapií BEZ valproátu a BEZ induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5):Tento dávkovací režim má být použit s jinými přípravky,

které

výrazně

neinhibují,

nebo neindukují lamotriginovou glukuronidaci.

25 mg/den(jednou denně)

50 mg/den(jednou denně nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

100 mg/den(jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den – obvykle cílová

dávka

pro

optimální

odpověď

(jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

Dávky v rozmezí 100 až 400 mg/den užité v klinickcýh studiích

Přídavná terapie S valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5):Tento dávkovací režim má

být

použit

s valproátem bez ohledu na jinou podpůrnou léčbu

12,5 mg/den(podává se 25

mg

obden)

25 mg/den(jednou denně)

50 mg/den(jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

100 mg/den - obvykle cílová

dávka

pro

optimální odpověď(jednou denně, nebo rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

Maximální

denní

dávka 200 mg může být podána v závislosti na klinické odpovědi

Přídavná terapie BEZ valproátu a S induktory lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5):Tento dávkovací režim má být použit bez valproátu, ale s:fenytoinemkarbamazepinemfenobarbitalemprimidonemrifampicinemlopinavirem/ritonavirem

50 mg/den(jednou denně)

100 mg/den(rozděleně ve dvou dílčíchdávkách)

200 mg/den(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

V

6.

týdnu

300

mg/den a je-li potřebak dosažení optimální odpovědi, dávka se zvýší v 7. týdnu na obvyklou

cílovou

dávku 400 mg/den k dosažení optimální odpovědi(rozdělené ve dvou dílčích dávkách)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známa (viz bod 4.5), se má zvyšovat dávkování lamotriginu způsobem doporučeným pro kombinaci lamotriginu s valproátem.

*Cílová stabilizační dávka závisí na klinické odpovědi.

Tabulka 4: dospělí od 18 let - udržovací stabilizující celková denní dávka u bipolární poruchy po vysazení souběžné léčby Jakmile je dosažena cílová udržovací stabilizující denní dávka, ostatní přípravky mohou být vysazeny, jak je ukázáno níže.

Léčebný režim

Současná stabilizující dávka lamotriginu(před vysazením)

1. týden(začátek vysazování léčby)

2. týden

3. týden(pokračování)*

Vysazování léčby valproátem (inhibitor lamotriginové glukuronidace - viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:Když

je

valproát

vysazen, zdvojnásobí se stabilizující dávka, nepřekračuje

se

zvýšení o více než 100 mg/týden

100 mg/den

200 mg/den

Udržovací dávka (200 mg/den)(rozděleně ve dvou dílčích dávkách)

200 mg/den

300 mg/den

400 mg/den

Udržovací

dávka

(400 mg/den)

Vysazování induktorů lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:Tento dávkovací režim má být použít při vysazení následujících látek:FenytoinuKarbamazepinuFenobarbitaluprimidonurifampicinulopinaviru/ritonaviru

400 mg/den

400 mg/den

300 mg/den

200 mg/den

300 mg/den

300 mg/den

225 mg/den

150 mg/den

200 mg/den

200 mg/den

150 mg/den

100 mg/den

Vysazování přípravků, které významně NEinhibují ani NEindukují lamotriginovou glukuronidaci (viz bod 4.5):Tento dávkovací režim má být použit při vysazení

přípravků,

které

výrazně

neinhibují,

ani

neindukují lamotriginovou glukuronidaci

Udržovat cílovou dávku dosaženou při zvyšování dávky (dávka 200 mg/den rozdělená ve dvou dílčích dávkách) (dávkovací rozmezí 100 až 400 mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), je třeba při doporučeném režimu léčby lamotriginem zpočátku udržovat stávající dávku a léčbu lamotriginem upravovat v závislosti na klinické odpovědi.

* Je-li třeba, může být dávka zvýšena až na 400 mg/den.

Tabulka 5: dospělí od 18 let – nastavení denní dávky lamotriginu po přidání jiných přípravků ubipolární poruchy:S nastavením denní dávky lamotriginu při přidání jiných přípravků nejsou klinické zkušenosti. Nicméně, na základě interakčních studií s jinými přípravky, byla vytvořena následující doporučení:

Léčebný režim

Současná stabilizující dávka lamotriginu (před nasazením přídavné léčby)

1. týden(začátek

s

přídavnou léčbou)

2. týden

3. týden a další

Přidání valproátu (inhibitor lamotriginové glukuronidace – viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:Tento

dávkovací

režim má být použít

200 mg/den

100 mg/den

Udržovací dávkování (100 mg/den)

s valproátem

bez

ohledu na další

300 mg/den

150 mg/den

Udržovací dávkování (150 mg/den)

současně podávanou léčbu

400 mg/den

200 mg/den

Udržovací dávkování (200 mg/den)

Přidání induktorů lamotriginové glukuronidace pacientům NEužívajícím valproát (viz bod 4.5), závisející na původní dávce lamotriginu:Tento

dávkovací

režim má být použít, při přidání následujících přípravků

bez

valproátu: fenytoinkarbamazepinfenobarbitalprimidonrifampicinlopinavir/ritonavir

200 mg/den

200 mg/den

300 mg/den

400 mg/den

150 mg/den

150 mg/den

225 mg/den

300 mg/den

100 mg/den

100 mg/den

150 mg/den

200 mg/den

Přidání přípravků BEZ signifikantní inhibice, nebo indukce lamotriginové glukuronidace (viz bod 4.5):Tento

dávkovací

režim má být použit, při

přidání

jiných

přípravků

bez

signifikantní inhibice, nebo indukce lamotriginové glukuronidace

Udržovat cílovou dávku dosaženou při zvyšování dávky (200 mg/den;dávkovací rozmezí 100 - 400 mg/den)

U pacientů užívajících léčivé přípravky, u kterých farmakokinetická interakce s lamotriginem v současnosti není známá (viz bod 4.5), se má léčebný režim lamotriginu řídit způsobem doporučeným pro kombinaci s valproátem.

Ukončení podávání lamotriginu pacientům s bipolární poruchouPři náhlém vysazení lamotriginu se v klinických studiích v porovnání s placebem neprokázal zvýšený výskyt zhoršení nebo vzniku nežádoucích účinků. Proto pacienti mohou ukončit léčbu přípravkem Epimil DisTab bez postupného snižování dávek.

Děti a mladiství do 18 let

Vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti se nedoporučuje podávat Epimil DisTab dětem do 18 let (viz bod 4.4).

Obecná doporučení pro dávkování přípravku Epimil Distab u zvláštních skupin pacientů

Ženy užívající hormonální antikoncepciU kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 µg/150 µg) bylo prokázano přibližně dvojnásobné zvýšení clearance lamotriginu vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu. Po titraci může být potřeba vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi. V průběhu týdne bez medikace („týden bez tablet“) bylo pozorováno dvojnásobné zvýšení hladiny lamotriginu. Není možné vyloučit výskyt nežádoucích účinků souvisejících s dávkou, proto by se mělo zvažovat užívání antikoncepce bez týdne bez medikace, jako léčbu první volby (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5).

Začátek léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidaceVe většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu zvýšit až na dvojnásobek (viz body 4.4 a 4.5). Doporučuje se, aby se od doby zahájení podávání hormonální antikoncepce dávka lamotriginu zvýšila každý týden o 50 až 100 mg/den, podle individuální klinické odpovědi. Zvýšení dávky by nemělo překročit toto rozmezí, pokud klinická odpověď nepodpoří výraznější zvýšení. Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po zahájení užívání hormonální antikoncepce mohou být brána jako potvrzení, že je původní koncentrace lamotriginu udržována. Je-li to nutné, dávka by měla být upravena. Ženám užívajícím hormonální antikoncepci, jejichž režim zahrnuje jeden týden bez léčby(„týden bez tablet“), by monitorování plazmatické hladiny lamotriginu mělo být provedeno během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Proto by jako lék první volby měla být zvažována antikoncepce bez týdne bez medikace (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody antikoncepce; viz body 4.4 a 4.5)

Ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a NEužívají induktory lamotriginové glukuronidaceVe většině případů je třeba udržovací dávku lamotriginu snížit až o 50 % (viz body 4.4 a 4.5). Doporučuje se postupné snižování denní dávky lamotriginu o 50 – 100 mg každý týden (rychlostí nepřesahující 25 % celkové denní dávky týdně) během třítýdenního období, jestliže klinická odpověď nenaznačuje jinak. Měření plazmatických koncentrací lamotriginu před a po ukončení užívání hormonální antikoncepce může být bráno jako potvrzení udržení původní koncentrace lamotriginu. Ženám, které si přejí ukončit užívání hormonální antikoncepce zahrnující jeden týden bez léčby („týden bez tablet“), by mělo být provedeno monitorování plazmatické hladiny lamotriginu během 3. týdne aktivní léčby, tj. v 15. až 21. den cyklu antikoncepce. Vzorky pro posouzení hladin lamotriginu po trvalém ukončení užívání antikoncepčních tablet by neměly být odebírány v průběhu prvního týdne po ukončení antikoncepce.

Začátek léčby lamotriginem u pacientek, které již užívají hormonální antikoncepciZvyšování dávky by mělo sledovat normální doporučené dávkování popsané v tabulkách.

Zahájení a ukončení léčby hormonální antikoncepcí u pacientek, které již užívají udržovací dávky lamotriginu a UŽÍVAJÍ induktory lamotriginové glukuronidacePřizpůsobení doporučené udržovací dávky lamotriginu nemusí být potřebné.

Pacienti užívající atazanavir/ritonavirŽádná úprava doporučeného zvyšování dávky lamotriginu není nutná, pokud se lamotrigin přidává k existující terapii atazanavirem/ritonavirem.U pacientů užívajících udržovací dávku lamotriginu a neužívající induktory glukoronidace, může být potřeba zvýšit dávku lamotriginu, jestliže se přidává atazanavir/ritonavir nebo snížit, pokud je atazanavir/ritonavir vysazen. Plasmatická hladina lamotriginu měla být monitorována před a během 2

týdnů po začátku užívání nebo ukončení užívání atazanaviru/ritonaviru, aby byla zjištěna potřeba úpravy dávky lamotriginu (viz bod 4.5).

Pacienti užívající lopinavir/ritonavirŽádná úprava doporučeného zvyšování dávky lamotriginu není nutná, pokud se lamotrigin přidává k existující terapii lopinavirem/ritonavirem.U pacientů užívajících udržovací dávku lamotriginu a neužívající induktory glukoronidace, může být potřeba zvýšit dávku lamotriginu, jestliže se přidává lopinavir/ritonavir nebo snížit, pokud je lopinavir/ritonavir vysazen. Plasmatická hladina lamotriginu by měla být monitorována před a během 2 týdnů po začátku užívání nebo ukončení užívání lopinaviru/ritonaviru, aby byla zjištěna potřeba úpravy dávky lamotriginu (viz bod 4.5).

Pacienti nad 65 letTěmto pacientům není zapotřebí upravovat doporučené dávkování. Farmakokinetika lamotriginu není v této věkové skupině významně odlišná od farmakokinetiky mladších dospělých (viz bod 5.2).

Pacienti s s poruchou funkce ledvinU pacientů se selháním ledvin je podávání lamotriginu možné se zvýšenou obezřetností. U pacientů s terminálním stádiem renálního selhání se úvodní dávky lamotriginu mají řídit souběžnou medikací; snížení udržovací dávky je zapotřebí u pacientů s výrazným snížením renálních funkcí (viz body 4.4 a 5.2).

Pacienti s poruchou funkce jaterObecně mají být úvodní, postupně zvyšované i udržovací dávky sníženy u pacientů se středně těžkou hepatální dysfunkcí (stupně B podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 50 %, u pacientů s těžkou hepatální dysfunkcí (stupně C podle Child-Pughovy klasifikace) přibližně o 75 %. Zvyšované a udržovací dávky mají být upraveny podle klinické odezvy (viz bod 5.2).

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo kteroukoli pomocnou látku.

4.4

Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití

Kožní vyrážka

Byly hlášeny nežádoucí kožní reakce, které se obvykle vyskytly v průběhu prvních 8 týdnů po zahájení léčby lamotriginem. Ve většině případů šlo o mírné a samovolně odeznívající exantémy, byly však hlášeny také závažné kožní reakce vyžadující hospitalizaci a ukončení podávání lamotriginu. Tyto reakce zahrnují potenciálně život ohrožující typy kožní vyrážky, včetně Stevens-Johnsonova syndromu (SJS) a toxické epidermální nekrolýzy (TEN) (viz bod 4.8).

Incidence závažných kožních reakcí při užívání doporučených dávek lamotriginu u dospělých s epilepsií ve studiích byla přibližně 1 : 500. Přibližně polovina z těchto případů byla hlášena jako Stevensův-Johnsonův syndrom (1 z 1000 pacientů). V klinických studiích byl výskyt závažné vyrážky u pacientů s bipolární poruchou přibližně 1 z 1000 pacientů.

U dětí je riziko závažných kožních reakcí vyšší než u dospělých. Dostupná data z několika studií naznačují, že incidence kožních reakcí vyžadujících hospitalizaci je u dětí s epilepsií 1 : 300 až 1 : 100.

Výskyt exantému u dětí může být zpočátku mylně interpretován jako exantém infekčního původu, a proto je zapotřebí, aby u dětí, u kterých se během prvních osmi týdnů terapie lamotriginem vyvinou kožní erupce s horečkou, lékaři pomýšleli na možnost nežádoucí reakce na lamotrigin.

Dále se zdá, že celkové riziko exantému silně souvisí:

-

s vysokými iniciálními dávkami lamotriginu a s překročením doporučeného zvyšování jeho dávkování (viz bod 4.2);

-

se současným používáním valproátu (viz bod 4.2).

Rovněž se doporučuje opatrnost u pacientů s anamnézou alergie nebo kožní vyrážky po jiných antiepilepticích, jelikož četnost nezávažných kožních vyrážek při léčbě lamotriginem byla přibližně trojnásobná u těchto pacientů než u pacientů bez této anamnézy.

Všechny pacienty (děti i dospělé), u kterých se vyvine exantém, je nutno bez prodlení vyšetřit a okamžitě u nich zastavit léčbu lamotriginem, dokud není zcela jasné, že exantém nesouvisí s tímto léčivem. Doporučuje se, aby Epimil Distab nebyl opět podán pacientům, kterým bylo ukončené podávání lamotriginu z důvodu výskytu vyrážky vzniklé při léčbě lamotriginem, pokud případný přínos jasně nepřesahuje možné riziko.

Byl hlášen také exantém jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormality krve, jater a aseptickou meningitidu (viz bod 4.8). Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a vzácně může vést k diseminované intravaskulární koagulaci a multiorgánovému selhání. Je důležité upozornit na to, že časná manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i bez zjevného exantému. Vzniknou-li tyto příznaky a symptomy, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze prokázat jejich jinou příčinu, má se podávání lamotriginu zastavit.

Aseptická meningitida byla ve většině případů reversibilní po vysazení léčivého přípravku, ale při opětovném vystavení lamotriginu se v mnoha případech vrátila. Reexpozice lamotriginu měla za následek rychlý návrat příznaků, které byly často ještě závažnější. Léčba lamotriginem by neměla být znovu zahájena u pacientů, kterým byla léčba lamotriginem ukončena v důsledku vzniku aseptické menigitidy.

Klinické zhoršení a riziko sebevraždy

Během léčby antiepileptiky v některých indikacích byl u některých pacientů hlášen výskyt sebevražedných představ a chování. Meta-analýza randomizovaných placebem kontrolovaných klinických studií antiepileptik rovněž prokázala mírně zvýšené riziko sebevražedných představ a chování. Mechanismus vzniku není znám a dostupná data nevylučují možnost zvýšeného rizika u lamotriginu.

Proto by měli být pacienti pečlivě sledováni se zaměřením na výskyt sebevražedných představ a chování a měla by být zvážena vhodná léčba. Pacienti (a osoby, které o pacienty pečují) by měli být upozorněni na to, že v případě výskytu sebevražedných myšlenek nebo chování mají vyhledat lékařskou pomoc.

U pacientů s bipolární poruchou může dojít ke zhoršování příznaků deprese a/nebo k náhlému vzniku suicidality bez ohledu na to, zda užívají nebo neužívají přípravky k léčbě bipolární poruchy, včetně přípravku Epimil DisTab. Proto by pacienti užívající Epimil DisTab k léčbě bipolární poruchy měli být pečlivě sledováni se zaměřením na klinické zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a suicidalitu, hlavně na začátku léčby, nebo v době změny dávky. Někteří pacienti, zvláště s anamnézou sebevražedného chování nebo myšlenek, mladí dospělí a pacienti, u kterých se před začátkem léčby

význačnou měrou vyskytují sebevražedné představy, jsou vystaveni většímu riziku sebevražedných myšlenek, nebo sebevražedných pokusů, a proto by měli být během léčby pečlivě sledováni.

U pacientů, u kterých dochází ke klinickému zhoršení (včetně vzniku nových příznaků) a/nebo náhlému vzniku sebevražedných představ/chování, zvláště, když jsou tyto příznaky závažné, vznikly náhle, nebo nebyly pozorovány jako pacientovy úvodní příznaky, je třeba zvážit změnu léčebného režimu včetně možnosti ukončení podávání přípravku.

Hormonální antikoncepce

Vliv hormonální antikoncepce na účinnost lamotriginu

U kombinace ethinylestradiol/levonorgestrel (30 µg/150 µg) bylo prokázano zvýšení clearance lamotriginu přibližně dvojnásobně vedoucí ke sníženým hladinám lamotriginu (viz bod 4.5). Snížení hladin lamotriginu bylo spojeno se ztrátou kontroly záchvatů. Po titraci může být potřeba vyšší udržovací dávka lamotriginu (až dvojnásobně) k docílení maximální terapeutické odpovědi. Při ukončení hormonální antikoncepce může být clearance lamotriginu poloviční. Zvýšení koncentrace lamotriginu může být spojeno s nežádoucími příhodami závislými na dávce. Pacienti by měli být sledováni s ohledem na tuto skutečnost.

U žen, které ještě neužívají induktor lamotriginové glukuronidace, a které užívají hormonální antikoncepci zahrnující týden bez medikace („týden bez tablet“), dojde k postupnému přechodnému zvýšení hladin lamotriginu v průběhu tohoto týdne (viz bod 4.2). Rozdíly hladin lamotriginu v tomto pořadí může být spojováno s nežádoucími účinky. Proto by mělo být zváženo podávání hormonální antikoncepce bez týdne bez medikace jako léčba první volby (např. kontinuální hormonální antikoncepce, nebo nehormonální metody).

Interakce mezi jinými druhy perorální antikoncepce nebo léčbou HRT a lamotriginem nebyly sledovány, ale mohou podobně ovlivnit farmakokinetické parametry lamotriginu.

Vliv lamotriginu na účinnost hormonální antikoncepce

V interakční klinické studii na 16 zdravých dobrovolnicích bylo prokázáno, že při kombinaci lamotriginu a hormonální antikoncepce (kombinace ethinylestradiol/ levonorgestrel) došlo k mírnému zvýšení clearance levonorgestreloru a změně plazmatické hladiny FSH a LH (viz bod 4.5). Dopad těchto změn na ovariální ovulační aktivitu není znám. Avšak není možné vyloučit, že tyto změny mohou vést ke snížení účinnosti antikoncepce u některých pacientek užívajících hormonální preparáty s lamotriginem. Pacientky by proto měly být poučeny, aby okamžitě hlásily změny menstruačního cyklu, jako je menstruační krvácení mimo obvyklé období.

Dihydrofolátreduktáza

Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, takže při dlouhodobé terapii existuje možnost interference s metabolismem folátů (viz bod 4.6). Během sledované jednoroční aplikace však lamotrigin u lidí nevyvolal významné změny koncentrace hemoglobinu, průměrného objemu erytrocytů (MCV) ani koncentrace folátů v séru ani v erytrocytech; významné změny koncentrace folátů v erytrocytech lamotrigin nevyvolal ani během pětileté aplikace.

Renální selhání

Ve studiích s jednorázovými dávkami lamotriginu subjektům s terminálním renálním selháním nebyly zjištěny významně odlišné plasmatické koncentrace lamotriginu. U pacientů s renálním selháním je však nutné očekávat kumulaci glukuronidovaných metabolitů lamotriginu, a proto je při léčbě těchto nemocných potřebná zvláštní opatrnost.

Pacienti užívající jiné přípravky obsahující lamotrigin

Bez doporučení lékaře nelze podávat přípravek Epimil Distab pacientům léčeným jinými přípravky obsahujícími lamotrigin.

Vývoj u dětí

Nejsou dostupná data zkoumající vliv lamotriginu na růst, sexuální dospívání, kognitivní a emocionální vývoj a na vývoj týkající se chování u dětí.

Bezpečnost spojená s epilepsií

Tak jako je tomu u ostatních antiepileptik, náhlé ukončení aplikace lamotriginu může znovu vyprovokovat (rebound) epileptické záchvaty. Pokud nejsou urgentní bezpečnostní důvody (například exantém) k náhlému vysazení tohoto léčiva, má se Epimil Distab vysazovat postupným snižováním dávky v průběhu dvou týdnů.

Existují literární údaje o tom, že těžké konvulzivní záchvaty včetně status epilepticus, mohou vést k rabdomyolýze, multiorgánové dysfunkci a diseminované intravaskulární koagulaci, někdy s fatálním zakončením. Podobné případy se vyskytly v souvislosti s léčbou lamotriginem.

Může být pozorováno klinicky významné zhoršení četností křečí místo zlepšení. U pacientů s více než jedním typem křečí by měl být zvážen přínos kontroly jednoho typu křečí oproti pozorovanému zhoršení u jiného typu křečí.

Lamotrigin může zhoršit myoklonické křeče.

Dosavadní data poukazují na to, že klinické odpovědi na kombinaci s induktory enzymů jsou menší, než na kombinaci bez enzymů indukujícího antiepileptika. Příčina je neznámá.

U dětí užívajících lamotrigine k léčbě záchvatů typu absencí nemusí být účinnost setrvalá u všech pacientů.

Bezpečnost spojená s bipolární poruchou

Děti a dospívající mladší 18 letLéčba antidepresivy je spojena se zvýšeným rizikem myšlenek na sebevraždu a sebevražedného chování u dětí a dospívajících s velkou depresivní poruchou a jinými psychiatrickými poruchami.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze na dospělých.

Za metabolismus lamotriginu odpovídají UDP-glukuronyl transferázy. Není prokázáno, že by lamotrigin mohl způsobit klinicky významnou indukci nebo inhibici jaterních oxidačních metabolizačních enzymů a interakce mezi lamotriginem a látkami metabolizovanými za účasti enzymů cytochromu P450 rovněž nejsou pravděpodobné. Lamotrigin může indukovat vlastní metabolizaci, tento efekt je však pouze mírný a není pravděpodobné, že by měl signifikantní klinické důsledky.

Tabulka 6: působení jiných léčivých přípravků na glukuronidaci lamotriginu

Přípravky,

které

signifikantně

inhibují

glukuronidaci lamotriginu

Přípravky,

které

signifikantně

indukují

glukuronidaci lamotriginu

Přípravky, které nemají signifikantní inhibiční ani indukční

účinek

na

glukuronidaci lamotriginu

Valproát

fenytoinkarbamazepinfenobarbital primidonrifampicinlopinavir/ritonavirkombinace ethinylestradiol/ levonorgestrel*atazanavir/ritonavir**

oxkarbazepinfelbamátgabapentinlevetiracetampregabalintopiramátzonisamidlithiumbupropionolanzapinaripiprazol

* Ostatní perorální antikonceptiva a HRT léčba nebyla studována, i když mohou mít podobný vliv na farmakokinetiku lamotriginu (viz body 4.2 a 4.4).**Doporučení k dávkování viz bod 4.2

Interakce zahrnující antiepileptika

Valproát, jenž inhibuje glukuronidaci lamotriginu, zpomaluje metabolismus lamotriginu a přibližně na dvojnásobek prodlužuje průměrný poločas lamotriginu. U pacientů užívající souběžnou léčbu s valproátem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Antiepileptika s vlastnostmi induktorů hepatálních enzymů biotransformujících léčiva a induktorů lamotriginové glukuronidace (jako je fenytoin, karbamazepin, fenobarbital a primidon) urychlují metabolizaci lamotriginu. U pacientů souběžně užívajících léčbu s fenytoinem, karbamazepinem, fenobarbitalem nebo primidonem je třeba užít vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

U pacientů užívajících karbamazepin byly po přídavném zavedení lamotriginové terapie hlášeny nežádoucí příznaky ze strany centrálního nervového systému zahrnující závrať, ataxii, diplopii, rozmazané vidění a nauzeu. Takovéto příhody obvykle ustoupí po snížení dávky karbamazepinu. Podobné účinky byly pozorovány během studií s lamotriginem a oxkarbazepinem u zdravých dospělých dobrovolniků, ale snížené dávkování nebylo zkoumáno.

Z literárních údajů vyplývá, že při užívání lamotriginu v kombinaci s oxkarbazepinem dochází ke snížení hladiny lamotriginu. V prospektivní studii na zdravých dospělých dobrovolnících užívajících dávky 200 mg lamotriginu a 1200 mg oxkarbazepinu se však prokázalo, že oxkarbazepin neovliňuje metabolizmus lamotriginu a lamotrigin neovlivňuje metabolizmus oxkarbazepinu. Proto u pacientů užívajících souběžnou léčbu s oxkarbazepinem by měl být použít léčebný režim pro lamotrigin v podpůrné léčbě bez valproátu a bez induktorů lamotriginové glukoronidace (viz bod 4.2).

Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících současné užívání felbamátu (1200 mg dvakrát denně) s lamotriginem (100 mg dvakrát denně po dobu 10 dnů) se neprojevilo klinicky významným účinkem na farmakokinetiku lamotriginu.

Na základě retrospektivních analýz plazmatických hladin u pacientů, kteří užívali lamotrigin s gabapentinem, nebo pouze lamotrigin , gabapentin nevedl ke zjevné změně clearance lamotriginu.

V průběhu placebem kontrolovaných klinických studií byly posouzeny potenciální lékové interakce mezi levetiracetamem a lamotriginem pomocí sledování plazmatických koncentrací obou činitelů. Tato data ukazují, že lamotrigin neovlivňuje farmakokinetiku levetiracetamu a levetiracetam neovlivňuje farmakokinetiku lamotriginu.

Průměrná plazmatická koncentrace lamotriginu nebyla ovlivněna soubežným podáním pregabalinu (200 mg třikrát denně). Mezi lamotriginem a pregabalinem nedochází k farmakokinetickýcm interakcím.

Topiramát nezměnil plazmatickou koncentraci lamotriginu. Podání lamotriginu mělo za následek 15% zvýšení koncentrace topiramátu.

Ve studii u pacientů s epilepsií při soubežném užití zonisamidu (200 až 400 mg/den) s lamotriginem (150 až 500 mg/den) po dobu 35 dnů, nebyl pozorován signifikantní účinek na farmakokinetiku lamotriginu.

I když byly hlášeny změny plasmatických koncentrací jiných antiepileptik, v kontrolovaných studiích nebylo zjištěno, že by lamotrigin ovlivňoval plasmatické koncentrace souběžně aplikovaných antiepileptik. Výsledky studií in vitro ukazují, že lamotrigin nevytěsňuje jiná antiepileptika z jejich vazby na plasmatické proteiny.

Interakce zahrnující jiné psychoaktivní přípravky

Farmakokinetika lithia podávaného 20 zdravým dobrovolníkům ve formě 2 g bezvodého glukonátu lithia dvakrát denně po dobu šesti dnů nebyla ovlivněna podáním lamotriginu v dávce 100 mg/den.

Opakované podání perorální dávky bupropionu nemělo statisticky významný efekt na farmakokinetiku jedné dávky lamotriginu u 12 dobrovolníků a vedly pouze k mírnému vzestupu hodnot AUC glukuronidovaného metabolitu lamotriginu.

Ve studiích na zdravých dospělých dobrovolnících se prokázalo, že 15 mg olanzapinu snižuje AUC lamotriginu průměrně o 24 % a Cmax o 20 %. Obecně se nepředpokládá, že by takový vliv byl klinicky relevantní. Lamotrigin v dávce 200 mg neovlivňuje farmakokinetiku olanzapinu.

Opakované podání perorální dávky lamotriginu 400 mg denně nemělo klinicky signifikantní efekt na farmakokinetiku jedné dávky 2 mg risperidonu u 14 zdravých dospělých dobrovolniků. Při souběžném užití 2 mg risperidonu s lamotriginem, 12 ze 14 dobrovolníků hlásilo ospalost, ve srovnání s 1 z 20, kdy risperidon byl podán samostatně a žádné, kdy lamotrigin byl podán samostatně.

In vitro inhibiční studie ukázaly, že vznik primárního metabolitu lamotriginu, 2-N-glukuronid je minimálně inhibován amitriptylinem, bupropionem, klonazepamem, haloperidolem nebo lorazepamem. Výsledky těchto provedených studií rovněž prokazují, že metabolismus lamotriginu není pravděpodobně inhibován klozapinem, fluoxetinem, fenelzinem, risperidonem, sertralinem nebo trazodonem. Údaje bufuralolového metabolismu získaného z lidských jaterních mikrosomů prokazují, že lamotrigin nevede k redukci clearance léčiv vylučovaných převážně pomocí CYP2D6.

Interakce zahrnující hormonální antikoncepci

Účinek hormonální antikoncepce na farmakokinetiku lamotriginuVe studiích na 16 dobrovolnicích, kterým byla podávána kombinace perorálních kontraceptiv 30 μg ethinylestradiolu/150 μg levonorgestrelu v jedné tabletě, došlo k přibližně dvojnásobnému zvýšení clearance perorálně podávaného lamotriginu, který se projevil průměrně 52% a 39% poklesem hodnot AUC a Cmax lamotriginu. Koncentrace sérového lamotriginu se postupně zvyšovaly v průběhu týdne bez aktivní medikace (“týden bez tablet”), přičemž byly koncentrace na konci týdne bez aktivní medikace před podáním další dávky dvojnásobně vyšší než při současném podávání lamotriginu a

perorálních kontraceptiv (viz bod 4.4). Nemělo by být zapotřebí upravovat doporučení pro eskalaci dávek lamotriginu pouze na základě užívání hormonální antikoncepce, ale udržovací dávku lamotriginu bude třeba zvýšit, nebo snížit ve většině případů na začátku, nebo při ukončení podávání hormonální antikoncepce (viz bod 4.2).

Účinek lamotriginu na farmakokinetiku hormonálních kontraceptivVe studiích na 16 dobrovolnicích neměla dávka 300 mg lamotriginu při ustáleném stavu žádný účinek na farmakokinetiku ethinylestradiolové složky kombinovaných perorálních kontraceptiv. Byl však pozorován mírný vzestup perorální clearance levonorgestrelu vedoucí ke snížení AUC levonorgestrelu v průměru o 19 % a Cmax levonorgestrelu o 12 %. Plazmatické hodnoty FSH, LH a estradiolu během studie ukazovaly u některých žen na částečnou ztrátu suprese ovariální hormonální aktivity, ačkoliv sérové hodnoty progesteronu ukazovaly, že nebyl přítomen hormonální důkaz ovulace u žádné z 16 dobrovolnic. Dopad mírného zvýšení clearance levonorgestrelu a změny FSH a LH v séru na ovariální ovulační aktivitu není znám (viz bod 4.4). Účinky dávek lamotriginu jiných než 300 mg/den nebyly studovány a studie s jinými ženskými hormonálními přípravky nebyly prováděny.

Interakce zahrnující jiná léčiva

Ve studiích na 10 mužských dobrovolnících zvyšoval rifampicin clearance lamotriginu a snižoval poločas lamotriginu vzhledem k indukci jaterních enzymů odpovědných za glukuronidaci. U pacientů, kterým je současně podáván rifampicin, by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Ve studiích na zdravých dobrovolnících snížily lopinavir/ritonavir přibližně na polovinu plazmatické koncentrace lamotriginu pravděpodobně indukcí glukuronidace. U pacientů užívajících současně léčbu s lopinavirem/ritonavirem by měl být použit vhodný léčebný režim (viz bod 4.2).

Ve studii na zdravých dobrovolnících snižoval atazanavir/ritonavir (300mg/100mg) podávaný 9 dnů AUC a Cmax lamotriginu (jedna dávka 100 mg) průměrně o 32%, resp. 6%. U pacientů dostávajících současně atazanavir/ritonavir by měla být provedena úprava dávkování (viz bod 4.2).

Údaje získané z hodnocení in vitro prokazují, že lamotrigin, ale ne N(2)-glukuronidový metabolit, je při potenciálně klinicky významných koncentrácích inhibitorem organického transportéru 2 (OCT 2). Tyto údaje prokazují, že lamogrigin je in vitro silnějším inhibitorem OCT 2 než cimetidin, přičemž hodnota IC50 je 53,8 μM pro lamotrigin a 186 μM pro cimetidin. Současné podávání lamotriginu s léčivými přípravky, které jsou vylučovány ledvinami a jsou substráty OCT 2 (např. metformin, gabapentin a vareniklin), může vést ke zvýšení plazmatických hladin těchto léčivých přípravků.

Klinický význam tohoto zjištění není jasně definován, avšak u pacientů, kterým jsou současně podávány tyto léky, je potřebná obezřetnost.

4.6

Těhotenství a kojení

Riziko související s epilepsií a antiepileptiky obecně

Ženám ve fertilním věku by měl podání doporučit specialista. V případě, že žena plánuje otěhotnět, je třeba přehodnotit potřebu antiepileptické léčby. Je třeba se vyhnout náhlému přerušení antiepileptické léčby, vzhledem k možnému výskytu křečí, které mohou mít závažné důsledky pro ženu a plod.

Riziko výskytu vrozených malformací se zvyšuje 2 až 3násobně u potomků matek užívajících v těhotenství antiepileptickou léčbu ve srovnání s rizikem výskytu malformací u normální populace, kde je toto přibližně 3 %. Mezi nejčastější malformace patří rozštěpy rtu, kardiovaskulární malformace a defekty neurální trubice. Kombinovaná antiepileptická léčba je spojována s vyšším rizikem výskytu

vrozených malformací, než je tomu u monoterapie, a proto má být monoterapie použita, kdykoliv je to možné.

Riziko spojené s užíváním lamotriginu

Těhotenství Postmarketingová data z prospektivního registru těhotných žen dokumentují výsledky u více než 2000 žen užívajících lamotrigin v monoterapii během prvního trimestru těhotenství. Celkově, tato data nenaznačují zvýšení rizika kongenitálních malformací, ačkoliv data jsou stále limitována, aby mohlo být vyloučeno mírné zvýšení rizika rozštěpu úst. Studie na zvířatech ukázaly vývojovou toxicitu (viz bod 5.3).

Je-li léčba lamotriginem v období těhotenství považována za nezbytnou, doporučuje se podat nejnižší možnou terapeutickou dávku.

Lamotrigin je slabým inhibitorem dihydrofolátreduktázy, a proto teoreticky může vést ke zvýšení rizika poškození plodu cestou snížení hladiny kyseliny listové (viz bod 4.4). Při plánování těhotenství a v časném období těhotenství by mělo být zváženo podávání kyseliny listové.

Fyziologické změny během těhotenství mohou ovlivnit hladiny lamotriginu a/nebo jeho léčebné působení. V průběhu těhotenství bylo pozorováno snížení hladiny lamotriginu s možným rizikem ztráty kontroly epileptických záchvatů. Po porodu se hladiny lamotriginu mohou rychle zvýšit s rizikem výskytu nežádoucích účinků spojených s dávkou, proto by sérové hladiny lamotriginu měly být sledovány před, v průběhu a po období těhotenství, taktéž v krátkém období po porodu. Pokud je to nutné, dávka má být přizpůsobena tak, aby udržela sérové koncentrace lamotriginu na stejné úrovní jako před otěhotněním, nebo přizpůsobena klinické odpovědi. Navíc by po porodu měly být sledovány nežádoucí účinky spojené s dávkou.

Kojení Lamotrigin přestupuje do mateřského mléka v různých koncentracích, které vedou k hladinám lamotriginu u dítěte dosahujícím až asi 50% hladin u matky. Proto mohou u některých kojených dětí sérové hladiny lamotriginu dosáhnout hladin, které mohou vyvolat farmakologický účinek. V omezenéskupině kojenců nebyl pozorován žádný vedlejší účinek.

Je třeba zvážit možné přínosy kojení oproti možnému riziku nežádoucích účinků, jež by se mohly vyskytnout u kojence. Pokud se žena rozhodne kojit zatímco užívá lamotrigin, je třeba kojence sledovat pro možný výskyt nežádoucích účinků.

FertilitaV reprodukčních studiích u pokusných zvířat podávání lamotriginu nenarušilo fertilitu (viz bod 5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Jelikož odezva na jakoukoli antiepileptickou farmakoterapii bývá individuálně variabilní, pacienti mají specifické záležitosti týkající se řízení vozidel a epilepsie konzultovat se svým lékařem.

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Dvě studie na dobrovolnících prokázaly, že vliv lamotriginu na jemnou vizuálně motorickou koordinaci, pohyby očí, kývání těla a subjektivně pociťované sedativní účinky se nelišil od vlivu placeba. V klinických studiích s lamotriginem byly hlášeny nežádoucí účinky neurologického charakteru, jako závrať a diplopie, proto před řízením motorového vozidla nebo obsluze strojů musí pacienti zjistit individuální vnímavost na léčbu lamotriginem.

4.8

Nežádoucí účinky

Projevy nežádoucích účinků byly rozdělené mezi epilepsii a bipolární poruchu podle současných dostupných dat. Ovšem rizika v obou indikacích by měla být hodnocena, posuzujeme-li celkový bezpečnostní profil lamotriginu. Nežádoucí účinky zjištěné v klinické studii s monoterapií (označeny křížkem

†) a během dalších

klinických zkušeností jsou uvedeny níže podle jejich výskytu v klinických studiích.

Pro přehlednost byla použita následující klasifikace nežádoucích účinků:

Velmi časté (≥1/10)Časté (≥1/100 až <1/10):Méně časté (≥1/1000 až <1/100)Vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1000)Velmi vzácné (≤1/10 000, včetně jednotlivých hlášených případů)Není známo (z dostupných údajů nelze určit)

V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Epilesie

Poruchy krve a lymfatického systémuVelmi vzácné:

abnormální hematologické nálezy zahrnující neutropenii, leukopenii, anémii,

trombocytopenii,

pancytopenii,

aplastickou

anémii,

agranulocytózu.

Není známo:

lymfadenopatie.

Abnormální hematologické nálezy mohou, ale nemusí být spojeny se syndromem přecitlivělosti (viz Poruchy imunitního systému**).

Poruchy imunitního systémuVelmi vzácné:

syndrom přecitlivělosti** (včetně symptomů jako horečka, lymfadenopatie, otok obličeje, abnormální hematologické a jaterní nálezy, diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC), multiorgánové selhání).

**Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti, charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků zahrnujících horečku, lymfadenopatii, faciální edém a abnormální hematologické a jaterní nálezy. Tento syndrom může nabýt nejrůznějších stupňů klinické závažnosti a vzácně může vést k diseminované intravaskulární koagulaci a multiorgánovému selhání. Je důležité upozornit na to, že časná manifestace přecitlivělosti (např. horečka, lymfadenopatie) může být přítomna i bez zjevného exantému. Objeví-li se takovéto příznaky, má být pacient okamžitě vyšetřen, a jestliže nelze prokázat jejich jinou příčinu, má se zastavit aplikace lamotriginu.

Psychiatrické poruchyČasté:

agresivita, podrážděnost

Velmi vzácné:

zmatenost, halucinace, tiky

Poruchy nervového systémuVelmi časté:

bolest hlavy

†

Časté:

ospalost

†, závratě†, třes†, insomnie†

Méně časté:

ataxie

†

Vzácné:

nystagmus

†

Velmi vzácné:

agitovanost, porucha rovnováhy, porucha hybnosti, zhoršování Parkinsonovy choroby*, extrapyramidové příznaky, choreoathetóza

†,

vzestup frekvence záchvatů křečí

Není známo:

aseptická meningitida (viz bod 4.4)

* Tyto účinky byly hlášeny během dalších klinických zkušeností.

Existují údaje o tom, že lamotrigin může zhoršit parkinsonické symptomy u pacientů s již dříve existující Parkinsonovou chorobou, a ojedinělé hlášení extrapyramidových účinků a choreoathetózy u pacientů s touto diagnózou.

Poruchy okaMéně časté:

diplopie†, neostré vidění

†

Vzácné:

konjunktivitida

Gastrointestinální poruchyČasté:

nauzea

†, zvracení†, průjem†.

Poruchy jater a žlučových cestVelmi vzácné:

jaterní selhání, jaterní dysfunkce, zvýšení jaterních testů.

Jaterní dysfunkci lze obvykle očekávat společně s reakcí přecitlivělosti, ale byl hlášen výskyt izolovaných případů bez zjevných příznaků přecitlivělosti.

Poruchy kůže a podkožní tkáněVelmi časté:

kožní exantémy

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Velmi vzácné:

toxická epidermální nekrolýza

Ve dvojitě zaslepených klinických studiích lamotriginu v přídavné farmakoterapii se vyskytly exantémy až u 10 % dospělých pacientů užívajících lamotrigin a u 5 % pacientů užívajících placebo. U 2 % pacientů vedly exantémy k ukončení léčby lamotriginem. Exantém, většinou makulopapulárního vzhledu, se obvykle objevuje do osmi týdnů od zahájení léčby a vymizí po vysazení lamotriginu (viz bod 4.4).

Byly hlášeny závažné potenciálně život ohrožující kožní reakce zahrnující Stevensův-Johnsonův syndrom a toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom). I když se většina postižených po vysazení lamotriginu z těchto syndromů uzdravila, u některých pacientů zůstalo ireverzibilní zjizvení a vyskytly se vzácné případy úmrtí v souvislosti s touto komplikací (viz bod 4.4).

Zdá se, že celkové riziko exantému úzce souvisí:

- s vysokými úvodními dávkami lamotriginu a s překročením doporučeného zvyšování jeho dávkování

(viz bod 4.2);

- se současnou aplikací valproátu (viz bod 4.2).

Exantém byl hlášen také jako součást syndromu přecitlivělosti charakterizovaného proměnlivým obrazem systémových příznaků (viz Poruchy imunitního systému **).

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněVelmi vzácné:

lupoidní reakce

Byly zaznamenány zprávy o poklesu kostní denzity, osteopenii, osteoporóze a výskytu zlomenin u pacientů dlouhodobě léčených lamotriginem. Mechanismus, kterým

lamotrigin ovlivňuje

metabolismus kostí, nebyl identifikován.

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Časté:

pocit únavy

Bipolární porucha

Níže uvedené nežádoucí účinky by se měly zvažovat spolu s výskytem nežádoucích účinků při léčbě epilepsie, hodnotíme-li celkový bezpečnostní profil léčby lamotriginem. Níže uvedené nežádoucí účinky byly zjištěny v průběhu klinických studií u bipolární poruchy.

Poruchy nervového systémuVelmi časté:

bolest hlavy

Časté:

agitovanost, somnolence, závratě

Gastrointestinální poruchyČasté:

sucho v ústech

Poruchy kůže a podkožní tkáněVelmi časté:

kožní vyrážka

Vzácné:

Stevensův-Johnsonův syndrom

Klinické studie s lamotriginem u bipolární poruchy (kontrolované i nekontrolované) prokázaly, že kožní vyrážky se vyskytly u 12 % pacientů užívajících lamotrigin. V kontrolovaných klinických studiích u pacientů s bipolární poruchou se vyskytly kožní vyrážky u 8% pacientů užívajících lamotrigin a u 6% užívajících placebo.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněKlinické studie u bipolární poruchy:Časté:

artralgie

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Klinické studie u bipolární poruchy:Časté:

bolest, bolest zad

4.9

Předávkování

Příznaky

Bylo popsáno akutní požití dávek odpovídajících deseti- až dvacetinásobku maximální terapeutické dávky. Příznaky předávkování zahrnovaly nystagmus, ataxii, poruchy vědomí až kóma.

Terapie

Pacient, u něhož došlo k předávkování, má být hospitalizován a má mu být poskytována náležitá podpůrná terapie. Má být poskytnuta léčba s cílem snížení absorpce (aktivované živočišné uhlí). Další opatření mají být klinicky indikována. U předávkování nejsou zkušenosti s hemodialýzou. U šesti

dobrovolníků s poruchou ledvin bylo 20 % lamotriginu odstraněno z organismu v průběhu čtyřhodinové hemodialýzy (viz bod 5.2).

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Ostatní antiepileptikaATC kód: N03A X09

Mechanismus účinku

Z výsledků farmakologických studií vyplývá, že lamotrigin je dávkově závislý blokátor napěťově řízených sodíkových kanálů. Produkuje dávkově a napěťově závislý blok udržované repetitivní palby u neuronů v buněčných kulturách a inhibuje patologické uvolňování glutamátu (aminokyselina, která hraje klíčovou roli při generování epileptických záchvatů). Tyto účinky pravděpodobně přispívají k antikonvulzívním vlastnostem lamotriginu.

Naopak mechanismus, jakým lamotrigin působí u bipolární poruchy nebyl stanoven, ačkoliv interakce s napěťově řízenými sodíkovými kanály se zdá být důležitá.

Farmakodynamické vlastnosti

V testech určených pro vyhodnocení účinků léku na centrální nervovou soustavu se výsledky podávání dávek 240 mg lamotriginu zdravým dobrovolníkům nelišily od placeba, zatímco při podávání 1000 mg fenytoinu a 10 mg diazepamu došlo k signifikantnímu zhoršení jemné vizuálně motorické koordinace a očních pohybů, zvýšení kývavých pohybů těla a navození subjektivních sedativních příznaků.

V jiné studii jednotlivé perorální dávky 600 mg karbamazepinu signifikantně narušily jemnou vizuálně motorickou koordinaci a oční pohyby, přičemž došlo k akcentaci kývavých pohybů těla a nárůstu tepové frekvence, zatímco výsledky při podávání lamotriginu v dávkách 150 mg a 300 mg se nelišily od placeba.

Klinická účinnost a bezpečnost u dětí ve věku 1 až 24 měsíců

Účinnost a bezpečnost přídatné léčby u pacientů ve věku 1 až 24 měsíců s parciálními záchvaty byla sledována v malé dvojitě-zaslepené placebem kontrolované vyřazovací studii. Léčba byla zahájena u 177 jedinců s dávkovacím titračním schémetem podobným jako u dětí ve věku 2 až 12 let. Tablety přípravku Epimil Distab 2 mg jsou nejnižší dostupnou sílou, proto je standardní dávkovací schéma přizpůsobeno v některých případech během titrační fáze (například, podáváním 2mg tablet obden, když vypočtená dávka byla menší než 2 mg). Plazmatické hladiny byly měřeny na konci 2. týdne titrace, a následující dávka byla buď snížená, nebo nebyla zvýšena, pokud koncentrace přesáhla 0,41 μg/ml, tj. očekávanou koncentraci u dospělých ve stejném čase. Snížení dávky až o 90 % bylo nutné u některých pacientů na konci 2. týdne. Třicetosm respondérů (> 40 % snížení četnosti výskytu křečí) bylo randomizováno k léčbě placebem, nebo k pokračování léčby lamotriginem. Poměr jedinců, u kterých došlo k selhání léčby byla 84% (16/19 jedinců) ve skupině s placebem a 58% (11/19 jedinců) ve skupině s lamotriginem. Rozdíl nebyl statisticky významný: 26,3 %, CI95% - 2,6% <> 50,2 %; p=0,07.

Celkový počet 256 jedinců ve věku mezi 1 až 24 měsíci bylo vystaveno lamotriginu v dávkovém rozmezí 1 až 15 mg/kg/den po více než 72 týdnů. Bezpečnostní profil lamotriginu byl u dětí ve věku 1 měsíce až 2 roky podobný profilu u starších dětí kromě toho, že bylo klinicky signifikantní zhoršení křečí (>=50%) hlášeno častěji u dětí mladších 2 let (26%) ve srovnání se staršími dětmi (14%).

Klinická účinnost a bezpečnost u Lennox-Gastautova syndromu

Nejsou dostupná data pro monoterapii u křečí spojených s Lennox-Gastautovým syndromem. Klinická účinnost v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou

Účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I byly hodnoceny ve dvou klinických studiích. Studie SCAB2003 byla multicentrickou, dvojitě zaslepenou, placebem a lithiem kontrolovanou, randomizovanou s fixní dávkou zaměřenou na dlouhodobou prevenci relapsů a rekurencí výskytu depresí a/nebo výskytu manických projevů u pacientů s bipolární poruchou typu I, kteří měli recentní nebo současně probíhající depresivní epizodu. Po úvodní stabilizaci lamotriginem v monoterapií nebo přídatné léčbě byli pacienti náhodně přiřazení do jedné z pěti terapeutických skupin: lamotrigin (50, 200, 400 mg/den), lithium (hladina v séru od 0,8 do 1,1 mmol/l) nebo placebo po dobu maximálně 76 týdnů (18 měsíců). Primárním sledovaným parametrem byla “doba do intervence pro poruchu nálady”(TIME), kde intervencí byla buď přídatná farmakoterapie, nebo elektrokonvulzivní léčba (ECT). Studie SCAB2006 měla podobnou strukturu jako studie SCAB2003, ale od studie SCAB2003 se lišila hodnocením flexibilní dávky lamotriginu (100 až 400 mg/den) a zahrnující pacienty s bipolární poruchou typu I, u kterých se v nedávné době, nebo v současné době probíhající manickou epizodu. Výsledky jsou znázorněny v tabulce č.7.

Tabulka č.7: souhrn výsledků ze studií zkoumajících účinnost lamotriginu v prevenci výskytu epizod poruchy nálady u pacientů s bipolární poruchou typu I

„Poměr“ pacientů bez příznaků v 76 týdnu

Studie SCAB2003 Bipolar I

Studie SCAB2006 Bipolar I

Vstupní kritéria

Depresivní epizoda

Manická epizoda

lamotrigin

lithium

placebo

lamotrigin

lithium

placebo

bez intervence

0,22

0,21

0,12

0,17

0,24

0,04

p-value Log rank test 0,004

0,006

-

0,023

0,006

-

bez depresí

0,51

0,46

0,41

0,82

0,71

0,40

p-value Log rank test 0,047

0,209

-

0,015

0,167

-

bez mánie

0,70

0,86

0,67

0,53

0,64

0,37

p-value Log rank test 0,339

0,026

-

0,280

0,006

-

Podpůrné analýzy doby do výskytu první depresivní epizody a doby do výskytu prvních příznaků mánie/hypománie nebo smíšených epizod prokázaly, že pacienti léčení lamotriginem mají výrazně delší dobu k výskytu první epizody deprese, než pacienti s placebem, a rozdíly léčby z hlediska času do výskytu mánie/hypománie, nebo smíšených epizod nebyly statisticky významné. Účinnost lamotriginu v kombinaci s přípravky stabilizujícími náladu nebyly odpovídajícím způsobem sledovány.

Studie účinnosti lamotriginu na srdeční převodní systémStudie na zdravých dospělých dobrovolnících hodnotily vliv opakovaných dávek lamotriginu (až 400 mg/den) na srdeční převodní systém pomocí 12-svodového EKG. Nedošlo ke klinicky signifikantním účinkům lamotriginu na interval QT ve srovnání s placebem.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Lamotrigin je rychle a úplně absorbován ze střeva. Nebyl u něj pozorován signifikantní metabolismus při prvním průchodu játry. Maximální plazmatické koncentrace jsou dosaženy přibližně za 2,5 hodiny po perorálním podání. Dosažení maximální koncentrace je po požití potravy mírně opožděno, rozsah absorpce však není ovlivněn. Existuje značná interindividuální variabilita, pokud jde o maximální koncentrace v ustáleném stavu, u daného jedince se však individuální koncentrace mění jen velmi málo.

Distribuce

Vazba na plazmaplazmatické proteiny je přibližně 55 % a je velmi nepravděpodobné, že by v důsledku uvolnění z plazmaplazmatických proteinů došlo k toxickým projevům.

Distribuční objem je 0,92 až 1,22 l/kg.

Metabolismus

Za metabolismus lamotriginu odpovídají UDP-glukuronyl transferázy.

Lamotrigin indukuje svůj vlastní metabolismus v mírném rozsahu, v závislosti na dávce. Nebylo však prokázáno, že by lamotrigin ovlivňoval farmakokinetiku jiných antiepileptik a dostupné údaje nasvědčují tomu, že interakce mezi lamotriginem a léky metabolizovanými za účasti enzymů cytochromu P450 nejsou pravděpodobné.

Eliminace

Clearance za ustáleného stavu představuje u zdravých dospělých 30 ml/min. Clearance lamotriginu je převážně metabolická s následnou eliminací glukuronidového konjugátu do moče. Méně než 10 % je vylučováno do moči v nezměněném stavu. Pouze asi 2 % metabolitů lamotriginu se vylučuje stolicí. Clearance a biologický poločas jsou nezávislé na dávce. Střední poločas eliminace u zdravých dospělých je přibližně 33 hodin (v rozsahu 14 až 103 hodin). Ve studii jedinců s Gilbertovým syndromem se průměrná clearance snížila v porovnání s normálními koncentracemi o 32 %, avšak hodnoty byly v rozmezí pozorovaném u celkové populace.

Poločas eliminace lamotriginu je z větší části ovlivněn souběžně podávanou medikací. Při podávání s léky, které indukují enzymy (jako je například karbamazepin a fenytoin), je střední poločas redukován přibližně na 14 hodin. Při podávání spolu s valproátem sodným (bez další medikace) se zvyšuje přibližně na 70 hodin. (viz bod 4.2).

Linearita

Farmakokinetika lamotriginu je lineární až do 450 mg, což byla nejvyšší testovaná dávka.

Zvláštní skupiny pacientů

DětiClearance vztažená na tělesnou hmotnost je vyšší u dětí než u dospělých, přičemž nejvyšší hodnoty byly zjištěny u dětí mladších pěti let. Poločas lamotriginu je obecně kratší u dětí než u dospělých, s průměrnou hodnotou přibližně 7 hodin, pokud se lamotrigin podává spolu s léčivy stimulujícími jaterní enzymy, jakými jsou karbamazepin a

fenytoin. Při současném podávání pouze valproátu se u dětí poločas zvyšuje na 45 až 50 hodin (viz bod 4.2).

Kojenci ve věku 2 až 26 měsíců

U 143 pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců, važících 3 až 16 kg, byla clearance snížená ve srovnání se staršími dětmi se stejnou tělesnou váhou užívajícími podobné perorální dávky přepočtené na kg tělesné hmotností, jako dětí starší 2 let. Průměrný poločas vyloučení byl odhadován na 23 hodiny u kojenců mladších než 26 měsíců léčených induktory enzymů, 136 hodin při souběžném užití s valproátem a 38 hodin u jedinců léčených bez induktorů/inhibitorů enzymů. Odlišnost mezi jednotlivci perorální clearance byla vysoká u skupiny pediatrických pacientů ve věku 2 až 26 měsíců (47 %). Předpokládané sérové koncentrace u dětí od 2 do 26 měsíců byly obecně ve stejném rozsahu, jako u starších dětí, ačkoliv je pravděpodobné, že vyšší hladiny Cmax budou pozorovány u některých dětí s tělesnou hmotností menší 10 kg.

Starší pacienti

Výsledky farmakokinetických analýz mladších a starších pacientů s epilepsií, zaznamenaných ve stejných studiích ukazují, že clearance lamotriginu se nezměnila v klinicky významném rozsahu. Po jednotlivých dávkách klesla předpokládaná clearance o 12 % z 35 ml/min ve věkové skupině 20 let a na 31 ml/min ve věkové skupině 70 let. Pokles po 48 týdenní léčbě byl 10%, z 41 na 37 ml/min ve skupině mladších i starších pacientů. Navíc, farmakokinetika lamotriginu byla zkoumána u 12 zdravých starších dobrovolníků po užití 150 mg jednorázové dávky lamotriginu. Průměrná clearance starších pacientů (0,39 ml/min/kg) se pohybuje v rozsahu průměrných hodnot clearance (od 0,31 do 0,65 ml/min/kg) získaných z proběhlých devíti klinických studií na mladších pacientech po podání jednorázové dávky pohybující se od 30 do 450 mg.

Poškozené renální funkce

Dvanácti dobrovolníkům s chronickou renální insuficiencí a dalším šesti hemodialyzovaným pacientům byla podávána jednotlivá dávka 100 mg lamotriginu. Průměrná clearance byla 0,42 ml/min/kg (u pacientů s chronickou renální insuficiencí), 0,33 ml/min/kg (v období mezi hemodialýzami) a 1,57 ml/min/kg (v průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 0,58 ml/min/kg. Průměrný poločas eliminace byl 42,9 hodin (u pacientů s chronickou renální insuficiencí), 57,4 hodin (v období mezi hemodialýzami) a 13 hodin (v průběhu hemodialýz) ve srovnání se zdravými dobrovolníky, kde byla tato hodnota 26,2 hodin. Z celkového množství lamotriginu v těle bylo v průměru 20 % (rozmezí = 5,6 až 35,1) eliminováno hemodialýzou v průběhu čtyř hodin. Úvodní dávka pro tyto pacienty by se měla řídit původní medikací. Udržovací dávka by měla být snížená u pacientů s významným snížením renálních funkcí (viz body 4.2 a 4.4).

Poškozené jaterní funkce

Byla provedena farmakokinetická studie s podáním jednorázové dávky 24 osobám s různým stupněm jaterního poškození a 12 zdravým kontrolním osobám. Střední zdánlivá clearance lamotriginu byla 0,31, 0,24 a 0,10 ml/min/kg u pacientů s jaterním poškozením stupně A, B nebo C (Child-Pughova klasifikace) oproti 0,34 ml/min/kg u skupiny zdravých kotrolních osob. Počáteční, zvyšující se a udržovací dávka by měla být obecně snížena u pacientů se středním nebo vážným poškozením jater (viz bod 4.2).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Na základě studií farmakologické bezpečnosti, toxicity opakovaných dávek, genotoxicity a karcinogenity klinické studie neodhalily zvláštní nebezpečí pro lidí.

Studie reprodukční a vývojové toxicity u hlodavců a králíků neprokázaly teratogenní účinky, ale bylo pozorováno snížení hmotnosti plodu a opožděná osifikace skeletu při vystavení nižším nebo stejným dávkám očekávaným u klinické expozice. Vyšší expoziční hladiny nemohly být testovány na zvířatech vzhledem k maternální toxicitě, teratogenní potenciál lamotriginu nebyl určen pro dávky vyšší než odpovídají klinické expozici.

Při podání lamotriginu v pozdějším období gestace byla pozorována u potkanů zvýšená fetální a postnatální mortalita. Tyto účinky byly pozorovány při dávkách odpovídajících očekávané klinické expozici.

U mladých potkanů byl pozorován vliv na učení v Bielově testu bludiště, mírné zpoždění v oddělení žaludu od předkožky, na průchodnost vagíny a snížení postnatálního tělesného vahového přírůstku u F1 zvířat při expozici přibližně dvojnásobně vyšší než u terapeutických expozicí u dospělých lidí.

V experimentálních studiích na zvířatech nebylo pozorováno zhoršení fertility způsobené lamotriginem. Lamotrigin snížil u potkanů hladiny kyseliny listové u plodu. Nedostatek kyseliny listové je pravděpodobně spojen se zvýšeným rizikem výskytu vrozených malformací u zvířat i u lidí.

Lamotrigin způsobil inhibici závislou na dávce u koncového hERG kanálu u lidských zárodečných ledvinových buněk. IC50 bylo přibližně devětkrát nad maximální terapeutickou koncentrací. Lamotrigin nezpůsobil prodloužení intervalu QT u zvířat při vystavení přibližně dvojnásobné maximální terapeutické koncentrace. V klinických studiích nebyl přítomen žádný klinicky významný účinek lamitriginu na interval QT u zdravých dospělých dobrovolníků (viz bod 5.1).

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Mannitol (E421)Mikrokrystalická celulosaSodná sůl karboxymethylškrobu (Typ A)Předbobtnaný kukuřičný škrobSodná sůl kroskarmelosyKoloidní bezvodý oxid křemičitýNatrium-stearyl-fumarátSodná sůl sacharinuTřešňové aroma (obsahuje modifikovaný škrob (E1450)

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vzdušnou vlhkostí.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Průhledný PVC/PVC/Al blistr, průhledný PVC/PE/PVdC/Al blistr

25mg: Blistr v papírové krabičce obsahující: 21, 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90 a 100 tablet.50 mg: Blistr v papírové krabičce obsahující: 28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 100 a 200 tablet.100 mg: Blistr v papírové krabičce obsahující: 28, 30, 50, 56, 60, 90, 100 a 200 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.Praha, Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

Epimil DisTab 25 mg: 21/252/06-CEpimil DisTab 50 mg: 21/253/06-CEpimil DisTab 100 mg: 21/254/06-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

16.8.2006/14.10.2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU

16.5.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Papírová skládačka pro blistry

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 25 mg dispergovatelné tabletyLamotriginum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 25 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

dispergovatelné tablety

21, 28, 30, 42, 50, 56, 60, nebo 90 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchovávejte v původním obalu aby byl přípravek chráněn před vzdušnou vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.Praha, Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

21/252/06-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Epimil DisTab 25 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 25 mg dispergovatelné tabletyLamotriginum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP::

4.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5.

JINÉ

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Papírová skládačka pro blistry

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 50 mgdispergovatelné tabletyLamotriginum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 50 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

dispergovatelné tablety

28, 30, 42, 50, 56, 60, 90, 100 nebo 200 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchovávejte v původním obalu aby byl přípravek chráněn před vzdušnou vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.Praha, Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

21/253/06-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Epimil DisTab 50 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 50 mgdispergovatelné tabletyLamotriginum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP::

4.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5.

JINÉ

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Papírová skládačka pro blistry

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 100 mg dispergovatelné tablety

Lamotriginum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna dispergovatelná tableta obsahuje lamotriginum 100 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

dispergovatelné tablety .28, 30, 50, 56, 60, 90, 100 nebo 200 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA /CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30°C. Uchovávejte v původním obalu aby byl přípravek chráněn před vzdušnou vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.Praha, Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

21/254/06-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Epimil DisTab 100 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Epimil DisTab 100 mg dispergovatelné tablety Lamotriginum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Teva Pharmaceuticals CR, s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP::

4.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5.

JINÉ