1

Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls42204-5/2009

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Dinortes 40 mg tabletyDinortes 80 mg tablety

Telmisartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li případně další otázky, zeptejte se, prosím, svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám, a proto jej nedávejte žádné další osobě. Mohl by jí ublížit,a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnetejakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělteto svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1. Co je Dinortes 40/80 mg tablety a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Dinortes 40/80 mg tablety používat3. Jak se Dinortes 40/80 mg tablety používá4. Možné nežádoucí účinky5 Jak Dinortes 40/80 mg tablety uchovávat6. Další informace

1. CO JE Dinortes 40/80 mg tablety A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Dinortes patří ke skupině léků, které jsou známy jako blokátory (antagonisté) receptoruangiotenzinu II. Angiotenzin II je látka, která vzniká v těle. Jejím účinkem dochází k zúžení cév, čímž se zvyšuje krevní tlak. Přípravek Dinortes blokuje účinek angiotenzinu II, takže dochází k roztažení cév a tím ke snížení krevního tlaku.

Přípravek Dinortes se užívá k léčbě esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). „Esenciální“ znamená, že vysoký krevní tlak není způsoben žádnými jinými okolnostmi.

Pokud není vysoký krevní tlak léčen, může poškozovat krevní cévy v řadě orgánů, což může někdyvést k srdečnímu infarktu, k selhání srdce nebo ledvin, k cévní mozkové příhodě (mrtvici), nebo keslepotě. V době před vznikem poškození zvýšený krevní tlak obvykle nemá žádné příznaky. Proto je velmi důležité pravidelným měřením ověřovat, zda jsou hodnoty krevního tlaku v normálním rozmezí.

Přípravek Dinortes se rovněž používá ke snížení kardiovaskulárních příhod (tj. srdeční záchvat nebo cévní mozková příhoda) u pacientů, kteří jsou rizikoví, protože mají omezený nebo zablokovaný přívod krve do srdce či nohou, případně prodělali cévní mozkovou příhodu nebo mají vysoce rizikový diabetes (cukrovku). Lékař Vás může informovat o tom, zda Vám hrozí vysoké riziko takové příhody.

2

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEKDinortes 40/80 mg tablety UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Dinortes• jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na telmisartan nebo na kteroukoli další složku přípravkuDinortes (viz bod Další informace, kde je uveden seznam pomocných látek).

• jestliže jste více než 3 měsíce těhotná. (Také je lepší vyhnout se užívání přípravku Dinortes v časném těhotenství – viz bod Těhotenství.)

• jestliže máte závažné jaterní onemocnění, jako je cholestáza nebo obstrukce žlučových cest(problémy s odváděním žluči z jater a ze žlučníku) nebo jakékoliv jiné závažné jaterníonemocnění.

Jestliže se Vás cokoliv z výše uvedeného týká, oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi před tím, než začnete přípravek Dinortes užívat.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Dinortes je zapotřebíOznamte svému lékaři, jestliže trpíte nebo jste v minulosti trpěl(a) některým z následujících stavů nebo onemocnění:

• Onemocnění ledvin nebo prodělaná transplantace ledvin• Stenóza renální artérie (zúžení tepny, která přivádí krev do jedné nebo do obou ledvin)• Onemocnění jater• Problémy se srdcem• Zvýšená hladina hormonu aldosteron (zadržování vody a solí v těle spolu s kolísáním různýchkrevních minerálů)• Nízký krevní tlak (hypotenze), který s vyšší pravděpodobností může nastat v případě dehydratace organismu (tj. při nadměrné ztrátě vody z těla) nebo při nedostatku soli v těle, způsobeném močopudnou (diuretickou) terapií (tj. „tabletami na odvodnění", tzv. diuretiky), při stravě s nízkým obsahem soli, při průjmech nebo zvracení• Zvýšená hladina draslíku v krvi• Cukrovka

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Podávánípřípravku Dinortes se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jstetěhotná déle než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškození plodu, pokud se užívá v tomtoobdobí (viz bod Těhotenství).

V případě operace nebo narkózy je nutno sdělit lékaři, že užíváte přípravek Dinortes.

Použití přípravku Dinortes u dětí a dospívajících ve věku do 18 let se nedoporučuje.

Podobně jako je tomu u všech ostatních blokátorů receptoru angiotenzinu II, může být přípravekDinortes méně účinný při snižování krevního tlaku u pacientů černošské rasy.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) vnedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Váš lékař může dospět kzávěru, že je třeba změnit dávkování některých jiných léčivých přípravků, které užíváte, nebo že jenutno přijmout další opatření. V některých případech možná budete muset užívání některého léku

3

ukončit. To se týká zejména léků uvedených níže, pokud se užívají současně s přípravkem Dinortes:

• Léky obsahující lithium, užívané k léčbě některých typů deprese.• Léky, které mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi, jako jsou náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící močopudné léky (draslík šetřící diuretika tzv. „tablety na odvodnění“), ACE inhibitory, blokátory receptoru angiotenzinu II, NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky, například kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen), heparin, imunosupresiva (napříkladcyklosporin nebo takrolimus) a antibiotikum trimethoprim.• Diuretika (močopudné léky, „tablety na odvodnění") mohou vést k nadměrným ztrátám vody z těla a k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi), zejména jsou-li užívány ve vysokých dávkáchsoučasně s přípravkem Dinortes.

Podobně jako u jiných léků na snížení krevního tlaku může být účinek přípravku Dinortesoslaben, pokud současně užíváte léky ze skupiny NSAIDs (nesteroidní protizánětlivé léky, například kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen) nebo kortikosteroidy.

Přípravek Dinortes může zesilovat účinek jiných léků na snížení krevního tlaku, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku.

Užívání přípravku Dinortes s jídlem a pitímMůžete užívat přípravek Dinortes s jídlem nebo bez něj.

Těhotenství a kojeníTěhotenstvíMusíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Lékař Vámobvykle poradí přestat s užíváním přípravku Dinortes dříve než otěhotníte nebo jakmilezjistíte, že jste těhotná, a doporučí Vám užívat jiný lék místo přípravku Dinortes. Přípravek Dinortes se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože při užívání v období po třetím měsíci těhotenství může způsobit závažné poškození plodu.

KojeníPoraďte se s lékařem, pokud kojíte nebo začínáte s kojením. Přípravek Dinortes se nedoporučuje ukojících matek a lékař Vám zřejmě zvolí jinou léčbu, pokud si budete přát kojit, zejména pokud je Vaše dítě novorozenec nebo se narodilo předčasně.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůNejsou k dispozici žádné informace o účincích přípravku Dinortes na schopnost řízenídopravních prostředků nebo obsluhy strojů. Někteří lidé během léčby vysokého krevního tlaku pociťují závratě nebo únavu. Pokud pociťujete závrať nebo únavu, neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte stroje.

3. JAK SE PŘÍPRAVEK Dinortes 40/80 mg tablety UŽÍVÁ

Přípravek Dinortes vždy užívejte přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Pro získání tablety postupujte následovně:

1.- Oddělte jednotlivý článek blistru od zbytku stripu jemným odtržením podél ražení.2.- Pečlivě odloupněte zadní stranu.3.- Tabletu vytlačte.

4

Obvyklá dávka přípravku Dinortes je jedna tableta denně. Snažte se užívat tablety každý den ve stejnou dobu. Dinortes můžete užívat s jídlem nebo bez něj. Tablety je třeba spolknout a zapít vodou nebo jiným nealkoholickým nápojem. Pokud Vám lékař neřekne jinak, je důležité, abyste užívali přípravek Dinortes každý den. Pokud se domníváte, že je účinek přípravku Dinortes příliš silný nebo příliš slabý, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Pro léčbu vysokého krevního tlaku je obvyklá dávka přípravku Dinortes pro většinu pacientů jedna 40mg tableta jednou denně pro kontrolu krevního tlaku po dobu 24 hodin. Dinortes může být rovněž použit v kombinaci s diuretiky ("močopudné tablety"), jako je například hydrochlorthiazid, u něhož byl prokázán přídavný účinek na snížení krevního tlaku při použití s přípravkem Dinortes.

Pro snížení kardiovaskulárních příhod je obvyklá dávka Dinortes jedna 80mg tableta jednou denně. Na počátku preventivní léčby přípravkem Dinortes je zapotřebí často měřit krevní tlak.

Pokud Vám játra nefungují správně, obvyklá dávka by neměla překročit 40 mg jednou denně.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Dinortes, než jste měl(a)Jestliže jste nedopatřením užil(a) příliš mnoho tablet, poraďte se ihned se svým lékařem, lékárníkem, nebo na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek DinortesJestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Dinortes, nedělejte si starosti. Vezměte ji, jakmile si vzpomenete, a poté pokračujte jako dříve. Jestliže si tabletu jeden den nevezmete, vezměte si normální dávku následující den. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebolékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Dinortes nežádoucí účinky, které se ale nemusívyskytnout u každého.Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout s četností, která je definována takto:



velmi časté: vyskytují se u více než 1 pacienta z 10



časté: vyskytují se u 1 až 10 pacientů ze 100



méně časté: vyskytují se u 1 až 10 pacientů z 1000



vzácné: vyskytují se u 1 až 10 pacientů z 10 000



velmi vzácné: vyskytují se u méně než 1 pacienta z 10 000



není známo: četnost výskytu z dostupných údajů nelze určit

Mezi časté nežádoucí účinky může patřit:nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů léčených kvůli snížení kardiovaskulárních příhod.

Mezi méně časté nežádoucí účinky může patřit:infekce horních cest dýchacích (např. bolesti v krku, zánět vedlejších nosních dutin, nachlazení), infekce močových cest, nedostatek červených krvinek (anémie), vysoké hladiny draslíku, pocit smutku (deprese), omdlévání (synkopa), problémy s usínáním, pocit točení hlavy (vertigo), pomalý srdeční tep (bradykardie), nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů léčených kvůli vysokému krevnímu tlaku, závratě při přechodu do vzpřímené polohy (ortostatická hypotenze), dechová nedostatečnost, bolest břicha, průjem, diskomfort v břišní krajině, nadýmání, zvracení, zvýšené

5

pocení, svědění, léková vyrážka, bolest svalů (myalgie), bolest zad, zhoršení funkce ledvin včetně akutního selhání ledvin, a bolest na hrudi, pocit slabosti a zvýšená hladina kreatininu v krvi.

Mezi vzácné nežádoucí účinky může patřit:nízký počet krevních destiček (trombocytopenie), alergická reakce (např. vyrážka, svědění, dýchací obtíže, sípání, otok obličeje nebo nízký krevní tlak), pocit úzkosti, zhoršené vidění, rychlý srdeční tep (tachykardie), podrážděný žaludek, sucho v ústech, abnormální funkce jater, silná léková vyrážka, zarudnutí kůže, rychlý otok kůže a sliznic (angioedém), ekzém (kožní porucha), bolest kloubů (artralgie), bolest v končetinách, příznaky slabosti, onemocnění podobné chřipce, zvýšené hladiny kyseliny močové, kreatininu, jaterních enzymů nebo kreatin fosfokinázy v krvi a snížená hladina hemoglobinu (krevní protein).

Mezi nežádoucí účinky s neznámou frekvencí výskytu může patřit:zvýšení počtu určitých bílých krvinek (eozinofilie), závažná alergická reakce (např. vyrážka, svědění, dýchací obtíže, sípání, otok obličeje nebo nízký krevní tlak), kopřivka (urtikarie), zánět šlach, a sepse* (často nazývaná "otrava krve", což je závažná infekce se zánětlivou odezvou v celém organismu, která může vést i ke smrti).

*V dlouhodobé studii zahrnující více než 20 000 pacientů prodělalo sepsi více pacientů léčenýchtelmisartanem ve srovnání s pacienty, kteří telmisartan neužívali. Příhoda se mohla stát náhodně nebo mohla souviset s dosud neznámým mechanismem.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedené v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK PŘÍPRAVEK Dinortes 40/80 mg tablety UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Nepoužívejte přípravek Dinortes po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce a blistru za „Použitelné do:“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svéholékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránitživotní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Dinortes obsahuje

• Léčivou látkou je telmisartanum: jedna tableta přípravku Dinortes 40 mg obsahuje telmisartanum 40 mg; jedna tableta přípravku Dinortes 80 mg obsahuje telmisartanum 80 mg.

• Pomocnými látkami jsou povidon, meglumin, hydroxid sodný, manitol, krospovidon a

magnesium-stearát.

6

Jak Dinortes vypadá a co obsahuje toto baleníDinortes jsou tablety.Dinortes 40 mg: bílé, oválné tablety.Dinortes 80 mg: bílé, oválné tablety.

Přípravek Dinortes se dodává v Al-Al blistrech obsahujících 14, 28, 30, 56, 84, 90 a 98 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení nebo síly tablet.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci:LABORATORIOS LICONSA, S.A., Gran Via Carlos III, 98 - 7º, Barcelona, Španělsko

Výrobce:Laboratorios LICONSA, S.A.Avda. Miralcampo, Nº 7, Polígono Industrial Miralcampo19200 Azuqueca de Henares (Guadalajara), Španělsko

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Portugalsko, Rakousko, Belgie, Česká republika, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Irsko, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko, Velká Británie:Dinortes 20, 40 a 80 mg tablety

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 1.12.2010

Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls42204-5/2009

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Dinortes 40 mg tabletyDinortes 80 mg tablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Dinortes 40 mg tablety: Jedna tableta obsahuje telmisartanum 40 mgDinortes 80 mg tablety: Jedna tableta obsahuje telmisartanum 80 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety

Dinortes 40 mg: jsou bílé, oválné tablety.Dinortes 80 mg: jsou bílé, oválné tablety.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Hypertenze:Léčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění:Snížení kardiovaskulární morbidity u pacientů s:

i) projevy atero-trombotického kardiovaskulárního onemocnění (při anamnéze koronárního srdečního onemocnění, cévní mozkové příhody nebo onemocnění periferních arterií) neboii) diabetes mellitus 2. typu s dokumentovaným poškozením cílových orgánů.

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba esenciální hypertenze:

Obvyklá účinná dávka je 40 mg jednou denně. U některých pacientů se příznivý výsledek dostavuje již při denní dávce 20 mg. V případech, kdy se nedosáhne požadovaných hodnot krevního tlaku, lze dávku telmisartanu zvýšit až na 80 mg jednou denně. Alternativně lze telmisartan použít v kombinaci s diuretiky thiazidového typu, jako např. hydrochlorothiazidem, u kterého bylo prokázáno, že má aditivní účinek na snížení krevního tlaku telmisartanem. Pokud se uvažuje o zvyšování dávek, je třeba přihlížet k okolnosti, že maximálního antihypertenzního účinku se obvykle dosáhne za čtyři až osm týdnů po zahájení léčby (viz bod 5.1).

Prevence kardiovaskulárních onemocnění:

Doporučená dávka je 80 mg jednou denně. Je známo, že dávky nižší než 80 mg telmisartanu jsou účinné při snižování kardiovaskulární morbidity.

Při zahájení léčby telmisartanem za účelem snížení kardiovaskulární morbidity se doporučuje provádět pečlivé sledování krevního tlaku a, bude-li to vhodné, může být nezbytná úprava medikací, které snižují krevní tlak.

Dinortes se může užívat s jídlem nebo bez jídla.

Poškození funkce ledvin: U pacientů s mírným až středně závažným poškozením ledvin není třeba upravovat dávkování. U pacientů se závažným poškozením ledvin nebo postupujících hemodialýzu jsou omezené zkušenosti. U těchto pacientů je doporučena nižší úvodní dávka 20 mg (viz bod 4.4).

Poškození funkce jater: U pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce jater by dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Starší pacientiÚprava dávkování u starších pacientů není nutná.

Pediatričtí pacientiPodávání přípravku Dinortes se pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti u dětí do 18 let nedoporučuje.

4.3 Kontraindikace

• Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz bod 6.1)• Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.4 a 6.4)• Obstrukce žlučovodů• Závažné poškození funkce jater

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Těhotenství:Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotensinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotensinu II považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Pokud je zjištěno těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotensinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, může být zahájena alternativní léčba (viz body 4.3 a 4.6).

Poškození funkce jater:Vzhledem k tomu, že se telmisartan vylučuje především žlučí, nesmí být Dinortes podáván pacientům s cholestázou, obstrukcí žlučovodů nebo závažným poškozením jater (viz bod 4.3). U těchto pacientů se předpokládá snížení jaterní clearance telmisartanu. Pacientům s mírným až středně závažným poškozením jater může být Dinortes podán pouze se zvýšenou opatrností.

Renovaskulární hypertenze:Pacientům s oboustrannou stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie zásobující jedinou funkční ledvinu, kteří jsou léčeni přípravky ovlivňujícími renin-angiotenzin-aldosteronový systém, hrozí zvýšené riziko těžké hypotenze a renální nedostatečnosti.

Renální poškození a transplantace ledvin:Pokud je přípravek Dinortes podáván pacientům s poruchou funkce ledvin, je doporučena pravidelná kontrola hladin draslíku a kreatininu v krvi. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním přípravku Dinortes pacientům po nedávné transplantaci ledvin.

Intravaskulární hypovolemie:U pacientů s poklesem objemu nebo koncentrace sodíku v důsledku intenzivní diuretické terapie, omezování soli v dietě, průjmu nebo zvracení se zejména po první dávce přípravku Dinortes může objevit symptomatická hypotenze. Takové stavy by se měly ještě před podáním přípravku Dinortes korigovat, stejně jako snížení intravaskulárního objemu nebo deplece sodíku.

Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému:V důsledku inhibice renin-angiotenzin-aldosteronového systému byly hlášeny u vnímavých jedinců hypotenze a změny renálních funkcí (včetně akutního renálního selhání), zvláště v kombinaci s léčivými přípravky, které ovlivňují tento systém. Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) se proto nedoporučuje u pacientů s již regulovaným krevním tlakem a musí být omezena na individuálně definované případy s přísným sledováním renálních funkcí.

Ostatní stavy provázené stimulací renin-angiotenzin-aldosteronového systému:U pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisejí převážně na aktivitě renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo s průvodním onemocněním ledvin, včetně stenózy renální arterie), byla léčba dalšími přípravky, které ovlivňují tento systém, jako je telmisartan, spojena s akutní hypotenzí, hyperazotemií, oligurií nebo vzácně i s akutním selháním ledvin (viz bod 4.8).

Primární aldosteronismus:Pacienti s primárním aldosteronismem obvykle nereagují na antihypertenziva působící mechanismem inhibice renin-angiotenzin-aldosteronového systému. V těchto případech se léčba telmisartanem nedoporučuje.

Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie:Stejně jako u ostatních vazodilatancií je třeba věnovat zvlášť zvýšenou pozornost pacientům trpícím stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.

Hyperkalemie:Podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, může vést k hyperkalemii.U starších pacientů, u pacientů s poškozením funkce ledvin, u diabetiků, u pacientů současně léčených jinými přípravky, které mohou zvyšovat hladinu draslíku, a/nebo u pacientů s interkurentními příhodami může být hyperkalemie fatální.

Před zvažováním současného podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, je nutno zhodnotit poměr přínosu a rizika.Hlavní rizikové faktory hyperkalemie, které je třeba zvažovat, jsou:- Diabetes mellitus, poškozená funkce ledvin, věk (>70 let)- Kombinace s jedním nebo více léčivými přípravky, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, a/nebo s přípravky doplňujícími draslík. Léčivé přípravky nebo terapeutické třídy léčivých přípravků, které mohou vyvolat hyperkalemii, jsou náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAIDs, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolismus) a trimethoprim.- Interkurentní příhody, zejména dehydratace, akutní srdeční dekompenzace, metabolická acidóza, zhoršení renálních funkcí, náhlé zhoršení podmínek pro funkci ledvin (např. infekčníonemocnění), rozpad buněk (např. při akutní ischemii končetin, rhabdomyolýze, rozsáhlém traumatu).

U rizikových pacientů se doporučuje pečlivě sledovat sérové hladiny draslíku (viz bod 4.5).

Etnické odlišnosti:Stejně jako inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin, také telmisartan a další antagonistéreceptoru angiotenzinu II zjevně navozují u černošské populace méně výrazné snížení krevního tlaku než u jiných lidských ras, pravděpodobně v souvislosti s vyšší prevalencí stavů s nízkou hladinou reninu v populaci hypertoniků černé pleti.

Další upozornění:Analogicky jako u kterýchkoli jiných antihypertenziv může dojít při nadměrném snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo s ischemickou chorobou srdeční k infarktu myokardu nebo k cévní mozkové příhodě.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly prováděny pouze u dospělých.

Tak jako ostatní léčiva působící na renin-angiotenzin-aldosteronový systém, telmisartan můžezpůsobit hyperkalemii (viz bod 4.4). Riziko se může zvýšit v případě kombinované léčby s dalšími léčivými přípravky, které mohou také vyvolat hyperkalemii (náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAIDs, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolismus) a trimethoprim).

Výskyt hyperkalemie závisí na přidružených rizikových faktorech. Riziko se zvyšuje v případě výše uvedených léčebných kombinací. Riziko je zvláště vysoké při kombinaci s kalium šetřícími diuretiky a při kombinaci s náhražkami soli obsahující draslík. Kombinace např. s ACE inhibitory nebo s NSAIDs představují menší riziko za předpokladu, že jsou přesně dodržována opatření při podávání.

Současné podávání se nedoporučuje

Draslík šetřící diuretika a přípravky obsahující draslík:Antagonisté receptoru angiotenzinu II, jako telmisartan, zmenšují ztrátu draslíku navozenou diuretiky. Draslík šetřící diuretika, například spironolakton, eplerenon, triamteren nebo amilorid, přípravky obsahující draslík nebo náhražky soli obsahující draslík, mohou vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je indikováno současné podávání z důvodu prokázané hypokalemie, je nutno je podávat opatrně a za častých kontrol hladin draslíku v séru.

Lithium:Při současném podávání lithia spolu s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a s antagonisty receptoru angiotenzinu II, včetně telmisartanu, byl hlášen reverzibilní vzestup koncentrací lithia v séru a jeho toxicita. Pokud se ukáže kombinované podávání jako nezbytné, doporučuje se pečlivě monitorovat sérové hladiny lithia.

Současné podávání vyžadující opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSAIDs):NSAIDs (např. kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách, inhibitory COX-2 a neselektivní NSAIDs) mohou snižovat antihypertenzivní účinek antagonistů receptoru angiotensinu II. U některých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (např. u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů s poruchou funkce ledvin) může mít současné podávání antagonistů receptoru angiotensinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, za následek další zhoršení funkce ledvin, včetně možného vzniku akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Z tohoto důvodu je nutno podávat takovou kombinaci velmi opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být dostatečně hydratováni a je třeba zvážit kontroly funkce ledvin po zahájení, a také v pravidelných intervalech během této kombinované terapie.

V jedné studii vedlo současné podávání telmisartanu a ramiprilu ke 2,5 násobnému zvýšení AUC0-24 a Cmax ramiprilu a ramiprilátu. Klinický význam tohoto zjištění není znám.

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika)Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik jako je furosemid (kličkové diuretikum) ahydrochlorothiazid (thiazidové diuretikum) může vést k volumové depleci a k riziku vzniku hypotenze po zahájení léčby telmisartanem.

Současné podávání, které je nutno zvažovat

Jiná antihypertenzivaÚčinek telmisartanu na snížení krevního tlaku může být zesílen při současném podávání jiných antihypertenziv.

Na základě farmakologických vlastností následně uvedených léků lze očekávat, že tyto léčivépřípravky mohou potencovat hypotenzní účinek všech antihypertenziv, včetně telmisartanu: baklofen, amifostin.Vedle toho může být ortostatická hypotenze potencována alkoholem, barbituráty, narkotiky nebo antidepresivy.

Kortikosteroidy (systémové podání)Snížení antihypertenzního účinku.

4.6 Těhotenství a kojení

Užívání antagonistů receptoru angiotensinu II se nedoporučuje během prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.4). Užívání antagonistů receptoru angiotensinu II je kontraindikováno během druhého a třetího trimestru těhotenství (viz body 4.3 a 4.4).

Těhotenství (viz body 4.3 a 4.4):Adekvátní údaje o podávání přípravku Dinortes těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech poukázaly na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý vzestup rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angoptenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat podobné riziko. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou antihypertenzivní léčbu, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je těhotenství prokázáno, léčba antagonisty receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jinou léčbu.Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru těhotenství vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalémie). (Viz bod 5.3). Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4).

Kojení (viz bod 4.3):Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Dinortes během kojení, Dinortes se nedoporučuje a je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízenímotorových vozidel nebo obsluze strojních zařízení je však třeba mít na paměti, že léčbaantihypertenzivy může v některých případech způsobovat závratě nebo ospalost.

4.8 Nežádoucí účinky

V placebem kontrolovaných studiích byla celková incidence výskytu nežádoucích účinků hlášených pro telmisartan (41,4 %) obvykle srovnatelná s placebem (43,9 %). Výskyt nežádoucích účinků nebyl závislý na dávce ani na pohlaví, věku nebo rase pacientů.Bezpečnostní profil telmisartanu u pacientů léčených s cílem snížit kardiovaskulární morbiditu byl konzistentní s profilem získaným u hypertenzních pacientů.

Nežádoucí účinky, které jsou uvedeny dále, byly shromážděny ze všech klinických hodnocení pacientů léčených kvůli hypertenzi a z postmarketingových hlášení. Seznam bere rovněž v úvahu závažné nežádoucí příhody a nežádoucí příhody vedoucí k vysazení léčiva hlášené ve třech klinických dlouhodobých studiích zahrnujících 21642 pacientů léčených telmisartanem pro snížení kardiovaskulární morbidity až po dobu šesti let.

Nežádoucí účinky jsou podle frekvence výskytu rozděleny za použití následujícího pravidla:velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1000 až <1/100); vzácné (≥1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000); není známo (z dostupných údajů nelze určit).

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Infekce a infestace:Méně časté (≥1/1000 až <1/100): Infekce horních cest dýchacích včetně faryngitidy a sinusitidy, infekce močových cest včetně cystitidy.

Není známo (z dostupných údajů nelze určit): Sepse s následkem smrti

1

Poruchy krve a lymfatického systémuMéně časté (≥1/1 000 až <1/100): AnémieVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) TrombocytopenieNení známo (z dostupných údajů nelze určit) Eosinofilie

Poruchy imunitního systémuVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): HypersenzitivitaNení známo (z dostupných údajů nelze určit): Anafylaktická reakce

Poruchy metabolismu a výživyMéně časté (≥1/1 000 až <1/100): Hyperkalémie

Psychiatrické poruchy:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Deprese, nespavostVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) Anxieta.

Poruchy nervového systémuMéně časté (≥1/1 000 až <1/100): Synkopa.

Poruchy oka:Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000) Abnormality visu

Poruchy ucha a labyrintu:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Vertigo

Srdeční poruchy:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): BradykardieVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): Tachykardie

Cévní poruchy:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Hypotenze

2, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Bolest břicha, průjem, dyspepsie, plynatost, zvraceníVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): Podrážděný žaludek, sucho v ústech

Poruchy jater a žlučových cest:Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): Poruchy funkce jater

Poruchy kůže a podkožní tkáně:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): Hyperhidróza, pruritus, vyrážka.Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): Erytém, angioedém, kožní erupce způsobená léky, toxická kožní erupce, ekzémNení známo (z dostupných údajů nelze určit): Kopřivka.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): myalgie, bolest zad (např. ischias), svalové křečeVzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): artralgie, bolest v končetinách.Není známo (z dostupných údajů nelze určit): tendinitida

Poruchy ledvin a močových cest:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): zhoršení funkce ledvin včetně akutního selhání ledvin

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:Méně časté (≥1/1 000 až <1/100): bolest na hrudi, astenie (slabost). Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): onemocnění podobné chřipce

VyšetřeníMéně časté (≥1/1 000 až <1/100): zvýšený kreatinin v krvi.Vzácné (≥ 1/10 000 až <1/1 000): zvýšená kyselina močová v krvi, zvýšená hladina jaterních enzymů v krvi, zvýšená hladina kreatinfosfokinázy v krvi, snížená hladina hemoglobinu.

1 V klinickém hodnocení PRoFEESS byla u telmisartanu v porovnání s placebem pozorována zvýšená incidence sepse. Může jít o náhodnou příhodu nebo může souviset s v současnosti neznámým mechanismem (viz bod 5.1).

2 Hlášena jako častá u pacientů s kontrolovaným krevním tlakem, kteří byli léčeni telmisartanem pro snížení kardiovaskulární morbidity nad rámec standardní péče.

4.9 Předávkování

K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka.

Příznaky: Nejnápadnějšími projevy předávkování telmisartanem jsou hypotenze a tachykardie; vyskytla se také bradykardie, závrať, zvýšení kreatininu v séru a akutní selhání ledvin.

Terapie: Telmisartan nelze odstranit hemodialýzou. Pacient by měl být pečlivě monitorován, léčba by měla být podpůrná a symptomatická. Léčba závisí na časovém úseku, který uplynul od požití, a na závažnosti příznaků. Navrhovaná opatření zahrnují navození zvracení a/nebo výplach žaludku. V léčbě předávkování může být vhodné použití aktivního uhlí. Hladiny elektrolytů a kreatininu v séru je nutno často monitorovat. Pokud dojde k hypotenzi, je nutno pacienta uložit do polohy vleže na zádech a urychleně doplnit soli a objem tekutin.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotensinu II, samotní; ATC kód: C09CA07.

Mechanismus účinku:Telmisartan je specifický antagonista receptoru angiotenzinu II (typ AT1) účinný po perorálnímpodání. S vysokou afinitou vytěsňuje angiotenzin II z jeho vazebného místa na subtypu receptoru AT1, který odpovídá za známé působení angiotenzinu II. Telmisartan nemá na receptoru AT1 žádnou parciální agonistickou aktivitu a váže se selektivně na tento receptor. Vazba má dlouhodobý charakter. Telmisartan nevykazuje afinitu k ostatním receptorům, včetně AT2 a ostatních méněcharakterizovaných AT. Funkční význam těchto receptorů není znám, stejně jako efekt jejich možné zvýšené stimulace angiotenzinem II, jehož hladiny se podáváním telmisartanu zvyšují. Plazmatické hladiny aldosteronu se podáváním telmisartanu snižují. Telmisartan neinhibuje u lidí plazmatický renin ani neblokuje iontové kanály. Telmisartan neinhibuje enzym konvertující angiotenzin (kinázu II), což je enzym, který rovněž rozkládá bradykinin. Proto se nepředpokládá, že by telmisartan potencoval nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Dávka telmisartanu 80 mg u člověka téměř zcela inhibuje zvýšení krevního tlaku vyvolanéangiotenzinem II. Inhibiční účinek přetrvává déle než 24 hodin a je měřitelný po dobu až 48 hodin.

Klinická bezpečnost a účinnost:

Léčba esenciální hypertenze:

Po první dávce telmisartanu dojde v průběhu tří hodin postupně k poklesu krevního tlaku. Maximální redukce krevního tlaku se dosáhne obvykle v průběhu 4 až 8 týdnů od zahájení léčby a přetrvává během dlouhodobé terapie.

Antihypertenzní účinek trvá 24 hodin po podání přípravku včetně posledních 4 hodin před podáním následující dávky, jak bylo prokázáno ambulantním monitorováním krevního tlaku. Ve studiích kontrolovaných placebem po dávce 40 a 80 mg telmisartanu je toto potvrzeno poměrem minimálních a maximálních hodnot tlaku krve, který byl konzistentně nad 80 %.Existuje zjevná závislost mezi podanou dávkou přípravku a časem potřebným k návratu systolického krevního tlaku (STK) na původní hodnoty. Údaje týkající se diastolického krevního tlaku (DTK) nejsou jednotné.

U pacientů s hypertenzí snižuje telmisartan jak systolický, tak i diastolický krevní tlak bez ovlivnění tepové frekvence. Příspěvek diuretického a natriuretického efektu léčivého přípravku k jeho hypotenznímu působení musí být ještě určen.

Antihypertenzní účinnost telmisartanu je srovnatelná se zástupci jiných tříd antihypertenziv (což bylo prokázáno v klinických studiích porovnávajících telmisartan s amlodipinem, atenololem, enalaprilem, hydrochlorothiazidem a lisinoprilem).

Po náhlém přerušení léčby telmisartanem se během několika dnů krevní tlak postupně vrací k hodnotám před léčbou bez vzniku „rebound“ fenoménu.

V klinických studiích přímo srovnávajících dvě antihypertenziva byl výskyt suchého kašle významně nižší u pacientů léčených telmisartanem než u pacientů léčených inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin.

Prevence kardiovaskulárních onemocnění:

Klinické hodnocení ONTARGET (Ongoing Telmisartan Alone and in Combination with Ramipril Global Endpoint Trial) [klinické hodnocení s globálním cílovým bodem porovnat průběžné podávání telmisartanu samotného a v kombinaci s ramiprilem] porovnávalo účinky telmisartanu, ramiprilu a kombinace telmisartanu a ramiprilu u kardiovaskulárních výsledků u 25620 pacientů ve věku 55 let a vyšším, kteří měli v anamnéze onemocnění koronárních arterií, cévní mozkovou příhodu, TIA, periferní arteriální onemocnění nebo diabetes mellitus 2. typu doprovázený prokázaným poškozením koncového orgánu (např. retinopatie, hypertrofie levé komory, makro- nebo mikroalbuminurie) a kteří představují populaci ohroženou kardiovaskulárními příhodami.

Pacienti byli randomizováni do jedné ze tří následujících léčebných skupin: telmisartan 80 mg (n=8542), ramipril 10 mg (n=8576) nebo kombinace telmisartanu 80 mg a ramiprilu 10 mg (n=8502), kdy poté následovala průměrná doba sledování 4,5 roku.

Telmisartan vykázal podobný účinek jako ramipril při snižování primárního kompozitního cílového bodu kardiovaskulárních úmrtí, nefatálních infarktů myokardu, nefatální cévní mozkové příhody nebo hospitalizace kvůli kongestivnímu srdečnímu selhání. Incidence primárního cílového bodu byla podobná u telmisartanu (16,7 %) a ramiprilu (16,5 %). Poměr rizika u telmisartanu versus ramiprilu byl 1,01 (97,5% interval spolehlivosti 0,93 - 1,10, p (noninferiorita) = 0,0019 při rozpětí 1,13). Míra mortality kvůli všem příčinám byla 11,6 % u pacientů léčených telmisartanem a 11,8 % u pacientů léčených ramiprilem.

Ukázalo se, že telmisartan je podobně účinný jako ramipril u předem stanoveného sekundárního cíle kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhody [0,99(97,5% interval spolehlivosti 0,90 až 1,08), p (noninferiorita)=0,0004], u primárního cílového bodu referenční studie HOPE (The Heart Outcomes Prevention Evaluation Study)[studie hodnocení výsledků srdeční prevence], která zkoumala účinek ramiprilu versus placebo.

TRANSCEND randomizovala pacienty s nesnášenlivostí vůči ACE-I s jinak podobnými zařazovacími kritérii jako ONTARGET pro telmisartan 80 mg (n=2954) nebo placebo (n=2971), oba podávány nad rámec standardní péče. Průměrná doba trvání kontrolního sledování byla 4 roky a 8 měsíců. V incidenci primárního kompozitního cílového bodu (kardiovaskulární úmrtí), nefatální infarkt myokardu, nefatální cévní mozkové příhody nebo hospitalizace kvůli kongestivnímu srdečnímu selhání nebyl zjištěn žádný statisticky signifikantní rozdíl [15,7 % u telmisartanu a 17,0 % ve skupině s placebem s poměrem rizika 0,92 (95% interval spolehlivosti 0,81 až 1,05, p=0,22)]. Byl prokázán přínos telmisartanu v porovnání s placebem v předem stanoveném sekundárním kompozitním cílovém bodě kardiovaskulárního úmrtí, nefatálního infarktu myokardu a nefatální cévní mozkové příhody[0,87 (95% interval spolehlivosti 0,76 - 1,00, p = 0,048)]. Nebyl prokázán prospěch v případě kardiovaskulární mortality (poměr rizika 1,03, 95% interval spolehlivosti 0,85 - 1,24).

U pacientů léčených telmisartanem byl hlášen kašel a angioedém méně často než u pacientů léčených ramiprilem, zatímco u pacientů léčených telmisartanem byla hypotenze hlášena častěji.

Kombinace telmisartanu s ramiprilem nepřinesla další prospěch vůči samotnému ramiprilu nebo telmisartanu. Kardiovaskulární mortalita a mortalita ze všech příčin byla v kombinaci numericky vyšší. Kromě toho došlo k významně vyšší incidenci hyperkalémie, selhání ledvin, hypotenze a synkopy v ramenu s kombinací. Proto se použití kombinace telmisartanu a ramiprilu u této populace nedoporučuje.

V klinickém hodnocení “Prevention Regimen For Effectively avoiding Second Strokes” (PRoFESS)" [Režim prevence pro efektivní předcházení druhé cévní mozkové příhodě] u pacientů ve věku 50 let a starších, kteří byli nedávno postiženi cévní mozkovou příhodou, byla zaznamenána zvýšená incidence sepse u telmisartanu v porovnání s placebem, a to 0,70 % versus 0,49 % [RR 1,43 (95% interval spolehlivosti 1,00 - 2,06]; výskyt případů fatální sepse se zvýšil u pacientů užívajících telmisartan (0,33 %) versus pacienti užívající placebo (0,16 %) [RR 2,07 (95% interval spolehlivosti 1,14 - 3,76]. Pozorovaná zvýšená míra výskytu sepse spojená s použitím telmisartanu může být buď náhodným nálezem nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem.

Příznivé účinky telmisartanu na mortalitu a kardiovaskulární morbiditu nejsou v současné době známy.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:Absorpce telmisartanu je rychlá, i když rozsah jeho vstřebání kolísá. Průměrná hodnota absolutní biologické dostupnosti telmisartanu je asi 50 %. Pokud se telmisartan podává spolu s jídlem, pohybuje se redukce plochy pod křivkou závislosti plazmatických koncentrací na čase (AUC0-nekonečno) přibližně od 6 % (dávka 40 mg) do přibližně 19 % (dávka 160 mg). Od 3 hodin po podání telmisartanu nalačno nebo současně s jídlem se jeho plazmatické koncentrace neliší.

Linearita/nelinearita:Nepředpokládá se, že by menší redukce AUC mohla vést ke snížení terapeutické účinnosti. Neexistuje lineární závislost mezi dávkami a plazmatickými hladinami. Hodnoty Cmax a v menší míře i AUC rostou nerovnoměrně při dávkách překračujících 40 mg.

Distribuce:Telmisartan se z velké části váže na plazmatické bílkoviny (> 99,5 %), především na albumin a alfa-1 kyselý glykoprotein. Distribuční objem v ustáleném stavu (Vdss) dosahuje přibližně 500 l.

Metabolismus:Telmisartan se metabolizuje konjugací na glukuronid výchozí látky. U konjugátu nebyla prokázána žádná farmakologická aktivita.

Eliminace:Telmisartan je charakterizován biexponenciálním poklesem farmakokinetiky s terminálním poločasem eliminace > 20 h. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) a v menší míře plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) rostou nerovnoměrně s dávkou. V doporučovaných dávkách nebyla prokázána klinicky významná kumulace telmisartanu. Plazmatické koncentrace byly u žen vyšší než u mužů, avšak bez významného vlivu na účinnost.

Po perorálním (a nitrožilním) podání se telmisartan téměř výhradně vylučuje stolicí, většinou jako nezměněná substance. Kumulativní vylučování močí je menší než 1 % dávky. Celková

plazmatická clearance (Cltot) je vysoká (přibližně 1000 ml/min) v porovnání s průtokem krve játry (kolem 1500 ml/min).

Zvláštní skupiny pacientů

Účinky v závislosti na pohlaví:Byly pozorovány rozdíly v plazmatických koncentracích v závislosti na pohlaví, s hodnotami Cmax přibližně třikrát a AUC přibližně dvakrát vyššími u žen než u mužů.

Starší pacienti:Farmakokinetika telmisartanu se u mladších a starších pacientů neliší.

Pacienti s poškozením funkce ledvin:U pacientů s mírným až středně závažným a závažným poškozením funkce ledvin byly pozorovány dvojnásobné koncentrace v plazmě, avšak u pacientů s nedostatečností ledvin podstupujících hemodialýzu byly pozorovány nižší plazmatické koncentrace. Telmisartan se u pacientů s ledvinnou nedostatečností ve vysoké míře váže na plazmatické bílkoviny a dialýzou jej nelze odstranit. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce ledvin nemění.

Pacienti s poškozením funkce jater:Farmakokinetické studie u pacientů s poškozením funkce jater prokázaly zvýšení absolutní biologické dostupnosti téměř na 100 %. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce jater nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V předklinických studiích bezpečnosti po podání dávek, které vedly k expozici srovnatelné s klinickým terapeutickým rozmezím, došlo u normotenzních zvířat ke snížení hodnot červeného krevního obrazu (erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu), změnám v renální hemodynamice (vzestup dusíku močoviny a kreatininu v krvi) a zvýšení hladiny sérového draslíku. U psů byla pozorována dilatace renálních tubulů a atrofie. U potkanů a psů byly rovněž zaznamenány změny žaludeční sliznice (eroze, vředy nebo zánět). Těmto farmakologicky vyvolaným nežádoucím účinkům, známým z předklinických studií jak s inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin, tak s antagonisty receptoru angiotenzinu II, bylo možné předejít perorálním podáváním solí.

U potkanů a psů byly rovněž pozorovány zvýšené hodnoty reninu v plazmě a hypertrofie/hyperplazie ledvinových juxtaglomerulárních buněk. Tyto změny představují rovněž skupinový účinek inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin II a antagonistů receptoru angiotenzinu II, zřejmě nemají klinický význam.

Neexistuje žádný důkaz o teratogenním účinku, ale ze studií na zvířatech vyplynulo riziko podávání telmisartanu na postnatální vývoj potomků: nižší tělesná hmotnost, opožděné otevírání očí a vyšší úmrtnost.

Studie in vitro neprokázaly mutagenní a významnou klastogenní aktivitu, ani nebyl prokázán kancerogenní účinek u potkanů a myší.

6. FARMACEUTICKÉ VLASTNOSTI

6.1 Seznam pomocných látek

Povidon

MegluminHydroxid sodnýMannitolMagnesium-stearátKrospovidon

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

Al-Al blistr.

Přípravek Dinortes 40/80 mg tablety se dodává v blistrech (Al-Al) obsahujících 14, 28, 30, 56, 84, 90 a 98 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

LABORATORIOS LICONSA, S.A., Gran Via Carlos III, 98 - 7º, Barcelona, Španělsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

Dinortes 40 mg: 58/928/10-CDinortes 80 mg: 58/929/10-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE1.12.2010

10. DATUM REVIZE TEXTU1.12.2010

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU:

Krabička pro Al-Al blistry

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Dinortes 40 mg tabletyDinortes 80 mg tabletyTelmisartanum

2. OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÁTEK

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 40/80 mg

3. SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Další informace naleznete v příbalové informaci.

4. LÉKOVÁ FORMA A OBSAH

14 tablet28 tablet30 tablet56 tablet84 tablet90 tablet98 tablet

5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

Pro získání tablety postupujte následovně:

1.- Oddělte jednotlivý článek blistru od zbytku stripu jemným odtržením podél ražení.2.- Pečlivě odloupněte zadní stranu.3.- Tabletu vytlačte.

6. ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁNMIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7. DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST

Použitelné do:

9. ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCHPŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TOVHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

LABORATORIOS LICONSA, S.A., Gran Via Carlos III, 98 - 7º, Barcelona, Španělsko

12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Dinortes 40 mg: 58/928/10-CDinortes 80 mg: 58/929/10-C

13. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15. NÁVOD K POUŽITÍ

16. BRAILLOVO PÍSMO

Dinortes 40 mg tabletyDinortes 80 mg tablety

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Dinortes 40 mg tabletyDinortes 80 mg tabletyTelmisartanum

2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

LABORATORIOS LICONSA, S.A., Gran Via Carlos III, 98 - 7º, Barcelona, Španělsko

3. POUŽITELNOST

Použitelné do:

4. ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5. JINÉ

Perorální podání.