1

Příloha č.1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls155364/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

DEPREX LÉČIVA

tvrdé tobolky

Fluoxetini hydrochloridum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat,

protože obsahuje pro Vás důležité údaje. - Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. - Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. - Tento přípravek byl předepsán výhradně Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit,

a to i tehdy, má-li stejné známky onemocnění jako Vy.

- Pokud se u Vás vyskytne kterýkoli z nežádoucích účinků, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci.

Co naleznete v této příbalové informaci 1.

Co je přípravek Deprex a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Deprex užívat

3.

Jak se přípravek Deprex užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek Deprex uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1. Co je přípravek Deprex a k čemu se používá

Deprex patří do skupiny přípravků nazývaných antidepresiva – selektivní inhibitory zpětného

vychytávání serotoninu (SSRI). Přípravek je určen k léčbě následujících stavů: Dospělí:

•

Depresivní epizody

•

Obsedantně-kompulzivní porucha

•

Mentální bulimie: Deprex je užíván společně s psychoterapií ke snížení záchvatovitého

přejídání a vyprazdňovacích aktivit.

Děti a dospívající od 8 let věku:

Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4–6 sezeních

na psychologickou terapii. Přípravek Deprex by měl být poskytnut dětem nebo mladým osobám pouze

v kombinaci s psychologickou terapií. 2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Deprex užívat

Neužívejte přípravek Deprex a oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi

•

jestliže jste alergický/á na fluoxetin nebo na kteroukoli další složku přípravku Deprex

(uvedenou v bodě 6). Alergie může zahrnovat vyrážku, svědění, oteklé tváře nebo rty a

dušnost.

•

jestliže užíváte přípravky známé jako neselektivní inhibitory monoaminooxidázy nebo

reverzibilní inhibitory monoaminooxidázy typu A (označované také IMAO), které jsou také

používané k léčbě deprese, protože může dojít k závažným a dokonce smrtelným reakcím.

2

Léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními inhibitory

IMAO (např. tranylcypromin). Avšak léčba fluoxetinem může být zahájena následující den po ukončení léčby určitými IMAO

nazývanými reverzibilní inhibitory (např. moklobemid). Neužívejte žádné přípravky ze skupiny IMAO nejméně po dobu pěti týdnů po ukončení léčby

přípravkem Deprex. Jestliže je přípravek Deprex předepisován po delší dobu nebo ve větších dávkách,

váš lékař může rozhodnout o delším intervalu. Příklady IMAO zahrnují nialamid, iproniazid, selegilin,

moklobemid, fenelzin, tranylcypromin, isokarboxazid a tolotaxon. Upozornění a opatření Před užitím přípravku Deprex se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem. Protože při užívání

přípravku Deprex je nutná zvláštní opatrnost, sdělte lékaři nebo lékárníkovi, jestliže:

•

dojde k rozvoji vyrážky nebo jiné alergické reakce (jako je svědění, otok tváře nebo rtů nebo

dušnost), přestaňte užívat tobolky a ihned kontaktujte lékaře.

•

máte nebo jste v minulosti měl epilepsii, máte záchvaty nebo se jejich četnost zvýšila,

přestaňte okamžitě užívat tobolky a ihned kontaktujte lékaře nebo lékárníka.

•

trpěl jste v minulosti mánií, pokud máte mánii, kontaktujte ihned svého lékaře, užívání

fluoxetinu může být nutné ukončit.

•

máte cukrovku, lékař může upravit dávku inzulínu nebo jiné antidiabetické léčby.

•

máte jaterní problémy (lékař může upravit dávku).

•

máte problémy se srdcem.

•

užíváte diuretika (tablety na odvodnění), obzvláště jste-li starší.

•

jste léčen elektrokonvulzivní léčbou (elektrošoky).

•

měl/a jste v minulosti potíže s krvácivostí nebo u Vás dojde ke vzniku modřin nebo

neobvyklého krvácení.

•

užíváte léčivé přípravky, které ovlivňují srážení krve (viz ‘Vzájemné působení s dalšími

přípravky’).

•

jestliže dostanete horečku, objeví se svalová ztuhlost nebo třes, změny duševního stavu jako je

zmatenost, podrážděnost nebo extrémní rozrušení, můžete trpět tzv. serotoninovým

syndromem nebo neuroleptickým maligním syndromem. Ačkoliv k tomuto stavu dochází

velmi vzácně, jedná se o život ohrožující stav. Kontaktujte ihned lékaře, užívání fluoxetinu

může být nutné ukončit.

•

máte sebevražedné myšlenky a zhoršení deprese nebo úzkostnou poruchu. Jestliže trpíte

depresí nebo úzkostnou poruchou, můžete občas pomýšlet na ublížení si nebo na sebevraždu.

Tyto myšlenky mohou zesílit, pokud začínáte antidepresiva užívat poprvé, protože k nástupu

účinku těchto přípravků dochází se zpožděním, obvykle po asi dvou týdnech, ale někdy i po

delší době.

Tyto myšlenky můžete mít častěji:

- pokud jste již dříve uvažoval/a o sebevraždě nebo o ublížení si.

- pokud jste dosáhl/a dospělosti v nedávné době. Informace z klinických studií ukázaly zvýšené

riziko sebevražedného chování u dospělých mladších 25 let s psychickými poruchami, kteří

byli léčeni antidepresivy.

Jestliže se u Vás kdykoliv objeví myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, kontaktujte svého

lékaře nebo ihned navštivte nejbližší zdravotnické zařízení. Může být pro Vás užitečné svěřit se se svou depresí nebo úzkostí vašemu příbuznému nebo blízkému

příteli a požádat je, aby si přečetli tuto příbalovou informaci. Můžete je požádat, aby Vám řekli, pokud

se budou domnívat, že se vaše deprese nebo úzkost zhoršuje, nebo pokud budou znepokojeni změnami

ve vašem chování. Užití u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let U pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu

nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu, sebevražedné myšlenky a nepřátelské jednání

(převážně agresivita, protichůdné jednání a hněv). Deprex by měl být u dětí a dospívajících ve věku 8

až 18 let užíván pouze k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod (v kombinaci s

psychologickou terapií) a neměl by být užíván v jiných indikacích.

3

Rovněž dlouhodobé bezpečnostní účinky přípravku Deprex ve vztahu k dalšímu růstu, dospívání a

rozvoji poznání a chování nebyly dosud v této věkové skupině prokázány. Váš lékař přesto může

Deprex předepsat pacientům do 18 let k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod v

kombinaci s psychologickou terapií, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším zájmu. Pokud lékař

předepsal Deprex pacientovi do 18 let a chcete se o tom poradit, navštivte, prosím, znovu svého

lékaře. Jestliže se u pacientů do 18 let, kteří jsou léčeni přípravkem Deprex, rozvine nebo zhorší

některý z výše uvedených příznaků, měli byste o tom lékaře informovat. Deprex by neměl být používán v léčbě dětí do 8 let. Další léčivé přípravky a přípravek Deprex Informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte, které jste v nedávné době

užíval/a (až 5 týdnů zpátky) nebo které možná budete užívat. Tento přípravek může ovlivnit způsob, jak další léčiva působí (interakce). Interakce, které by mohly

nastat:

•

inhibitory MAO (užívané k léčbě deprese); neselektivní inhibitory MAO a inhibitory MAO

typu A (moklobemid) by neměly být užívány společně s přípravkem Deprex vzhledem k

tomu, že může dojít k vážným až smrtelným reakcím (serotoninový syndrom) (viz bod

“Neužívejte přípravek Deprex”). Inhibitory MAO typu B (selegilin) mohou být užívány

s přípravkem Deprex pouze pod přísným lékařským dohledem.

•

lithium, tryptofan; při podávání těchto přípravků s přípravkem Deprex existuje zvýšené riziko

serotoninového syndromu. Jestliže je fluoxetin užíván v kombinaci s lithiem, lékař vás bude

častěji kontrolovat.

•

fenytoin (užívaný k léčbě epilepsie); protože přípravek Deprex může ovlivnit hladiny tohoto

léku v krvi, může váš lékař zahájit léčbu fenytoinem opatrněji a provádět častější kontroly,

pokud je podáván společně s přípravkem Deprex.

•

klozapin (užívaný k léčbě některých duševních onemocnění), tramadol (lék proti bolesti) nebo

triptany (k léčbě migrény); existuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku.

•

flekainid nebo enkainid (k léčbě srdečních potíží), karbamazepin (k léčbě epilepsie),

tricyklická antidepresiva (např. imipramin, desipramin a amitriptylin); protože přípravek

Deprex může měnit hladiny těchto léků v krvi, lékař může snížit jejich dávku, pokud jsou

podávány společně s přípravkem Deprex.

•

warfarin nebo jiné přípravky užívané k ředění krve; přípravek Deprex může ovlivňovat účinek

těchto léků na krev. Jestliže je léčba přípravkem Deprex zahájena nebo ukončena, zatímco

užíváte warfarin, lékař může provést určitá vyšetření.

•

třezalka tečkovaná; pokud jste léčen/a přípravkem Deprex, neměl/a byste užívat rostlinné

přípravky obsahující tuto rostlinu, protože to může mít za následek zvýšení nežádoucích

účinků. Pokud již třezalku užíváte, když zahájíte léčbu přípravkem Deprex, přestaňte třezalku

užívat a při další návštěvě to sdělte svému lékaři.

Přípravek Deprex s jídlem, pitím a alkoholem Přípravek Deprex můžete užívat s jídlem nebo mezi jídly, podle toho, co upřednostňujete. Po dobu užívání tohoto přípravku byste se měli vyvarovat požívání alkoholu. Těhotenství, kojení a fertilita Pokud jste těhotná nebo kojíte, domníváte se, že můžete být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, poraďte

se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete tento přípravek užívat. Těhotenství Některé údaje ukazují, že u dětí matek, které užívaly Deprex během prvních několika měsíců

těhotenství, je zvýšené riziko výskytu vrozených vad, hlavně srdečních. V běžné populaci se se srdeční

vadou narodí přibližně 1 dítě ze 100. U matek užívajících Deprex je výskyt zmíněného rizika zvýšen

na přibližně 2 děti ze 100. Pokud jste těhotná, můžete se Vy a Váš lékař rozhodnout, zda pro Vás bude

lepší postupně Deprex vysazovat nebo v závislosti na dalších okolnostech v léčbě přípravkem Deprex

pokračovat.

4

Při užívání v těhotenství je zapotřebí zvýšená opatrnost, obzvláště v pozdní fázi těhotenství nebo před

porodem, protože u novorozenců byly hlášeny následující účinky: podrážděnost, třes, svalová slabost,

přetrvávající pláč, problémy se sáním nebo usínáním. Ubezpečte se, že Váš gynekolog (popř. i porodní asistentka) ví, že užíváte Deprex. Užívání látek

podobných Deprexu během těhotenství, zvláště v posledních 3 měsících, může u dětí zvýšit riziko

výskytu závažného zdravotního stavu, tzv. perzistující plicní hypertenze novorozenců, který se

projevuje zrychleným dýcháním a promodráním. Tyto příznaky se obvykle projeví během prvních 24

hodin po porodu. Pokud tyto příznaky zpozorujete u svého dítěte, okamžitě kontaktujte dětského

lékaře. Kojení Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka a může mít za následek nežádoucí účinky u dětí. Kojit

byste měla pouze tehdy, pokud je to zcela nezbytné. Jestliže v kojení pokračujete, lékař vám může

předepsat nižší dávku fluoxetinu. Fertilita Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že fluoxetin snižuje kvalitu spermií. Teoreticky by to mohlo

ovlivnit plodnost, ale vliv na lidskou plodnost zatím nebyl pozorován. Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Tento léčivý přípravek může ovlivnit váš úsudek a koordinaci. Neřiďte ani neobsluhujte stroje bez

porady s lékařem nebo lékárníkem. Přípravek Deprex obsahuje monohydrát laktózy. Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé

cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat. Přípravek Deprex

obsahuje azorubin, který může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci. 3. Jak se přípravek Deprex užívá

Vždy užívejte tento přípravek přesně podle pokynů svého lékaře nebo lékárníka. Pokud si nejste

jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Deprese: Doporučená dávka je 20 mg (1 tobolka) denně. V případě potřeby lékař přehodnotí a upraví

dávku v průběhu 3 až 4 týdnů po zahájení léčby. V případě potřeby je možné dávku postupně zvýšit až

na maximálně 60 mg (3 tobolky). Dávka by měla být zvyšována opatrně tak, aby bylo zajištěno, že

dostáváte nejnižší účinnou dávku. Nemusíte se cítit lépe okamžitě po zahájení užívání přípravku na

depresi. To je obvyklé, protože ke zlepšení depresivních příznaků může dojít až po několika týdnech.

Pacienti s depresí by měli být léčeni nejméně 6 měsíců. Mentální bulimie: Doporučená dávka je 60 mg denně (3 tobolky). Obsedantně-kompulzivní porucha: Doporučená dávka je 20 mg (1 tobolka) denně. V případě potřeby

lékař přehodnotí a upraví dávku po 2 týdnech léčby. V případě potřeby je možné dávku postupně

zvýšit až na maximálně 60 mg (3 tobolky). Jestliže nenastane zlepšení do 10 týdnů, léčba přípravkem

Deprex by měla být přehodnocena. Děti a dospívající ve věku 8 až 18 let s depresí: Léčba by měla být zahájena a dále sledována

specialistou. Úvodní dávka je 10 mg/den podaná v jiné lékové formě. Po jednom nebo dvou týdnech

může lékař zvýšit dávku na 20 mg/den. Dávka by měla být zvyšována opatrně tak, aby bylo zajištěno,

že dostáváte nejnižší účinnou dávku. Děti s nižší tělesnou hmotností mohou potřebovat nižší dávky. Po

6 měsících by měl lékař zhodnotit, zda je nutné pokračovat v léčbě. Jestliže nedojde ke zlepšení, léčba

může být přehodnocena. Jestliže jste staršího věku, lékař bude zvyšovat dávku opatrněji a denní dávky by neměly překročit 40

mg (2 tobolky). Maximální denní dávka je 60 mg (3 tobolky). Jestliže máte potíže s játry nebo užíváte jiné léky, které mohou mít vliv na fluoxetin, lékař vám může

předepsat nižší dávky nebo užívání přípravku Deprex každý druhý den.

5

Způsob podání

Tobolku polkněte celou a zapijte vodou. Tobolku nežvýkejte. Jestliže jste užil(a) více přípravku Deprex, než jste měl(a) Jestliže jste užil/a příliš mnoho tobolek, jděte do nejbližší nemocnice (nebo na pohotovost) nebo to

ihned oznamte svému lékaři. Pokud můžete, vezměte s sebou balení přípravku Deprex. Příznaky předávkování zahrnují: pocit na zvracení, zvracení, záchvaty, problémy se srdcem

(nepravidelný srdeční tep a srdeční zástava), plicní problémy a změny duševního stavu sahající od

rozrušení po kóma. Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek Deprex Jestliže jste zapomněl/a užít dávku, neznepokojujte se. Užijte svou další dávku následující den v

obvyklý čas. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku. Užívání přípravku každý den ve stejný čas vám může pomoci, abyste přípravek užíval/a pravidelně. Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Deprex Nepřestávejte užívat přípravek Deprex, dokud o tom nerozhodne lékař. Je důležité, abyste přípravek

nepřestal/a užívat. Bez předchozího doporučení lékaře nepřestávejte přípravek užívat, i když se začnete cítit lépe. Ujistěte

se, že vám tobolky nedojdou. Při ukončení užívání přípravku Deprex můžete zaznamenat následující příznaky: závratě,

brnění/mravenčení, poruchy spánku (živé sny, noční můry, nespavost), pocit neklidu nebo rozrušení,

neobvyklou únavu nebo slabost, pocit úzkosti, pocit na zvracení/zvracení (pocit nemoci nebo nemoc),

třes, bolest hlavy. Většina lidí zjistila, že příznaky po vysazení přípravku Deprex jsou mírné a samy mizí v průběhu

několika týdnů. Jestliže se u vás tyto příznaky po ukončení léčby objeví, kontaktujte svého lékaře. Jestliže přestáváte užívat přípravek Deprex, lékař vám může snížit dávku pomalu v průběhu jednoho

nebo dvou týdnů – to může snížit možnost příznaků z vysazení. Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka. 4. Možné nežádoucí účinky

Podobně jako všechny léky může mít i tento přípravek nežádoucí účinky, které se ale nemusí

vyskytnout u každého. •

Jestliže se objeví vyrážka nebo alergická reakce jako je svědění, oteklé rty/jazyk nebo

sípání/dušnost, ihned přestaňte užívat tobolky a kontaktujte lékaře. •

Jestliže pocítíte neklid nebo cítíte, že nemůžete zůstat klidně sedět nebo stát, může se jednat o stav

nazývaný akatizie. Zvýšení dávky Deprexu může způsobit, že se cítíte hůře. V tomto případě

kontaktujte svého lékaře. •

Kontaktujte ihned svého lékaře, pokud vám zčervená kůže, dojde k různým kožním reakcím, nebo

se vám na kůži udělají puchýře nebo se kůže loupá. Je to velmi vzácné. Někteří pacienti měli: •

kombinaci příznaků (známé jako serotoninový syndrom) zahrnující nevysvětlitelnou horečku se

zrychleným dýcháním nebo srdečním tepem, pocení, svalovou ztuhlost nebo třes, zmatenost, extrémní

rozrušení nebo spavost (pouze vzácně).

6

•

pocit slabosti, netečnost nebo zmatenost převážně u starších osob a (starších) osob užívajících

diuretika (tablety na odvodnění). •

prodloužená a bolestivá erekce.

•

podrážděnost a extrémní rozrušení.

Jestliže se u vás vyskytne jakýkoliv ze zmíněných nežádoucích účinků, sdělte to ihned svému

lékaři. Jestliže vás kterýkoli z níže uvedených nežádoucích účinků obtěžuje nebo trvá delší dobu, kontaktujte

lékaře nebo lékárníka. Organismus celkově – zimnice, citlivost na sluneční světlo, úbytek tělesné hmotnosti. Trávicí ústrojí – průjem a žaludeční nevolnost, zvracení, trávicí potíže, potíže při polykání nebo

změny chuti nebo sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální jaterní funkce, velmi vzácně

případy zánětu jater. Nervový systém – bolest hlavy, problémy se spánkem nebo nezvyklé sny, závrať, špatná chuť k jídlu,

únava, neobvykle „dobrá“ nálada, nekontrolovatelné pohyby, záchvaty, extrémní neklid, halucinace,

netypické zuřivé chování, zmatenost, rozrušení, úzkost, nervozita, neschopnost se koncentrovat nebo

řádně přemýšlet, záchvaty paniky, myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození. Urogenitální (močopohlavní) systém a reprodukční poruchy – obtížné močení nebo příliš časté

močení, nízká sexuální výkonnost, prodloužená erekce, tvorba mléka. Dýchací systém – podrážděné hrdlo, dušnost. Vzácně byly hlášeny plicní problémy (včetně

zánětlivých procesů různého druhu a/nebo fibróza). Zlomeniny kostí – u pacientů užívajících tento typ antidepresiv byl pozorován zvýšený výskyt

zlomenin kostí. Jiné – vypadávání vlasů, zívání, rozmazané vidění, nevysvětlitelné podlitiny nebo krvácení, pocení,

návaly horka, pocit závratě při postavení se, bolest kloubů nebo svalů, nízké hladiny sodíku v krvi. Většina těchto nežádoucích účinků mizí v průběhu léčby. Další nežádoucí účinky u dětí a dospívajících Další u dětí a dospívajících (8-18 let) – fluoxetin může zpomalit růst nebo možná zpozdit pohlavní

dospívání. Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli

nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to lékaři nebo

lékárníkovi. Stejně postupujte v případě jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové

informaci. 5. Jak přípravek Deprex uchovávat

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí. Nepoužívejte tento přípravek po uplynutí doby použitelnosti uvedené na blistru a krabičce za „EXP“.

Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce. Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním vnitřním obalu a krabičce, aby byl přípravek chráněn

před světlem a vlhkostí. Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého

lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní

prostředí.

7

6. Obsah balení a další informace

Co přípravek Deprex obsahuje Léčivou látkou je fluoxetini hydrochloridum 22,4 mg (fluoxetinum 20 mg) v jedné tvrdé tobolce. Pomocnými látkami jsou monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, magnesium-stearát, koloidní

bezvodý oxid křemičitý, azorubin, černý oxid železitý, červený oxid železitý, indigokarmín, oxid

titaničitý, želatina. Jak přípravek Deprex vypadá a co obsahuje toto balení. Jedná se o neprůhledné želatinové tobolky bílo-fialové barvy. Balení obsahuje 10 nebo 30 tobolek. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. Držitel registračního rozhodnutí/Výrobce Zentiva, k. s., Praha, Česká republika. Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 25.7.2012

1

Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls155364/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

DEPREX LÉČIVA Tvrdé tobolky 2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,4 mg (fluoxetinum 20 mg). Pomocné látky se známým účinkem: monohydrát laktózy (146,6 mg), azorubin. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3.

LÉKOVÁ FORMA

Přípravek Deprex jsou tvrdé neprůhledné želatinové tobolky, vrchní část je fialová, spodní část je bílá,

obsahující bílý až téměř bílý prášek. 4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace Dospělí: Depresivní epizody. Obsedantně-kompulzivní porucha. Mentální bulimie: Přípravek Deprex je indikován jako doplněk k psychoterapii při redukci

záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit. Děti a dospívající od 8 let a starší: Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4–6 sezeních

na psychologickou terapii. Antidepresivní léčba by měla být nabídnuta dětem nebo mladým osobám

pouze v kombinaci se současnou psychologickou terapií. 4.2 Dávkování a způsob podání Perorální podání. Depresivní epizody: Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování by mělo

být v případě potřeby přezkoumáno a přizpůsobeno 3 až 4 týdny po zahájení terapie a dále podle

klinické potřeby. Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků,

u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na

maximum 60 mg (viz bod 5.1). Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle stavu každého

konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Pacienti s depresí by měli být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že

jsou bez příznaků. Obsedantně-kompulzivní porucha: Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně.

Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s

nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg.

2

Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem by měla být přehodnocena. Jestliže

se dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování.

Ačkoliv neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem,

obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je na

místě zvážit pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle

stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby by

měla být pravidelně přehodnocována. Někteří lékaři obhajují u pacientů dobře reagujících

na farmakoterapii současně probíhající behaviorální psychoterapii. Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána. Mentální bulimie: Dospělí a starší pacienti: doporučuje se dávka 60 mg/den. Účinnost dlouhodobé

léčby (více než 3 měsíce) nebyla u mentální bulimie prokázána. Dospělí – všechny indikace: Doporučená dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80

mg/den nebyly systematicky hodnoceny. Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo rozděleně, při jídle nebo mezi jídly. Po skončení užívání přetrvává léčivá látka v těle týdny. Při zahajování nebo ukončování léčby je nutné

toto vzít v úvahu. Děti a mladiství od 8 let a starší (středně těžké až těžké depresivní epizody): Léčba by měla být

zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg fluoxetinu denně

podaná v jiné lékové formě. Úprava dávkování by měla být prováděna opatrně podle stavu každého

konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Po jednom až dvou týdnech může být dávka zvýšena na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií s dávkami vyššími než 20 mg jsou minimální. Existují pouze omezené

údaje o léčbě delší než 9 týdnů. Děti s nižší tělesnou hmotností: Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický

efekt dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2). U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu by po 6 měsících měla být zhodnocena potřeba další

léčby. Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba by měla být přehodnocena. Starší pacienti: Při zvyšování dávky je doporučena zvýšená opatrnost a denní dávka by neměla

přesáhnout 40 mg. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den. Nižší dávka nebo frekvence podávání

(např. 20 mg každý druhý den) by měla být zvážena u pacientů s jaterním poškozením (viz bod 5.2)

nebo u pacientů, jejichž současně podávaná léčba má potenciál k interakcím s přípravkem Deprex (viz

bod 4.5). Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem Deprex: Je třeba se vyhnout náhlému

vysazení léčby. Aby se snížilo riziko příznaků z vysazení, při ukončování léčby přípravkem Deprex by

měla být dávka snižována v průběhu jednoho až dvou týdnů (viz bod 4.4 a bod 4.8). Jestliže se po

snížení dávky nebo ukončení léčby vyskytnou netolerované příznaky, může být zváženo znovupodání

dříve předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve snižování dávky, ale pomaleji. 4.3 Kontraindikace Hypersenzitivita na fluoxetin nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku uvedenou v bodě 6.1. Inhibitory monoaminooxidázy: Byly hlášeny případy závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků

u pacientů užívajících SSRI v kombinaci s inhibitory monoaminooxidázy (IMAO) a u pacientů, kteří

ukončili podávání SSRI a následně zahájili léčbu IMAO. Léčba fluoxetinem může být zahájena

3

nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními IMAO nebo následující den po ukončení léčby

reverzibilními IMAO-A. Některé případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může připomínat a být

diagnostikován jako neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být

prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují

hypertermii, rigiditu, myoklonie, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním

vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost

progredující do deliria a kómatu. Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s neselektivním IMAO kontraindikováno. Stejně

tak i podávání IMAO by mělo být zahájeno nejdříve 5 týdnů po skončení léčby fluoxetinem. Jestliže

byl fluoxetin předepisován po delší dobu nebo ve vysokých dávkách, je nutné zvážit delší interval. Kombinace fluoxetinu s reverzibilními IMAO (např. moklobemid) se nedoporučuje. Léčba

fluoxetinem může být zahájena následující den po ukončení podávání reverzibilních IMAO. 4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Použití u dětí a dospívajících do 18 let: Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné

myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích

mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří

byli léčeni placebem. Přípravek Deprex by měl být použit u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let

pouze k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod a neměl by být použit v jiných

indikacích. Nicméně jestliže je rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl

být pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných příznaků. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o

dlouhodobé bezpečnosti použití u dětí a dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje

kognitivních a behaviorálních funkcí (viz bod 5.3). V 19týdenním klinickém hodnocení byly u dětí a dospívajících léčených fluoxetinem pozorovány

snížené přírůstky výšky a hmotnosti (viz bod 4.8). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na dosažení

normální výšky v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz bod 5.3 a 4.8). V průběhu

léčby fluoxetinem by proto měl být monitorován růst a dospívání (výška, váha a škálování dle

Tannera). V případě zpomalení je nutné zvážit konzultaci s pediatrem. V pediatrických studiích byly často hlášeny mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se doporučuje

pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin by měl být vysazen, pokud se u

pacienta objevily manické příznaky. Je důležité, aby lékaři ordinující léčbu pečlivě prodiskutovali její možná rizika a přínosy s

dětmi/dospívajícími a/nebo jejich rodiči. Vyrážka a alergické reakce: Byla hlášena vyrážka, anafylaktoidní reakce a progresivní systémové

reakce, někdy závažné (zahrnující kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných

příznaků alergie, byť nejasné etiologie, by měla být léčba fluoxetinem ukončena. Epileptické záchvaty: Potenciálním rizikem při podávání antidepresiv jsou epileptické záchvaty. Z

tohoto důvodu by měl být fluoxetin užíván u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze se

zvýšenou opatrností. Léčba by měla být ukončena u každého pacienta, u kterého se záchvaty objeví

nebo se zvýší jejich frekvence. Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů s nestabilním

záchvatovitým onemocněním/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií by měli být pečlivě

monitorováni. Mánie: Antidepresiva by měla být používána s opatrností u pacientů s mánií/hypománií v anamnéze.

Stejně tak jako všechna antidepresiva fluoxetin by měl vysazen u každého pacienta s počínajícími

příznaky mánie. Jaterní/renální funkce: Fluoxetin je extenzivně metabolizován v játrech a vylučován ledvinami. U

pacientů se závažnou hepatální dysfunkcí se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl

4

fluoxetin podáván v dávce 20 mg/den po dobu 2 měsíců pacientům se závažným renálním selháváním

(GFR < 10 ml/min) vyžadujících dialýzu, plazmatické hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu

nevykazovaly rozdíly ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí. Srdeční onemocnění: V dvojitě zaslepených klinických studiích nebyly na EKG 312 pacientů

pozorovány žádné poruchy vedení vzruchu mající za následek srdeční blok. Nicméně klinické

zkušenosti při akutním srdečním onemocnění jsou omezené, proto se doporučuje opatrnost. Úbytek tělesné hmotnosti: U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten

je ale obvykle úměrný k původní hmotnosti. Diabetes: U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby

fluoxetinem se objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Může být

zapotřebí úprava dávek inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik. Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu: Deprese je spojena se zvýšeným

rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (sebevražedné jednání). Toto riziko

přetrvává, dokud nedojde k signifikantní remisi. Vzhledem k tomu, že zlepšení nemusí nastat v

průběhu několika prvních týdnů léčby, pacienti by do doby tohoto zlepšení měli být důkladně

sledováni. Je obecnou klinickou zkušeností, že riziko sebevraždy se může zvýšit v časných fázích

zlepšování stavu. Další duševní poruchy, pro které je přípravek Deprex předepisován, mohou být také spojeny se

zvýšeným rizikem sebevražedného jednání. Tyto stavy mohou být navíc komorbidní s depresivními

epizodami. Stejná opatření dodržovaná při léčbě depresivních poruch by měla být dodržována při

léčbě pacientů s jinými duševními poruchami. Je známo, že u pacientů s anamnézou sebevražedného jednání a pacientů vykazujících významný

stupeň suicidálních úvah před zahájením léčby je vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo

sebevražedných pokusů. Tito pacienti by měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza

placebem kontrolovaných klinických hodnocení použití antidepresiv u psychiatrických onemocnění

prokázala zvýšení rizika suicidálního chování při léčbě antidepresivy ve srovnání s placebem u

pacientů mladších 25 let. Součástí lékové terapie by mělo být bedlivé sledování pacientů, a zejména vysoce rizikových pacientů,

na začátku léčby nebo při změnách dávkování. Pacienti (a jejich pečovatelé) by měli být upozorněni

na nutnost monitorování jakéhokoli klinického zhoršení, suicidálního chování nebo myšlenek a

nezvyklých změn v chování, a v případě jejich výskytu ihned vyhledat lékařskou pomoc. Akatizie/psychomotorický neklid: Užití fluoxetinu je spojeno s vývojem akatizie, charakterizované

subjektivně nepříjemným nebo mučivým neklidem a potřebou se často pohybovat spojenou s

neschopností zůstat klidně sedět či stát. Toto se nejčastěji vyskytuje v průběhu prvních týdnů léčby. U

pacientů, u kterých se tyto příznaky rozvinou, může být zvyšování dávky škodlivé. Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby SSRI: Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou

časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8). V klinických studiích se nežádoucí účinky

pozorované při ukončení léčby objevily přibližně u 60 % pacientů ve skupině léčených fluoxetinem i

ve skupině placebové. Z těchto nežádoucích účinků bylo závažných 17 % ve skupině fluoxetinu a 12

% ve skupině placeba. Riziko příznaků z vysazení může záviset na různých faktorech zahrnujících trvání terapie a velikost

dávky a rychlost snižování dávky. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku

(včetně insomnie a bouřlivých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a

bolest hlavy jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední, u některých

pacientů však mohou být závažné. Obvykle k nim dochází v průběhu několika prvních dnů po

vysazení léčby. Obecně tyto příznaky samy mizí a to obvykle v průběhu 2 týdnů, ačkoli u některých

jedinců mohou přetrvávat (2 – 3 měsíce nebo více). Proto se doporučuje pozvolně ukončovat léčbu

5

přípravkem Deprex postupně v průběhu období nejméně jednoho až dvou týdnů, podle potřeb pacienta

(viz Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem Deprex, bod 4.2). Krvácení: Při podávání SSRI byly hlášeny případy kožních krvácivých abnormalit, jako je ekchymóza

a purpura. Ekchymóza byla hlášena jako neobvyklá v průběhu léčby fluoxetinem. Další hemoragické

projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční

krvácení) byly hlášeny vzácně. Opatrnost se doporučuje obzvláště u pacientů užívajících SSRI při

současném užívání perorálních antikoagulancií, přípravků se známým účinkem na funkci krevních

destiček (např. atypická antipsychotika jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv,

kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika–NSAID) nebo dalších přípravků, které mohou

zvyšovat riziko krvácení stejně jako u pacientů se známou anamnézou poruch krvácivosti. Elektrokonvulzivní terapie (ECT): Byly hlášeny vzácné případy prodloužených křečí u pacientů

užívajících fluoxetin s ECT léčbou, proto je vhodná opatrnost. Třezalka tečkovaná: Při současném užití selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a

rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může dojít ke

zvýšení serotonergních účinků, jako je serotoninový syndrom. Ve vzácných případech byl hlášen vývoj serotoninového syndromu nebo stav podobný

neuroleptickému malignímu syndromu v souvislosti s léčbou fluoxetinem, zvláště je-li podáván v

kombinaci s dalšími serotonergními (mezi jiným L-tryptofan) a/nebo neuroleptickými přípravky.

Vzhledem k tomu, že tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, léčba

fluoxetinem by měla být ukončena v případě výskytu těchto příhod (charakterizované souborem

příznaků jako je hypertermie, rigidita, myoklonie, nestabilita autonomního nervstva s možným

rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost,

extrémní agitovanost vyvíjející se do deliria a kómatu) a měla by být zahájena podpůrná

symptomatická léčba. Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktózy, nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli

užívat. Přípravek obsahuje azorubin, který může způsobit alergickou reakci. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých. Biologický poločas: Při zvažování farmakodynamických a farmakokinetických lékových interakcí

(např. při převádění z fluoxetinu na jiná antidepresiva) by měl být na zřeteli dlouhý eliminační poločas

fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2). Inhibitory monoaminooxidázy: (viz bod 4.3). Nedoporučené kombinace: IMAO-A (viz bod 4.3). Kombinace vyžadující opatrnost při použití: IMAO-B (selegilin): riziko serotoninového syndromu.

Doporučen klinický monitoring. Fenytoin: Při kombinaci s fluoxetinem byly pozorovány změny v krevních hladinách. V některých

případech došlo k manifestaci toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit konzervativní

titrační schéma a sledování klinického stavu. Serotonergní přípravky: Společné podávání se serotonergními přípravky (např. tramadol, triptany)

může zvýšit riziko serotoninového syndromu. Užití s triptany s sebou nese další riziko koronární

vazokonstrikce a hypertenze.

6

Lithium a tryptofan: Při podávání SSRI současně s lithiem nebo tryptofanem byly hlášeny případy

serotoninového syndromu, proto by měl být fluoxetin podáván současně s těmito přípravky se

zvýšenou opatrností. Jestliže je fluoxetin užíván v kombinaci s lithiem, je vyžadováno přísnější a

častější klinické sledování. Izoenzym CYP2D6: Protože metabolismus fluoxetinu (podobně jako tricyklická antidepresiva a další

serotonin selektivní antidepresiva) zahrnuje systém hepatálního cytochromu izoenzymu CYP2D6,

současná léčba přípravky také metabolizovanými tímto enzymatickým systémem může vést k

lékovým interakcím. Konkomitantní terapie přípravky metabolizovanými převážně tímto systémem a

majícími úzký terapeutický index (jako je flekainid, enkainid, karbamazepin a tricyklická

antidepresiva) by měla být zahájena nebo upravena na dávky z nižšího konce jejich dávkovacího

rozpětí. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván v předchozích 5 týdnech. Perorální antikoagulancia: Při podávání fluoxetinu v kombinaci s perorálními antikoagulancii byly

méně často hlášeny změněné antikoagulační parametry (laboratorní hodnoty a/nebo klinické známky a

projevy) s nejednotným klinickým obrazem, který však zahrnoval zvýšenou krvácivost. U pacientů

léčených warfarinem by měla být pečlivě monitorována koagulace v případě zahajování nebo

ukončování léčby fluoxetinem. (viz bod 4.4, Krvácení). Elektrokonvulzivní terapie (ECT): Vzácně bylo hlášeno prodloužení křečí u pacientů užívajících

fluoxetin a podstupujících ECT, proto je vhodná zvýšená opatrnost. Alkohol: Při metodickém testování fluoxetin nezvyšoval hladiny alkoholu v krvi, ani nezvyšoval

účinek alkoholu. Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje. Třezalka tečkovaná: Stejně jako u jiných SSRI může dojít k farmakodynamickým interakcím mezi

fluoxetinem a rostlinnými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), což

může mít za následek zvýšení nežádoucích účinků. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Těhotenství: Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů

související s užíváním fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus vzniku tohoto rizika

není znám. Celkově údaje naznačují, že riziko výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož

matka užívala v těhotenství fluoxetin, je 2/100 ve srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100

pro tyto defekty v běžné populaci. Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním stádiu,

může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné riziko je

přibližně 5 případů na 1 000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy PPHN na 1 000

těhotenství. Fluoxetin může být užíván v průběhu těhotenství, ale předepsání těhotné ženě by mělo být provázeno

zvýšenou opatrností, zejména v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem vzhledem k

následujícím příznakům hlášeným u novorozenců: podrážděnost, tremor, hypotonie, přetrvávající pláč,

obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky mohou ukazovat na serotoninergní účinek nebo příznaky z

vysazení. Doba, ve které k těmto příznakům dochází a po kterou trvají, může souviset s dlouhým

poločasem fluoxetinu (4–6 dnů) a jeho aktivního metabolitu norfluoxetinu (4–16 dnů). Kojení: Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin jsou vylučovány do lidského mateřského

mléka. U kojených dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za

nezbytnou, mělo by být zváženo přerušení kojení. Nicméně pokud kojení pokračuje, měly by být

předepsány nejnižší účinné dávky fluoxetinu.

7

Fertilita: Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3).

Spontánní hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na

lidskou fertilitu zatím nebyl pozorován. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Ačkoliv u zdravých dobrovolníků se neprokázal vliv fluoxetinu na psychomotorickou činnost, jakýkoli

psychoaktivní přípravek může ovlivnit úsudek nebo schopnosti. Pacienti by měli být poučeni o

nutnosti se vyvarovat řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů, než se ujistí, že jejich výkonnost není

ovlivněna. 4.8 Nežádoucí účinky Mnohé z uvedených nežádoucích účinků patří mezi symptomy deprese, jejich výskyt se během léčby

snižuje. Podobně jako u jiných SSRI byly pozorovány následující nežádoucí účinky: Organismus obecně: Hypersenzitivita (např. pruritus, vyrážka, kopřivka, anafylaktoidní reakce,

vaskulitida, reakce obdobná sérové nemoci, angioedém) (viz bod 4.3 a 4.4), zimnice, serotoninový

syndrom, fotosenzitivita a velmi vzácně erythema multiforme, které se může rozvinout v Stevens-

Johnsonův syndrom nebo toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom). Trávicí soustava: Gastrointestinální potíže (např. průjem, nauzea, zvracení, dyspepsie, dysfagie,

poruchy chuti), sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální hodnoty jaterních funkcí. Velmi

vzácně případy idiosynkratické hepatitidy. Nervový systém: bolest hlavy, spánkové anomálie (abnormální sny, insomnie), závratě, anorexie,

únava (např. somnolence, netečnost), euforie, přechodné abnormální pohyby (např. svalové záškuby,

ataxie, tremor, myoklonie), záchvaty křečí a vzácně psychomotorický neklid/akatizie (viz bod 4.4).

Halucinace, manická reakce, zmatenost, agitovanost, úzkost a přidružené symptomy (např. nervozita),

narušená schopnost koncentrace a myšlenkových pochodů (např. depersonalizace), panické záchvaty,

velmi vzácně serotoninový syndrom, sebevražedné myšlenky a chování (tyto příznaky mohou být

způsobeny základním onemocněním). Během léčby fluoxetinem nebo brzy po jejím ukončení byly

zaznamenány případy suicidálních myšlenek a suicidálního jednání (viz bod 4.4). Urogenitální systém: retence moči, časté močení. Reprodukční poruchy: sexuální dysfunkce (opožděná nebo chybějící ejakulace, anorgasmie),

priapismus, galaktorea. Různé: alopecie, zívání, abnormální vidění (např. rozmazané vidění, mydriáza), pocení, vazodilatace,

artralgie, myalgie, posturální hypotenze, ekchymóza. Velmi zřídka byly popsány další krvácivé

projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční

krvácení) (viz bod 4.4, Krvácení). Hyponatrémie: Hyponatrémie (včetně sérových hladin sodíku pod 110 mmol/l) byly hlášeny vzácně a

byly reverzibilní po vysazení fluoxetinu. V některých případech k nim došlo z důvodu nepřiměřené

sekrece antidiuretického hormonu. Většina hlášení se týkala starších pacientů nebo pacientů

užívajícími diuretika nebo s jinak sníženým objemem tělesných tekutin. Respirační systém: faryngitida, dyspnoe. Plicní příhody (zahrnující zánětlivé procesy různé

histopatologie a/nebo fibróza) byly hlášeny vzácně. Dyspnoe může být jediným předcházejícím

příznakem. Fraktury kostí: Epidemiologické studie – především ty, které byly provedené u pacientů ve věku 50 let

a výše – ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají selektivní inhibitory

zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA) antidepresiva. Mechanismus vzniku

tohoto rizika není znám.

8

Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby fluoxetinem: Ukončení léčby fluoxetinem často

vede k příznakům z vysazení. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestézie), poruchy spánku (včetně

insomnie a intenzivních snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest

hlavy jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední a postupně samy

vymizí, u některých pacientů však mohou být závažné nebo mohou trvat déle (viz bod 4.4). Proto se

doporučuje, pokud už není nutné v léčbě přípravkem Deprex pokračovat, ukončovat tuto léčbu

postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a bod 4.4). Děti a dospívající (viz bod 4.4): Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita byly v pediatrických

klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v

porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Bezpečnost podávání fluoxetinu nebyla systematicky hodnocena pro chronickou léčbu delší než 19

týdnů. V pediatrických klinických hodnoceních byly hlášeny manické reakce, včetně mánie a hypománie (2,6

% u pacientů léčených fluoxetinem oproti 0 % ve skupině placeba) vedoucí ve většině případů k

ukončení léčby. Tito pacienti předtím neměli epizody mánie/hypománie. Po 19 týdnech léčby dosáhli dětští pacienti v klinickém hodnocení léčení fluoxetinem v průměru o 1,1

cm menšího přírůstku výšky (p = 0,004) a 1,1 kg menšího přírůstku hmotnosti oproti pacientům

léčeným placebem. Z klinické praxe byly také hlášeny izolované případy retardace růstu. Z pediatrické klinické praxe byly hlášeny izolované případy nežádoucích účinků, které potenciálně

indikovaly zpoždění sexuálního zrání nebo sexuální dysfunkci (viz bod 5.3). V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena se snížením hladin alkalické

fosfatázy. 4.9 Předávkování Případy předávkování fluoxetinem samotným mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkování

zahrnovaly nauzeu, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatických arytmií po

srdeční zástavu, plicní dysfunkce a známky změněného stavu CNS od excitace po kóma. Fatální

případy přičítané fluoxetinu samotnému jsou extrémně vzácné. Doporučuje se monitorování srdečních

a vitálních funkcí společně s celkovými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Není známo

specifické antidotum. Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze nejsou pravděpodobně přínosem.

Aktivované živočišné uhlí, které může být použito společně se sorbitolem, je stejně nebo více účinné

jako vyvolání zvracení a výplach. Při zvládání předávkování by měla být vzata v úvahu možnost požití

i dalších přípravků. Dlouhodobější důkladné lékařské pozorování může být zapotřebí u pacientů, kteří

požili nadměrné množství tricyklických antidepresiv, pokud také užívají nebo užili fluoxetin. 5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu. ATC kód: N06AB03. Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním

mechanismem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou

α1-, α2- a β-adrenergní, serotonergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory. Depresivní epizody: Klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny oproti

placebu a aktivním komparátorům. Prokázalo se, že fluoxetin je signifikantně účinnější než placebo

9

měřeno pomocí Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích fluoxetin

vykazoval signifikantně větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení HAM-D skóre) a

remise ve srovnání s placebem. Odpověď na dávku: Studie s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami poskytují plochou

křivku odpovědi na dávku, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití vyšších

dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u některých

pacientů prospěšné. Obsedantně-kompulzivní porucha: V krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) byl

fluoxetin signifikantně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, ale vyšší

dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři

pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána. Mentální bulimie: V krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních

pacientů splňujících kritéria DSM-III-R pro mentální anorexii fluoxetin v dávce 60 mg/den

signifikantně účinnější než placebo při redukci záchvatovitého přejídání a vypuzovacích aktivit. U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruální dysforickou poruchu (PMDD) byly

provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky byly zařazeny v případě příznaků

dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a vztahů s ostatními. Pacientky užívající

perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg denně podávanými kontinuálně po

dobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (iritabilita, anxieta a

dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázi (20 mg denně po dobu 14 dnů) po dobu

3 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (denní záznam závažnosti na

stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny definitivní závěry týkající se

účinnosti a trvání léčby. Depresivní epizody (děti a dospívající): byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve věku

8 let a více oproti placebu. Deprex se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než placebo ve

dvou krátkodobých pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici pro

posuzování deprese – revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení

(CGI-I). V obou studiích pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu

(DSM-III nebo DSM-IV) ve třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry.

Účinnost fluoxetinu ve studii může záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se

spontánně neuzdraví v průběhu 3-5 týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují

pouze omezená data týkající se bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla

účinnost fluoxetinu mírná. Poměr odpovědi na léčbu (primární cíl definovaný jako 30% snížení

CDRS-R skóre) prokázal statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58 %

pro fluoxetin oproti 32 % pro placebo, p = 0,013 a 65 % pro fluoxetin oproti 54 % u placeba,

p = 0,093). V těchto dvou hodnoceních byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre

oproti výchozím hodnotám 20 pro fluoxetin oproti 11 pro placebo, p = 0,002 a 22 pro fluoxetin oproti

15 pro placebo, p < 0,001. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Absorpce: Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu.

Biologická dostupnost není ovlivněna příjmem potravy. Distribuce v organismu: Fluoxetin je extenzivně vázán na plazmatické proteiny (okolo 95 %) a je

široce distribuován (distribuční objem: 20–40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou

dosaženy po několikatýdenním podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém

podávání jsou podobné koncentracím pozorovaným po 4 až 5 týdnech.

10

Biotransformace: Farmakokinetický profil fluoxetinu je nelineární s efektem prvního průchodu játry.

Maximální plazmatické hladiny jsou obecně dosaženy 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je extenzivně

metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demethylací v

játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin). Eliminace z organismu: Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto

dlouhé eliminační poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5–6 týdnů po jeho

vysazení. Exkrece probíhá hlavně (kolem 60 %) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského

mléka. Populace se zvýšeným rizikem

•

Starší pacienti: ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické

parametry ovlivněny.

•

Děti a dospívající: Průměrná plazmatická koncentrace u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší

než u dospívajících a průměrná koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší.

Rovnovážné plazmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší

hmotností (viz bod 4.2). Stejně jako u dospělých fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně

kumulují po perorálním podání a rovnovážné koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech

každodenního podávání.

•

Jaterní insuficience: V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické

poločasy fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Mělo by být zváženo nižší

dávkování nebo nižší frekvence dávkování.

•

Renální insuficience: Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s mírnou, střední nebo

úplnou (anurie) renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické

parametry ovlivněny. Po opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení

rovnovážných plazmatických koncentrací.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Nejsou žádné důkazy o kancerogenicitě, mutagenicitě, teratogenicitě a zhoršení fertility ve vztahu k

fluoxetinu ze studií prováděných in vitro a in vivo. V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání hydrochloridu fluoxetinu v dávce 30

mg/kg/den v postnatálních dnech 21 až 90 k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze,

epididymální epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a snížené

fertilitě. Ke zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg/kg/den) i samic (30 mg/kg/den).

Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u potkanů,

kterým byla podávána dávka 30 mg/kg/den, ke zmenšení délky femuru, degeneraci kosterního

svalstva, nekróze a regeneraci. Při dávce 10 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat

přibližně 0,8 až 8,8 násobné (fluoxetin) a 3,6 až 23,2 násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle

pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat

přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1 násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle

pozorovaným u dětských pacientů. Studie provedené na juvenilních myších indikují, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje

přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Reverzibilita

tohoto procesu nebyla stanovena. Další studie na juvenilních myších (postnatální den 4 až 21) prokázala, že inhibice serotoninového

transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto

účinku. Klinická závažnost těchto nálezů nebyla stanovena. Studie na dospělých zvířatech: V 2generační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí

účinky na páření nebo fertilitu potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční

parametry potomků. Koncentrace fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné

hmotnosti u lidí. U myších samců, kteří byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě

v dávce ekvivalentní 31 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí, byl pozorován pokles hmotnosti varlat a

11

hypospermatogeneze. Avšak výše této dávky, při které byly pozorovány významné dávky toxicity,

převyšovala maximální tolerovanou dávku (MTD). 6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Monohydrát laktózy, mikrokrystalická celulóza, magnesium-stearát, koloidní bezvodý oxid křemičitý, azorubin, černý oxid železitý, červený oxid železitý, indigokarmín, oxid titaničitý, želatina. 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním vnitřním obalu a v krabičce, aby byl přípravek chráněn

před světlem a vlhkostí. 6.5 Druh obalu a obsah balení Průhledný PVC/PVDC/Al blistr, krabička. Velikost balení: 10 a 30 tobolek. Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky. 7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Zentiva, k. s., U Kabelovny 130, 102 37 Praha 10, Česká republika. 8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO

12

30/636/00-C 9.

DATUM REGISTRACE A DATUM PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Datum první registrace: 20. 12. 2000 Datum posledního prodloužení registrace: 15. 2. 2012 10. DATUM REVIZE TEXTU

25.7.2012

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

krabička 1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

DEPREX LÉČIVA Fluoxetini hydrochloridum Tvrdé tobolky 2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY

Fluoxetini hydrochloridum 22,4mg (fluoxetinum 20 mg) v jedné tvrdé tobolce. 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktózy, azorubin. 4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

Tvrdé tobolky. 10 tvrdých tobolek 30 tvrdých tobolek 5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. Perorální podání. 6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT

UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

Přípravek může ovlivnit pozornost a schopnost soustředění. 8.

POUŽITELNOST

EXP:

2

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30 °C v původním vnitřním obalu a v krabičce, aby byl přípravek

chráněn před světlem a vlhkostí. 10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny. 11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Zentiva, k.s., Praha, Česká republika. 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA Reg.č.: 30/636/00-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č.šarže: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD K POUŽITÍ 16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU DEPREX

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

DEPREX LÉČIVA Fluoxetini hydrochloridum tvrdé tobolky

Logo Zentiva

EXP:

Č.šarže: 5.

JINÉ

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

3.

POUŽITELNOST

4.

ČÍSLO ŠARŽE