Příloha č. 1a k rozhodnutí o změnu registrace sp. zn. sukls137201/2011a příloha k sp. zn. sukls67197/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

COZAAR 2,5 mg/ml

prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem

Losartanum kalicum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je přípravek COZAAR a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek COZAAR užívat

3.

Jak se přípravek COZAAR užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek COZAAR uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK COZAAR A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Losartan (přípravek COZAAR) patří do skupiny léčiv známých jako antagonisté receptoru angiotenzinu II. Angiotenzin II je látka vytvářená v těle, která se váže na receptory v cévách, což způsobuje jejich zúžení. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Losartan zabraňuje vazbě angiotenzinu II na tyto receptory, což způsobuje uvolnění cév mající za následek snížení krevního tlaku. Losartan u pacientů s vysokým krevním tlakem a s cukrovkou typu 2 zpomaluje zhoršování funkcí ledvin.

Přípravek COZAAR se používá

k léčbě pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí) u dospělých a u dětí a dospívajících ve věku 6–18 let.



k ochraně ledvin u hypertenzních pacientů s cukrovkou typu 2 s laboratorně prokázaným narušením funkcí ledvin a proteinurií (stav, kdy moč obsahuje abnormální množství bílkovin)≥ 0,5 g za den.



k léčbě pacientů s chronickým srdečním selháním, kdy lékař nepovažuje léčbu specifickými léky nazývanými inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory, léky používané ke snížení vysokého krevního tlaku) za vhodnou. Pokud bylo srdeční selhávání stabilizováno pomocí ACE inhibitoru, neměl/a byste být na losartan převeden/a.



bylo prokázáno, že přípravek COZAAR u pacientů s vysokým krevním tlakem a zesílením levé komory snižuje riziko cévní mozkové příhody (“indikace LIFE”).

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK COZAARUŽÍVAT

Neužívejte přípravek COZAAR:

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na losartan nebo na kteroukoli složku přípravkuCOZAAR,



jestliže máte vážně narušenu funkci jater,



jestliže jste těhotná více než 3 měsíce. (Rovněž je lepší se přípravku COZAAR vyhýbat i v časném těhotenství - viz bod Těhotenství),

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku COZAAR je zapotřebí:Pokud máte za to, že jste těhotná (nebo že jste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Přípravek COZAAR se v časném těhotenství nedoporučuje a pokud jste těhotná více než 3 měsíce, používat se nesmí, protože pokud by se v tomto období používal, mohl by vážně poškodit Vaše dítě (viz část věnovaná těhotenství).

Je důležité, abyste předtím, než začnete přípravek COZAAR užívat, informoval/a svého lékaře:

jestliže se u Vás někdy vyskytl angioedém (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka)(viz také bod 4 Možné nežádoucí účinky),



jestliže trpíte silným zvracením nebo průjmem vedoucím k velké ztrátě tekutin a/nebo solí v těle,



jestliže jste léčen/a diuretiky (léky, které zvyšují množství vody vyloučené ledvinami) nebo máte dietu s omezeným příjmem solí vedoucí k velké ztrátě tekutin a solí v těle (viz bod 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů),



jestliže je o Vás známo, že máte zúžené nebo zablokované cévy vedoucí do ledvin nebo pokud jste v nedávné době podstoupil/a transplantaci ledvin,



jestliže máte narušené funkce jater (viz body 2 Neužívejte losartan a 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů),



jestliže trpíte srdečním selháním s poruchou funkce ledvin nebo bez ní nebo pokud současně trpíte závažnými, život ohrožujícími poruchami srdečního rytmu. Zvláštní opatrnosti je třeba pokud jste současně léčen/a ß-blokátory,



jestliže máte problémy se srdečními chlopněmi nebo se srdečním svalem,



jestliže trpíte ischemickou chorobou srdeční (zapříčiněnou sníženým průtokem krve srdečními cévami) nebo cévní mozkovou chorobou (zapříčiněnou sníženým oběhem krve v mozku),



jestliže trpíte primárním hyperaldosteronismem (což je syndrom doprovázený zvýšeným uvolňováním hormonu aldosteronu v nadledvinkách, způsobeným abnormalitami této žlázy).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, včetně bylinných přípravků nebo přírodních produktů.

Buďte zvláště opatrný/á, pokud během léčby přípravkem COZAAR užíváte následující léky:

jiné léky snižující krevní tlak, protože ty mohou krevní tlak dodatečně snížit. Krevní tlak může rovněž být snížen některým z následujících léčiv/některou z následujících tříd léčiv: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin.



léky zadržující draslík nebo léky, které mohou zvýšit hladiny draslíku (např. léky doplňující draslík, náhražky solí obsahující draslík nebo léky šetřící draslík, jako jistá diuretika [amilorid, triamteren, spironolakton] nebo heparin).



nesteroidní antirevmatika, jako je indomethacin, včetně inhibitorů COX-2 (léky omezující zánět, které lze použít k potlačení bolesti), protože ty mohou účinky losartanu snižující krevní tlak oslabit.

Pokud máte narušeny funkce ledvin , může současné používání těchto léků

vést ke zhoršení funkcí ledvin.

Léky obsahující lithium nesmějí být v kombinaci s losartanem užívány bez pečlivého dohledu lékaře. Mohou být vhodná zvláštní preventivní opatření (např. krevní testy).

Užívání přípravku COZAAR s jídlem a pitímPřípravek COZAAR lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

Těhotenství a kojeníTěhotenství

Pokud máte za to, že jste těhotná (nebo že jste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře.Váš lékař Vám obvykle doporučí, abyste přípravek COZAAR přestala užívat předtím, než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že jste otěhotněla a poradí Vám, abyste místo něj užívala jiný přípravek. Přípravek COZAAR se v časném těhotenství nedoporučuje a pokud jste těhotná více než 3 měsíce, používat se nesmí, protože pokud by se v tomto období používal, mohl by vážně poškodit Vaše dítě

KojeníPokud kojíte nebo pokud kojit začnete, informujte o tom svého lékaře. Přípravek COZAAR se kojícím matkám nedoporučuje a Váš lékař může pro Vás zvolit jinou léčbu, pokud si přejete kojit. Zvláště pokud je Vaše dítě novorozenec nebo se narodilo předčasně.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Používání u dětí a dospívajícíchPřípravek COZAAR byl u dětí studován. Více informací Vám poskytne lékař.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůŽádné studie o vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.Není pravděpodobné, že by přípravek COZAAR schopnost řídit a obsluhovat stroje ovlivňoval. Nicméně jako je tomu u mnoha jiných léků používaných k léčení vysokého krevního tlaku, může u některých lidí losartan způsobit závrať nebo ospalost. Jestliže se u Vás vyskytne závrať nebo ospalost, musíte se předtím, než začnete takovéto činnosti vykonávat, obrátit na svého lékaře.

Důležité informace o některých složkách přípravku COZAARPřípravek COZAAR obsahuje monohydrát laktózy a sorbitol. Pokud Vám lékař řekl, že nesnášíte některé cukry, poraďte se s lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

Přípravek COZAAR rovněž obsahuje methylparaben a propylparaben, které mohou způsobovat alergické reakce (případně opožděné).

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK

COZAAR UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek

COZAAR přesně podle pokynů svého lékaře. Váš lékař stanoví vhodnou

dávku přípravku

COZAA podle Vašeho stavu a podle toho, zda užíváte další léky. Je důležité, abyste

přípravek

COZAAR užíval/a tak dlouho, jak dlouho Vám jej bude lékař předepisovat, čímž zajistíte

plynulou úpravu krevního tlaku.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakemLéčba obvykle začíná 50 mg losartanu (20 ml suspenze přípravku COZAAR) jednou denně. Maximálního účinku snižujícího krevní tlak by se mělo dosáhnout 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů lze dávku později zvýšit na 100 mg losartanu (40 ml suspenze přípravkuCOZAAR) jednou denně.Jestliže máte dojem, že je účinek losartanu příliš silný nebo slabý, obraťte se prosím na svého lékaře nebo lékárníka.

Použití u dětí a dospívajících (ve věku 6 až 18 let)Doporučená zahajovací dávka u pacientů vážících mezi 20 a 50 kg je 0,7 mg losartanu na kilogram tělesné hmotnosti podávaných jednou denně (maximálně 25 mg neboli 10 ml suspenze přípravku COZAAR). Lékař může dávku zvýšit, pokud není krevní tlak zvládán.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem a cukrovkou typu 2Léčba obvykle začíná dávkou 50 mg losartanu (20 ml suspenze přípravku COZAAR) jednou denně. Tuto dávku lze později zvýšit na 100 mg losartanu (40 ml suspenze přípravku COZAAR) jednou denně v závislosti na reakci krevního tlaku.

Losartan může být podáván spolu s jinými léky snižujícími krevní tlak (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- a beta-blokátory a centrálně působícími látkami), stejně jako s inzulinem a jinými běžně používanými léky proti cukrovce, které snižují hladinu glukózy v krvi (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Dospělí pacienti se srdečním selhánímLéčba obvykle začíná dávkou 12,5 mg losartanu (5 ml suspenze přípravku COZAAR) jednou denně. Obecně platí, že podle zdravotního stavu je nutno dávku postupně po týdnech zvyšovat (tj. 12,5 mg denně během prvního týdne, 25 mg denně během druhého týdne, 50 mg denně během třetího týdne,100 mg denně během čtvrtého týdne, 150 mg denně během pátého týdne) až do dosažení udržovací dávky určené Vaším lékařem. Losartan lze užívat v maximální dávce 150 mg jednou denně (60 ml přípravku COZAAR suspenze).

Při léčbě srdečního selhání se losartan obvykle kombinuje s diuretikem (lékem, který zvyšuje množství vody, které se vyloučí ledvinami) a/nebo digitalisem (lék, který srdci napomáhá pracovat silněji a účinněji) a/nebo betablokátorem.

Dávkování u zvláštních skupin pacientů

Lékař může doporučit snížení dávky, zvláště při zahájení léčby u určitých pacientů, jako jsou pacienti léčení diuretiky ve vysokých dávkách, pacienti s poruchou funkce jater nebo pacienti starší 75 let. Použití losartanu se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod Neužívejte losartan).

JAK MĚŘIT A PODÁVAT DÁVKU PERORÁLNÍ SUSPENZE

1. Před použitím obsah lahvičky dobře protřepejte.2. Píst stříkačky zatlačte úplně dolů.3. Stříkačku zasunujte do adaptéru na lahvičce s léčivem, dokud tam pevně nezapadne.

4. Po spojení stříkačky, adaptéru a lahvičky celou sestavu obraťte dnem vzhůru.

5. Vytáhněte píst, čímž se léčivo natáhne do aplikátoru.

6. Celou sestavu obraťte do původní polohy.7. Vyjměte stříkačku a užijte lék.

8. Na lahvičku nasaďte šroubovací uzávěr.

Jestliže jste užil/a více přípravku COZAAR, než jste měl/aPokud náhodně užijete příliš mnoho perorální suspenze přípravku COZAAR, ihned se obraťte na svého lékaře. Příznaky předávkování jsou nízký krevní tlak, zrychlený tep, případně zpomalený tep.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek COZAAR

Před použitím perorální suspenzi přípravku COZAAR vždy dobře

protřepejte!

Jestliže náhodou vynecháte dávku, prostě užijte další dávku jako obvykle. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a dávku vynechanou. Máte-li jakékoli další otázky k používání tohotopřípravku, obraťte se na svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek COZAAR nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud se u Vás objeví kterýkoli z následující nežádoucích účinků, přestaňte losartan užívat a ihned se obraťte na svého lékaře nebo jděte na pohotovost nejbližší nemocnice.

Jestliže u Vás dojde k dále uvedeným jevům, přestaňte losartan užívat a ihned se obraťte na svého lékaře nebo zajděte na pohotovost nejbližší nemocnice.

Těžká alergická reakce (vyrážka, svědění, otok obličeje, rtů, úst nebo hrdla, což může způsobit potíže při polykáním nebo dýchání).

Jde o závážný, ale vzácný nežádoucí účinek, který postihuje více než 1 z 10 000 pacientů, ale méně než 1 z 1 000 pacientů. Můžete potřebovat bezodkladnou lékařskou péči nebo hospitalizaci.

Nežádoucí účinky léku jsou klasifikovány následovně:

velmi časté:

vypostihující více než 1 z 10 pacientů

časté:

postihující 1 až 10 ze 100 pacientů

méně časté:

postihující 1 až 10 ze 1 000 pacientů

vzácné:

postihující 1 až 10 ze 10 000 pacientů

velmi vzácné:

postihující 1 až 10 ze 100 000 pacientů

není známo:

(četnost nelze z dostupných údajů určit)

U přípravku COZAAR byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Časté: 

závrať,



nízký krevní tlak,



slabost,



únava,



příliš málo cukru v krvi (hypoglykémie),



příliš mnoho draslíku v krvi (hyperkalémie),



změny funkce ledvin, včetně selhání ledvin,



snížení počtu červených krvinek (anémie),



zvýšení močoviny v krvi, kreatininu a sérového draslíku u pacientů se srdečním selháním.

Méně časté:

ospalost,



bolest hlavy,



poruchy spánku,



pocit bušení srdce (palpitace),



těžká bolest na hrudi (angina pectoris),



nízký krevní tlak (zvláště po nadměrné ztrátě vody z těla cévami, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo léčených vysokými dávkami diuretik),



na dávce závislé ortostatické účinky, jako je pokles krevního tlaku vyskytující se při napřímení z lehu nebo sedu,



dušnost (dyspnoe),



bolest břicha,



zácpa,



průjem,



nevolnost,



zvracení,



kopřivka (urticaria),



svědění (pruritus),



vyrážka,



ohraničený otok (edém),



kašel.

Vzácné:

přecitlivělost,



angioedém,



zánět cév (vaskulitida včetně Henoch-Schönleinovy purpury),



necitlivost nebo pocit mravenčení (parestézie),



mdloby (synkopa),



velmi rychlý a nepravidelný tep (fibrilace síní), mozková mrtvice (cévní mozková příhoda),



zánět jater (hepatitida),



zvýšení hladin alaninaminotransferázy (ALT) v krvi, obvykle po ukončení léčby vymizí.

Není známo:

snížení počtu trombocytů,



migréna,



abnormality jaterních funkcí,



bolest ve svalech a kloubech,



bolest v zádech a infekce močových cest.



zvýšená citlivost na sluneční světlo (fotosenzitivita),



nevysvětlitelná bolest svalů s tmavou (čajově zabarvenou) močí (rhabdomyolýza),



impotence,



zánět slinivky břišní (pankreatitida),



nízké hladiny sodíku v krvi (hyponatrémie),



deprese,



celkový pocit nevolnosti,



zvonění, bzučení, hučení nebo cvakání v uších (tinnitus).

Nežádoucí účinky u dětí jsou podobné jako u dospělých.

Pokud se kterýkoli znežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK COZAAR UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek COZAAR nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce za "EXP". Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte v původním obalu.Po rozpuštění uchovávejte tekutou suspenzi v chladničce (při teplotě 2–8 °C) po dobu maximálně 4 týdnů.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit

životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek COZAAR obsahuje

Léčivou látkou je losartanum kalicum.Jeden sáček obsahuje 500 mg prášku losartanum kalicum. Lékař, zdravotnický pracovník nebolékárník obsah každého sáčku smísí s 200 ml rozpouštědla, čímž vznikne suspenze. Jeden ml suspenze obsahuje 2,5 mg losartanum kalicum.

Pomocnými látkami jsou:

PrášekMikrokrystalická celulosa (E460), monohydrát laktosy, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát (E572), hyprolosa (E463), hypromelosa (E464), oxid titaničitý (E171)

RozpouštědloMikrokrystalická celulosa (E460), sodná sůl karmelosy, kyselina citronová, čištěná voda, xanthanová klovatina (E415), methylparaben (E218), monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodného, kalium-sorbát, karagenan, síran vápenatý, fosforečnan sodný, kyselina citronová, aroma lesních plodů, glycerin, propylparaben (E216), bezvodý citronan sodný, sodná sůl sacharinu, sorbitol (E420), dimetikonová emulze

Jak přípravek COZAAR vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek COZAAR je bílý až bělavý prášek. Po rozpuštění v rozpouštědle je přípravek COZAARbělavá tekutina.

Přípravek COZAAR prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem je zabalen v kitu obsahujícím:

jeden fóliový sáček naplněný práškem odpovídajícím 500 mg losartanum kalicum



jednu 473ml lahvičku s rozpouštědlem



jednu 240ml lahvičku s uzávěrem s dětskou pojistkou pro mísení suspenze



jednu 10ml perorální dávkovací stříkačku



jeden zasunovací adaptér do lahvičky

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských zemích EHP pod následujícími názvy:COZAAR 2,5 mg/ml prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem

Belgie/Lucembursko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Řecko, Finsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Litva, Lotyšsko, Malta, Nizozemí, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovenská republika, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie, Island, Norsko

COSAARRakousko

LORZAARNěmecko

LORTAANItálie

Tato příbalová informace byla naposledy schválena : 16.9.2011

Ustřihněte podél čáry-------------------------------------------------------------------------------------------------

Následující informace je určena pouze pro zdravotnické pracovníky:

Příprava perorální suspenze losartanu kalicum [200 ml suspenze o koncentraci 2,5 mg/ml]:Do přiložené 240ml hnědé lahvičky z polyethylentereftalátu (PET) přidejte 200 ml rozpouštědla. Před otevřením sáčku na něj jemně poklepejte, čímž usnadníte přenos materiálu. Do PET nádoby obsahující rozpouštědlo opatrně přidejte veškerý obsah sáčku tím, že na něj podle potřeby budete poklepávat nebo jej obracet. Je normální, že na vnitřním povrchu sáčku ulpí malé množství prášku. Sáček se NESMÍ vyplachovat. Na lahvičku umístěte víčko a obsah dobře protřepejte, aby došlo k rozptýlení. Po rozpuštění je suspenze losartanu bělavá tekutina. Sejměte víčko, vtlačte do lahvičky adaptér na hrdlo lahvičky a znovu uzavřete. Suspenze má být uchovávána v chladničce při teplotě 2 až 8 ºC po dobu maximálně 4 týdnů. Suspenzi před každým použitím protřepejte a vraťte ji ihned do chladničky.

Nadbytečné rozpouštědlo, které nebylo nepoužito při přípravě suspenze, zlikvidujte.

Příloha č. 2a k rozhodnutí o změnu registrace sp. zn. sukls137201/2011a příloha k sp. zn. sukls67197/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Cozaar 2,5 mg /mlprášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jeden sáček s práškem pro přípravu perorální suspenze dodává 500 mg losartanum kalicum. Po rekonstituci 1 ml suspenze obsahuje 2,5 mg losartanum kalicum.

Jedna lahvička rekonstituované suspenze (200 ml) obsahuje 500 mg losartanum kalicum.

Pomocná látka:Jeden ml suspenze obsahuje 0,296 mg methylparabenu, 0,041 mg propylparabenu, 50,6 mg sorbitolua 1,275 mg laktosy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem.

Bílý až bělavý prášek.

Rozpouštědlo je zakalená, bezbarvá tekutina.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace



Léčba esenciální hypertenze u dospělých a dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let.



Léčba renálního onemocnění pacientů s hypertenzí a diabetem mellitus typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/den jako součást antihypertenzní léčby.



Léčba chronického srdečního selhání u dospělých, pokud léčba inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) není považována za vhodnou v důsledku inkompatibility, zvláště kašle, nebo kontraindikací. Pacienti se srdečním selháním, kteří byli stabilizováni pomocí ACE inhibitoru nesmějí být na losartan převáděni. Pacienti musí mít ejekční frakci levé komory ≤ 40 % a musí být klinicky stabilní a musí u nich být aplikován zavedený léčebný režim chronického srdečního selhání.



Snížení rizika mrtvice u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory doloženou EKG (viz bod 5.1 studie LIFE, Rasa).

4.2

Dávkování a způsob podání

HypertenzeU většiny pacientů je obvyklá zahajovací a udržovací dávka 50 mg jednou denně. Maximálního antihypertenzního účinku se dosáhne za 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. Některým pacientům může dále prospět zvýšení dávky na 100 mg jednou denně (ráno). Losartan lze podávat s jinými

antihypertenzivy, zvláště s diuretiky (např. hydrochlorothiazidem).

Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/denObvyklá zahajovací dávka je 50 mg jednou denně. Dávku lze na základě reakce krevního tlaku jeden měsíc po zahájení léčby zvýšit na 100 mg jednou denně. Losartan lze podávat s jinými antihypertenzivy (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- nebo beta-blokátory a centrálně působícími látkami), stejně jako s inzulinem a jinými obvykle používanými antidiabetiky (např.deriváty sulfonylmočoviny, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Srdeční selháníObvyklá zahajovací dávka losartanu u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Dávku je obecně nutno titrovat v týdenních intervalech (tj. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně, 100 mg denně až do maximální dávky 150 mg denně) podle toho jak je pacientem snášena.

Snížení rizika mrtvice u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory doloženou EKGObvyklá zahajovací dávka je 50 mg losartanu jednou denně. Na základě reakce krevního tlaku je nutno přidat nízkou dávku hydrochlorothiazidu a/nebo je nutno dávku losartanu zvýšit na 100 mg jednou denně.

Zvláštní populacePoužití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu:U pacientů s deplecí intravaskulárního objemu (např. u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik) je nutno zvážit zahajovací dávku 25 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze:U pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze není žádná úprava zahajovací dávky potřebná.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater:U pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze je nutno zvážit nižší dávku. S pacienty s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné terapeutické zkušenosti. Proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater losartan kontraindikován (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatrická populaceO účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let při léčbě hypertenze jsou k dispozici pouze omezené údaje (viz bod 5.1). U dětí s hypertenzí starších než 1 měsíc jsou k dispozici omezené farmakokinetické údaje (viz bod 5.2).

Doporučená zahajovací dávka u pacientů >20 až <50 kg je 0,7 mg/kg jednou denně (do celkové dávky 25 mg, ve výjimečných případech, kde jsou vyžadovány cílové dávky přesahující 25 mg, je maximální dávka 50 mg). Dávkování musí být upraveno podle odpovědi krevního tlaku.

U pacientů > 50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech může být dávka upravena na 100 mg jednou denně. Dávky přesahující 1,4 mg/kg (nebo přesahující 100 mg) denně nebyly u pediatrických pacientů studovány.

Pro pacienty, kteří mohou polykat tablety, je k dispozici rovněž tato léková forma.

Losartan se nedoporučuje u dětí ve věku do 6 let pro nedostatek údajů vztahujících se k bezpečnosti a/nebo účinnosti pro tyto skupiny pacientů.

Losartan se nedoporučuje se u dětí s rychlostí glomerulární filtrace < 30 ml/min/1,73 m

2, jelikož

nejsou k dispozici žádné údaje (viz také bod 4.4).

Losartan se rovněž nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz také bod 4.4).

Použití u starších pacientůI když u pacientů starších 75 let je nutno zvážit zahájení léčby dávkou 25 mg, není obvykle u starších pacientů úprava dávky potřebná.

Podávání perorální suspenzePřed použitím uzavřenou lahvičku s perorální suspenzí losartanu protřepejte. Píst aplikátoru úplně zatlačte proti špičce aplikátoru. Aplikátor zasunujte do adaptéru na lahvičce s léčivem dokud do sebe lahvička a adaptér pevně nezapadnou. Po spojení aplikátoru, adaptéru a lahvičky celou sestavu obraťte dnem vzhůru. Vytáhněte píst, čímž se léčivo natáhne do aplikátoru. Celou sestavu vraťte zpátkydo původní polohy. Sejměte aplikátor a podejte léčivo. Na lahvičku vraťte původní uzávěr.

Rekonstituce je popsána v bodě 6.6.

Losartan lze podávat s jídlem nebo bez jídla.

4.3

Kontraindikace



Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz body 4.4 a 6.1).



Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).



Těžká porucha funkce jater

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

HypersenzitivitaAngioedém. Pacienti s angioedémem v anamnéze (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka) musí být pečlivě sledováni (viz bod 4.8).

Hypotenze a porucha rovnováhy elektrolytů/tekutinSymptomatická hypotenze, zvláště po první dávce a po zvýšení dávky, se může vyskytnout u pacientů s deplecí objemu a/nebo sodíku v důsledku intenzivní diuretické léčby, omezení příjmu solí v potravě, průjmu nebo zvracení. Tyto stavy je nutno upravit před podáním přípravku Cozaar nebo je nutno použít nižší zahajovací dávku (viz bod 4.2). To platí také u dětí ve věku 6 až 18 let.

Poruchy rovnováhy elektrolytů:Poruchy rovnováhy elektrolytů jsou u pacientů s poruchou funkce ledvin, ať již s diabetem nebo bez něj, časté, přičemž je nutno se jimi zabývat. V klinické studii provedené u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií byla incidence hyperkalémie ve skupině léčené losartanem v porovnání se skupinou léčenou placebem vyšší (viz bod 4.8). Plazmatické koncentrace draslíku stejně jako hodnoty clearance kreatininu tedy musí být pečlivě sledovány, zejména je nutno pečlivě sledovat pacienty se srdečním selháním a clearance kreatininu mezi 30 až 50 ml/min.Současné podávání kalium šetřících diuretik, suplementace draslíku a podávání náhražky solí s obsahem draslíku s losartanem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Porucha funkce jaterNa základě farmakokinetických údajů, které prokazují významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u cirhotických pacientů, musí být u pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze zvážena nižší dávka. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s losartanem žádné terapeutické zkušenosti. Losartan tudíž nesmí být pacientům s těžkou poruchou funkce jater podáván (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).Losartan se rovněž nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz bod 4.2).

Porucha funkce ledvinV důsledku inhibice renin-angiotenzinového systému byly hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin (zejména u pacientů, u kterých je funkce ledvin závislá na systému renin-angiotenzin-aldosteron, jako jsou pacienti s těžkou srdeční nedostatečností nebo se stávající dysfunkcí ledvin). Stejně jako u jiných léků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin-aldosteron, bylo

rovněž u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo se stenózou této arterie vedoucí k jediné ledvině hlášeno zvýšení močoviny v krvi a sérového kreatininu; tyto změny renálních funkcí mohou být při vysazení léčby reverzibilní. Losartan musí být u pacientů s bilaterální stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie vedoucí k jediné ledvině používán opatrně.

Použití u pediatrických pacientů s poruchou funkce ledvin

Losartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m

2, protože k dispozici

nejsou žádné údaje (viz bod 4.2).Renální funkce je nutno během léčby losartanem pravidelně sledovat, protože může dojít k jejich zhoršení. To platí zejména pokud se losartan podává za přítomnosti jiného chorobného stavu (horečka, dehydratace), u kterého je pravděpodobné, že renální funkce naruší.

Bylo prokázáno, že současné podávání losartanu a ACE inhibitorů zhoršuje renální funkce. Současné používání se tedy nedoporučuje (viz bod 4.5).

Transplantace ledvinU pacientů s nedávnou transplantací ledvin nejsou žádné zkušenosti.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním aldosteronismem nebudou obecně na antihypertenziva působící prostřednictvím inhibice renin-angiotenzinového systému reagovat. Používání losartanu se tedy nedoporučuje.

Koronární srdeční choroba a cerebrovaskulární chorobaStejně jako u všech antihypertenziv může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiovaskulární a cerebrovaskulární chorobou vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Srdeční selháníU pacientů se srdečním selháním, s poruchou funkce ledvin nebo bez ní, existuje – jako u jiných léčiv ovlivňujících renin-angiotenzinový systém – riziko těžké arteriální hypotenze a (často akutní) poruchy funkce ledvin. U pacientů se srdečním selháním a souběžnou těžkou poruchou funkce ledvin, s těžkým srdečním selháním (třída NYHA IV), stejně jako u pacientů se srdečním selháním a symptomatickými život ohrožujícími srdečními arytmiemi nejsou k dispozici dostačující terapeutické zkušenosti. Losartan tudíž musí být u těchto skupin pacientů používán opatrně. Kombinace losartanu s beta-blokátorem se musí používat opatrně (viz bod 5.1).

Stenóza aorty a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatieStejně jako je tomu u jiných vazodilatátorů, je zvláštní opatrnosti třeba u pacientů stižených stenózou aorty nebo mitrální chlopně nebo u pacientů s obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.

TěhotenstvíLéčba losartanem nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě losartanem považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba losartanem musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Další upozornění a opatření:Jak bylo pozorováno u inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu, losartan a další antagonisté angiotenzinu jsou zjevně méně účiné při snižování krevního tlaku u černochů než u bělochů, pravděpodobně v důsledku vyšší prevalence stavů s nízkými hladinami reninu u černošské hypertenzní populace.

Pomocné látkyTento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s nesnášenlivostí galaktózy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukózy–galaktózy nesmějí tento

přípravek užívat.

Intolerance fruktózy/sorbitoluRozpouštědlo obsahuje sorbitol. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s nesnášenlivostí fruktózy nesmějí tento přípravek užívat.

Methylparaben/propylparabenMohou způsobit alergické reakce (případně opožděné).

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná antihypertenziva mohou hypotenzní účinky losartanu zesílit. Jiné látky navozující hypotenzi jako nežádoucí účinek (tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin), mohou riziko hypotenze zvýšit.

Losartan je metabolizován převážně cytochromem P450 (CYP) 2C9 na aktivní metabolit kyseliny karboxylové. V klinickém hodnocení bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu přibližně o 50 %. Bylo zjištěno, že současná léčba losartanem s rifampicinem (což je induktor metabolických enzymů) vedla ke 40% snížení plazmatických koncentrací aktivního metabolitu. Klinický význam tohoto účinku není znám. Při současné léčbě fluvastatinem (což je slabý inhibitor CYP2C9) nebyl v expozici zjištěn žádný rozdíl.

Jako je tomu u jiných léčiv, která blokují angiotenzin II nebo jeho účinky, současné používání jiných léčivých přípravků, která zadržují draslík (např. kalium-šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo která mohou zvýšit hladiny draslíku (např. heparin), suplementace draslíku nebo podávání substitutů solí obsahujících draslík, může vést ke zvýšení sérových hladin draslíku. Souběžné užívání se nedoporučuje.

Při současném podávání lithia s ACE inhibitory bylo hlášeno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Byly rovněž hlášeny velmi vzácné případy s antagonisty receptoru antiotensinu II. Současné podávání lithia a losartanu je nutno provádět opatrně. Pokud se prokáže, že je tato kombinace nezbytně nutná, doporučuje se během současného podávání těchto léčiv monitorování hladin lithia v séru.

Pokud se antagonisté angiotenzinu II podávají současně s nesteroidními antirevmatiky (tj. selektivními inhibitory COX-2, kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách a neselektivními nesteroidními antirevmatiky) může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Současné používání antagonistů angiotenzinu II nebo diuretik a nesteroidních antirevmatik může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a ke zvýšení sérového draslíku, zvláště u pacientů se stávající nedostatečnou funkcí ledvin. Tuto kombinaci je nutno podávat opatrně, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být odpovídajícím způsobem zavodňováni, přičemž po zahájení souběžné léčby, a pak pravidelně poté je nutno zvážit monitorování renálních funkcí.

Dvojitá blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) musí být omezena na individuálně definované případy při pečlivém sledování renálních funkcí. Některé studie prokázaly, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem s poškozením orgánů v konečném stadiu, je v porovnání s podáním jediného léčiva ovlivňujícího systém renin-angiotenzin-aldosteron dvojitá blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron spojena s vyšší četností hypotenze, synkopy, hyperkalémie a změn renálních funkcí (včetně akutního selhání ledvin).

4.6

Těhotenství a kojení

TěhotenstvíPoužití losartanu v prvním trimestru těhotenství se nedoporučuje (viz bod 4.4). Použití losaratanu ve 2. a 3. trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Při zjištění těhotenství musí být léčba losartanem ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby.

Je známo, že expozice léčbě AIIA během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalémie). (Viz také bod 5.3.)Pokud by došlo k expozici losartanu od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.

Děti, jejichž matky užívaly losartan, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).

Kojení Jelikož o použití losartanu během kojení nejsou k dispozici žádné informace, losartan se nedoporučuje a přednost se dává alternativním způsobům léčby se zavedenějšími bezpečnostními profily v těhotenství, zvláště při kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů je však nutno mít na mysli, že během antihypertenzní léčby, zejména při zahájení léčby a zvyšování dávky, se může příležitostně vyskytnout závrať nebo ospalost.

4.8

Nežádoucí účinky

Losartan byl hodnocen v následujících klinických studiích:

v kontrolovaných klinických hodnoceních u přibližně 3 000 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších při esenciální hypertenzi



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku 6 až 16 let



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 9 000 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory



v kontrolovaném klinickém hodnocení u přibližně 7 700 pacientů ve věku 20 let a starších s chronickým srdečním selháním



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 1 500 diabetiků s diabetem typu 2 ve věku 31 let a starších s proteinurií

V těchto klinických studiích byla nejčastějším nežádoucím účinkem závrať.

Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100, < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000, < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000, < 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo, (z dostupných údajů nelze určit).

Hypertenze

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

závrať, vertigo

časté

Poruchy nervového systému

somnolence, bolest hlavy, poruchy spánku

méně časté

Srdeční poruchy

palpitace, angina pectoris

méně časté

Cévní poruchy

symptomatická hypotenze (zvláště u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik), na dávce závislé ortostatické účinky, vyrážka

méně časté

Gastrointestinální poruchy

bolest břicha, zácpa

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava, edém

méně časté

Vyšetření

hyperkalémiezvýšení ALT



častévzácné

obvykle po ukončení

Hypertenzní pacienti s hypertrofií levé komoryV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 9 193 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

časté

Chronické srdeční selháníV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u pacientůse srdeční nedostatečností (viz studie ELITE I, ELITE II a studie HEAAL, bod 5.1) byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

závrať, bolest hlavy

méně časté

Poruchy nervového systému

parestézie

vzácné

Srdeční poruchy

synkopa, fibrilace síní, cerebrovaskulání příhoda

vzácné

Cévní poruchy

hypotenze včetně ortostatické hypotenze

méně časté

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnostkašel

méně časté

Gastrointestinální poruchy

průjem, nauzea, zvracení

méně časté

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

méně časté

Vyšetření

bylo hlášeno zvýšení hladiny močoviny v krvi a kreatininu a draslíku v séru

méně časté

Poruchy metabolismu a výživy

hyperkalemie

méně časté



Poruchy ledvin a močových cest

zhoršení ledvin

časté

selhání ledvin

časté u pacientů, kteří dostávali 150 mg losartanu místo 50 mg losartanu

Hypertenze a diabetes typu 2 s renální chorobouV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 1 513 pacientů ve věku 31 let a starších s proteinurií (studie RENAAL, viz bod 5.1) byly u losartanu nejčastěji hlášené nežádoucí účinky související s léčbou následující:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Cévní poruchy

hypotenze

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

časté

hypoglykémie

časté

Vyšetření

hyperkalémie



časté

v klinické studii provedené u pacientů s diabetem typu 2 s nefropatií se u 9,9 % pacientů léčených losartanem v tabletách a u 3,4 % pacientů léčených placebem vyvinula hyperkalémie > 5,5 mmol/litr.

Následující nežádoucí účinky se vyskytly častěji u pacientů léčených losartanem než u pacientů léčených placebem:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

není známo

Srdeční poruchy

synkopa

není známo

palpitace

Cévní poruchy

ortostatická hypotenze

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

bolest zad

není známo

Poruchy ledvin a močových cest

infekce močových cest

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

příznaky podobné chřipce

není známo

Zkušenosti po uvedení na trhNásledující nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení na trh:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie, trombocytopenie

není známo

Poruchy ucha a labyrintu

tinnitus

není známo

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivita: anafylaktické reakce, angioedém včetně otoku laryngu a glotis způsobujících obstrukci dýchacích cest a/nebo otok tváře, rtů, faryngu a/nebo jazyka, u některých z těchto pacientů byl angioedém hlášen v minulosti v souvislosti s podáváním jiných léčiv, včetně ACE inhibitorů; vaskulitida, včetně Henoch-Schönleinovy purpury.

vzácné

Poruchy nervového systému

migréna

není známo

Respirační, hrudní a

kašel

není známo

mediastinální poruchyGastrointestinální poruchy

průjem, pankreatitida

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

malátnost

není známo

Poruchy jater a žlučových cest

hepatitida

vzácné

abnormality jaterních funkcí

není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka, fotosenzitivita

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

myalgie, arthralgie, rhabdomyolýza

není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

erektilní dysfunkce/impotence

není známo

Psychiatrické poruchy

deprese

není známo

Vyšetření

hyponatrémie

není známo

Poruchy ledvin a močových cest:V důsledku inhibice systému renin-angiotenzin-aldosteron byly u ohrožených pacientů hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin; tyto změny renálních funkcí mohou být po vysazení léčby reverzibilní (viz bod 4.4).

Pediatrická populaceProfil nežádoucích účinků je u pediatrických pacientů podobný jako u dospělých pacientů. Údaje získané u pediatrické populace jsou omezené.

4.9

Předávkování

Symptomy intoxikaceK dispozici jsou omezené údaje týkající se předávkování u člověka. Nejpravděpodobnějšími projevy předávkování může být hypotenze a tachykardie. Po parasympatické (vagové) stimulaci může nastat bradykardie.

Léčba intoxikaceJestliže nastane symptomatická hypotenze, měla by být zavedena podpůrná léčba. Opatření závisí na čase požití léku a povaze a závažnosti symptomů. Především je nutno se zaměřit na stabilizaci oběhového systému. Po perorálním příjmu je indikováno podání dostačující dávky aktivního uhlí. Poté je nutno pečlivě sledovat vitální parametry. Vitální parametry je nutno v případě potřeby upravit.Ani losartan, ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté receptoru angiotenzinu II, ATC kód: C09CA01

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Losartan je syntetickým perorálním antagonistou receptoru angiotenzinu-II (typy AT1). Angiotenzin II, což je účinný vasokonstriktor, je primárním aktivním hormonem renin/angiotenzinového systému a důležitou determinantou patofyziologie hypertenze. Angiotenzin II se váže na receptor AT1, který se nachází v mnohých tkáních (např. hladké svalovině cév, nadledvinkách, ledvinách a v srdci) a který vykazuje několik důležitých biologických funkcí, včetně vasokonstrikce a uvolnění aldosteronu. Angiotenzin II rovněž stimuluje proliferaci buněk hladké svaloviny.

Losartan selektivně blokuje receptor AT1. In vitro a in vivo losartan a jeho farmakologicky aktivní karboxylový metabolit E-3174 blokují všechny fyziologicky relevantní účinky angiotenzinu II, bez ohledu na zdroj nebo cestu jeho syntézy.

Losartan nemá agonistický účinek ani neblokuje receptory jiných hormonů ani iontové kanály důležité pro kardiovaskulární regulaci. Losartan navíc neinhibuje ACE (kinináza II), což je enzym, který degraduje bradykinin. V důsledku toho nepotencuje nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Během podávání losartanu vede vyloučení negativní zpětné vazby na vylučování reninu zprostředkované angiotenzinem II ke zvýšení aktivity reninu v plazmě (plasma renin activity – PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení angiotenzinu II v plazmě. Navzdory těmto zvýšením jsou antihypertenzní aktivita a pokles plazmatických koncentrací aldosteronu zachovány, což ukazuje na účinnou blokádu receptoru angiotenzinu II. Po vysazení losartanu poklesly hladiny PRA a angiotenzinu II během tří dnů na výchozí hodnoty.

Jak losartan, tak jeho hlavní aktivní metabolit mají mnohem vyšší afinitu k receptoru AT1, než k receptoru AT2. Aktivní metabolit je v hmotnostním vyjádření 10- až 40krát účinnější než losartan.

Hypertenzní studieV kontrolovaných klinických studiích navodilo podávání losartanu jednou denně pacientům s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí statisticky významné snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Měření krevního tlaku 24 hodin po dávce v porovnání s měřením 5 až 6 hodin po dávce prokázalo snížení krevního tlaku po dobu 24 hodin; přirozený diurnální rytmus byl zachován. Snížení krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu dosahovalo 70 až 80 % účinku pozorovaného 5 až 6 hodin po dávce.

Vysazení losartanu u hypertenzních pacientů nevedlo k náhlému zvýšení krevního tlaku (rebound). Navzdory výraznému poklesu krevního tlaku losartan neměl žádné klinicky významné účinky na srdeční tep.

Losartan je u žen i mužů stejně účinný, stejně tak u mladších (do 65 let) a starších hypertenzních pacientů.

Studie LIFEStudie „The Losartan Intervention For Endpoint Reduction in Hypertension“ [LIFE] byla randomizovanou, trojitě zaslepenou, aktivním komparátorem kontrolovanou studií provedenou u 9 193 hypertenzních pacientů ve věku od 55 do 80 let s hypertrofií levé komory dokumentovanou EKG. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené jednou denně losartanem v dávce 50 mg nebo do skupiny léčené jednou denně atenololem v dávce 50 mg. Pokud se nedosáhlo cílového krevního tlaku (< 140/90 mmHg), byl napřed přidán hydrochlorothiazid (12,5 mg) a v případě potřeby byla poté dávka losartanu nebo atenololu zvýšena na 100 mg jednou denně. Pokud to bylo nezbytné k dosažení cílového krevního tlaku, byla přidána jiná antihypertenziva, s výjimkou ACE inhibitorů, antagonistů angiotenzinu II nebo betablokátorů.

Průměrná doba následného pozorování byla 4,8 roku.

Primárním kritériem účinnosti byl komplex kardiovaskulární morbidity a mortality měřený snížením kombinované incidence kardiovaskulární smrti, cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. V obou skupinách byl krevní tlak významně snížen na podobné úrovně. U pacientů, kteří dosáhli primárního složeného kritéria účinnosti vedla v porovnání s atenololem léčba losartanem k 13,0% snížení rizika (p = 0,021, 95% interval spolehlivosti 0,77–0,98). Tento jev bylo zejména možno přisoudit snížení incidence cévní mozkové příhody. Léčba losartanem snižovala v porovnání s atenololem riziko cévní mozkové příhody o 25 % (p = 0,001 95% interval spolehlivosti 0,63–0,89). Počty kardiovaskulárních úmrtí a infarktů myokardu nebyly mezi léčenými skupinami významně odlišné.

RasaVe studii LIFE černošští pacienti léčení losartanem měli vyšší riziko, že budou stiženi primárním složeným kritériem účinnosti, tj. kardiovaskulární příhodou (např. infarktem myokardu, kardiovaskulární smrtí ) a zejména cévní mozkovou příhodou, než černošští pacienti léčení atenololem. Výsledky pozorované u losartanu v porovnání s atenololem ve studii LIFE týkající se kardiovaskulární morbidity/mortality se proto nevztahují na černošské pacienty s hypertenzí

a hypertrofií levé komory.

Studie RENAALStudie „The Reduction of Endpoints in NIDDM with the Angiotenzin II Receptor Antagonist Losartan“ (RENAAL) byla kontrolovanou klinickou studií provedenou v celém světě na 1 513 pacientech s diabetem typu 2 s proteinurií, s hypertenzí nebo bez ní. 751 pacientů bylo léčeno losartanem. Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinky draselné soli losartanu přesahující přínosy snížení krevního tlaku.Pacienti s proteinurií a sérovým kreatininem 1,3–3,0 mg/dl byli randomizováni do skupiny léčené losartanem v dávce 50 mg jednou denně, v případě potřeby titrované, k dosažení odpovědi krevního tlaku, nebo do skupiny léčené placebem, na pozadí konvenční antihypertenzní terapie s vyloučením ACE inhibitorů a antagonistů angiotenzinu II.

Zkoušející byli instruováni tak, aby titrovali hodnocenou medikaci na 100 mg denně podle potřeby; 72 % pacientů užívalo dávku 100 mg denně po většinu doby. V obou skupinách byla jako doplňková léčba v závislosti na požadavcích povolena další antihypertenziva (diuretika, antagonisté vápníku, blokátory alfa a beta receptorů a rovněž centrálně působící antihypertenziva). Pacienti byly sledováni po dobu až 4,6 roku (v průměru 3,4 roku).Primárním kritériem účinnosti použitým ve studii bylo složené kritérium účinnosti skládající se z dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu terminálního selhání ledvin (potřeba dialýzy nebo transplantace) nebo smrti.

Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 příhod) ve srovnání s placebem (359 příhod) vedla k 16,1% snížení rizika (p = 0,022) u pacientů, kteří dosáhli primárního složeného hodnoceného parametru. Pokud se týče následujících jednotlivých a kombinovaných složek primárního hodnoceného parametru, výsledky také ukázaly významné snížení rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu (p = 0,006) 28,6% snížení rizika terminálního selhání ledvin (p = 0,002) 19,9% snížení rizika terminálního selhání ledvin nebo smrti (p = 0,009) 21,0% snížení rizika zdvojnásobení sérového kreatininu nebo terminálního selhání ledvin (p = 0,01).Incidence smrti ze všech příčin se mezi oběma léčenými skupinami statisticky významně nelišila.V této studii byl losartan celkově dobře snášen, jak dokazuje podobná incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích účinků ve srovnání s placebem.

Studie HEAAL Studie Heart Failure Endpoint Evaluation of Angiotensin II Antagonist Losartan (HEAAL) byla kontrolovanou klinickou celosvětovou studií prováděnou u 3834 pacientů ve věku 18 až 98 let se srdečním selháním (NYHA třídy II až IV), kteří nesnášeli léčbu ACE inhibitory. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené losartanem 50 mg jednou denně nebo do skupiny léčené losartanem150 mg, a to na pozadí konvenční léčby nezahrnující ACE inhibitory.

Pacienti byli sledováni po více než 4 roky (medián 4,7 roku). Primárním kritériem hodnocení studie bylo složené kritérium hodnocení zahrnující úmrtí ze všech příčin nebo hospitalizaci kvůli srdečnímu selhání.

Výsledky ukázaly, že léčba 150 mg losartanu (828 příhod) v porovnání s léčbou 50 mg losartanu (889 příhod) vedla ke snížení rizika o 10,1 % (p=0,027 95% interval spolehlivosti 0,82-0,99) v počtu pacientů, kteří dosáhli primárního složeného kritéria hodnocení. Tento fakt bylo možno přisoudit zejména snížení incidence hospitalizací v důsledku srdečního selhání. Léčba 150 mg losartanu snižovala riziko hospitalizace v důsledku srdečního selhání o 13,5 % v porovnání s 50 mg losartanu(p=0,025 95% interval spolehlivosti 0,76-0,98). Míra úmrtí ze všech příčin se mezi léčenými skupinami významně nelišila. Poškození ledvin, hypotenze a hyperkalémie byl častější ve skupině léčené 150 mg, než ve skupině léčené 50 mg, nicméně tyto nežádoucí příhody nevedly ve skupině léčené 150 mg k významně četnějšímu ukončení léčby.

Studie ELITE I a ELITE IIVe studii ELITE trvající více než 48 týdnů a provedené u 722 pacientů se srdečním selháním (třída NYHA II–IV) nebyl pozorován žádný rozdíl mezi pacienty léčenými losartanem a pacienty léčenými kaptoprilem, pokud jde o primární kritérium účinnosti spočívající v dlouhodobé změně renálních funkcí. Zjištění vyplývající ze studie ELITE, že v porovnání s kaptoprilem losartan snižoval riziko mortality, nebylo následnou studií ELITE II, která je popsána dále, potvrzeno.

Ve studii ELITE II byl losartan v dávce 50 mg jednou denně (zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg, poté na 50 mg jednou denně) porovnáván s kaptoprilem v dávce 50 mg třikrát denně (zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg a poté na 50 mg třikrát denně). Primárním kritériem účinnosti u této prospektivní studie byla mortalita ze všech příčin.

V této studii bylo sledováno 3 152 pacientů se srdečním selháním (třída NYHA II–IV) po dobu téměř dvou let (medián: 1,5 roku) s cílem stanovit, zda je losartan lepší než kaptopril při snižování mortality ze všech příčin. Primární kritérium účinnosti nevykázalo ve snižování mortality ze všech příčin žádný statisticky významný rozdíl mezi losartanem a kaptoprilem.

V obou komparátorem kontrolovaných (nikoli placebem kontrolovaných) klinických studiích provedených na pacientech se srdečním selháním byla snášenlivost losartanu lepší než snášenlivost kaptoprilu, měřeno na základě významně nižší míry ukončení léčby kvůli nežádoucím účinkům a významně nižší frekvenci kašle.

U malé podskupiny (22 % všech pacientů se srdečím selháním) užívající betablokátory při zahájení bylo ve studii ELITE II pozorováno zvýšení mortality.

Pediatrická populacePediatrická hypertenzeAntihypertenzní účinek přípravku Cozaar byl stanoven v klinickém hodnocení zahrnujícím 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku od 6 do 16 let, s tělesnou hmotností > 20 kg a glomerulární filtrací > 30 ml/min/1,73 m

2. Pacienti s hmotností > 20 kg až < 50 kg dostávali buď

2,5 mg, 25 mg nebo 50 mg losartanu denně a pacienti s hmotností > 50 kg dostávali buď 5 mg, 50 mgnebo 100 mg losartanu denně. Na konci 3týdenního období snížilo podávání losartanu jednou denně minimální krevní tlak způsobem závislým na dávce.

Celkově zde byla pozorována odpověď závislá na dávce. Vztah závislosti odpovědi na dávce byl velmi zřetelný ve skupině léčené nízkou dávkou v porovnání se skupinou léčenou střední dávkou (období I: -6,2 mmHg vs. -11,65 mmHg), nicméně byl oslaben při porovnání skupiny léčené střední dávkou se skupinou léčenou vysokou dávkou (období I: -11,65 mmHg vs. -12,21 mmHg). Nezdá se, že by nejnižší studované dávky, 2,5 mg a 5 mg, což odpovídá průměrné denní dávce 0,07 mg/kg, poskytovaly konzistentní antihypertenzní účinek.

Tyto výsledky byly potvrzeny během období II studie, kdy pacienti byli po třech týdnech léčby randomizováni do skupin pokračujících v léčbě losartanem nebo placebem. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku v porovnání s placebem byl největší u skupiny léčené střední dávkou (6,70 mm Hg u střední dávky vs. 5,38 mmHg u vysoké dávky). Vzestup minimálního diastolického krevního tlaku byl však v každé skupině u pacientů léčených placebem a u pacientů pokračujících v léčbě losartanem v nejnižší dávce stejný, což znovu naznačuje, že nejnižší dávka v žádné skupině nemá významný antihypertenzní účinek.

Dlouhodobé účinky losartanu na růst, pubertu a celkový vývoj nebyly studovány. Dlouhodobá účinnost antihypertenzní léčby losartanem v dětství na snižování kardiovaskulární morbidity a mortality rovněž nebyla stanovena.

U hypertenzních (N=60) a normotenzních (N=246) dětí s proteinurií byl účinek losartanu naproteinurii hodnocen ve 12týdenní placebem a aktivním komparátorem (amlodipin) kontrolované studii. Proteinurie byla definována jako poměr proteinu/kreatininu v moči ≥0,3. Hypertenzní pacienti(ve věku 6 až 18 let) byli randomizováni do skupin léčených buď losartanem (n=30) neboamlodipinem (n=30). Normotenzní pacienti (ve věku 1 až 18 let) byli randomizováni do skupin léčených buď losartanem (n=122) nebo placebem (n=124). Losartan byl podáván v dávkách 0,7 mg/kg až 1,4 mg/kg (do maximální dávky 100 mg za den). Amlodipin byl podáván v dávkách 0,05 mg/kg až0,2 mg/kg (do maximální dávky 5 mg za den).

Celkově došlo po 12 týdnech léčby u pacientů léčených losartanem ke statisticky významnému snížení výchozích hodnot proteinurie o 36 % v porovnání s 1% vzestupem ve skupině léčené placebem/amlodipinem (p≤0,001). Hypertenzní pacienti léčení losartanem zaznamenali sníženívýchozích hodnot proteinurie o -41,5 % (95% konfidenční interval -29,9;-51,1) v porovnání s +2,4 % (95% konfidenční interval -22,2;14,1) ve skupině léčené amlodipinem. Pokles jak systolického, tak diastolického krevního tlaku byl větší ve skupině léčené losartanem (-5,5/-3,8 mmHg) v porovnání se skupinou léčenou amlodipinem (-0,1/+0,8 mm Hg). U normotenzních dětí byl v porovnání s placebem ve skupině léčené losartanem pozorován malý pokles krevního tlaku (-3,7/-3,4 mm Hg). Mezi poklesem proteinurie a krevního tlaku nebyla zjištěna žádná významná korelace, nicméně je možné, že ve skupině léčené losartanem byl za pokles proteinurie zčásti odpovědný pokles krevního tlaku. Dlouhodobé účinky snížení proteinurie u dětí nebyly hodnoceny.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

AbsorpcePo perorálním podání se losartan dobře vstřebává a podstupuje metabolismus prvního průchodu játry, přičemž se vytváří aktivní metabolit kyseliny karboxylové a další neaktivní metabolity. Systémová biologická dostupnost losartanu v tabletách je asi 33 %. Průměrné hodnoty maximálních koncentrací losartanu se dosáhne během jedné hodiny a jeho aktivního metabolitu během 3–4 hodin.

DistribuceJak losartan, tak jeho aktivní metabolit jsou z  99 % vázány na bílkoviny plazmy, především na albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů.

BiotransformaceAsi 14 % intravenózně či perorálně podané dávky losartanu se přeměňuje na aktivní metabolit. Po perorálním a intravenózním podání draselné soli losartanu značeného C

14 je oběh radioaktivity

v plazmě přisuzován především losartanu a jeho aktivnímu metabolitu. Asi u 1 % sledovaných jedinců byla zjištěna minimální přeměna losartanu na aktivní metabolit.Kromě aktivního metabolitu se tvoří neaktivní metabolity.

EliminacePlazmatická clearance losartanu je asi 600 ml/min a jeho aktivního metabolitu 50 ml/min. Renální clearance losartanu je asi 74 ml/min a jeho aktivního metabolitu 26 ml/min. Při perorálním podávání losartanu se přibližně 4 % dávky vyloučí v nezměněné podobě močí a asi 6 % dávky se vyloučí močí v podobě aktivního metabolitu. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu je v rozmezí dávek až do 200 mg draselné soli losartanu, podané perorálně, lineární.

Po perorálním podání klesá plazmatická koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu polyexponenciálně s konečným poločasem asi 2 hodiny (losartan), respektive 6–9 hodin (aktivní metabolit). Při podávání dávky 100 mg 1x denně se losartan ani jeho aktivní metabolit významně nehromadí v plazmě.

Losartan a jeho metabolity jsou vylučovány jak močí, tak žlučí.

Po podání perorální dávky/intravenózním podání

14C-značeného losartanu draselného u člověka je asi

35 %/43 % radioaktivity vylučováno močí, zatímco 58 %/50 % odchází se stolicí.

Individuální rozdíly u pacientůU starších hypertenzních pacientů nejsou plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu zásadně odlišné od plazmatických koncentrací losartanu a jeho metabolitů pozorovaných u mladých hypertonických pacientů.

U žen hypertoniček byly plazmatické hladiny losartanu až dvakrát vyšší než u mužů hypertoniků, zatímco plazmatické hladiny aktivního metabolitu se mezi ženami a muži nelišily.

U pacientů s mírnou až středně závažnou alkoholovou jaterní cirhózou byly plazmatické hladiny losartanu a jeho aktivního metabolitu po perorálním podání 5krát, respektive 1,7krát vyšší, než u mladých mužských dobrovolníků (viz body 4.2 a 4.4).

Plazmatické koncentrace losartanu nejsou u pacientů s clearance kreatininu nad 10 ml/min změněny. V porovnání s pacienty s normálními renálními funkcemi je u pacientů na hemodialýze/dialýze AUC losartanu asi 2krát větší.

Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu nejsou u pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů na hemodialýze změněny.

Ani losartan, ani aktivní metabolit nelze hemodialýzou odstranit.

Farmakokinetika u pediatrických pacientůFarmakokinetika losartanu byla studována u 50 hypertenzních pediatrických pacientů starších než 1 měsíc a mladších než 16 let po perorálním podávání přibližně 0,54 až 0,77 mg/kg losartanu jednou denně (průměrné dávky).Výsledky ukázaly, že aktivní metabolit se z losartanu vytváří u všech věkových skupin. Výsledky ukázaly zhruba podobné farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u dětí do 1 roku věku a batolat, předškolních dětí, dětí školního věku a dospívajících. Farmakokinetické parametry metabolitu se mezi věkovými skupinami lišily větší měrou. Při porovnávání předškolních dětí s dospívajícími byly tyto rozdíly statisticky významné. Expozice u kojenců/batolat byla srovnatelně vysoká.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neodhalují žádná specifická rizika pro lidi na základě konvenčních studií obecné farmakologie, genotoxicity a kancerogenního potenciálu. Ve studiích toxicity po opakovaném podání navodilo podávání losartanu snížení počtu parametrů červených krvinek (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit), vzestup močovinového dusíku v séru a příležitostná zvýšení sérového kreatininu, snížení hmotnosti srdce (bez histologického korelátu) a gastrointestinální změny (slizniční léze, vředy, eroze, hemoragie). Stejně jako jiné látky, které přímo ovlivňují renin-angiotenzinový systém, bylo u losartanu ukázáno, že indukuje nepříznivé účinky na pozdní vývoj plodu, což vede ke smrti plodu a malformacím.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

PrášekMikrokrystalická celulosa (E460)Monohydrát laktosyPředbobtnalý kukuřičný škrobMagnesium-stearát (E572)Hyprolosa (E463)Hypromelosa (E464)Oxid titaničitý (E171)

RozpouštědloMikrokrystalická celulosaSodná sůl karmelosyKyselina citronováČištěná vodaXanthanová klovatina (E415)Methylparaben (E218)Monohydrát dihydrogenfosforečnanu sodnéhoKalium-sorbát (E202)KaragenanSíran vápenatýFosforečnan sodnýKyselina citronováAroma lesních plodůGlycerinPropylparaben (E216)Bezvodý citronan sodnýSodná sůl sacharinuSorbitol (E420)Dimetikonová emulze

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

2 roky

Po rekonstituci: 4 týdny.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Kit: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu.Připravenou suspenzi uchovávejte v chladničce při teplotě 2–8 °C.

6.5

Druh obalu a velikost balení

V kitu jsou zabaleny následující složky:

jednovrstevný sáček z hliníkové folie naplněný práškem obsahující 500 mg losartanum kalicum. Sáček se skládá z následujících materiálů, uvedeno zvnějšku dovnitř k vrstvě přicházející do styku s přípravkem: PET/inkoust/lepidlo/fólie/lepidlo/PE



473ml bílá, lahvička z polyethylenu o vysoké hustotě (HDPE) s rozpouštědlem,



240ml hnědá, průhledná nebo čirá lahvička z polyethylentereftalátu (PET) s polypropylenovým uzávěrem s dětskou pojistkou pro mísení suspenze,



10ml perorální dávkovací polypropylenová stříkačka balená samostatně, se zasunovacím adaptérem z polyethylenu o nízké hustotě ve společném sáčku “poly bag”.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Po rekonstituci s dodávaným roztokem je suspenze losartanu bílá až bělavá tekutina

Rekonstituce perorální suspenze přípravku COZAAR [k získání 200 ml suspenze o koncentraci 2,5 mg/ml]:Do přiložené 240ml hnědé lahvičky z polyethylentereftalátu (PET) přidejte 200 ml rozpouštědla. Před otevřením sáčku na něj jemně poklepejte, čímž usnadníte přenos materiálu. Do nádoby z PET obsahující rozpouštědlo opatrně přidejte veškerý obsah sáčku tím, že na něj podle potřeby budete poklepávat nebo jej obracet. Je normální, že na vnitřním povrchu sáčku ulpí malé množství prášku. Sáček se NESMÍ vyplachovat. Na lahvičku umístěte šroubovací víčko a obsah dobře protřepejte, aby došlo k dispergaci. Suspenze losartanu je po rekonstituci bělavá tekutina. Sejměte šroubovací víčko, vtlačte do lahvičky adaptér na hrdlo lahvičky a znovu uzavřete. Suspenze má být uchovávánav chladničce při teplotě 2–8 ºC po dobu do 4 týdnů. Suspenzi před každým použitím protřepejte a vraťte ji urychleně do chladničky.

Nadbytečné rozpouštědlo, které nebylo nepoužito při přípravě suspenze, zlikvidujte.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSL(A)

Cozaar 2,5 mg/ml :58/242/09-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

18.02.2009

10.

DATUM REVIZE TEXTU

16.9.2011

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Vnější krabička pro kit

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

COZAAR 2,5 mg/mlprášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem

Losartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jeden sáček s práškem pro přípravu perorální suspenze obsahuje 500 mg losartanum kalicum. Po rekonstituci 1 ml suspenze obsahuje 2,5 mg losartanum kalicum.

Jedna lahvička rekonstituované suspenze (200 ml) obsahuje 500 mg losartanum kalicum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Jeden ml suspenze obsahuje 0,296 mg methylparabenu, 0,041 mg propylparabenu, 50,6 mg sorbitolu a 1,275 mg laktosy.Další informace viz příbalová informace.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

Prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlem

Toto balení obsahuje:

Jeden fóliový sáček naplněný 500 mg prášku losartanum kalicum



Jednu 473ml lahvička s rozpouštědlem



Jednu 240ml lahvička s uzávěrem s dětskou pojistkou na míchání suspenze



Jednu 10ml perorální dávkovací stříkačku



Jeden zasunovací adaptér na lahvičku

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

2

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Kit: Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte v původním obalu.Po rekonstituci uchovávejte tekutou suspenzi v chladničce (při teplotě 2–8 °C) po dobu maximálně 4 týdnů.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/242/09-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

Pouze pro poskytovatele zdravotnické péče: Pokyny, jak připravit perorální suspenzi losartanum kalicum, viz Příbalová informace. Je normální, že na vnitřním povrchu sáčku ulpí malé množství prášku. Sáček se nesmí vyplachovat.

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

cozaar 2,5 mg/ml

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

ŠTÍTEK NA SÁČKU S PRÁŠKEM

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU A CESTA/CESTY PODÁNÍ

COZAAR a související názvy 2,5 mg/ml prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlemLosartanum kalicumPerorální podání

2.

ZPŮSOB PODÁNÍ

Před použitím si přečtěte příbalovou informaci

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

5.

OBSAH PODLE HMOTNOSTI, OBJEMU NEBO JEDNOTEK

Obsahuje 500 mg losartanum kalicum

6.

JINÉ

4

ÚDAJE UVÁDĚNÉ VNITŘNÍM OBALU

ŠTÍTEK NA KRABIČCE S ROZPOUŠTĚDLEM

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Rozpouštědlo pro přípravek COZAAR (viz Příloha I) 2,5 mg/ml prášek přípravu perorální suspense s rozpouštědlemLosartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Jeden ml rozpouštědla obsahuje 0,296 mg methylparabenu, 0,041 mg propylparabenu, 50,6 mg sorbitolu.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

473 ml rozpouštědla

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podáníPřed použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu.

5

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/242/09-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

Připravuje pouze lékař nebo zdravotnický pracovník. Pokyny, jak připravit přípravek COZAAR 2,5 mg/ml perorální suspenze, viz Příbalová informace.

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

cozaar 2,5 mg/ml

6

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU

ŠTÍTEK NA HNĚDÉ LAHVIČCE PRO PERORÁLNÍ SUSPENZI

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

COZAAR a související názvy 2,5 mg/ml prášek pro přípravu perorální suspenze s rozpouštědlemperorální suspenseLosartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jeden ml suspenze obsahuje 2,5 mg losartanum kalicum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Jeden ml suspenze obsahuje 0,296 mg methylparabenu, 0,041 mg propylparabenu, 50,6 mg sorbitolu a 1,275 mg laktosy.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

200 ml perorální suspenze

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

7

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu.Po rekonstituci uchovávejte tekutou suspenzi v chladničce (při teplotě 2–8 °C) po dobu maximálně 4 týdnů.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/242/09-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

cozaar 2,5 mg/ml