1 / 9

Příloha č.

1b k rozhodnutí o změnu registrace sp. zn. sukls137201/2011

a příloha k sp. zn. sukls67197/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

COZAAR 12,5 mg

COZAAR 50 mg

COZAAR 100 mg

potahované tablety

(losartanum kalicum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je přípravek COZAAR a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek COZAAR užívat

3.

Jak se přípravek COZAAR užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek COZAAR uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK COZAAR A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Losartan patří do skupiny léčiv známých jako antagonisté receptoru angiotenzinu II.Angiotenzin II je látka vytvářená v těle, která se váže na receptory v cévách, což způsobuje jejich zúžení. To vede ke zvýšení krevního tlaku. Losartan zabraňuje vazbě angiotensinu II na tyto receptory, což způsobuje uvolnění cév a má za následek snížení krevního tlaku. Losartan u pacientů s vysokýmkrevním tlakem a s cukrovkou typu 2 zpomaluje zhoršování funkcí ledvin.

Přípravek COZAAR se používá

k léčbě pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenzí), u dospělých, dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let.



k ochraně ledvin u hypertenzních pacientů s cukrovkou typu 2 s laboratorně prokázaným narušením funkcí ledvin a proteinurií ≥ 0,5 g za den (stav, kdy moč obsahuje abnormální množství bílkovin).



k léčení pacientů s chronickým srdečním selháním, kdy lékař nepovažuje léčbu specifickými léky nazývanými inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory, léky používané ke snížení vysokého krevního tlaku) za vhodnou. Pokud bylo srdeční selhávání stabilizováno pomocí ACE inhibitoru, neměl/a byste být na losartan převeden/a.



bylo prokázáno, že přípravek COZAAR u pacientů s vysokým krevním tlakem a zesílením levé komory snižuje riziko cévní mozkové příhody (“indikace LIFE”).

2 / 9

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK COZAARUŽÍVAT

Neužívejte přípravek COZAAR

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na losartan nebo na kteroukoli složku přípravku,



jestliže máte vážně narušenu funkci jater,



jestliže jste těhotná více než 3 měsíce. (Rovněž je lepší se přípravku COZAAR vyhýbat i v časném těhotenství – (viz bod Těhotenství a kojení),

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku COZAAR je zapotřebíPokud máte za to, že jste těhotná (nebo že jste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Přípravek COZAAR se v časném těhotenství nedoporučuje a pokud jste těhotná více než 3 měsíce, používat se nesmí, protože pokud by se v tomto období používal, mohl by vážně poškodit Vaše dítě (viz část věnovaná těhotenství).

Je důležité, abyste předtím, než začnete přípravek COZAAR užívat, informoval/a svého lékaře:

jestliže se u Vás někdy vyskytl angioedém (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka) (viz také bod 4 Možné nežádoucí účinky),



jestliže trpíte silným zvracením nebo průjmem vedoucím k velké ztrátě tekutin a/nebo solí v těle,



jestliže jste léčen/a diuretiky (léky, které zvyšují množství vody vyloučené ledvinami) nebo máte dietu s omezeným příjmem solí vedoucí k velké ztrátě tekutin a solí v těle (viz bod 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů),



jestliže je o Vás známo, že máte zúžené nebo zablokované cévy vedoucí do ledvin nebo pokud jste v nedávné době podstoupil/a transplantaci ledvin,



jestliže máte narušené funkce jater (viz body 2 Neužívejte přípravek COZAAR a 3 Dávkování u zvláštních skupin pacientů),



jestliže trpíte srdečním selháním s poruchou funkce ledvin nebo bez ní nebo pokud současně trpíte závažnými, život ohrožujícími poruchami srdečního rytmu. Zvláštní opatrnosti je třeba pokud jste současně léčen/a ß-blokátory,



jestliže máte problémy se srdečními chlopněmi nebo se srdečním svalem,



jestliže trpíte ischemickou chorobou srdeční (zapříčiněnou sníženým průtokem krve srdečními cévami) nebo cévní mozkovou chorobou (zapříčiněnou sníženým oběhem krve v mozku),



jestliže trpíte primárním hyperaldosteronismem (což je syndrom doprovázený zvýšeným uvolňováním hormonu aldosteronu v nadledvinkách, způsobeným abnormalitami této žlázy).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a) v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, včetně bylinných přípravků nebo přírodních produktů.

Buďte zvláště opatrný/á, pokud během léčby přípravkem COZAAR užíváte následující léky:

jiné léky snižující krevní tlak, protože ty mohou Váš krevní tlak dodatečně snížit. Krevní tlak může rovněž být snížen některým z následujících léčiv/některou z následujících tříd léčiv: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin,



léky zadržující draslík nebo léky, které mohou zvýšit hladiny draslíku (např. léky doplňující draslík, náhražky solí obsahující draslík nebo léky šetřící draslík, jako jistá diuretika [amilorid, triamteren, spironolakton] nebo heparin),



nesteroidní antirevmatika, jako je indomethacin, včetně inhibitorů COX-2 (léky omezující zánět, které lze použít k napomáhání potlačení bolesti), protože ty mohou účinky losartanu snižující krevní tlak oslabit.

Pokud jsou funkce Vašich ledvin narušeny, může současné používání těchto léků vést ke zhoršení funkcí ledvin.

3 / 9

Léky obsahující lithium nesmějí být v kombinaci s losartanem užívány bez pečlivého dohledu lékaře. Mohou být vhodná zvláštní bezpečnostní opatření (např. krevní testy).

Užívání přípravku COZAAR s jídlem a pitímPřípravek COZAAR lze užívat s jídlem nebo bez jídla.

Těhotenství a kojeníTěhotenstvíPokud máte za to, že jste těhotná (nebo že jste mohla otěhotnět), musíte o tom informovat svého lékaře. Ošetřující lékař Vám obvykle doporučí, abyste přípravek COZAAR přestala užívat předtím, než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že jste otěhotněla a poradí Vám, abyste místo něj užívala jiný přípravek. Přípravek COZAAR se v časném těhotenství nedoporučuje a pokud jste těhotná více než 3 měsíce, používat se nesmí, protože pokud by se v tomto období používal, mohl by vážně poškodit Vaše dítě

KojeníPokud kojíte nebo pokud kojit začnete, informujte o tom svého lékaře. Přípravek COZAAR se kojícím matkám nedoporučuje a ošetřující lékař může pro Vás zvolit jinou léčbu, pokud si přejete kojit. Zvláště pokud je Vaše dítě novorozenec nebo se narodilo předčasně.

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Používání u dětí a dospívajícíchPřípravek COZAAR byl u dětí studován. Více informací Vám poskytne lékař.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůŽádné studie o vlivu na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny.Není pravděpodobné, že by přípravek COZAAR schopnost řídit a obsluhovat stroje ovlivňoval. Nicméně jako je tomu u mnoha jiných léků používaných k léčení vysokého krevního tlaku, může u některých lidí losartan způsobit závrať nebo ospalost. Jestliže se u Vás vyskytne závrať nebo ospalost, musíte se předtím, než začnete takovéto aktivity vykonávat, obrátit na svého lékaře.

Důležité informace o některých složkách přípravku COZAARPřípravek COZAAR obsahuje monohydrát laktózy. Pokud Vám Váš lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, před užíváním tohoto přípravku se na něj obraťte.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK COZAAR UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek COZAAR přesně podle pokynů svého lékaře. Váš lékař stanoví vhodnou dávku přípravku COZAAR podle Vašeho stavu a podle toho, zda užíváte další léky. Je důležité, abyste přípravek COZAAR užíval/a tak dlouho, jak dlouho Vám jej bude lékař předepisovat, čímž zajistíte plynulou úpravu krevního tlaku.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakemLéčba obvykle začíná 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku COZAAR 50 mg) jednou za den. Maximálního účinku snižujícího krevní tlak by se mělo dosáhnout 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. U některých pacientů lze dávku později zvýšit na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku COZAAR50 mg) jednou denně.Jestliže máte dojem, že je účinek losartanu příliš silný nebo slabý, obraťte se prosím na svého lékaře nebo lékárníka.

Použití u dětí a dospívajících (ve věku 6 až 18 let)Doporučená zahajovací dávka u pacientů vážících mezi 20 a 50 kg je 0,7 mg losartanu na kilogram tělesné hmotnosti podávaných jednou denně (maximálně 25 mg přípravku COZAAR). Lékař může dávku zvýšit, pokud není krevní tlak zvládán.

4 / 9

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem a cukrovkou typu 2Léčba obvykle začíná dávkou 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku COZAAR 50 mg) jednou denně. Tuto dávku lze později zvýšit na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku COZAAR 50 mg) jednou denně v závislosti na reakci krevního tlaku.

Losartan v tabletách může být podáván spolu s jinými léky snižujícími krevní tlak (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- a beta-blokátory a centrálně působícími látkami), stejně jako s inzulinem a jinými běžně používanými léky proti cukrovce, které snižují hladinu glukózy v krvi (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Dospělí pacienti se srdečním selhánímLéčba obvykle začíná dávkou 12,5 mg losartanu (jedna tableta přípravku COZAAR 12,5 mg) jednou denně. Obecně platí, že podle Vašeho stavu je nutno dávku postupně po týdnech zvyšovat (tj. 12,5 mg denně během prvního týdne, 25 mg denně během druhého týdne, 50 mg denně během třetího týdne,100 mg denně během čtvrtého týdne, 150 mg denně během pátého týdne) až do dosažení udržovací dávky určené Vaším lékařem. Losartan lze užívat v maximální dávce 150 mg jednou denně (například tři tablety přípravku COZAAR 50 mg nebo jedna tableta přípravku COZAAR 100 mg a jedna tableta přípravku COZAAR 50 mg).Při léčbě srdečního selhání se losartan obvykle kombinuje s diuretikem (lékem, který zvyšuje množství vody, které se vyloučí ledvinami) a/nebo digitalisem (lék, který srdci napomáhá pracovat silněji a účinněji) a/nebo beta blokátorem .

Dávkování u zvláštních skupin pacientůLékař může doporučit snížení dávky, zvláště při zahájení léčby u jistých pacientů, jako jsou pacienti léčení diuretiky ve vysokých dávkách, pacienti s poruchou funkce jater nebo pacienti starší 75 let. Použití losartanu se nedoporučuje u pacientů s těžkou poruchou funkce jater (viz bod Neužívejte přípravek COZAAR).

PodáváníTablety je nutno zapíjet sklenicí vody. Musíte se snažit užívat svou denní dávku každý den ve zhruba stejnou dobu. Je důležité, abyste přípravek COZAAR užíval/a tak dlouho, dokud Vám lékař nedoporučí přestat.

Jestliže jste užil více přípravku COZAAR, než jste měl/aPokud náhodně užijete příliš mnoho tablet, ihned se obraťte na svého lékaře. Příznaky předávkování jsou nízký krevní tlak, zrychlený tep, případně zpomalený tep.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek COZAARJestliže náhodou vynecháte dávku, prostě užijte další dávku jako obvykle. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou tabletu. Máte-li jakékoli další otázky k používání tohoto přípravku, obraťte se na svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek COZAAR nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Jestliže u Vás dojde k dále uvedeným jevům, přestaňte tablety losartanu užívat a ihned se obraťte na svého lékaře nebo jděte na pohotovost nejbližší nemocnice:

Těžká alergická reakce (vyrážka, svědění, otok obličeje, rtů, úst nebo hrdla, což může způsobit potíže při polykáním nebo dýchání).

Jde o vážný, ale vzácný nežádoucí účinek, který postihuje více než 1 z 10 000 pacientů, ale méně než 1 z 1 000 pacientů. Můžete potřebovat bezodkladnou lékařskou péči nebo hospitalizaci.

5 / 9

Nežádoucí účinky léku jsou klasifikovány následovně:velmi časté:

postihující více než 1 z 10 pacientů

časté:

postihující 1 až 10 ze 100 pacientů

méně časté:

postihující 1 až 10 ze 1 000 pacientů

vzácné:

postihující 1 až 10 ze 10 000 pacientů

velmi vzácné:

postihující méně než 1 z 10 000 pacientů

není známo:

(četnost nelze z dostupných údajů určit)

U přípravku COZAAR byly hlášeny následující nežádoucí účinky:Časté: 

závrať,



nízký krevní tlak,



slabost,



únava,



příliš málo cukru v krvi (hypoglykémie),



příliš mnoho draslíku v krvi (hyperkalémie),



změny funkce ledvin, včetně selhání ledvin,



snížení počtu červených krvinek (anémie),



zvýšení močoviny v krvi, kreatininu a sérového draslíku u pacientů se srdečním selháním.

Méně časté:

ospalost,



bolest hlavy,



poruchy spánku,



pocit bušení srdce (palpitace),



těžká bolest na hrudi (angina pectoris),



nízký krevní tlak (zvláště po nadměrné ztrátě vody z těla v cévách, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo léčených vysokými dávkami diuretik),



na dávce závislé ortostatické účinky, jako je pokles krevního tlaku vyskytující se při napřímení z lehu nebo sedu,



krátký dech (dušnost),



bolest břicha,



zácpa,



průjem,



pocit nevolnosti,



zvracení,



kopřivka (urticaria),



svědění (pruritus),



vyrážka,



ohraničený otok (edém)



kašel.

Vzácné:

přecitlivělost,



angioedém,



zánět cév (vaskulitida včetně Henoch-Schönleinovy purpury),



necitlivost nebo pocit mravenčení (parestézie),



mdloby (synkopa),



velmi rychlý a nepravidelný tep (fibrilace síní),



mrtvice (cévní mozková příhoda),



zánět jater (hepatitida),



zvýšení hladin alaninaminotransferázy (ALT) v krvi, obvykle po ukončení léčby vymizí.

6 / 9

Není známo: 

snížení počtu trombocytů,



migréna,



abnormality jaterních funkcí,



bolesti ve svalech a kloubech,



bolest v zádech a infekce močových cest,



zvýšená citlivost na sluneční světlo (fotosenzitivita),



nevysvětlitelná bolest svalů s tmavou (čajově zabarvenou) močí (rhabdomyolýza),



impotence,



zánět slinivky břišní (pankreatitida),



nízké hladiny sodíku v krvi (hyponatrémie),



deprese,



celkový pocit nevolnosti (malátnost),



zvonění, bzučení, hučení nebo cvakání v uších (tinnitus).

Nežádoucí účinky u dětí jsou podobné jako u dospělých.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkolinežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK COZAAR UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek COZAAR nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce nebo štítku lahvičky za „EXP“. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Blistry:Uchovávejte přípravek COZAAR v původním obalu, aby byl chráněn před světlem a vlhkostí.Blistr neotevírejte dokud nejste připraven/a k užití přípravku.

Lahvičky:Uchovávejte přípravek COZAAR v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte lahvičky dobře uzavřené, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek COZAAR obsahuje

Léčivou látkou je losartanum kalicum.Jedna tableta přípravku COZAAR 12,5 mg obsahuje 12,5 mg losartanum kalicum.Jedna tableta přípravku COZAAR 50 mg obsahuje 50 mg losartanum kalicum.Jedna tableta přípravku COZAAR 100 mg obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

Pomocnými látkami jsou: mikrokrystalická celulosa (E460), monohydrát laktosy, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát (E572), hyprolosa (E463), hypromelosa (E464).

Přípravky COZAAR 12,5 mg, 50 mg a 100 mg obsahují draslík v následujících množstvích: 1,06 mg

7 / 9

(0,027 mmol), 4,24 mg (0,108 mmol), respektive 8,48 mg (0,216 mmol).

Přípravek COZAAR 12,5 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E903), oxid titaničitý (E171), hlinitý lak indigokarmínu (E132).

Přípravek COZAAR 50 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E903), oxid titaničitý (E171).

Přípravek COZAAR 100 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E903), oxid titaničitý (E171).

Jak přípravek COZAAR vypadá a co obsahuje toto balení

COZAAR 12,5 mg je dodávána jako potahovaná tableta obsahující 12,5 mg losartanum kalicum.

COZAAR 50 mg je dodávána jako potahovaná tableta obsahující 50 mg losartanum kalicum.

COZAAR 100 mg je dodávána jako potahovaná tableta obsahující 100 mg losartanum kalicum.

Přípravek COZAAR se dodává v následujících velikostech balení:



COZAAR 12,5 mg – PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 14, 21, 28, 50, 98, 210 nebo

500 tabletách a jednodávkové balení po 28 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 tabletách.



COZAAR 50 mg – PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 90,

98, 280 nebo 500 tabletách a jednodávkové balení po 28, 56 a 98 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 nebo 300 tabletách.



COZAAR 100 mg - PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 56,

84, 90, 98 nebo 280 tabletách a jednodávkové balení po 28, 56 a 98 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

VýrobciMerck Sharp & Dohme BV – Holland, Waarderweg 39, 2031 BN, 2003 PC Haarlem, NizozemskoMerck Sharp & Dohme Ltd., Shotton Lane, Cramlington, Northumberland, NE23 3JU, Velká BritánieMerck Sharp & Dohme SpA, Via Emilia, 21, 17100 Pavia, Itálie Frosst Iberica SA, Via Complutense 140, 28805, Alcala de Henares, Madrid, Španělsko

Tento léčivý přípravek je registrován v členských státech EHP pod následujícími názvy:

Členský stát

Smyšlený název

Rakousko

COSAAR 12,5 mg - Filmtabletten

Rakousko

COSAAR 50 mg - Filmtabletten

Rakousko

COSAAR 100 mg - Filmtabletten

Belgie

COZAAR 100 mg

Belgie

COZAAR 50 MG

Belgie

COZAAR 12,5 mg

Belgie

LOORTAN 100 mg

Belgie

LOORTAN 50 mg

Belgie

LOORTAN 12,50 mg

Bulharsko

COZAAR

8 / 9

Kypr

COZAAR

Dánsko

Cozaar

Estonsko

COZAAR, COZAAR 12,5 mg

Finsko

COZAAR 50 mg

Finsko

COZAAR 100 mg

Francie

COZAAR 100 mg film-coated tablets

Francie

COZAAR 50 mg scored coated tablets

Německo

CARDOPAL START 12,5 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR 100 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR 50 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR PROTECT 100 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR PROTECT 50 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR START 12,5 mg Filmtabletten

Německo

PINZAAR 100 mg Filmtabletten

Německo

PINZAAR 50 mg Filmtabletten

Německo

LORZAAR VARIPHARMSTART 12,5 mg Filmtabletten

Řecko

COZAAR

Maďarsko

COZAAR

Irsko

COZAAR 50 mg Film-coated Tablets

Irsko

COZAAR 100 mg Film-coated Tablets

Irsko

COZAAR 12.5mg Film-coated Tablets

Itálie

LORTAAN 50 mg compresse rivestite con film

Itálie

LORTAAN 12,5 mg compresse rivestite con film

Itálie

LORTAAN 100 mg compresse rivestite con film

Itálie

NEO-LOTAN 50 mg compresse rivestite con film

Itálie

NEO-LOTAN 12,5 mg compresse rivestite con film

Itálie

NEO-LOTAN 100 mg compresse rivestite con film

Itálie

LOSAPREX 50 mg compresse rivestite con film

Itálie

LOSAPREX 12,5 mg compresse rivestite con film

Itálie

LOSAPREX 100 mg compresse rivestite con film

Lotyšsko

COZAAR 50 mg film-coated tablets

Lotyšsko

COZAAR 100 mg film-coated tablets

Litva

COZAAR (Losartan)

Lucembursko

COZAAR 100 mg

Lucembursko

COZAAR 50 MG

Lucembursko

COZAAR 12,5 mg

Lucembursko

LOORTAN 100 mg

Lucembursko

LOORTAN 50 mg

Lucembursko

LOORTAN 12,50 mg

Malta

„COZAAR 12,5, 50 a 100 mg“film-coated tablets

Nizozemí

COZAAR 50

Nizozemí

COZAAR 100

Polsko

COZAAR

Portugalsko

COZAAR

Portugalsko

COZAAR 100 mg

Portugalsko

COZAAR IC

Portugalsko

LORTAAN IC

Portugalsko

LORTAAN

9 / 9

Portugalsko

LORTAAN 100mg

Rumunsko

COZAAR, comprimate filmate, 50 mg

Slovinsko

COZAAR 12,5 mg filmsko obložene tablete

Slovinsko

COZAAR 50 mg filmsko obložene tablete

Slovinsko

COZAAR 100 mg filmsko obložene tablete

Španělsko

COZAAR 12,5 mg Inicio

Španělsko

COZAAR 50 mg

Španělsko

COZAAR 100 mg

Švédsko

COZAAR 12,5 mg filmdragerade tabletter

Švédsko

COZAAR 50 mg filmdragerade tabletter

Švédsko

COZAAR 100 mg filmdragerade tabletter

Velká Británie

COZAAR 50 mg film-coated tablets

Velká Británie

COZAAR 100 mg film-coated tablets

Island

COZAAR

Norsko

COZAAR

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 16.9.2011

Příloha č. 2b k rozhodnutí o změnu registrace sp. zn. sukls137201/2011a příloha k sp. zn. sukls67197/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Cozaar 12,5 mgCozaar 50 mgCozaar 100 mgpotahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta přípravku Cozaar 12,5 mg obsahuje 12,5 mg losartanum kalicum.Jedna tableta přípravku Cozaar 50 mg obsahuje 50 mg losartanum kalicum.Jedna tableta přípravku Cozaar 100 mg obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

Pomocná látka: Jedna tableta přípravku Cozaar 12,5 mg obsahuje 25,25 mg monohydrátu laktosy.Jedna tableta přípravku Cozaar 50 mg obsahuje 25,5 mg monohydrátu laktosy.Jedna tableta přípravku Cozaar 100 mg obsahuje 51,0 mg monohydrátu laktosy.

Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Cozaar 12,5 mgModrá, oválná potahovaná tableta na jedné straně označená 11 a bez označení na straně druhé.

Cozaar 50 mgBílá, oválná potahovaná tableta na jedné straně označená 952 a s půlicí rýhou na straně druhé.Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Cozaar 100 mgBílá, potahovaná tableta ve tvaru slzy na jedné straně označená 960 a bez označení na straně druhé.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace



Léčba esenciální hypertenze u dospělých a dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let.



Léčba renálního onemocnění dospělých pacientů s hypertenzí a diabetem mellitus typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/den jako součást antihypertenzní léčby.



Léčba chronického srdečního selhání u dospělých, pokud léčba inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) není považována za vhodnou v důsledku inkompatibility, zvláště kašle, nebo kontraindikací. Pacienti se srdečním selháním, kteří byly stabilizováni pomocí ACE inhibitoru nesmějí být na losartan převáděni. Pacienti musí mít ejekční frakci levé komory ≤ 40 % a musí být klinicky stabilní a musí mít stanovený léčebný režim pro chronické srdeční selhání.



Snížení rizika cévní mozkové příhody u dospělých hypertenzních pacientů s hypertrofií levé

komory doloženou EKG (viz bod 5.1 studie LIFE, Rasa).

4.2

Dávkování a způsob podání

DávkováníTablety s losartanem je nutno zapíjet sklenicí vody.Přípravek Cozaar lze podávat s jídlem nebo bez jídla.

HypertenzeU většiny pacientů je obvyklá zahajovací a udržovací dávka 50 mg jednou denně. Maximálního antihypertenzního účinku se dosáhne za 3 až 6 týdnů po zahájení léčby. Některým pacientům může dále prospět zvýšení dávky na 100 mg jednou denně (ráno). Losartan lze podávat s jinými antihypertenzivy, zvláště s diuretiky (např. hydrochlorothiazidem).

Hypertenzní pacienti s diabetem typu 2 s proteinurií ≥ 0,5 g/denObvyklá zahajovací dávka je 50 mg jednou denně. Dávku lze na základě reakce krevního tlaku jeden měsíc po zahájení léčby zvýšit na 100 mg jednou denně. Losartan lze podávat s jinými antihypertenzivy (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- nebo beta-blokátory a centrálně působícími látkami), stejně jako s inzulinem a jinými obvykle používanými antidiabetiky(např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukosidázy).

Srdeční selháníObvyklá zahajovací dávka losartanu u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Dávku je obecně nutno titrovat v týdenních intervalech (tj. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně, 100 mg denně až do maximální dávky 150 mg denně) podle toho jak je pacientem snášena.

Snížení rizika cévní mozkové příhody u hypertenzních pacientů s hypertrofií levé komory doloženou EKGObvyklá zahajovací dávka je 50 mg losartanu jednou denně. Na základě reakce krevního tlaku je nutno přidat nízkou dávku hydrochlorothiazidu a/nebo je nutno dávku losartanu zvýšit na 100 mg jednou denně.

Zvláštní populace

Použití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu:U pacientů s deplecí intravaskulárního objemu (např. u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik) je nutno zvážit zahajovací dávku 25 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Použití u pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze:U pacientů s poruchou funkce ledvin a u pacientů na hemodialýze není žádná úprava zahajovací dávky potřebná.

Použití u pacientů s poruchou funkce jater:U pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze je nutno zvážit nižší dávku. S pacienty s těžkou poruchou funkce jater nejsou žádné terapeutické zkušenosti. Proto je u pacientů s těžkou poruchou funkce jater losartan kontraindikován (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatrická populaceO účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a dospívajících ve věku 6 až 18 let při léčbě hypertenze jsou k dispozici pouze omezené údaje (viz bod 5.1). Omezené farmakokinetické údaje jsou k dispozici u dětí s hypertenzí starších než 1 měsíc (viz bod 5.2).

U pacientů, kteří jsou schopni polykat tablety a jejichž hmotnost je vyšší než 20 kg a nižší než 50 kg, je doporučená dávka 25 mg jednou denně. (Ve výjimečných případech lze dávku zvýšit na maximálně 50 mg jednou denně.) Dávkování je nutno upravit podle reakce krevního tlaku.

U pacientů s tělesnou hmotností více než 50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech lze dávku upravit na maximálně 100 mg jednou denně. Dávky nad

1,4 mg/kg (nebo nad 100 mg) denně nebyly u pediatrických pacientů studovány.

Losartan se nedoporučuje u dětí mladších 6 let, protože u této skupiny pacientů jsou k dispozici jen omezené údaje.

Losartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m

2, protože nejsou

k dispozici žádné údaje (viz také bod 4.4).

Losartan se rovněž nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz také bod 4.4).

Použití u starších pacientůI když u pacientů starších 75 let je nutno zvážit zahájení léčby dávkou 25 mg, není obvykle u starších pacientů úprava dávky potřebná.

4.3

Kontraindikace

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz body 4.4 a 6.1).Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz bod 4.6).Těžká porucha funkce jater.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

HypersenzitivitaAngioedém. Pacienti s angioedémem v anamnéze (otok tváře, rtů, hrdla a/nebo jazyka) musí být pečlivě sledováni (viz bod 4.8).

Hypotenze a porucha rovnováhy elektrolytů/tekutinSymptomatická hypotenze, zvláště po první dávce a po zvýšení dávky, se může vyskytnout u pacientů s deplecí objemu a/nebo sodíku v důsledku intenzivní diuretické léčby, omezení příjmu solí v potravě, průjmu nebo zvracení. Tyto stavy je nutno upravit před podáním losartanu nebo je nutno použít nižší zahajovací dávku (viz bod 4.2). To platí také u dětí ve věku 6 až 18 let.

Poruchy rovnováhy elektrolytů:Poruchy rovnováhy elektrolytů jsou u pacientů s poruchou funkce ledvin, ať již s diabetem nebo bez něj, časté, přičemž je nutno se jimi zabývat. V klinické studii provedené u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií byla incidence hyperkalémie ve skupině léčené losartanem v porovnání se skupinou léčenou placebem vyšší (viz bod 4.8). Plazmatické koncentrace draslíku stejně jako hodnoty clearance kreatininu tedy musí být bedlivě sledovány, zejména je nutno pečlivě sledovat pacienty se srdečním selháním a clearance kreatininu mezi 30 až 50 ml/min.Současné podávání kalium šetřících diuretik, suplementace draslíku a podávání náhražky solí s obsahem draslíku s losartanem se nedoporučuje (viz bod 4.5).

Porucha jaterNa základě farmakokinetických údajů, které prokazují významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u cirhotických pacientů, musí být u pacientů s poruchou funkce jater v anamnéze zvážena nižší dávka. U pacientů s těžkou poruchou funkce jater nejsou s losartanem žádné terapeutické zkušenosti. Losartan tudíž nesmí být pacientům s těžkou poruchou funkce jater podáván (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).Losartan se nedoporučuje u dětí s poruchou funkce jater (viz bod 4.2).

Porucha ledvinV důsledku inhibice renin-angiotenzinového systému byly hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin (zejména u pacientů, u kterých je funkce ledvin závislá na systému renin-angiotensin-aldosteron, jako jsou pacienti s těžkou srdeční nedostatečností nebo se stávající dysfunkcí ledvin). Stejně jako u jiných léčivých přípravků, které ovlivňují systém renin-angiotenzin-aldosteron, bylo rovněž u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo se stenózou

této artérie vedoucí k jediné ledvině hlášeno zvýšení močoviny v krvi a sérového kreatininu; tyto změny renálních funkcí mohou být při vysazení léčby reverzibilní. Losartan musí být u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo se stenózou artérie vedoucí k jediné ledvině používán opatrně.

Použití u pediatrických pacientů s poruchou ledvinLosartan se nedoporučuje u dětí s glomerulární filtrací < 30 ml/min/1,73 m

2, protože k dispozici

nejsou žádné údaje (viz bod 4.2).

Renální funkce je nutno během léčby losartanem pravidelně sledovat, protože může dojít k jejich zhoršení. To platí zejména pokud se losartan podává za přítomnosti jiného chorobného stavu (horečka, dehydratace), u kterého je pravděpodobné, že renální funkce naruší.

Bylo prokázáno, že současné podávání losartanu a ACE inhibitorů zhoršuje renální funkce. Současné používání se tedy nedoporučuje (viz bod 4.5).

Transplantace ledvinU pacientů s nedávnou transplantací ledvin nejsou žádné zkušenosti.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním aldosteronismem nebudou obecně na antihypertenziva působící prostřednictvím inhibice renin-angiotensinového systému reagovat. Používání losartanu se tedy nedoporučuje.

Koronární srdeční choroba a cerebrovaskulární chorobaStejně jako u všech antihypertenziv může nadměrný pokles krevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiovaskulární a cerebrovaskulární chorobou vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Srdeční selháníU pacientů se srdečním selháním, s poruchou funkce ledvin nebo bez ní, existuje – jako u jiných léčivých přípravků ovlivňujících renin-angiotenzinový systém – riziko těžké arteriální hypotenze a (často akutní) poruchy funkce ledvin.

U pacientů se srdečním selháním a souběžnou těžkou poruchou funkce ledvin, s těžkým srdečním selháním (třída NYHA IV), stejně jako u pacientů se srdečním selháním a symptomatickými život ohrožujícími srdečními arytmiemi nejsou k dispozici dostačující terapeutické zkušenosti. Losartan tudíž musí být u těchto skupin pacientů používán opatrně. Kombinace losartanu v beta-blokátorem se musí používat opatrně (viz bod 5.1).

Stenóza aorty a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatieStejně jako je tomu u jiných vazodilatátorů, je zvláštní opatrnosti třeba u pacientů stižených stenózou aorty nebo mitrální chlopně nebo u pacientů s obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií.

Pomocné látkyTento léčivý přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s nesnášenlivostígalaktózy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukózy–galaktózy nesmějí tento přípravek užívat.

TěhotenstvíLéčba losartanem nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě losartanem považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba losartanem musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Další upozornění a opatřeníJak bylo pozorováno u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu jsou losartan a další antagonisté angiotenzinu při snižování krevního tlaku zjevně méně účinné u afroamerické populace pacientů než u pacientů jiného původu, pravděpodobně kvůli vyšší prevalenci stavů s nízkým reninem u afroamerické hypertenzní populace.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná antihypertenziva mohou hypotenzní účinky losartanu zesílit. Jiné látky navozující hypotenzi jako nežádoucí účinek (tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin), mohou riziko hypotenze zvýšit.

Losartan je metabolizován převážně cytochromem P450 (CYP) 2C9 na aktivní metabolit kyseliny karboxylové. V klinickém hodnocení bylo zjištěno, že flukonazol (inhibitor CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu přibližně o 50 %. Bylo zjištěno, že současná léčba losartanem s rifampicinem (což je induktor metabolických enzymů) vedla ke 40% snížení plazmatických koncentrací aktivního metabolitu. Klinický význam tohoto účinku není znám. Při současné léčbě fluvastatinem (což je slabý inhibitor CYP2C9) nebyl v expozici zjištěn žádný rozdíl.

Jako je tomu u jiných léčivých přípravků, které blokují angiotenzin II nebo jeho účinky, současné používání jiných léčivých přípravků, které zadržují draslík (např. kalium-šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo které mohou zvýšit hladiny draslíku (např. heparin), suplementace draslíku nebo podávání substitutů solí obsahujících draslík, může vést ke zvýšení sérových hladin draslíku. Souběžné užívání se nedoporučuje.

Při současném podávání lithia s ACE inhibitory bylo hlášeno reverzibilní zvýšení koncentrace lithia v séru a jeho toxicity. Byly rovněž hlášeny velmi vzácné případy s antagonisty receptoru angiotenzinu II. Současné podávání lithia a losartanu je nutno provádět opatrně. Pokud se prokáže, že je tato kombinace nezbytně nutná, doporučuje se během současného podávání těchto léčiv monitorování hladin lithia v séru.

Pokud se antagonisté angiotenzinu II podávají současně s nesteroidními antirevmatiky (tj. selektivními inhibitory COX-2, kyselinou acetylsalicylovou v protizánětlivých dávkách a neselektivními nesteroidními antirevmatiky) může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Současné používání antagonistů angiotensinu II nebo diuretik a nesteroidních antirevmatik může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí, včetně možného akutního selhání ledvin, a ke zvýšení sérového draslíku, zvláště u pacientů se stávající nedostatečnou funkcí ledvin. Tuto kombinaci je nutno podávat opatrně, zvláště u starších pacientů. Pacienti musí být odpovídajícím způsobem zavodňováni, přičemž po zahájení souběžné léčby a pak pravidelně poté je nutno zvážit monitorování renálních funkcí.

Dvojitá blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) musí být omezena na individuálně definované případy při pečlivém sledování renálních funkcí. Některé studie prokázaly, že u pacientů s prokázaným aterosklerotickým onemocněním, srdečním selháním nebo s diabetem s poškozením orgánů v konečném stadiu, je v porovnání s podáním jediného léčiva ovlivňujícího systém renin-angiotenzin-aldosteron dvojitá blokáda systému renin-angiotenzin-aldosteron spojena s vyšší četností hypotenze, synkopy, hyperkalémie a změn renálních funkcí (včetně akutního selhání ledvin).

4.6

Těhotenství a kojení

TěhotenstvíPoužití losartanu v prvním trimestru těhotenství se nedoporučuje (viz bod 4.4). Použití losartanu ve 2. a 3. trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II (AIIRA), pro tuto třídu léčivých přípravků může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě AIIRA není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba losartanem musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby.

Je známo, že expozice léčbě AIIRA během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalémie) (viz také bod 5.3).

Pokud by došlo k expozici losartanu od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.

Děti, jejichž matky užívaly losartan, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).

Kojení Jelikož o použití losartanu během kojení nejsou k dispozici žádné informace, losartan se nedoporučuje a přednost se dává alternativním způsobům léčby se zavedenějšími bezpečnostními profily v těhotenství, zvláště při kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Při řízení dopravních prostředků nebo obsluze strojů je však nutno mít na mysli, že během antihypertenzní léčby, zejména při zahájení léčby a zvyšování dávky, se může příležitostně vyskytnout závrať nebo ospalost.

4.8

Nežádoucí účinky

Losartan byl hodnocen v následujících klinických studiích:

v kontrolovaných klinických hodnoceních u přibližně 3 300 dospělých pacientů ve věku 18 let a starších při esenciální hypertenzi



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku 6 až 16 let



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 9 000 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory



v kontrolovaném klinickém hodnocení u přibližně 7 700pacientů s chronickým srdečním selháním



v kontrolovaném klinickém hodnocení u 1 500 diabetiků s diabetem typu 2 ve věku 31 let a starších s proteinurií

V těchto klinických studiích byla nejčastějším nežádoucím účinkem závrať.

Frekvence nežádoucích účinků uvedených níže je definována za použití následující konvence: velmi časté (≥ 1/10); časté (≥ 1/100 až < 1/10); méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100); vzácné (≥ 1/10 000 až< 1/1 000); velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

HypertenzeTřída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

závrať, vertigo

časté

Poruchy nervového systému

somnolence, bolest hlavy, poruchy spánku

méně časté

Srdeční poruchy

palpitace, angina pectoris

méně časté

Cévní poruchy

symptomatická hypotenze (zvláště u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu, např. u pacientů s těžkým srdečním selháním nebo u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik), na dávce závislé ortostatické účinky, vyrážka

méně časté

Gastrointestinální poruchy

bolest břicha, zácpa

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost, únava, edém

méně časté

Vyšetření

hyperkalémiezvýšení ALT



častévzácné

obvykle po ukončení

Hypertenzní pacienti s hypertrofií levé komoryV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 9 193 hypertenzních pacientů ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

časté

Chronické srdeční selháníV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u pacientů se srdeční nedostatečností (viz studie ELITE I, ELITE II a studie HEAAL, bod 5.1) byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

závrať, bolest hlavy

méně časté

Poruchy nervového systému

parestézie

vzácné

Srdeční poruchy

synkopa, fibrilace síní, cerebrovaskulání příhoda

vzácné

Cévní poruchy

hypotenze včetně ortostatické hypotenze

méně časté

Poruchy krve a lymfatickéhosystému

anémie

časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dušnostkašel

méně časté

Gastrointestinální poruchy

průjem, nauzea, zvracení

méně časté

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

méně časté

Vyšetření

bylo hlášeno zvýšení hladiny močoviny v krvi a kreatininu a draslíku v séru

méně časté

Poruchy metabolismu a výživy

hyperkalemie

méně časté



Poruchy ledvin a močových cest

zhoršení ledvinselhání ledvin

časté

časté u pacientů, kteří dostávali 150 mg losartanu místo 50 mg losartanu

Hypertenze a diabetes typu 2 s renální chorobouV kontrolovaném klinickém hodnocení provedeném u 1 513 pacientů ve věku 31 let a starších s diabetem typu 2 s proteinurií (studie RENAAL, viz bod 5.1) byly u losartanu nejčastěji hlášené nežádoucí účinky související s léčbou následující:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy nervového systému

závrať

časté

Cévní poruchy

hypotenze

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

slabost/únava

časté

hypoglykémie

časté

Vyšetření

hyperkalémie



časté

v klinické studii provedené u pacientů s diabetem typu 2 s nefropatií se u 9,9 % pacientů léčených losartanem v tabletách a u 3,4 % pacientů léčených placebem vyvinula hyperkalémie > 5,5 mmol/litr.

Následující nežádoucí účinky se vyskytly častěji u pacientů léčených losartanem než u pacientů léčených placebem:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie

není známo

Srdeční poruchy

synkopa

není známo

palpitace

Cévní poruchy

ortostatická hypotenze

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

bolest zad

není známo

Poruchy ledvin a močových cest

infekce močových cest

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

příznaky podobné chřipce

není známo

Zkušenosti po uvedení na trhNásledující nežádoucí účinky byly hlášeny po uvedení na trh:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Četnost

Poruchy krve a lymfatického systému

anémie, trombocytopenie

není známo

Poruchy ucha a labyrintu

tinnitus

není známo

Poruchy imunitního systému

hypersenzitivita: anafylaktické reakce, angioedém včetně otoku laryngu a glotis způsobujících obstrukci dýchacích cest a/nebo otok tváře, rtů, faryngu a/nebo jazyka, u některých z těchto pacientů byl angioedém hlášen v minulosti v souvislosti s podáváním jiných léčiv, včetně ACE inhibitorů; vaskulitida, včetně Henoch-Schönleinovy purpury.

vzácné

Poruchy nervového systému

migréna

není známo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

kašel

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem, pankreatitida

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

malátnost

není známo

Poruchy jater a žlučových cest

hepatitida

vzácné

abnormality jaterních funkcí

není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, svědění, vyrážka, fotosenzitivita

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

myalgie, arthralgie, rhabdomyolýza

není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

erektilní dysfunkce/impotence

není známo

Psychiatrické poruchy

deprese

není známo

Vyšetření

hyponatrémie

není známo

Poruchy ledvin a močových cest:V důsledku inhibice systému renin-angiotenzin-aldosteron byly u ohrožených pacientů hlášeny změny renálních funkcí, včetně selhání ledvin; tyto změny renálních funkcí mohou být po vysazení léčby reverzibilní (viz bod 4.4).

Pediatrická populaceProfil nežádoucích účinků je u pediatrických pacientů podobný jako u dospělých pacientů. Údaje získané u pediatrické populace jsou omezené.

4.9

Předávkování

Symptomy intoxikaceK dispozici jsou omezené údaje týkající se předávkování u člověka. Nejpravděpodobnějšími projevy předávkování může být hypotenze a tachykardie. Po parasympatické (vagové) stimulaci může nastat bradykardie.

Léčba intoxikaceJestliže nastane symptomatická hypotenze, měla by být zavedena podpůrná léčba. Opatření závisí na čase požití léku a povaze a závažnosti symptomů. Především je nutno se zaměřit na stabilizaci oběhového systému. Po perorálním příjmu je indikováno podání dostačující dávky aktivního uhlí. Poté je nutno pečlivě sledovat vitální parametry. Vitální parametry je nutno v případě potřeby upravit.Ani losartan, ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté receptoru angiotensinu II, ATC kód: C09CA01

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Losartan je syntetickým perorálním antagonistou receptoru angiotensinu-II (typy AT1). Angiotensin II, což je účinný vasokonstriktor, je primárním aktivním hormonem renin/angiotensinového systému a důležitou determinantou patofyziologie hypertenze. Angiotensin II se váže na receptor AT1, který se nachází v mnohých tkáních (např. hladké svalovině cév, nadledvinkách, ledvinách a v srdci) a který vykazuje několik důležitých biologických funkcí, včetně vasokonstrikce a uvolnění aldosteronu. Angiotensin II rovněž stimuluje proliferaci buněk hladké svaloviny.

Losartan selektivně blokuje receptor AT1. In vitro a in vivo losartan a jeho farmakologicky aktivníkarboxylový metabolit E-3174 blokují všechny fyziologicky relevantní účinky angiotensinu II, bez ohledu na zdroj nebo cestu jeho syntézy.

Losartan nemá agonistický účinek ani neblokuje receptory jiných hormonů ani iontové kanály důležité pro kardiovaskulární regulaci. Losartan navíc neinhibuje ACE (kinináza II), což je enzym, který

degraduje bradykinin. V důsledku toho nepotencuje nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Během podávání losartanu vede vyloučení negativní zpětné vazby na vylučování reninu zprostředkované angiotensinem II ke zvýšení aktivity reninu v plazmě (plasma renin activity – PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení angiotensinu II v plazmě. Navzdory těmto zvýšením jsou antihypertenzní aktivita a pokles plazmatických koncentrací aldosteronu zachovány, což ukazuje na účinnou blokádu receptoru angiotensinu II. Po vysazení losartanu poklesly hladiny PRA a angiotensinu II během tří dnů na výchozí hodnoty.

Jak losartan, tak jeho hlavní aktivní metabolit mají mnohem vyšší afinitu k receptoru AT1, než k receptoru AT2. Aktivní metabolit je v hmotnostním vyjádření 10- až 40krát účinnější než losartan.

Hypertenzní studie

V kontrolovaných klinických studiích navodilo podávání losartanu jednou denně pacientům s mírnou až středně těžkou esenciální hypertenzí statisticky významné snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Měření krevního tlaku 24 hodin po dávce v porovnání s měřením 5 až 6 hodin po dávce prokázalo snížení krevního tlaku po dobu 24 hodin; přirozený diurnální rytmus byl zachován. Snížení krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu dosahovalo 70 až 80 % účinku pozorovaného 5 až 6 hodin po dávce.

Vysazení losartanu u hypertenzních pacientů nevedlo k náhlému zvýšení krevního tlaku (rebound). Navzdory výraznému poklesu krevního tlaku losartan neměl žádné klinicky významné účinky na srdeční tep.

Losartan je u žen i mužů stejně účinný, stejně tak u mladších (do 65 let) a starších hypertenzních pacientů.

Studie LIFEStudie „The Losartan Intervention For Endpoint Reduction in Hypertension“ [LIFE] byla randomizovanou, trojitě zaslepenou, aktivním komparátorem kontrolovanou studií provedenou u 9 193 hypertenzních pacientů ve věku od 55 do 80 let s hypertrofií levé komory dokumentovanou EKG. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené jednou denně losartanem v dávce 50 mg nebo do skupiny léčené jednou denně atenololem v dávce 50 mg. Pokud se nedosáhlo cílového krevního tlaku (< 140/90 mmHg), byl napřed přidán hydrochlorothiazid (12,5 mg) a v případě potřeby byla poté dávka losartanu nebo atenololu zvýšena na 100 mg jednou denně. Pokud to bylo nezbytné k dosažení cílového krevního tlaku, byla přidána jiná antihypertenziva, s výjimkou ACE inhibitorů, antagonistů angiotenzinu II nebo beta-blokátorů.

Průměrná hodnota doby následného pozorování byla 4,8 roku.

Primárním kritériem účinnosti byl komplex kardiovaskulární morbidity a mortality měřený snížením kombinované incidence kardiovaskulární smrti, cévní mozkové příhody a infarktu myokardu. V obou skupinách byl krevní tlak významně snížen na podobné úrovně. U pacientů, kteří dosáhli primárního složeného kritéria účinnosti vedla v porovnání s atenololem léčba losartanem k 13,0% snížení rizika (p = 0,021, 95% interval spolehlivosti 0,77–0,98). Tento jev bylo zejména možno přisoudit sníženíincidence cévní mozkové příhody. Léčba losartanem snižovala v porovnání s atenololem riziko cévní mozkové příhody o 25 % (p = 0,001 95% interval spolehlivosti 0,63–0,89). Počty kardiovaskulárních úmrtí a infarktů myokardu nebyly mezi léčenými skupinami významně odlišné.

RasaVe studii LIFE afroamerická populace pacientůléčenalosartanem měla vyšší riziko, že budou stiženi primárním složeným kritériem účinnosti, tj. kardiovaskulární příhodou (např. infarktem myokardu, kardiovaskulární smrtí ) a zejména cévní mozkovou příhodou, než afroamerická populace pacientůléčenaatenololem. Výsledky pozorované u losartanu v porovnání s atenololem ve studii LIFE týkající se kardiovaskulární morbidity/mortality se proto nevztahují na afroamerickou populaci pacientůs hypertenzí a hypertrofií levé komory.

Studie RENAALStudie „The Reduction of Endpoints in NIDDM with the Angiotensin II Receptor Antagonist Losartan“ (RENAAL) byla kontrolovanou klinickou studií provedenou v celém světě na 1 513 pacientech s diabetem typu 2 s proteinurií, s hypertenzí nebo bez ní. 751 pacientů bylo léčeno losartanem. Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinky draselné soli losartanu přesahující přínosy snížení krevního tlaku.

Pacienti s proteinurií a sérovým kreatininem 1,3–3,0 mg/dl byli randomizováni do skupiny léčené losartanem v dávce 50 mg jednou denně, v případě potřeby titrované, k dosažení odpovědi krevního tlaku, nebo do skupiny léčené placebem, na pozadí konvenční antihypertenzní terapie s vyloučením ACE inhibitorů a antagonistů angiotensinu II.

Zkoušející byli instruováni tak, aby titrovali hodnocenou medikaci na 100 mg denně podle potřeby; 72 % pacientů užívalo dávku 100 mg denně po většinu doby. V obou skupinách byla jako doplňková léčba v závislosti na požadavcích povolena další antihypertenziva (diuretika, antagonisté vápníku, blokátory alfa a beta receptorů a rovněž centrálně působící antihypertenziva). Pacienti byly sledováni po dobu až 4,6 roku (v průměru 3,4 roku).

Primárním kritériem účinnosti použitým ve studii bylo složené kritérium účinnosti skládající se z dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu terminálního selhání ledvin (potřeba dialýzy nebo transplantace) nebo smrti.

Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 příhod) ve srovnání s placebem (359 příhod) vedla k 16,1% snížení rizika (p = 0,022) u pacientů, kteří dosáhli primárního složeného hodnoceného parametru. Pokud se týče následujících jednotlivých a kombinovaných složek primárního hodnoceného parametru, výsledky také ukázaly významné snížení rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika dvojnásobného zvýšení sérového kreatininu (p = 0,006) 28,6% snížení rizika terminálního selhání ledvin (p = 0,002) 19,9% snížení rizika terminálního selhání ledvin nebo smrti (p = 0,009) 21,0% snížení rizika zdvojnásobení sérového kreatininu nebo terminálního selhání ledvin (p = 0,01).

Incidence smrti ze všech příčin se mezi oběma léčenými skupinami statisticky významně nelišila.V této studii byl losartan celkově dobře snášen, jak dokazuje podobná incidence ukončení léčby v důsledku nežádoucích účinků ve srovnání s placebem.

Studie HEAAL Studie Heart Failure Endpoint Evaluation of Angiotensin II Antagonist Losartan (HEAAL) byla kontrolovanou klinickou celosvětovou studií prováděnou u 3834 pacientů ve věku 18 až 98 let se srdečním selháním (NYHA třídy II až IV), kteří nesnášeli léčbu ACE inhibitory. Pacienti byli randomizováni do skupiny léčené losartanem 50 mg jednou denně nebo do skupiny léčené losartanem 150 mg, a to na pozadí konvenční léčby nezahrnující ACE inhibitory.

Pacienti byli sledováni po více než 4 roky (medián 4,7 roku). Primárním kritériem hodnocení studie bylo složené kritérium hodnocení zahrnující úmrtí ze všech příčin nebo hospitalizaci kvůli srdečnímu selhání.

Výsledky ukázaly, že léčba 150 mg losartanu (828 příhod) v porovnání s léčbou 50 mg losartanu (889 příhod) vedla ke snížení rizika o 10,1 % (p=0,027 95% interval spolehlivosti 0,82-0,99) v počtu pacientů, kteří dosáhli primárního složeného kritéria hodnocení. Tento fakt bylo možno přisoudit zejména snížení incidence hospitalizací v důsledku srdečního selhání. Léčba 150 mg losartanu snižovala riziko hospitalizace v důsledku srdečního selhání o 13,5 % v porovnání s 50 mg losartanu (p=0,025 95% interval spolehlivosti 0,76-0,98). Míra úmrtí ze všech příčin se mezi léčenými skupinami významně nelišila. Poškození ledvin, hypotenze a hyperkalémie byl častější ve skupině léčené 150 mg, než ve skupině léčené 50 mg, nicméně tyto nežádoucí příhody nevedly ve skupině léčené 150 mg k významně četnějšímu ukončení léčby.

Studie ELITE I a ELITE IIVe studii ELITE trvající více než 48 týdnů a provedené na 722 pacientech se srdečním selháním (třída NYHA II–IV) nebyl pozorován žádný rozdíl mezi pacienty léčenými losartanem a pacienty léčenými kaptoprilem, pokud jde o primární kritérium účinnosti spočívající v dlouhodobé změně renálních funkcí. Zjištění vyplývající ze studie ELITE, že v porovnání s kaptoprilem losartan snižoval riziko mortality, nebylo následnou studií ELITE II, která je popsána dále, potvrzeno.

Ve studii ELITE II byl losartan v dávce 50 mg jednou denně (zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg, poté na 50 mg jednou denně) porovnáván s kaptoprilem v dávce 50 mg třikrát denně (zahajovací dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg a poté na 50 mg třikrát denně). Primárním kritériem účinnosti u této prospektivní studie byla mortalita ze všech příčin.

V této studii bylo sledováno 3 152 pacientů se srdečním selháním (třída NYHA II–IV) po dobu téměř dvou let (medián: 1,5 roku) s cílem stanovit, zda je losartan lepší než kaptopril při snižování mortality ze všech příčin. Primární kritérium účinnosti nevykázalo ve snižování mortality ze všech příčin žádný statisticky významný rozdíl mezi losartanem a kaptoprilem.V obou komparátorem kontrolovaných (nikoli placebem kontrolovaných) klinických studiích provedených na pacientech se srdečním selháním byla snášenlivost losartanu lepší než snášenlivost kaptoprilu, měřeno na základě významně nižší míry ukončení léčby kvůli nežádoucím účinkům a významně nižší frekvenci kašle.

U malé podskupiny (22 % všech pacientů se srdečním selháním) užívající beta blokátory při zahájení bylo ve studii ELITE II pozorováno zvýšení mortality.

Pediatrická populacePediatrická hypertenzeAntihypertenzní účinek losartanu byl stanoven v klinickém hodnocení zahrnujícím 177 hypertenzních pediatrických pacientů ve věku od 6 do 16 let, s tělesnou hmotností > 20 kg a glomerulární filtrací > 30 ml/min/1,73 m

2. Pacienti s hmotností > 20 kg až < 50 kg dostávali buď 2,5, 25 nebo 50 mg

losartanu denně a pacienti s hmotností > 50 kg dostávali buď 5, 50 nebo 100 mg losartanu denně. Na konci třítýdenního období podávání losartanu jednou denně snížilo minimální krevní tlak způsobem závislým na dávce.

Celkově zde byla pozorována odpověď závislá na dávce. Vztah závislosti odpovědi na dávce byl velmi zřetelný ve skupině léčené nízkou dávkou v porovnání se skupinou léčenou střední dávkou (období I: -6,2 mmHg vs. -11,65 mmHg), nicméně byl oslaben při porovnání skupiny léčené střední dávkou se skupinou léčenou vysokou dávkou (období I: -11,65 mmHg vs. -12,21 mmHg). Nezdá se, že by nejnižší studované dávky, 2,5 mg a 5 mg, což odpovídá průměrné denní dávce 0,07 mg/ kg, poskytovaly konzistentní antihypertenzní účinek.

Tyto výsledky byly potvrzeny během období II studie, kdy pacienti byli po třech týdnech léčby randomizováni do skupin pokračujících v léčbě losartanem nebo placebem. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku v porovnání s placebem byl největší u skupiny léčené střední dávkou (6,70 mm Hg u střední dávky vs. 5,38 mmHg u vysoké dávky). Vzestup minimálního diastolického krevního tlaku byl však v každé skupině u pacientů léčených placebem a u pacientů pokračujících v léčbě losartanem v nejnižší dávce stejný, což znovu naznačuje, že nejnižší dávka v žádné skupině nemá významný antihypertenzní účinek.

Dlouhodobé účinky losartanu na růst, pubertu a celkový vývoj nebyly studovány. Dlouhodobá účinnost antihypertenzní léčby losartanem v dětství na snižování kardiovaskulární morbidity a mortality rovněž nebyla stanovena.

U hypertenzních (N=60) a normotenzních (N=246) dětí s proteinurií byl ve 12týdenní, placebem a aktivním komparátorem (amlodipin) kontrolované studii hodnocen účinek losartanu na proteinurii. Proteinurie byla definována jako poměr protein v moči/kreatinin ≥0,3. Hypertenzní pacienti (ve věku 6 až 18 let) byli randomizováni do skupin léčených buď losartanem (n=30) nebo amlodipinem (n=30).

Normotenzní pacienti (ve věku 1 až 18 let) byli randomizováni do skupin léčených buď losartanem (n=122) nebo placebem (n=124). Losartan byl podáván v dávkách 0,7 mg/kg až 1,4 mg/kg (do maximální dávky 100 mg za den). Amlodipin byl podáván v dávkách 0,05 mg/kg až 0,2 mg/kg (do maximální dávky 5 mg za den).

Celkově došlo po 12 týdnech léčby u pacientů léčených losartanem ke statisticky významnému snížení výchozích hodnot proteinurie o 36 % v porovnání s 1 % nárůstem u skupiny léčené placebem/amlodipinem (p≤0,001). Hypertenzní pacienti léčení losartanem vykázali statisticky významné snížení výchozích hodnot proteinurie představující -41,5 % (95% interval spolehlivosti -29,9; -51,1) v porovnání s +2,4 % (95% interval spolehlivosti -22,2; 14,1) ve skupině léčené amlodipinem. Pokles jak systolického, tak diastolického krevního tlaku byl vyšší ve skupině léčené losartanem (-5,5/-3,8 mm Hg) v porovnání se skupinou léčenou amlodipinem (-0,1/+0,8 mm Hg). U normotenzních dětí došlo k malému poklesu krevního tlaku ve skupině léčené losartanem (-3,7/-3,4 mm Hg) v porovnání s placebem. Mezi poklesem proteinurie a krevního tlaku nebyla zaznamenána žádná korelace, je však možné, že ve skupině léčené losartanem jde zčásti o důsledek poklesu krevního tlaku. Dlouhodobé účinky snížení proteinurie u dětí nebyly hodnoceny.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se losartan dobře vstřebává a podstupuje metabolismus prvního průchodu játry, přičemž se vytváří aktivní metabolit kyseliny karboxylové a další neaktivní metabolity. Systémová biologická dostupnost losartanu v tabletách je asi 33 %. Průměrné hodnoty maximálních koncentrací losartanu se dosáhne během jedné hodiny a jeho aktivního metabolitu během 3–4 hodin.

Distribuce

Jak losartan, tak jeho aktivní metabolit jsou z  99 % vázány na bílkoviny plazmy, především na albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů.

Biotransformace

Asi 14 % intravenózně či perorálně podané dávky losartanu se přeměňuje na aktivní metabolit. Po perorálním a intravenózním podání draselné soli losartanu značeného C

14 je oběh radioaktivity

v plazmě přisuzován především losartanu a jeho aktivnímu metabolitu. Asi u 1 % sledovaných jedinců byla zjištěna minimální přeměna losartanu na aktivní metabolit.

Kromě aktivního metabolitu se tvoří neaktivní metabolity.

Eliminace

Plazmatická clearance losartanu je asi 600 ml/min a jeho aktivního metabolitu 50 ml/min. Renální clearance losartanu je asi 74 ml/min a jeho aktivního metabolitu 26 ml/min. Při perorálním podávání losartanu se přibližně 4 % dávky vyloučí v nezměněné podobě močí a asi 6 % dávky se vyloučí močí v podobě aktivního metabolitu. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu je v rozmezí dávek až do 200 mg draselné soli losartanu, podané perorálně, lineární.

Po perorálním podání klesá plazmatická koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu polyexponenciálně s konečným poločasem asi 2 hodiny (losartan), respektive 6–9 hodin (aktivní metabolit). Při podávání dávky 100 mg 1x denně se losartan ani jeho aktivní metabolit významně nehromadí v plazmě.

Losartan a jeho metabolity jsou vylučovány jak močí, tak žlučí.

Po podání perorální dávky/intravenózním podání

14C-značeného losartanu draselného u člověka je asi

35 %/43 % radioaktivity vylučováno močí, zatímco 58 %/50 % odchází se stolicí.

Individuální rozdíly u pacientů

U starších hypertenzních pacientů nejsou plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu zásadně odlišné od plazmatických koncentrací losartanu a jeho metabolitů pozorovaných u mladých hypertonických pacientů.

U žen hypertoniček byly plazmatické hladiny losartanu až dvakrát vyšší než u mužů hypertoniků, zatímco plazmatické hladiny aktivního metabolitu se mezi ženami a muži nelišily.

U pacientů s mírnou až středně závažnou alkoholovou jaterní cirhózou byly plazmatické hladiny losartanu a jeho aktivního metabolitu po perorálním podání 5krát, respektive 1,7krát vyšší, než u mladých mužských dobrovolníků (viz body 4.2 a 4.4).

Plazmatické koncentrace losartanu nejsou u pacientů s clearance kreatininu nad 10 ml/min změněny. V porovnání s pacienty s normálními renálními funkcemi je u pacientů na hemodialýze/dialýze AUC losartanu asi 2krát větší.

Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu nejsou u pacientů s poruchou funkce ledvin ani u pacientů na hemodialýze změněny.

Ani losartan, ani aktivní metabolit nelze hemodialýzou odstranit.

Farmakokinetika u pediatrických pacientůFarmakokinetika losartanu byla studována na 50 hypertenzních pediatrických pacientech starších než 1 měsíc a mladších než 16 let po perorálním podávání přibližně 0,54 až 0,77 mg/kg losartanu (průměrná hodnota dávek) jednou denně.

Výsledky ukázaly, že aktivní metabolit se z losartanu vytváří u všech věkových skupin. Výsledky ukázaly zhruba podobné farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u dětí do 1 roku věku a batolat, předškolních dětí, dětí školního věku a dospívajících. Farmakokinetické parametry metabolitu se mezi věkovými skupinami lišily větší měrou. Při porovnávání předškolních dětí s dospívajícími byly tyto rozdíly statisticky významné. Expozice u kojenců/batolat byla srovnatelně vysoká.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neodhalují žádná specifická rizika pro lidi na základě konvenčních studií obecné farmakologie, genotoxicity a kancerogenního potenciálu. Ve studiích toxicity po opakovaném podání navodilo podávání losartanu snížení počtu parametrů červených krvinek (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit), vzestup močovinového dusíku v séru a příležitostná zvýšení sérového kreatininu, snížení hmotnosti srdce (bez histologického korelátu) a gastrointestinální změny (slizniční léze, vředy, eroze, hemoragie). Stejně jako jiné látky, které přímo ovlivňují renin-angiotensinový systém, bylo u losartanu ukázáno, že indukuje nepříznivé účinky na pozdní vývoj plodu, což vede ke smrti plodu a malformacím.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

mikrokrystalická celulosa (E460) monohydrát laktosypředbobtnalý kukuřičný škrobmagnesium-stearát (E572)hyprolosa (E463)hypromelosa (E464)

Přípravky Cozaar 12,5 mg, 50 mg a 100 mg obsahují draslík v následujících množstvích: 1,06 mg (0,027 mmol), 4,24 mg (0,108 mmol), respektive 8,48 mg (0,216 mmol).

Přípravek Cozaar 12,5 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E 903), oxid titaničitý (E171), hlinitý lak indigokarmínu (E132).

Přípravek Cozaar 50 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E903), oxid titaničitý (E171).

Přípravek Cozaar 100 mg rovněž obsahuje karnaubský vosk (E903), oxid titaničitý (E171).

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Blistry: Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

Lahvička z HDPE: Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem. Uchovávejte lahvičku dobře uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Cozaar 12,5 mg – PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 14, 21, 28, 50, 98, 210 nebo 500 tabletácha jednodávkové balení po 28 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 tabletách.

Cozaar 50 mg – PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98, 280 nebo 500 tabletách a jednodávkové balení po 28, 56 a 98 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 nebo 300 tabletách.

Cozaar 100 mg – PVC/PE/PVDC-Al blistr v baleních po 7, 10, 14, 15, 20, 28, 30, 50, 56, 84, 90, 98 nebo 280 tabletách a jednodávkové balení po 28, 56 a 98 tabletách pro nemocniční použití. Lahvičky z HDPE po 100 tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Cozaar 12,5 mg : 58/606/08-CCozaar 50 mg :

58/607/08-C

Cozaar 100 mg : 58/608/08-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

29.10.2008

10.

DATUM REVIZE TEXTU

16.9.2011

1

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Papírová krabička blistru přípravku Cozaar 100 mg

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Cozaar 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy. Další údaje jsou uvedeny v příbalové informaci.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

7, 10, 14, 15, 20, 28, 28x1,30, 50, 56, 56x1, 84, 90, 98, 98x1 nebo 280 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem a vlhkostí.

2

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/608/08-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

cozaar 100 mg

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

Blistr přípravku Cozaar 100 mg

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Cozaar 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSD

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

4

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Papírová krabička přípravku Cozaar 100 mg v lahvičce z HDPE

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Cozaar 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy. Další údaje jsou uvedeny v příbalové informaci.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

100 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte lahvičku dobře uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

5

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/608/08-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

cozaar 100 mg

6

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Štítek lahvičky přípravku Cozaar 100 mg v lahvičce z HDPE

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Cozaar 100 mg potahované tablety

Losartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy. Další údaje jsou uvedeny v příbalové informaci.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

100 tablet.

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před světlem.Uchovávejte při teplotě do 25 °C. Uchovávejte lahvičku dobře uzavřenou, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

7

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

58/608/08-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Nevyžaduje se – odůvodnění přijato