Baxogar 150 Mg

Kód 0152107 ( )
Registrační číslo 87/ 076/11-C
Název BAXOGAR 150 MG
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace Pharmathen S.A., Pallini, Řecko
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0152107 POR TBL FLM 1X150MG Potahovaná tableta, Perorální podání
0152108 POR TBL FLM 3X150MG Potahovaná tableta, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak BAXOGAR 150 MG

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls25040/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Baxogar 150 mg

potahované tablety

acidum ibandronicum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat

-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1. Co je přípravek Baxogar 150 mg a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Baxogar 150 mg užívat3. Jak se přípravek Baxogar 150 mg užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak přípravek Baxogar 150 mg uchovávat6. Další informace

1. CO JE PŘÍPRAVEK BAXOGAR 150 MG A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Baxogar 150 mg patří do skupiny léčivých přípravků zvaných bisfosfonáty (používané k léčbě osteoporózy). Obsahuje kyselinu ibandronovou. Neobsahuje hormony.

Baxogar 150 mg může zvrátit kostní ztráty zastavením dalšího úbytku kosti a zvýšením tvorby kostní hmoty u většiny žen, které ho užívají, a to i přes to, že ženy nemusí vidět nebo pociťovat rozdíl.

Přípravek Baxogar 150 mg může pomoci snížit riziko zlomenin kostí (fraktur). Toto snížení rizika bylo prokázáno u zlomenin páteře (obratlů), ale ne u zlomenin krčku stehenní kosti.

Baxogar 150 mg Vám byl předepsán k léčbě osteoporózy, neboť je u Vás zvýšené riziko výskytu zlomenin. Osteoporóza znamená řídnutí a slábnutí kostí, což se běžně vyskytuje u žen po menopauze(přechodu). V období menopauzy přestávají vaječníky tvořit ženský pohlavní hormon estrogen, který pomáhá udržovat kostru v dobrém stavu.

Čím dříve žena dosáhne menopauzy, tím vyšší je u ní riziko zlomenin z důvodu osteoporózy. Dalšími faktory, které mohou zvyšovat riziko zlomenin, jsou:

nedostatečný příjem vápníku a vitamínu D z potravy,

kouření nebo nadměrné pití alkoholu,

nedostatek pohybu nebo jiné fyzické aktivity zatěžující kostru,

přítomnost osteoporózy v rodině.

Mnoho osob s osteoporózou netrpí žádnými příznaky. Pokud nemáte žádné příznaky, nemusíte o svém onemocnění vůbec vědět. Při osteoporóze je však u Vás vyšší pravděpodobnost vzniku zlomeniny, když upadnete nebo si jinak ublížíte. Zlomenina prodělaná po padesátém roce věku může být známkou osteoporózy. Osteoporóza může rovněž způsobovat bolesti zad, snížení tělesné výšky a ohnutá záda.

Baxogar 150 mg zabraňuje úbytku kostní hmoty při osteoporóze a pomáhá kostní hmotu obnovovat. Baxogar 150 mg tedy snižuje riziko vzniku zlomeniny kostí.

Zdravý životní styl Vám rovněž pomůže, aby pro Vás byla léčba co možná nejpřínosnější. Znamená to příjem vyvážené potravy bohaté na vápník a vitamín D; pravidelnou chůzi nebo jiné cvičení zatěžující skelet; nekouřit a nepít nadměrné množství alkoholu.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK BAXOGAR150 MG UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Baxogar 150 mg

jestliže jste alergická/přecitlivělá na kyselinu ibandronovou nebo na kteroukoli další složku přípravku Baxogar 150 mg (viz bod 6 - seznam pomocných látek).

jestliže máte určité problémy s jícnem, jako je jeho zúžení nebo potíže s polykáním.

jestliže nevydržíte stát nebo sedět ve vzpřímené poloze po dobu alespoň jedné hodiny (60 minut).

jestliže máte nebo jste v minulosti měla sníženou hladinu vápníku v krvi. Tuto skutečnost, prosím, konzultujte se svým lékařem.

Nedávejte přípravek Baxogar 150 mg dětem nebo dospívajícím.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Baxogar 150 mg je zapotřebí Některé osoby musí být při užívání přípravku Baxogar 150 mg obzvlášť opatrné. Poraďte se se svým lékařem:

jestliže Vám byla prokázána porucha minerálního metabolismu (jako je nedostatek vitamínu D).

jestliže trpíte zhoršenou funkcí ledvin.

jestliže máte jakékoli potíže s polykáním nebo trávením.

jestliže podstupujete stomatologickou léčbu nebo je u Vás plánován stomatologický zákrok;oznamte svému stomatologovi, že jste léčena přípravkem Baxogar 150 mg.

Mohou se objevit příznaky jako podráždění, zánět nebo vředy na jícnu, často s příznaky jako jsou závažná bolest na hrudi, výrazná bolest při polykání jídla a/nebo tekutin, těžká nauzea (nevolnost) nebo zvracení, a to zvláště pokud nevypijete plnou sklenici vody a/nebo pokud si lehnete v průběhu jedné hodiny od užití přípravku Baxogar 150 mg. Pokud se u Vás tyto příznaky objeví, okamžitě kontaktujte svého lékaře.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užívala v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, což jsou zejména:

doplňky stravy obsahující vápník, hořčík, železo nebo hliník, protože pravděpodobně mohou ovlivnit účinky přípravku Baxogar 150 mg.

acylpyrin nebo jiné nesteroidní protizánětlivé přípravky (NSAIDs, zahrnující ibuprofen, diklofenak a naproxen) mohou dráždit žaludeční a střevní sliznici. Podobný účinek mohou mít bisfosfonáty (jako Baxogar 150 mg). Buďte tedy obzvlášť opatrná, pokud užíváte přípravek Baxogar 150 mg a vezmete si analgetika nebo protizánětlivé přípravky typu NSAIDs.

Po užití Vaší měsíční dávky přípravku Baxogar 150 mg počkejte 1 hodinu, než si vezmete jakékoli další léky, včetně tablet zlepšujících trávení, přípravků s vápníkem nebo vitamínů.

Užívání přípravku Baxogar 150 mg s jídlem a pitím Neužívejte přípravek Baxogar 150 mg s jídlem. Pokud si vezmete přípravek Baxogar 150 mg spolu s jídlem, je méně účinný. Můžete pít pouze čistou vodu, ale ne jiné nápoje (viz bod 3. JAK SE PŘÍPRAVEK BAXOGAR 150 MG UŽÍVÁ).

Těhotenství a kojení Neužívejte přípravek Baxogar 150 mg, jestliže jste těhotná nebo kojíte. Pokud kojíte, budete zřejmě muset s kojením přestat, abyste mohla začít užívat přípravek Baxogar 150 mg.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů Můžete řídit dopravní prostředky a obsluhovat stroje, jelikož je velmi málo pravděpodobné, že by Baxogar 150 mg ovlivnil Vaši schopnost řídit dopravní prostředky a obsluhovat stroje.

Důležitá informace o některých složkách přípravku Baxogar 150 mgPřípravek Baxogar 150 mg obsahuje složku nazývanou laktosa. Pokud Vás lékař informoval, že se u Vás projevuje nesnášenlivost některých cukrů, kontaktujte před započetím užívání tohoto léčivého přípravku Vašeho lékaře.

3. JAK SE PŘÍPRAVEK BAXOGAR 150 MG UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistá, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem. Obvyklá dávka přípravku Baxogar 150 mg je jedna tableta měsíčně.

Užívání měsíční dávkyJe důležité pečlivě dodržovat následující instrukce. Jejich smyslem je umožnit přípravku Baxogar 150 mg dostat se co nejrychleji do žaludku a tím snížit pravděpodobnost podráždění jícnu.

Užijte jednu tabletu přípravku Baxogar 150 mg jedenkrát za měsíc.

Vyberte si jeden konkrétní den v měsíci, který si snadno zapamatujete. Může to být stejné datum v každém měsíci (např. vždy první den měsíce) nebo stejný den v měsíci (např. první neděle v měsíci) a v tento den užijte tabletu přípravku Baxogar 150 mg. Zvolte si takový den, který nejlépe vyhovuje Vašemu běžnému režimu.

Tabletu Baxogar 150 mg užijte alespoň 6 hodin po posledním jídle, během kterých jste nic nejedla ani nepila, s výjimkou čisté vody.

Užijte Vaši tabletu Baxogar 150 mg

ihned, jakmile ráno vstanete z postele a

předtím, než cokoli sníte nebo vypijete (tedy na prázdný žaludek).

Zapijte tabletu plnou sklenicí čisté vody (alespoň 180 ml). K zapití neužívejte minerální vodu, ovocný džus nebo jakýkoli jiný nápoj.

Tabletu polkněte celou – nežvýkejte ji, nekousejte ani ji nenechávejte rozpustit v ústech.

Následující hodinu (60 minut) po užití tablety

neuléhejte; pokud nezůstanete ve vzpřímené poloze (vestoje nebo vsedě), část přípravku může proniknout zpět do Vašeho jícnu,

nic nejezte,

nic nepijte (kromě čisté vody v případě potřeby),

neužívejte žádné jiné léky.

Poté co jste hodinu počkala, můžete si vzít Vaše první denní jídlo a nápoj. Po jídle můžete klidněznovu ulehnout a vzít si jakékoli další léky, které potřebujete.

Neužívejte tabletu před spaním nebo předtím, než ráno vstanete.

Pokračování v užívání přípravku Baxogar 150 mgJe důležité užívat přípravek Baxogar 150 mg každý měsíc tak dlouho, jak Vám ho Váš lékař bude předepisovat. Baxogar 150 mg může léčit osteoporózu pouze po dobu, po kterou ho stále užíváte.

Jestliže jste užila více přípravku Baxogar 150 mg, než jste měla Pokud jste omylem užila více než jednu tabletu, vypijte plnou sklenici mléka a okamžitě vyhledejte svého lékaře.

Nesnažte se vyvolat zvracení a neuléhejte – přípravek Baxogar 150 mg by mohl podráždit Váš jícen.

Jestliže jste zapomněla užít přípravek Baxogar 150 mgJestliže jste ve zvolený den ráno zapomněla svoji tabletu užít, neberte si tabletu později během dne. Najděte si v kalendáři den, kdy si máte vzít další dávku:

Pokud Vám do další dávky zbývá jen 1 až 7 dní…Vyčkejte do další dávky a tu užijte, jak jste zvyklá; pak pokračujte v užívání jedné tablety měsíčně v den, který máte vyznačen v kalendáři.

Pokud Vám do další dávky zbývá více než 7 dní… Měla byste užít tabletu následující den ráno poté, co jste si vzpomněla. Poté pokračujte v užívání jedné tablety měsíčně v den, který máte vyznačen v kalendáři.

Nikdy neužívejte dvě tablety přípravku Baxogar 150 mg během jednoho týdne.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Baxogar 150 mg nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Tyto nežádoucí účinky se mohou objevit s určitou frekvencí, která je definována následovně:

velmi časté: postihují více než 1 uživatele z 10

časté: postihují 1 až 10 uživatelů ze 100

méně časté: postihují 1 až 10 uživatelů z 1 000

vzácné: postihují 1 až 10 uživatelů z 10 000

velmi vzácné: postihují 1 až 10 uživatelů ze 100 000

není známo: frekvence nemohla být z dostupných dat stanovena.

Častými nežádoucími účinky jsou pálení žáhy, poruchy trávení, průjem, bolest žaludku a pocit nevolnosti. Užívání přípravku Baxogar 150 mg může vést k podráždění jícnu, tomu se však lze vyhnout užíváním přípravku podle instrukcí v této příbalové informaci. Pokud se u Vás objeví příznaky, jako jsou silná bolest na hrudi, výrazná bolest při polykání jídla nebo pití, těžká nevolnost nebo zvracení, přestaňte užívat přípravek Baxogar 150 mg a ihned vyhledejte svého lékaře.

Dalšími nežádoucími účinky jsou vyrážka, křeče ve svalech, bolesti svalů a kloubů a bolest hlavy. Také zahrnují příznaky chřipkového typu (slabé bolesti a pobolívání celého těla, člověk se celkově necítí dobře, únava), které jsou obyčejně mírné, trvají krátce a po užití první dávky odezní. Měla byste tedy být schopna v užívání přípravku Baxogar 150 mg pokračovat. Promluvte si se svým lékařem v případě, že Vás kterýkoli z těchto účinků začne obtěžovat nebo trvá delší dobu.

Méně častými nežádoucími účinky jsou závratě, bolest zad a nadýmání.

Vzácné nežádoucí účinky jsou otoky a svědění obličeje, rtů a úst.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK BAXOGAR 150 MG UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Neužívejte přípravek Baxogar 150 mg po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na obalu za Použitelné do:/EXP:. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Baxogar 150 mg obsahuje

Léčivou látkou je kyselina ibandronová. Jedna potahovaná tableta obsahuje 150 mg kyseliny ibandronové (jako monohydrát natrium-ibandronátu).

Pomocné látky jsou:

jádro tablety:

povidon, mikrokrystalická celulosa, předbobtnalý

kukuřičný škrob,

krospovidon, koloidní bezvodý oxid křemičitý, glycerol-dibehenát.

potahová vrstva tablety tablety Opadry OY-LS-28908 (White II) sestávající z: hypromelosy

E464), monohydrátu

laktosy, oxidu titaničitého (E171) a makrogolu

4000.

Jak přípravek Baxogar 150 mg vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek Baxogar 150 mg jsou bílé kulaté, bikonvexní (vypouklé) potahované tablety.

Potahované tablety Baxogar 150 mg jsou dodávány v krabičce obsahující Al/Al blistry (1 tableta nebo 3 tablety v blistru) s příbalovou informací.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraciPharmathen S.A. Dervenakion Str. 6153 51 Pallini, AttikisŘeckoTel.: +30 210 66 04 300Fax: +30 210 66 66 749e-mai: info@pharmathen.com

Výrobci:Pharmathen S.A. Dervenakion Str. 6153 51 Pallini, AttikisŘeckoTel.: +30 210 66 04 300Fax: +30 210 66 66 749e-mai: info@pharmathen.com

Pharmathen International SASapes Industrial ParkBlock 5, 69300 Rodopi, ŘeckoTel.:+ 30 25320 31280Fax: +30 25320 31571e-mail: info@pharmathen.com

Tento léčivý přípravek je registrován ve členských státech EEA pod jmény:Belgie:

Baxogar

Bulharsko:

Baxogar

Česká republika:

Baxogar 150 mg

Dánsko:

Baxogar

Estonsko:

Baxogar

Finsko:

Baxogar

Francie:

Baxogar

Itálie:

Baxogar

Litva:

Baxogar 150 mg plėvele dengtos tabletės

Lotyšsko:

Baxogar

Lucembursko:

Baxogar

Maďarsko:

Baxogar

Německo:

Baxogar 150 mg Filmtabletten

Nizozemsko:

Baxogar

Portugalsko:

Baxogar

Rakousko:

Baxogar 150 mg Filmtabletten

Slovensko:

Baxogar 150 mg

Španělsko:

Baxogar

Švédsko:

Baxogar

Velká Británie:

Baxogar

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 15.4.2011

Zkratky použité na blistru:EXP: = Použitelné doLot: = Číslo šarže


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls46151/2009

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Baxogar 150 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje acidum ibandronicum 150 mg (ve formě natrii ibandronas monohydricus). Pomocné látky: Jedna potahovaná tableta obsahuje malé množství monohydrátu laktosy v potahové vrstvě tablety. Úplný seznam pomocných látek, viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta Popis přípravku: bílé, kulaté, bikonvexní potahované tablety. 4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

Léčba osteoporózy u postmenopauzálních žen se zvýšeným rizikem zlomenin (viz bod 5.1). Bylo prokázáno snížení rizika zlomenin obratlů, účinnost na zlomeniny krčku proximálního femuru nebyla stanovena. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Doporučená dávka je jedna 150 mg potahovaná tableta jednou měsíčně. Tableta má být užita každý měsíc ve stejný kalendářní den. Přípravek Baxogar 150 mg má být užíván po celonočním lačnění (alespoň 6 hodin) a 1 hodinu před prvním denním jídlem nebo nápojem (jiným než voda) (viz bod 4.5) nebo jakýmkoli dalším léčivým přípravkem nebo doplňkem (včetně vápníku). Pokud dojde k vynechání dávky, musí být pacientka poučena tak, aby poté, co si na dávku vzpomene, užila další den ráno jednu tabletu přípravku Baxogar 150 mg, jestliže plánovaný čas užití následující dávky nenastane dříve než za 7 dní. Nadále se má pacientka opět vrátit k plánovanému užívání jedné dávky měsíčně v původně vybraný den. V případě, že by k užití následující dávky mělo dojít dříve než za 7 dní od užití vynechané dávky, pacientka vyčká do dne užití následující dávky a pak pokračuje v užívání jedné tablety měsíčně podle původního plánu.

Pacientky nemají užít dvě tablety v průběhu jednoho týdne. Pacientky mají dostávat doplňky vápníku a/nebo vitamínu D v případě, že jejich příjem potravou není dostatečný (viz bod 4.4 a 4.5). Zvláštní skupiny pacientek Pacientky se zhoršenou funkcí ledvin U pacientek s mírnou až středně těžkou poruchou funkce ledvin, kdy clearance kreatininu je 30 ml/min nebo více, není nutné upravovat dávkování. Podávání kyseliny ibandronové se pro nedostatečné klinické zkušenosti nedoporučuje u pacientek s clearance kreatininu pod 30 ml/min (viz bod 4.4 a bod 5.2). Pacientky se zhoršenou funkcí jater Úprava dávkování není nutná (viz bod 5.2). Starší populace Úprava dávkování není nutná (viz bod 5.2). Pediatrická populace Neexistuje žádné relevantní použití přípravku 150 mg u dětí, proto nebyla kyselina ibandronová u pediatrické populace studována. Způsob podání: K perorálnímu podání.  Tablety je nutno polykat celé a zapít sklenicí čisté vody (180 až 240 ml), pacientka přitom musí

zpříma sedět nebo stát. Po dobu 1 hodiny po užití přípravku Baxogar 150 mg pacientky nesmí ulehnout.

 Přípravek Baxogar 150 mg lze zapíjet pouze čistou vodou. Zde je nutné upozornit, že některé

minerální vody mohou obsahovat vyšší koncentrace vápníku, a proto nesmí být používány.

 Pacientky nesmí tabletu žvýkat nebo nechat rozpustit v ústech, protože tak by mohlo dojít ke

vzniku vředů v hltanu a ústech.

4.3 Kontraindikace

 Abnormality jícnu, které vedou k opožďování jeho vyprazdňování, jako např. striktura nebo

achalázie.

 Neschopnost stát nebo sedět ve vzpřímené poloze po dobu alespoň 60 minut.  Hypokalcemie (viz část 4.4).  Hypersenzitivita na ibandronovou kyselinu nebo na kteroukoli pomocnou látku. Viz také bod 4.4. 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití Gatrointestinální poruchy Perorálně podané bisfosfonáty mohou způsobit lokální podráždění sliznice horní části gastrointestinálního traktu. Vzhledem k těmto možným iritačním účinkům a potenciálu pro zhoršení již existujícího onemocnění je třeba při podávání přípravku Baxogar 150 mg pacientkám s aktivními problémy horního GIT (např. známý Barrettův jícen, dysfagie, další nemoci jícnu, gastritida, duodenitida nebo vředy) věnovat zvláštní pozornost. U pacientek užívajících perorálně bisfosfonáty byly zaznamenány nežádoucí účinky, jako např. esofagitida, jícnové vředy a jícnové eroze, v některých případech závažné a vyžadující hospitalizaci,

vzácně s krvácením nebo následované strikturou jícnu nebo perforací. Riziko závažných nežádoucích účinků na jícen se zdá vyšší u pacientek, které nepostupují přesně podle dávkovacích instrukcí a/nebo které i po rozvinutí příznaků, které poukazují na onemocnění jícnu, pokračují v užívání perorálních bisfosfonátů. Pacientky mají dávkovacím instrukcím věnovat zvláštní pozornost a mají být schopny podle nich postupovat (viz bod 4.2). Lékař má aktivně pátrat po všech příznacích, které by mohly ukazovat na možnou reakci jícnu, a pacientky musí být poučeny, aby léčbu přípravkem Baxogar 150 mg přerušily a upozornily lékaře, jakmile se u nich rozvine dysfagie, odynofagie, retrosternální bolest nebo zhoršení příp. objevení pálení žáhy. Ačkoliv nebylo v kontrolovaných klinických studiích pozorováno žádné zvýšené riziko, při perorálním podávání bisfosfonátu byly po uvedení přípravku na trh zaznamenány žaludeční a duodenální vředy, v některých případech závažné a s komplikacemi.

Vzhledem k tomu, že podráždění gastrointestinálního traktu mohou kromě bifosfonátů způsobit také nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDS), je třeba dbát zvýšené opatrnosti při jejich současném užívání. Hypokalcemie Před zahájením léčby přípravkem Baxogar 150 mg musí být upravena existující hypokalcemie. Stejně účinně mají být léčeny jiné poruchy kostního a minerálního metabolismu. U všech pacientek je důležitý dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Renální poškození Pro nedostatek klinických zkušeností není přípravek Baxogar 150 mg doporučován u pacientek s hodnotami clearance kreatininu pod 30 ml/min (viz bod 5.2). Osteonekróza čelisti U pacientek s onkologickým onemocněním, v jejichž léčebném režimu byly zahrnuty zejména intravenózně podávané bisfosfonáty, byl hlášen výskyt osteonekrózy čelisti, zpravidla spojovaný s extrakcí zubu a/nebo lokální infekcí (včetně osteomyelitidy). Mnohé z těchto pacientek byly také léčeny chemoterapií a kortikosteroidy. Osteonekróza čelisti byla také hlášena u pacientek s osteoporózou, kterým byly bisfosfonáty podávány perorálně. Před zahájením léčby bisfosfonáty má být u pacientek se souběžnými rizikovými faktory (např. onkologické onemocnění, chemoterapie, radioterapie, podávání kortikosteroidů, špatná ústní hygiena) zvážena nutnost zubní prohlídky včetně odpovídajících preventivních zásahů. Pokud je to u těchto pacientek možné, nemají být v průběhu léčby prováděny jakékoliv invazivní stomatologické zásahy. U pacientek, u nichž dojde v průběhu léčby bisfosfonáty k rozvoji osteonekrózy čelisti, může stomatologický zákrok zhoršit stav. Nejsou k dispozici žádné údaje, které by nasvědčovaly tomu, že přerušení léčby bisfosfonáty snižuje riziko výskytu osteonekrózy čelisti u pacientek, které potřebují podstoupit stomatologický výkon. Klinické posouzení stavu každé pacientky ošetřujícím lékařem na základě individuálního hodnocení poměru přínosu léčby vůči riziku má být vodítkem ke stanovení léčebného plánu. Intolerance galaktosy Pacientky trpící vzácnými dědičnými problémy intolerance galaktosy, s vrozeným deficitem laktázy nebo s malabsorpcí glukosy a galaktosy by neměli tento přípravek užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Biologická dostupnost perorálně podané kyseliny ibandronové je obecně v přítomnosti potravy snížena. V souladu s nálezy ze studií na zvířatech interferují s absorpcí kyseliny ibandronové zvláště

výrobky obsahující vápník a jiné polyvalentní kationty (jako jsou hliník, hořčík, železo), včetně mléka. Pacientky tedy nemají přijímat potravu celou noc před požitím kyseliny ibandronové (alespoň 6 hodin) a další hodinu po jejím požití (viz bod 4.2). Přípravky s vápníkem, antacida a některé perorální léčivé přípravky obsahující polyvalentní kationty (jako jsou hliník, hořčík, železo) pravděpodobně interferují s absorpcí kyseliny ibandronové. Pacientky tedy nemají užít jiný perorální léčivý přípravek alespoň 6 hodin před a 1 hodinu po požití kyseliny ibandronové. Metabolické interakce nejsou pravděpodobné, protože kyselina ibandronová neinhibuje hlavní lidské jaterní izoenzymy P450 a bylo prokázáno, že u potkanů neindukuje jaterní systém cytochromu P450. Navíc vazba na plazmatické proteiny činí přibližně 85 % - 87 % (prokázáno in vitro při terapeutických koncentracích) a tudíž potenciál pro interakce s jinými léčivými přípravky způsobené vytěsněním z vazby je nízký. Kyselina ibandronová se vylučuje pouze ledvinami a nepodléhá žádné biotransformaci. Sekretorická cesta pravděpodobně nezahrnuje známé acidické nebo bazické transportní systémy zapojené do vylučování jiných aktivních látek. Ve studii (BM 16549) trvající dva roky, která byla prováděna u postmenopauzálních žen s osteoporózou současně užívajících aspirin nebo NSAIDs, byl výskyt účinků přípravku na horní část gastrointestinálního traktu po jednom i dvou letech užívání obdobný u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou v dávce 2,5 mg jednou denně, stejně jako při užívání dávky 150 mg jednou měsíčně. Při porovnávání měsíčního a denního dávkovacího režimu u více než 1 500 pacientek zahrnutých do studie BM 16549 bylo zjištěno, že po jednom roce 14 % z nich užívá blokátory histaminu (H2) nebo

inhibitory protonové pumpy a po dvou letech užívá tyto léky 18 % pacientek. V této skupině pacientek byly účinky kyseliny ibandronové na horní část gastrointestinálního traktu při podávání dávky 150 mg jednou měsíčně podobné jako u pacientek léčených kyselinou ibandronovou v dávce 2,5 mg jednou denně. U zdravých mužů-dobrovolníků a u postmenopauzálních žen vedlo intravenózní podání ranitidinu ke zvýšení biologické dostupnosti kyseliny ibandronové zhruba o 20 %, pravděpodobně v důsledku snížené kyselosti žaludku. Protože však toto zvýšení je v mezích normální variability biologické dostupnosti kyseliny ibandronové, není při podání přípravku Baxogar 150 mg současně s H2 blokátory

nebo jinými léčivými látkami zvyšujícími pH žaludku nutná úprava dávky. Farmakokinetické interakční studie u postmenopauzálních žen neprokázaly žádné interakce s tamoxifenem nebo hormonální substituční terapií (estrogeny). Žádné interakce nebyly pozorovány při současném podávání s melfalanem/prednisolonem u pacientek s mnohočetným myelomem. 4.6 Těhotenství a kojení Těhotenství Neexistují dostatečné údaje o užívání kyseliny ibandronové u těhotných žen. Studie na potkanech prokázaly určitou reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Přípravek Baxogar 150 mg nemá být podáván během těhotenství. Kojení Není známo, zda se kyselina ibandronová vylučuje do lidského mléka. Studie na potkanech v laktaci prokázaly po intravenózním podání přítomnost nízkých hladin kyseliny ibandronové v mléce. Přípravek Baxogar 150 mg nemá být podáván během kojení.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje nebyly provedeny. 4.8 Nežádoucí účinky Bezpečnost léčby kyselinou ibandronovou 2,5 mg denně byla posuzována u 1 251 pacientek léčených ve 4 placebem kontrolovaných klinických studiích, s převážnou většinou pacientek pocházejících z pivotní tříleté studie zlomenin (MF 4411). Celkový bezpečnostní profil kyseliny ibandronové 2,5 mg jednou denně byl ve všech těchto studiích obdobný jako u placeba. V klinické studii (BM 16549) trvající dva roky, která byla prováděna u postmenopauzálních žen s osteoporózou, bylo zjištěno, že celková bezpečnost kyseliny ibandronové při podávání 150 mg jednou měsíčně a při podávání 2,5 mg jednou denně je obdobná. Celkový podíl pacientek, u nichž došlo k výskytu nežádoucích účinků během užívání kyseliny ibandronové 150 mg jednou měsíčně, byl 22,7 % po jednom roce a 25,0 % po dvou letech. Většina nežádoucích účinků byla mírného až středního stupně intenzity a ve většině případů nedošlo k ukončení léčby. Nejčastěji zaznamenaným nežádoucím účinkem byla artralgie. Nežádoucí účinky, které vyšetřující lékaři považovali za kauzální ve vztahu ke kyselině ibandronové, jsou shrnuty níže podle třídy orgánových systémů. Frekvence výskytu jsou definovány jako časté (≥ 1/100 až < 1/10), méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100) a vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000). V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky řazeny podle klesající závažnosti. Tabulka 1: Nežádoucí účinky, které se objevily u postmenopauzálních žen léčených kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně nebo kyselinou ibandronovou 2,5 mg denně ve fázi III studií BM 16549 a MF 4411.

MedDRA verze 7.1

Třída orgánových systémů

Frekvence

Nežádoucí účinky

Poruchy imunitního systému vzácné

reakce přecitlivělosti

časté

bolest hlavy

Poruchy nervového systému

méně časté závratě

časté

ezofagitida, gastritida, gastroezofageální refluxní choroba, dyspepsie, průjem, bolest břicha, nauzea

méně časté ezofagitida

včetně ezofageálních ulcerací nebo striktur

a dysfagie, zvracení, flatulence

Gastrointestinální poruchy

vzácné

duodenitida

časté

vyrážka

Poruchy kůže a podkožní tkáně

vzácné

angioedém, otok obličeje, urtikarie

časté

muskuloskeletální bolest, artralgie, myalgie, svalové křeče, muskuloskeletální ztuhlost

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

méně časté bolest

zad

časté

příznaky chřipkového typu*

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

méně časté únava

*Přechodně trvající příznaky chřipkového typu byly hlášeny při podávání kyseliny ibandronové v dávce 150 mg jednou měsíčně, obvykle ve spojitosti s podáním první dávky. Celkově se jednalo o krátkodobé příznaky mírné až střední intenzity, které odezněly během pokračující léčby bez dalších opatření. Hlášené příznaky chřipkového typu hlášené jako reakce nebo symptomy akutní fáze zahrnovaly bolest svalů, bolest kloubů, horečku, zimnici, únavu, nevolnost, ztrátu chuti k jídlu nebo bolest kostí. Skupině pacientek s onemocněním postihujícím gastrointestinální trakt v anamnéze včetně pacientek s peptickým vředem bez krvácení nebo hospitalizace v poslední době a včetně pacientek s dyspepsií nebo refluxem, kterým byla aplikována příslušná medikace, byl v rámci klinické studie podáván léčivý přípravek jednou měsíčně. U těchto pacientek nebyl nalezen žádný rozdíl v incidenci nežádoucích účinků postihujících horní část gastrointestinálního traktu při léčebném režimu s dávkami 150 mg jednou měsíčně oproti dávkovacímu režimu s 2,5 mg jednou denně. Výsledky laboratorních testů V pivotní tříleté studii s kyselinou ibandronovou 2,5 mg podávanou jednou denně (MF 4411) nebyl v porovnání s placebem pozorován žádný rozdíl ve výskytu abnormálních výsledků laboratorních testů, které by ukazovaly na poruchu funkce jater nebo ledvin, hematologickou abnormalitu, hypokalcemii nebo hypofosfatémii. Stejně tak nebyly ve studii BM 16549 nalezeny žádné rozdíly mezi skupinami po jednom roce a po dvou letech léčby.

Zkušenosti po uvedení přípravku na trh Osteonekróza čelisti byla hlášena u pacientek léčených bisfosfonáty. Většina těchto hlášení se vztahovala k pacientkám s onkologickým onemocněním, ale podobné případy byly také hlášeny u pacientek léčených z důvodu osteoporózy. Osteonekróza čelisti je zpravidla spojována s extrakcí zubu a/nebo lokální infekcí (včetně osteomyelitidy). Diagnóza onkologického onemocnění, chemoterapie, radioterapie, kortikosteroidy a špatná ústní hygiena jsou také považovány za rizikové faktory (viz bod 4.4). 4.9 Předávkování Neexistují žádné specifické informace o léčbě v případě předávkování kyselinou ibandronovou. Nicméně na základě známých vlastností této terapeutické skupiny může perorální předávkování vyvolat nežádoucí reakce v oblasti horní části trávicí soustavy (např. žaludeční nevolnost, dyspepsie, ezofagitida, gastritida nebo vznik vředu) nebo hypokalcemii. K vyvázání kyseliny ibandronové má být podáno mléko nebo antacida a má být zahájena symptomatická léčba všech nežádoucích reakcí. Vzhledem k riziku podráždění jícnu nemá být vyvoláváno zvracení a pacientka má zůstat ve vzpřímené poloze. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina:

léčiva ovlivňující stavbu a mineralizaci kostí, bisfosfonáty

ATC kód:

M05B A06

Mechanismus účinku Kyselina ibandronová je vysoce účinný bisfosfonát, který patří do skupiny bisfosfonátů obsahujících dusík, působí selektivně na kostní tkáň a specificky inhibuje aktivitu osteoklastů bez přímého ovlivnění kostní novotvorby. Neinterferuje s aktivací osteoklastů. Podávání kyseliny ibandronové vede k postupnému přibývání kostní hmoty a snížení výskytu zlomenin potlačením zvýšeného kostního obratu u žen po menopauze až po dosažení premenopauzálních hodnot. Farmakodynamické účinky Farmakodynamickým účinkem kyseliny ibandronové je inhibice kostní resorpce. In vivo zabraňuje podávání kyseliny ibandronové úbytku kostní hmoty experimentálně navozenému porušením funkce gonád, podáním retinoidů, přítomností nádorů nebo extraktů z nádorů. Endogenní kostní resorpce je inhibována rovněž u mladých (rychle rostoucích) potkanů, což vede ke zvýšení podílu normální kostní hmoty ve srovnání s neléčenými zvířaty. Zvířecí modely potvrzují, že kyselina ibandronová je vysoce účinný inhibitor aktivity osteoklastů. U rostoucích potkanů nebyly prokázány žádné známky porušené mineralizace, a to dokonce ani v dávkách 5 000krát vyšších než je dávka nezbytná pro léčbu osteoporózy. Dlouhodobé každodenní podávání i podávání po určitých časových intervalech (s dlouhotrvajícím obdobím bez aplikace přípravku) u potkanů, psů a opic vedlo k tvorbě nové kostní hmoty se zachovanou normální kvalitou a udrželo nebo zvýšilo mechanickou pevnost, a to dokonce v dávkách toxického rozsahu. U pacientek v klinické studii (MF 4411) byla potvrzena účinnost podávání kyseliny ibandronové proti výskytu zlomenin, a to jak při každodenním podávání kyseliny ibandronové, tak i při podávání v delších časových intervalech s obdobím 9-10 týdnů bez podání dávky.

Při studiu na živočišných modelech navodilo podávání kyseliny ibandronové biochemické změny vypovídající o inhibici kostní resorpce závislé na dávce, včetně suprese močových biochemických markerů degradace kostního kolagenu (jako jsou deoxypyridinolin a příčně vázané N- telopeptidy kolagenu typu I (NTX)). Ve fázi I bioekvivalenční studie zahrnující 72 postmenopauzálních žen, kterým byly orálně podány celkem 4 dávky 150 mg přípravku každých 28 dní, byla po podání první dávky pozorována inhibice sérového CTX. Tato inhibice nastala dříve než 24 hodin po užití dávky (medián inhibice 28 %), přičemž k maximální inhibici došlo o 6 dní později (medián maximální inhibice 69 %). Po podání třetí a čtvrté dávky byl medián maximální inhibice 6 dní po užití 74 %, a po 28 dnech od podání čtvrté dávky došlo ke snížení mediánu inhibice na 56 %. Bez dalšího podávání léčiva dochází ke ztrátě supresivního účinku na biochemické markery kostní resorpce. Klinická účinnost Užití nezávislých rizikových faktorů, jako například nízký BMD, věk, přítomnost již prodělaných zlomenin, zlomeniny v rodinné anamnéze, rychlý úbytek kostní hmoty a nízký body mass index, by mělo být zváženo z důvodu identifikace žen, u kterých je zvýšené riziko výskytu osteoporotických zlomenin. Kyselina ibandronová 150 mg jednou měsíčně Denzita kostní hmoty (bone mineral density, BMD) Ve dvouleté, dvojitě zaslepené multicentrické klinické studii (BM 16549) prováděné u postmenopauzálních žen s osteoporózou (vstupní hodnota BMD T-skóre v bederní páteři pod -2,5 SD) bylo prokázáno, že podávání kyseliny ibandronové v dávce 150 mg jednou měsíčně je z hlediska zvýšení BMD přinejmenším stejně účinné, jako podávání kyseliny ibandronové v dávce 2,5 mg jednou denně. Tato účinnost byla prokázána jak analýzou primární účinnosti po jednom roce, tak v konfirmační analýze výsledných ukazatelů po dvou letech léčby (tabulka 2). Tabulka 2: Průměrné relativní hodnoty změny BMD ve srovnání se vstupní hodnotou u bederní páteře, u celého proximálního femuru, v krčku femuru a v trochanteru po jednom roce (analýza primární účinnosti) a po dvou letech léčby (u populace "per protokol") ve studii BM 16549.

Údaje ze studie BM 16549

po jednom roce

Údaje ze studie BM 16549 po dvou letech

Průměrné relativní hodnoty změny BMD ve srovnání se vstupní hodnotou % [95% CI]

kyselina

ibandronová

2,5 mg

jednou denně

(N=318)

kyselina

ibandronová

150 mg

jednou měsíčně

(N=320)

kyselina

ibandronová

2,5 mg

jednou denně

(N=294)

kyselina

ibandronová

150 mg

jednou měsíčně

(N=291)

BMD bederní páteře L2-L4

3,9 [3,4, 4,3]

4,9 [4,4, 5,3]

5,0 [4,4, 5,5]

6,6 [6,0, 7,1]

BMD celého proximálního femuru

2,0 [1,7, 2,3]

3,1 [2,8, 3,4]

2,5 [2,1, 2,9]

4,2 [3,8, 4,5]

BMD v krčku femuru

1,7 [1,3, 2,1]

2,2 [1,9, 2,6]

1,9 [1,4, 2,4]

3,1 [2,7, 3,6]

BMD v trochanteru

3,2 [2,8, 3,7]

4,6 [4,2, 5,1]

4,0 [3,5, 4,5]

6,2 [5,7, 6,7]

Kromě toho bylo v prospektivně plánovaných analýzách potvrzeno, že na zvýšení BMD bederní páteře má kyselina ibandronová 150 mg jednou měsíčně lepší účinek než kyselina ibandronová 2,5 mg jednou denně, p=0,002 po jednom roce léčby a p<0,001 po dvou letech léčby.

Po jednom roce léčby (analýza primární účinnosti) došlo u 91,3 % (p=0,005) pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 150 mg jednou měsíčně ke zvýšení BMD bederní páteře na vstupní nebo vyšší hodnotu (odpověď na léčbu), u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně k odpovědi na léčbu došlo v 84,0 % případů. Po dvou letech léčby odpovídalo na léčbu ve skupině léčené kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně 93,5 % (p=0,004) pacientek a ve skupině léčené kyselinou ibandronovou 2,5 mg jednou denně odpovídalo na léčbu 86,4 % pacientek. Pokud jde o BMD celého proximálního femuru, došlo po jednom roce léčby u 90,0 % (p<0,001) pacientek užívajících kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a u 76,7 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně ke zvýšení BMD celého proximálního femuru na vstupní nebo vyšší hodnotu. Po dvou letech léčby došlo u 93,4 % (p<0,001) pacientek užívajících kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a u 78,4 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně ke zvýšení BMD celého proximálního femuru na vstupní nebo vyšší hodnotu. Při použití přísnějšího kritéria, kterým je kombinace BMD bederní páteře a BMD celého proximálního femuru, odpovídalo na léčbu po jednom roce 83,9 % (p<0,001) pacientek užívajících kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a 65,7 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně. Po dvou letech léčby splňovalo tato kriteria 87,1 % (p<0,001) pacientek užívajících kyselinou ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a 70,5 % pacientek užívajících kyselinou ibandronovou 2,5 mg jednou denně. Biochemické markery kostní obnovy Klinicky významné snížení hladin CTX v séru bylo pozorováno ve všech časových bodech studie, tedy v měsících 3, 6, 12 a 24. Po jednom roce léčby (analýza primární účinnosti) byl medián relativní změny ve srovnání se vstupní hodnotou u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 150 mg jednou měsíčně 76 % a u pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně 67 %. Po dvou letech léčby byl medián relativní změny ve srovnání se vstupní hodnotou 68 % ve skupině s dávkou 150 mg jednou měsíčně a 62 % ve skupině s dávkou 2,5 mg jednou denně. Po jednom roce léčby došlo u 83,5 % (p= 0,006) pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 150 mg jednou měsíčně a u 73,9 % pacientek užívajících kyselinu ibandronovou 2,5 mg jednou denně k odpovědi na léčbu (definována jako snížení o ≥ 50 % ve srovnání se vstupní hodnotou). Po dvou letech byla odpověď na léčbu ve skupině léčené 150 mg měsíčně u 78,7 % (p=0,002) pacientek a ve skupině léčené 2,5 mg denně u 65,6 % pacientek. Na základě výsledků studie BM 16549 lze očekávat, že kyselina ibandronová podávaná v dávce 150 mg jednou měsíčně bude přinejmenším stejně účinná v prevenci zlomenin jako kyselina ibandronová podávaná v dávce 2,5 mg jednou denně. Kyselina ibandronová 2,5 mg jednou denně V úvodní tříleté, randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii sledující výskyt zlomenin (MF 4411) bylo prokázáno statisticky významné a léčebně relevantní snížení incidence nových radiograficky prokázaných, morfometrických a klinických zlomenin obratlů (tabulka 3). V této studii byla posuzována perorální forma kyseliny ibandronové v dávce 2,5 mg jednou denně a 20 mg periodicky v rámci výzkumného režimu. Kyselina ibandronová byla užívána 60 minut před prvním denním jídlem nebo nápojem (období lačnění po požití přípravku). Do studie byly zařazeny ženy ve věku od 55 do 80 let, alespoň 5 let po menopauze, s BMD bederní páteře v rozmezí od 2 do 5 SD pod průměr premenopauzálních žen (T-skóre), a to alespoň v jednom obratli [L1 – L4] a s jednou až čtyřmi předchozími zlomeninami obratlů. Všechny pacientky dostávaly 500 mg vápníku a 400 IU vitamínu D denně. Účinnost byla posuzována u 2 928 pacientek. Užívání kyseliny ibandronové v dávce 2,5 mg denně vedlo ke statisticky významnému a léčebně relevantnímu snížení incidence nových zlomenin obratlů. Za tři roky trvání studie byl snížen výskyt

nových radiograficky potvrzených zlomenin obratlů o 62 % (p=0,0001). Po 2 letech bylo pozorováno snížení relativního rizika o 61 % (p=0,0006). Po jednom roce léčby nebyl statisticky významný rozdíl zaznamenán (p=0,056). Účinek na zlomeniny byl během trvání celé studie konzistentní. Nebyl žádný náznak svědčící o oslabení tohoto účinku v čase. Incidence klinických zlomenin obratlů byla také signifikantně snížena o 49 % (p=0,011). Výrazný účinek na vertebrální zlomeniny se dále odrazil ve statisticky významném snížení ztráty tělesné výšky ve srovnání s placebem (p<0,0001). Tabulka 3: Výsledky 3leté studie MF 4411 sledující účinek na zlomeniny (%, 95 % CI)

Placebo

(N=974)

Kyselina ibandronová

2,5 mg jednou denně

(N=977)

Snížení relativního rizika nové morfometrické vertebrální fraktury

62 % (40,9, 75,1)

Incidence nových morfometrických vertebrálních fraktur

9,56 % (7,5, 11,7)

4,68 % (3,2,6,2)

Snížení relativního rizika klinických vertebrálních fraktur

49

%

(14,03, 69,49)

Incidence klinických vertebrálních fraktur

5,33 % (3,73, 6,92)

2,75 % (1,61, 3,89)

BMD - průměrná změna oproti vstupní hodnotě v bederní páteři ve 3. roce

1,26 % (0,8, 1,7)

6,54 % (6,1, 7,0)

BMD - průměrná změna oproti vstupní hodnotě v celkovém proximálním femuru ve 3. roce

-0,69 % (-1,0, -0,4)

3,36 % (3,0, 3,7)

Terapeutický efekt kyseliny ibandronové byl dále posuzován v analýze subpopulace pacientek se vstupní hodnotou BMD T-skóre v bederní páteři pod -2,5. Snížení rizika zlomeniny obratle bylo velmi obdobné jako u celé sledované populace. Tabulka 4: Výsledky 3leté studie MF 4411 (%, 95 % CI) sledující účinek na zlomeniny u pacientek se vstupní hodnotou BMD T-skóre v bederní páteři pod -2,5

Placebo

(N=587)

Kyselina ibandronová

2,5 mg jednou denně

(N=575)

Snížení relativního rizika nové morfometrické vertebrální fraktury

59 % (34,5, 74,3)

Incidence nových morfometrických vertebrálních fraktur

12,54 % (9,53, 15,55)

5,36 % (3,31, 7,41)

Snížení relativního rizika klinických vertebrálních fraktur

50 % (9,49, 71,91)

Incidence klinických vertebrálních fraktur

6,97 % (4,67, 9,27)

3,57 % (1,89, 5,24)

BMD - průměrná změna oproti vstupní hodnotě v bederní páteři ve 3. roce

1,13 % (0,6, 1,7)

7,01 % (6,5, 7,6)

BMD - průměrná změna oproti vstupní hodnotě v celkovém proximálním femuru ve 3. roce

-0,70 % (-1,1, -0,2)

3,59 % (3,1, 4,1)

V celkové populaci pacientek zařazených do studie MF 4411 nebylo zaznamenáno snížení počtu nevertebrálních zlomenin, avšak při denním podávání ibandronátu byla prokázána účinnost u vysoce rizikové subpopulace (s hodnotami BMD T-skóre < -3,0 v krčku proximálního femuru), kde bylo zaznamenáno snížení rizika nevertebrálních zlomenin o 69 %. Denní podávání dávky 2,5 mg vedlo k postupnému zvyšování BMD jak v oblasti obratlů, tak na ostatních místech skeletu. Za tři roky léčby bylo zvýšení BMD bederní páteře ve srovnání s placebem 5,3 % a 6,5 % oproti vstupní hodnotě. V oblasti proximálního femuru bylo zaznamenáno zvýšení oproti vstupním hodnotám 2,8 % v krčku femuru, 3,4 % v celkovém proximálním femuru a 5,5 % v trochanteru. Biochemické markery kostního obratu (jako jsou močový CTX a sérový osteokalcin) vykázaly očekávanou supresi na premenopauzální úroveň a maximální suprese bylo dosaženo během období 3 - 6 měsíců. Klinicky významný pokles biochemických markerů kostní resorpce o 50 % byl pozorován již jeden měsíc po zahájení léčby kyselinou ibandronovou 2,5 mg. Po vysazení léčby dochází k návratu k patologicky zvýšené osteoresorpci spojené s postmenopauzální osteoporózou. Histologická analýza kostních biopsií odebraných po dvou a třech letech léčby žen po menopauze prokázala normální kvalitu kosti a neprokázala žádné známky porušené mineralizace. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Různé studie u zvířat i lidí prokázaly, že primární farmakologické účinky kyseliny ibandronové na kost nejsou v přímém vztahu k jejím aktuálním plazmatickým koncentracím. Absorpce Absorpce kyseliny ibandronové v horní části gastrointestinálního traktu je po perorálním podání rychlá a plazmatické koncentrace se zvyšují v závislosti na dávce až do perorální dávky 50 mg, přičemž při dávkách nad 50 mg byl vzestup vyšší, než by odpovídalo zvýšení dávky. Maximální pozorované plazmatické koncentrace byly dosaženy během 0,5 až 2 hodin (medián 1 hodina) ve stavu nalačno a absolutní biologická dostupnost byla okolo 0,6 %. Stupeň absorpce je porušen, je-li přípravek podán s jídlem nebo nápojem (jiným než čistá voda). Biologická dostupnost se snížila zhruba o 90 %, jestliže byla kyselina ibandronová podávána se standardní snídaní v porovnání s biologickou dostupností pozorovanou u osob užívající kyselinu ibandronovou nalačno. Žádný významný pokles biologické dostupnosti není pozorován, je-li kyselina ibandronová podána 60 minut před prvním denním jídlem. V případě požití jídla nebo nápoje dříve než za 60 minut po podání kyseliny ibandronové jsou sníženy jak biologická dostupnost, tak přírůstky BMD. Distribuce Po počáteční systémové expozici se kyselina ibandronová rychle váže v kosti nebo je vyloučena do moči. Konečný distribuční objem u člověka je alespoň 90 l a velikost dávky, která se dostane do kosti je odhadována na 40-50 % cirkulující dávky. Vazba na plazmatické bílkoviny u člověka je přibližně 85 % - 87 % (zjištěno in vitro při terapeutických koncentracích) a tudíž potenciál pro interakce s jinými léčivými přípravky způsobené vytěsněním z vazby je nízký. Metabolismus Metabolizace kyseliny ibandronové nebyla prokázána u zvířat ani lidí.

Eliminace Absorbovaný podíl kyseliny ibandronové je odstraněn z cirkulace vychytáním v kosti (absorpce v kosti je odhadována u postmenopauzálních žen na 40-50 %) a zbývající podíl je vyloučen v nezměněném stavu ledvinami. Nevstřebaná frakce kyseliny ibandronové je vyloučena v nezměněném stavu stolicí. Rozmezí pozorovaných poločasů je široké a terminální poločas se obecně pohybuje v rozmezí 10-72 hodin. Vypočtené hodnoty jsou z velké části závislé na trvání studie, použité dávce a citlivosti testu, proto je skutečný terminální poločas stejně jako u jiných bisfosfonátů pravděpodobně mnohem delší. Časně dosažené plazmatické koncentrace se však rychle snižují a dosahují 10 % vrcholových hodnot během 3 a 8 hodin po intravenózním, resp. perorálním podání. Celková clearance kyseliny ibandronové je nízká, s průměrnými hodnotami v rozmezí 84-160 ml/min. Renální clearance (zhruba 60 ml/min u zdravých postmenopauzálních žen) odpovídá 50-60 % celkové clearance a je v relaci s clearance kreatininu. Rozdíl mezi celkovou a renální clearance odráží vychytávání přípravku kostí. Farmakokinetika ve zvláštních klinických situacích Pohlaví Biologická dostupnost a farmakokinetika kyseliny ibandronové jsou u mužů i žen obdobné. Rasa Neexistují žádné důkazy pro klinicky významné rozdíly v chování kyseliny ibandronové u příslušníků jednotlivých etnických skupin asijského a bělošského původu. U pacientek afrického původu jsou k dispozici pouze omezená data. Pacientky se zhoršenou funkcí ledvin Renální clearance kyseliny ibandronové u pacientek s různým stupněm renální insuficience je přímo úměrná clearance kreatininu. U pacientek s mírnou nebo středně těžkou renální insuficiencí (CLcr rovna nebo vyšší než 30 ml/min) není nutná žádná úprava dávky. Tato skutečnost byla prokázána ve studii BM 16549, která zahrnovala většinu pacientek s mírnou nebo středně těžkou poruchou funkce ledvin. Pacientky s těžkou renální insuficiencí (CLcr nižší než 30 ml/min), kteří denně dostávali 10 mg kyseliny ibandronové v perorální formě po dobu 21 dnů, měli 2-3krát vyšší plazmatické koncentrace než osoby s normální funkcí ledvin a celková clearance kyseliny ibandronové činila 44 ml/min. Po intravenózním podání dávky 0,5 mg se u osob s těžkou renální insuficiencí snížila celková, renální a nerenální clearance o 67 %, 77 %, resp. 50 %, nebyl však pozorován pokles snášenlivosti spojený se zvýšenou expozicí. Pro nedostatečné klinické zkušenosti není kyselina ibandronová doporučována u pacientek s těžkou poruchou funkce ledvin (viz bod 4.2 a bod 4.4). Farmakokinetika kyseliny ibandronové nebyla posuzována u pacientek v konečné fázi onemocnění ledvin léčených jinými způsoby než hemodialýzou. Farmakokinetika kyseliny ibandronové u těchto pacientek není známá, proto nemá být kyselina ibandronová za těchto okolností podávána. Pacientky se zhoršenou funkcí jater Neexistují žádné údaje o farmakokinetice kyseliny ibandronové při podávání u pacientek se zhoršenou funkcí jater. Játra nemají významnou úlohu v clearance kyseliny ibandronové, která není metabolizována, ale je vylučována ledvinami a absorbována v kostech. U pacientek se zhoršenou funkcí jater není tedy úprava dávky nutná.

Starší populace V multivariační analýze nebyl prokázán věk jako nezávislý faktor žádného ze sledovaných farmakokinetických parametrů. Jediným faktorem, který je nutné vzít v úvahu, je pokles funkce ledvin s věkem (viz bod Pacientky se zhoršenou funkcí ledvin). Pediatrická populace Neexistují žádné údaje o užívání kyseliny ibandronové v těchto věkových skupinách. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku Toxické účinky, např. známky poškození ledvin, byly pozorovány u psů pouze po expozicích dostatečně převyšujících maximální expozici u člověka, což svědčí pro malý význam při klinickém použití. Mutagenita/Kancerogenita Nebyly pozorovány žádné známky kancerogenního potenciálu. Studie na genotoxicitu neodhalily žádný důkaz genetické aktivity kyseliny ibandronové. Reprodukční toxicita Nebyl nalezen žádný důkaz přímé fetální toxicity nebo teratogenního účinku kyseliny ibandronové u perorálně léčených potkanů a králíků a nebyly prokázány žádné nežádoucí účinky na rozvoj F1 generace u potkanů v expozici extrapolované na alespoň třicetipětinásobek expozice u člověka. Nežádoucí účinky kyseliny ibandronové ve studiích reprodukční toxicity se u potkanů nelišily od nežádoucích účinků pozorovaných u bisfosfonátů jako celé skupiny. Zahrnují snížený počet implantačních míst, interferenci s přirozeným způsobem porodu (dystocie) a zvýšení výskytu viscerálních variací (renal pelvis ureter syndrom). 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek Jádro tablety povidon mikrokrystalická celulosa předbobtnalý kukuřičný škrob krospovidon koloidní bezvodý oxid křemičitý glycerol-dibehenát Potahová vrstva tablety Potahová soustava Opadry II OY-LS-28908 bílá sestávající z:

hypromelosy (E464) monohydrátu laktosy oxidu titaničitého (E171) makrogolu 4000

6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se 6.3 Doba použitelnosti 2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení Přípravek Baxogar 150 mg je dodáván v blistrech PA/Al/PVC s Al folií, (Al/Al blistr) obsahujících 1 nebo 3 potahované tablety. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním

Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Pharmathen S.A. Dervenakion Str. 6 153 51 Pallini, Attikis Řecko 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 87/076/11-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 2.2.2011 10. DATUM REVIZE TEXTU 2.2.2011


nahoru

Informace na obalu

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU Krabička 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Baxogar 150 mg potahované tablety acidum ibandronicum 2. OBSAH

LÉČIVÉ LÁTKY

Jedna potahovaná tableta obsahuje acidum ibandronicum 150 mg (ve formě natrii ibandronas monohydricus). 3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy. Viz příbalová informace pro další údaje. 4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

1 potahovaná tableta 3 potahované tablety 5. ZPŮSOB A CESTA PODÁNÍ Jedna tableta měsíčně. Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci. 6. ZVLÁŠTNÍ

UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN

MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. 7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8. POUŽITELNOST

Použitelné do: 9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10. ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ

NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

1

11. NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Pharmathen S.A. Dervenakion Str. 6 153 51 Pallini, Attikis Řecko 12. REGISTRAČNÍ ČÍSLO 87/076/11-C 13. ČÍSLO ŠARŽE Č.š.: 14. KLASIFIKACE PRO VÝDEJ Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis. 15. NÁVOD

K

POUŽITÍ

16. INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU Baxogar 150 mg

2

3

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVEDENÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH Blistr 1. NÁZEV

LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Baxogar 150 mg potahované tablety acidum ibandronicum 2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

logo Pharmathen 3. POUŽITELNOST

EXP: 4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot: 5.

JINÉ

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.