1

/8

Příloha č. 1 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls166638-40/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Arionex 12,5 mg potahované tablety

Arionex 50 mg potahované tablety

Arionex 100 mg potahované tablety

losartanum kalicum

Přečtěte si podrobně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

 Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu. Máte-li jakékoliv další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka. Tento přípravek byl předepsán vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako vy.

 Pokud se kterýkoliv z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoliv nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Co naleznete v této příbalové informaci:

1.

Co je Arionex a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Arionex užívat

3.

Jak se Arionex užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak Arionex uchovávat

6.

Další informace

1. CO JE ARIONEX A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Losartan patří do skupiny léčiv známých jako antagonisté receptoru angiotensinu II. Angiotensin II je látka vytvářená v těle, která se váže na receptory v krevních cévách a způsobuje jejich stažení. Tento proces vede ke zvýšení krevního tlaku. Losartan brání navázání angiotensinu II na tyto receptory, a umožňuje tak relaxaci krevních cév s následným snížením krevního tlaku. Losartan zpomaluje zhoršování funkce ledvin u pacientů s vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typu.

Přípravek Arionex se používá:



k léčbě pacientů s vysokým krevním tlakem (hypertenze);



k ochraně ledvin u pacientů s diabetem 2. typu hypertenzního charakteru s laboratorně průkaznými známkami narušené funkce ledvin a proteinurie ≥0,5 g denně (stav, kdy moč obsahuje abnormální množství proteinů);



k léčbě pacientů s chronickým srdečním selháním, kdy lékař nepovažuje za vhodnou léčbu specifickými léky nazývanými inhibitory angiotensin konvertujícího enzymu (ACE inhibitory, léčivo používané ke snížení vysokého krevního tlaku). Přecházet na losartan se nedoporučuje v případě, že bylo vaše srdeční selhání stabilizováno léčbou ACE inhibitory;



u pacientů s vysokým krevním tlakem a ztluštěním levé komory se u přípravku Arionex prokázala schopnost snižovat riziko cévní mozkové příhody („indikace LIFE“).

2

/8

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ARIONEX UŽÍVAT

Neužívejte Arionex



jestliže jste alergičtí (přecitlivělí) na losartan nebo kteroukoli další složku tohoto přípravku;



pokud máte výrazně narušenou funkci jater;



pokud jste těhotná déle než 3 měsíce. (Přípravek Arionex raději neužívejte ani v raném těhotenství – viz bod Těhotenství.)

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku Arionex je zapotřebíPokud si myslíte, že jste těhotná nebo je možné, že otěhotníte, musíte to oznámit svému lékaři. Přípravek Arionex se nedoporučuje v raném těhotenství a nesmí se užívat vůbec, pokud jste těhotná déle než 3 měsíce, jelikož v této fázi těhotenství může vaše dítě vážně poškodit (viz bod Těhotenství).

Než začnete brát přípravek Arionex, je velmi důležité informovat lékaře o následujících skutečnostech:



pokud jste v minulosti trpěl(a) angioedémem (otokem obličeje, rtů, hrdla a/nebo jazyka) (viz také bod 4 „Možné nežádoucí účinky“;



pokud trpíte nadměrným zvracením nebo průjmem vedoucím k výrazné ztrátě tekutin a/nebo solí;



pokud užíváte diuretika (léky zvyšující množství vody, které z těla vyloučíte ledvinami) nebo pokud máte stravu omezující soli vedoucí k extrémním ztrátám tekutin a solí v těle (viz bod 3 „Dávkování ve speciálních skupinách pacientů“);



pokud u vás bylo zjištěno zúžení nebo zablokování krevních cév, které vedou k ledvinám, nebo pokud jste v poslední době podstoupil(a) transplantaci ledviny;



pokud máte narušenou funkci jater (viz bod 2 „Neužívejte Arionex“ a 3 „Dávkování ve speciálních skupinách pacientů“);



pokud trpíte srdečním selháváním s narušením funkce ledvin nebo bez něj nebo průvodními závažnými, život ohrožujícími srdečními arytmiemi; pokud jste léčeni také beta-blokátorem, je třeba postupovat velice opatrně;



pokud máte problémy s funkcí srdečních chlopní nebo srdečního svalu;



pokud trpíte koronárním srdečním onemocněním (způsobeným sníženým tokem krve v krevních cévách srdce) nebo cerebrovaskulárním onemocněním (způsobeným snížením oběhu krve v mozku);



pokud trpíte primárním hyperaldosteronismem (syndrom spojený se zvýšeným vylučováním hormonu aldosteronu nadledvinami způsobeným abnormalitou ve žláze).

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Informujte prosím svého lékaře nebo lékárníka, pokud užíváte nebo jste v poslední době užíval(a) nějaké jiné léky, včetně léků, které lze získat bez předpisu, nebo rostlinných léků a přírodních produktů. Obzvlášť opatrně postupujte v případě, že v době, kdy jste léčen(a) přípravkem Arionex, užíváte následující léky:



Jiné léky snižující krevní tlak, jelikož tyto mohou ještě více snížit váš krevní tlak. Krevní tlak lze snížit jedním z následujících léků / lékových skupin: tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen, amifostin.



Léky, které zadržují draslík nebo mohou zvyšovat hladinu draslíku (např. draslíkové doplňky, náhrady soli obsahující draslík nebo draslík šetřící léky jako např. určitá diuretika (amilorid, triamteren, spironolakton) nebo heparin).

3

/8



Nesteroidní protizánětlivé léky jako např. indometacin, včetně inhibitorů cyklooxygenázy 2 (léčiva snižující zánět, lze je použít ke tlumení bolesti), jelikož tyto mohou zhoršovat účinek losartanu při snižování krevního tlaku. Pokud máte narušenou funkci ledvin nebo pokud používáte tyto léky současně s přípravkem Arionex, může dojít ke zhoršení funkce ledvin. Léky obsahující lithium by se v kombinaci s losartanem měly užívat pouze za přísného dohledu lékaře. Také mohou být třeba speciální preventivní opatření (např. krevní testy).

Užívání přípravku Arionex s jídlem a pitím

Arionex lze užívat s jídlem nebo bez něj.

Těhotenství a kojení

TěhotenstvíPokud si myslíte, že jste těhotná nebo je možné, že otěhotníte, musíte to oznámit svému lékaři. Váš lékař vám za normálních okolností poradí přestat přípravek Arionex užívat před otěhotněním nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná, a doporučí vám místo přípravku Arionex lék jiný. Přípravek Arionex se nedoporučuje v raném těhotenství a nesmí se užívat vůbec, pokud jste těhotná déle než 3 měsíce, jelikož v této fázi těhotenství může vaše dítě vážně poškodit.

KojeníPokud kojíte nebo se chystáte začít kojit, oznamte to svému lékaři. Přípravek Arionex není vhodný pro matky, které kojí. Pokud si přejete kojit, váš lékař může vybrat jiný způsob léčby, zejména pak pokud je vaše dítě ještě novorozenec nebo pokud se narodilo předčasně.

Použití u dětí a dospívajících

Přípravek Arionex byl studován u dětí. Více informací vám sdělí váš lékař.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Nebyly provedeny žádné studie vlivu na schopnost řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje. Je nepravděpodobné, že by přípravek Arionex měl vliv na vaši schopnost řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje. Losartan však může – podobně jako mnohé další léky používané k léčbě vysokého krevního tlaku – způsobovat u některých lidí závratě nebo ospalost. Pokud se u vás závratě nebo ospalost vyskytnou, obraťte se na svého lékaře a až po domluvě s ním můžete vyzkoušet se těmto činnostem věnovat.

Důležité informace o některých složkách přípravku Arionex

Přípravek Arionex obsahuje monohydrát laktózy. Pokud vám váš lékař oznámil, že trpíte intolerancí na některé cukry, obraťte se na svého lékaře a lék začněte užívat až po domluvě s ním.

3. JAK SE ARIONEX UŽÍVÁ

Přípravek Arionex vždy užívejte tak, jak vám doporučil váš lékař. Váš lékař určí odpovídající dávku losartanu draselného v závislosti na vašem stavu a kombinaci léků, které užíváte. Přípravek losartan draselný je důležité brát po celou dobu, po kterou vám jej váš lékař předepsal. Zabezpečí se tak vyvážená kontrola krevního tlaku.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakemLéčba obvykle začíná na dávce 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Arionex 50 mg) jednou denně.

4

/8

Maximální účinek losartanu při snižování krevního tlaku by se měl objevit 3–6 týdnů od začátku léčby. U některých pacientů se dávka může později zvyšovat na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku Arionex50 mg) jednou denně. Pokud máte dojem, že je účinek losartanu příliš silný nebo příliš slabý, promluvte si se svým lékařem nebo lékárníkem.

Použití u dětí nebo dospívajících (ve věku 6 až 18 let)Doporučovaná dávka u pacientů s hmotností mezi 20 a 50 kg je 25 mg podávaných jednou denně. Lékař může dávku zvýšit, pokud není krevní tlak pod dostatečnou kontrolou.

Doporučovaná dávka u pacientů s hmotností nad 50 kg je 50 mg podávaných jednou denně. Lékař může dávku zvýšit, pokud není krevní tlak pod dostatečnou kontrolou.

Dospělí pacienti s vysokým krevním tlakem a diabetem 2. typuLéčba obvykle začíná na dávce 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Arionex 50 mg) jednou denně. Dávka se může později zvýšit na 100 mg losartanu (dvě tablety přípravku Arionex 50 mg) jednou denně podle odezvy v krevním tlaku.

Tablety losartanu se mohou podávat v kombinaci s dalšími léky snižujícími krevní tlak (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa nebo beta-blokátory a léčivy s centrálním účinkem), inzulinem a jinými běžně užívanými léky, které snižují hladinu glukózy v krvi (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukozidázy).

Pacienti se srdečním selhánímLéčba obvykle začíná na dávce 12,5 mg losartanu (jedna tableta přípravku Arionex 12,5 mg) jednou denně.

Obecně by se měla tato dávka postupně každý týden zvyšovat (např. 12,5 mg denně první týden, 25 mg denně druhý týden, 50 mg denně třetí týden), než se dosáhne běžné udržovací dávky 50 mg losartanu (jedna tableta přípravku Arionex 50 mg) jednou denně (v závislosti na vašem zdravotním stavu).

Při léčbě srdečního selhání se losartan obyčejně kombinuje s diuretikem (lékem zvyšujícím množství vody, které vyloučíte přes ledviny) a/nebo digitalisem (lékem, který pomáhá zvyšovat sílu a efektivitu srdce) a/nebo beta-blokátorem.

Dávkování ve speciálních skupinách pacientů

Lékař může doporučit nižší dávku, a to zejména na začátku léčby určitých pacientů jako např. pacientů léčených vysokými dávkami diuretik, pacientů s narušenou funkcí jater nebo pacientu starších 75 let. Použití losartanu se nedoporučuje u pacientů se závažným narušením funkce jater (viz bod „Neužívejte losartan“).

Podávání

Tablety by se měly polknout a zapít sklenicí vody. Měl(a) byste se snažit užívat svou denní dávku každý den přibližně ve stejnou dobu. Je důležité, abyste přípravek Arionex užívali, dokud váš lékař neurčí jinak.

Jestliže jste užil(a) více přípravku Arionex, než jste měl(a)

Pokud jste nedopatřením užil(a) příliš velké množství tablet nebo pokud nějaké tablety polklo dítě, ihned

5

/8

se obraťte na svého lékaře. Příznaky předávkování jsou nízký krevní tlak a zvýšená (eventuálně snížená) tepová frekvence.

Jestliže jste zapomněl(a) užít přípravek ArionexPokud vynecháte jednu denní dávku, užijte další dávku jako normálně. Neužívejte dvojnásobnou dávku, abyste nahradil(a) vynechanou tabletu. Máte-li jakékoli další otázky ohledně užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky může mít i přípravek Arionex nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého. Pokud se u vás objeví následující účinky, přestaňte tablety losartanu užívat a ihned se obraťte na svého lékaře nebo vyhledejte pomoc na pohotovostní ambulanci v nejbližší nemocnici:

Závažná alergická reakce (vyrážka, svědění, otok obličeje, rtů, úst nebo hrdla, který může způsobovat potíže při polykání nebo dýchání).

Jedná se o závažný, avšak vzácný nežádoucí účinek, který se objevuje u více než 1 z 10 000 pacientů, ale u méně než 1 z 1 000 pacientů. Může být nutná urgentní lékařská pomoc nebo hospitalizace.Nežádoucí účinky léků jsou klasifikovány následujícím způsobem: Velmi časté: objevují se u více než 1 z 10 pacientůČasté: objevují se u 1 ze 100 až 1 z 10 pacientůMéně časté: objevují se u 1 z 1 000 až 1 ze 100 pacientůVzácné: objevují se u 1 z 10 000 až 1 z 1 000 pacientůVelmi vzácné: objevují se u méně než 1 z 10 000 pacientůNení známo: (z dostupných údajů nelze určit)

Ve spojitosti s užíváním přípravku Arionex byly nahlášeny následující vedlejší účinky:

Časté:



závratě,



nízký krevní tlak,



slabost,



únava,



příliš málo cukru v krvi (hypoglykemie),



příliš vysoká hladina draslíku v krvi (hyperkalemie),



snížený počet červených krvinek (anemie),



změny funkce ledvin (mohou být reverzibilní po přerušení léčby) včetně jejich selhání,



zvýšení močoviny v krvi, sérového kreatininu a sérového draslíku u pacientů se srdečním selháním;



vertigo.

Méně časté



somnolence,



bolest hlavy,



poruchy spánku,



pocit zvýšené tepové frekvence (palpitace),



závažná bolest hrudníku (angina pectoris),



nízký krevní tlak (zejména po nadměrné ztrátě vody z krevních cév v těle, např. u pacientů se

6

/8

závažným srdečným selháním nebo u pacientů léčených vysokými dávkami diuretik),



ortostatický efekt závisející na dávce jako např. snížení krevního tlaku při zvednutí se z lehu nebo sedu,



dušnost (dyspnoe),



břišní bolest,



zácpa,



průjem,



nevolnost,



zvracení,



kopřivka (urtikarie),



svědění (pruritus),



vyrážka,



kašel,



edém (otok).

Vzácné:



zánět krevních cév (vaskulitida včetně Henoch-Schonleinovy purpury),



necitlivost nebo pocit brnění (parestezie),



mdloba (synkopa),



velice rychlý a nepravidelný tep (fibrilace síní), mozkový infarkt (mrtvice),



zánět jater (hepatitida),



zvýšená hladina alanin-aminotransferázy (ALT) v krvi (většinou upraveno po přerušení léčby).

Není známo:



snížený počet krevních destiček,



migréna,



abnormality jaterních funkcí,



bolest svalů a kloubů,



příznaky podobající se chřipce,



bolest zad a infekce močových cest,



zvýšená citlivost na slunce (fotosenzitivita),



nevysvětlená bolest svalů s tmavou močí (v barvě čaje) (rabdomyolýza),



impotence,



zánět slinivky břišní (pankreatitida),



nízké hladiny sodíku v krvi (hyponatremie),



deprese,



obecný pocit nevolnosti (malátnost),



zvonění, bzučení, hučení nebo klepání v uších (tinitus).

Nežádoucí účinky u dětí jsou podobné účinkům pozorovaným u dospělých.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK ARIONEX UCHOVÁVAT

Uchovávejte tento přípravek mimo dohled a dosah dětí.

7

/8

Přípravek Arionex nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za zkratkou EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. Blistr neotevírejte dříve, než budete připraveni lék užít.

Nevyhazujte žádné léčivé přípravky do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak naložit s přípravky, které již nepoužíváte. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6. OBSAH BALENÍ A DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Arionex obsahuje

Léčivou látkou je losartan draselný.

Jedna tableta Arionex 12,5 mg obsahuje 12,5 mg losartanum kalicum.

Jedna tableta Arionex 50 mg obsahuje 50 mg losartanum kalicum.

Jedna tableta Arionex 100 mg obsahuje 100 mg losartanum kalicum.

Pomocnými látkami jsou: mikrokrystalická celulosa (E460), monohydrát laktosy, předbobtnalý kukuřičný škrob, magnesium-stearát (E572), hydroxypropylcelulosa (E463), hypromelosa (E464).

Přípravky Arionex 12,5 mg, 50 mg a 100 mg obsahují draslík v následujících množstvích: 1,06 mg (0,027 mEq), 4,24 mg (0,108 mEq), respektive 8,48 mg (0,216 mEq).

Přípravek Arionex 12,5 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý E171, brilantní modř FCF (E 133).

Přípravek Arionex 50 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý E171.

Přípravek Arionex 100 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý E171.

Jak přípravek Arionex vypadá a co obsahuje toto balení

Přípravek Arionex se dodává jako kulaté, modré, potahované tablety obsahující 12,5 mg losartanum kalicum.Přípravek Arionex se dodává jako kulaté, bílé, potahované tablety obsahující 50 mg losartanum kalicum.Přípravek Arionex se dodává jako kulaté, bílé, potahované tablety obsahující 100 mg losartanum kalicum.

Arionex se dodává v baleních těchto velikostí:

Arionex 12,5 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách.Arionex 50 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách. Arionex 100 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 30, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách.

8

/8

V některých zemích se některá balení nebo lékové formy neprodávají.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.Hvězdova 1716/2b140 78 Praha 4 Česká republika

VýrobceLABORATORIOS LICONSA, S.A.Avda. Miralcampo, Nº 7, Polígono Industrial Miralcampo19200 Azuqueca de Henares (Guadalajara)ŠPANĚLSKO

Tento léčivý přípravek je schválen pro členské země EHP pod následujícími názvy:

Členský stát

Smyšlený název

– Dánsko:

Losartan AGP, filmovertrukket tablet, 12.5/50/100 mg

– Finsko:

Losartan AGP 12.5/50/100 mg tabletti, kalvopäällysteinen

– Irsko:

Losartan Potassium Liconsa 12.5/50/100 mg film-coated tablet

– Norsko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg tablett, filmdrasjert

– Švédsko:

Losartan AGP 12.5/50/100 mg Filmdragerad tablett

– Portugalsko:

Losartan Basi 12.5/50/100 mg comprimido revestido por película

– Rakousko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg Filmtablette

– Česká republika:

Arionex 12,5/50/100 mg potahované tablety

– Estonsko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg ohukese polümeerikilega kaetud tablett

– Lotyšsko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg apvalkota tablete

– Litva:

Tarnasol 12.5/50/100 mg plėvele dengtos tabletės

– Slovinsko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg filmsko oblozena tableta

– Slovenská republika: Asortek 12,5/50/100 mg filmom obalené tablety– Belgie:

Losartan Liconsa 12.5/50/100 mg comprimé pelliculé

– Lucembursko:

Tarnasol 12.5/50/100 mg comprimé pelliculé

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 6.6.2012.

Příloha č. 2 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls166638-40/2010

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Arionex 12,5 mg potahované tabletyArionex 50 mg potahované tabletyArionex 100 mg potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Arionex obsahuje 12,5 mg léčivé látky losartanum kalicum.Arionex obsahuje 50 mg léčivé látky losartanum kalicum.Arionex obsahuje 100 mg léčivé látky losartanum kalicum.

Pomocné látky:Tableta Arionex 12,5 mgMonohydrát laktózy 25,27 mg a jiné pomocné látky.Tableta Arionex 50 mgMonohydrát laktózy 25,50 mg a jiné pomocné látky.Tableta Arionex 100 mgMonohydrát laktózy 51,00 mg a jiné pomocné látky.

Úplný seznam pomocných látek viz kapitola 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahované tablety.

Tableta přípravku Arionex 12,5 mgKulaté, modré, potahované tablety.

Tableta přípravku Arionex 50 mgKulaté, bílé, potahované tablety.

Tableta přípravku Arionex 100 mgKulaté, bílé, potahované tablety.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace



Léčba esenciální hypertenze.



Léčba renálního onemocnění u pacientů s hypertenzí a diabetes mellitus 2. typu s proteinurií ≥0,5 g/den jako součást antihypertenzní léčby.



Léčba chronického srdečního selhání (u pacientů ≥60 let), když léčba ACE inhibitory není považována za vhodnou z důvodu inkompatibility, zejména kašle, nebo při kontraindikacích. Pacienti se srdečním selháváním stabilizovaným léčbou ACE inhibitory

by se neměli převádět na losartan. Pacienti by měli mít ejekční frakci levé komory ≤40 % a měli by být stabilizováni při léčbě chronického srdečního selhání.



Snížení rizika cévní mozkové příhody u pacientů s hypertenzí s hypertrofií levé komory prokázanou pomocí EKG (viz bod 5.1 Studie LIFE, Rasa).

4.2

Dávkování a způsob podání

Tablety losartanu by se měly polknout a zapít sklenicí vody.Arionex lze podávat s jídlem nebo bez něj.

HypertenzeObvyklá úvodní a udržovací dávka je u většiny pacientů 50 mg jednou denně. Maximálního antihypertenzního účinku se dosáhne 3–6 týdnů od začátku léčby. Někteří pacienti mohou profitovat ze zvýšení dávky na 100 mg jednou denně (ráno).Arionex se může podávat s antihypertenzními přípravky, zejména s diuretiky (např. s hydrochlorotiazidem).

Pediatrická hypertenzeO účinnosti a bezpečnosti losartanu u dětí a dospívajících ve věku 6–16 let při léčbě hypertenze jsou k dispozici pouze omezené informace (viz bod 5.1: Farmakodynamické vlastnosti). O dětech s hypertenzí starších jednoho měsíce věku jsou o farmakokinetice k dispozici pouze omezené informace (viz bod 5.2: Farmakokinetické vlastnosti).

U pacientů, kteří mohou polknout tablety, je pro pacienty s hmotností 20 až 50 kg doporučená dávka 25 mg jednou denně. Ve výjimečných případech lze dávku zvýšit maximálně na 50 mg jednou denně. Dávkování je třeba upravit dle odezvy v krevním tlaku.

U pacientů vážících >50 kg je obvyklá dávka 50 mg jednou denně. Ve výjimečných případech lze dávku upravit maximálně na 100 mg jednou denně. Dávky nad 1,4 mg/kg (nebo vyšší než 100 mg) denně nebyly u pediatrických pacientů studovány.

Losartan se nedoporučuje používat u dětí mladších 6 let, jelikož o těchto skupinách pacientů jsou k dispozici pouze omezené informace.

Nedoporučuje se ani u dětí s velikostí glomerulární filtrace <30 ml/min/1,73 m2, jelikož nejsou k dispozici žádné údaje (viz také bod 4.4).

Losartan se také nedoporučuje u dětí s jaterním poškozením (viz také bod 4.4).

Pacienti s diabetes mellitus typu II a hypertenzí s proteinurií >0,5 g/denObvyklá úvodní dávka je 50 mg jednou denně. Dávku lze na základě odezvy v krevním tlaku zvýšit na 100 mg jednou denně, a to nejdříve po jednom měsíci od začátku léčby. Přípravek Arionex se může podávat s antihypertenzními přípravky (např. diuretiky, blokátory vápníkového kanálu, alfa- nebo beta-blokátory a léčivy s centrálním účinkem), inzulinem a jinými běžně užívanými hypoglykemiky (např. deriváty sulfonylurey, glitazony a inhibitory glukozidázy).

Srdeční selháníObvyklá úvodní dávka přípravku Arionex u pacientů se srdečním selháním je 12,5 mg jednou denně. Tato dávka by se obecně měla titrovat v týdenních intervalech (např. 12,5 mg denně, 25 mg denně, 50 mg denně) na obvyklou udržovací dávku 50 mg jednou denně, a to v závislosti na toleranci pacienta.

Snížení rizika cévní mozkové příhody u pacientů s hypertenzí a hypertrofií levé komory prokázanou pomocí EKG.Obvyklá úvodní dávka je 50 mg přípravku Arionex jednou denně. Měla by se přidat nízká dávka hydrochlortiazidu a/nebo by se na základě odezvy v krevním tlaku měla dávka přípravku Arionex zvýšit na 100 mg denně.

Použití u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu:U pacientů s deplecí intravaskulárního objemu (např. pacienti léčení vysokými dávkami diuretik) je vhodné zvážit úvodní dávku 25 mg jednou denně (viz část 4.4).

Použití u pacientů s renálním poškozením a u hemodialyzovaných pacientů:U pacientů s narušením renálních funkcí a u hemodialyzovaných pacientů není nutné provádět úpravu úvodního dávkování.

Použití u pacientů s jaterním poškozením:U pacientů s jaterním poškozením v anamnéze je nutné zvážit použití nižší dávky. Nejsou k dispozici žádné údaje o léčbě pacientů se závažným jaterním poškozením. Z toho důvodu je losartan u pacientů se závažným jaterním poškozením kontraindikován (viz body 4.3 a 4.4).

Použití u starších pacientůI když je třeba na začátku léčby pomocí 25 mg u pacientů starších 75 let postupovat opatrně, není u nich obvykle nutné upravovat dávkování.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo jakoukoli z pomocných látek (viz bod 4.4 a 6.1).Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6). Závažné jaterní poškození.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

PřecitlivělostAngioedém Pacienty s angioedémem v anamnéze (otok obličeje, rtů, hrdla a/nebo jazyka) je třeba pečlivě monitorovat (viz bod 4.8).

Hypotenze a porucha elektrolytové/tekutinové rovnováhyU pacientů s deplecí intravaskulárního objemu a/nebo hladiny sodíku v důsledku intenzivní diuretické léčby, omezení solí v potravě, průjmu nebo zvracení se může objevit symptomatická hypotenze, zejména pak po první dávce a po zvýšení dávky. Tyto stavy je nutné před podáním losartanu upravit nebo použít nižší úvodní dávku (viz bod 4.2). Týká se to také dětí ve věku 6 až 18 let.

Elektrolytová nerovnováhaElektrolytová nerovnováha je běžná u pacientů s renálním poškozením s diabetem nebo bez něj a je nutné ji řešit. V klinické studii prováděné u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií byla incidence hyperkalemie vyšší ve skupině léčené losartanem ve srovnání se skupinou léčenou placebem. Z toho důvodu je třeba pečlivě monitorovat plazmatické koncentrace draslíku a hodnoty kreatininové clearance, zejména pak u pacientů se srdečním selháním a kreatininovou clearancí v rozmezí 30–50 ml/min.Konkomitantní použití kalium šetřících diuretik, draslíkových doplňků a náhrad soli obsahujících draslík spolu s losartanem není doporučováno (viz bod 4.5).

Jaterní poškození

Na základě farmakokinetických údajů prokazujících významně zvýšené plazmatické koncentrace losartanu u cirhotických pacientů je nutné u pacientů s jaterním poškozením v anamnéze zvážit použití nižší dávky. Nejsou k dispozici žádné zkušenosti s použitím losartanu při léčbě pacientů se závažným jaterním poškozením. Z tohoto důvodu se losartan nesmí pacientům se závažným jaterním poškozením podávat (viz body 4.2, 4.3 a 5.2).Losartan se také nedoporučuje u dětí s jaterním poškozením (viz bod 4.2).

Renální poškozeníByly hlášeny změny renálních funkcí včetně renálního selhání v důsledku inhibice systému renin-angiotensin (zejména u pacientů s renální funkcí závislou na systému renin-angiotensin-aldosteron jako např. pacienti se závažnou srdeční insuficiencí nebo preexistující renální dysfunkcí). Podobně jako u jiných léčiv ovlivňujících systém renin-angiotensin-aldosteron byly u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo stenózou artérie vedoucí k solitární ledvině hlášeny zvýšené hladiny urey a kreatininu v séru. Tyto změny renálních funkcí mohou být po přerušení léčby reverzibilní. Losartan je nutné u pacientů s bilaterální stenózou renální artérie nebo stenózou artérie vedoucí k solitární ledvině používat opatrně.

Použití u pediatrických pacientů s renálním poškozenímLosartan se nedoporučuje předepisovat dětem s velikostí glomerulární filtrace <30 ml/min/1,73m2, jelikož nejsou k dispozici žádné informace (viz bod 4.2).V průběhu léčby losartanem je třeba renální funkce pravidelně monitorovat, jelikož může dojít k jejich zhoršení.Týká se to zejména situací, kdy se losartan podává při dalších stavech, které mohou renální funkce též narušit (horečka, dehydratace).

U konkomitantního použití losartanu a ACE inhibitorů byl prokázán negativní vliv na renální funkce. Z toho důvodu není konkomitantní použití doporučováno (viz bod 4.5).

Renální transplantaceNejsou k dispozici žádné zkušenosti s pacienty po nedávné transplantaci ledviny.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním aldosteronismem obecně neodpovídají na antihypertenzní produkty, jejichž funkce je založena na inhibici systému renin-angiotensin. Z toho důvodu není použití losartanu doporučováno.

Koronární onemocnění srdce a cerebrovaskulární onemocněníPodobně jako u antihypertenzních přípravků může nadměrné snížení krevního tlaku u pacientů s ischemickým kardiovaskulárním nebo cerebrovaskulárním onemocněním vést k infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhodě.

Srdeční selháníU pacientů se srdečním selháním s renálním poškozením nebo bez něj hrozí (podobně jako u jiných léčiv s funkcí založenou na systému renin-angiotensin) závažná arteriální hypotenze a (často akutní) renální poškození.

S použitím losartanu u pacientů se srdečním selháním a konkomitantním závažným renálním poškozením, pacientů se závažným srdečním selháním (třída NYHA IV) ani u pacientů se srdečním selháním a asymptomatickými srdečními arytmiemi ohrožujícími život nejsou dostatečné zkušenosti. Z toho důvodu je nutné při použití losartanu v těchto skupinách pacientů postupovat opatrně. Kombinaci losartanu s beta-blokátorem je třeba používat opatrně (viz bod 5.1).

Aortální a mitrální stenóza, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie

Podobně jako u jiných vazodilatátorů, je nutné i u pacientů trpících aortální nebo mitrálnístenózou nebo obstrukční hypertrofickou kardiomyopatií postupovat obzvlášť opatrně.

Pomocné látkyTento zdravotnický produkt obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými onemocněními s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorbcí glukózy-galaktózy by neměli tento lék užívat.

TěhotenstvíLéčba losartanem by neměla být zahájena v průběhu těhotenství. Pokud není kontinuální léčba losartanem považována za nezbytně nutnou, pacientky plánující těhotenství je třeba převést na alternativní antihypertenziva, která mají zavedený bezpečnostní profil použití během těhotenství. Po zjištění těhotenství je nutné léčbu losartanem ihned zastavit a v případě potřeby začít s alternativní léčbou (viz body 4.3 a 4.6).

Jiná upozornění a opatřeníJak bylo zjištěno u inhibitorů angiotensin konvertujícího enzymu, losartan a jiní antagonisté angiotensinu jsou zjevně méně efektivní při snižování krevního tlaku u pacientů černé pleti. Důvodem může být vyšší prevalence stavů s nízkou hladinou reninu u populace hypertoniků černé pleti.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Jiná antihypertenziva mohou zvýšit hypotenzní účinek losartanu. Konkomitantní použití s jinými léčivy, které mohou způsobovat hypotenzi jako nežádoucí účinek (např. tricyklická antidepresiva, antipsychotika, baklofen a amifostin) může zvýšit riziko vzniku hypotenze.

Losartan se predominantně metabolizuje systémem cytochromu P450 (CYP) 2C9 na aktivní karboxylový metabolit. V klinické studii se zjistilo, že flukonazol (inhibitor systému CYP2C9) snižuje expozici aktivnímu metabolitu o přibližně 50 %. Zjistilo se, že konkomitantní léčba losartanu s rifampicinem (induktor metabolických enzymů) vedla ke 40% snížení plazmatické koncentrace aktivního metabolitu. Klinická relevance tohoto efektu není známa. Nebyl zjištěn žádný rozdíl v expozici při konkomitantní léčbě fluvastatinem (slabý inhibitor systému CYP2C9).

Podobně jako u jiných léčivých přípravků blokujících angiotensin II nebo jeho účinky může konkomitantní použití jiných léčivých přípravků zadržujících draslík (např. kalium šetřící diuretika: amilorid, triamteren, spironolakton) nebo léčiv s potenciálem hladinu draslíku zvyšovat (např. heparin), draslíkových doplňků nebo náhrad soli obsahujících draslík vést ke zvýšení sérové hladiny draslíku. Současná medikace se nedoporučuje.

Při konkomitantním podávání lithia s ACE inhibitory bylo zjištěno reverzibilní zvýšení sérových hladin lithia a jeho toxicity. Velmi vzácně byly také hlášeny případy s antagonisty receptoru angiotensinu II. Současnou medikaci lithia a losartanu je třeba indikovat opatrně. Pokud se tato kombinace ukáže jako nezbytně nutná, doporučuje se v průběhu konkomitantního použití monitorovat sérovou hladinu lithia.

Když se antagonisté angiotensinu II podávají simultánně s NSAID (např. selektivníinhibitory COX-2, acetylsalicylová kyselina v protizánětlivých dávkách a neselektivní NSAID), může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Konkomitantní použití antagonistů angiotensinu II nebo diuretik a NSAID může vést ke zvýšení rizika zhoršení renálních funkcí,

včetně možného akutního renálního selhání a zvýšení sérového draslíku, zejména u pacientů s již dříve existující slabou renální funkcí. Kombinaci je třeba podávat opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienty je nutné adekvátně hydratovat, případně je vhodné zvážit monitorování renální funkce na začátku konkomitantní léčby a pravidelně také po jejím ukončení.

Duální blokáda (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotensinu II) je omezena na individuálně definované případy, u kterých bude poté potřeba pečlivě sledovat renální funkce. Některé studie prokázaly, že u pacientů s významnou aterosklerózou, srdečním selháním nebo diabetem s poškozením cílových orgánů je duální blokáda systému renin-angiotensin-aldosteron spojena s vyšší frekvencí hypotenze, synkop, hyperkalemie a změn renálních funkcí (včetně akutního renálního selhání) ve srovnání s použitím samostatného léku ovlivňujícího systém renin-angiotensin-aldosteron.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Použití losartanu se nedoporučuje v průběhu prvního trimestru těhotenství (viz bod 4.4). Použití losartanu je kontraindikováno v průběhu druhého a třetího trimestru těhotenství (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy rizika teratogenity po expozici ACE inhibitorům v průběhu prvního trimestru těhotenství nejsou přesvědčivé. Malé zvýšení rizika však nelze vyloučit. Jelikož nejsou k dispozici žádné kontrolované epidemiologické údaje o riziku spojeném s inhibitory receptoru angiotensinu II (AIIRA), při používání této třídy léčiv mohou hrozit podobná rizika. Pokud není kontinuální léčba AIIRA považována za nezbytně nutnou, pacientky plánující těhotenství je nutné převést na alternativní antihypertenziva, která mají zavedený bezpečnostní profil pro použití během těhotenství. Po zjištění těhotenství je nutné léčbu losartanem ihned zastavit a v případě potřeby začít s alternativní léčbou.

U expozice AIIRA v průběhu druhého a třetího trimestru je známá indukce lidské fetotoxicity (snížené renální funkce, oligohydramnion, opoždění osifikace lebky) a novorozenecké toxicity (renální selhání, hypotenze, hyperkalemie). (Viz bod 5.3.)Pokud k expozici losartanu došlo v průběhu druhého trimestru těhotenství, doporučuje se provést ultrazvuk ke kontrole renálních funkcí a lebky.

Kojence, jejichž matky užívaly losartan, je nutné pečlivě sledovat, jelikož se u nich může rozvinout hypotenze (viz body 4.3 a 4.4).

KojeníJelikož nejsou k dispozici žádné informace o použití losartanu v průběhu kojení, losartan se nedoporučuje. Vhodnější jsou alternativní léčebné postupy s lépe zavedenými bezpečnostními profily při kojení, zejména pokud se jedná o péči o novorozence nebo předčasně narozené dítě.

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Nebyly provedeny žádné studie vlivu na schopnost řídit dopravní prostředky nebo obsluhovat stroje. Při řízení dopravních prostředků nebo při práci se zařízeními je potřebné myslet na to, že u pacientů na antihypertenzní léčbě se mohou příležitostně objevovat závratě nebo ospalost, zejména na začátku léčby nebo po zvýšení dávky.

4.8

Nežádoucí účinky

Losartan byl v klinických studiích hodnocen následujícím způsobem: -

v kontrolovaných klinických studiích s > 3 000 dospělých pacientů ve věku 18 let a více za účelem sledování esenciální hypertenze,

-

v kontrolované klinické studii na 177 pediatrických pacientech s hypertenzí ve věku 6 až 16 let,

-

v kontrolované klinické studii na > 9 000 pacientech s hypertenzí ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory,

-

v kontrolované klinické studii na > 7 700 dospělých pacientech s chronickým srdečním selháním;

-

v kontrolované klinické studii na > 1 500 pacientech s diabetem typu 2 s proteinurií ve věku 31 let a více.

V těchto klinických studiích byly nejčastějším nežádoucím účinkem závratě.

Frekvence níže uvedených nežádoucích událostí je definována pomocí následujícího pravidla: velmi časté (> 1/10); časté (> 1/100 až < 1/10); méně časté (> 1/1000 až < 1/100); vzácné (>1/10000 až < 1/1000); velmi vzácné (< 1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit).

HypertenzeV kontrolovaných klinických studiích na 3 300 dospělých pacientech ve věku 18 let a více trpících esenciální hypertenzí byly hlášeny následující nežádoucí události.

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závratě, vertigo

časté

somnolence, bolest hlavy, poruchy spánku

méně časté

Srdeční poruchy

palpitace, angína pectoris

méně časté

Cévní poruchy

symptomatická hypotenze (zejména u pacientů s deplecí intravaskulárního objemu, např. pacienti se závažným srdečním selháním nebo na

léčbě

vysokými

dávkami

diuretik),

ortostatické efekty závisející na dávce, vyrážka

méně časté

Gastrointestinální poruchy

břišní bolest, zácpa

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

asténie, únava, edém

méně časté

Vyšetření

hyperkalemie

časté

zvýšená alanin-aminotransferáza (ALT)*

vzácné

*Většinou se upraví po přerušení léčby

Pacienti s hypertenzí a hypertrofií levé komoryV kontrolované klinické studii na 9 193 pacientech s hypertenzí ve věku 55 až 80 let s hypertrofií levé komory byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závratě

časté

Poruchy ucha a labyrintu

vertigo

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie, únava

časté

Chronické srdeční selhání

V kontrolované klinické studii na pacientech s chronickým srdečním selháním (viz studie ELITE I, ELITE II a HEAAL, bod 5.1) byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závratě

časté

bolest hlavy

méně časté

parestezie

vzácné

Srdeční poruchy

synkopa, fibrilace síní, cerebrovaskulární příhoda

vzácné

Cévní poruchy

hypotenze, včetně ortostatické hypotenze

časté

Poruchy krve a lymfatického systému

anemie

časté

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

dyspnoe, kašel

méně časté

Gastrointestinální poruchy

průjem, nevolnost, zvracení

méně časté

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, pruritus, vyrážka

méně časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie, únava

méně časté

Vyšetření

zvýšení hladiny urey, kreatininu a draslíku v séru

časté

Poruchy metabolismu a výživy

hyperkalemie

méně časté*

Poruchy ledvin a močových cest

renální poškození, renální selhání

časté

*Běžné u pacientů, kteří dostali 150 mg losartanu místo 50 mg losartanu

Hypertenze a diabetem typu 2 s renálním onemocněnímV kontrolované klinické studii na 1 513 pacientech s diabetem typu 2 s proteinurií ve věku 31 let a více (studie RENAAL, viz část 5.1) byly u losartanu hlášeny následující nejčastější nežádoucí účinky spojené s lékem:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy nervového systému

závratě

časté

Cévní poruchy

hypotenze

časté

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

astenie, únava

časté

Vyšetření

hypoglykemie, hyperkalemie*

časté

*V klinické studii prováděné u pacientů s diabetem 2. typu s nefropatií serozvinula hyperkalemie >5,5 mmol/l u 9,9 % pacientů léčených tabletami losartanu a u 3,4 % pacientů léčených placebem.

Následující nežádoucí účinky se objevovaly častěji u pacientů užívajících losartan než u pacientů s placebem:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy krve a lymfatického systému

anemie

není známo

Srdeční poruchy

synkopa, palpitace

není známo

Cévní poruchy

ortostatická hypotenze

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

bolest zad

není známo

Poruchy ledvin a močových cest

infekce močového systému

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

příznaky podobající se chřipce

není známo

Zkušenosti po zavedení do prodejePo zavedení do prodeje byly hlášeny následující nežádoucí účinky:

Třída orgánových systémů

Nežádoucí účinek

Frekvence

Poruchy krve a lymfatického systému

anemie, trombocytopenie

není známo

Poruchy ucha a labyrintu

tinitus

není známo

Poruchy imunitního systému

přecitlivělost: anafylaktické reakce, angioedém včetně otoku laryngu a glottis vedoucího k obstrukci dýchacích cest a/nebo otoku obličeje, rtů, faryngu a/nebo jazyka; u některých z těchto pacientů byl angioedém v minulosti hlášen ve spojení s podáním jiných léků včetně ACE inhibitorů;

vaskulitida

včetně

Henoch-

Schonleinovy purpury

vzácné

Poruchy nervového systému

migréna

není známo

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:

kašel

není známo

Gastrointestinální poruchy

průjem, pankreatitida

není známo

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

malátnost

není známo

Poruchy jater a žlučových cest

hepatitida

vzácné

abnormality jaterních funkcí

není známo

Poruchy kůže a podkožní tkáně

kopřivka, pruritus, vyrážka, fotosenzitivita

není známo

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně:

bolest svalů, bolest kloubů, rabdomyolýza

není známo

Poruchy reprodukčního systému a prsu

erektilní dysfunkce/impotence

není známo

Psychiatrické poruchy

deprese

není známo

Vyšetření

hyponatremie

není známo

Renální a močové poruchy:U rizikových pacientů byly hlášeny změny v renálních funkcích včetně renálního selhání v důsledku inhibice systému renin-angiotensin-aldosteron. Tyto změny renálních funkcí mohou být reverzibilní po přerušení léčby (viz bod 4.4).

Pediatrická populaceProfil nežádoucích událostí u pediatrických pacientů se zdá být podobný profilu pozorovanému u dospělých pacientů.K dispozici jsou pouze omezené údaje o pediatrické populaci.

4.9

Předávkování

Ohledně předávkování u lidí jsou k dispozici pouze omezené údaje. Nejpravděpodobnější manifestace předávkování je hypotenze a tachykardie. Může se však objevit bradykardie vznikající v důsledku parasympatické (vagové) stimulace.

Léčba intoxikacePokud dojde k symptomatické hypotenzi, doporučuje se podat podpůrnou léčbu.Potřebné kroky závisí na době a druhu užití léčivého přípravku a závažnosti příznaků. Prioritní by měla být stabilizace kardiovaskulárního systému. Při perorálním užití je indikováno podání dostatečné dávky aktivního uhlí. Poté je potřebné pečlivě monitorovat vitální funkce. V případě potřeby je vhodné parametry vitálních funkcí upravit.Losartan ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonista receptoru angiotensinu II, kód ATC: C09CA01

Losartan je syntetický perorální antagonista receptoru angiotensinu II (typ AT1). Angiotensin II je účinný vasokonstriktor a primární aktivní hormon systému renin/angiotensin. Představuje důležitý faktor v patofyziologii hypertenze. Angiotensin II se váže na receptor AT1 nacházející se v mnoha tkáních (např. hladké svalovině cév, nadledvině, ledvinách a srdci), čímž dochází k několika důležitým biologickým pochodům, včetně vazokonstrikce a uvolnění aldosteronu. Angiotensin II také stimuluje proliferaci buněk hladkého svalu.

Losartan selektivně blokuje receptor AT1. Losartan a jeho farmakologicky aktivní karboxylový metabolit E-3174 blokují in vitro a in vivo všechny fyziologicky relevantní účinky angiotensinu II, bez ohledu na zdroj nebo cestu jeho syntézy.

Losartan nemá agonistický efekt ani neblokuje receptory jiných hormonů nebo iontové kanály důležité pro kardiovaskulární regulaci. Kromě toho losartan ani neinhibuje ACE (kinázu II) –enzym degradující bradykinin. Z toho důvodu nehrozí potenciace nežádoucích účinků mediovaných bradykininem.

Při podání losartanu vede odstranění negativní zpětné vazby angiotensinu II na sekreci reninu ke zvýšené aktivitě reninu v plazmě (PRA). Zvýšení PRA vede ke zvýšení hladiny angiotensinu II v plazmě. I přes tyto zvýšení se antihypertenzní aktivita a potlačení koncentrace aldosteronu v plazmě udrží, což poukazuje na efektivní blokádu receptoru angiotensinu II. Po přerušení léčby losartanem se hladiny PRA a angiotensinu II vrátily do tří dnů na výchozí hodnoty.

Losartan a jeho hlavní aktivní metabolit mají výrazně vyšší afinitu k receptoru AT1 než k receptoru AT2. Aktivní metabolit je 10 až 40krát aktivnější než losartan na základě srovnání váha-váha.

Studie hypertenze

V kontrolovaných klinických studiích vedlo podávání losartanu jednou denně pacientům se střední až mírnou esenciální hypertenzí ke statisticky významnému snížení systolického a diastolického krevního tlaku. Při měřeních krevního tlaku 24 hodin od podání dávky ve srovnání s hodnotami naměřenými 5–6 hodin od podání dávky bylo prokázáno snížení krevního tlaku po dobu 24 hodin. Přirozený diurnální rytmus byl zachován. Snížení krevního tlaku na konci dávkovacího intervalu bylo 70–80 % efektu pozorovaného 5–6 hodin od podání dávky.

Přerušení léčby losartanem u pacientů s hypertenzí nevedlo k náhlému vzestupu krevního tlaku (rebound fenomén). I přes značné snížení krevního tlaku neovlivnil losartan klinicky významně srdeční frekvenci.

Losartan má stejnou efektivitu u mužů a žen i mladších (méně než 65 let) a starších pacientů s hypertenzí.

Studie LIFEStudie Intervence losartanem za účelem cílové redukce hypertenze (LIFE) byla randomizovaná, trojitě zaslepená, aktivní kontrolovaná studie na 9 193 pacientech s hypertenzí ve věku 55 až 80 let s hypetrofií levé komory prokázanou pomocí EKG. Pacienti byli randomizováni do skupin, které užívaly jednou denně losartan 50 mg nebo jednou denně atenolol 50 mg. Pokud nebyl dosažen cílový tlak (<140/90 mmHg), přidal se do medikace nejdříve hydrochlorthiazid (12,5 mg) a v případě potřeby se zvýšila dávka losartanu nebo atenololu na 100 mg jednou denně. V případě potřeby se přidávala jiná antihypertenziva s výjimkou ACE inhibitorů, antagonistů angiotensinu II nebo beta-blokátorů, pomocí kterých se dosáhl cílový krevní tlak.

Průměrná délka následného sledování byla 4,8 roku.

Primárním cílem byly kombinované údaje o kardiovaskulární morbiditě a mortalitě měřené snížením kombinované incidence úmrtí z kardiovaskulárních příčin, na mrtvici a infarkt myokardu. Krevní tlak se v obou skupinách významně snížil na podobné úrovně. Léčba losartanem vedla ve srovnání s atenololem k 13,0% snížení rizika (p = 0,021, 95% konfidenční interval 0,77–0,98) u pacientů, kteří dosáhli primární kombinovaný cíl. Tento rozdíl připadal zejména na snížení incidence mrtvice. Léčba losartanem snížila riziko mrtvice ve srovnání s atenololem o 25 % (p = 0,001, 95% konfidenční interval 0,63–0,89). Frekvence úmrtí z kardiovaskulárních příčin a na infarkt myokardu se mezi léčenými skupinami výrazně nelišily.

RasaVe studii LIFE bylo u pacientů černé pleti léčených losartanem popsáno vyšší riziko dosažení primárního kombinovaného cílového parametru, tzn. kardiovaskulární události (např. infarktu myokardu, smrti z kardiovaskulárních příčin) a zejména mrtvice než u pacientů černé pleti léčených atenololem. Z toho důvodu se výsledky zjištěné srovnáním losartanu s atenololem ve studii LIFE s ohledem na kardiovaskulární morbiditu/mortalitu netýkají pacientů černé pleti s hypertenzí a hypertrofií levé komory.

Studie RENAALStudie Redukce cílových parametrů v NIDDM pomocí antagonisty receptoru angiotensinu II losartanuRENAAL byla kontrolovaná klinická studie prováděná celosvětově na 1 513 pacientech s diabetem 2. typu a proteinurií s hypertenzí nebo bez ní. 751 pacientů se léčilo losartanem.

Cílem studie bylo prokázat nefroprotektivní účinek přípravku Arionex, který se přípravku kromě výhod vyplývajících ze snížení krevního tlaku připisuje.Pacienti s proteinurií a sérovým kreatininem v rozmezí 1,3–3,0 mg/dl se randomizovali do skupin, ze kterých v jednédostávali 50 mg losartanu jednou denně (v případě potřeby v titrované dávce), podle odezvy v krevním tlaku, nebo do skupiny s placebem při konvenční antihypertenzní léčbě vyřazující ACE inhibitory a antagonisty angiotensinu II.Zkoušející byli požádání o titraci studovaného léku na 100 mg denně v případě potřeby. 72 % pacientů bralo dávku 100 mg denně po většinu času. Jiné antihypertenzní léky (diuretika, antagonisté vápníkových kanálů, blokátory alfa a beta receptorů a také centrálně působící antihypertenziva) byly povoleny jako doplňková léčba v závislosti na potřebách obou skupin. Pacienti byli sledování až 4,6 roku (v průměru 3,4 roku).Primárním cílovým parametrem studie byl kombinovaný cíl zdvojnásobení sérové hladiny sérového kreatininu – renálního selhání posledního stádia (potřeba dialýzy nebo transplantace) nebo smrt.

Výsledky ukázaly, že léčba losartanem (327 událostí) vedla ve srovnání s placebem (359 událostí) k 16,1% snížení rizika (p = 0,022) v počtu pacientů, kteří dosáhli primární kombinovaný cíl. U následujících individuálních a kombinovaných součástí primárního cílového bodu výsledky prokázaly významné snížení rizika ve skupině léčené losartanem: 25,3% snížení rizika zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu (p = 0,006); 28,6% snížení rizika renálního selhání posledního stádia (p = 0,002); 19,9% snížení rizika renálního selhání posledního stádia nebo smrti (p = 0,009); 21,0% snížení rizika zdvojnásobení sérové hladiny kreatininu nebo renálního selhání posledního stádia (p = 0,01).Celková mortalita se mezi dvěmi léčenými skupinami významně nelišila.V této studii byl losartan snášen obecně dobře, co dokazuje také frekvence přerušení léčby v důsledku nežádoucích událostí, která byla srovnatelná se skupinou užívající placebo.

Studie ELITE I a ELITE IIVe studii ELITE prováděné více než 48 týdnů na 722 pacientech se srdečním selháním (třída NYHA II-IV) nebyl zjištěn žádný rozdíl mezi pacienty léčenými losartanem a pacienty léčenými kaptoprilem v primárním cílu dlouhodobé změny renálních funkcí. Zjištění studie ELITE I, ve které losartan ve srovnání s kaptoprilem snižoval riziko mortality, nebylo potvrzeno v následné studii ELITE II. Tato je popsána v následujícím textu.

Ve studii ELITE II byl srovnáván losartan při podávání 50 mg jednou denně (úvodní dávka 12,5 mg zvýšena na 25 mg a poté 50 mg jednou denně) s kaptoprilem podávaným v dávce 50 mg třikrát denně (úvodní dávka 12,5 mg, zvýšena na 25 mg a poté na 50 mg třikrát denně). Primárním cílovým parametrem této prospektivní studie byla celková mortalita.

V této studii se sledovalo 3 152 pacientů se srdečným selháním (třída NYHA II – IV) po dobu téměř dva roky (medián: 1,5 roku), aby se zjistilo, jestli je losartan ve srovnání s kaptoprilem účinnější při snižování celkové mortality. V primárním cílovém parametru se nezjistil statisticky významný rozdíl mezi losartanem a kaptoprilem ve snižování celkové mortality.

V obou klinických studiích kontrolovaných srovnávaným přípravkem (ne placebem) u pacientů se srdečním selháním byla tolerabilita losartanu ve srovnání s kaptoprilem lepší. Parametr se stanovil na základě významně nižší frekvence přerušení léčby v důsledku nežádoucích událostí a významně nižší frekvence výskytu kašle.

Ve studii ELITE II byla u malé podskupiny (22 % všech pacientů se srdečným selháním), kteří užívali jako základní přípravek beta-blokátory, pozorována zvýšená mortalita.

Pediatrická hypertenze

Antihypertenzní efekt losartanu byl potvrzen v klinické studii, které se účastnilo 177 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku 6 až 16 let s hmotností > 20 kg a velikostí glomerulární filtrace > 30 ml/min/1,73 m2. Pacienti s hmotností > 20 kg a < 50 kg užívali denně 2,5, 25 nebo 50 mg losartanu. Pacienti s hmotností > 50 kg užívali denně 5, 50 nebo 100 mg losartanu. Po třech týdnech vedlo podávání losartanu jednou denně ke snížení diastolického krevního tlaku v rozsahu závislém na dávce.

Celkově byla prokázána odpověď v závislosti na dávce. Vztah závislosti na dávce byl velmi výrazný při srovnání skupiny s nízkou dávkou se skupinou se střední dávkou (doba I: -6,2 mmHg proti -11,65 mmHg), byl ale snížen při srovnání skupiny se střední dávkou se skupinou s vysokou dávkou (doba I: -11,65 mmHg proti -12,21 mmHg). Nejmenší zkoumané dávky, 2,5 mg a 5 mg, odpovídající průměrné denní dávce 0,07 mg/kg neposkytovaly dle výsledků konzistentní antihypertenzní efektivitu.Tyto výsledky se potvrdily v době II studie, kdy se po třech týdnech léčby pacienti randomizovali do skupin pokračování léčbou losartanem nebo placebem. Rozdíl ve zvýšení krevního tlaku ve srovnání s placebem byl nejvyšší u skupiny se střední dávkou (6,70 mmHg u střední dávky proti 5,38 mmHg u vysoké dávky). Vzestup diastolického krevního tlaku byl stejný u pacientů užívajících placebo a u pacientů, kteří nadále užívali losartan v nejnižší dávce, co opět naznačovalo, že nejnižší dávka neměla v jednotlivých skupinách významný antihypertenzní efekt.

Dlouhodobý vliv losartanu na růst, pubertu a obecný vývoj nebyl zkoumán. Dlouhodobá účinnost antihypertenzní léčby losartanem v dětství snížit kardiovaskulární morbiditu a mortalitu nebyla také zjišťována.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Po perorálním podání se losartan dobře absorbuje a prochází metabolickými procesy prvního stupně, čímž vzniká aktivní karboxylový metabolit a jiné neaktivní metabolity. Systémová biodostupnost tablet losartanu je přibližně 33 %. Průměrné vrcholové koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu se dosahují za 1 hodinu, respektive za 3–4 hodiny.

Distribuce v organismu

Losartan i jeho aktivní metabolit se ≥99 % vážou na plazmatické proteiny, primárně albumin. Distribuční objem losartanu je 34 litrů.

Biotransformace

Asi 14 % intravenózně nebo perorálně podané dávky losartanu se konvertuje na aktivní metabolit. Po perorálním a intravenózním podání losartanu draselného označeného pomocí radioaktivního 14C se radioaktivita cirkulující plazmy primárně přisuzuje losartanu a jeho aktivnímu metabolitu. Minimální konverze losartanu na jeho aktivní metabolit byla pozorována asi u jednoho procenta zkoumaných osob.

Kromě aktivního metabolitu vznikají i inaktivní metabolity.

Eliminace z organismu

Plazmatická clearance losartanu a jeho aktivního metabolitu je asi 600 ml/min, resp. 50 ml/min. Renální clearance losartanu a jeho aktivního metabolitu je asi 74 ml/min, resp. 26 ml/min. Při perorálním podání losartanu se asi 4 % dávky vylučují v nezměněné formě močí a asi 6 %

dávky se vylučuje močí jako aktivní metabolit. Farmakokinetika losartanu a jeho aktivního metabolitu má s perorálními dávkami losartanu draselného lineární vztah do hodnoty 200 mg.

Po perorálním podání klesá plazmatická koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu polyexponenciálně s terminálním poločasem asi 2 hodiny, resp. 6–9 hodin. Při dávkování 100 mg jednou denně se v plazmě významně neakumuluje losartan ani jeho aktivní metabolit.

Vylučování žlučí a močí přispívá k eliminaci losartanu a jeho metabolitů.Po perorálním/intravenózním podání losartanu značeného radioaktivním 14C je u člověka asi 35 % / 45 % radioaktivity vyloučeno močí a asi 58 % / 50 % stolicí.

Charakteristiky u pacientů

U starších pacientů s hypertenzí se plazmatické koncentrace losartanu a jeho aktivního metabolitu významně neliší od koncentrací zjišťovaných u mladých pacientů s hypertenzí.

U hypertenzních žen byly plazmatické hladiny losartanu až dvakrát tak vysoké než u hypertenzních mužů. Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu se při srovnání mužů a žen výrazně nelišily.

U pacientů s lehkou až střední jaterní cirhózou indukovanou alkoholem byly plazmatické hladiny losartanu a jeho aktivního metabolitu po perorálním podání 5, resp. 1,7krát vyšší než u mladých dobrovolníků mužského pohlaví (viz bod 4.2 a 4.4).

Plazmatické koncentrace losartanu se u pacientů s clearancí kreatininu vyšší než 10 ml/min nemění. Ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí je AUC losartanu u hemodialyzovaných pacientů asi 2krát vyšší.

Plazmatické koncentrace aktivního metabolitu se u pacientů s renálním poškozením nebo u hemodialyzovaných pacientů nemění.

Losartan ani jeho aktivní metabolit nelze odstranit hemodialýzou.

Farmakokinetika u pediatrických pacientůFarmakokinetika losartanu se zkoumala u 50 pediatrických pacientů s hypertenzí ve věku > 1 měsíc až < 16 let při perorálním podávání jednou denně při dávkování losartanu přibližně 0,54 až 0,77 mg/kg (průměrné dávky).Výsledky prokázaly, že aktivní metabolit se z losartanu vytváří ve všech věkových skupinách. Dle výsledků jsou farmakokinetické parametry losartanu po perorálním podání u kojenců a batolat, dětí předškolního věku, dětí školního věku a dospívajících přibližně stejné. Farmakokinetické parametry metabolitu se při srovnání věkových skupin lišily výrazněji. Při srovnání dětí předškolního věku s dospívajícími byly tyto rozdíly statisticky významné. Expozice u kojenců/batolat byla relativně vysoká.

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické údaje neprokazují žádná zvláštní rizika pro člověka. Závěr je založen na konvenčních studiích obecné farmakologie, genotoxicity a karcinogenního potenciálu. V studiích toxicity opakované dávky vedlo podávání losartanu ke snížení erytrocytálních parametrů (počet erytrocytů, hemoglobin, hematokrit), zvýšení urey v séru a občasná zvýšení sérového kreatininu, snížení hmotnosti srdce (bez histologického korelátu) a gastrointestinálním změnám (slizniční léze, vředy, eroze, krvácení). Podobně jako u jiných léků, které přímo ovlivňují systém renin-angiotensin, byla u losartanu prokázána indukce nežádoucích účinků v pozdějším vývoji plodu vedoucím ke smrti plodu a malformacím.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jedna tableta obsahuje následující pomocné látky:Mikrokrystalická celulosa (E460)Monohydrát laktosyPředbobtnalý kukuřičný škrobMagnesium-stearát (E572)Hydroxypropylcelulosa (E463)Hypromelosa (E464)

Přípravky Arionex 12,5 mg, 50 mg a 100 mg obsahují draslík v následujících množstvích: 1,06 mg (0,027 mEq), 4,24 mg (0,108 mEq), respektive 8,48 mg (0,216 mEq).

Přípravek Arionex 12,5 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý (E171), brilantní modř FCF (E 133).

Přípravek Arionex 50 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý (E171).

Přípravek Arionex 100 mg tablety obsahuje rovněž oxid titaničitý (E171).ArionexArionexArionexArionex

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

12,5 mg: 18 měsíců50/100 mg: 3 roky

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Arionex 12,5 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách.

Arionex 50 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách.

Arionex 100 mg – blistry PVC/PE/PVDC kryté hliníkovou fólií v baleních po 7, 10, 14, 15, 21, 28, 30, 50, 56, 98, 100, 210 nebo 280 tabletách.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.Hvězdova 1716/2b140 78 Praha 4Česká republika

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

Arionex 12,5 mg: 58/203/07-CArionex 50 mg: 58/204/07-CArionex 100 mg: 58/205/07-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

21.03.2007/24.1.2012

10. DATUM REVIZE TEXTU

6.6.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Krabička

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Arionex 50 mg potahované tabletylosartanum kalicum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje:losartanum kalicum…………….50 mg

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje monohydrát laktosy.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

potahované tablety7, 10, 14, 15, 21, 28, 50, 56, 98, 100, 210, a 280 potahovaných tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

K perorálnímu podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP: {měsíc/rok}

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.Hvězdova 1716/2b140 78 Praha 4Česká republika

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg. č.: 58/204/07-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:{číslo}

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Arionex 50 mg potahované tablety

____________________________________________________________________

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA MALÉM VNITŘNÍM OBALU

Blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Arionex 50 mg potahované tabletylosartanum kalicum

2.

JMÉNO DRŽITELE REGISTRAČNÍHO ROZHODNUTÍ

Glenmark Pharmaceuticals s.r.o.

3.

POUŽITELNOST

EXP {měsíc/rok}

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot{číslo}

5.

JINÉ