Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls163716/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

ARCOXIA 30 mg, potahované tabletyARCOXIA 60 mg, potahované tabletyARCOXIA 90 mg, potahované tablety

ARCOXIA 120 mg, potahované tablety

Etoricoxibum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek používat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek ARCOXIA a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek ARCOXIA užívat

3.

Jak se přípravek ARCOXIA užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek ARCOXIA uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK ARCOXIA A K ČEMU SE POUŽÍVÁ



přípravek ARCOXIA je jedním ze skupiny léčivých přípravků známých jako selektivní inhibitory cyklooxygenázy 2 (COX-2). Ty patří do skupiny léčivých přípravků zvaných nesteroidní antirevmatika.



přípravek ARCOXIA pomáhá zmírnit bolest a otok (zánět) kloubů a svalů u lidí s osteoartritidou, revmatoidní artritidou, ankylozující spondylitidou nebo dnou.



přípravek ARCOXIA se rovněž používá ke krátkodobé léčbě středně silné bolesti po zubařském zákroku.

Co je osteoartritida?Osteoartritida je onemocnění kloubů. Vzniká následkem postupného rozpadu chrupavky, která chrání konce kostí. To způsobuje otok (zánět), bolestí, citlivostí, ztuhlostí a fyzickou neschopností pohybu.

Co je revmatoidní artritida?Revmatoidní artritida je dlouhodobé onemocnění kloubů. Způsobuje bolest, ztuhlost, otok a narůstající ztrátu pohyblivosti postižených kloubů. Rovněž může způsobovat zánět v ostatních částech těla.

Co je dna?Dna je porucha charakterizovaná náhlými, opakovanými záchvaty velmi bolestivých zánětů a zarudnutí kloubů. Je způsobena ukládáním minerálních krystalů v kloubech.

Co je ankylozující spondylitida?Ankylozující spondylitida je zánětlivé onemocnění páteře a velkých kloubů.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍRPAVEK ARCOXIA UŽÍVAT

Neužívejte přípravek ARCOXIA:

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na etorikoxib nebo na kteroukoli další složku přípravku ARCOXIA (viz Další informace, bod 6)



jestliže jste alergický/á na nesteroidní antirevmatika, včetně kyseliny acetylsalicylové a inhibitorů COX-2 (viz Možné nežádoucí účinky, bod 4)



jestliže máte aktivní žaludeční vřed nebo krvácení do žaludku či do střev



jestliže máte závažné onemocnění jater



jestliže máte závažné onemocnění ledvin



jestliže jste nebo byste mohla být těhotná nebo pokud kojíte (viz “Těhotenství a kojení”)



jestliže je Vám méně než 16 let



jestliže máte zánětlivé střevní onemocnění, jako je Crohnova choroba, ulcerativní kolitida nebo kolitida



jestliže u Vás lékař zjistil problémy se srdcem včetně selhávání srdce (středně těžké či těžké), anginu pectoris (bolesti na hrudi) nebo pokud jste někdy měl/a infarkt myokardu, prodělal/a operační zákrok – tzv. bypass, periferní arteriální nemoc (slabé prokrvení nohou v důsledku zúžených nebo ucpaných arterií) nebo jste prodělal/a jakoukoliv cévní mozkovou příhodu (včetně malé cévní mozkové příhody a přechodné ischemické ataky). Etorikoxib může mírně zvyšovat riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody, a proto by jej neměli užívat pacienti, kteří již měli problémy se srdcem nebo cévní mozkovou příhodu



jestliže máte vysoký krevní tlak, který není upraven léčbou (ověřte si u svého lékaře nebo sestry, pokud si nejste jisti, zda je Váš krevní tlak dostatečně upraven).

Pokud máte za to, že se Vás některé z výše uvedených sdělení týká, neužívejte tyto tablety, dokud se neporadíte se svým lékařem.

Zvláštní opatrnosti při použití přípravku ARCOXIA je zapotřebíPřípravek ARCOXIA nemusí být pro Vás vhodný nebo budete při jeho užívání potřebovat pravidelné kontroly:



měl(a) jste v minulosti krvácení do žaludku nebo žaludeční vředy.



jste dehydratován(a) (odvodněn(a)), například opakovanými záchvaty zvracení nebo průjmu.



máte otoky způsobené hromaděním tekutin.



máte v anamnéze (prodělal(a) jste někdy) srdeční selhávání nebo kteroukoli jinou formu onemocnění srdce.



máte nebo někdy jste měl(a) zvýšený krevní tlak. Přípravek ARCOXIA může u některých lidí zvyšovat krevní tlak, zejména ve vysokých dávkách a lékař proto může chtít Váš krevní tlak čas od času kontrolovat.



trpěl(a) jste někdy onemocněním jater nebo ledvin.



jste nyní léčen(a) kvůli nějaké infekci. Přípravek ARCOXIA může maskovat nebo skrývat horečku, která je příznakem infekce.



jste žena snažící se otěhotnět.



jste starší (např. ve věku přes 65 let).



máte cukrovku, vysoký cholesterol nebo kouříte. To může zvyšovat riziko srdečního onemocnění.

Pokud si nejste jistý/á, zda se na Vás vztahuje cokoli z výše uvedeného, zeptejte se ošetřujícího lékaře dříve, než začnete užívat přípravek ARCOXIA, jestli je pro Vás tento léčivý přípravek vhodný.

Přípravek ARCOXIA působí u starších i mladších dospělých pacientů obdobně. Jestliže jste starší osoba (např. přes 65 let věku), lékař Vás bude chtít pečlivě sledovat. U starších pacientů není nutná žádná úprava dávky.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Jakmile začnete užívat přípravek ARCOXIA, lékař Vás může chtít sledovat, aby zkontroloval, zda Vaše léky působí správně, zvláště pokud užíváte některý z následujících přípravků:



přípravky, které ředí krev (antikoagulancia), jako je například warfarin



rifampicin (antibiotikum)



methotrexát (přípravek užívaný k potlačení imunitního systému a často užívaný k léčbě revmatoidní artritidy)



přípravky užívané k léčbě vysokého krevního tlaku a srdečního selhání zvané ACE inhibitory a blokátory receptorů angiotenzinu, například enalapril a ramipril, losartan a valsartan



lithium (lék užívaný k léčbě některých typů deprese)



diuretika (léky používané pro odvodnění)



cyklosporin nebo takrolimus (přípravky užívané k potlačení imunitního systému)



digoxin (přípravek užívaný k léčbě srdečního selhání a nepravidelného srdečního rytmu)



minoxidil (přípravek užívaný k léčbě vysokého krevního tlaku)



salbutamol tablety nebo roztok k perorálnímu podání (přípravek užívaný k léčbě astmatu)



antikoncepční pilulky



hormonální substituční léčba



kyselina acetylsalicylová (aspirin), riziko žaludečních vředů je vyšší, pokud užíváte přípravek ARCOXIA s kyselinou acetylsalicylovou. Přípravek ARCOXIA se může užívat s nízkými dávkami kyseliny acetylsalicylové. Jestliže současně užíváte nízké dávky kyseliny acetylsalicylové jako prevenci infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody, nesmíte je bez porady s lékařem vysadit – během užívání přípravku ARCOXIA neužívejte vysoké dávky aspirinu nebo jiné protizánětlivé léky.

Těhotenství a kojeníPřípravek ARCOXIA se v těhotenství nesmí užívat. Pokud jste těhotná nebo si myslíte, že byste mohla být těhotná, nebo plánujete otěhotnět, neužívejte tyto tablety. Pokud otěhotníte, přestaňte tablety užívat a poraďte se se svým lékařem. Obraťte se na svého lékaře, pokud si nejste jistá nebo se potřebujete více poradit.

Není známo, zda se přípravek ARCOXIA vylučuje do mateřského mléka. Pokud kojíte nebo plánujete kojit, poraďte se se svým lékařem předtím, než začnete užívat přípravek ARCOXIA. Pokud užíváte přípravek ARCOXIA, nesmíte kojit.

Užívání přípravku ARCOXIA s jídlem a pitímTablety přípravku ARCOXIA lze užívat s jídlem nebo bez jídla. Nástup účinku přípravku ARCOXIA může být rychlejší, pokud se užije bez jídla.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůU některých pacientů užívajících přípravek ARCOXIA bylo zaznamenáno točení hlavy a ospalost.Pokud se u Vás objeví točení hlavy nebo ospalost, neřiďte.Pokud se u Vás objeví točení hlavy nebo ospalost, neobsluhujte žádné přístroje ani stroje.

Důležité informace o některých složkách přípravku ARCOXIAPřípravek ARCOXIA obsahuje laktózu. Pokud Vám lékař sdělil, že nesnášíte některé cukry, poraďte se s ním, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK ARCOXIA UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek ARCOXIA přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Přípravek ARCOXIA se nesmí podávat dětem nebo dospívajícím do 16 let.

Užívejte tablety přípravku ARCOXIA ústy jednou denně. Přípravek ARCOXIA se může užívat s jídlem nebo bez jídla.

Nepřekračujte dávku doporučenou k léčbě Vašeho onemocnění. Lékař s Vámi bude chtít občas probrat Vaši léčbu. Je třeba, abyste užívali co nejnižší možnou dávku, která Vám zajistí tlumení bolesti a neměli byste užívat přípravek ARCOXIA déle než je nutno. Je tomu tak proto, že při dlouhodobé léčbě, zvláště vysokými dávkami, by se mohlo zvýšit riziko vzniku infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.

OsteoartritidaDoporučená dávka je 30 mg jednou denně, může být zvýšena maximálně na 60 mg denně, pokud je to třeba.

Revmatoidní artritidaDoporučená dávka je 90 mg jednou denně.

Ankylozující spondylitidaDoporučená dávka je 90 mg jednou denně.

Akutní bolestivé stavyEtorikoxib se smí používat pouze v období akutních bolestí.

DnaDoporučená dávka je 120 mg jednou denně pouze v období akutních bolestí, maximálně po dobu 8 dní.

Bolesti po zubařském zákrokuDoporučená dávka je 90 mg jednou denně, maximálně po dobu 3 dní.

Lidé s jaterními problémy

Máte-li mírné onemocnění jater, nesmíte užívat více než 60 mg denně.



Máte-li středně závažné onemocnění jater, nesmíte užívat více než 30 mg denně.

Jestliže jste užil/a více přípravku ARCOXIA, než jste měl/aNikdy nesmíte užívat více tablet, než Vám doporučuje lékař. Pokud užijete příliš mnoho tablet přípravku ARCOXIA, vyhledejte okamžitě lékařskou pomoc.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek ARCOXIAJe důležité dodržovat dávkování přípravku ARCOXIA tak, jak Vám lékař předepsal. Jestliže některou dávku vynecháte, prostě následující den pokračujte podle obvyklého časového plánu. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou tabletu.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek ARCOXIA nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.

Pokud se u Vás objeví kterýkoli z následujících příznaků, přestaňte užívat přípravek ARCOXIA a kontaktujte okamžitě svého lékaře:

objeví se nebo se zhorší dýchavičnost, bolesti na hrudi nebo otok kotníků



zežloutnutí kůže a očí (žloutenka) – tyto příznaky značí problémy s játry



závažná nebo nepřetržitá bolest břicha nebo černá stolice



alergická reakce – která může zahrnovat kožní problémy, jako jsou vředy a puchýře, nebo otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla, což může způsobit potíže při dýchání

Četnost možných dále uvedených nežádoucích účinků je definována pomocí následující zvyklosti:velmi časté (postihují více než 1 uživatele 10)časté (postihují 1 až 10 uživatelů ze 100)méně časté (postihují 1 až 10 uživatelů z 1 000)vzácné (postihují 1 až 10 uživatelů z 10 000)velmi vzácné (postihují méně než 1 uživatele z 10 000)není známo (četnost nelze z dostupných údajů určit).

Během léčby přípravkem ARCOXIA se vyskytly následující nežádoucí účinky:

ČastéSlabost a únava, závrať (točení hlavy), bolesti hlavy, onemocnění podobné chřipce, průjem, plynatost, pocit nevolnosti, trávicí potíže (dyspepsie), bolesti žaludku nebo žaludeční potíže, pálení žáhy, změny krevních testů vztahující se k játrům, otoky nohou a/nebo chodidel způsobené hromaděním tekutin (edém), zvýšený krevní tlak, bušení srdce, tvorba modřin, suché zubní lůžko (zánět a bolest po vytržení zubu).

Méně časté Nadýmání, bolesti na hrudi, srdeční selhání, pocit napětí, tlaku nebo tíhy na hrudi (angina pectoris), infarkt myokardu, mozková mrtvice, drobná cévní mozková příhoda (tzv. přechodná ischemická příhoda), abnormální rytmus srdce (fibrilace síní), infekce horních cest dýchacích, vysoká hladina draslíku v krvi, změny v testech moče a nebo krve vztahující se k ledvinám, změna obvyklé činnosti střev včetně zácpy, sucho v ústech, vředy v ústech, změna vnímání chutí, gastroenteritida, gastritida, žaludeční vřed, nevolnost (zvracení), syndrom dráždivého střeva, zánět jícnu, rozmazané vidění, podráždění nebo zčervenání očí, krvácení z nosu, zvonění v uších, závratě, zvýšení nebo snížení chuti k jídlu, hmotnostní přírůstek, svalové křeče, svalová bolest/ztuhlost, neschopnost spát, ospalost, pocit necitlivosti nebo mravenčení, úzkost, deprese, snížení mentální čilosti, dušnost, kašel, otok obličeje, zčervenání, vyrážka nebo svědění kůže, infekce močových cest, snížení počtu krevních destiček, snížení počtu červených krvinek, snížení počtu bílých krvinek.

Vzácné Nízké hladiny sodíku v krvi, zčervenání kůže.

Velmi vzácné Alergické reakce (které mohou být natolik závažné, že si mohou vyžádat okamžité lékařské ošetření) včetně kopřivky, otoků obličeje, rtů, jazyka a/nebo hrdla, což může vést k obtížnému dýchání nebo polykání, bronchospasmu (dušnost nebo dýchavičnost), závažných kožních reakcí; zánět sliznice žaludku nebo žaludeční vředy, které mohou být závažné a mohou vést ke krvácení, problémy s játry, závažné postižení funkce ledvin, závažné zvýšení krevního tlaku, zmatenost, vidění nebo slyšení neexistujících věcí (halucinace).

Není známo: zežloutnutí kůže a očí (žloutenka), selhání jater, zánět slinivky břišní, zrychlený srdeční tep, nepravidelný srdeční tep (arytmie), neklid, zánět cév.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK ARCOXIA UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

Přípravek ARCOXIA nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na obalu. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Lahvičky: uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Blistry: uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek ARCOXIA obsahuje

-

Léčivou látkou je etorikoxib. Jedna potahovaná tableta obsahuje 30, 60, 90 nebo 120 mg etorikoxibu.

-

Pomocnými látkami jsou:Jádro: hydrogenfosforečnan vápenatý (bezvodý), sodná sůl kroskarmelosy, magnesium-stearát, mikrokrystalická celulosa.Potah tablety: karnaubský vosk, monohydrát laktosy, hypromelosa, oxid titaničitý (E171), triacetin. 30-, 60- a 120mg tablety obsahují také žlutý oxid železitý (E172, barvivo) a hlinitý lak indigokarmínu (E132, barvivo).

Jak přípravek ARCOXIA vypadá a co obsahuje toto balení

Tablety ARCOXIA jsou dostupné ve čtyřech silách:

30mg modrozelené, bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, označené "ACX 30" na jedné straně a "101" na druhé straně .

60mg tmavě zelené, bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, označené “ARCOXIA 60” na jedné straně a “200” na druhé straně.

90mg bílé, bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, označené “ARCOXIA 90” na jedné straně a “202” na druhé straně.

120mg světle zelené, bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, označené “ARCOXIA 120” na jedné straně a “204” na druhé straně.

30 mg:velikosti balení 2, 7, 14, 20, 28, 49 tablet nebo vícenásobné balení (multipack) obsahující 98 (2 balení po 49) tablet v blistrech.

60, 90, 120 mg:velikosti balení 2, 5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 84, 100 tablet nebo vícenásobné baleni (multipack) obsahující 98 (2 balení po 49) tablet v blistrech; nebo 30 nebo 90 tablet v lahvičkách s kontejnery s vysoušedlem. Vysoušedlo (jeden nebo dva kontejnery) se nesmí polykat a do lahvičky se vkládá proto, aby byly tablety chráněny před vlhkostí..

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci

Výrobce

Merck Sharp & Dohme B.V.

Merck Sharp & Dohme B.V.

Waarderweg 39

Waarderweg 39

2031 BN Haarlem

2031 BN Haarlem

Nizozemsko

Nizozemsko

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Belgie, Lucembursko

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg, comprimés pelliculés

Dánsko, Estonsko

Arcoxia

Island, NorskoMalta, Irsko,

ARCOXIA 30, 60, 90 or 120 mg film-coated tablets

Velká BritánieRakousko

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg-Filmtabletten

Česká republika

ARCOXIA 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg, potahované tablety

Kypr

ARCOXIA 30, 60, 90, 120 mg

Finsko

Arcoxia 30, 60, 90 ja 120 mg tabletti, kalvopäällysteinen

Francie

ARCOXIA 30, 60 , 90 mg, comprimé pelliculé

Německo

ARCOXIA 30/60/90/120 mg Filmtabletten

Řecko

ARCOXIA 30 mg, 60 mg, 90 mg,120 mg film-coated tablets

Maďarsko

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg filmtabletta

Itálie

ARCOXIA 30, 60, 90, 120 mg compresse rivestite con film

Lotyšsko

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg un 120 mg apvalkotās tablets

Litva

Arcoxia 30, 60, 90, 120 mg plėvele dengtos tabletės

Nizozemí

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg, filmomhulde tabletten

Polsko

ARCOXIA 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg tabletki powlekane

Portugalsko

ARCOXIA 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg comprimidos revestidos por película

Slovenská republika

ARCOXIA 30 mg, 60 mg, 90 mg, 120 mg

Slovinsko

Arcoxia 30/60/90/120 mg filmsko obložene tablete

Španělsko

Arcoxia 30, 60, 90 y 120 mg comprimidos recubiertos con película

Švédsko

Arcoxia 30 mg, 60 mg, 90 mg och 120 mg filmdragerade tabletter

Tato příbalová informace byla naposledy revidována: 5.10.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls163716/2012a příloha k sp.zn.sukls159899/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

ARCOXIA 30 mg, potahované tabletyARCOXIA 60 mg, potahované tabletyARCOXIA 90 mg, potahované tabletyARCOXIA 120 mg, potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna potahovaná tableta obsahuje 30, 60, 90 nebo 120 mg etoricoxibum.

Pomocné látky:30 mg: laktosa 1,3 mg60 mg: laktosa 2,7 mg90 mg: laktosa 4,0 mg120 mg: laktosa 5,3 mg

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta (tableta).

30 mg tablety: modrozelené bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, z jedné strany vyraženo "101" a z druhé strany "ACX 30".

60 mg tablety: tmavě zelené bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, z jedné strany vyraženo "200" a z druhé strany "ARCOXIA 60".

90 mg tablety: bílé bikonvexní potahované tablety ve tvaru jablka, z jedné strany vyraženo "202" a z druhé strany "ARCOXIA 90".

120 mg tablety: světle zelené bikonvexní tablety ve tvaru jablka, z jedné strany vyraženo "204" a z druhé strany "ARCOXIA 120".

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1

Terapeutické indikace

Ke zmírnění příznaků osteoartritidy (OA), revmatoidní artritidy (RA), ankylozující spondylitidy a bolesti a příznaků zánětu spojeného s akutní dnavou artritidou.

Ke krátkodobé léčbě středně silné bolesti související s dentálním chirurgickým zákrokem.

Rozhodnutí předepsat selektivní inhibitor COX-2 musí vycházet z posouzení celkového rizika u každého jednotlivého pacienta (viz body 4.3, 4.4).

4.2

Dávkování a způsob podání

Dávkování

Protože kardiovaskulární rizika etorikoxibu se mohou zvyšovat s dávkou a délkou expozice, je nutno použít nejkratší možnou dobu léčby a nejnižší účinnou denní dávku. Potřebu symptomatické léčby a odpověď pacienta na léčbu je nutno pravidelně přehodnocovat, zvláště u pacientů s osteoartritidou (viz body 4.3, 4.4, 4.8 a 5.1).

OsteoartritidaDoporučená dávka je 30 mg jednou denně. U některých pacientů s nedostatečnou úlevou od příznaků může zlepšit účinnost zvýšení dávky na 60 mg jednou denně. V případě, že nedojde k terapeutickému prospěchu, měly by se zvážit jiné možnosti léčby.

Revmatoidní artritidaDoporučená dávka je 90 mg jednou denně.

Ankylozující spondylitidaDoporučená dávka je 90 mg jednou denně.

Při akutních bolestivých stavech se etorikoxib smí používat pouze během akutní symptomatické fáze.

Akutní dnavá artritidaDoporučená dávka je 120 mg jednou denně. V klinických studiích se podával etorikoxib k léčbě akutní dnavé artritidy po dobu 8 dnů.

Bolest po dentálním chirurgickém zákrokuDoporučená dávka je 90 mg jednou denně, po dobu maximálně 3 dnů. Někteří pacienti mohou po zákroku potřebovat další analgetika.

Dávky vyšší než dávky doporučované pro každou z uvedených indikací buď neměly vyšší účinnost nebo nebyly zkoumány. Proto:

Dávka při osteoartritidě nemá překročit 60 mg denně.Dávka při revmatoidní artritidě a ankylozující spondylitidě nemá překročit 90 mg denně.Dávka při akutní dně nemá překročit 120 mg denně, po dobu maximálně 8 dnů.Dávka při bolesti po dentálním chirurgickém zákroku nemá překročit 90 mg denně, po dobu maximálně 3 dnů.

Zvláštní skupiny pacientů

Starší jedinciU starších pacientů není nutno dávkování nijak upravovat. Stejně jako u jiných léčivých přípravků by měla být starším pacientům věnována pozornost (viz bod 4.4).

Hepatální insuficienceBez ohledu na indikaci se u pacientů s mírnou dysfunkcí jater (Child-Pughovo skóre 5 až 6) nesmí překročit dávka 60 mg jednou denně. U pacientů se středně těžkou dysfunkcí jater (Child-Pughovo skóre 7 až 9) se bez ohledu na indikaci nesmí překročit dávka 30 mg jednou denně.

Klinické zkušenosti jsou omezeny zejména u pacientů se středně těžkou dysfunkcí jater, přičemž se doporučuje opatrnost. S podáváním přípravku pacientům s těžkou dysfunkcí jater (Child-Pughovo skóre  10) nejsou žádné klinické zkušenosti, a proto je užívání přípravku ARCOXIA u těchtopacientů kontraindikováno (viz body 4.3, 4.4 a 5.2).

Renální insuficienceU pacientů s hodnotami clearance kreatininu ≥ 30 ml/min (viz bod 5.2) není třeba dávku upravovat. Podávání etorikoxibu pacientům s hodnotami clearance kreatininu < 30 ml/min je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Pediatričtí pacientiEtorikoxib je u dětí a dospívajících do 16 let věku kontraindikován (viz bod 4.3).

Způsob podání

Přípravek ARCOXIA se podává perorálně s jídlem nebo bez jídla. Nástup účinku léčivého přípravku může být rychlejší, pokud se přípravek ARCOXIA podává bez jídla. To bychom měli zvážit v situacích, kdy je potřeba rychle utlumit příznaky.

4.3

Kontraindikace

Přecitlivělost na léčivou látku nebo na kteroukoli z pomocných látek (viz bod 6.1).

Aktivní peptický vřed nebo aktivní krvácení do gastrointestinálního (GI) traktu.

Pacienti, u nichž došlo po užití kyseliny acetylsalicylové nebo nesteroidních antirevmatik, včetně inhibitorů COX-2 (cyklooxygenázy-2), k rozvoji bronchospasmu, akutní rinitidy, nosních polypů, angioneurotického edému, kopřivky nebo k reakcím alergického typu.

Těhotenství a kojení (viz body 4.6 a 5.3).

Těžká dysfunkce jater (sérový albumin  25 g/l nebo Child-Pughovo skóre ≥ 10).

Zjištěná renální clearance  30 ml/min.

Děti a dospívající do 16 let.

Zánětlivé onemocnění střev.

Pacienti s městnavým srdečním selháním (NYHA II až IV).

Pacienti s hypertenzí, jejichž krevní tlak je trvale zvýšen nad 140/90 mmHg a není adekvátně zvládán.

Pacienti s prokázanou ischemickou chorobou srdeční, onemocněním periferních arterií a/nebo cerebrovaskulárním onemocněním.

4.4

Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Gastrointestinální účinkyU pacientů léčených etorikoxibem se vyskytly komplikace v horních oddílech gastrointestinálního traktu (perforace, vředy nebo krvácení), z nichž některé měly fatální následky.

Opatrnost se doporučuje při léčbě pacientů s nejvyšším rizikem vzniku gastrointestinálních komplikací v souvislosti s užíváním nesteroidních antirevmatik; starších osob, pacientů užívajícíh současně některé z nesteroidních antirevmatik nebo kyselinu acetylsalicylovou nebo pacientůs gastrointestinálním onemocněním, jako je tvorba vředů nebo krvácení do gastrointestinálního traktu, v anamnéze.

Riziko nežádoucích gastrointestinálních účinků (gastrointestinální ulcerace nebo jiné gastrointestinální komplikace) se dále zvyšuje, pokud se etorikoxib užívá současně s kyselinou acetylsalicylovou (i v nízkých dávkách), Významný rozdíl v bezpečnosti z hlediska účinků na gastrointestinální trakt mezi selektivními inhibitory COX-2 + kyselina acetylsalicylová v porovnání s nesteroidnímiantirevmatiky + kyselina acetylsalicylová nebyl v dlouhodobých klinických studiích prokázán (viz bod 5.1).

Kardiovaskulární účinkyKlinické studie nasvědčují tomu, že skupina selektivních COX-2 inhibitorů může být v porovnání s placebem a některými nesteroidními antirevmatiky spojena s rizikem trombotických příhod (především infarktu myokardu a cévní mozkové příhody). Protože se kardiovaskulární rizika etorikoxibu mohou zvyšovat s dávkou a délkou expozice, je nutno použít nejkratší možnou dobu léčby a nejnižší účinnou denní dávku. Pacientovu potřebu symptomatického mírnění bolesti a jeho reakci na léčbu je nutno pravidelně přehodnocovat, a to především u pacientů s osteoartritidou(viz body 4.2, 4.3, 4.8 a 5.1).

Pacienty s významnými rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních příhod (např. hypertenze, hyperlipidémie, diabetes mellitus, kouření) je možné léčit etorikoxibem pouze po pečlivém uvážení (viz bod 5.1).

Selektivní inhibitory COX-2 nejsou náhražkou acetylsalicylové kyseliny v profylaxi kardiovaskulárních tromboembolických onemocnění, protože neovlivňují agregaci destiček. Proto nesmí být antiagregační léčba přerušena (viz výše body 4.5 a 5.1).

Renální účinkyRenální prostaglandiny mohou hrát kompenzační úlohu při zachování renální perfuze. Proto může za podmínek zhoršené renální perfuze způsobit podávání etorikoxibu snížení tvorby prostaglandinu a sekundárně průtoku krve ledvinami, a tím i zhoršení renálních funkcí. Nejvíce jsou tímto rizikem ohroženi pacienti se stávajícím významným zhoršením renálních funkcí, s nekompenzovaným srdečním selháním nebo cirhózou. U takových pacientů je třeba uvažovat o sledování renálních funkcí.

Zadržování tekutin, edém a hypertenzeStejně jako u jiných léčivých přípravků, o nichž je známo, že blokují syntézu prostaglandinů, bylo také u pacientů užívajících etorikoxib pozorováno zadržování tekutin, edém a hypertenze. Všechna nesteroidní antirevmatika včetně etorikoxibu mohou být spojena s novým rozvojem městnavého srdečního selhání nebo s opakujícím se městnavým srdečním selháním. Ohledně informací týkajícíchse odpovědi na etorikoxib ve vztahu k dávce viz bod 5.1. Opatrnosti je třeba u pacientů se srdečním selháním v anamnéze, dysfunkcí levé srdeční komory nebo hypertenzí, a u pacientů se stávajícím edémem z jakéhokoli jiného důvodu. Objeví-li se klinické důkazy zhoršení stavu těchto pacientů, je třeba přijmout vhodná opatření, včetně přerušení léčby etorikoxibem.

Podávání etorikoxibu, zvláště ve vysokých dávkách, může být spojeno s výskytem častější a závažnější hypertenze než podávání některých jiných nesteroidních antirevmatik a selektivních inhibitorů COX-2. Proto se hypertenze musí před léčbou etorikoxibem upravit (viz bod 4.3) a během léčby etorikoxibem je nutno věnovat zvláštní pozornost monitorování krevního tlaku. Krevní tlak musíbýt monitorován během dvou týdnů po zahájení léčby a dále pak v pravidelných intervalech. Pokud se krevní tlak významně zvýší, je třeba zvážit náhradní způsob léčby.

Účinky na játraPřibližně u 1 % pacientů, kteří byli v klinických studiích léčeni dávkou 30, 60 a 90 mg etorikoxibu denně po dobu až jednoho roku, bylo zjištěno zvýšení alanin-aminotransferázy (ALT) a/nebo aspartát-aminotransferázy (AST) (přibližně třikrát nebo vícekrát oproti horní hranici normální hodnoty).

Pacienty, u nichž byly pozorovány symptomy a/nebo známky ukazující na jaterní dysfunkci, a pacienty s abnormálními výsledky jaterních funkčních testů, je nutno sledovat. Objeví-li se známky jaterní insuficience nebo jsou-li výsledky jaterních funkčních testů stále abnormální (třikrát vyšší než horní hranice normálu), je třeba etorikoxib vysadit.

ObecněPokud během léčby dojde u pacienta ke zhoršení kterékoliv z výše uvedených funkcí orgánových systémů, musejí být přijata náležitá opatření a musí se zvážit ukončení léčby etorikoxibem. Při podávání etorikoxibu starším osobám a pacientům s dysfunkcí ledvin, jater nebo srdce je nutnýpříslušný lékařský dohled.

Opatrnosti je třeba při zavádění léčby etorikoxibem u pacientů s dehydratací. Před zahájením terapie etorikoxibem je vhodné tyto pacienty nejprve rehydratovat.

V souvislosti s užíváním nesteroidních antirevmatik a některých selektivních inhibitorů COX-2 byly během poregistračního sledování hlášeny velmi vzácně závažné kožní reakce, některé z nich fatální, včetně exfoliativní dermatitidy, Stevensova-Johnsonova syndromu a toxické epidermální nekrolýzy (viz bod 4.8). Zdá se, že nejvíce jsou těmito reakcemi ohroženi pacienti v časné fázi terapie, kdyve většině případů k nástupu těchto reakcí došlo během prvního měsíce léčby. U nemocných léčených etorikoxibem byly hlášeny závažné hypersenzitivní reakce (jako např. anafylaxe a angioedém) (viz bod 4.8). Podávání některých selektivních inhibitorů COX-2 bylo spojováno se zvýšeným rizikem kožních reakcí u pacientů s jakoukoliv alergií na léky v anamnéze. Etorikoxib musí být vysazen při prvním výskytu kožní vyrážky, slizničních lézí nebo jakékoliv známce přecitlivělosti.

Etorikoxib může maskovat horečku a další známky zánětu.

Při současném podávání etorikoxibu a warfarinu nebo jiných perorálních antikoagulancií je nutná opatrnost (viz bod 4.5).

Užívání etorikoxibu se nedoporučuje – stejně jako užívání léčivých přípravků, o nichž je známo, že inhibují cyklooxygenázu/syntézu prostaglandinů – ženám, které se snaží otěhotnět (viz body 4.6, 5.1 a 5.3).

Tablety přípravku ARCOXIA obsahují laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy nesmějítento přípravek užívat.

4.5

Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Farmakodynamické interakce

Perorální antikoagulancia: U hodnocených osob stabilizovaných trvalým podáváním warfarinu bylo podávání etorikoxibu v dávce 120 mg denně spojeno s přibližně 13% zvýšením protrombinového času INR (mezinárodní normalizovaný poměr, International Normalised Ratio). Proto je třeba pečlivě sledovat pacienty, kteří užívají perorální antikoagulancia z hlediska protrombinového času INR, zejména prvních několik dnů po zahájení léčby etorikoxibem nebo při změně dávky etorikoxibu (viz bod 4.4).

Diuretika, ACE inhibitory a antagonisté angiotenzinu II: nesteroidní antirevmatika mohou snižovat účinky diuretik a jiných antihypertenzivních léčiv. U některých pacientů se zhoršenou renální funkcí (např. u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů se zhoršenou renální funkcí) může současné podávání ACE inhibitoru nebo antagonisty angiotenzinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, vést k dalšímu zhoršení renálních funkcí, včetně případného akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Toto vzájemné ovlivňování je třeba zvážit u pacientů, kteří užívají etorikoxib zároveň s ACE inhibitory nebo antagonisty angiotenzinu II. Proto je třeba podávat tuto kombinaci s opatrností, zvláště u starších osob. Pacienti musí být adekvátně hydratováni a po zahájení souběžné terapie je třeba zvážit monitorování a následné pravidelné kontroly funkce ledvin.

Kyselina acetylsalicylová: Ve studii se zdravými subjekty hodnocení neměla dávka 120 mg etorikoxibu denně žádný vliv na protidestičkovou aktivitu kyseliny acetylsalicylové (81 mg jednou denně). Etorikoxib lze užívat současně s kyselinou acetylsalicylovou v dávkách užívaných v kardiovaskulární profylaxi (nízká dávka kyseliny acetylsalicylové). Současné podávání nízkých dávek acetylsalicylové kyseliny s etorikoxibem však ve srovnání s užíváním samotného etorikoxibu může vést ke zvýšení výskytu gastrointestinálních vředů nebo jiných komplikací. Současné podávání etorikoxibu s dávkami kyseliny acetylsalicylové vyššími než dávky užívané v kardiovaskulární profylaxi nebo s jinými nesteroidními antirevmatiky se nedoporučuje (viz body 5.1 a 4.4.).

Cyklosporin a takrolimus: I když tato interakce nebyla v případě podávání etorikoxibu sledována, může současné podávání cyklosporinu nebo takrolimu s jakýmkoli nesteroidním antirevmatikemzvyšovat nefrotoxický účinek cyklosporinu nebo takrolimu. Při užívání etorikoxibu současně s kterýmkoli z těchto léčiv je třeba sledovat funkci ledvin.

Farmakokinetické interakce

Vliv etorikoxibu na farmakokinetiku jiných léků

Lithium: Nesteroidní antirevmatika snižují renální exkreci lithia, a proto zvyšují jeho hladinu v plazmě. Je-li to potřebné, sledujte pečlivě lithium v krvi a upravte dávku lithia, užívá-li se v kombinaci s nesteroidním antirevmatikem a je-li léčba nesteroidním antirevmatikem přerušena.

Methotrexát: Účinky podávání 60, 90 nebo 120 mg etorikoxibu jednou denně po dobu sedmi dnů u pacientů užívajících jednou týdně methotrexát v dávce 7,5 až 20 mg k léčbě revmatoidní artritidy se zabývaly dvě studie. Etorikoxib v dávce 60 a 90 mg neměl žádný vliv na koncentraci methotrexátu v plazmě nebo renální clearance. V jedné studii neměla dávka 120 mg etorikoxibu žádný účinek, ve druhé studii však etorikoxib zvyšoval koncentrace methotrexátu v plazmě o 28 % a snižoval renální schopnost vylučovat methotrexát o 13 %. Při současném podávání etorikoxibu a methotrexátu se proto doporučuje přiměřené sledování toxicity spojené s methotrexátem.

Perorální antikoncepční přípravky: Etorikoxib podávaný v dávce 60 mg současně s perorálním kontraceptivem obsahujícím 35 mikrogramů ethinylestradiolu a 0,5 až 1 mg norethisteronu po dobu 21 dní zvětšil AUC0-24h ethinylestradiolu v ustáleném stavu o 37 %. Etorikoxib v dávce 120 mg podávaný se stejným perorálním kontraceptivem současně nebo samostatně po 12 hodinách zvýšil ustálené hodnoty AUC0-24 hod ethinylestradiolu o 50 až 60 %. Toto zvýšení koncentrací ethinylestradiolu je třeba zvážit při výběru perorálního antikoncepčního přípravku, který bude pacientka užívat zároveň s etorikoxibem. Zvýšení expozice ethinylestradiolu může zvyšovat výskyt nežádoucích účinků spojených s perorální antikoncepcí (např. žilní tromboembolické příhody u ohrožených žen).

Hormonální substituční terapie: Podávání etorikoxibu v dávce 120 mg spolu s hormonální substituční terapií zahrnující konjugované estrogeny (0,625 mg přípravku PREMARIN) po dobu 28 dnů vedlo ke zvýšení středních hodnot AUC0-24h nekonjugovaného estronu (41 %), ekvilinu (76 %) a 17--estradiolu (22 %) v rovnovážném stavu. Účinek doporučených dlouhodobých dávek etorikoxibu (30, 60 a 90 mg) nebyl hodnocen. Účinky etorikoxibu v dávce 120 mg na expozici (AUC0-24hod) těmto estrogenním složkám přípravku PREMARIN byly menší než polovina účinků pozorovaných v případech, kdy byl PREMARIN podáván samostatně a dávka byla zvýšena z 0,625 na 1,25 mg. Klinický význam uvedeného nárůstu není znám a vyšší dávky přípravku PREMARIN v kombinaci s etorikoxibem nebyly hodnoceny. Uvedená zvýšení koncentrace estrogenu je nutno vzít v úvahu přivýběru postmenopauzální hormonální terapie pro současné užívání spolu s etorikoxibem, protože zvýšení expozice vůči estrogenu by mohlo zvýšit riziko nežádoucích účinků spojených s hormonální substituční terapií.

Prednizon/prednizolon: Ve studiích zaměřených na interakce léků neměl etorikoxib na farmakokinetiku prednizonu/prednizolonu klinicky významné účinky.

Digoxin: Dávka 120 mg etorikoxibu jednou denně po dobu 10 dnů podávaná zdravým dobrovolníkům nezvyšovala v rovnovážném stavu AUC0-24 hod v plazmě nebo renální eliminaci digoxinu. Bylo zjištěno zvýšení hodnoty Cmax digoxinu (přibližně o 33 %). Toto zvýšení není obvykle u většiny pacientů významné. Pacienty s vysokým rizikem toxicity digoxinu je však třeba při současném podávání etorikoxibu a digoxinu z tohoto hlediska sledovat.

Vliv etorikoxibu na léky metabolizované sulfotransferázami

Etorikoxib je inhibitor aktivity lidské sulfotransferázy, zejména SULT1E1, přičemž bylo prokázáno, že zvyšuje koncentrace ethinylestradiolu v séru. I když jsou znalosti o účincích vícenásobných sulfotransferáz v současné době omezené a klinické důsledky pro mnoho léků se dosud zkoumají, může být vhodné být při podávání etorikoxibu současně s jinými léky metabolizovanými primárně lidskými sulfotransferázami (např. perorálně podávaný salbutamol a minoxidil) opatrný.

Vliv etorikoxibu na léky metabolizované izoenzymy CYP

Na základě výsledků studií in vitro se nepředpokládá, že by etorikoxib inhiboval cytochromy P450 (CYP) 1A2, 2C9, 2C19, 2D6, 2E1 nebo 3A4. V jedné studii se zdravými osobami nezměnilo podávání 120 mg etorikoxibu hepatickou aktivitu CYP3A4 při hodnocení pomocí erythromycinového dechového testu.

Účinky jiných léků na farmakokinetiku etorikoxibu

Hlavní cesta metabolizace etorikoxibu závisí na enzymech CYP. Zdá se, že in vivo k metabolizacietorikoxibu přispívá CYP3A4. Studie in vitro naznačují, že enzymy CYP2D6, CYP2C9, CYP1A2 a CYP2C19 mohou také katalyzovat hlavní metabolické cesty, jejich kvantitativní role však nebyly in vivo studovány.

Ketokonazol: Ketokonazol, což je silný inhibitor CYP3A4, podávaný zdravým dobrovolníkům v množství 400 mg jednou denně po dobu 11 dnů, neměl na farmakokinetiku jednou denně podávaného etorikoxibu v dávce 60 mg žádný klinicky významný vliv (43% zvýšení AUC).

Vorikonazol a mikonazol: Současné podávání buď perorálního vorikonazolu nebo topickéhomikonazolu ústní gel, což jsou silné inhibitory CYP3A4, s etorikoxibem způsobovalo lehký vzestup expozice etorikoxibu, nicméně na základě publikovaných údajů se nepovažuje za klinicky významný.

Rifampicin: Současné podávání etorikoxibu s rifampicinem, silným induktorem enzymů CYP, vedlo k 65% snížení koncentrací etorikoxibu v plazmě. Tato interakce může vést k obnovenému výskytu symptomů při současném podávání etorikoxibu s rifampicinem. I když by tato informace mohla naznačovat potřebu vyšší dávky, nebyly dávky etorikoxibu vyšší než dávky uváděné pro každou indikaci v kombinaci s rifampicinem dosud studovány, a proto se nedoporučují (viz bod 4.2).

Antacida: Antacida farmakokinetiku etorikoxibu v klinicky významné míře neovlivňují.

4.6

Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Užívání etorikoxibu se stejně jako užívání jakékoli jiné léčivé látky, o níž je známo, že blokuje COX-2, nedoporučuje ženám, které se snaží otěhotnět.

Adekvátní údaje o podávání etorikoxibu těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech prokázaly reprodukční toxicitu (viz bod 5.3). Potenciální riziko pro člověka není známo. Etorikoxib, stejně jako jiné léčivé přípravky blokující syntézu prostaglandinů, může v posledním trimestru způsobit inerci dělohy a předčasné uzavření ductus arteriosus. Etorikoxib je v těhotenství kontraindikován (viz bod 4.3). Pokud žena otěhotní během léčby, je nutné podávání etorikoxibu přerušit.

Kojení

Není známo, zda se etorikoxib vylučuje do mateřského mléka. Etorikoxib se vylučuje do mléka kojících potkanů. Ženy užívající etorikoxib nesmí kojit (viz body 4.3 a 5.3).

4.7

Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Pacienti, u kterých se při užívání etorikoxibu objevuje točení hlavy, vertigo nebo somnolence, však nesmějí řídit ani obsluhovat stroje.

4.8

Nežádoucí účinky

V klinických studiích byla hodnocena bezpečnost užívání etorikoxibu na přibližně 7 152 osobách, včetně přibližně 4 614 pacientů s osteoartritidou, revmatoidní artritidou, chronickou bolestí v dolní části zad nebo ankylozující spondylitidou (přibližně 600 pacientů s osteoartritidou nebo revmatoidní artritidou se léčilo jeden rok nebo déle).

V klinických studiích byl profil nežádoucích účinků u pacientů s osteoartritidou nebo s revmatoidní artritidou, léčených etorikoxibem po dobu jednoho roku nebo déle, podobný.

V jedné klinické studii s akutní dnavou artritidou byli pacienti léčeni etorikoxibem v dávce 120 mg jednou denně po dobu osmi dní. Profil nežádoucích účinků byl obecně podobný profiluv kombinovaných studiích osteoartritidy, revmatoidní artritidy a chronické bolesti v dolní části zad.

V programu zaměřeném na kardiovaskulární bezpečnost, který zpracovává data, shromážděná ze tří klinických studií s aktivním komparátorem, bylo etorikoxibem (60 nebo 90 mg) léčeno 17 412 pacientů s osteoartritidou nebo revmatoidní artritidou se střední hodnotou doby trvání přibližně 18 měsíců. Údaje o bezpečnosti a podrobnosti z tohoto programu jsou uvedeny v bodu 5.1.

V klinických studiích hodnotících akutní dentální pooperační bolest po chirurgickém zákroku zahrnujících 614 pacientů léčených etorikoxibem (90 nebo 120 mg) byl profil nežádoucích účinků obecně podobný profilu hlášeném v kombinovaných studiích použití u osteoartritidy, revmatoidní artritidy a chronické bolesti zad.

Následující nežádoucí účinky byly hlášeny s vyšším výskytem než při užívání placeba v klinických studiích u pacientů s osteoartritidou, revmatoidní artritidou, chronickou bolestí v dolní části zad nebo ankylozující spondylitidou léčených etorikoxibem 30 mg, 60 mg nebo 90 mg po dobu až 12 týdnů, ve studiích programu MEDAL, v krátkodobých studiích léčby akutní bolesti nebo po uvedení přípravku na trh:

Velmi časté (≥ 1/10,) časté (≥ 1/100 až < 1/10,) méně časté (≥ 1/1 000 až < 1/100,) vzácné (≥ 1/10 000 až < 1/1 000), velmi vzácné (< 1/10 000), není známo (z dostupných údajů nelze určit)

Infekce a infestace:Časté: alveolární osteitidaMéně časté: gastroenteritida, infekce horních cest dýchacích, infekce močového systému.

Poruchy krve a lymfatického systému:Méně časté: anémie (primárně spojena s gastrointestinálním krvácením), leukopénie, trombocytopénie.

Poruchy imunitního systému:Velmi vzácné: hypersenzitivní reakce, včetně angioedému, anafylaktické/anafylaktoidní reakce včetně šoku.

Poruchy metabolismu a výživy:Časté:edém/zadržování tekutin.Méně časté: zvýšení nebo snížení chuti k jídlu, přírůstek hmotnosti.

Psychiatrické poruchy:Méně časté: úzkost, deprese, snížení duševní čilosti.Velmi vzácné: zmatenost, halucinace.Není známo: neklid.

Poruchy nervového systému:Časté: závratě, bolesti hlavy.Méně časté:dysguezie , nespavost, parestézie/hypoestézie, ospalost.

Poruchy oka:Méně časté: rozmazané vidění, konjunktivitida.

Poruchy ucha a labyrintu:Méně časté: tinitus, vertigo.

Srdeční poruchy:Časté: palpitace.Méně časté: fibrilace síní, městnavé srdeční selhání, nespecifické změny EKG, angina pectoris,infarkt myokardu

*.

Není známo: tachykardie, arytmie.

* Na základě dlouhodobých kontrolovaných klinických studií kontrolovaných placebem a aktivním komparátorem byly selektivní inhibitory COX-2 dávány do souvislosti se zvýšením rizika závažných trombotických arteriálních příhod, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Na základě existujících údajů není pravděpodobné, že by zvýšení absolutního rizika těchto příhod bylo vyšší než 1 % za rok (méně časté).

Cévní poruchy:Časté: hypertenze.Méně časté: zrudnutí, cerebrovaskulární příhoda*, přechodná ischemická ataka.Velmi vzácné: hypertenzní krize.Není známo: vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy:Méně časté: kašel, dušnost, epistaxe.Velmi vzácné:bronchospasmus.

Gastrointestinální poruchy:Časté: gastrointestinální poruchy (např. bolesti břicha, flatulence, pálení žáhy), průjem, dyspepsie, epigastrické potíže, nauzea.Méně časté: břišní napětí, kyselý reflux, změna obvyklé činnosti střev, zácpa, sucho v ústech, gastroduodenální vřed, syndrom dráždivého střeva, zánět jícnu, vřed v ústech, zvracení, gastritida.Velmi vzácné: peptické vředy včetně gastrointestinální perforace a krvácení (hlavně u starších jedinců).Není známo: pankreatitida.

Poruchy jater a žlučových cest:Časté: zvýšená hodnota ALT, zvýšená hodnota AST.Velmi vzácné: hepatitida.Není známo: žloutenka, selhání jater.

Poruchy kůže a podkožní tkáně:Časté: ekchymóza.Méně časté: otok obličeje, svědění, vyrážka.Vzácné: erytém.Velmi vzácné: kopřivka, Stevens-Johnsonův syndrom, toxická epidermální nekrolýza.Není známo: fixní léková vyrážka.

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněMéně časté: svalové křeče, muskuloskeletální bolest/ztuhlost.

Poruchy ledvin a močových cest:Méně časté: proteinurie,zvýšení sérového kreatininu.Velmi vzácné: renální insuficience včetně selhání ledvin (viz bod 4.4).

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace:Časté: tělesná slabost/únava, onemocnění podobné chřipce.Méně časté: bolesti na hrudi.

Vyšetření:Méně časté: zvýšená hodnota močoviny v krvi, zvýšená hodnota kreatinfosfokinázy, hyperkalémie, zvýšená hodnota kyseliny močové.Vzácné: snížená hodnota sodíku v krvi.

Následující závažné nežádoucí účinky byly zjištěny v souvislosti s užíváním nesteroidních antirevmatik a nelze je vyloučit ani u léčby etorikoxibem: nefrotoxicita včetně intersticiální nefritidy a nefrotického syndromu; hepatotoxicita včetně selhání jater.

4.9

Předávkování

V klinických studiích nevedlo podávání jednotlivých dávek etorikoxibu do 500 mg a opakovaných dávek do 150 mg denně po dobu 21 dnů k významné toxicitě. Vyskytla se hlášení akutního předávkování etorikoxibem, nicméně ve většině případů nebyly hlášeny nežádoucí účinky. Nejčastěji pozorované nežádoucí účinky byly shodné s bezpečnostním profilem etorikoxibu (např. gastrointestinální nežádoucí účinky, kardiorenální nežádoucí účinky).

Při předávkování je rozumné učinit všechna obvyklá podpůrná opatření, např. odstranit nevstřebanou látku z gastrointestinálního traktu, zavést klinické sledování a podle potřeby zahájit podpůrnou léčbu.

Etorikoxib nelze dialyzovat hemodialýzou; není známo, zda lze etorikoxib dialyzovat peritoneální dialýzou.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1

Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: protizánětlivá a protirevmatická léčiva, nesteridní, koxiby ATC kód: M01 AH05

Mechanismus účinku

Etorikoxib je v rámci klinických dávek perorálním selektivním inhibitorem cyklooxygenázy-2 (COX-2).

V klinických farmakologických studiích vykazoval přípravek ARCOXIA při dávkách do 150 mg denně na dávce závislou inhibici COX-2 bez inhibice COX-1. Etorikoxib nebránil syntéze prostaglandinů v žaludku a neměl vliv na funkci krevních destiček.

Cyklooxygenáza je odpovědná za tvorbu prostaglandinů. Byly zjištěny dvě izoformy, COX-1 a COX-2. COX-2 je izoformou enzymu, o němž se zjistilo, že je indukován prozánětlivými podněty a byla vyslovena domněnka, že je převážně odpovědný za syntézu prostanoidních mediátorů bolesti, zánětu a horečky. COX-2 se podílí i na ovulaci, implantaci a uzavření ductus arteriosus, regulaci funkce ledvin a na funkcích centrálního nervového systému (indukce horečky, vnímání bolesti a kognitivní funkce). Může hrát úlohu i při hojení vředů. Přítomnost COX-2 byla zjištěna v lidské tkáni v okolí žaludečních vředů, ale význam této skutečnosti pro hojení vředů nebyl stanoven.

Klinická účinnost a bezpečnost

Účinnost

U pacientů s osteoartritidou přineslo podávání 60 mg etorikoxibu jednou denně významné zlepšení bolesti a hodnocení stavu nemoci pacientem. Tyto příznivé účinky byly pozorovány již druhý den léčby a přetrvávaly až 52 týdnů. Studie s etorikoxibem 30 mg jedenkrát denně prokázaly během 12týdenního léčebného období (při použití stejných dávek jako ve výše zmíněných studiích) vyšší účinnost než placebo. Ve studii zjišťující rozsah dávek, prokázal během 6 týdnů léčby etorikoxib v dávce 60 mg statisticky významně větší zlepšení než etorikoxib v dávce 30 mg u všech 3 primárních kritérií hodnocení. Dávka 30 mg nebyla studována u osteoartritidy rukou.

U pacientů s revmatoidní artritidou přineslo podávání 90 mg etorikoxibu jednou denně významné zlepšení bolesti, zánětu a mobility. Tyto příznivé účinky přetrvávaly po celou dobu 12týdenní léčby.

U pacientů trpících záchvaty akutní dnavé artritidy přineslo podávání 120 mg etorikoxibu jednou denně po dobu osmi dnů úlevu od střední až extrémní bolesti kloubů a zánětu, srovnatelnou s účinky podávání 50 mg indomethacinu třikrát denně. Úleva od bolesti byla pozorována již čtyři hodiny po zahájení léčby.

U pacientů s ankylozující spondylitidou přineslo podávání 90 mg etorikoxibu jednou denně významné zlepšení bolesti, zánětu, ztuhlosti a funkce páteře. Klinický přínos etorikoxibu byl pozorován již druhý den od zahájení léčby a přetrvával po celou dobu 52 týdnů, kdy byla léčba podávána.

V klinické studii hodnotící pooperační dentální bolest se etorikoxib v dávce 90 mg podával jednou denně maximálně po dobu tří dnů. V podskupině pacientů se středně silnou výchozí bolestí prokázal etorikoxib v dávce 90 mg podobné analgetické účinky jako ibuprofen v dávce 600 mg (16,11 vs. 16,39; p = 0,722) a silnější než u kombinace paracetamol/kodein 600 mg/60 mg (11,00; p < 0,001) a placeba (6,84; p < 0,001), měřeno celkovou úlevou od bolesti po dobu prvních 6 hodin (TOPAR6). Podíl pacientů hlásících použití záchranné medikace během prvních 24 hodin po podání dávky byl 40,8 % u etorikoxibu v dávce 90 mg, 25,5 % u ibuprofenu v dávce 600 mg podávaného každých 6 hodin a 46,7 % u kombinace paracetamol/kodein 600 mg/60 mg podávané každých 6 hodin v porovnání se 76,2 % u placeba. V této studii byl medián nástup účinku (znatelná úleva od bolesti) dosažen 28 minut po podání u dávky 90 mg etorikoxibu.

Bezpečnost

Multinational Etoricoxib and Diclofenac Arthritis Long-term (MEDAL) Study ProgramProgram MEDAL byl plánován jako prospektivní program výsledných parametrů kardiovaskulární bezpečnosti sebraných ze tří randomizovaných, dvojitě zaslepených, klinických hodnocení s aktivním komparátorem (studie MEDAL, EDGE II a EDGE).

Studie MEDAL byla studií řídící se kardiovaskulárními kritérii hodnocení u 17 804 pacientů s osteoartritidou a 5 700 pacientů s revmatoidní artritidou léčených etorikoxibem v dávce 60 mg denně (osteoartritida) anebo 90 mg denně (osteoartritida nebo revmatoidní artritida) nebo diklofenakemv dávce 150 mg denně po střední hodnotu doby 20,3 měsíce (maximum 42,3 měsíce, medián 21,3 měsíce). V této studii byly zaznamenány pouze závažné nežádoucí účinky a vyřazení v důsledku jakýchkoli nežádoucích účinků.

Studie EDGE a EDGE II srovnávaly gastrointestinální snášenlivost etorikoxibu oproti diklofenaku. Do studie EDGE bylo zařazeno 7 111 pacientů s osteoartritidou léčených dávkou etorikoxibu 90 mg denně (1,5násobek doporučené dávky pro osteoartritidu) nebo diklofenaku 150 mg denně po střední hodnotu doby 9,1 měsíců (maximum 16,6, medián 11,4 měsíce). Do studie EDGE II bylo zařazeno 4 086 pacientů s revmatoidní artritidou léčených etorikoxibem v dávce 90 mg denně nebo diklofenakem v dávce 150 mg denně po střední hodnotu doby 19,2 měsíce (maximum 33,1 měsíce, medián 24 měsíců).

Ve sběrném programu MEDAL bylo 34 701 pacientů s osteoartritidou nebo revmatoidní artritidouléčeno po střední hodnotu doby 17,9 měsíců (maximum 42,3 měsíce, medián 16,3 měsíce), přičemžpřibližně 12 800 pacientů bylo léčeno déle než 24 měsíců. Pacienti zařazení do programu měli při zařazení široké spektrum kardiovaskulárních a gastrointestinálních rizikových faktorů. Pacienti s infarktem myokardu, s transplantovaným koronárním arteriálním bypassem nebo perkutánní koronární intervencí během 6 měsíců předcházejících zařazení do studie byli vyřazeni. Užívání gastroprotektivních přípravků a nízkých dávek kyseliny acetylsalicylové bylo ve studii povoleno.

Celková bezpečnost:Rozdíl mezi etorikoxibem a diklofenakem v míře kardiovaskulárních trombotických příhod nebyl statisticky významný. Kardiorenální nežádoucí účinky byly pozorovány častěji u etorikoxibu než u diklofenaku a tento účinek byl závislý na dávce (viz jednotlivé výsledky níže). Gastrointestinální a hepatální nežádoucí účinky byly pozorovány statisticky významně častěji u diklofenaku než u etorikoxibu. Výskyt nežádoucích účinků ve studiích EDGE a EDGE II a nežádoucích účinků považovaných za závažné nebo vedoucí k přerušení ve studii MEDAL byl vyšší u etorikoxibu než u diklofenaku.

Výsledky kardiovaskulární bezpečnosti:Podíl potvrzených závažných trombotických kardiovaskulárních nežádoucích účinků (sestávajících z kardiálních, cerebrovaskulárních a periferních vaskulárních nežádoucích účinků) byl u etorikoxibu a diklofenaku srovnatelný, údaje jsou shrnuty v tabulce níže. Napříč všemi analyzovanými podskupinami, včetně kategorií pacientů pokrývajících při zařazení řadu kardiovaskulárních rizik, nebyly mezi etorikoxibem a diklofenakem zřejmé žádné statisticky významné rozdíly v počtu trombotických příhod. Při odděleném posouzení byla relativní rizika potvrzených trombotických kardiovaskulárních závažných nežádoucích účinků u etorikoxibu v dávce 60 nebo 90 mg ve srovnání s diklofenakem v dávce 150 mg podobná.

Tabulka 1: Počty potvrzených trombotických kardiovaskulárních příhod (Pooled MEDAL Program)

Etorikoxib(N = 16 819)25 836 paciento-roků

Diklofenak(N = 16 483)24 766 paciento-roků

Srovnání mezi léčbami

Míra

† (95% CI)

Míra

† (95% CI)

Relativní riziko(95% CI)

Potvrzené závažné trombotické kardiovaskulární nežádoucí účinkyPer-protokol

1,24 (1,11; 1,38)

1,30 (1,17; 1,45)

0,95 (0,81; 1,11)

Intent-to-treat

1,25 (1,14; 1,36)

1,19 (1,08; 1,30)

1,05 (0,9; 1,19)

Potvrzené kardiální nežádoucí účinkyPer-protokol

0,71 (0,61; 0,82)

0,78 (0,68; 0,90)

0,90 (0,74; 1,10)

Intent-to-treat

0,69 (0,61; 0,78)

0,70 (0,62; 0,79)

0,99 (0,84; 1,17)

Potvrzené cerebrolaskulání nežádoucí účinkkůPer-protokol

0,34 (0,28; 0,42)

0,32 (0,25; 0,40)

1,08 (0,80; 1,46)

Intent-to-treat

0,33 (0,28; 0,39)

0,29 (0,24; 0,35)

1,12 (0,87; 1,44)

Potvrzené periferní vaskulární nežádoucí účinkůPer-protokol

0,20 (0,15; 0,27)

0,22 (0,17; 0,29)

0,92 (0,63; 1,35)

Intent-to-treat

0,24 (0,20; 0,30)

0,23 (0,18; 0,28)

1,08 (0,81; 1,44)

†Nežádoucí účinky na 100 paciento-roků; CI = interval spolehlivostiN = celkový počet pacientů včetně per-protokol populace

Per-protokol: všechny nežádoucí účinky během terapie ve studii nebo během 14 dní po vyřazení (včetně pacientů, kteří užívali méně než 75 % medikace nebo užívali nehodnocená nesteroidní antirevmatika více než v 10 % doby trvání).

Intent-to-treat: všechny potvrzené nežádoucí účinky až do ukončení studie (včetně pacientů potenciálně vystavených po vysazení hodnocené medikace nehodnoceným intervencím). Celkový počet randomizovaných pacientů, n = 17 412 léčených etorikoxibem a 17 289 léčených diklofenakem.

Kardiovaskulární mortalita stejně jako celková mortalita u skupiny léčené etorikoxibem a skupiny léčené diklofenakem byla podobná.

Kardiorenální nežádoucí účinky:Přibližně 50 % pacientů zařazených do studie mělo při zařazení v anamnéze hypertenzi. Ve studii bylaincidence vyřazení pro nežádoucí účinky, související s hypertenzí, statisticky významně vyšší pro etorikoxib v dávce 60 a 90 mg než pro diklofenak v dávce 150 mg. Incidence nežádoucích účinkůměstnavého srdečního selhání (vyřazení a závažné nežádoucí účinky) byla ve srovnání s diklofenakem v dávce 150 mg u etorikoxibu v dávce 60 mg podobná (statisticky významná u etorikoxibu v dávce 90 mg oproti diklofenaku v dávce 150 mg v osteoartritické kohortě studie MEDAL). Incidencepotvrzených nežádoucích účinků městnavého srdečního selhání (příhody které byly závažné nebo vedly k hospitalizaci nebo návštěvě oddělení akutních příjmů) nebyla statisticky významně vyšší u etorikoxibu než u diklofenaku v dávce 150 mg, přičemž tento účinek závisel na dávce. Incidencevyřazení v důsledku nežádoucích účinků souvisejících s edémem byl vyšší u etorikoxibu než u diklofenaku v dávce 150 mg, přičemž tento účinek byl závislý na dávce (statisticky významný pro etorikoxib v dávce 90 mg, ale statisticky nevýznamný pro etorikoxib v dávce 60 mg).

Kardiorenální výsledky studie EDGE a EDGE II odpovídají výsledkům popsaným ve studii MEDAL.

V jednotlivých studiích programu MEDAL pro etorikoxib (60 mg nebo 90 mg) byla absolutní incidence vyřazení v jakékoli skupině až 2,6 % pro hypertenzi, až 1,9 % pro edém a až 1,1 % pro městnavé srdeční selhání, s vyšším podílem vysazení léčby pozorovaným u etorikoxibu v dávce 90 mg než u etorikoxibu v dávce 60 mg.

Výsledky gastrointestinální snášenlivosti v programu MEDAL:Statisticky významně nižší podíl ukončení léčby z důvodu jakýchkoli klinických gastrointestinálníchnežádoucích účinků (např. dyspepsie, bolesti břicha, vřed) byl pozorován u etorikoxibu ve srovnání s diklofenakem v každé ze tří studií programu MEDAL. Míry ukončení léčby v důsledku klinických gastrointestinálních nežádoucích účinků na 100 paciento-roků během celé doby studie byly následující: 3,23 pro etorikoxib a 4,96 pro diklofenak ve studii MEDAL; 9,12 pro etorikoxib a 12,28 pro diklofenak ve studii EDGE; 3,71 pro etorikoxib a 4,81 pro diklofenak ve studii EDGE II.

Výsledky gastrointestinální bezpečnosti v programu MEDAL:Celkové nežádoucí účinky v horní části gastrointestinálního traktu byly definovány jako perforace, vředy a krvácení. Podskupina nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu považovaných za komplikované zahrnovala perforace, obstrukce a komplikované krvácení; podskupina nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu považovaných za nekomplikované zahrnovala nekomplikované krvácení a nekomplikované vředy. Ve srovnání s diklofenakem byl u etorikoxibu pozorován statisticky významně nižší podíl celkových nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu. V míře komplikovaných nežádoucích účinků nebyl mezi etorikoxibem a diklofenakem statisticky významný rozdíl. V podskupině krvácivých nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu (kombinace komplikovaných a nekomplikovaných) nebyl mezi etorikoxibem a diklofenakem žádný statisticky významný rozdíl. Přínos pro horní části gastrointestinálního traktu u etorikoxibu ve srovnání diklofenakem nebyl u pacientů užívajících současně nízké dávky aspirinu statisticky významný (přibližně 33 % pacientů).

Míry vztažené na 100 paciento-roků potvrzených komplikovaných a nekomplikovaných klinických nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu (perforace, vředy a krvácení) byly 0,67 (95% interval spolehlivosti: 0,57; 0,77) u etorikoxibu a 0,97 (95% interval spolehlivosti: 0,85; 1,10) u diklofenaku s relativním rizikem 0,69 (95% interval spolehlivosti: 0,57; 0,83).

Byla sledována míra potvrzených nežádoucích účinků v horní části gastrointestinálního traktu u starších pacientů, přičemž největší snížení nežádoucích účinků vztaženo na 100 paciento-roků bylo pozorováno u pacientů ve věku nad 75 let (1,35 [95% interval spolehlivosti: 0,94; 1,87)] u etorikoxibu oproti 2,78 [95% interval spolehlivosti: 2,14; 3,56)] u diklofenaku).

V míře potvrzených nežádoucích účinků v dolní části gastrointestinálního traktu (malé nebo velké střevní perforace, obstrukce nebo krvácení) nebyl mezi etorikoxibem a diklofenakem statisticky významný rozdíl.

Výsledky hepatální bezpečnosti v programu MEDAL:Etorikoxib byl spojen se statisticky významně nižší mírou vyřazení v důsledku nežádoucích účinkůve vztahu k játrům než diklofenak. Ve sběrném programu MEDAL bylo 0,3 % pacientů na etorikoxibu a 2,7 % na diklofenaku vyřazeno v důsledku nežádoucích účinků ve vztahu k játrům. Podíl na 100 paciento-roků byl 0,22 u etorikoxibu a 1,84 u diklofenaku (p < 0,001 pro etorikoxib oproti diklofenaku). Hepatální nežádoucí účinky v programu MEDAL však většinou nebyly závažné.

Doplňkové údaje trombotické kardiovaskulární bezpečnostiV klinických studiích mimo studie programu MEDAL bylo přibližně 3 100 pacientů léčeno etorikoxibem v dávce ≥ 60 mg denně po dobu 12 týdnů nebo déle. Nebyl zjistitelný rozdíl v podílu potvrzených závažných trombotických kardiovaskulárních nežádoucích účinků mezi pacienty dostávajícími etorikoxib v dávce ≥ 60 mg, placebo nebo nenaproxenové nesteroidní antirevmatikum. Míra těchto nežádoucích účinků však byla vyšší u pacientů, kteří dostávali etorikoxib, ve srovnání s pacienty, kteří dostávali naproxen 500 mg dvakrát denně. Rozdíl v antiagregační aktivitě mezi některými nesteroidními antirevmatiky blokujícími COX-1 a selektivními inhibitory COX-2 může být klinicky významný u pacientů s rizikem tromboembolických příhod. Selektivní inhibitory COX-2 snižují tvorbu systémového (a tím zřejmě endoteliálního) prostacyklinu, aniž by ovlivňovaly tromboxan v krevních destičkách. Klinický význam těchto zjištění nebyl stanoven.

Doplňkové údaje o bezpečnostiVe dvou 12týdenních dvojitě zaslepených endoskopických studiích byla kumulativní incidencegastroduodenálních vředů významně nižší u pacientů léčených etorikoxibem v dávce 120 mg jednou denně než u pacientů léčených jak naproxenem v dávce 500 mg dvakrát denně či ibuprofenem v dávce 800 mg třikrát denně. Při užívání etorikoxibu byla incidence ulcerace vyšší než při užívání placeba.

Studie renálních funkcí u starších jedincůRandomizovaná, dvojitě zaslepená, placebem kontrolovaná studie s paralelní skupinou hodnotila účinky 15denního podávání etorikoxibu (90 mg), celekoxibu (200 mg 2krát denně), naproxenu (500 mg 2krát denně) a placeba na vylučování sodíku močí, krevní tlak a další parametry renální funkce u subjektů hodnocení ve věku od 60 do 85 let se stravou zajišťující příjem 200 mEq sodíku denně. Účinky etorikoxibu, celekoxibu a naproxenu na vylučování sodíku močí po 2 týdny léčby byly podobné. Všechny aktivní komparátory vykazovaly ve srovnání s placebem zvýšení systolického krevního tlaku; u etorikoxibu však došlo ve srovnání s celekoxibem a naproxenem 14. den ke statisticky významnému zvýšení (střední hodnota změny ve srovnání s výchozí hodnotou systolického krevního tlaku: etorikoxib 7,7 mmHg, celekoxib 2,4 mmHg, naproxen 3,6 mmHg).

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

AbsorpcePerorálně podávaný etorikoxib se dobře absorbuje. Absolutní biologická dostupnost dosahuje přibližně 100 %. Při podávání 120 mg jednou denně do ustáleného stavu byla zjištěna maximální koncentrace v plazmě (geometrická střední hodnota Cmax = 3,6 µg/ml) přibližně 1 hodinu (Tmax) po podání dospělým nalačno. Geometrická střední hodnota plochy pod křivkou (AUC0-24 hodin) byla37,8 µgh/ml). Farmakokinetika etorikoxibu je v celém rozpětí klinického dávkování lineární.

Podávání s jídlem (potraviny s vysokým obsahem tuku) nemělo žádný vliv na rozsah absorpce etorikoxibu po podání 120mg dávky. Byla ovlivněna rychlost absorpce a došlo k 36% snížení hodnoty Cmax a zvýšení hodnoty Tmax o 2 hodiny. Tyto údaje se nepovažují za klinicky významné. V klinických studiích byl etorikoxib podáván bez ohledu na příjem potravy.

DistribuceEtorikoxib se v rozsahu koncentrací 0,05 až 5 µg/ml přibližně z 92 % váže na protein v plazmě. Objem distribuce při ustáleném stavu (Vdss) byl u lidí přibližně 120 l.

Etorikoxib prostupuje placentou u potkanů a králíků a hematoencefalickou bariérou u potkanů.

MetabolismusEtorikoxib se rozsáhle metabolizuje, přičemž jako mateřská látka se v moči zjistí < 1 % dávky. Hlavní metabolická cesta vzniku 6‘-hydroxymetylovaného derivátu je katalyzována enzymy CYP. Zdá se, že in vivo k metabolizmu etorikoxibu přispívá CYP3A4. Studie in vitro naznačují, že jako katalyzátory na hlavní metabolické cestě mohou rovněž působit CYP2D6, CYP2C9, CYP1A2 a CYP2C19, jejich kvantitativní úlohy in vivo však nebyly studovány.

U člověka bylo zjištěno pět metabolitů. Hlavním metabolitem etorikoxibu je derivát kyseliny 6‘-karboxylové vytvořený další oxidací 6‘-hydroxymetylovaného derivátu. Tyto hlavní metabolity buď nevykazují žádnou měřitelnou aktivitu nebo jsou jako inhibitory COX-2 pouze slabě aktivní. Žádný z těchto metabolitů neinhibuje COX-1.

EliminacePo podání jedné 25mg radioaktivně označené dávky etorikoxibu zdravým subjektům hodnocení se 70 % radioaktivity vyloučilo v moči a 20 % ve stolici, většinou jako metabolity. Méně než 2 % byly vyloučeny jako nezměněné léčivo.

Eliminace etorikoxibu probíhá téměř výhradně prostřednictvím metabolizace následované renální exkrecí. Ustálené koncentrace etorikoxibu se dosahuje během sedmi dnů podávání 120 mg jednou denně, přičemž poměr akumulace je přibližně 2, což odpovídá poločasu přibližně 22 hodin. Plasmatická clearance po intravenózně podané dávce 25 mg se odhaduje na přibližně 50 ml/min.

Charakteristika u různých typů pacientů

Starší osoby: Earmakokinetika u starších osob (65 let a starší) je podobná farmakokinetice u mladých osob.

Pohlaví: Farmakokinetika etorikoxibu je u mužů a žen podobná.

Hepatální insuficience: Pacienti s mírnou jaterní dysfunkcí (Child-Pughovo skóre 5 až 6) měli při podávání 60 mg etorikoxibu jednou denně přibližně o 16 % vyšší střední hodnotu AUC v porovnání se zdravými hodnocenými osobami se stejným režimem podávání léku. Pacienti se středně těžkou jaterní dysfunkcí (Child-Pughovo skóre 7 až 9) měli při podávání 60 mg etorikoxibu každý druhý denpodobné střední hodnoty AUC jako zdravé hodnocené osoby, kterým bylo podáváno 60 mg etorikoxibu jednou denně; etorikoxib v dávce 30 mg jednou denně nebyl u této populace hodnocen.O pacientech s těžkou jaterní dysfunkcí (Child-Pughovo skóre  10) klinické nebo farmakokinetické údaje neexistují. (Viz body 4.2 a 4.3.)

Renální insuficience: Farmakokinetika jednotlivé dávky etorikoxibu 120 mg u pacientů se střední až těžkou renální nedostatečností a u pacientů s ledvinovým onemocněním v konečném stádiu, u kterých se provádí hemodialýza, se významně nelišila od výsledků zjištěných u zdravých subjektů hodnocení. Hemodialýza přispěla k eliminaci zanedbatelně (odstraňování dialýzou přibližně 50 ml/min). (Viz body 4.3 a 4.4.)

Pediatričtí pacienti: Farmakokinetika etorikoxibu u dětských pacientů (< 12 let věku) nebyla zkoumána.

Ve farmakokinetické studii (n = 16) s dospívajícími (ve věku 12 až 17 let) byla farmakokinetika u dospívajících vážících 40 až 60 kg, kteří užívali 60 mg etorikoxibu jednou denně, a u dospívajících vážících více než 60 kg, kteří užívali etorikoxib v dávce 90 mg jednou denně, podobná jako farmakokinetika u dospělých, kteří užívali 90 mg etorikoxibu jednou denně. Bezpečnost a účinnost etorikoxibu u dětských pacientů nebyla stanovena (viz bod 4.2).

5.3

Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V předklinických studiích bylo prokázáno, že etorikoxib není genotoxický. Etorikoxib nebyl karcinogenní u myší. U potkanů se při každodenním podávání po přibližně dva roky vyvinuly hepatocelulární adenomy a adenomy z folikulárních buněk štítné žlázy při podávání více než dvojnásobku denní dávky podávané lidem (90 mg) na základě systémové expozice. Hepatocelulární adenomy a adenomy z folikulárních buněk štítné žlázy pozorované u potkanů se považují za důsledek mechanizmu specifického pro tento živočišný druh spojeného s indukcí jaterního enzymu CYP. Nebylo zjištěno, že by etorikoxib způsoboval indukci jaterního enzymu CYP3A u lidí.

U potkanů se gastrointestinální toxicita etorikoxibu zvyšovala s dávkou a dobou expozice. Ve 14týdenní studii zaměřené na toxicitu způsoboval etorikoxib gastrointestinální vředy při expozicích vyšších než jsou expozice pozorované u člověka při léčebné dávce. Při studiích toxicity trvajících 53 a 106 týdnů byly gastrointestinální vředy rovněž zjištěny při expozici srovnatelné s expozicí pozorovanou u lidí při podávání léčebné dávky. U psů byly renální a gastrointestinální abnormality pozorovány při vyšších expozicích.

Etorikoxib nebyl teratogenní ve studiích reprodukční toxicity na potkanech při dávkování 15 mg/kg/den (to znamená přibližně 1,5krát více než denní dávka u člověka [90 mg] na základě systémové expozice). U králíků bylo pozorováno s léčbou související zvýšení kardiovaskulárních malformací při nižších stupních expozice, než je klinická expozice při denní dávce u lidí (90 mg). Nebyly však pozorovány žádné externí nebo skeletální malformace plodu, které by se vztahovaly k podávání přípravku. U potkanů a králíků bylo při expozici stejné nebo 1,5krát vyšší než je expozice u lidí zjištěno zvýšení ztrát po nidaci závisející na dávce (viz body 4.3 a 4.6.).

Etorikoxib se vylučuje do mléka kojících potkanů v koncentraci přibližně dvojnásobnénež koncentrace v plazmě. U mláďat kojených matkami, jimž se během laktace podával etorikoxib, se projevilo snížení tělesné hmotnosti.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Jádro:Dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatéhoSodná sůl kroskarmelosyMagnesium-stearátMikrokrystalická celulosa

Potah tablety:Karnaubský voskMonohydrát laktosyHypromelosaOxid titaničitý (E171)Triacetin30-, 60- a 120mg tablety obsahují také hlinitý lak indigokarmínu (E132) a žlutý oxid železitý (E172).

6.2

Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3

Doba použitelnosti

3 roky.

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Lahvičky: uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

Blistry: uchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

6.5

Druh obalu a obsah balení

30 mgAl/Al blistry v baleních obsahujících 2, 7, 14, 20, 28, 49 tablet nebo vícenásobné balení (multipack) obsahující 98 tablet (2 balení po 49 tabletách).

60, 90 a 120 mgAl/Al blistry v baleních obsahujících 2, 5, 7, 10, 14, 20, 28, 30, 50, 84, 100 tablet nebo vícenásobné balení (multipack) obsahující 98 tablet (2 balení po 49 tabletách).

Al/Al blistry (jednodávkové) v baleních po 5, 50 nebo 100 tabletách.

Bílé, kulaté lahvičky z HDPE s bílým polypropylenovým uzávěrem obsahující 30 tablet a dva jednogramové kontejnery s vysoušedlem nebo 90 tablet a jeden jednogramový kontejner s vysoušedlem.

Na trhu nemusí být k dispozici všechny velikosti balení.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031BN HaarlemNizozemsko

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/A

30 mg: 29/617/08-C60 mg: 29/076/03-C90 mg: 29/077/03-C120 mg: 29/078/03-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE / PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

Arcoxia 60 mg, 90 mg, 120 mg: 19.2.2003 / 13.2.2012Arcoxia 30 mg: 5.11.2008 / 13.2.2012

10.

DATUM REVIZE TEXTU:

5.10.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

PAPÍROVÁ KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

ARCOXIA 30 mg, potahované tabletyARCOXIA 60 mg, potahované tabletyARCOXIA 90 mg, potahované tabletyARCOXIA 120 mg, potahované tablety

Etoricoxibum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje 30 mg etoricoxibum.Jedna potahovaná tableta obsahuje 60 mg etoricoxibum.Jedna potahovaná tableta obsahuje 90 mg etoricoxibum.Jedna potahovaná tableta obsahuje 120 mg etoricoxibum.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktosa (další podobnosti viz příbalová informace).

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

30 mg2 potahované tablety7 potahovaných tablet14 potahovaných tablet20 potahovaných tablet28 potahovaných tablet49 potahovaných tabletvícenásobné balení (multipack) obsahující 98 (2 balení po 49) potahovaných tablet

60 mg – 90 mg -120 mg2 potahované tablety5 potahovaných tablet7 potahovaných tablet10 potahovaných tablet14 potahovaných tablet20 potahovaných tablet28 potahovaných tablet30 potahovaných tablet50 potahovaných tablet84 potahovaných tablet

vícenásobné balení (multipack) obsahující 98 (2 balení po 49) potahovaných tablet

5 potahovaných tablet ( jednotková dávka)100 potahovaných tablet (jednotková dávka)

50 potahovaných tablet (jednotková dávka)100 potahovaných tablet 30 potahovaných tablet (lahvičky z HDPE)90 potahovaných tablet (lahvičky z HDPE)

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

LahvičkyUchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

BlistryUchovávejte v původním obalu, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ

PRO

LIKVIDACI

NEPOUŽITÝCH

LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HaarlemNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

30 mg: 29/617/08-C60 mg: 29/076/03-C90 mg: 29/077/03-C120 mg: 29/078/03-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

ARCOXIA 30 mgARCOXIA 60 mgARCOXIA 90 mgARCOXIA 120 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

ARCOXIA 30 mg, potahované tabletyARCOXIA 60 mg, potahované tabletyARCOXIA 90 mg, potahované tabletyARCOXIA 120 mg, potahované tablety

Etoricoxibum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

MSD

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

Lot

5.

JINÉ

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU

LAHVIČKA Z HDPE/ŠTÍTEK

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

ARCOXIA 60 mg, potahované tabletyARCOXIA 90 mg, potahované tabletyARCOXIA 120 mg, potahované tablety

Etoricoxibum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje etoricoxibum 60 mg.Jedna potahovaná tableta obsahuje etoricoxibum 90 mg.Jedna potahovaná tableta obsahuje etoricoxibum 120 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Laktosa (další údaje jsou uvedeny v příbalové informaci).

4.

LÉKOVÁ FORMA A OBSAH BALENÍ

30 potahovaných tablet (lahvičky z HDPE)90 potahovaných tablet (lahvičky z HDPE)

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOHLED A DOSAH DĚTÍ

Uchovávejte mimo dohled a dosah dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte v dobře uzavřené lahvičce, aby byl přípravek chráněn před vlhkostí.

10.

ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ

PRO

LIKVIDACI

NEPOUŽITÝCH

LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z NICH, POKUD JE TO VHODNÉ

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Merck Sharp & Dohme B.V.Waarderweg 392031 BN HAARLEMNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

60 mg: 29/076/03-C90 mg: 29/077/03-C120 mg: 29/078/03-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU