Příloha č.2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls193742/2009

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Apo-Valsartan 80 mg

Potahované tablety

valsartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1. Co je Apo-Valsartan a k čemu se používá2. Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Apo-Valsartan užívat3. Jak se Apo-Valsartan užívá4. Možné nežádoucí účinky5. Jak Apo-Valsartan uchovávat6. Další informace

1.

CO JE APO-VALSARTAN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Apo-Valsartan patří do skupiny léčivých přípravků známých jako antagonisté receptoru pro angiotenzin II,které pomáhají upravit vysoký krevní tlak. Angiotenzin II je látka v lidském těle, která způsobujezúžení cév, a tím způsobuje zvýšení krevního tlaku. Apo-Valsartan působí tím, že blokuje účinekangiotenzinu II. Výsledkem je uvolnění krevních cév a snížení krevního tlaku.

Apo-Valsartan 80 mg potahované tablety mohou být použity pro tři rozdílné stavy:

K léčbě vysokého tlaku u dětí a mladistvých od 6 do 18 let. Vysoký krevní tlak zvyšuje

zatížení srdce a tepen. Jestliže není léčen, může poškodit krevní cévy mozku, srdce, a ledvin a může zvýšit riziko mozkové mrtvice, srdečního selhání nebo selhání ledvin. Vysoký krevní tlak zvyšuje riziko srdečních příhod. Snížení krevního tlaku na normální hodnotu snižuje riziko těchto onemocnění.

K léčbě dospělých osob po nedávném srdečním infarktu (infarktu myokardu). „Nedávný” zde znamená mezi

12 hodinami a 10 dny.

K léčbě symptomatického srdečního selhání u dospělých pacientů. Apo-Valsartan je používán,

pokud nemůže být použita skupina léků nazývaná inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE) (léky k léčbě srdečního selhání) nebo může být použit navíc k inhibitorům ACE, pokud nemohou být použity beta blokátory (jiné léky k léčbě srdečního selhání). Příznaky srdečního selhání zahrnují dušnost a otoky chodidel a nohou následkem nahromadění tekutiny. K tomu dochází, pokud nemůže srdeční sval pumpovat dostatečně silně krev tak, aby zásobil veškerou potřebnou krví celé tělo.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE APO-VALSARTAN UŽÍVAT

Neužívejte Apo-Valsartan:

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na valsartan nebo na kteroukoli další složku Apo-Valsartanu(jsou uvedeny v bodě 6)



jestliže máte závažné onemocnění jater



jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, (je také lepší neužívat Apo-Valsartan v raném těhotenství – viz sekce o těhotenství).

Pokud se Vás něco z výše uvedeného týká, neužívejte tento přípravek. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve než začnete přípravek Apo-Valsartan užívat.

Zvláštní opatrnosti při použití Apo-Valsartanu je zapotřebí:

jestliže máte onemocnění jater.



jestliže máte závažné onemocnění ledvin nebo jestliže podstupujete dialýzu.



jestliže trpíte zúžením ledvinné tepny.



jestliže jste nedávno podstoupil/a transplantaci ledvin (dostal novou ledvinu).



jestliže jste léčen/a po srdečním záchvatu nebo pro srdeční selhání, je možné, že lékař budekontrolovat funkci ledvin.



jestliže máte závažné srdeční onemocnění odlišné od srdečního selhání nebo srdečního záchvatu.



jestliže užíváte léky, které zvyšují množství draslíku v krvi. Mezi ně patří doplňky stravy sdraslíkem nebo náhrady soli obsahující draslík, léky šetřící draslík a heparin. Může býtnezbytné kontrolovat v pravidelných intervalech množství draslíku v krvi.



jestliže je Vám méně než 18 let a užíváte v kombinaci s Apo-Valsartanem jiné léčivé přípravky, kteréovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém (léky snižující krevní tlak), Váš lékař Vámmůže v pravidelných intervalech kontrolovat funkci ledvin a hladinu draslíku v krvi.



jestliže trpíte hyperaldosteronismem. To je onemocnění, při kterém tvoří nadledvinky nadměrnémnožství hormonu aldosteronu. Pokud se Vás to týká, není užívání Apo-Valsartanu doporučeno.



jestliže jste ztratil/a mnoho tekutiny (dehydratace) díky průjmu, zvracení nebo vysokým dávkámodvodňovacích tablet (diuretik).



musíte informovat svého lékaře, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Podávánípřípravku Apo-Valsartan se nedoporučuje v časném těhotenství a po 3. měsíci těhotenství můžezpůsobit závažné poškození dítěte (viz bod „Těhotenství a kojení“).

Pokud se Vás týká jakýkoli z výše uvedených stavů, sdělte to svému lékaři předtím, než začnete užívatApo-Valsartan.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravkyProsím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a)v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu.

Účinek léčby může být ovlivněn, pokud je Apo-Valsartan užíván společně s určitými dalšími léky. Může býtnezbytné změnit dávku, učinit jiná opatření nebo v některých případech přestat užívat jeden z léků. Tose týká jak léků na předpis, tak i léků bez předpisu, především:



dalších léků, které snižují krevní tlak, především močopudných přípravků (diuretik).



léků, které zvyšují množství draslíku v krvi. Mezi ně patří potravinové doplňky obsahujícídraslík nebo náhrady soli obsahující draslík, léky šetřící draslík a heparin.



určitého druhu léků proti bolesti nazývaných nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs).



lithia, léku používaného k léčbě některých druhů psychiatrických onemocnění.



jestliže jste byl/a léčen/a po srdečním infarktu, není doporučena kombinace s inhibitoryACE (lék k léčbě srdečního záchvatu).



jestliže jste byl/a léčen/a pro srdeční selhání, není doporučena trojitá kombinace s inhibitoryACE a beta blokátory (léky pro léčbu srdečního selhání).

Užívání Apo-Valsartanu s jídlem a pitímApo-Valsartan můžete užívat s jídlem i bez něho.

Těhotenství a kojeníPoraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

TěhotenstvíMusíte informovat svého lékaře, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Lékař Vámobvykle doporučí ukončit užívání Apo-Valsartanu předtím, než otěhotníte nebo co nejdříve, jakmile zjistíte, že jste těhotná a doporučí Vám užívání jiného léku místo přípravku Apo-Valsartan. Podávání přípravku Apo-Valsartan se v časném těhotenství nedoporučuje a nesmí být užíván po 3. měsíci těhotenství, protože může způsobit závažné poškození dítěte.

KojeníOznamte svému lékaři, že kojíte nebo se chystáte začít kojit. Apo-Valsartan není doporučen promatky, které kojí, a pokud si přejete kojit, lékař může vybrat jiný lék, především pokud je dítěnovorozenec nebo se narodilo předčasně.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůPředtím, než budete řídit dopravní prostředek, používat nářadí nebo obsluhovat stroje nebo provádětjiné činnosti, které vyžadují soustředění, ujistěte se, že víte, jak Vás Apo-Valsartan ovlivňuje. Podobně jakomnoho dalších léků používaných k léčbě vysokého krevního tlaku může Apo-Valsartan v ojedinělýchpřípadech způsobit závratě a ovlivnit schopnost soustředit se.

3.

JAK SE APO-VALSARTAN UŽÍVÁ

Vždy užívejte Apo-Valsartan přesně podle pokynů svého lékaře tak, aby bylo dosaženo nejlepších výsledků a snížilo se riziko nežádoucích účinků. Pokud si nejste jistý(á), poraďte se se svým lékařem nebolékárníkem. Lidé s vysokým krevním tlakem často nezaznamenávají žádné projevy tohoto problému.Mnoho lidí se může cítit docela normálně. Proto je velmi důležité dodržovat pravidelné lékařsképrohlídky, i když se cítíte dobře.

Dospělí

Pacienti po recentním srdečním infarktu: Po srdečním infarktu je obvykle léčba zahájenajiž po 12 hodinách, obvykle nízkou dávkou 20 mg dvakrát denně. 20 mg dávku obdržíte rozpůlením40 mg tablety. Lékař bude postupně tuto dávku zvyšovat v průběhu několika týdnů na maximálnídávku 160 mg dvakrát denně. Konečná dávka závisí na tom, kolik jste, jako individuální pacientschopen/na snést.Apo-Valsartan může být předepsán společně s dalšími léky na srdeční infarkt a lékař rozhodne, jaká léčba jepro Vás vhodná.

Pacienti se srdečním selháním: Léčba obvykle začíná dávkou 40 mg dvakrát denně. Vášlékař bude postupně tuto dávku zvyšovat v průběhu několika týdnů na maximální dávku 160 mgdvakrát denně. Konečná dávka závisí na tom, kolik jste, jako individuální pacient, schopen/nasnést.Apo-Valsartan může být předepsán společně s dalšími léky na srdeční selhání a Váš lékař rozhodne, jakáléčba je pro Vás vhodná.

Pacienti s vysokým krevním tlakem: Obvyklá dávka je 80 mg denně. V některýchpřípadech Vám může Váš lékař předepsat vyšší dávky (například 160 mg nebo 320 mg). Může takékombinovat Apo-Valsartan s dalším lékem (například diuretikem).

Děti a mladiství (6 až 18 let)

Vysoký krevní tlak: Obvyklá dávka u pacientů vážících méně než 35 kg je 40 mg valsartanu jednou denně.U pacientů, kteří váží 35 kg nebo více, je obvyklá úvodní dávka valsartanu 80 mg jednou denně.V některých případech může lékař předepsat vyšší dávku (dávka může být zvýšena na 160 mg amaximálně na 320 mg).

Apo-Valsartan můžete užívat s jídlem i bez něho. Apo-Valsartan zapijte sklenicí vody.Apo-Valsartan užívejte každý den v přibližně stejný čas.

Jestliže jste užil(a) více Apo-Valsartanu, než jste měl(a)Jestliže se u Vás projeví závažné závratě a/nebo mdloby, kontaktujte ihned svého lékaře a lehněte si.Jestliže jste nešťastnou náhodou užili mnoho tablet, kontaktujte svého lékaře, lékárníka nebonemocnici.

Jestliže jste zapomněl(a) užít Apo-ValsartanNezdvojujte následující dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.Jestliže zapomenete užít svou dávku, užijte ji, jakmile si vzpomenete. Přesto ale, pokud se již blížídoba podání další dávky, tak vynechejte dávku, na kterou jste zapomněl(a).

Jestliže jste přestal(a) užívat Apo-ValsartanUkončení léčby Apo-Valsartanem může způsobit zhoršení Vašeho onemocnění. Neukončujte užívání léku,pokud Vám to Váš lékař nedoporučí.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebolékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Apo-Valsartan nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout ukaždého.

Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytovat v určitých četnostech, které jsou definovány následovně:

velmi časté: vyskytují se u více než 1 uživatele z 10



časté: vyskytují se u 1 až 10 uživatelů ze 100



méně časté: vyskytují se u 1 až 10 uživatelů z 1000



vzácné: vyskytují se u 1 až 10 uživatelů z 10 000



velmi vzácné: vyskytují se u méně než 1 uživatele z 10 000



není známo: z dostupných údajů nelze určit četnost

Některé symptomy (příznaky) vyžadují neodkladný lékařský zásah:Může dojít k výskytu symptomů angioedému (určitý druh alergické reakce), jako jsou

otok obličeje, rtů, jazyka nebo hrdla



problémy s dýcháním nebo polykáním



kopřivka, svědění

Jestliže se u Vás vyskytne jakýkoli z výše uvedených symptomů, vyhledejte ihned lékaře.

Nežádoucí účinky zahrnují:Časté

závratě



nízký krevní tlak s nebo bez symptomů jako jsou závratě a mdloby při postavení se



snížená funkce ledvin (známky poškození ledvin)

Méně časté

angioedém (viz bod “Některé symptomy (příznaky) vyžadují neodkladný lékařský zásah“)



náhlá ztráta vědomí (mdloba)



pocity točení se (závrať)



závažně snížené funkce ledvin (známky akutního selhání ledvin)



svalové křeče, abnormální srdeční tep (známky vysoké hladiny draslíku v krvi)



dušnost, dušnost v poloze vleže, otok chodidel nebo nohou (známky srdečního selhání)



bolest hlavy



kašel



bolest břicha



nevolnost



průjem



únava



slabost

Není známo

alergické reakce s vyrážkou, svěděním a kopřivkou; příznaky jako je horečka otok kloubů abolest kloubů, bolest svalů, otoky lymfatických uzlin a/nebo mohou se objevit symptomy jakopři chřipce (známky sérové nemoci)



nachové červené skvrny, horečka, svědění (známky zánětu krevních cév také nazývanéhovaskulitida)



neobvyklé krvácení nebo podlitiny (známky trombocytopenie)



bolest svalů (myalgie)



horečka, bolest v krku nebo vředy v ústech jako důsledek infekcí (symptomy nízké hladinybílých krvinek zvané také neutropenie)



snížená hladina hemoglobinu a snížené množství červených krvinek v krvi (což může vzávažných případech vést k anémii)



vzrůst hladiny draslíku v krvi (což může v závažných případech vyvolat svalové křeče,abnornální srdeční tep)



vzrůst hodnot jaterních testů (což může poukazovat na poškození jater) včetně zvýšené hladinybilirubinu v krvi (což může v závažných případech vyvolat zežloutnutí kůže a očí)



zvýšená hladina močovinového dusíku a kreatininu v krevním séru (což můžepoukazovat na abnormální funkci ledvin)



nízká hladina sodíku v krvi (někdy doprovázená nevolností, únavou, zmateností, malátností, křečemi)

Četnost některých nežádoucích účinků se může lišit v závislosti na Vašem stavu. Například nežádoucíúčinky jako jsou závratě a snížené funkce ledvin byly pozorovány méně často u dospělých pacientůléčených pro vysoký krevní tlak než u dospělých pacientů léčených pro srdeční selhání nebo ponedávném srdečním infarktu.

Nežádoucí účinky u dětí a mladistvých jsou podobné těm, které byly pozorovány u dospělýchpacientů.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnetejakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělteto svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK APO-VALSARTAN UCHOVÁVAT



Uchovávejte při teplotě do 30°C.



Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Apo-Valsartan nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti, uvedené na krabičce a blistru za EXP. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.Nepoužívejte Apo-Valsartan, pokud si všimnete, že je balení poškozené nebo vykazuje známkypoškození.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte sesvého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhajíchránit životní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co Apo-Valsartan obsahujeLéčivou látkou je valsartanum.

Jedna potahovaná tableta Apo-Valsartan 80 mg obsahuje 80 mg valsartanum.

Pomocnými látkami jsou celulosový prášek, dihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatého, sodná sůl kroskarmelosy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, magnesium-stearát, hypromelosa, hyprolosa, makrogol, oxid titaničitý (E171), žlutý oxid železitý (E172), oranžový oxid železitý (E172).

Jak Apo-Valsartan vypadá a co obsahuje toto balení

Apo-Valsartan 80 mg jsou světle červené, kulaté, bikonvexní potahované tablety, s vyraženým „APO“ na jedné straně a „VA“ nad „80“ na druhé straně tablety.

Tablety jsou dostupné v blistrech v následujících velikostech balení: 

80 mg: 28, 30, 56 a 100 tablet

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobceDržitel rozhodnutí o registraciApotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko

VýrobceApotex Nederland B.V., Leiden, Nizozemsko

Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 18.5.2011

Příloha č.3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls193742/2009

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Apo-Valsartan 80 mg Potahované tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje valsartanum 80 mg.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Potahovaná tableta.

Apo-Valsartan 80 mg:

Světle červené, kulaté, bikonvexní potahované tablety na

jedné straně s vyraženým „APO” a na druhé straně s vyraženým „VA” nad „80”.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

HypertenzeLéčba esenciální hypertenze u dospělých a hypertenze u dětí a dospívajících od 6 do 18 let věku.

Recentní infarkt myokarduLéčba klinicky stabilních dospělých pacientů se symptomatickým srdečním selháním neboasymptomatickou systolickou dysfunkcí levé komory po recentním (12 hodin-10 dní) infarktumyokardu (viz body 4.4 a 5.1).

Srdeční selháníLéčba symptomatického srdečního selhání u dospělých pacientů, pokud není možné použít inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin (ACE), nebo jako přídatná terapie k inhibitorům ACE, pokud nemohou být použity beta blokátory (viz body 4.4 a 5.1).

4.2 Dávkování a způsob podání

Dávkování

Hypertenze

Doporučená počáteční dávka Apo-Valsartanu je 80 mg jednou denně. Zřetelný antihypertenzní účinek je dosažen během 2 týdnů a maximálního účinku je dosaženo během 4 týdnů. U některých pacientů, jejichž krevní tlak není odpovídajícím způsobem upraven, může být dávka zvýšena na 160 mg a maximálně na 320 mg.

Apo-Valsartan může být také podáván s jinými přípravky proti hypertenzi. Užívání společně s diuretikem, jako je hydrochlorothiazid, povede u těchto pacientů k ještěvětšímu snížení krevního tlaku.

Recentní infarkt myokarduU klinicky stabilních pacientů může být léčba zahájena již 12 hodin po infarktu myokardu. Po počáteční dávce dvakrát denně 20 mg je valsartan titrován na 40 mg, 80 mg a 160 mg dvakrát denně v průběhu několika následujících týdnů. Počáteční dávka je poskytována pomocí 40 mg dělitelné tablety.

Cílová maximální dávka je 160 mg dvakrát denně. Obecně je doporučováno, aby pacienti dosáhli dávky 80 mg dvakrát denně během dvou týdnů od zahájení léčby a aby cílové maximální dávky, 160 mg dvakrát denně, bylo dosaženo za tři měsíce, podle pacientovy snášenlivosti. Pokud nastane u pacienta symptomatická hypotenze nebo dysfunkce ledvin, mělo by být rozhodnuto o snížení dávky.

Valsartan může být použit u pacientů léčených jinými terapiemi stavu po infarktu myokardu, například trombolytiky, kyselinou acetylsalicylovou, beta blokátory, statiny a diuretiky. Kombinace s inhibitory ACE není doporučována (viz body 4.4 a 5.1).Zhodnocení stavu pacientů po infarktu myokardu má vždy obsahovat vyhodnocení funkce ledvin.

Srdeční selháníDoporučená počáteční dávka Apo-Valsartanu je 40 mg dvakrát denně. Vytitrování na 80 mg a 160 mg dvakrát denně má být provedeno v intervalech nejméně dvou týdnů na nejvyšší dávku tolerovanou pacientem. Je třeba věnovat pozornost snížení dávky souběžně užívaných diuretik. Maximální denní dávka podaná v klinických studiích byla 320 mg v rozdělených dávkách.

Valsartan může být podáván s dalšími terapiemi srdečního selhání. Přesto není doporučována trojkombinace inhibitoru ACE, beta blokátoru a valsartanu (viz body 4.4 a 5.1).

Zhodnocení stavu pacientů se srdečním selháním má vždy obsahovat vyhodnocení funkce ledvin.

Další informace pro zvláštní populaceStarší pacientiÚprava dávkování u starších pacientů není požadována.

Poškození ledvinÚprava dávky u dospělých pacientů s clearance kreatininu >10 ml/min není požadována (viz body 4.4 a 5.2.).

Poškození jaterU pacientů s mírným až středně závažným poškozením jater bez cholestázy nemá dávka valsartanu překročit 80 mg.Apo-Valsartan je kontraindikován u pacientů se závažným poškozením jater a u pacientůs cholestázou (viz body 4.3, 4.4 a 5.2.). Děti

Hypertenze u dětí

Děti a dospívající od 6 do 18 let věkuÚvodní dávka je 40 mg jednou denně u dětí vážících méně než 35 kg a 80 mg jednou denně u dětí vážících 35 kg a více. Dávka by měla být upravována na základě odpovědi krevního tlaku. Maximální dávku studovanou v klinických hodnoceních naleznete v tabulce níže.Vyšší dávky než tyto uvedené nebyly studovány, a proto nejsou doporučeny.

Hmotnost

Maximální dávka sledovaná v klinickýchhodnoceních

≥18 kg až <35 kg

80 mg

≥35 kg až <80 kg

160 mg

≥80 kg až ≤160 kg

320 mg

Děti mladší 6 let

Dostupná data jsou popsána v bodech 4.8, 5.1 a 5.2. Nicméně bezpečnost a účinnost valsartanu u dětí od 1 do 6 let nebyly stanoveny.

Použití u dětí od 6 do 18 let s poškozením ledvinPoužití u dětí s clearance kreatininu <30 ml/min a dětských dialyzovaných pacientůnebylo studováno, proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U dětských pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min není nutná úprava dávkování. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány (viz body 4.4 a 5.2).

Použití u dětí od 6 do 18 let s poškozením jaterTak jako u dospělých, valsartan je kontraindikován u pacientů se závažným poškozením jater, biliární cirhózou a pacientů s cholestázou (viz body 4.3, 4.4 a 5.2). Existuje pouze omezená klinická zkušenost s valsartanem u dětí s mírným až středně závažným poškozením jater. U těchto pacientů dávka valsartanu nemá překročit 80 mg.

Srdeční selhání a recentní infarkt myokardu u dětí

Vzhledem k nedostatku údajů o bezpečnosti a účinnost není valsartan doporučen pro léčbu srdečního selhání a recentního infarktu myokardu u dětí a mladistvých do 18 let věku.

Způsob podáníApo-Valsartan může být užíván nezávisle na jídle a měl by být podáván s vodou.

4.3 Kontraindikace

- Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku- Závažné poškození jater, biliární cirhóza a cholestáza.- Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6).

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

HyperkalemieSouběžné použití se suplementy obsahujícími draslík, diuretiky šetřícími draslík, náhradami soli obsahujícími draslík nebo jinými látkami, které mohou zvýšit hladiny draslíku (heparin, atd.) není doporučeno. Monitorování hladin draslíku by mělo být prováděno podle potřeby.

Poškozená funkce ledvinV současnosti není zkušenost s bezpečným použitím u pacientů s clearance kreatininu <10 ml/min a u dialyzovaných pacientů na dialýze, proto má být valsartan používán u těchto pacientů s opatrností. Úprava dávky u dospělých pacientů s clearance kreatininu >10 ml/min není požadována. (viz body 4.2 a 5.2)

Poškození jaterApo-Valsartan má být užíván s opatrností u pacientů s mírným až středně závažným poškozením jater bez cholestázy (viz body 4.2 a 5.2).

Pacienti s deplecí sodíku a/nebo s deplecí tekutinU pacientů se závažně sníženými hladinami sodíku a/nebo s deplecí tekutin, jako jsou pacienti užívající vysoké dávky diuretik, může vzácně dojít k symptomatické hypotenzi po zahájení léčby valsartanem. Deplece sodíku a/nebo tekutin má být upravena před zahájením léčby Apo-Valsartanem, například snížením dávky diuretika.

Stenóza renální artérieU pacientů s bilaterální stenózou ledvinných artérií nebo stenózou artérie solitárníledviny nebylo prokázáno bezpečné použití valsartanu.Krátkodobé podávání valsartanu dvanácti pacientům s renovaskulární hypertenzí sekundární k unilaterální stenóze ledvinné artérie nezpůsobilo žádné signifikantní změny v renální hemodynamice, hladině kreatininu v séru nebo hladině močovinného dusíku v

krvi (BUN). Přesto mohou jiné látky, které ovlivňují renin-angiotenzinový systém zvýšit hladinu močoviny v krvi a hladinu kreatininu v séru u pacientů s unilaterální stenózou ledvinné artérie, a proto je monitorování funkce ledvin u pacientů léčených valsartanem doporučeno.

Transplantace ledvinV současnosti není zkušenost s bezpečným používáním valsartanu u pacientů, kteří nedávno podstoupili transplantaci ledvin.

Primární hyperaldosteronismusPacienti s primárním hyperaldosteronismem by neměli být léčeni valsartanem, protože jejich reninangiotenzinový systém není aktivovaný.

Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatieJako u všech ostatních vazodilatátorů je speciální opatrnost indikována u pacientů trpících stenózou aortální nebo mitrální chlopně nebo hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií (HOCM).

TěhotenstvíLéčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí antagonistůreceptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Recentní infarkt myokarduU kombinace kaptoprilu a valsartanu nebyl pozorován přídatný klinický přínos, ale naopak bylo zvýšeno riziko nežádoucích účinků v porovnání s léčbou jednotlivými terapiemi (viz body 4.2 a 5.1).Proto není kombinace valsartanu s inhibitory ACE doporučena.Léčba pacientů po infarktu myokardu by měla být zahájena s opatrností. Zhodnocenístavu pacientů po infarktu myokardu by mělo vždy obsahovat vyhodnocení funkce ledvin (viz bod 4.2).Užívání Apo-Valsartanu u pacientů po infarktu myokardu často vyústí v určité snížení krevního tlaku, ale přerušení léčby z důvodu pokračující symptomatické hypotenze není obvykle nutné, pokud jsou dodržovány instrukce o dávkování (viz bod 4.2).

Srdeční selháníU pacientů se srdečním selháním nebyl pozorován žádný klinický přínos použití trojkombinace inhibitoru ACE, beta blokátoru a valsartanu (viz bod 5.1). Tato kombinace zřejmě zvyšuje riziko nežádoucích účinků,a proto není doporučována.Léčba pacientů se srdečním selháním by měla být zahájena s opatrností. Zhodnocenístavu pacientů se srdečním selháním by mělo vždy obsahovat vyhodnocení funkce ledvin (viz bod 4.2).

Užívání valsartanu u pacientů se srdečním selháním často vyústí v určité snížení krevního tlaku, ale přerušení léčby z důvodu pokračující symptomatické hypotenze není obvykle nutné, pokud jsou dodržovány instrukce o dávkování (viz bod 4.2).U pacientů, jejichž funkce ledvin může být závislá na aktivitě renin-angiotenzinového systému (například pacienti se závažným městnavým srdečním selháním) byla léčba inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin spojena s oligurií a/nebo progresivní azotemií a ve vzácných případech s akutním selháním ledvin a/nebo smrtí. Protože valsartan je antagonistou angiotenzinu II, nemůže být vyloučena možnost, že použití Apo-Valsartanu může být spojeno s poškozením funkce ledvin.

Děti

Poškození funkce ledvinPoužití u dětí s clearance kreatininu <30 ml/min a dětských dialyzovaných pacientů nebylo studováno, proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U dětských pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min není nutná úprava dávkování (viz body 4.2 a 5.2). Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány během léčby valsartanem. To platí zejména v případech, kdy je valsartan podáván za přítomnosti dalších stavů (horečka, dehydratace) pravděpodobně vedoucíchke zhoršení ledvinných funkcí.

Poškození funkce jaterTak jako u dospělých, Apo-Valsartan je kontraindikován u pacientů se závažným poškozením jater, biliární cirhózou a pacientů s cholestázou (viz body 4.3 a 5.2). Existuje pouze omezená klinická zkušenost s Apo-Valsartanem u dětí s mírným až středně závažným poškozením jater. U těchto pacientů dávka valsartanu nemá překročit 80 mg.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Souběžné použití není doporučeno

LithiumReverzibilní vzrůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicity byl zaznamenán během souběžného použití s inhibitory ACE. Vzhledem k tomu, že neexistuje dostatek zkušeností se souběžným použitím valsartanu a lithia, není tato kombinace doporučena. Pokud je použití této kombinace nezbytné, je doporučeno důsledně monitorovat hladiny lithia v séru.

Diuretika šetřící draslík, suplementy obsahující draslík, náhrady soli obsahující draslík a jiné látky, které mohou zvyšovat hladiny draslíkuPokud je užívání léčivého přípravku, který ovlivňuje hladiny draslíku, v kombinaci s valsartanem nezbytné, je doporučeno monitorovat hladiny draslíku v plazmě.

Při souběžném použití je vyžadována opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSAIDs),včetně selektivních inhibitorů COX-2, kyselinyacetylsalicylové >3 g/denně a neselektivních NSAIDsPři souběžném podání antagonistů angiotenzinu II s NSAIDs může dojít k oslabení antihypertenzního účinku. Navíc může souběžné použití antagonistů angiotenzinu II a NSAIDs vést ke zvýšenému riziku zhoršení funkce ledvin a ke zvýšení hladin draslíku v séru. Proto je na začátku léčby doporučeno monitorování funkce ledvin stejně tak jako dostatečná hydratace pacienta.

DalšíVe studiích lékových interakcí s valsartanem nebyly zjištěny klinicky signifikantní interakce valsartanu a následujícími látkami: cimetidin, warfarin, furosemid, digoxin, atenolol, indometacin, hydrochlorothiazid, amlodipin a glibenklamid.

Děti

U hypertenze dětí a mladistvých, u kterých jsou časté výchozí renální abnormality, je doporučena opatrnost při současném užití valsartanu a jiných látek, které inhibují renin-angiotenzin-aldosteronový systém, což může zvýšit sérový draslík. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány.

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

Těhotenství

Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenství nedoporučuje (viz bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když nejsou k dispozici žádné kontrolované epidemiologické údaje, pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II není považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny najinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby. Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru vede u člověka k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion, zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie) (viz také bod 5.3).Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz také body 4.3 a 4.4).

KojeníProtože nejsou k dispozici informace o užívání valsartanu během kojení, není užívání Apo-Valsartanu doporučeno a jsou upřednostňovány alternativní léčby s lépe ustanoveným bezpečnostním profilem během kojení, především pokud jde o novorozence nebo předčasně narozené dítě.

FertilitaValsartan neměl nežádoucí účinky na reprodukci u samců a samic potkanů po perorální dávce až 200 mg/kg/den. Tato dávka je 6-tinásobkem dávky maximální doporučené pro člověka počítáno v mg/m

2 (výpočet předpokládá perorální dávku 320 mg/den a pacienta

vážícího 60 kg).

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebyly provedeny. Při řízení nebo obsluze strojů by mělo být vzato v úvahu, že může vyjímečně dojít k závrati nebo malátnosti.

4.8 Nežádoucí účinky

V kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů s hypertenzí byla celková incidence nežádoucích účinků srovnatelná s placebem a je konzistentní s farmakologií valsartanu. Incidence nežádoucích účinků se nejevila být vázána na dávku nebo délku léčby a nebyl prokázán také žádný vztah k pohlaví, věku nebo rase.

Nežádoucí účinky zaznamenané v klinických studiích, po uvedení přípravku na trh a laboratorní nálezy jsou uvedeny níže podle třídy orgánových systémů.

Nežádoucí účinky jsou řazeny podle četnosti, nejčetnější jako první, a podle následující konvence: velmi časté (≥1/10); časté (≥1/100 až <1/10); méně časté (≥1/1 000 až <1/100); vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000); velmi vzácné (<1/10 000), a to včetně ojedinělých hlášení. V každé skupině četností jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

U všech nežádoucích účinků zaznamenaných po uvedení přípravku na trh a u laboratorních nálezů není možné použít žádnou četnost nežádoucích účinků, a proto jsou v tabulce uvedeny s četností „není známo”.

- HypertenzePoruchy krve a lymfatického systému

Není známo

Snížený hemoglobin, snížený hematokrit,neutropenie, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Není známo

Hypersenzitivita včetně sérové nemoci

Poruchy metabolismu a výživy

Není známo

Vzrůst hladiny draslíku v séru

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

Závratě

Cévní poruchy

Není známo

Vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Kašel

Gastrointestinální poruchy

Méně časté

Abdominální bolest

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo

Zvýšení hodnot jaterních testů včetně zvýšené hladiny bilirubinu v séru

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Není známo

Angioedém, svědění, vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo

Myalgie

Poruchy ledvin a močových cest

Není známo

Selhání a poškození ledvin, zvýšená hladina kreatininu v séru

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté

Únava

Děti

Hypertenze

Antihypertenzní účinek valsartanu byl vyhodnocen ve dvou randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích s 561 dětskými pacienty od 6 do 18 let věku. S výjimkou ojedinělých gastrointestinálních poruch (jako bolest v nadbřišku, nauzea, zvracení) a závratí nebyly identifikovány žádné významné rozdíly v typu, frekvenci a závažnosti nežádoucích účinků v bezpečnostním profilu u dětí ve věku 6 až 18 let ve srovnání s dospělými pacienty.

Neurokognitivní a vývojová analýza u dětí od 6 do 16 let neodhalila žádný celkový nežádoucí dopad po léčbě valsartanem po dobu až 1 roku.

Ve dvojitě zaslepené randomizované studii u 90 dětí ve věku od 1 do 6 let, která pokračovala jednoročním otevřeným podáváním, byla zaznamenána dvě úmrtí a ojedinělé případy zvýšení jaterních transamináz. Tyto případy se vyskytly v populaci s významnými komorbiditami. Kauzální vzah k valsartanu nebyl stanoven. Ve druhé studii, ve které bylo randomizováno 75 dětí od 1 do 6 let, se nevyskytlo žádné významné zvýšení jaterních transamináz nebo smrt v souvislosti s léčbou valsartanem.

Hyperkalemie se častěji vyskytovala u dětí a mladistvých ve věku 6 až 18 let se základním chronickým onemocněním ledvin.Bezpečnostní profil, zaznamenaný v kontrolovaných klinických studiích u dospělých pacientů se stavem po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání, se liší od celkového bezpečnostního profilu zaznamenaného u pacientů s hypertenzí. Tato odlišnost může souviset se základním onemocněním pacienta. Nežádoucí účinky, které se vyskytly u dospělých pacientů s infarktem myokardu a/nebo srdečním selhání, jsou uvedeny níže.

- Stav po infarktu myokardu a/nebo srdečním selhání (studie pouze u dospělých pacientů)Poruchy krve a lymfatického systému

Není známo

Trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Není známo

Hypersenzitivita včetně sérové nemoci

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté

Hyperkalemie

Není známo

Vzrůst hladiny draslíku v séru, hyponatremie

Poruchy nervového systému

Časté

Závratě, posturální závratě

Méně časté

Mdloby, bolesti hlavy

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté

Závratě

Srdeční poruchy

Méně časté

Srdeční selhání

Cévní poruchy

Časté

Hypotenze, ortostatická hypotenze

4.9 Předávkování

SymptomyPředávkování Apo-Valsartanem může vyústit ve výraznou hypotenzi, která může vést ke sníženému stavu vědomí, kolapsu krevního oběhu a/nebo šoku.

LéčbaTerapeutická opatření závisí na době požití a typu a závažnosti symptomů; stabilizace krevního oběhu je prioritou.Pokud dojde k hypotenzi, měl by pacient být uložen do pozice lehu na zádech a měla by být provedena korekce krevního objemu.

Není známo

Vaskulitida

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

Méně časté

Kašel

Gastrointestinální poruchy

Méně časté

Nevolnost, průjem

Poruchy jater a žlučových cest

Není známo

Zvýšení hodnot jaterních testů

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté

Angioedém

Není známo

Svědění, vyrážka

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně

Není známo

Myalgie

Poruchy ledvin a močových cest

Časté

Selhání a poškození ledvin

Méně časté

Akutní selhání ledvin, zvýšená hladina kreatininu v

séru

Není známo

Zvýšená hladina močovinového dusíku v krvi

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté

Astenie, únava

Odstranění valsartanu pomocí hemodialýzy je nepravděpodobné.

5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antagonisté angiotenzinu II, samotní, ATC kód: C09CA03

Valsartan je perorálně účinný, silný a specifický antagonista receptoru pro angiotensin II (Ang II). Působí selektivně na poddruh receptoru AT1, který je zodpovědný za známé účinky angiotensinu II. Zvýšené hladiny Ang II v plazmě po blokádě receptoru AT1 valsartanem může stimulovat nezablokovaný receptor AT2, který pravděpodobně vyvažuje účinek receptoru AT1. Valsartan neprojevuje žádnou částečnou agonistickou aktivitu na receptor AT1 a má mnohem (asi 20 000krát) vyšší afinitu pro receptor AT1 než pro receptor AT2. Není známo, že by se valsartan vázal na jiné receptory hormonů nebo je blokoval nebo se vázal nebo blokoval iontové kanály, o nichž je známo, žejsou důležité při regulaci kardiovaskulárního systému.Valsartan neinhibuje ACE (také známý jako kinináza II), který mění Ang I na Ang II a degraduje bradykinin. Protože nemají vliv na ACE a nepotencují bradykinin nebo substanci P, je nepravděpodobné, že by antagonisté angiotensinu II byly asociovány s kašláním. V klinických studiích, kde byl porovnáván valsartan s inhibitorem ACE byla incidence suchého kašle signifikantně (P<0.05) nižší u pacientů léčených valsartanem než u pacientů léčených inhibitorem ACE (2,6 % oproti 7,9 %). V klinické studii pacientů, kteří prodělali suchý kašel během léčby inhibitorem ACE 19,5 % subjektů studie léčených valsartanem a 19,0 % osob léčených thiazidovým diuretikem kašlalo v porovnání s 68,5 % osob, které byly léčeny inhibitorem ACE (P<0.05).

HypertenzePodání valsartanu pacientům s hypertenzí vede ke snížení krevního tlaku bez ovlivnění frekvence pulzu.

U většiny pacientů dochází po podání jednorázové perorální dávky k nástupuantihypertenzního účinku během 2 hodin a nejvyššího snížení krevního tlaku je dosaženo během 4-6 hodin. Antihypertenzní účinek přetrvává po dobu 24 hodin po podání dávky. Během opakovaného podávání je zřetelný antihypertenzní účinek dosažen v průběhu 2 týdnů a maximálního účinku je dosaženo během 4 týdnů, a ten při dlouhodobé léčběpřetrvává. Při kombinaci s hydrochlorothiazidem je dosaženo signifikantního navýšení redukce krevního tlaku.

Náhlé vysazení valsartanu nebylo spojeno s návratem hypertenze (rebound) nebo jinými nežádoucími klinickými účinky.

U pacientů s hypertenzí, diabetes 2 typu a mikroalbuminurií valsartan způsobil redukci vylučování albuminu močí. Ve studii MARVAL (Redukce MikroAlbuminurie pomocí

Valsartanu) bylo dosaženo redukce vylučování albuminu močí (UAE) u valsartanu (80-160 mg/jednou denně) oproti amlodipinu (5-10 mg/jednou denně) u 332 pacientů s diabetem 2 typu (průměrný věk: 58 let; 265 mužů) a s mikroalbuminurií (valsartan: 58 μg/min; amlodipine: 55,4 μg/min), s normálním nebo vysokým krevním tlakem a se zachovanou funkcí ledvin (kreatinin v krvi <120 μmol/l). Za 24 týdnů bylo UAE sníženo (p<0,001) o 42 % (–24,2 μg/min; 95 % interval spolehlivosti: –40,4 až –19,1) u valsartanu a přibližně o 3 % (–1,7 μg/min; 95 % interval spolehlivosti: –5,6 až 14,9) uamlodipinu, a to i přesto, že byly u obou skupin obdobné hodnoty snížení krevního tlaku.

Studie redukce proteinurie pomocí valsartanu (DROP) dále zkoumala účinnost valsartanu v redukci UAE u 391 pacientů s hypertenzí (krevní tlak=150/88 mmHg) a s diabetem 2 typu, albuminurií (průměr=102 μg/min; 20-700 μg/min) a zachovanou funkcí ledvin (průměrná hladina kreatininu v séru = 80 μmol/l). Pacienti byli randomizováni do skupin užívajících jednu ze 3 dávek valsartanu (160, 320 a 640 mg/jednou denně) a léčeni po dobu 30 týdnů. Účelem této studie bylo určení optimální dávky valsartanu pro redukci UAE u pacientů s hypertenzí a s diabetem 2 typu. Za 30 týdnů došlo k signifikantnímu snížení procentuální změny u UAE o 36 % oproti počáteční hodnotě u valsartanu 160 mg (95 % interval spolehlivosti: 22 až 47 %) a o 44 % u valsartanu 320 mg (95 % interval spolehlivosti: 31 až 54 %). Shrnutím byl fakt, že 160-320 mg valsartanu způsobilo klinicky relevantní redukci UAE u pacientů s hypertenzí a s diabetem 2 typu.

Recentní infarkt myokarduStudie VALsartanu přI Akutním iNfarkTu myokardu (VALIANT) byla randomizovanou,kontrolovanou, mezinárodní, dvojitě zaslepenou studií 14 703 pacientů s akutním infarktem myokardu a známkami, symptomy nebo radiologickým průkazem kongestivního srdečního selhání a/nebo průkazem systolické dysfunkce levé komory (manifestované jako ejekční frakce ≤40 % pomocí radionuklidové ventrikulografie nebo ≤35 % pomocí echokardiografie nebo ventrikulární kontrastní angiografie).Pacienti byli randomizováni během 12 hodin až 10 dní po vzniku symptomů infarktu myokardu k léčbě valsartanem, kaptoprilem nebo kombinací obou. Průměrná doba léčbybyla dva roky. Primárním parametrem účinnosti byla doba do mortality z jakékoliv příčiny.

Valsartan byl stejně účinný jako kaptopril při snížení mortality z jakékoliv příčiny po infarktu myokardu. Mortalita z jakékoliv příčiny byla podobná u skupiny užívající valsartan (19,9 %), kaptopril (19,5 %) a kombinaci valsartanu s kaptoprilem (19,3 %). Kombinace valsartanu s kaptoprilem nepřinesla další přínos oproti samotnému kaptoprilu. Nebyl zjištěn rozdíl mezi valsartanem a kaptoprilem u mortality z jakékoliv příčiny na základě věku, pohlaví, rasy, základní léčbě nebo základním onemocnění. Valsartan byl účinný také při prodloužení doby dožití a při poklesu kardiovaskulární mortality, hospitalizace pro srdeční selhání, recidivujícího infarktu myokardu,resuscitované zástavy srdce a nefatální mrtvice (sekundární složený parametr účinnosti).

Bezpečnostní profil valsartanu byl konzistentní s klinickým průběhem u pacientů léčených pro stav po infarktu myokardu. Při zjišťování funkce ledvin bylo zaznamenáno zdvojnásobení hladiny kreatininu v séru u 4,2 % pacientů léčených valsartanem, u 4,8 %

pacientů léčených kombinací valsartanu s kaptoprilem a u 3,4 % pacientů léčených kaptoprilem. K přerušení léčby z důvodu různých typů dysfunkce ledvin došlo u 1,1 % pacientů léčených valsartanem, u 1,3 % pacientů léčených kombinací valsartanu s kaptoprilem a u 0,8 % pacientů léčených kaptoprilem. Vyšetření funkce ledvin by mělo být součástí hodnocení stavu pacientů po infarktu myokardu.Nebyl zjištěn rozdíl v mortalitě z jakékoliv příčiny,, kardiovaskulární mortalitě nebo morbiditě při podání beta blokátorů společně s kombinací valsartanu s kaptoprilem, samotného valsartanu nebo samotného kaptoprilu. Bez ohledu na léčbu byla nižší mortalita ve skupině pacientů léčených beta blokátorem, což naznačuje, že byl v této studii dosažen známý přínos beta blokátoru v této populaci.

Srdeční selháníVal-HeFT byl randomizovanou, kontrolovanou, mezinárodní klinickou studií valsartanu v porovnání s placebem na morbiditu a mortalitu u 5 010 pacientů se srdečním selháním klasifikovaným podle NYHA na třídu II (62 %), III (36 %) a IV (2 %), kteří užívali obvyklou terapii s LVEF <40 % a měli vnitřní diastolický průměr levé komory (LVIDD) >2,9 cm/m2. Základní terapie zahrnovala inhibitory ACE (93 %), diuretika (86 %), digoxin (67 %) a beta blokátory (36 %). Průměrná doba sledování byla téměř dva roky. Průměrná denní dávka Apo-Valsartanu ve studii Val-HeFT byla 254 mg. Studie měla dva primární parametry účinnosti: mortalitu z jakékoliv příčiny (doba do úmrtí) a kombinovanou morbiditu mortality a srdečního selhání (doba k první morbidní události) definovanou jako smrt, náhlou smrt s resuscitací, hospitalizaci pro srdeční selhání nebo podání intravenózních inotropních nebo vazodilatačních látek po dobu čtyř a více hodin bez hospitalizace.

Mortalita z jakékoliv příčiny byla obdobná (p=NS) u skupiny užívající valsartan (19,7 %) a u skupiny užívající placebo (19,4 %). Hlavním přínosem bylo 27,5 % (95 % interval spolehlivosti: 17 až 37 %) snížení rizika pro dobu k první hospitalizaci pro srdeční selhání (13,9 % oproti 18,5 %). Výsledky, které naznačují upřednostnění placeba (kombinovaná mortalita a morbidita byla 21,9 % u placeba oproti 25,4 % skupiny užívající valsartan) byly pozorovány u pacientů, kteří užívali trojkombinaciinhibitoru ACE, beta blokátoru a valsartanu.

Přínosy u morbidity byly největší u podskupiny pacientů, kteří neužívali inhibitor ACE (n=366). V této podskupině byla mortalita z jakékoliv příčiny signifikantně snížena u valsartanu v porovnání s placebem o 33 % (95 % interval spolehlivosti: –6 % až 58 %) (17,3 % u valsartanu oproti 27,1 % u placeba) a kombinované riziko mortality a morbidity bylo signifikantně sníženo o 44 % (24,9 % u valsartanu oproti 42,5 % u placeba).

U pacientů užívajících inhibitor ACE bez beta-blokátoru byla mortalita z jakékoliv příčiny obdobná (p=nestanoveno) u skupiny užívající valsartan (21,8 %) a u placeba (22,5 %). Kombinované riziko mortality a morbidity bylo signifikantně sníženo o 18,3 % (95 % interval spolehlivosti: 8 % až 28 %) u valsartanu v porovnání s placebem (31,0 % oproti 36,3 %).

V celé populaci studie Val-HeFT bylo prokázáno signifikantní zlepšení v třídách NYHA a známek a symptomů srdečního selhání včetně dušnosti, únavy, edému a chropů u pacientů léčených valsartanem v porovnání s placebem. Pacienti léčení valsartanem měli v porovnání s placebem lepší kvalitu života, což bylo prokázáno změnou v Minnesotskéstupnici kvality života osob se srdečním selháním, v průběhu studie. Ejekční frakce byla u pacientů léčených valsartanem v porovnání s placebem signifikantně zvýšena a LVIDD signifikantně snížen při porovnání hodnot ze začátku a konce studie.

Děti

HypertenzeAntihypertenzní účinek valsartanu byl hodnocen ve čtyřech randomizovaných, dvojitě zaslepených klinických studiích u 561 pacientů ve věku 6 až 18 let a u 165 pacientů ve věku 1 až 6 let. Onemocnění ledvin a močového systému, a obezita byly nejčastějšími základními stavy, které potenciálně přispívaly k hypertenzi dětí zařazených do těchto studií.

Klinická zkušenost u dětí ve věku 6 let a víceV klinické studii zahrnující 261 dětí s hypertenzí ve věku 6 až 16 let dostávali pacienti vážící <35 kg 10, 40 nebo 80 mg valsartanu denně (nízká, střední a vysoká dávka), a pacienti vážící ≥35 kg dostávali 20, 80 a 160 mg valsartanu denně (nízká, střední a vysoká dávka). Po 2 týdnech valsartan snížil systolický i diastolický tlak v závislosti na dávce. Obecně tři dávkovací stupně valsartanu (nízká, střední a vysoká) významně snížily systolický tlak o 8, 10, respektive o 12 mm Hg z výchozí hodnoty. Pacienti bylipřerandomizováni tak, že buď pokračovali v užívání stejné dávky valsartanu nebo byli převedeni na placebo. U pacientů, kteří pokračovali v léčbě střední nebo vysokou dávkou valsartanu, byl systolický tlak o -4 a -7 mm Hg nižší než u pacientů, kteří dostávali placebo. Pacienti, kteří užívali nízkou dávku valsartanu bylo snížení systolického tlaku podobné jako u pacientů, kterým bylo podáváno placebo. Obecně byl na dávce závislý antihypertenzní účinek valsartanu konzistentní napříč všemi demografickými podskupinami.

V jiné klinické studii zahrnující 300 pediatrických pacientů od 6 do 18 let, byli vhodní pacienti randomizováni tak, aby dostávali valsartan nebo enalapril po dobu 12 týdnů. Děti vážící mezi ≥18 kg a <35 kg užívaly 80 mg valsartanu nebo 10 mg enalaprilu; pacienti mezi ≥35 kg a <80 kg dostávali 160 mg valsartanu nebo 20 mg enalaprilu; pacienti vážící ≥80 kg užívali 320 mg valsartanu nebo 40 mg enalaprilu. Snížení systolického krevního tlaku bylo srovnatelné u pacientů, kteří užívali valsartan (15 mm Hg) a enalaprilu (14 mm Hg) (u non-inferioritního testu p <0,0001). Konzistentní výsledky byly pozorovány u snížení diastolického krevního tlaku o 9,1 mm Hg u valsartanu a o 8,5 mm Hg u enalaprilu.

Klinická zkušenost u děti mladších 6 letByly provedeny dvě klinické studie u 90 a 75 pacientů ve věku 1 rok až 6 let. V těchto studiích nebylo zařazeno žádné dítě mladší 1 roku. V první studii byl potvrzen účinek valsartanu ve srovnání s placebem, ale odpověď na dávku nemohla být prokázána. Ve

druhé studii byla vyšší dávka valsartanu spojována s vyšším snížením krevního tlaku, ale trend odpovědi na dávku nedosáhl statistické významnosti a srovnání léčby s placebem nebylo významné. Vzhledem k těmto nesrovnalostem není valsartan doporučen u této věkové skupiny (viz bod 4.8).Evropská léková agentura nevyžadovala povinnost předložit výsledky studií s valsartanem u všech podskupin dětských pacientů se srdečním selháním po infarktu myokardu. Viz bod 4.2 informující o použití u dětí.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:Po perorálním podání samotného valsartanu je dosažena vrcholová koncentrace valsartanu v plazmě za 2–4 hodiny. Průměrná absolutní biologická dostupnost je 23 %.Jídlo snižuje expozici (měřeno pomocí AUC) valsartanu přibližně o 40 % a vrcholovou koncentraci v plazmě (Cmax) přibližně o 50 %, přestože přibližně po 8 h po podánídávky jsou koncentrace valsartanu v plazmě obdobné pro skupinu najedených osob i skupinu osob,která byla nalačno. Toto snížení AUC přesto není doprovázeno klinicky signifikantním snížením terapeutického účinku a valsartan proto může být užíván s jídlem i bez něho.

Distribuce:Distribuční objem valsartanu v ustáleném stavu po intravenózním podání je přibližně 17 litrů, což značí, že valsartan není do tkání distribuován ve značném množství. Valsartan je silně vázán na proteiny séra (94–97 %), především na sérový albumin.

Biotransformace:Valsartan není extenzivně biotransformován, protože pouze asi 20 % dávky je nalezeno jako metabolity. Hydroxymetabolit byl identifikován v plazmě v nízkých koncentracích (méně než 10 % AUC valsartanu). Tento metabolit není farmakologicky aktivní.

Vylučování:Valsartan má multiexponenciální kinetiku rozpadu (t½α <1 h a t½ß přibližně 9 h). Valsartan je primárně vylučován žlučí do stolice (přibližně 83 % dávky) a ledvinami do moči (přibližně 13 % dávky), převážně jako nezměněný lék. Po intravenózním podání je plazmatická clearance valsartanu přibližně 2 l/h a jeho renální clearance je 0,62 l/h (přibližně 30 % celkové clearance). Poločas valsartanu je 6 hodin.

U pacientů se srdečním selháním:Průměrný čas dosažení vrcholové koncentrace a eliminační poločas valsartanu u pacientů se srdečním selháním jsou obdobné hodnotám pozorovaným u zdravých dobrovolníků. Hodnoty AUC a Cmax valsartanu jsou téměř úměrné rostoucí dávce v rozsahu klinického dávkování (40 až 160 mg dvakrát denně). Průměrný faktor kumulace je přibližně 1,7. Zdánlivá clearance valsartanu po perorálním podání je přibližně 4,5 l/hod. Věk neovlivňuje zřejmou clearanci u pacientů se srdečním selháním.

Speciální populace

Starší osobyO trochu vyšší systémová expozice valsartanu byla pozorována u některých starších osob v porovnání s mladšími osobami; přesto tento fakt nemá žádnou klinickou signifikanci.

Porušená funkce ledvin Jak bylo očekáváno pro látku, jejíž renální clearance je pouze 30 % celkové plazmatické clearance nebyla pozorována korelace mezi funkcí ledvin a systémovou expozicí valsartanu. Úprava dávky proto není u pacientů s poškozením ledvin vyžadována (kreatininová clearance >10 ml/min). V současnosti neexistují zkušenosti s bezpečným použitím u pacientů s kreatininovou clearencí <10 ml/min a u pacientů podstupujících dialýzu, proto by u těchto pacientů měl být valsartan používán s opatrností (viz body 4.2 a 4.4).Valsartan je silně vázán na proteiny plazmy a jeho odstranění pomocí dialýzy je nepravděpodobné.

Poškození jaterPřibližně 70 % absorbované dávky je eliminováno žlučí, převážně v nezměněné formě. Valsartan nepodléhá významnější biotransformaci. Zdvojnásobení expozice (AUC) v porovnání se zdravými osobami byla pozorována u pacientů s mírným až středně závažným poškozením jater. Přesto nebyla pozorována korelace mezi koncentracemi valsartanu v plazmě a rozsahem dysfunkce jater. Zjištěná hodnota AUC byla prakticky dvojnásobná u pacientů s biliární cirhózou nebo u pacientů s obstrukcí žlučovodu. Valsartan nebyl studován u pacientů se závažnou dysfunkcí jater (viz body 4.2, 4.3 a 4.4).

DětiVe studii u 26 dětských pacientů s hypertenzí (ve věku 1 až 6 let), kteří dostávali jednorázovou dávku valsartanu ve formě suspenze (průměr 0,9 až 2 mg/kg, maximální dávka 80 mg), byla clearance (litr/h/kg) valsartanu srovnatelná napříč věkovou hranicí 1 rok až 16 let a podobná ve srovnání s dospělými pacienty, kteří dostávali stejnou lékovou formu.

Zhoršená funkce ledvinPoužití u dětí s clearance kreatininu <30 ml/min a dětských dialyzovaných pacientů nebylo studováno, proto není užívání valsartanu u těchto pacientů doporučeno. U dětských pacientů s clearance kreatininu >30 ml/min není nutná úprava dávkování. Ledvinné funkce a hladiny draslíku v séru by měly být důkladně monitorovány (viz body 4.2 a 4.4).

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Neklinické údaje založené na konvenčních studiích bezpečnostní farmakologie, toxicity opakovaného podávání, genotoxicity a kancerogenního potenciálu neodhalily speciální riziko pro člověka. Mateřské toxické dávky u potkanů (600 mg/kg/den) během posledních dní březosti a během kojení vedly ke snížení přežívání, menším přírůstkům hmotnosti a opožděnému vývoji (odstouplé boltce a otevření ušního kanálu) mláďat (viz bod 4.6). Tyto dávky u potkanů (600 mg/kg/den) jsou přibližně osmnáctinásobkem

maximální doporučené dávky u člověka na základě vztahu mg/m2 (kalkulacepředpokládá perorální dávku 320 mg/den a pacienta o hmotnosti 60 kg).V neklinických bezpečnostních studiích způsobily vysoké dávky valsartanu (200 až 600 mg/kg tělesné hmotnosti) u potkanů redukci parametrů červených krvinek (erytrocyty, hemoglobin, hematokrit) a byly prokázány změny v hemodynamice ledvin (lehce zvýšená hladina močoviny v plazmě a hyperplazie ledvinných tubulů a bazofilie u samců). Tyto dávky u potkanů (200 až 600 mg/kg/den) jsou přibližně šesti až osmnáctinásobkem maximální doporučené dávky u lidí na základě vztahu mg/m2 (kalkulace předpokládá perorální dávku 320 mg/den a pacienta o hmotnosti 60 kg).U kosmanů užívajících obdobné dávky došlo k obdobným, ale závažnějším změnám, především v ledvinách, kde tyto změny vedly k nefropatii se zvýšenou hladinou močoviny a kreatininu.

Hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin byla pozorována také u obou druhů. Všechny změny jsou způsobeny farmakologickým účinkem valsartanu, který způsobuje prodlouženou hypotenzi, především u kosmanů. Při užívání terapeutických dávek u člověka nemá pravděpodobně hypertrofie juxtaglomerulárních buněk ledvin žádnou relevanci.

DětiPerorální denní dávka valsartanu v dávkách méně než 1 mg/kg/den (což je cca 10-35 % maximální doporučené dávky u dětí 4 mg/kg/den stanovené na základě systémové expozice) mělo u čerstvě narozených/mladých potkanů (od 7 postnatálního dne do dne 70) za následek perzistentní nevratné poškození ledvin. Tyto účinky ukazují na očekávaný přehnaný farmakologický efekt inhibitorů angiotenzinkonvertujícího enzymu a blokátorů receptoru typu 1 angiotenzinu II; takovýto účinek byl pozorován, jestliže byli potkani léčeni po dobu prvních 13 dnů života. Tato doba se shoduje s 36 týdenním těhotenstvím u žen, které může být příležitostně prodlouženo až na 44 týdnů po početí ulidí. Potkani zahrnutí do valsartanové studie mladých potkanů byli léčeni do dne 70 a účinek na dozrávání ledvin (postnatálně 4-6 týdnů) nemůže být vyloučen. Dozrávání funkce ledvin je proces pokračující v průběhu prvního roku života u lidí. Z toho vyplývá, že klinická relevance pro dětí <1 roku nemůže být vyloučena, na druhé straně předklinická data neprokázala bezpečnostní riziko pro dětí starší než 1 rok.

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Jádro

Celulosový prášekDihydrát hydrogenfosforečnanu vápenatéhoSodná sůl kroskarmelosy

Koloidní bezvodý oxid křemičitýMagnesium-stearát

Potahová vrstva:Hypromelosa

HyprolosaMakrogolOxid titaničitý (E171)Žlutý oxid železitý (E172)Oranžový oxid železitý (E172)

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

21 měsíců

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 30°C.

6.5 Druh obalu a velikost balení

PVC/PE/PVDC-ALU blistr 28, 30, 56 a 100 tabletami

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko

8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A)

58/335/11-C

9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

18.5.2011

10. DATUM REVIZE TEXTU

18.5.2011

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

KRABIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Apo-Valsartan 80 mg potahované tabletyValsartanum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna potahovaná tableta obsahuje valsartanum 80 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

28 potahovaných tablet30 potahovaných tablet56 potahovaných tablet100 potahovaných tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podáníPřed použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 30° C.

10.

ZVLÁŠTNÍ

OPATŘENÍ

PRO

LIKVIDACI

NEPOUŽITÝCH

LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg.č.:

58/335/11-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Apo-Valsartan 80

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

BLISTR

1. NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Apo-Valsartan 80 mg Potahované tabletyValsartanum

2. NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko

3. POUŽITELNOST

EXP:

4. ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

5. JINÉ