Apo-Fluoxetine

Kód 0107901 ( )
Registrační číslo 30/ 753/99-C
Název APO-FLUOXETINE
Režim prodeje na lékařský předpis
Stav registrace registrovaný léčivý přípravek
Držitel registrace Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko
ATC klasifikace

nahoru

Varianty

Kód Náz. Forma
0107901 POR CPS DUR 100X20MG Tvrdá tobolka, Perorální podání
0107899 POR CPS DUR 30X20MG Tvrdá tobolka, Perorální podání
0107900 POR CPS DUR 50X20MG Tvrdá tobolka, Perorální podání

nahoru

Příbalový létak APO-FLUOXETINE

Příloha č.1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls135774/2012

PŘÍBALOVÁ INFORMACE - INFORMACE PRO UŽIVATELE

APO-FLUOXETINE

(fluoxetini hydrochloridum)

Tvrdé tobolky

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i

tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete

jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte

to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:

1.

Co je přípravek APO-FLUOXETINE a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek APO-FLUOXETINE užívat

3.

Jak se přípravek APO-FLUOXETINE užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5.

Jak přípravek APO-FLUOXETINE uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE PŘÍPRAVEK APO-FLUOXETINE A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

APO-FLUOXETINE patří do skupiny přípravků nazývaných antidepresiva – selektivní inhibitory

zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Přípravek je určen k léčbě následujících stavů.

Dospělí:

Depresivní epizody

Obsedantně-kompulzivní porucha

Mentální bulimie: APO-FLUOXETINE je užíván společně s psychoterapií ke snížení

záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit.

Děti a dospívající od 8 let věku:

Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4-6 sezeních na

psychologickou terapii. Přípravek APO-FLUOXETINE by měl být poskytnut dětem nebo

mladým osobám pouze v kombinaci s psychologickou terapií.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK APO-

FLUOXETINE UŽÍVAT

Neužívejte přípravek APO-FLUOXETINE a oznamte to svému lékaři nebo lékárníkovi:

jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na fluoxetin nebo na kteroukoli další složku přípravku

APO-FLUOXETINE. Alergie může zahrnovat vyrážku, svědění, oteklé tváře nebo rty a

dušnost.

jestliže užíváte přípravky známé jako neselektivní inhibitory monoaminooxidázy nebo

reverzibilní inhibitory monoamiooxidázy typu A (označované také IMAO), které jsou také

používané k léčbě deprese, protože může dojít k závažným a dokonce smrtelným reakcím.

Léčba fluoxetinem může být zahájena nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními inhibitory

IMAO (např. tranylcypromin).

Avšak léčba fluoxetinem může být zahájena následující den po ukončení léčby určitými IMAO

nazývanými reverzibilní inhibitory (např. moklobemid).

Neužívejte žádné přípravky ze skupiny IMAO nejméně po dobu pěti týdnů po ukončení léčby

přípravkem APO-FLUOXETINE. Jestliže je přípravek APO-FLUOXETINE předepisován po delší

dobu nebo ve větších dávkách, váš lékař může rozhodnout o delším intervalu. Příklady IMAO zahrnují

nialamid, iproniazid, selegilin, moklobemid, fenelzin, tranylcypromin, isokarboxazid a tolotaxon.

Protože při užívání přípravku APO-FLUOXETINE je nutná zvláštní opatrnost, sdělte lékaři nebo

lékárníkovi, jestliže:

dojde k rozvoji vyrážky nebo jiné alergické reakce (jako je svědění, otok tváře nebo rtů nebo

dušnost), přestaňte užívat tobolky a ihned kontaktujte lékaře.

máte nebo jste v minulosti měl epilepsii, máte záchvaty nebo se jejich četnost zvýšila, přestaňte

okamžitě užívat tobolky a ihned kontaktujte lékaře nebo lékárníka.

trpěl jste v minulosti mánií, pokud máte mánii, kontaktujte ihned svého lékaře, užívání

fluoxetinu může být nutné ukončit.

máte cukrovku, lékař může upravit dávku inzulínu nebo jiné antidiabetické léčby;

máte jaterní problémy (lékař může upravit dávku)

máte problémy se srdcem

užíváte diuretika (tablety na odvodnění), obzvláště jste-li starší

jste léčen elektrokonvulzivní léčbou (elektrošoky)

měl(a) jste v minulosti potíže s krvácivostí nebo u vás dojde ke vzniku modřin nebo

neobvyklého krvácení

užíváte léčivé přípravky, které ovlivňují srážení krve (viz ‘Vzájemné působení s dalšími

přípravky’).

jestliže dostanete horečku, objeví se svalová ztuhlost nebo třes, změny duševního stavu jako je

zmatenost, podrážděnost nebo extrémní rozrušení, můžete trpět tzv. serotoninovým syndromem

nebo neuroleptickým maligním syndromem. Ačkoliv k tomuto stavu dochází velmi vzácně,

jedná se o život ohrožující stav. Kontaktujte ihned lékaře, užívání fluoxetinu může být nutné

ukončit.

máte sebevražedné myšlenky a zhoršení deprese nebo úzkostnou poruchu. Jestliže trpíte depresí

nebo úzkostnou poruchou, můžete občas pomýšlet na ublížení si nebo na sebevraždu. Tyto

myšlenky mohou zesílit, pokud začínáte antidepresiva užívat poprvé, protože k nástupu účinku

těchto přípravků dochází se zpožděním, obvykle po asi dvou týdnech, ale někdy i po delší době.

Tyto myšlenky můžete mít častěji:

pokud jste již dříve uvažoval/a o sebevraždě nebo o ublížení si.

pokud jste dosáhl/a dospělosti v nedávné době. Informace z klinických studií ukázaly zvýšené

riziko sebevražedného chování u dospělých mladších 25 let s psychickými poruchami, kteří byli

léčeni antidepresivy.

Jestliže se u vás kdykoliv objeví myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu, kontaktujte svého

lékaře, nebo ihned navštivte nejbližší zdravotnické zařízení.

Může být pro vás užitečné svěřit se se svou depresí nebo úzkostí vašemu příbuznému nebo blízkému

příteli a požádat je, aby si přečetli tuto příbalovou informaci. Můžete je požádat, aby vám řekli, pokud

se budou domnívat, že se vaše deprese nebo úzkost zhoršuje, nebo pokud budou znepokojeni

změnami ve vašem chování.

Užití u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let:

U pacientů do 18 let, kteří se léčí některým z této skupiny přípravků, je zvýšené riziko výskytu

nežádoucích účinků, jako jsou pokusy o sebevraždu, sebevražedné myšlenky a nepřátelské jednání

(převážně agresivita, protichůdné jednání a hněv). APO-FLUOXETINE by měl být u dětí a

dospívajících ve věku 8 až 18 let užíván pouze k léčbě středně těžkých až těžkých depresivních epizod

(v kombinaci psychologickou terapií) a neměl by být užíván v jiných indikacích.

Rovněž dlouhodobé bezpečnostní účinky přípravku APO-FLUOXETINE ve vztahu k dalšímu růstu,

dospívání a rozvoji poznání a chování nebyly dosud v této věkové skupině prokázány. Váš lékař přesto

může APO-FLUOXETINE předepsat pacientům do 18 let k léčbě středně těžkých až těžkých

depresivních epizod v kombinaci s psychologickou terapií, pokud usoudí, že to je v jejich nejlepším

zájmu. Pokud lékař předepsal APO-FLUOXETINE pacientovi do 18 let a chcete se o tom poradit,

navštivte, prosím, znovu svého lékaře. Jestliže se u pacientů do 18 let, kteří jsou léčeni přípravkem

APO-FLUOXETINE, rozvine nebo zhorší některý z výše uvedených příznaků, měli byste o tom lékaře

informovat.

APO-FLUOXETINE by neměl být používán v léčbě dětí do 8 let.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Prosím, informujte lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné

době (až 5 týdnů zpátky), a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Tento přípravek

může ovlivnit způsob, jak další léčiva působí (interakce). Interakce, které by mohly nastat:

inhibitory MAO (užívané k léčbě deprese). Neselektivní inhibitory MAO a inhibitory MAO

typu A (moklobemid) by neměly být užívány společně s přípravkem APO-FLUOXETINE

vzhledem k tomu, že může dojít k vážným až smrtelným reakcím (serotoninový syndrom) (viz

bod “Neužívejte přípravek APO-FLUOXETINE”). Inhibitory MAO typu B (selegilin) mohou

být užívány s přípravkem APO-FLUOXETINE pouze pod přísným lékařským dohledem.

lithium, tryptofan; při podávání těchto přípravků s přípravkem APO-FLUOXETINE existuje

zvýšené riziko serotoninového syndromu. Jestliže je fluoxetin užíván v kombinaci s lithiem,

lékař vás bude častěji kontrolovat.

fenytoin (užívaný k léčbě epilepsie); protože přípravek APO-FLUOXETINE může ovlivnit

hladiny tohoto léku v krvi, může váš lékař zahájit léčbu fenytoinem opatrněji a provádět častější

kontroly, pokud je podáván společně s přípravkem APO-FLUOXETINE.

klozapin, (užívaný k léčbě některých duševních onemocnění), tramadol (lék proti bolesti) nebo

triptany (k léčbě migrény); existuje zvýšené riziko vysokého krevního tlaku.

flekainid nebo enkainid (k léčbě srdečních potíží), karbamazepin (k léčbě epilepsie), tricyklická

antidepresiva (např. imipramin, desipramin a amitriptylin); protože přípravek APO-

FLUOXETINE může měnit hladiny těchto léků v krvi, lékař může snížit jejich dávku, pokud

jsou podávány společně s přípravkem APO-FLUOXETINE.

warfarin nebo jiné přípravky užívané k ředění krve; Přípravek APO-FLUOXETINE může

ovlivňovat účinek těchto léků na krev. Jestliže je léčba přípravkem APO-FLUOXETINE

zahájena nebo ukončena, zatímco užíváte warfarin, lékař může provést určitá vyšetření.

Pokud jste léčen/a přípravkem APO-FLUOXETINE, neměl/a byste užívat rostlinné přípravky

obsahující třezalku tečkovanou, protože to může mít za následek zvýšení nežádoucích účinků.

Pokud již třezalku užíváte, když zahájíte léčbu přípravkem APO-FLUOXETINE, přestaňte

třezalku užívat a při další návštěvě to sdělte svému lékaři.

Užívání přípravku APO-FLUOXETINE s jídlem a pitím

Přípravek APO-FLUOXETINE můžete užívat s jídlem nebo mezi jídly, podle toho, co

upřednostňujete.

Po dobu užívání tohoto přípravku byste se měli vyvarovat požívání alkoholu.

Těhotenství a kojení

Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Těhotenství

Pokud jste těhotná, domníváte se, že byste mohla být těhotná nebo pokud těhotenství plánujete,

poraďte se se svým lékařem co nejdříve.

Některé údaje ukazují, že u dětí matek, které užívaly fluoxetin během prvních několika měsíců

těhotenství, je zvýšené riziko výskytu vrozených vad, hlavně srdečních. V běžné populaci se se

srdeční vadou narodí přibližně 1 dítě ze 100. U matek užívajících fluoxetin je výskyt zmíněného rizika

zvýšen na přibližně 2 děti ze 100. Pokud jste těhotná, můžete se Vy a Váš lékař rozhodnout, zda pro

Vás bude lepší postupně APO-FLUOXETINE vysazovat nebo v závislosti na dalších okolnostech

v léčbě přípravkem APO-FLUOXETINE pokračovat.

Při užívání v těhotenství je zapotřebí zvýšená opatrnost, obzvláště v pozdní fázi těhotenství nebo před

porodem, protože u novorozenců byly hlášeny následující účinky: podrážděnost, třes, svalová slabost,

přetrvávající pláč, problémy se sáním nebo usínáním.

Ubezpečte se, že Váš gynekolog (popř. i porodní asistentka) ví, že užíváte APO-FLUOXETINE.

Užívání látek podobných přípravku APO-FLUOXETINE během těhotenství, zvláště v posledních 3

měsících, může u dětí zvýšit riziko výskytu závažného zdravotního stavu, tzv. perzistující plicní

hypertenze novorozenců, který se projevuje zrychleným dýcháním a promodráním. Tyto příznaky se

obvykle projeví během prvních 24 hodin po porodu. Pokud tyto příznaky zpozorujete u svého

dítěte, okamžitě kontaktujte dětského lékaře.

Kojení

Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka a může mít za následek nežádoucí účinky u dětí. Kojit

byste měla pouze tehdy, pokud je to zcela nezbytné. Jestliže v kojení pokračujete, lékař vám může

předepsat nižší dávku fluoxetinu.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojů

Tento léčivý přípravek může ovlivnit váš úsudek a koordinaci. Neřiďte ani neobsluhujte stroje bez

porady s lékařem nebo lékárníkem.

Přípravek APO-FLUOXETINE obsahuje laktózu. Pokud Vám Váš lékař řekl, že nesnášíte některé

cukry, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento léčivý přípravek užívat.

3.

JAK SE PŘÍPRAVEK APO-FLUOXETINE UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek APO-FLUOXETINE přesně podle pokynů lékaře. Pokud si nejste jistý/á,

poraďte se s lékařem nebo lékárníkem. Obvyklá dávka přípravku je:

Deprese: Doporučená dávka je 20 mg denně. V případě potřeby lékař přehodnotí a upraví dávku

v průběhu 3 až 4 týdnů po zahájení léčby. V případě potřeby je možné dávku postupně zvýšit až

na maximálně 60 mg. Dávka by měla být zvyšována opatrně tak, aby bylo zajištěno, že

dostáváte nejnižší účinnou dávku. Nemusíte se cítit lépe okamžitě po zahájení užívání přípravku

na depresi. To je obvyklé, protože ke zlepšení depresivních příznaků může dojít až po několika

týdnech. Pacienti s depresí by měli být léčeni nejméně 6 měsíců.

Mentální bulimie: Doporučená dávka je 60 mg denně.

Obsedantně-kompulzivní porucha: Doporučená dávka je 20 mg denně. V případě potřeby lékař

přehodnotí a upraví dávku po 2 týdnech léčby. V případě potřeby je možné dávku postupně

zvýšit až na maximálně 60 mg. Jestliže nenastane zlepšení do 10 týdnů, léčba přípravkem

APO-FLUOXETINE by měla být přehodnocena.

Děti a dospívající ve věku 8 až 18 let s depresí: Léčba by měla být zahájena a dále sledována

specialistou. Úvodní dávka je 10 mg/den podaná v jiné lékové formě. Po jednom nebo dvou

týdnech může lékař zvýšit dávku na 20 mg/den. Dávka by měla být zvyšována opatrně tak, aby

bylo zajištěno, že dostáváte nejnižší účinnou dávku. Děti s nižší tělesnou hmotností mohou

potřebovat nižší dávky. Po 6 měsících by měl lékař zhodnotit, zda je nutné pokračovat v léčbě.

Jestliže nedojde ke zlepšení, léčba může být přehodnocena.

Jestliže jste staršího věku, lékař bude zvyšovat dávku opatrněji a denní dávky by neměly překročit 40

mg. Maximální denní dávka je 60 mg.

Jestliže máte potíže s játry nebo užíváte jiné léky, které mohou mít vliv na fluoxetin, lékař vám může

předepsat nižší dávky nebo užívání přípravku APO-FLUOXETINE každý druhý den.

Způsob podání:

Tobolku polkněte celou a zapijte vodou. Tobolku nežvýkejte.

Jestliže jste užil/a více přípravku APO-FLUOXETINE, než jste měl/a

Jestliže jste užil/a příliš mnoho tobolek, jděte do nejbližší nemocnice (nebo na pohotovost) nebo

to ihned oznamte svému lékaři.

Pokud můžete, vezměte s sebou balení přípravku APO-FLUOXETINE.

Příznaky předávkování zahrnují: pocit na zvracení, zvracení, záchvaty, problémy se srdcem

(nepravidelný srdeční tep a srdeční zástava), plicní problémy a změny duševního stavu sahající od

rozrušení po kóma.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek APO-FLUOXETINE

Jestliže jste zapomněl/a užít dávku, neznepokojujte se. Užijte svou další dávku následující den

v obvyklý čas. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku.

Užívání přípravku každý den ve stejný čas vám může pomoci, abyste přípravek užíval/a

pravidelně.

Jestliže jste přestal/a užívat přípravek APO-FLUOXETINE

Nepřestávejte užívat přípravek APO-FLUOXETINE, dokud o tom nerozhodne lékař. Je důležité,

abyste přípravek nepřestal/a užívat.

Bez předchozího doporučení lékaře nepřestávejte přípravek užívat, i když se začnete cítit lépe.

Ujistěte se, že vám tobolky nedojdou.

Při ukončení užívání přípravku APO-FLUOXETINE můžete zaznamenat následující příznaky:

závratě, brnění/mravenčení, poruchy spánku (živé sny, noční můry, nespavost), pocit neklidu nebo

rozrušení, neobvyklou únavu nebo slabost, pocit úzkosti, pocit na zvracení/zvracení (pocit nemoci

nebo nemoc), třes, bolest hlavy.

Většina lidí zjistila, že příznaky po vysazení přípravku APO-FLUOXETINE jsou mírné a samy mizí

v průběhu několika týdnů. Jestliže se u vás tyto příznaky po ukončení léčby objeví, kontaktujte svého

lékaře.

Jestliže přestáváte užívat přípravek APO-FLUOXETINE, lékař vám může snížit dávku pomalu v

průběhu jednoho nebo dvou týdnů – to může snížit možnost příznaků z vysazení.

Máte-li jakékoli další otázky týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo

lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky může mít i přípravek APO-FLUOXETINE nežádoucí účinky, které se ale

nemusí vyskytnout u každého.

Jestliže se objeví vyrážka nebo alergická reakce jako je svědění, oteklé rty/jazyk nebo

sípání/dušnost, ihned přestaňte užívat tobolky a kontaktujte lékaře.

Jestliže pocítíte neklid nebo cítíte, že nemůžete zůstat klidně sedět nebo stát, může se jednat o

stav nazývaný akatizie. Zvýšení dávky přípravku APO-FLUOXETINE může způsobit, že se

cítíte hůře. V tomto případě kontaktujte svého lékaře.

Kontaktujte ihned svého lékaře, pokud vám zčervená kůže, dojde k různým kožním reakcím,

nebo se vám na kůži udělají puchýře nebo se kůže loupá. Je to velmi vzácné.

Někteří pacienti měli:

kombinaci příznaků (známé jako serotoninový syndrom) zahrnující nevysvětlitelnou horečku se

zrychleným dýcháním nebo srdečním tepem, pocení, svalovou ztuhlost nebo třes, zmatenost,

extrémní rozrušení nebo spavost (pouze vzácně)

pocit slabosti, netečnost nebo zmatenost převážně u starších osob a (starších) osob užívajících

diuretika (tablety na odvodnění)

prodloužená a bolestivá erekce

podrážděnost a extrémní rozrušení

Jestliže se u vás vyskytne jakýkoliv ze zmíněných nežádoucích účinků, sdělte to ihned svému

lékaři.

Jestliže vás kterýkoli z níže uvedených nežádoucích účinků obtěžuje nebo trvá delší dobu, kontaktujte

lékaře nebo lékárníka

Organismus celkově – zimnice, citlivost na sluneční světlo, úbytek tělesné hmotnosti.

Trávicí ústrojí – průjem a žaludeční nevolnost, zvracení, trávicí potíže, potíže při polykání nebo

změny chuti nebo sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální jaterní funkce, velmi vzácně

případy zánětu jater.

Nervový systém – bolest hlavy, problémy se spánkem nebo nezvyklé sny, závrať, špatná chuť k jídlu,

únava, neobvykle „dobrá“ nálada, nekontrolovatelné pohyby, záchvaty, extrémní neklid, halucinace,

netypické zuřivé chování, zmatenost, rozrušení, úzkost, nervozita, neschopnost se koncentrovat nebo

řádně přemýšlet, záchvaty paniky, myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškození.

Urogenitální (močopohlavní) systém a reprodukční poruchy – obtížné močení nebo příliš časté

močení, nízká sexuální výkonnost, prodloužená erekce, tvorba mléka.

Ve studiích na zvířatech bylo prokázáno, že fluoxetin snižuje kvalitu spermií. Teoreticky by to mohlo

ovlivnit plodnost, ale vliv na lidskou plodnost zatím nebyl pozorován.

Dýchací systém – podrážděné hrdlo, dušnost. Vzácně byly hlášeny plicní problémy (včetně

zánětlivých procesů různého druhu a/nebo fibróza).

Zlomeniny kostí – u pacientů užívajících tento typ antidepresiv byl pozorován zvýšený

výskyt zlomenin kostí.

Jiné – vypadávání vlasů, zívání, rozmazané vidění, nevysvětlitelné podlitiny nebo krvácení, pocení,

návaly horka, pocit závratě při postavení se, bolest kloubů nebo svalů, nízké hladiny sodíku v krvi.

Většina těchto nežádoucích účinků mizí v průběhu léčby.

Další nežádoucí účinky u dětí a dospívajících (8-18 let) – fluoxetin může zpomalit růst nebo možná

zpozdit pohlavní dospívání.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře nebo pokud si všimnete jakýchkoli

nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to lékaři nebo

lékárníkovi.

5.

JAK PŘÍPRAVEK APO-FLUOXETINE UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek APO-FLUOXETINE nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na

lahvičce. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě 15-25°C.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte se

svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatření pomáhají

chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek APO-FLUOXETINE tobolky obsahuje:

Léčivou látku je fluoxetini hydrochloridum.

Pomocnými látkami jsou: Laktóza, škrob, kyselina stearová 95%, želatina, chinolinová žluť, oranžová

žluť, brilantní modř FCF, černý inkoust (šelak, propylenglykol, černý oxid železitý), oxid titaničitý.

Jak přípravek APO-FLUOXETINE vypadá a co obsahuje toto balení

Tobolky mají vrchní část světle zelenou, spodní část světle žlutou, s černým potiskem APO 20,

obsahující bílý nebo téměř bílý granulát. Velikost balení: 30, 50 nebo 100 tobolek v lahvičce se šroubovacím uzávěrem.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci:

Apotex Europe B.V., Leiden, Nizozemsko.

Výrobce:

Apotex Nederland B.V., Leiden, Nizozemsko Tato příbalová informace byla naposledy schválena: 4.7.2012


nahoru

Souhrn údajů o léku (SPC)

Příloha č.2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls135774/2012

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU APO-FLUOXETINE

tvrdé tobolky 2.

KVALITATIVNÍ

A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tvrdá tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,4 mg (odpovídá fluoxetinum 20 mg). Pomocné látky se známým účinkem: laktóza 140 mg v jedné tobolce.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1. 3. LÉKOVÁ FORMA Tvrdé tobolky. Popis přípravku: želatinové tobolky, vrchní část světle zelená, spodní část světle žlutá, s černým

potiskem APO 20, obsahující bílý nebo téměř bílý granulát. 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1. Terapeutické indikace

Dospělí:

Depresivní epizody.

Obsedantně-kompulzivní porucha.

Mentální bulimie: Přípravek APO-FLUOXETINE je indikován jako doplněk k psychoterapii při

redukci záchvatovitého přejídání a vyprazdňovacích aktivit.

Děti a dospívající od 8 let a starší:

Středně těžké až těžké depresivní epizody, jestliže deprese nereaguje po 4-6 sezeních na

psychologickou terapii. Antidepresivní léčba by měla být nabídnuta dětem nebo mladým osobám

pouze v kombinaci se současnou psychologickou terapií.

4.2. Dávkování a způsob podání

Perorální podání.

Depresivní epizody

Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Dávkování by mělo být v případě

potřeby přezkoumáno a přizpůsobeno 3 až 4 týdny po zahájení terapie a dále podle klinické potřeby.

Ačkoliv při vyšších dávkách může být vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů

s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg (viz

bod 5.1). Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle stavu každého konkrétního pacienta tak,

aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.

Pacienti s depresí by měli být léčeni po dostatečně dlouhou dobu nejméně 6 měsíců, aby bylo jisté, že

jsou bez příznaků.

Obsedantně-kompulzivní porucha

Dospělí a starší pacienti: Doporučená dávka je 20 mg denně. Ačkoliv při vyšších dávkách může být

vyšší potenciál nežádoucích účinků, u některých pacientů s nedostatečnou odpovědí na dávku 20 mg

může být dávka postupně zvýšena na maximum 60 mg.

Jestliže v průběhu 10 týdnů nedojde ke zlepšení, léčba fluoxetinem by měla být přehodnocena. Jestliže

se dostaví dobrá terapeutická odpověď, léčba může pokračovat při individuálně upraveném dávkování.

Ačkoliv neexistují systematické studie pro zjištění, jak dlouho pokračovat v léčbě fluoxetinem,

obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je chronický stav a u pacientů odpovídajících na léčbu je na

místě zvážit pokračování léčby i po 10 týdnech. Úprava dávkování by měla být činěna opatrně podle

stavu každého konkrétního pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku. Potřeba léčby by

měla být pravidelně přehodnocována. Někteří lékaři obhajují u pacientů dobře reagujících na

farmakoterapii současně probíhající behaviorální psychoterapii.

Účinnost dlouhodobé léčby (více než 24 týdnů) nebyla u OCD prokázána.

Mentální bulimie

Dospělí a starší pacienti: doporučuje se dávka 60 mg/den. Účinnost dlouhodobé

léčby (více než 3 měsíce) nebyla u mentální bulimie prokázána.

Dospělí – všechny indikace: Doporučená dávka může být zvýšena nebo snížena. Dávky nad 80

mg/den nebyly systematicky hodnoceny.

Fluoxetin může být podáván v jedné dávce nebo rozděleně, při jídle nebo mezi jídly.

Po skončení užívání přetrvává léčivá látka v těle týdny. Při zahajování nebo ukončování léčby je nutné

toto vzít v úvahu.

Starší pacienti: při zvyšování dávky je doporučena zvýšená opatrnost a denní dávka by neměla

přesáhnout 40 mg. Maximální doporučená dávka je 60 mg/den.

Nižší dávka nebo frekvence podávání (např. 20 mg každý druhý den) by měla být zvážena u pacientů

s jaterním poškozením (viz bod 5.2) nebo u pacientů, jejichž současně podávaná léčba má potenciál

k interakcím s přípravkem APO-FLUOXETINE (viz bod 4.5).

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem APO-FLUOXETINE: Je třeba se

vyhnout náhlému vysazení léčby. Aby se snížilo riziko příznaků z vysazení, při ukončování léčby

přípravkem APO-FLUOXETINE by měla být dávka snižována v průběhu jednoho až dvou týdnů (viz

bod 4.4 a bod 4.8). Jestliže se po snížení dávky nebo ukončení léčby vyskytnou netolerované příznaky,

může být zváženo znovupodávání dříve předepsané dávky. Následně může lékař pokračovat ve

snižování dávky, ale pomaleji.

Děti a mladiství od 8 let a starší (středně těžké až těžké depresivní epizody): Léčba by měla být

zahájena a monitorována pod dohledem specialisty. Zahajovací dávka je 10 mg/den podaná v jiné

lékové formě. Úprava dávkování by měla být prováděna opatrně podle stavu každého konkrétního

pacienta tak, aby pacient užíval nejnižší účinnou dávku.

Po jednom až dvou týdnech může být dávka zvýšena na 20 mg/den. Zkušenosti z klinických studií

s dávkami vyššími než 20 mg jsou minimální. Existují pouze omezené údaje o léčbě delší než 9 týdnů.

Děti s nižší tělesnou hmotností:

Vzhledem k vyšším plazmatickým hladinám u dětí s nižší tělesnou hmotností může být terapeutický

efekt dosažen nižšími dávkami (viz bod 5.2).

U pediatrických pacientů odpovídajících na léčbu by po 6 měsících měla být zhodnocena potřeba další

léčby. Jestliže není dosaženo klinického přínosu během 9 týdnů, léčba by měla být přehodnocena.

4.3. Kontraindikace

Přecitlivělost na fluoxetin nebo jakoukoli pomocnou látku tohoto přípravku.

Inhibitory monoaminoxidázy: Byly hlášeny případy závažných a někdy fatálních nežádoucích účinků

u pacientů užívajících SSRI v kombinaci s inhibitory monoaminoxidázy (IMAO) a u pacientů, kteří

ukončili podávání SSRI a následně zahájili léčbu IMAO. Léčba fluoxetinem může být zahájena

nejdříve 2 týdny po ukončení léčby ireverzibilními IMAO nebo následující den po ukončení léčby

reverzibilními IMAO-A.

Některé případy vykazovaly rysy podobné serotoninovému syndromu (který může připomínat a být

diagnostikován jako neuroleptický maligní syndrom). U pacientů s těmito reakcemi může být

prospěšné podání cyproheptadinu nebo dantrolenu. Symptomy lékové interakce s IMAO zahrnují

hypertermii, rigiditu, myoklonie, nestabilitu autonomního nervstva s možným rychlým kolísáním

vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost a extrémní agitovanost

progredující do deliria a kómatu.

Z tohoto důvodu je podání fluoxetinu v kombinaci s neselektivním IMAO kontraindikováno. Stejně

tak i podávání IMAO by mělo být zahájeno nejdříve 5 týdnů po skončení léčby fluoxetinem. Jestliže

byl fluoxetin předepisován po delší dobu nebo ve vysokých dávkách, je nutné zvážit delší interval.

Kombinace fluoxetinu s reverzibilními IMAO (např.moklobemid) se nedoporučuje. Léčba

fluoxetinem může být zahájena následující den po ukončení podávání reverzibilních IMAO. 4.4. Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Použití u dětí a dospívajících do 18 let

Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita,

protichůdné chování a hněv) byly v klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a

dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem. Přípravek APO-

FLUOXETINE by měl být použit u dětí a dospívajících ve věku 8 až 18 let pouze k léčbě středně

těžkých až těžkých depresivních epizod a neměl by být použit v jiných indikacích. Nicméně jestliže je

rozhodnutí o léčbě založeno na klinické potřebě, pak by pacient měl být pečlivě sledován pro výskyt

sebevražedných příznaků. Navíc nejsou k dispozici dostačující údaje o dlouhodobé bezpečnosti použití

u dětí a dospívajících týkající se růstu, dospívání a rozvoje kognitivních a behaviorálních funkcí (viz

bod 5.3).

V 19týdenním klinickém hodnocení byly u dětí a dospívajících léčených fluoxetinem pozorovány

snížené přírůstky výšky a hmotnosti (viz bod 4.8). Nebylo zjištěno, zda existuje vliv na dosažení

normální výšky v dospělosti. Nelze vyloučit možnost zpoždění puberty (viz bod 5.3 a 4.8). V průběhu

léčby fluoxetinem by proto měl být monitorován růst a dospívání (výška, váha a škálování dle

Tannera). V případě zpomalení je nutné zvážit konzultaci s pediatrem.

V pediatrických studiích byly často hlášeny mánie a hypománie (viz bod 4.8). Proto se doporučuje

pravidelné monitorování výskytu mánie/hypománie. Fluoxetin by měl být vysazen, pokud se u

pacienta objevily manické příznaky.

Je důležité, aby lékaři ordinující léčbu pečlivě prodiskutovali její možná rizika a přínosy

s dětmi/dospívajícími a/nebo jejich rodiči.

Vyrážka a alergické reakce: byla hlášena vyrážka, anafylaktoidní reakce a progresivní systémové

reakce, někdy závažné (zahrnující kůži, ledviny, játra nebo plíce). Při objevení se vyrážky nebo jiných

příznaků alergie, byť nejasné etiologie, by měla být léčba fluoxetinem ukončena.

Epileptické záchvaty: Potenciálním rizikem při podávání antidepresiv jsou epileptické záchvaty.

Z tohoto důvodu by měl být fluoxetin užíván u pacientů s epileptickými záchvaty v anamnéze se

zvýšenou opatrností. Léčba by měla být ukončena u každého pacienta, u kterého se záchvaty objeví

nebo se zvýší jejich frekvence. Je třeba se vyhnout podání fluoxetinu u pacientů s nestabilním

záchvatovitým onemocněním/epilepsií a pacienti s kontrolovanou epilepsií by měli být pečlivě

monitorováni.

Mánie: Antidepresiva by měla být používána s opatrností u pacientů s mánií/hypománií v anamnéze.

Stejně tak jako všechna antidepresiva fluoxetin by měl vysazen u každého pacienta s počínajícími

příznaky mánie.

Jaterní/renální funkce: Fluoxetin je extenzivně metabolizován v játrech a vylučován ledvinami. U

pacientů se závažnou hepatální dysfunkcí se doporučují nižší dávky, např. podávání obden. Jestliže byl

fluoxetin podáván v dávce 20 mg/den po dobu 2 měsíců pacientům se závažným renálním selháváním

(GFR<10 ml/min) vyžadujících dialýzu, plazmatické hladiny fluoxetinu a norfluoxetinu

nevykazovaly rozdíly ve srovnání s pacienty s normální renální funkcí.

Srdeční onemocnění: V dvojitě zaslepených klinických studiích nebyly na EKG 312 pacientů

pozorovány žádné poruchy vedení vzruchu mající za následek srdeční blok. Nicméně klinické

zkušenosti při akutním srdečním onemocnění jsou omezené, proto se doporučuje opatrnost.

Úbytek tělesné hmotnosti: U pacientů užívajících fluoxetin může dojít k úbytku tělesné hmotnosti, ten

je ale obvykle úměrný k původní hmotnosti.

Diabetes: U pacientů s diabetem může léčba SSRI ovlivnit kontrolu glykémie. V průběhu léčby

fluoxetinem se objevila hypoglykémie a po ukončení léčby došlo k rozvoji hyperglykémie. Může být

zapotřebí úprava dávek inzulínu a/nebo perorálních antidiabetik.

Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo zhoršení klinického stavu: Deprese je spojena se zvýšeným

rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (sebevražedné jednání). Toto

riziko přetrvává, dokud nedojde k signifikantní remisi. Vzhledem k tomu, že zlepšení nemusí nastat

v průběhu několika prvních týdnů léčby, pacienti by do doby tohoto zlepšení měli být důkladně

sledováni. Je obecnou klinickou zkušeností, že riziko sebevraždy se může zvýšit v časných fázích

zlepšování stavu.

Další duševní poruchy, pro které je přípravek APO-FLUOXETINE předepisován, mohou být také

spojeny se zvýšeným rizikem sebevražedného jednání. Tyto stavy mohou být navíc komorbidní

s depresivními epizodami. Stejná opatření dodržovaná při léčbě depresivních poruch by měla být

dodržována při léčbě pacientů s jinými duševními poruchami.

Je známo, že u pacientů s anamnézou sebevražedného jednání a pacientů vykazujících významný

stupeň suicidálních úvah před zahájením léčby je vyšší riziko sebevražedných myšlenek nebo

sebevražedných pokusů. Tito pacienti by měli být v průběhu léčby pečlivě sledováni. Metaanalýza

placebem kontrolovaných klinických hodnocení použití antidepresiv u psychiatrických onemocnění

prokázala zvýšení rizika suicidálního chování při léčbě antidepresivy ve srovnání s placebem u

pacientů mladších 25 let.

Součástí lékové terapie by mělo být bedlivé sledování pacientů, a zejména vysoce rizikových pacientů,

na začátku léčby nebo při změnách dávkování. Pacienti (a jejich pečovatelé) by měli být upozorněni

na nutnost monitorování jakéhokoli klinického zhoršení, suicidálního chování nebo myšlenek a

nezvyklých změn v chování, a v případě jejich výskytu ihned vyhledat lékařskou pomoc.

Akatizie/psychomotorický neklid: Užití fluoxetinu je spojeno s vývojem akatizie, charakterizované

subjektivně nepříjemným nebo mučivým neklidem a potřebou se často pohybovat spojenou

s neschopností zůstat klidně sedět či stát. Toto se nejčastěji vyskytuje v průběhu prvních týdnů léčby.

U pacientů, u kterých se tyto příznaky rozvinou, může být zvyšování dávky škodlivé.

Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby SSRI: Příznaky z vysazení při ukončení léčby jsou

časté, zvláště je-li ukončení náhlé (viz bod 4.8). V klinických studiích se nežádoucí účinky

pozorované při ukončení léčby objevily přibližně u 60% pacientů ve skupině léčených fluoxetinem i

ve skupině placebové. Z těchto nežádoucích účinků bylo závažných 17% ve skupině fluoxetinu a 12%

ve skupině placeba.

Riziko příznaků z vysazení může záviset na různých faktorech zahrnujících trvání terapie a velikost

dávky a rychlost snižování dávky. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku

(včetně insomnie a bouřlivých snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a

bolest hlavy jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední, u některých

pacientů však mohou být závažné. Obvykle k nim dochází v průběhu několika prvních dnů po

vysazení léčby. Obecně tyto příznaky samy mizí a to obvykle v průběhu 2 týdnů, ačkoli u některých

jedinců mohou přetrvávat (2-3 měsíce nebo více). Proto se doporučuje pozvolně ukončovat léčbu

přípravkem APO-FLUOXETINE postupně v průběhu období nejméně jednoho až dvou týdnů, podle

potřeb pacienta (viz Příznaky z vysazení pozorované při ukončení léčby přípravkem APO-

FLUOXETINE, bod 4.2).

Krvácení: Při podávání SSRI byly hlášeny případy kožních krvácivých abnormalit, jako je ekchymóza

a purpura. Ekchymóza byla hlášena jako neobvyklá v průběhu léčby fluoxetinem. Další hemoragické

projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční

krvácení) byly hlášeny vzácně. Opatrnost se doporučuje obzvláště u pacientů užívajících SSRI při

současném užívání perorálních antikoagulancií, přípravků se známým účinkem na funkci krevních

destiček (např. atypická antipsychotika jako klozapin, fenothiaziny, většina tricyklických antidepresiv,

kyselina acetylsalicylová, nesteroidní antirevmatika - NSAID) nebo dalších přípravků, které mohou

zvyšovat riziko krvácení stejně jako u pacientů se známou anamnézou poruch krvácivosti.

Elektrokonvulzivní terapie (ECT): Byly hlášeny vzácné případy prodloužených křečí u pacientů

užívajících fluoxetin s ECT léčbou, proto je vhodná opatrnost.

Třezalka tečkovaná: Při současném užití selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu a

rostlinných přípravků obsahujících třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) může dojít ke

zvýšení serotonergních účinků, jako je serotoninový syndrom.

Ve vzácných případech byl hlášen vývoj serotoninového syndromu nebo stav podobný

neuroleptickému malignímu syndromu v souvislosti s léčbou fluoxetinem, zvláště je-li podáván

v kombinaci s dalšími serotoninergními (mezi jiným L-tryptofan) a/nebo neuroleptickými přípravky.

Vzhledem k tomu, že tyto syndromy mohou vést k potenciálně život ohrožujícím stavům, léčba

fluoxetinem by měla být ukončena v případě výskytu těchto příhod (charakterizované souborem

příznaků jako je hypertermie, rigidita, myoklonie, nestabilita autonomního nervstva s možným

rychlým kolísáním vitálních funkcí, změny duševního stavu zahrnující zmatenost, podrážděnost,

extrémní agitovanost vyvíjející se do deliria a kómatu) a měla by být zahájena podpůrná

symptomatická léčba.

Přípravek obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí

galaktózy, nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli

užívat. 4.5. Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly provedeny pouze u dospělých.

Biologický poločas: Při zvažování farmakodynamických a farmakokinetických lékových interakcí

(např. při převádění z fluoxetinu na jiná antidepresiva) by měl být na zřeteli dlouhý eliminační poločas

fluoxetinu a norfluoxetinu (viz bod 5.2).

Inhibitory monoaminooxidázy: (viz bod 4.3).

Nedoporučené kombinace: IMAO-A (viz bod 4.3)

Kombinace vyžadující opatrnost při použití: IMAO-B (selegilin): riziko serotoninového syndromu.

Doporučen klinický monitoring.

Fenytoin: Při kombinaci s fluoxetinem byly pozorovány změny v krevních hladinách. V některých

případech došlo k manifestaci toxicity. U přidaného přípravku se doporučuje zvážit konzervativní

titrační schéma a sledování klinického stavu.

Serotonergní přípravky: Společné podávání se serotonergními přípravky (např. tramadol, triptany)

může zvýšit riziko serotoninového syndromu. Užití s triptany s sebou nese další riziko koronární

vazokonstrikce a hypertenze.

Lithium a tryptofan: Při podávání SSRI současně s lithiem nebo tryptofanem byly hlášeny případy

serotoninového syndromu, proto by měl být fluoxetin podáván současně s těmito přípravky se

zvýšenou opatrností. Jestliže je fluoxetin užíván v kombinaci s lithiem, je vyžadováno přísnější a

častější klinické sledování.

Izoenzym CYP2D6: Protože metabolismus fluoxetinu (podobně jako tricyklická antidepresiva a další

serotonin selektivní antidepresiva) zahrnuje systém hepatálního cytochromu izoenzymu CYP2D6,

současná léčba přípravky také metabolizovanými tímto enzymatickým systémem může vést

k lékovým interakcím. Konkomitantní terapie přípravky metabolizovanými převážně tímto systémem

a majícími úzký terapeutický index (jako je flekainid, enkainid, karbamazepin a tricyklická

antidepresiva) by měla být zahájena nebo upravena na dávky z nižšího konce jejich dávkovacího

rozpětí. To platí i v případě, že byl fluoxetin užíván v předchozích 5 týdnech.

Perorální antikoagulancia: Při podávání fluoxetinu v kombinaci s perorálními antikoagulancii byly

méně často hlášeny změněné antikoagulační parametry (laboratorní hodnoty a/nebo klinické známky a

projevy) s nejednotným klinickým obrazem, který však zahrnoval zvýšenou krvácivost. U pacientů

léčených warfarinem by měla být pečlivě monitorována koagulace v případě zahajování nebo

ukončování léčby fluoxetinem. (viz bod 4.4, Krvácení).

Elektokonvulzivní terapie (ECT): Vzácně bylo hlášeno prodloužení křečí u pacientů užívajících

fluoxetin a podstupujících ECT, proto je vhodná zvýšená opatrnost.

Alkohol: Při metodickém testování fluoxetin nezvyšoval hladiny alkoholu v krvi, ani nezvyšoval

účinek alkoholu. Nicméně kombinace léčby SSRI a alkoholu se nedoporučuje.

Třezalka tečkovaná: Stejně jako u jiných SSRI může dojít k farmakodynamickým interakcím mezi

fluoxetinem a rostlinnými přípravky obsahujícími třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum), což

může mít za následek zvýšení nežádoucích účinků. 4.6. Těhotenství a kojení

Těhotenství: Některé epidemiologické studie naznačují zvýšené riziko kardiovaskulárních defektů

související s užíváním fluoxetinu v prvním trimestru těhotenství. Mechanismus vzniku tohoto rizika

není znám. Celkově údaje naznačují, že riziko výskytu kardiovaskulárního defektu u dítěte, jehož

matka užívala v těhotenství fluoxetin, je 2/100 ve srovnání s předpokládanou hodnotou přibližně 1/100

pro tyto defekty v běžné populaci.

Epidemiologické údaje naznačují, že užívání SSRI během těhotenství, zvláště v jeho pozdním

stádiu, může zvýšit riziko vzniku perzistující plicní hypertenze novorozenců (PPHN). Zjištěné

riziko je přibližně 5 případů na 1000 těhotenství. V běžné populaci se objevují 1 až 2 případy

PPHN na 1000 těhotenství.

Fluoxetin může být užíván v průběhu těhotenství, ale předepsání těhotné ženě by mělo být provázeno

zvýšenou opatrností, zejména v pozdní fázi těhotenství nebo těsně před porodem vzhledem

k následujícím příznakům hlášeným u novorozenců: podrážděnost, tremor, hypotonie, přetrvávající

pláč, obtížné sání nebo usínání. Tyto příznaky mohou ukazovat na serotoninergní účinek nebo

příznaky z vysazení. Doba, ve které k těmto příznakům dochází a po kterou trvají, může souviset

s dlouhým poločasem fluoxetinu (4-6 dnů) a jeho aktivního metabolitu norfluoxetinu (4-16 dnů).

Kojení: Je známo, že fluoxetin a jeho metabolit norfluoxetin jsou vylučovány do lidského mateřského

mléka. U kojených dětí byly hlášeny nežádoucí účinky. Jestliže je léčba fluoxetinem považována za

nezbytnou, mělo by být zváženo přerušení kojení. Nicméně pokud kojení pokračuje, měly by být

předepsány nejnižší účinné dávky fluoxetinu.

Studie na zvířatech prokázaly, že fluoxetin může ovlivnit kvalitu spermií (viz bod 5.3). Spontánní

hlášení u některých SSRI prokázala, že vliv na kvalitu spermií je reverzibilní. Vliv na lidskou fertilitu

zatím nebyl pozorován.

4.7. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Ačkoliv u zdravých dobrovolníků se neprokázal vliv fluoxetinu na psychomotorickou činnost, jakýkoli

psychoaktivní přípravek může ovlivnit úsudek nebo schopnosti. Pacienti by měli být poučeni o

nutnosti se vyvarovat řízení nebo obsluhy nebezpečných strojů, než se ujistí, že jejich výkonnost není

ovlivněna. 4.8. Nežádoucí účinky

S pokračováním léčby se může intenzita a frekvence nežádoucích účinků snižovat a obecně nevedou

k ukončení terapie.

Podobně jako u jiných SSRI byly pozorovány následující nežádoucí účinky:

Organismus obecně: Hypersenzitivita (např. pruritus, vyrážka, kopřivka, anafylaktoidní reakce,

vaskulitida, reakce obdobná sérové nemoci, angioedém) (viz bod 4.3 a 4.4), zimnice, serotoninový

syndrom, fotosenzitivita a velmi vzácně erythema multiforme, které se může rozvinout v Stevens-

Johnsonův syndrom nebo toxickou epidermální nekrolýzu (Lyellův syndrom).

Trávicí soustava: Gastrointestinální potíže (např. průjem, nauzea, zvracení, dyspepsie, dysfagie,

poruchy chuti), sucho v ústech. Vzácně byly hlášeny abnormální hodnoty jaterních funkcí. Velmi

vzácně případy idiosynkratické hepatitidy.

Nervový systém: bolest hlavy, spánkové anomálie (abnormální sny, insomnie), závratě, anorexie,

únava (např. somnolence, netečnost), euforie, přechodné abnormální pohyby (např. svalové záškuby,

ataxie, tremor, myoklonie), záchvaty křečí a vzácně psychomotorický neklid/akatizie (viz bod 4.4).

Halucinace, manická reakce, zmatenost, agitovanost, úzkost a přidružené symptomy (např. nervozita),

narušená schopnost koncentrace a myšlenkových pochodů (např. depersonalizace), panické záchvaty,

velmi vzácně serotoninový syndrom, sebevražedné myšlenky a chování (tyto příznaky mohou být

způsobeny základním onemocněním). Během léčby fluoxetinem nebo brzy po jejím ukončení byly

zaznamenány případy suicidálních myšlenek a suicidálního jednání (viz bod 4.4).

Urogenitální systém: retence moči, časté močení

Reprodukční poruchy: sexuální dysfunkce (opožděná nebo chybějící ejakulace, anorgasmie),

priapismus, galaktorea.

Různé: alopecie, zívání, abnormální vidění (např. rozmazané vidění, mydriáza), pocení, vazodilatace,

artralgie, myalgie, posturální hypotenze, ekchymóza. Velmi zřídka byly popsány další krvácivé

projevy (např. gynekologické krvácení, gastrointestinální krvácení a další kožní nebo slizniční

krvácení) (viz bod 4.4, Krvácení).

Hyponatrémie: Hyponatrémie (včetně sérových hladin sodíku pod 110 mmol/l) byly hlášeny vzácně a

byly reverzibilní po vysazení fluoxetinu. V některých případech k nim došlo z důvodu nepřiměřené

sekrece antidiuretického hormonu. Většina hlášení se týkala starších pacientů nebo pacientů

užívajícími diuretika nebo s jinak sníženým objemem tělesných tekutin.

Respirační systém: faryngitida, dyspnoe. Plicní příhody (zahrnující zánětlivé procesy různé

histopatologie a/nebo fibróza) byly hlášeny vzácně. Dyspnoe může být jediným předcházejícím

příznakem.

Fraktury kostí: Epidemiologické studie - především ty, které byly provedené u pacientů ve

věku 50 let a výše - ukázaly zvýšené riziko fraktur kostí u těch pacientů, kteří užívají

selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) nebo tricyklická (TCA)

antidepresiva. Mechanismus vzniku tohoto rizika není znám.

Příznaky z vysazení pozorované po ukončení léčby fluoxetinem: Ukončení léčby fluoxetinem často

vede k příznakům z vysazení. Závratě, smyslové poruchy (včetně parestezie), poruchy spánku (včetně

insomnie a intenzivních snů), astenie, agitovanost nebo úzkost, nauzea a/nebo zvracení, třes a bolest

hlavy jsou nejčastěji hlášené reakce. Obecně jsou tyto příznaky mírné až střední a postupně samy

vymizí, u některých pacientů však mohou být závažné nebo mohou trvat déle (viz bod 4.4). Proto se

doporučuje, pokud už není nutné v léčbě přípravkem APO-FLUOXETINE pokračovat, ukončovat tuto

léčbu postupným snižováním dávky (viz bod 4.2 a bod 4.4).

Děti a dospívající (viz bod 4.4):

Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita byly v pediatrických

klinických studiích mnohem častěji pozorovány u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v

porovnání s těmi, kteří byli léčeni placebem.

Bezpečnost podávání fluoxetinu nebyla systematicky hodnocena pro chronickou léčbu delší než 19

týdnů.

V pediatrických klinických hodnoceních byly hlášeny manické reakce, včetně mánie a hypománie

(2,6% u pacientů léčených fluoxetinem oproti 0% ve skupině placeba) vedoucí ve většině případů

k ukončení léčby. Tito pacienti předtím neměli epizody mánie/hypománie.

Po 19 týdnech léčby dosáhli dětští pacienti v klinickém hodnocení léčení fluoxetinem v průměru o 1,1

cm menšího přírůstku výšky (p=0,004) a 1,1 kg menšího přírůstku hmotnosti oproti pacientům

léčeným placebem. Z klinické praxe byly také hlášeny izolované případy retardace růstu.

Z pediatrické klinické praxe byly hlášeny izolované případy nežádoucích účinků, které potenciálně

indikovaly zpoždění sexuálního zrání nebo sexuální dysfunkci (viz bod 5.3)

V pediatrických klinických studiích byla léčba fluoxetinem spojena se snížením hladin alkalické

fosfatázy. 4.9. Předávkování

Případy předávkování fluoxetinem samotným mají obvykle mírný průběh. Symptomy předávkování

zahrnovaly nauzeu, zvracení, křeče, kardiovaskulární dysfunkce od asymptomatických arytmií po

srdeční zástavu, plicní dysfunkce a známky změněného stavu CNS od excitace po kóma. Fatální

případy přičítané fluoxetinu samotnému jsou extrémně vzácné. Doporučuje se monitorování srdečních

a vitálních funkcí společně s celkovými symptomatickými a podpůrnými opatřeními. Není známo

specifické antidotum.

Forsírovaná diuréza, dialýza, hemoperfuze a výměnná transfuze nejsou pravděpodobně přínosem.

Aktivované živočišné uhlí, které může být použito společně se sorbitolem, je stejně nebo více účinné

jako vyvolání zvracení a výplach. Při zvládání předávkování by měla být vzata v úvahu možnost požití

i dalších přípravků. Dlouhodobější důkladné lékařské pozorování může být zapotřebí u pacientů,

kteří požili nadměrné množství tricyklických antidepresiv, pokud také užívají nebo užili fluoxetin. 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1. Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva, selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu

ATC kód: N06AB03.

Fluoxetin je selektivní inhibitor zpětného vychytávání serotoninu, což je pravděpodobně hlavním

mechanismem jeho účinku. Fluoxetin nemá prakticky žádnou afinitu k dalším receptorům, jako jsou

α1-, α2- a β-adrenergní, serotonergní, dopaminergní, histaminergní, muskarinové a GABA receptory.

Depresivní epizody: Klinické studie u pacientů s depresivními epizodami byly provedeny oproti

placebu a aktivním komparátorům. Prokázalo se, že fluoxetin je signifikantně účinnější než placebo

měřeno pomocí Hamiltonovy stupnice pro posuzování deprese (HAM-D). V těchto studiích fluoxetin

vykazoval signifikantně větší podíl odpovědi na léčbu (definovaná jako 50% snížení HAM-D

skóre) a remise ve srovnání s placebem.

Odpověď na dávku: Studie s fixními dávkami u pacientů s depresivními epizodami poskytují plochou

křivku odpovědi na dávku, což nenaznačuje výhody ve smyslu vyšší účinnosti pro použití vyšších

dávek než doporučených. Nicméně je klinickou zkušeností, že zvyšování dávky může být u některých

pacientů prospěšné.

Obsedantně-kompulzivní porucha: v krátkodobých klinických studiích (méně než 24 týdnů) byl

fluoxetin signifikantně účinnější než placebo. Terapeutický účinek byl při dávce 20 mg/den, ale vyšší

dávky (40 nebo 60 mg/den) ukázaly vyšší četnost odpovědi na léčbu. V dlouhodobých studiích (tři

pokračovací fáze krátkodobých studií a studie prevence relapsu) nebyla účinnost prokázána.

Mentální bulimie: v krátkodobých klinických studiích (méně než 16 týdnů) byl u ambulantních

pacientů splňujících kritéria DSM-III-R pro mentální anorexii fluoxetin v dávce 60 mg/den

signifikantně účinnější než placebo při redukci záchvatovitého přejídání a vypuzovacích aktivit.

U pacientek splňujících kritéria DSM-IV pro premenstruální dysforickou poruchu (PMDD) byly

provedeny dvě placebem kontrolované klinické studie. Pacientky byly zařazeny v případě příznaků

dostatečné závažnosti narušení sociálních a pracovních funkcí a vztahů s ostatními. Pacientky užívající

perorální kontraceptiva byly vyloučeny. V první studii s 20 mg denně podávanými kontinuálně po

dobu 6 cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (iritabilita, anxieta a

dysforie). Ve druhé studii s přerušením léčby v luteální fázi (20 mg denně po dobu 14 dnů) po dobu 3

cyklů bylo pozorováno zlepšení v primárním parametru účinnosti (denní záznam závažnosti na

stupnici problémů). Nicméně z těchto studií nemohou být odvozeny definitivní závěry týkající se

účinnosti a trvání léčby.

Depresivní epizody (děti a dospívající): byly provedeny klinické studie u dětí a dospívajících ve

věku 8 let a více oproti placebu. Fluoxetin se v dávce 20 mg ukázal signifikantně účinnější než

placebo ve dvou krátkodobých pivotních studiích podle snížení celkového skóre na Dětské stupnici

pro posuzování deprese – revidované (CDRS-R) a skóre na stupnici Globální klinický dojem zlepšení

(CGI-I). V obou studiích pacienti splnili kritéria pro středně těžkou až těžkou depresivní epizodu

(DSM-III nebo DSM-IV) ve třech rozdílných hodnoceních praktikujícími dětskými psychiatry.

Účinnost fluoxetinu ve studii může záviset na zařazení selektivní populace pacientů (pacienti, kteří se

spontánně neuzdraví v průběhu 3-5 týdnů a u nichž deprese přetrvává navzdory značné péči). Existují

pouze omezená data týkající se bezpečnosti a účinku při užívání delším než 9 týdnů. Obecně byla

účinnost fluoxetinu mírná. Poměr odpovědi na léčbu (primární cíl definovaný jako 30% snížení

CDRS-R skóre) prokázal statisticky signifikantní rozdíl v jedné ze dvou pivotních studií (58% pro

fluoxetin oproti 32% pro placebo, p=0,013 a 65% pro fluoxetin oproti 54% u placeba, p=0,093).

V těchto dvou hodnoceních byly průměrné hodnoty absolutních změn CDRS-R skóre oproti výchozím

hodnotám 20 pro fluoxetin oproti 11 pro placebo, p=0,002 a 22 pro fluoxetin oproti 15 pro placebo,

p<0,001. 5.2. Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Fluoxetin je po perorálním podání dobře absorbován z gastrointestinálního traktu. Biologická

dostupnost není ovlivněna příjmem potravy.

Distribuce

Fluoxetin je extenzivně vázán na plazmatické proteiny (okolo 95%) a je široce distribuován

(distribuční objem: 20 - 40 l/kg). Rovnovážné plazmatické koncentrace jsou dosaženy po

několikatýdenním podávání. Rovnovážné plazmatické koncentrace po dlouhodobém podávání jsou

podobné koncentracím pozorovaným po 4 až 5 týdnech.

Metabolismus

Farmakokinetický profil fluoxetinu je nelineární s efektem prvního průchodu játry. Maximální

plazmatické hladiny jsou obecně dosaženy 6 až 8 hodin po podání. Fluoxetin je extenzivně

metabolizován polymorfním enzymem CYP2D6. Fluoxetin je primárně metabolizován demetylací

v játrech na aktivní metabolit norfluoxetin (desmethylfluoxetin).

Eliminace

Eliminační poločas fluoxetinu je 4 až 6 dnů a norfluoxetinu 4 až 16 dnů. Tyto dlouhé eliminační

poločasy jsou odpovědné za přetrvávání léčiva v těle po dobu 5-6 týdnů po jeho vysazení. Exkrece

probíhá hlavně (kolem 60%) ledvinami. Fluoxetin je vylučován do mateřského mléka.

Populace se zvýšeným rizikem

Starší pacienti: ve srovnání s mladšími subjekty nejsou u zdravých starších pacientů kinetické

parametry ovlivněny

Děti a dospívající: Průměrná plazmatická koncentrace u dětí je přibližně dvojnásobně vyšší než

u dospívajících a průměrná koncentrace norfluoxetinu je přibližně 1,5krát vyšší. Rovnovážné

plazmatické koncentrace závisí na tělesné hmotnosti a jsou vyšší u dětí s nižší hmotností (viz

bod 4.2). Stejně jako u dospělých fluoxetin a norfluoxetin se extenzivně kumulují po perorálním

podání a rovnovážné koncentrace jsou dosaženy po 3 až 4 týdnech každodenního podávání.

Jaterní insuficience: V případě jaterní insuficience (alkoholická cirhóza) jsou biologické

poločasy fluoxetinu a norfluoxetinu zvýšeny na 7, resp. 12 dnů. Mělo by být zváženo nižší

dávkování nebo nižší frekvence dávkování.

Renální insuficience: Po podání jedné dávky fluoxetinu pacientům s mírnou, střední nebo

úplnou (anurie) renální insuficiencí nebyly ve srovnání se zdravými dobrovolníky kinetické

parametry ovlivněny. Po opakovaném podání ovšem může být pozorováno zvýšení

rovnovážných plazmatických koncentrací. 5.3. Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku

Nejsou žádné důkazy o kancerogenicitě nebo mutagenitě ze studií prováděných in vitro a na zvířatech.

V juvenilní toxikologické studii u CD potkanů vedlo podávání hydrochloridu fluoxetinu v dávce

30mg/kg/den v postnatálních dnech 21 až 90 k ireverzibilní testikulární degeneraci a nekróze,

epididymální epiteliální vakuolizaci, k nezralosti a inaktivitě samičího reprodukčního ústrojí a snížené

fertilitě. Ke zpoždění sexuálního zrání došlo u samců (10 až 30 mg/kg/den) i samic (30 mg/kg/den).

Význam těchto nálezů pro člověka není znám. Ve srovnání s kontrolní skupinou došlo u potkanů,

kterým byla podávána dávka 30 mg/kg/den, ke zmenšení délky femuru, degeneraci kosterního

svalstva, nekróze a regeneraci. Při dávce 10 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat

přibližně 0,8 až 8,8 násobné (fluoxetin) a 3,6 až 23,2 násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle

pozorovaným u dětských pacientů. Při 3 mg/kg/den byly plazmatické hladiny dosažené u zvířat

přibližně 0,04 až 0,5násobné (fluoxetin) a 0,3 až 2,1 násobné (norfluoxetin) oproti hladinám obvykle

pozorovaným u dětských pacientů.

Studie provedené na juvenilních myších indikují, že inhibice serotoninového transportéru zabraňuje

přírůstkům při tvorbě kostí. Zdá se, že tyto nálezy jsou podporovány klinickými nálezy. Reverzibilita

tohoto procesu nebyla stanovena.

Další studie na juvenilních myších (postnatální den 4 až 21) prokázala, že inhibice serotoninového

transportéru má dlouhotrvající účinky na chování myší. Nejsou informace o reverzibilitě tohoto

účinku. Klinická závažnost těchto nálezů nebyla stanovena.

Studie na dospělých zvířatech

V 2generační reprodukční studii u potkanů neměl fluoxetin nežádoucí účinky na páření nebo fertilitu

potkanů, nebyl teratogenní a neovlivňoval růst, vývoj ani reprodukční parametry potomků.

Koncentrace fluoxetinu v potravě byla ekvivalentní 1,5; 3,9 a 9,7 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí. U

myších samců, kteří byli po dobu 3 měsíců denně léčeni fluoxetinem v potravě v dávce ekvivalentní

31 mg/kg tělesné hmotnosti u lidí, byl pozorován pokles hmotnosti varlat a hypospermatogeneze.

Avšak výše této dávky, při které byly pozorovány významné známky toxicity, převyšovala maximální

tolerovanou dávku (MTD).

6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1. Seznam pomocných látek Laktóza, škrob, kyselina stearová 95%, chinolinová žluť, oranžová žluť, oxid titaničitý, brilantní modř

FCF, želatina, černý inkoust (šelak, propylenglykol, černý oxid železitý). 6.2. Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3. Doba použitelnosti 2 roky. 6.4. Zvláštní opatření pro uchovávání Uchovávejte při teplotě 15-25°C. 6.5. Druh obalu a velikost balení Bílá HDPE lahvička, krycí hliníková folie, modrý PP šroubovací uzávěr, LDPE pěnová výplň

šroubovacího uzávěru. Velikost balení: 30, 50 a 100 tobolek. Na trhu nemusí být všechny velikosti balení. 6.6. Návod k použití přípravku, zacházení s ním Žádné zvláštní požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Apotex Europe BV, Leiden, Nizozemsko. 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO

30/753/99-C 9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 3.11.1999/1.4.2009 10. DATUM REVIZE TEXTU 4.7.2012


nahoru

Informace na obalu

1

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

HDPE LAHVIČKA

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Apo-Fluoxetine Tvrdé tobolkyFluoxetinum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tvrdá tobolka obsahuje fluoxetini hydrochloridum 22,4 mg odpovídající fluoxetinum 20 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Přípravek obsahuje laktózu.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

30 tvrdých tobolek50 tvrdých tobolek100 tvrdých tobolek

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání.Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě 15-25°C.

2

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Apotex Europe B.V.Darwinweg 202333 CR LeidenNizozemsko

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg. č.: 30/753/99-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č.š.:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Apo-Fluoxetine 20

Tyto informace jsou určeny pouze odborníkům. Pokud máte pochybnosti o nějakém léku, prosím, kontaktujte svého lékaře. Nedoporučujeme se řídit informacemi uvedenými na těchto stránkách, mohou být zastaralé a nepřesné.