Příloha č. 2 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls173520/2010

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

Angioton 40 mg tablety

Telmisartanum

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tentopřípravek užívat.

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.



Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.



Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jíublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.



Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

V příbalové informaci naleznete:1.

Co je Angioton a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete Angioton užívat

3.

Jak se Angioton užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak Angioton uchovávat

6.

Další informace

1.

CO JE ANGIOTON A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Angioton patří ke skupině léků, které jsou známy jako blokátory (antagonisté) receptoru angiotenzinu II. Angiotenzin II je látka, která vzniká v těle. Jejím účinkem dochází ke zúžení cév, čímž se zvyšuje krevní tlak. Angioton blokuje účinek angiotenzinu II, takže dochází k roztažení cév a tím ke snížení krevního tlaku.

Angioton se užívá k léčbě esenciální hypertenze (vysoký krevní tlak). ,Esenciální’znamená, že vysoký krevní tlak není způsoben žádnými jinými okolnostmi.

Pokud není vysoký krevní tlak léčen, může poškozovat krevní cévy v řadě orgánů, což může někdy vést k srdečnímu infarktu, k selhání srdce nebo ledvin, k cévnímozkové příhodě, nebo ke slepotě.V době před vznikem poškození zvýšený krevní tlak obvykle nemá žádné příznaky. Proto je velmi důležité pravidelným měřením ověřovat, zda jsou hodnoty krevníhotlaku v normálním rozmezí.

Angioton se take používá ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod (např. srdeční infarkt nebo cévní mozková příhoda), kterými jsou ohroženi pacienti s nedostatečným krevním zásobením srdce nebo dolních končetin nebo pacienti, kteříprodělali cévní mozkovou příhodu nebo vysoce rizikoví pacienti s cukrovkou. Lékař Vám sdělí, zda máte vysoké riziko těchto příhod.

2.

ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE ANGIOTONUŽIVAT

Neužívejte Angioton



jestliže jste alergicý/á (přecitlivělý/á) na telmisartan nebo na kteroukoli další

složku přípravku Angioton tablety (viz bod Další informace, kde je uvedenseznam pomocných látek).



jestliže jste více než 3 měsíce těhotná. (Také je lepší vyhnout se přípravkuAngioton v časném těhotenství — viz bod Těhotenství.)



jestliže máte závažné jaterní onemocnění, jako je cholestáza neboobstrukce žlueových cest (problémy s odváděním žluči z jater a ze žlučníku) nebo jakékoliv jiné závažné jaterní onemocnění.

Jestliže se Vás cokoliv z výše uvedeného týká, oznamte to svému lékaři nebo

lékárníkovi před tím, než začnete přípravek Angioton užívat.

Zvláitní opatrnosti při použití přípravku Angioton je zapotřebí

Oznamte svému lékaři, jestliže trpíte nebo jste trpěl(a) některým z následujících stavů nebo onemocnění:



Onemocnění ledvin nebo prodělaná transplantace ledvin



Stenóza renální artérie (zúžení tepny, která přivádí krev do jedné nebo do obouledvin)



Onemocnění jater



Problémy se srdcem



Zvýšená hladina hormonu aldosteron (zadržování vody a solí v těle spolu skolísáním různých krevních minerálů)



Nízký krevní tlak (hypotenze), který s vyšší pravděpodobností může nastat vpřípadě dehydratace organismu (tj. při nadměrné ztrátě vody z těla) nebo přinedostatku soli v těle, způsobeným močopudnou (diuretickou) terapií (tj.,tabletami na odvodnění", tzv. diuretiky), při stravě s nízkým obsahem soli, připrůjmech nebo zvracení



Zvýšená hladina draslíku v krvi



Cukrovka

Musíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná.

Podávání přípravku Angioton se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože může způsobit závažné poškozenídítěte, pokud se užívá v tomto období (viz bod Těhotenstv).

V případě operace nebo narkózy je nutno sdělit lékaři, že užíváte přípravek

Angioton.

Použití přípravku Angioton u dětí a dospívajících ve věku do 18 let se

nedoporučuje.

Podobně jako je tomu u všech ostatních blokátorů receptoru angiotenzinu II,

může být přípravek Angioton méně účinný při snižování krevního tlaku u pacientů černošské rasy.

Vzájemné působen s dališími léčivými přípravky

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval(a)v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu. Váš lékař může dospět k závěru, že je třeba změnit dávkování některých jiných léčivých přípravků, které užíváte, nebo že je nutno přijmout další opatření. V některých případech možná budete muset užívání některého léku ukončit. To se týká zejména léků uvedených níže, pokud se užívají současně s přípravkem Angioton:



Léky obsahující lithium, užívané k léčbě některých typů deprese.



Léky, které mohou zvýšit hladinu draslíku v krvi, jako jsou náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící močopudné léky (draslík šetřící diuretika tzv. “tablety na odvodnění”), ACE inhibitory, blokátory receptoru angiotenzinu II, NSA (nesteroidní protizánětlivé léky, například kyselina acetylsalicylová nebo ibuprofen), heparin, imunosupresiva (například cyklosporin nebo takrolimus) a antibiotikum trimetoprim.



Diuretika (močopudné léky, “tablety na odvodnění”) mohou vést k nadměrným ztrátám vody z těla a k nízkému krevnímu tlaku (hypotenzi), zejména jsou-li užívány ve vysokých dávkách současně s přípravkem Angioton.

Podobně jako u jiných léků na snížení krevního tlaku může být účinek přípravku Angioton oslaben soueasným užíváním léků ze skupiny NSA (nesteroidních protizánětlivých léků, například kyseliny acetylsalicylové nebo ibuprofenu) nebo kortikosteroidy.

Angioton může zesilovat účinek jiných léků, které jsou užívány k léčbě vysokého krevního tlaku a krevní tlak snižují.

Užívání přípravku Angioton s jídlem a pitímMůžete užívat přípravek Angioton s jídlem nebo bez něj.

Těhotenství a kojeníTěhotenstvíMusíte sdělit svému lékaři, pokud se domníváte, že jste (nebo můžete být) těhotná. Lékař Vám obvykle poradí přestat s užíváním přípravku Angioton dříve než otěhotníte nebo jakmile zjistíte, že jste těhotná a doporučí užívat jiný lék místo přípravku Angioton. Angioton se nedoporučuje v časném těhotenství a nesmí se užívat, jestliže jste těhotná déle než 3 měsíce, protože může v období po třetím měsící těhotenstvízpůsobit při užívání závažné poškození dítěte.

KojeníPoraďte se s lékařem, pokud kojíte nebo začínáte s kojením. Angioton senedoporučuje u kojících matek a lékař Vám zřejmě zvolí jinou léčbu, pokud si budetepřát kojit, zejména u novorozenců nebo předčasně narozených dětí.

Pokud kojíte, nesmíte Angioton užívat.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůNejsou k dispozici žádné informace o účincích přípravku Angioton na schopnost řízenídopravních prostředků nebo obsluhy strojů. Někteří lidé během léčby vysokého krevního tlaku pociťují závratě nebo únavu. Pokud pociťujete závrať nebo únavu,neřiďte dopravní prostředky a neobsluhujte stroje.

3.

JAK SE ANGIOTON UŽÍVÁ

Angioton vždy užívejte přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý(á),poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Přípravek Angioton tablety je k dostání ve třech různých silách obsahujících 20, 40 a 80 mg účinné látky. Tablety s obsahem 40 a 80 mg účinné látky mohou být půleny.

Obvyklá dávka přípravku Angioton je jedna tableta denně. Snažte se užívat tablety každý den ve stejnou dobu. Můžete Angioton užívat s jídlem nebo bez něj. Tablety je třeba spolknout a zapít vodou nebo nějakým jiným nealkoholickým nápojem. Pokud Vám lékař neřekne jinak, je

důležité, abyste užívali přípravek Angioton každý den. Pokud se domníváte, že je účinek přípravku Angioton příliš silný nebo slabý, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.

Při léčbě vysokého krevního tlaku je obvyklá dávka přípravku Angioton pro většinu pacientů jedna 40 mg tableta jednou denně, která Váš krevní tlak udržuje pod kontrolou 24 hodin. Váš lékař Vám doporučenou dávku snížil na 20 mg denně, což představuje užití jedné tablety jednou denně. Může se stát, že Vám ošetřující lékař doporučí užívat dávky nižší než 20 mg nebo vyšší než 80 mg. Přípravek Angioton lze užívat v kombinaci s diuretiky (,tablety na odvodnění“) jako hydrochlorothiazid, u něhož bylo prokázáno, že zesiluje účinek přípravku Angioton na snížení krevního tlaku.

Ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod je obvyklá dávka přípravku Angioton jedna tableta 80 mg jednou denně. Při zahájení preventivní léčby přípravkem Angioton 80 mg by měl být často měřen krevní tlak.

Pokud trpíte poruchou činnosti jater, pak by obvyklá dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně.

Jestliže jste užil(a) vice připravku Angioton, než jste měl(a)Jestliže jste nedopatřením užil(a) příliš mnoho tablet, poraďte se ihned se svýmlékařem, lékárníkem, nebo na pohotovostním oddělení nejbližší nemocnice.

Jestliže jste zapomněl(a) užít AngiotonJestliže jste zapomněl(a) užít dávku přípravku Angioton, nedělejte si starosti. Vezměte ji, jakmile si vzpomenete, a poté pokračujte jako dříve. Jestliže tabletu jeden den nevezmete, vezměte si normální dávku následující den. Nezdvojujtenásledujcí dávku, abyste nahradil(a) vynechanou dávku.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

4.

MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i Angioton nežádoucí učinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.Tyto nežádoucí účinky se mohou vyskytnout s četností, která je definována takto:

velmi časté:

vyskytují se u více než 1 pacienta z 10

časté:

vyskytují se u 1 až 10 pacientů ze 100

méně časté:

vyskytují se u 1 až 10 pacientů z 1000

vzácné:

vyskytují se u 1 až 100 pacientů z 10 000

velmi vzácné:

vyskytují se u méně než 1 pacienta z 10 000

Některé nežádoucí účinky mohou být závažné a vyžadují okamžitou lékařskoupomoc: Musíte okamžitě navštívit lékaře, pokud zaznamenáte některý z následujících příznaků:

Sepse * (často nazývaná “otrava krve“, je závažná infekce se zánětlivou odpovědí celého těla), rychlý otok kůže a sliznic (angioedém); tyto nežádoucíúčinky jsou vzácné, ale jsou extrémně závažné a pacienti by měli tento přípravek přestat užívat a okamžitě navštívit lékaře. Pokud se tyto nežádoucíúčinky neléčí, mohou vést k úmrtí.

Možné nežádoucí účinky přípravku Angioton:

Časté nežádoucí účinky mohou zahrnovat:Nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů užívajících Angioton ke snížení výskytu srdečně-cévních příhod.

Méně časté nežádoucí účinky mohou zahrnovat:Infekce močových cest, infekce horních cest dýchacích (například bolesti v krku,zánět vedlejších nosních dutin - sinusitida, běžné nachlazení), nedostatek červených krvinek (anémie), vysoká hladina draslíku, potíže při usínání, pocity smutku (deprese), mdloba (synkopa), pocit točení hlavy (závrať), zpomalení srdeční činnosti (bradykardie), nízký krevní tlak (hypotenze) u pacientů léčených pro vysoký krevnítlak, závrať po postavení (ortostatická hypotenze), zkrácený dech (dušnost), bolesti břicha, průjem, pocit nepohody v břiše (břišní diskomfort), otok, zvracení, svědění, zvýšené pocení, poléková vyrážka, bolesti zad, svalové křeče, bolesti svalů (myalgie), zhoršení funkce ledvin včetně náhlého selhání ledvin, bolesti na hrudi, pocity slabosti a zvýšená hladina kreatininu v krvi.

Vzácné nežádoucí účinky mohou zahrnovat:Sepse* (často nazývaná ,otrava krve”, je závažná infekce se zánětlivou odpovědícelého těla, která může vést k úmrtí), zvýšení určitého druhu bílých krvinek (eozinofílie), pokles počtu krevních destiček (trombocytopenie), závažné alergické reakce (anafylaktická reakce), alergické reakce (například vyráuka, svědění, potíže s dechem, sípání, otok tváře nebo nízký krevní tlak), nízká hladina krevního cukru (u diabetických pacientů), pocity úzkosti, poruchy zraku, zrychlená srdeční činnost (tachykardie), sucho v ústech, žaludeční nevolnost, abnormální funkce jater**, náhlý otok kůže a sliznic, který může vést k úmrtí (angioedém, také se smrtelnými následky), ekzém (porucha kůže), zarudnutí kůže, kopřivka (urticaria), závažná poléková vyrážka, bolesti kloubů (artralgie), bolesti končetin, bolesti šlach, onemocnění připomínající chřipku, pokles hemoglobinu (krevní bílkovina), zvýšená hladina kyseliny močové, jaterních enzymů nebo kreatinfosfokinázy v krvi.

*V dlouhodobé studii zahrnující více než 20 000 pacientů prodělalo sepsi více pacientů léčených telmisartanem ve srovnání s pacienty, kteří telmisartan neužívali. Příhoda se mohla stát náhodně nebo mohla souviset s dosud neznámým mechanismem.

**Většina případů abnormální jaterní funkce a poruch jater z post-marketingových zkušeností se vyskytla u japonských pacientů. U japonských pacientů se tyto nežádoucí účinky vyskytují s větší pravděpodobností.

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedené v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5.

JAK ANGIOTON UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Angioton nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na krabičce za “Použitelné do:”. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedenéhoměsíce.

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu.Zeptejte se svého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete.

Tato opatření pomáhají chránit životní prostředí.

6.

DALŠÍ INFORMACE

Co Angioton obsahuje

Léčivou látkou je telmisartanum. Jedna tableta obsahuje 40 mg telmisartanum.Pomocnými látkami jsou hydroxid sodný, povidon K-29-32, mannitol, kukuřičný škrob, vápenatá sůl karmelosy , natrium-stearyl-fumarát a magnesium-stearát.

Jak Angioton vypadá a co obsahuje toto balení

Angioton 40 mg tablety jsou bílé až téměř bílé oválné tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Jeden blistr obsahuje 7, 14, 28, 28 x1, 30, 56, 84, 90 nebo 98 tablet.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci a výrobce

Držitel rozhodnutí o registraci M.R.Pharma GmbHKönigstraße 1225335 ElmshornNěmecko

VýrobceAegis Ltd.17, Athinon Street, Ergates2643 NikosiaKypr

Tento léčivý přípravek je v členských státech EHP registrován pod těmito názvy:

Česká republika

Angioton 40 mg tablety

Polsko

Angioton

Portugalsko

Angioton 40 mg comprimidos

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 25.1.2012.

Příloha č. 3 k rozhodnutí o registraci sp.zn. sukls173519/2010, sukls173520/2010, sukls173521/2010

SOUHRN UDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1.

NÁZEV PŘÍPRAVKU

Angioton 20 mg tabletyAngioton 40 mg tabletyAngioton 80 mg tablety

2.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVN SLOŽENI

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg.Jedna tableta obsahuje telmisartanum 40 mg.Jedna tableta obsahuje telmisartanum 80 mg.

Pomocné látky:

Uplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3.

LÉKOVÁ FORMA

Tableta

Angioton 20 mg tabletyBílé až téměř bílé kulaté tablety

Angioton 40 mg tabletyBílé až téměř bílé oválné tablety s půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

Angioton 80 mg tabletyBílé až téměř bílé oválné tablety s vyraženým písmenem „T“ a půlicí rýhou na jedné straně. Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4.

KLINICKÉ ÚDAJE

4.1 Terapeutické indikace

HypertenzeLéčba esenciální hypertenze u dospělých pacientů.

Kardiovaskulární prevenceSnížení kardiovaskulární morbidity u pacientů:i)

s manifestním aterotrombotickým kardiovaskulárním onemocněním (anamnéza ischemické choroby srdeční nebo cévní mozkové příhody nebo onemocněníperiferních tepen) nebo

ii)

s diabetes mellitus typu 2 s prokázaným orgánovým postižením

4.2 Dávkování a způsob podání

Léčba esenciální hypertenze:Obvyklá účinná dávka je 40 mg jednou denně. U některých pacientů se příznivývýsledek dostavuje již při denní dávce 20 mg. V případech, kdy se nedosáhne požadovaných hodnot krevního tlaku, lze dávku telmisartanu zvýšit až na 80 mg jednou denně. Alternativně lze telmisartan použít v kombinaci s thiazidovými diuretiky jako např. hydrochlorothiazidem, u něhož bylo prokázáno, že působí aditivně při snižování krevního tlaku pomocí telmisartanu. Pokud se uvažuje o zvyšování dávek, je třeba přihlížet k okolnosti, že maximálního antihypertenzního účinku se obvykle dosáhne po čtyřech až osmi týdnech terapie (viz bod 5.1).

Kardiovaskulární prevence:Doporučená dávka je 80 mg jednou denně. Nejsou k dispozici údaje o tom, zda dávky telmisartanu nižší než 80 mg jsou účinné při snižování kardiovaskulární morbidity.Při zahájení léčby telmisartanem ke snížení kardiovaskulární morbidity se doporučuje pečlivé sledování krevního tlaku. V některých případech může být nezbytné upravit léky snižující krevní tlak.

Zvláštní skupiny:

Poškození funkce ledvin: U pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce ledvin není třeba přistupovat k úpravám dávek. U pacientů se závažným poškozením funkce ledvin nebo podstupujících hemodialýzu jsou omezené zkušenosti. U těchto pacientů je doporučena nižší úvodní dávka 20 mg (viz bod 4.4).

Poškození funkce jater: U pacientů s mírným až středně závažným poškozením funkce jater by dávka neměla přesáhnout 40 mg jednou denně (viz bod 4.4).

Starší pacientiÚprava dávky u starších pacientů není nutná.

Pediatrická populacePoužívání přípravku Angioton u dětí do 18 let se nedoporučuje pro nedostatek údajů o bezpečnosti a účinnosti.

Způsob podáníTelmisartan tablety se užívají jednou denně perorálně a mají se podávat s tekutinami, s jídlem nebo bez jídla.

Opatření při zacházení s léčivým přípravkem nebo před jeho podánímTelmisartan musí být uchováván v uzavřeném blistru vzhledem k hygroskopickým vlastnostem tablet. Tablety musí být vyjmuty z blistru krátce před podáním.

4.3 Kontraindikace

•

Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku (viz bod 6.1)

•

Druhý a třetí trimestr těhotenství (viz body 4.4 a 4.6)

•

Obstrukce žlučovodů

•

Závažné poškození funkce jater

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Těhotenství:Léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II nesmí být během těhotenství zahájena. Pokud není pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II považováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu hypertenze, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o

podávání v těhotenství. Jestliže je zjištěno těhotenství, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby (viz body 4.3 a 4.6).

Poškození funkce jater:Vzhledem k tomu, že se telmisartan vylučuje především žlučí, nesmí být Angiotonpodáván pacientům s cholestázou, obstrukcí žlučovodů nebo těžkým jaterním poškozením.(viz bod 4.3). U těchto pacientů se předpokládá snížená jaterní clearance telmisartanu. Pacientům s mírným až středně závažným poškozením funkce jater by se měl Angioton podávat se zvýšenou opatrností.

Renovaskulární hypertenze:Pacientům s oboustrannou stenózou renální arterie nebo se stenózou arterie zásobujícíjedinou funkční ledvinu, kteří jsou léčeni přípravky ovlivňujícími renin-angiotenzin-aldosteronový systém, hrozí zvýšené riziko těžké hypotenze a renální nedostatečnost.

Renální poškození a transplantace ledvin:U pacientů s poškozením renálních funkcí, kteří užívají Angioton, se doporučujepravidelné sledování sérových hladin draslíku a kreatininu. Nejsou žádné zkušenosti s podáváním přípravku Angioton pacientům po transplantaci ledvin.

Intravaskulární hypovolemie:U pacientů s poklesem objemu nebo koncentrace sodíku v důsledku intenzivnídiuretické terapie, omezování soli v dietě, průjmů nebo zvracení se zejména po prvnídávce přípravku Angioton může objevit symptomatická hypotenze. Takové stavy by se měly ještě před podáním přípravku Angioton korigovat, stejně jako sníženíintravaskulárního objemu nebo deplece sodíku.

Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému: v důsledku inhibice renin-angiotenzin-aldosteronového systému byly hlášeny u vnímavých jedinců hypotenze, synkopa, hyperkalemie a změny renálních funkcí(včetně akutního renálního selhání), zvláště v kombinaci s léčivými přípravky, které ovlivňují tento systém. Duální blokáda renin-angiotenzin-aldosteronového systému (např. přidáním ACE inhibitoru k antagonistovi receptoru angiotenzinu II) se proto nedoporučuje u pacientů s již regulovaným krevním tlakem a musí být omezena na individuálně definované případy s přísným sledováním renálních funkcí.

Ostatní stavy provázené stimulací renin-angiotenzin-aldosteronového systému:U pacientů, jejichž cévní tonus a renální funkce závisejí převážně na aktivitě renin-angiotenzin- aldosteronového systému (např. u pacientů se závažným městnavým srdečním selháním nebo s průvodním onemocněním ledvin, včetně stenózy renálníarterie), byla léčba přípravky, které ovlivňují tento systém podobně jako telmisartan, spojena s akutní hypotenzí, hyperazotemií, oligurií nebo vzácněji i s akutním selháním ledvin (viz bod 4.8).

Primární aldosteronismus:Pacienti s primárním aldosteronismem obvykle nereagují na antihypertenziva působícímechanismem inhibice renin-angiotenzinového systému. V těchto případech se proto léčba telmisartanem nedoporučuje.

Stenóza aortální a mitrální chlopně, obstrukční hypertrofická kardiomyopatie:Stejně jako u ostatních vazodilatancií, je třeba věnovat zvlášť zvýšenou pozornost pacientům trpícím stenózami aortální nebo mitrální chlopně nebo obstrukčníhypertrofickou kardiomyopatií.

Hyperkalemie:Podáván léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin-aldosteronový systém,

může vést k hyperkalemii.U starších pacientů, u pacientů s poškozením funkce ledvin, u diabetiků, u pacientů současně léčených jinými přípravky, které mohou zvyšovat hladinu draslíku, a/nebo u pacientů s určitými interkurentními příhodami, může být hyperkalemie fatální.Před zvažováním současného podávání léčivých přípravků, které ovlivňují renin-angiotenzin- aldosteronový systém, je nutno zhodnotit poměr přínosu a rizika.Hlavní rizikové faktory hyperkalemie, které je třeba zvažovat:



Diabetes mellitus, poškozená funkce ledvin, věk (>70 let).



Kombinace s jedním nebo více léčivými přípravky, které ovlivňují renin-angiotenzin- aldosteronový systém, a/nebo s přípravky doplňujícími draslík. Léčivé přípravky nebo terapeutické třídy léčivých přípravků, které mohou vyvolat hyperkalemii jsou náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, nesteroidn protizánětlivé léčivé přípravky (NSA, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim.



Interkurentní příhody, zejména dehydratace, akutní kardiální dekompenzace, metabolická acidóza, zhoršení funkce ledvin, náhlé zhoršení podmínek pro funkci ledvin (např. infekční onemocnění), rozpad buněk (např. při akutní ischemii končetin, rhabdomyolýze, rozsáhlém traumatu).

U rizikových pacientů se doporučuje hladinu draslíku v séru pečlivě monitorovat (viz bod 4.5).

Etnické odlišnosti:Stejně jako inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin, také telmisartan a dalšíantagonisté receptoru angiotenzinu II zjevně navozují u černošské populace méně výrazné snížení krevního tlaku než u jiných lidských ras, pravděpodobně v souvislosti s vyšší prevalencí stavů s nízkou hladinou reninu v populaci hypertoniků černé pleti.

Další upozornění:Analogicky jako u kterýchkoli jiných antihypertenziv může dojít při nadměrném sníženíkrevního tlaku u pacientů s ischemickou kardiopatií nebo s ischemickou chorobousrdeční k infarktu myokardu nebo k cévní mozkové příhodě.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Studie interakcí byly prováděny pouze u dospělých.

Tak jako ostatní léčivé přípravky ovlivňující renin-angiotenzin-aldosteronový systém může telmisartan vyvolat hyperkalemii (viz bod 4.4). Riziko se může zvýšit v případě kombinované léčby s dalšími léčivými přípravky, které mohou také vyvolat hyperkalemii (náhražky soli obsahující draslík, draslík šetřící diuretika, ACE inhibitory, antagonisté receptoru angiotenzinu II, nesteroidní protizánětlivé léčivé přípravky (NSA, včetně selektivních COX-2 inhibitorů), heparin, imunosupresiva (cyklosporin nebo takrolimus) a trimethoprim.

Výskyt hyperkalemie závisí na přidružených rizikových faktorech. Riziko se zvyšuje v případě výše uvedených léčebných kombinací. Riziko je zvláště vysoké při kombinaci s kalium šetřícími diuretiky a při kombinaci s náhražkami soli obsahující draslík. Kombinace např. s ACE inhibitory nebo s NSA představují menší riziko za předpokladu, že jsou přesně dodržována opatření při podávání.

Současné podávání se nedoporučuje

Draslík šetřící diuretika nebo přípravky obsahující draslík:Antagonisté receptoru angiotenzinu II, jako telmisartan, zmenšují ztrátu draslíku, navozenou diuretiky. Draslík šetřící diuretika, například spironolakton, eplerenon,

triamteren nebo amilorid, přípravky obsahující draslík nebo náhražky soli obsahujícídraslík, mohou vést k významnému zvýšení hladiny draslíku v séru. Pokud je indikováno současné podávání z důvodu prokázané hypokalemie, je nutno je podávat opatrně a za častých kontrol hladin draslíku v séru.

Lithium:Při současném podávání lithia spolu s inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu byl hlášen reverzibilní nárůst koncentrací lithia v séru a jeho toxicita, a také při současném podávání lithia a antagonistů receptoru angiotenzinu II včetně telmisartanu. Pokud se ukáže kombinované podávání jako nezbytné, doporučuje se pečlivě monitorovat sérové hladiny lithia.

Souéasné podávání vyiadujídí opatrnost

Nesteroidní protizánětlivé léky (NSA):NSA (např. kyselina acetylsalicylová v protizánětlivých dávkách, COX-2 inhibitory a neselektivní přípravky skupiny NSA) mohou snižovat antihypertenzní účinek antagonistů receptoru angiotenzinu II.U určitých pacientů s oslabenou funkcí ledvin (například u dehydratovaných pacientů nebo starších pacientů s poruchou funkce ledvin) může mít současné podáváníantagonistů receptoru angiotenzinu II a přípravků, které blokují cyklooxygenázu, za následek další zhoršení funkce ledvin, včetně možného vzniku akutního selhání ledvin, které je obvykle reverzibilní. Z tohoto důvodu je nutno podávat takovou kombinaci velmi opatrně, zejména u starších pacientů. Pacienti musí být patřičně hydratováni a je třeba zvážit kontroly funkce ledvin po zahájení a také v pravidelných intervalech během této kombinované terapie.

V jedné studii vedlo soufasné podávání telmisartanu a ramiprilu ke 2,5 násobnému zvýšení AUCO-24 a Cmax ramiprilu a ramiprilátu. Klinický význam tohoto zjištění neníznám.

Diuretika (thiazidová nebo kličková diuretika):Předchozí léčba vysokými dávkami diuretik jako je furosemid (kličkové diuretikum) a hydrochlorothiazid (thiazidové diuretikum) může vést k volumdepleci a k riziku vzniku hypotenze po zahájení léčby telmisartanem.

Současné podávání, které je nutno zvažovat

Jiná antihypertenziva:Účinek telmisartanu na snížení krevního tlaku může být zvýrazněn při současném podávání jiných antihypertenziv.

Na podkladě farmakologických vlastností následně uvedených léků lze očekávat, že tyto léčivé přípravky mohou zvýraznit hypotenzní účinek všech antihypertenziv, včetně telmisartanu: baklofen, amifostin.Vedle toho může být ortostatická hypotenze potencována alkoholem, barbituráty, narkotiky nebo antidepresivy.

Kortikosteroidy (systémové podání):Snížení antihypertenzního účinku.

4.6 Fertifita, těhotenství a kojení

Těhotenství:

Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II se v prvním trimestru těhotenstvínedoporučuje (viz bod 4.4). Podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II během

druhého a třetího trimestru těhotenství je kontraindikováno (viz body 4.3 a 4.4).

Adekvátní idaje o podáván přípravku Angioton těhotným ženám nejsou k dispozici. Studie na zvířatech poukázaly na reprodukční toxicitu (viz bod 5.3).

Epidemiologické důkazy týkající se rizika teratogenicity při podávání ACE inhibitorů během prvního trimestru těhotenství nebyly nezvratné; malý nárůst rizika však nelze vyloučit. I když neexistují žádné kontrolované epidemiologické údaje pokud jde o riziko při podávání antagonistů receptoru angiotenzinu II, pro tuto třídu léčiv může existovat riziko podobné. Pokud pokračování v léčbě antagonisty receptoru angiotenzinu II nenípovažováno za nezbytné, pacientky plánující těhotenství musí být převedeny na jinou léčbu vysokého krevního tlaku, a to takovou, která má ověřený bezpečnostní profil, pokud jde o podávání v těhotenství. Jestliže je diagnóza těhotenství stanovena, léčba pomocí antagonistů receptoru angiotenzinu II musí být ihned ukončena, a pokud je to vhodné, je nutné zahájit jiný způsob léčby.

Je známo, že expozice vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II během druhého a třetího trimestru vede u lidí k fetotoxicitě (pokles funkce ledvin, oligohydramnion,zpoždění osifikace lebky) a k novorozenecké toxicitě (selhání ledvin, hypotenze, hyperkalemie). (Viz bod 5.3).Pokud by došlo k expozici vůči antagonistům receptoru angiotenzinu II od druhého trimestru těhotenství, doporučuje se sonografická kontrola funkce ledvin a lebky.Děti, jejichž matky užívaly antagonisty receptoru angiotenzinu II, musí být pečlivě sledovány, pokud jde o hypotenzi (viz body 4.3 a 4.4).

Kojení:Protože nejsou k dispozici žádné údaje ohledně užívání přípravku Angioton během kojení, Angioton se nedoporučuje, je vhodnější zvolit jinou léčbu s lepším bezpečnostním profilem během kojení, obzvláště během kojení novorozence nebo předčasně narozeného dítěte.

Fertilita:V předklinických studiích nebyly u přípravku telmisartan pozorovány žádné účinky na samčí nebo samičí plodnost.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsiuhovat stroje

Studie hodnotící účinky na schopnost řídit a používat stroje nebyly provedeny. Při řízenímotorových vozidel nebo obsluze strojních zařízení je však třeba vzít v úvahu, že léčba antihypertenzivy může v některých případech způsobovat závratě nebo ospalost.

4.8 Nežádoucí üčinky

a. Souhrn bezpečnostního profilu

Vzácně (méně než 1 případ z 1000 pacientů) se mohou objevit závažné nežádoucíúčinky včetně anafylaktické reakce a angioedému a akutní renální selhání.

V kontrolovaných studiích u pacientů s hypertenzí byl celkový výskyt nežádoucích účinků hlášených při podávání telmisartanu obvykle srovnatelný s placebem (41,4% vs 43,9%). Výskyt nežádoucích účinků není závislý na dávce ani na pohlaví, věku nebo rase pacientů. Bezpečnostní profil telmisartanu podávaného pacientům ke sníženíkardiovaskulární morbidity byl shodný s bezpečnostním profilem zjištěným u pacientů s hypertenzí.

Níže uvedené nežádoucí účinky byly shromážděny z kontrolovaných klinických studií u pacientů s hypertenzí a z postmarketingových sledování. Dále se vycházelo z hlášení

závažných nežádoucích příhod a nežádoucích příhod vedoucích k přerušení léčby v rámci tří dlouhodobých klinických studií s 21642 pacienty, kterým byl podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity až po dobu šesti let.

b. Tabulkový souhrn nežádoucích účinků

Nežádoucí účinky jsou podle frekvence výskytu rozděleny za použití následujícího pravidla:velmi časté

(

≥1/10)

časté

(

≥1/100 až <1/10)

méně časté

(

≥1/1000 až <1/100)

vzácné

(

≥1/10 000 až <1/1000)

velmi

vzácné (<1/10 000)

V každé skupině četnosti jsou nežádoucí účinky seřazeny podle klesající závažnosti.

Infekce a infestaceMéně časté:

Infekce močových cest včetně zánětů močového měchýře, infekce horních cest dýchacích včetně faryngitidy a sinusitidy,

Vzácné:

Sepse včetně případů vedoucích k úmrtí

1

Poruchy krve a lymfatického systémuMéně časté:

Anémie

Vzácné:

Eosinofilie, trombocytopenie

Poruchy imunitního systému

Vzácné:

Anafylaktická reakce, přecitlivělost

Poruchy metabolismu a výživy

Méně časté:

Hyperkalémie

Vzácné:

Hypoglykémie (u diabetických pacientů)

Psychiatrické poruchy

Méně časté:

Insomnie, deprese

Vzácné:

Úzkost

Poruchy nervového systému

Méně časté:

Synkopa

Poruchy oka

Vzácné:

Poruchy zraku

Poruchy ucha a labyrintu

Méně časté:

Vertigo

Srdeční poruchy

Méně časté:

Bradykardie

Vzácné:

Tachykardie

Cévní poruchyMéně časté:

Hypotenze

2, ortostatická hypotenze

Respirační, hrudní a mediastinální poruchyMéně časté:

Dyspnoe

Gastrointestinální poruchy

Méně časté:

Bolesti břicha, průjem, dyspepsie, plynatost, zvracení

Vzácné:

Sucho v ústech, žaludeční nevolnost

Poruchy jater a žlučových cest

Vzácné:

Abnormální jaterní funkce/jaterní poruchy

3

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Méně časté:

Pruritus, zvýšené pocení, kožní vyrážka

Vzácné:

Angioedém (včetně případů vedoucích k úmrtí), ekzém,erytém, urticaria, polékový exantém, toxoalergickýexantém

Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáněMéně časté:

Bolesti zad (například ischias), svalové spasmy, myalgie

Vzácné:

Artralgie, bolesti končetin, bolesti šlach (příznaky podobné zánětu šlach)

Poruchy ledvin a močových cestMéně časté:

Poškození ledvin včetně akutního renálního selhání

Celkové poruchy a reakce v místě aplikace

Méně časté:

Bolesti na hrudi, astenie (slabost)

Vzácné:

Onemocnění připomínající chřipku

Vyšetření

Méně časté:

Zvýšení hladiny kreatininu v krvi

Vzácné:

Pokles hemoglobinu, zvýšení hladiny kyseliny močové v krvi, zvýšení jaterních enzymů, zvýšení kreatinfosfokinázy

1, 2, 3: pro další popis, viz bod 4.8.c).

c. Popis vybraných nežádoucích účinků

1. SepseVe studii PRoFESS byl pozorován zvýšený výskyt sepse po telmisartanu ve srovnání s placebem. Příhoda může být náhodný nález nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem (viz také bod 5.1).2. HypotenzeTento nežádoucí účinek byl hlášen jako častý u pacientů s upraveným krevním tlakem, kterým byl podáván telmisartan ke snížení kardiovaskulární morbidity nad rámec standardnípéče.

3. Abnormální jaterní funkce/porucha jater

Většina případů abnormální jaterní funkce/poruchy jater z post-marketingových zkušenostíse vyskytla u japonských pacientů. U japonských pacientů se tyto nežádoucí účinky vyskytují s větší pravděpodobností.

4.9 Předávkování

K dispozici jsou pouze omezené informace týkající se předávkování u člověka.

Příznaky: Nejnápadnějšími projevy předávkování telmisartanem byly hypotenze a tachykardie; vyskytla se bradykardie, závrať, zvýšení sérového kreatininu a akutní renálníselhání.

Terapie: Telmisartan nelze odstranit hemodialýzou.Pacient by měl být peflivě monitorován, léčba by měla být symptomatická a podpůrná. Léčba závisí na časovém úseku, kterýuplynul od požití a na závažnosti příznaků. Navrhovaná opatření zahrnují navození zvracenía/nebo výplach žaludku. Vhodnou léčbou předávkování může být použití aktivního uhlí. Hladiny elektrolytů a kreatininu v séru je nutno často monitorovat. Pokud dojde k hypotenzi, je nutno pacienta uložit do polohy vleže na zádech a urychleně podat soli a doplnit objem tekutin.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: Antagonisté angiotenzinu II, samotní; ATC kód: C09CA07.

Mechanismus účinku:Telmisartan je specifický antagonista receptoru angiotenzinu II (typ AT1) účinný po perorálním podání. S vysokou afinitou vytěsňuje angiotenzin II z jeho vazebného místa na subtypu receptoru AT1, který odpovídá za známé působení angiotenzinu II. Telmisartan nemá na receptoru AT1 žádnou parciální agonistickou aktivitu a váže se selektivně na tento receptor. Vazba má dlouhodobý charakter. Telmisartan nevykazuje afinitu k ostatním receptorům, vfetně AT2 a ostatních méně charakterizovaných receptorů AT. Funkční význam těchto receptorů není znám, stejně jako efekt jejich možné zvýšené stimulace angiotenzinem II, jehož hladiny se podáváním telmisartanu zvyšují. Plazmatické hladiny aldosteronu se podáváním telmisartanu snižují. Telmisartan neinhibuje u lidí plazmatickýrenin ani neblokuje iontové kanály. Telmisartan neinhibuje enzym konvertující angiotenzin (kininázu II), což je enzym, který rovněž rozkládá bradykinin. Proto se nepředpokládá, že by telmisartan potencoval nežádoucí účinky zprostředkované bradykininem.

Dávka telmisartanu 80 mg u člověka téměř zcela inhibuje zvýšení krevního tlaku vyvolanéangiotenzinem II. Inhibiční účinek přetrvává déle než 24 hodin a je měřitelný po dobu až 48 hodin.

Klinická účinnost a bezpečnost:

Léčba esenciální hypertenzePo první dávce telmisartanu dojde v průběhu tří hodin postupně k poklesu krevního tlaku. Maximální redukce krevního tlaku se dosáhne obvykle v průběhu 4 až 8 týdnů od zahájení léčby a přetrvává během dlouhodobé terapie.

Antihypertenzní účinek trvá 24 hodin po podání přípravku včetně posledních 4 hodin před podáním následující dávky, jak bylo prokázáno ambulantním monitorováním krevního tlaku. Ve studiích kontrolovaných placebem po dávce 40 a 80 mg telmisartanu je toto potvrzeno poměrem minimálních a maximálních hodnot tlaku krve, který byl konzistentně nad 80%. Existuje zjevná závislost mezi podanou dávkou přípravku a časem potřebným k návratu systolického krevního tlaku (STK) na původní hodnoty. Údaje týkající se diastolického krevního tlaku (DTK) nejsou jednotné.

U pacientů s hypertenzí snižuje telmisartan jak systolický, tak i diastolický krevní tlak bez ovlivnění tepové frekvence. Příspěvek diuretického a natriuretického efektu léčivého přípravku k jeho hypotenznímu působení musí být ještě určen. Antihypertenzní účinnost telmisartanu je srovnatelná se zástupci jiných tříd antihypertenziv (což bylo prokázáno v klinických studiích porovnávajících telmisartan s amlodipinem, atenololem, enalaprilem, hydrochlorothiazidem a lisinoprilem).

Po náhlém přerušení léčby telmisartanem se během několika dnů krevní tlak postupně vrací k hodnotám před léčbou bez vzniku „rebound“ fenoménu.

V klinických studiích přímo srovnávajících dvě antihypertenziva byl výskyt suchého kašle významně nižší u pacientů léčených telmisartanem než u pacientů léčených inhibitory enzymu konvertujícího angiotenzin.

Kardiovaskulární prevenceKlinická studie ONTARGET (z anglického ONgoing Telmisartan Alone and in Combination with Ramipril Global Endpoint Trial) srovnávala účinky telmisartanu, ramiprilu a kombinace telmisartanu a ramiprilu na kardiovaskulární výsledky u 25620 pacientů ve věku 55 let nebo starších s anamnézou ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, tranzitorníischemické ataky, onemocnění periferních tepen nebo diabetes mellitus 2. typu s prokázaným orgánovým postižením (např. retinopatie, hypertrofie levé srdeční komory, makro- nebo mikroalbuminurie), což je populace s rizikem vzniku kardiovaskulárních příhod.

Pacienti byly náhodně zařazeni do jedné ze 3 následujících léčebných skupin: telmisartan 80 mg (n = 8542), ramipril 10 mg (n = 8576) nebo kombinace telmisartan 80 mg plus ramipril10 mg (n = 8502) a následně sledováni po dobu průměrně 4,5 roku.

Pokud jde o primární kombinovaný cílový parametr účinnosti klinické studie - snížení úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatálních srdečních infarktů, nefatálních cévních mozkových příhod nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání, telmisartan ukázal podobný účinek jako ramipril. Výskyt primárního cílového parametru u skupiny užívající telmisartan (16,7%) a ramipril (16,5%) byl podobný. Relativní riziko pro telmisartan ve srovnání s ramiprilem bylo 1,01 (97,5% CI 0,93 - 1,10, p (non-inferiorita) = 0,0019, v rozpětí 1,13). Úmrtnost ze všech příčin byla u pacientů léčených telmisartanem 11,6%, u ramiprilu 11,8%.

Telmisartan byl také podobně účinný jako ramipril, pokud se týká předem stanoveného sekundárního cílového parametru účinnosti - úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální infarkty myokardu a nefatální cévní mozkové příhody [0,99 (97,5% CI 0,90 - 1,08, p (non-inferiorita) = 0,0004)], které byly primárním cílovým parametrem účinnosti referenční studie HOPE (z anglického Heart Outcomes Prevention Evaluation), která zkoumala účinek ramiprilu ve srovnání s placebem.

Klinická studie TRANSCEND randomizovala pacienty netolerující ACE-inhibitory, jinak byla vstupní kriteria stejná jako ve studii ONTARGET. Pacienti užívali telmisartan 80 mg (n=2954) nebo placebo (n=2972), obojí nad rámec standardní péče. Průměrná doba sledování byla 4 roky a 8 měsíců. Nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve výskytu primárního kombinovaného cílového parametru (úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální srdečníinfarkty, nefatální cévní mozkové příhody nebo hospitalizace z důvodu srdečního selhání) -15,7% telmisartan, 17,0% placebo s relativním rizikem 0,92 (95% CI 0,81 - 1,05, p = 0,22). Telmisartan byl účinnější než placebo v předem stanoveném sekundárním kombinovaném cílovém parametru - úmrtí z kardiovaskulárních příčin, nefatální srdeční infarkty a nefatálnícévní mozkové příhody [0,87 (95% CI 0,76 - 1,00, p = 0,048)]. Prospěch nebyl prokázán u kardiovaskulární mortality (relativní riziko 1,03, 95% CI 0,85 - 1,24).

U pacientů léčených telmisartanem byl méně často hlášen kašel a angioedém než u pacientů, kterým byl podáván ramipril. Naopak v případě telmisartanu byla častěji hlášena hypotenze.

Kombinace telmisartanu s ramiprilem nepřinesla další prospěch ve srovnání se samotným ramiprilem nebo samotným telmisartanem. Výskyt kardiovaskulární mortality a mortality ze všech příčin byl u této kombinace vyšší. Navíc v této skupině došlo k významně vyššímu výskytu hyperkalemie, renálnímu selhání, hypotenze a synkop. U této skupiny pacientů se proto používání kombinace telmisartanu s ramiprilem nedoporučuje.

Ve studii ,,Účinná sekundární prevence cévních mozkových příhod“ (PRoFESS) u pacientů ve věku 50 let a starších, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu, byl zaznamenán zvýšený výskyt sepse po telmisartanu ve srovnání s placebem, 0,70% vs. 0,49% [RR 1,43 (95%

interval spolehlivosti 1,00 - 2,06)]; výskyt fatálních případů sepse byl zvýšen u pacientů léčených telmisartanem (0,33%) vs. pacienti léčení placebem (0,16%) [RR 2,07 (95% interval spolehlivosti 1,14 - 3,76)]. Pozorovaná zvýšená míra výskytu sepse spojené s podáváním telmisartanu může být náhodný nález nebo může souviset s dosud neznámým mechanismem.

5.2 Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce:Absorpce telmisartanu je rychlá, i když rozsah jeho vstřebání kolísá. Průměrná hodnota absolutní biologické dostupnosti telmisartanu představuje asi 50%.Pokud se telmisartan podává spolu s jídlem, pohybuje se redukce plochy pod křivkou závislosti plazmatických koncentrací na čase (AUC0-∞) přibližně od 6% (dávka 40 mg) do 19% (dávka 160 mg). Od 3 hodin po podání telmisartanu nalačno nebo současně s jídlem se jeho plazmatické koncentrace neliší.

Linearita/nelinearita:Nepředpokládá se, že by menší redukce AUC mohla vést ke snížení terapeutické účinnosti.Neexistuje lineární závislost mezi dávkami a plazmatickými hladinami. Hodnoty Cmax a v menší míře i AUC rostou nerovnoměrně při dávkách překraeujících 40 mg.

Distribuce:Telmisartan se z velké části váže na plazmatické bílkoviny (>99,5%), především na albumin a alfa-1 kyselý glykoprotein. Distribuční objem v ustáleném stavu (Vdss) dosahuje přibližně 500 l.

Metabolismus:Telmisartan se metabolizuje konjugací na glukuronid výchozí látky. U konjugátu nebyla prokázána žádná farmakologická aktivita.

Eliminace:Telmisartan je charakterizován biexponenciálním poklesem farmakokinetiky s terminálním poločasem eliminace >20 h. Maximální plazmatické koncentrace (Cmax) a v menší míře plocha pod křivkou plazmatických koncentrací v závislosti na čase (AUC) rostou nerovnoměrně s dávkou. V doporučovaných dávkách nebyla prokázána klinicky významná kumulace telmisartanu. Plazmatické koncentrace byly u žen vyšší než u mužů, avšak bez významného vlivu na účinnost.

Po perorálním (a nitrožilním) podání se telmisartan téměř výhradně eliminuje stolicí, většinou jako nezměněná substance. Kumulativní vylučování močí je <1% dávky. Celková plazmatická clearance (Cltot) je vysoká (přibližně 1000 ml/min) v porovnání s průtokem krve játry (kolem 1500 ml/min).

Zvláštní skupiny pacientů

Účinky v závislosti na pohlaví:Byly pozorovány rozdíly v plazmatických koncentracích v závislosti na pohlaví, s hodnotami Cmaxpřibližně třikrát a AUC přibližně dvakrát vyššími u žen než u mužů.

Starší pacienti:Farmakokinetika telmisartanu se u starších pacientů a pacientů mladších než 65 let neliší.

Pacienti s poškozením funkce ledvin:U pacientů s mírným až středně závažným a závažným poškozením funkce ledvin byly

pozorovány dvojnásobné koncentrace v plazmě, avšak u pacientů s nedostatečností ledvin podstupujících hemodialýzu byly pozorovány nižší plazmatické koncentrace. Telmisartan se u pacientů s ledvinnou nedostatečností do vysoké míry váže na plazmatické bílkoviny a dialýzou jej nelze odstranit. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce ledvin neměn.

Pacienti s poškozením funkce jater:Farmakokinetické studie u pacientů s poškozením funkce jater prokázaly zvýšení hodnot absolutní biologické dostupnosti téměř na 100%. Poločas eliminace se u pacientů s poškozením funkce jater nemění.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

V předklinických studiích bezpečnosti po podání dávek, které vedly k expozici srovnatelné s klinickým terapeutickým rozmezím, došlo u normotenzních zvířat ke snížení hodnot červeného krevního obrazu (erytrocytů, hemoglobinu, hematokritu), změnám v renálníhemodynamice (nárůst dusíku močoviny a kreatininu) a zvýšení hladiny sérového draslíku. U psů byla pozorována dilatace renálních tubulů a jejich atrofie. U potkanů a psů byly rovněž zaznamenány změny žaludeční sliznice (eroze, vředy nebo zánět). Těmto farmakologicky vyvolaným nežádoucím účinkům, známým z předklinického hodnocení jak inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin, tak antagonistů receptoru angiotenzinu II, bylo možné předejít perorálním podáním fyziologického roztoku.

U potkanů a psů byly rovněž pozorovány zvýšené hodnoty reninu v plazmě a hypertrofie/hyperplazie ledvinových juxtaglomerulárních buněk. Tyto změny, představujícírovněž skupinový účinek inhibitorů enzymu konvertujícího angiotenzin a antagonistů receptoru angiotenzinu II, zřejmě nemají klinický význam.

Nebyl zjištěn žádný jasný důkaz o teratogenním účinku, avšak podávání telmisartanu v toxických dávkách má vliv na postnatální vývoj jedinců jako je nižší tělesná hmotnost a opožděné otevírání očí.

Testy in vitro neprokázaly mutagenní a významnou klastogenní aktivitu ani nebyl prokázán kancerogenní účinek u potkanů a myší.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1 Seznam pomocných látek

Hydroxid sodnýPovidon K-29-32MannitolKukuřičný škrobVápenatá sůl karmelosyNatrium-stearyl-fumarátMagnesium-stearát

6.2 Inkompatibility

Neuplatňuje se.

6.3 Doba použitelnosti

2 roky

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání

Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání.

6.5 Druh obalu a velikost balení

oPA/Al/PVC-Aluminium blistry

Jeden blistr obsahuje 7, 14, 28, 30, 56, 84, 90 nebo 98 tablet nebo jednodávkové perforované blistry 28 x 1 tableta

Na trhu nemusí b’t všechny velikosti balení.

6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

M.R.Pharma GmbHKönigstraße 1225335 ElmshornNěmecko

8.

REGISTRAČNI ČISLO(A)

Angioton 20 mg tablet : 58/062/12-CAngioton 40 mg tablet : 58/063/12-CAngioton 80 mg tablety : 58/064/12-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

25.1.2012

10. DATUM REVIZE TEXTU

25.1.2012

UDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Krabička

1.

NÁZEV LEČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Angioton 20 mg tabletyAngioton 40 mg tabletyAngioton 80 mg tablety

telmisartanum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg.Jedna tableta obsahuje telmisartanum 40 mg.Jedna tableta obsahuje telmisartanum 80 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

7 tablet14 tablet28 tablet30 tablet56 tablet84 tablet90 tablet98 tablet28x1 tableta

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podáníPřed použitim si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĔTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

Použitelné do:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

10.

ZVLÁŠTNI OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NAZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTI O REGISTRACI

M.R. Pharma GmbHKönigstraße 1225335 ElmshornNěmecko

12.

REGISTRAČNI ČÍSLO/ČÍSLA

Angioton 20 mg tablet : 58/062/12-CAngioton 40 mg tablet : 58/063/12-CAngioton 80 mg tablety : 58/064/12-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Číslo šarže:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V RRAILLOVĚ PÍSMU

Angioton 20 mg tabletyAngioton 20 mg tablety

Angioton 40 mg tabletyAngioton 40 mg tablety

Angioton 80 mg tabletyAngioton 80 mg tablety

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVADĚNÉ NA BLISTRECH A STRIPECH

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Angioton 20 mg tabletyAngioton 40 mg tabletyAngioton 80 mg tablety

telmisartanum

2.

NAZEV DRŽITELE ROZHODNUTI O REGISTRACI

M.R. Pharma GmbHNěmecko

3.

POUŽITELNOST

EXP

4.

ČÍSLO ŠARŽE

č.š.:

5.

JINÉ