Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls131230/2012a příloha k sp.zn.sukls156181/2011

PŘÍBALOVÁ INFORMACE: INFORMACE PRO UŽIVATELE

AMIODARON MYLAN 200 MG

TABLETY

(amiodaroni hydrochloridum)

Přečtěte si pozorně celou příbalovou informaci dříve, než začnete tento přípravek užívat.-

Ponechte si příbalovou informaci pro případ, že si ji budete potřebovat přečíst znovu.

-

Máte-li jakékoli další otázky, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka.

-

Tento přípravek byl předepsán Vám. Nedávejte jej žádné další osobě. Mohl by jí ublížit, a to i tehdy, má-li stejné příznaky jako Vy.

-

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

Název Vašeho léčivého přípravku je Amiodaron Mylan 200 mg, pro zjednodušení o něm bude v celé příbalové informaci referováno jako o Amiodaronu.

V příbalové informaci naleznete: 1.

Co je přípravek Amiodaron Mylan a k čemu se používá

2.

Čemu musíte věnovat pozornost, než začnete přípravek Amiodaron Mylan užívat

3.

Jak se přípravek Amiodaron Mylan užívá

4.

Možné nežádoucí účinky

5

Jak přípravek Amiodaron Mylan uchovávat

6.

Obsah balení a další informace

1. CO JE AMIODARON MYLAN A K ČEMU SE POUŽÍVÁ

Vaše tablety obsahují amiodaroni hydrochloridum, který patří do skupiny léčiv známých jakoantiarytmika. Amiodaron může přispět k potlačení a zamezení abnormálního nebonepravidelného srdečního rytmu a tak navrátit srdeční rytmus do normálu. Amiodaron můžebýt použit k léčbě srdečních onemocnění, které mají za následek rychlou nebo zvýšenousrdeční frekvenci, jsou způsobeny chorobou srdce nebo dědičným onemocněním zvanýmWolff-Parkinson-White syndrom (Vaše srdce bije nezvykle rychle). Amiodaron může být používán k léčbě nepravidelného srdečního rytmu, kde jiné léky buď nefungují, nebo je nelze použít.

2. ČEMU MUSÍTE VĚNOVAT POZORNOST, NEŽ ZAČNETE PŘÍPRAVEK

AMIODARON MYLAN UŽÍVAT

Neužívejte přípravek Amiodaron Mylan

 jestliže jste alergický/á (přecitlivělý/á) na amiodaroni hydrochloridum, jód nebo na

kteroukoli další složku přípravku Amiodaron Mylan (viz bod 6). K příznakům

alergické reakce patří: vyrážka, obtíže s polykáním nebo dýchací obtíže, otok rtů, tváře, hrdla nebo jazyka.

 jestliže máte pomalejší srdeční rytmus (tzv. 'sinusová bradykardie'), nebo nemoc

zvanou 'sino-atriální' srdeční blok

 jestliže máte jiné problémy se srdečním rytmem a nemáte zaveden kardiostimulátor jestliže máte nebo jste měl/a problémy se štítnou žlázou. Váš lékař by měl

zkontrolovat Vaši štítnou žlázu před podáním tohoto přípravku

 jestliže již užíváte některé léčivé přípravky, které mohou způsobit nepravidelný

srdeční rytmus projevující se jako abnormální EKG (elektrický test Vašeho srdce), nebo inhibitory monoaminooxidázy (MAOI), k léčbě deprese (viz část 'Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky ')

 jestliže jste těhotná nebo kojíte (viz "Těhotenství a kojení" níže) Amiodaron se nesmí podávat nedonošeným dětem nebo novorozencům.

Upozornění a opatření

Měli byste informovat svého lékaře předtím, než začnete tento léčivý přípravek užívat, pokud:

 máte nebo jste prodělal/a srdeční selhání máte problémy s játry máte jakékoli problémy s plícemi nebo máte astma máte jakékoli problémy se zrakem, to zahrnuje nemoc zvanou "zánět očního nervu" se chystáte na operaci nebo máte podstoupit celkovou anestezii jste starší (nad 65 let). Lékař Vás bude muset sledovat pečlivěji máte kardiostimulátor nebo implantovaný intrakardiální defibrilátor (ICD). Váš lékař

bude kontrolovat, že zařízení pracuje správně krátce poté, co začnete užívat tablety nebo změní -li se Vaše dávka.

Při užívání tohoto léčivého přípravku a po dobu několika měsíců po ukončení léčby se

vyhýbejte pobytu na přímém slunci. To proto, že Vaše pokožka se stane mnohemcitlivější na sluneční záření a můžete se spálit, svědit nebo Vám mohou naskákat puchýře. Měli byste používat krém na opalování s vysokým faktorem, nosit klobouk aoblečení na pokrytí Vašich rukou a nohou. Viz také bod 4.

Vzájemné působení s dalšími léčivými přípravky

Následující léky mohou způsobit nepravidelný srdeční rytmus, projevující se jako abnormálníEKG a neměly by být užívány s amiodaronem vzhledem ke zvýšenému riziku nepravidelnéhosrdečního rytmu nebo vynechávání úderů srdce ("Torsades de Pointes").

 jakékoliv jiné antiarytmické léčivé přípravky na kontrolu srdečního rytmu, včetně

chinidinu, disopyramidu, prokainamidu, sotalolu, bretylia, flekainidu nebo bepridilu

 léčivé přípravky k léčbě duševních onemocnění nebo depresí, např. chlorpromazin,

pimozid, thioridazin, haloperidol, lithium, doxepin, maprotilin, amitriptylin nebo sertindol

 antihistaminika léky používané na vyrážku, sennou rýmu nebo jiné alergrie, např.

terfenadin, astemizol, mizolastin

 antimalarika např. chinin, meflochin, halofantrin, chlorochin léky na infekční onemocnění podávané formou injekce obsahující erytromycin, co-

trimoxazole, pentamidin, kortikosteroidy, amfotericin, moxifloxacin

Prosím, informujte svého lékaře nebo lékárníka o všech lécích, které užíváte nebo jste užíval/a v nedávné době, a to i o lécích, které jsou dostupné bez lékařského předpisu, nebonásledujících:

 digoxin na srdce fenytoin k léčbě epilepsie inhibitory monoaminooxidázy (MAO), např. fenelzin k léčbě depresí léky na snížení hladiny cholesterolu, např. simvastatin nebo pravastatin léky na infekční onemocnění, jako je ciprofloxacin, ofloxacin nebo levofloxacinu léky ke snížení přirozené obranyschopnosti těla, např. cyklosporin, takrolimus léky na zácpu (projímadla), např. sena nebo bisacodyl léky k léčbě srdečních potíží tzv. beta-blokátory, jako je propanalol léky nazývané blokátory kalciových kanálů na bolest na hrudi (angina pectoris) nebo

vysoký krevní tlak (např. diltiazem nebo verapamil)

 antikoagulancia (např. warfarin, na ředění krve)

Následující léky mohou zvýšit pravděpodobnost výskytu vedlejších účinků, pokud jsou užívány společně s amiodaronem:• amfotericin (když je podáván přímo do žíly) – používaný na plísňové infekce• léky proti zánětu (kortikosteroidy), jako hydrokortison, betametazon nebo prednisolon• diuretika ("tablety na odvodnění" např. furosemid)• celková anestetika nebo vysoké dávky kyslíku používané během operace• tetrakosaktid používaný pro testování některých hormonálních problémů

Amiodaron může zvýšit účinek jiných léků:• cyklosporin a takrolimus - používané k prevenci odmítnutí transplantátů• léky používané na impotenci - jako je sildenafil, tadalafil nebo vardenafil• fentanyl - používaný pro úlevu od bolesti• ergotamin - používaný pro úlevu od bolesti• midazolam - užívaný k úlevě od úzkosti nebo Vám pomůže zrelaxovat• flekainid - jiný lék používaný k léčbě nepravidelného srdečního rytmu. Váš lékař by měl monitorovat Vaši léčbu a může snížit Vaši dávku flekainidu na polovinu.• lidokain - používaný jako anestetikum

Užívání přípravku Amiodaron Mylan s jídlem a pitímMěl/a byste brát tablety pravidelně a během léčby se vyhýbat pití nadměrného množstvíalkoholu. To proto, že pití alkoholu během užívání tohoto léku, zvýší pravděpodobnost, že budete mít problémy s játry. Promluvte si se svým lékařem nebo lékárníkem o množství alkoholu, které můžete pít.Nepijte grapefruitový džus během užívání tohoto přípravku. To proto, že pití grapefruitovéhodžusu, během užívání amiodaronu může zvýšit pravděpodobnost výskytu vedlejších účinků.

Těhotenství a kojeníNeužívejte amiodaron, pokud jste těhotná nebo plánujete otěhotnět.Nekojte své dítě, pokud užíváte amiodaron. Malé množství tohoto léčivého přípravku může přecházet do mateřského mléka a uškodit Vašemu dítěti.Poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem dříve, než začnete užívat jakýkoliv lék.

Řízení dopravních prostředků a obsluha strojůPo užití tohoto léčivého přípravku můžete mít rozmazané vidění. Neměl/a byste řídit, a to zejména v noci, nebo obsluhovat stroje, dokud nevidíte ostře.

Důležité informace o některých složkách přípravku Amiodaron MylanTento přípravek obsahuje laktózu (druh cukru). Pokud Vám bylo někdy lékařem oznámeno, že trpíte nesnášenlivostí některých cukrů, poraďte se se svým lékařem, než začnete tento přípravek užívat. Tablety také obsahují jód. Pro více informací viz sekce "Vyšetření".

3. JAK SE PŘÍPRAVEK

AMIODARON MYLAN UŽÍVÁ

Vždy užívejte přípravek Amiodaron Mylan přesně podle pokynů svého lékaře. Pokud si nejste jistý/á, poraďte se se svým lékařem nebo lékárníkem.Tablety polykejte celé nebo je v případě potřeby rozpulte na dvě stejné poloviny. Tablety nedrťte ani nežvýkejte. Pokud máte pocit, že se Váš zdravotní stav v průběhu užívání léčivého přípravku nezlepšuje, informujte svého lékaře.Nepřestávejte užívat svůj lék bez konzultace s lékařem.

DospělíObvyklá počáteční dávka je 200 mg třikrát denně po dobu až jednoho týdne, poté v dávce 200 mg dvakrát denně po dobu dalšího týdne. Po této době Vám Váš lékař znovu sníží dávku přípravku Amiodaron Mylan, obvykle na 200 mg jednou denně, a i nadále bude kontrolovatVáš srdeční rytmus.

V některých případech se může Váš lékař rozhodnout buď zvýšit, nebo snížit dávku, kterou užíváte každý den. To bude záviset na tom, jak budete na tento lék reagovat.

Starší pacientiStarší pacienti nevyžadují odlišné dávkování, ale pokud se používá příliš vysoká dávka,mohou být více náchylní k problémům s funkcí štítné žlázy a je třeba je pečlivě monitorovat.Váš lékař může změnit dávku v závislosti na Vašem stavu. Je třeba pokračovat v užívání Vašeho léku, dokud Vám lékař nedá jiné doporučení.

Děti a mladistvíExistují pouze omezené údaje o účinnosti a bezpečnosti u dětí. Váš lékař rozhodne o vhodné dávce.

Tabletu lze dělit na dvě stejné dávky.

Jestliže jste užil/a více přípravku Amiodaron Mylan, než jste měl/aPokud jste užil/a příliš mnoho tablet, ihned se poraďte se svým lékařem nebo nejbližšípohotovostí. Vezměte si s sebou balení léku. Můžete pociťovat následující příznakypředávkování: pocit závratě, mdloby nebo únavu, zmatenost, pomalý tep, nevolnost apoškození jater.

Jestliže jste zapomněl/a užít přípravek Amiodaron MylanVezměte si tabletu ihned, jakmile si vzpomenete. Nicméně, pokud je již téměř čas na další dávku, neužívejte dávku, na kterou jste zapomněl/a, a užijte další dávku ve stanovený čas. Nezdvojujte následující dávku, abyste nahradil/a vynechanou dávku pouze pokračujte jako předtím.

Jestliže jste přestal(a) užívat přípravek Amiodaron MylanPokračujte v užívání tablet amiodaronu, dokud Váš lékař nerozhodne o ukončení léčby. Nepřestávejte užívat tablety amiodaronu jen proto, že se cítíte lépe. Jestliže jste přestal/a užívat tento lék nepravidelný srdeční rytmus se může vrátit. To by mohlo být nebezpečné.

Máte-li jakékoli další otázky, týkající se užívání tohoto přípravku, zeptejte se svého lékaře nebo lékárníka nebo zdravotní sestry.

VyšetřeníKaždá tableta obsahuje také 75 mg jódu. Jód může způsobit problémy Vaší štítné žláze, Váš lékař bude pravidelně sledovat Vaši hladinu jódu.Váš lékař může také zajistit, abyste podstupoval/a další pravidelné testy před a během léčby, jako jsou krevní testy, test na funkci jater, rentgen hrudníku, EKG (elektrický test Vašeho srdce) a oční testy.

4. MOŽNÉ NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Podobně jako všechny léky, může mít i přípravek Amiodaron Mylan nežádoucí účinky, které se ale nemusí vyskytnout u každého.Přestaňte užívat tento lék a okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud začnete pociťovatsvědění, dušnost nebo sípání a oteče Vám obličej, ruce, nohy, ústa, krk nebo oči.

Amiodaron tablety mohou zůstat v krvi po dobu až jednoho měsíce po ukončení léčby. V této době se mohou i nadále objevit nežádoucí účinky.

Informujte svého lékaře, pokud trpíte některým z níže uvedených nežádoucích účinků. Vášlékař možná bude muset přerušit Vaši léčbu a vy možná budete potřebovat lékařskou péči.

Velmi časté nežádoucí účinky (postihující více než 1 z 10 lidí):

 zvýšená hladina jaterních enzymů v

krvi, která může být zaznamenanáve Vašem krevním testu

 kůže se stává velmi citlivou na

sluneční záření a na obličeji se může často objevit vyrážka, kteráse může vyvinout v puchýře – viztaké bod 2 - Zvláštní opatrnosti při použití přípravku AmiodaronMylan je zapotřebí

 změny chuti vizuální haló (svatozář) nebo

oslnění v noci - tyto nežádoucíúčinky obvykle vymizí v průběhu léčby

 pocit nevolnosti nebo nevolnost

Časté nežádoucí účinky (postihující méně než 1 z 10 lidí):

 potíže s dýcháním nebo tlak na

hrudi, kašel, který neodejde, sípání, ztráta hmotnosti a horečka. To může být způsobeno zánětem plic, což může být velmi nebezpečné

 pomalý tlukot srdce problémy se štítnou žlázou, a to

zejména u starších lidí, což může

znamenat, že přiberete nebozhubnete, můžete zaznamenat změny srdeční frekvence nebo býtméně aktivní či více neklidný/á, než obvykle

 kůže se stává šedou nebo

namodralou

 noční můry, poruchy spánku

 zmatenost infekce hrudníku nebo bolest na

hrudi

 pocit nezvyklé únavy, nezdravosti,

ztráta hmotnosti nebo horečnatost

 nepravidelný srdeční rytmus nebo

vynechání úderu

 bolest břicha nebo zežloutnutí kůže

nebo očního bělma, tmavá moč,

světlá stolice. To mohou býtpříznaky problémů s játry nebo poškození, které může být velmi nebezpečné.

 třes rukou deprese

Méně časté nežádoucí účinky (postihující méně než 1 ze 100 lidí):

 zhoršení srdečního rytmu, srdeční

zástava. To může vést k infarktu, měli byste jít okamžitě ke svému lékaři.

 svalové bolesti a slabost

 mravenčení v prstech na rukou

nebo nohou

Velmi vzácné nežádoucí účinky (postihující méně než 1 z 10 000 lidí):

 závažné problémy s játry šupinatá zarudlá kůže, vyrážka závratě necitlivost v končetinách nekontrolované pohyby svalů silné bolesti hlavy neobvyklé podlitiny/krvácení z

kůže

 bledost, pocit únavy, dušnost červený otok krevních cév

(vaskulitida)

 problémy s ledvinami zmatenost, křeče, ztráta vědomí

 velmi pomalý srdeční tep (spíše u

starších pacientů)

 ztráta zraku, zhoršení zraku bolestivé nebo citlivé oči těžké kožní reakce ztráta rovnováhy, třes trpění více infekcemi než obvykle impotence bolestivý otok varlat kovová chuť v ústech vypadávání vlasů

Pokud se kterýkoli z nežádoucích účinků vyskytne v závažné míře, nebo pokud si všimnete jakýchkoli nežádoucích účinků, které nejsou uvedeny v této příbalové informaci, prosím, sdělte to svému lékaři nebo lékárníkovi.

5. JAK PŘÍPRAVEK

AMIODARON MYLAN UCHOVÁVAT

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

Přípravek Amiodaron Mylan nepoužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené nakrabičce a blistru. Doba použitelnosti se vztahuje k poslednímu dni uvedeného měsíce.

Uchovávejte při teplotě do 25 ° C. Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte lahvičku vkrabičce.

Léčivé přípravky se nesmí vyhazovat do odpadních vod nebo domácího odpadu. Zeptejte sesvého lékárníka, jak máte likvidovat přípravky, které již nepotřebujete. Tato opatřenípomáhají chránit životní prostředí.

6. DALŠÍ INFORMACE

Co přípravek Amiodaron Mylan obsahujeJedna tableta obsahuje 200 mg léčivé látky amiodaroni hydrochloridum.Jedna tableta obsahuje také laktosu, mikrokrystalickou celulosu, krospovidon, povidon K30, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek, magnesium-stearát.

Jak přípravek Amiodaron Mylan vypadá a co obsahuje toto baleníTablety jsou bílé, bikonvexní, nepotahované, s půlící rýhou, označené "AM a 200" na jedné straně a "G" na druhé straně.Amiodaron Mylan je k dispozici v lahvičkách nebo blistrech po 10, 20, 28, 30, 50, 60 nebo 90tabletách.

Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.

Držitel rozhodnutí o registraci

Generics [UK] Ltd.Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TLVelká Británie

Výrobce

GENERICS [UK] LTD., POTTERS BAR, HERTFORDSHIRE, Velká BritánieMCDERMOTT LABORATORIES LTD. T/A GERARD LABORATORIES, DUBLIN, Irsko

Tato příbalová informace byla naposledy schválena 28.8.2012

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn. sukls131230/2012a příloha k sp.zn.sukls156181/2011

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

1. NÁZEV PŘÍPRAVKU

Amiodaron Mylan 200 mgtablety

2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ

Jedna tableta obsahuje amiodaroni hydrochloridum 200 mg.Jedna tableta také obsahuje 100 mg laktózy.

Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.

3. LÉKOVÁ FORMA

Tablety.Popis přípravku: bílé bikonvexní nepotahované tablety s půlící rýhou, označené 'AM' a '200 'na jedné straně a ' G 'na druhé straně.

Tabletu lze dělit na dvě stejné poloviny.

4. KLINICKÉ ÚDAJE

Léčba by měla být zahájena a běžně monitorována pouze pod dohledem specialisty nebo v nemocnici.

4.1 Terapeutické indikace

Amiodaron je indikován pouze k léčbě těžkých a/nebo symptomatických poruch rytmu, které neodpovídají na jinou léčbu nebo kde jiná léčba není možná. Poruchy rytmu spojené s Wollf-Parkinson-Whiteovým syndromem.

 Flutter a fibrilace síní, kdy nelze použít jiné léčivé přípravky

 Všechny typy tachyarytmií paroxysmálního charakteru, včetně: supraventrikulárních,

nodálních a ventrikulárních tachykardií, fibrilace komor, kdy nelze použít jiné léčivé přípravky.

Tablety jsou určeny ke stabilizaci a pro dlouhodobou léčbu.

Amiodaron je indikován k prevenci komorových arytmií u vysoce rizikových pacientů po infarktu myokardu nebo u pacientů s klinickými příznaky městnavého srdečního selhání a/nebo LVEF méně než 40%, kteří dostávají vhodnou léčbu na srdeční selhání, která zahrnuje ACE inhibitory. Musí být použita minimální účinná dávka a léčba musí být zahájena a používána pouze v nemocnici / pod dohledem specialisty.

4.2. Dávkování a způsob podání

Tablety amiodaronu jsou určeny pro perorální podání.

Obecné úvahyVysoká počáteční dávka je nezbytná vzhledem k pomalému nástupu účinku, během kterého je dosaženo potřebných hladin amiodaronu ve tkáních.

Nicméně, příliš vysoké dávkování v udržovací fázi léčby může vést k nežádoucím účinkům, u kterých se předpokládá, že mají vztah k vysokým tkáňovým hladinám amiodaronu a jeho metabolitů. Amiodaron je silně vázaný na proteiny a má průměrný plazmatický poločas 50 dní (hlášený rozsah 20-100 dnů). Z toho vyplývá, že k dosažení nového rovnovážného stavu distribuce mezi úpravami dávkování je potřeba dostatek času. Po vysazení nebo snížení dávky nežádoucí účinky pomalu mizí, v důsledku toho jak v tkáních klesají hladiny léčivé látky. Po vysazení může zbytkový amiodaron vázaný v tkáních chránit pacienta po dobu až jednoho měsíce. Nicméně pravděpodobnost opětovného výskytu arytmií během tohoto období by měla být vzata do úvahy.

Po vysazení léčby, může zbývající amiodaron vázaný v tkáních chránit pacienta až jeden měsíc, ale pravděpodobnost opětovného výskytu srdečních arytmií během tohoto období by měla být brána v úvahu. U pacientů s potenciálně letálními arytmiemi je dlouhý poločas cenná ochrana, protože příležitostné opomenutí dávky nemá významný vliv na celkový léčebný efekt.

Důležitým faktorem je, aby byl pacient podroben pravidelným kontrolám k zajištění detekce klinických projevů spojených s nadměrným dávkováním a aby bylo dávkování upraveno odpovídajícím způsobem.

Vzhledem k vlivu potravy na absorpci, by měl být amiodaron užíván ve stejnou dobu a s ohledem na jídlo (viz bod 5.2 Farmakokinetické vlastnosti).

Dospělí

Je zvláště důležité, aby byla ve všech případech používána minimální účinná dávka, a aby bylo dávkování posuzováno podle individuální odpovědi a pohody pacienta. Následující dávkování plány jsou obecně účinné:

Počáteční stabilizaceLéčba by měla být započata s 200mg 3x denně po dobu 1 týdne. Dávkování by pak mělo být sníženo na 200 mg dvakrát denně po dobu dalšího týdne.

Udržovací terapieDávka měla být snížena na jednu 200mg dávku denně, nebo nižší pokud je to možné. Ve vzácných případech může udržovací dávka překročit 200 mg. Udržovací dávka by měla být pravidelně revidována, a to zejména pokud překročí 200 mg.

Přechod z intravenózní na perorální léčbu

Jakmile je získána odpovídající reakce na léčbu, měla by být současně zahájena perorální léčba obvyklými nasycovacími dávkami (200 mg třikrát denně). Intravenózní amiodaron by pak měl být postupně vysazen.

U pacientů užívajících amiodaron současně se simvastatinem, by dávka simvastatinu neměla překročit 20 mg / den. (Viz body 4.4 a 4.5)

Starší pacienti

Je důležité, aby bylo ve všech případech používáno minimální účinné dávkování. Neexistuje žádný důkaz, že požadavky na dávkování jsou pro starší pacienty odlišné. Nicméně, starší pacienti mohou být více náchylní k bradykardii a poruchám vedení vzruchu, pokud je použita příliš vysoká dávka. Zvláštní pozornost by měla být věnována sledování funkce štítné žlázy (viz bod 4.3 a 4.8).

Pediatrická populace

Bezpečnost a účinnost amiodaronu u dětí nebyla stanovena. Proto se jeho použití u dětských pacientů nedoporučuje. Současně dostupné údaje jsou popsány v bodech 5.1 a 5.2.

4.3 Kontraindikace

 Sinusová bradykardie a sinoatriální blok. U pacientů s těžkými poruchami vedení vzruchu

(těžké poruchy atrioventrikulárního vedení, bifascikulární nebo trifascikulární blok) nebo sick sinus syndromem, by měl být amiodaron používán pouze pokud mají kardiostimulátor.



Porucha funkce štítné žlázy. Testy funkce štítné žlázy by měly být provedeny u všech pacientů před zahájením léčby amiodaronem.

 Přecitlivělost na jód nebo amiodaron nebo na některou z pomocných látek (jedna 200 mg

tableta obsahuje přibližně 75 mg jódu)

 Kombinovaná léčba s léky, které mohou způsobit “Torsade de pointes” (viz bod 4.5).

Současná léčba s inhibitory monoaminooxidázy

 Těhotenství, kromě výjimečných okolností (viz bod 4.6) Kojení (viz bod 4.6)

4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití

Srdeční poruchy

Příliš vysoké dávkování může vést k těžké bradykardii a poruchám vedení vzruchu svýskytem idioventrikulárního rytmu, zvláště u starších pacientů nebo v průběhu léčbydigitalisem. Za těchto okolností by měla být léčba amiodaronem vysazena. Pokud je to nutné,mohou být podány beta- adrenostimulanty nebo glukagon. Vzhledem k dlouhému poločasuamiodaronu, je-li bradykardie těžká a symptomatická je třeba zvážit voperováníkardiostimulátoru.

Perorální amiodaron není kontraindikován u pacientů s latentním nebo manifestním srdečnímselháním, ale je však třeba opatrnosti, protože někdy může dojít ke zhoršení stávajícího srdečního selhání. V tomto případě může být amiodaron podáván spolu s jinou vhodnou terapií.

Amiodaron způsobuje změny na EKG: prodloužení QT intervalu odpovídá prodlouženérepolarizaci s možným vývojem vln U a deformací T vln. Tyto změny jsou známkou farmakologického účinku a nejsou známkou toxicity.

U starších pacientů, se může srdeční frekvence výrazně snížit.

Léčba by měla být přerušena v případě výskytu druhého nebo třetího stupně AV-bloku, sinoatriálního bloku nebo bifascikulárního bloku (viz také bod 4.3).

Amiodaron má nízký proarytmický efekt. Byl hlášen výskyt nových arytmií nebo zhoršeníléčených arytmií, někdy fatálních. Je důležité, ale obtížné, rozlišit nedostatečnou účinnostléku od proarytmického působení, ať už to je či není spojeno se zhoršením srdečního stavu. Proarytmické účinky se obvykle vyskytují v souvislosti s lékovými interakcemi a/nebo s poruchami elektrolytů (viz také bod 4.8 -).

Před zahájení léčby amiodaronem, je doporučeno provést EKG a změřit hladiny draslíku v séru. V průběhu léčby se doporučuje monitorování EKG.

Jaterní poruchy

Ačkoli nebyly v žádné literatuře publikovány zprávy o potenciaci nežádoucích jaterníchúčinků alkoholem, pacientům by mělo být doporučeno, aby při léčbě amiodaronem snížili příjem alkoholu.

Amiodaron může souviset s řadou účinků na játra, včetně cirhózy, hepatitidy, žloutenky aselhání jater. Byly hlášeny fatální případy, především v návaznosti na dlouhodobou léčbu. Vzácně k nim došlo brzy po zahájení léčby, zvláště při intravenózním podání. Doporučuje semonitorovat funkci jater, zejména transamináz, před léčbou a každých šest měsíců poté. (Viz také bod 4.8).

Na začátku léčby: se může objevit zvýšení sérových transamináz, které mohou být v izolaci(1,5 až 3 krát vyšší než normál). Tyto se mohou vrátit do normy po snížení dávky, nebo někdyspontánně. Příležitostně může dojít k případům akutního onemocnění jater se zvýšenými sérovými hladinami transamináz a/nebo žloutenkou. V takových případech je nutno léčbu přerušit.

Během dlouhodobé léčby: Byly hlášeny případy chronického jaterního onemocnění. Změny laboratorních testů, které mohou být minimální (transaminázy zvýšené 1,5-5 krát nad normál) nebo klinické příznaky (možná hepatomegalie) během léčby po dobu delší než 6 měsíců, by měly naznačit tuto diagnózu. Je proto doporučeno rutinní sledování jaterních testů. Abnormální klinické a laboratorní výsledky testů obvykle po ukončení léčby ustupují. Bylo hlášeno několik případů nevratné progrese. Histologické nálezy se mohou podobat pseudo-alkoholické hepatitidě, ale mohou být variabilní a zahrnovat cirhózu.

Poruchy štítné žlázy

Hypertyreóza i hypotyreóza se objevily během léčby amiodaronem nebo krátce po ní (viz bod 4.8). Jednoduché monitorování běžných biochemických testů je matoucí, protože některétesty, jako jsou volné T4 a T3, mohou být změněny, když je pacient jasně eutyreoidní. Proto se před zahájením léčby doporučuje klinické sledování, pak další test každých šest měsíců a měly by pokračovat po několik měsíců po vysazení léčby amiodaronem. Toto je důležité zejména u starších pacientů. U pacientů, kteří mají v anamnéze zvýšené riziko dysfunkce štítné žlázy, se doporučuje pravidelné testování.

Hypertyreóza: Hypertyreóza se může objevit během léčby amiodaronem, nebo až několik měsíců po ukončení léčby. Klinické příznaky, jako je úbytek hmotnosti, slabost, neklid, zvýšení srdeční frekvence nebo návrat arytmie, anginy pectoris nebo městnavého srdečníhoselhání, by měly varovat lékaře. Diagnóza může být podpořena zjištěním zvýšené hladinysérového tri-iodothyroninu (T3), nízké hladiny hormonu stimulujícího štítnou žlázu (TSHměřeno pomocí vysoce citlivé metody) a sníženou sérum ultrasenzitivní TSH (us TSH) reakcína thyrotrophin uvolňující hormon (TRH). Může být rovněž nalezena elevace reverzní T3(r.T3).

V případě hypertyreózy by měl být amiodaron vysazen. Ke klinickému zotavení obvykledochází během několika týdnů, i když byly hlášeny i závažné případy s následkem smrti.Těžké případy, s klinickými příznaky thyreotoxikózy a někdy fatální, vyžadují rychléterapeutické řešení. Ke klinickému zotavení obvykle dochází během několika měsíců. Klinické zotavení předchází normalizaci testů funkce štítné žlázy.

Léčebná kúra přípravky ke snížení funkce štítné žlázy byla použita k léčbě závažnéhyperaktivity štítné žlázy, zpočátku mohou být vyžadovány velké dávky. Tyto nemusí být vždy účinné a může být nutné po dobu několika týdnů současně podávat vysoké dávky kortikosteroidů (např. 1 mg/kg prednisolonu).

Hypotyreóza: Klinické příznaky jako je přírůstek hmotnosti, snížená aktivita nebo nadměrnábradykardie by měly upozornit lékaře. Nástup může být náhlý. Diagnóza může být podpořenazvýšenou hladinou sérového TSH a přehnanou TSH reakcí na TRH. Tyroxin (T4), T3 a volnýtyroxinový index (FTI) mohou být nízké.

Hypofunkce štítné žlázy obvykle odezní během tří měsíců od vysazení amiodaronu; s opatrností může být léčena L-tyroxinem. Současné užívání amiodaronu by mělo pokračovatpouze v život ohrožujících situacích, kdy TSH úrovně mohou poskytnout vodítko prodávkování L-tyroxinu.

Oční poruchy

Pokud se vyskytne rozmazané nebo snížené vidění, mělo by být neprodleně provedenokompletní oční vyšetření včetně fundoskopie. Výskyt optické neuropatie a/nebo optickéneuritidy vyžaduje přerušení léčby amiodaronem z důvodu možného vývoje slepoty.Pokud nedojde k výskytu rozmazaného nebo sníženého vidění, je doporučeno opthamologické vyšetření jedenkrát ročně.

U pacientů s kontinuální léčbou se téměř vždy vytvoří mikrodepozita v rohovce a doporučuje se každoroční oftalmologické vyšetření. Depozita jsou obvykle rozeznatelná jen vyšetřením pomocí štěrbinové lampy. Nicméně, okamžité oční vyšetření je doporučeno v případěpříznaků poruchy zraku, jako jsou změny zrakové ostrosti a pokles periferního vidění.

Poruchy nervového systému

Amiodaron může vyvolat periferní senzomotorickou neuropatii a/nebo myopatii. Oba tytostavy mohou být závažné, i když ke zotavení obvykle dochází během několika měsíců povysazení amiodaronu, ale někdy může být neúplné.

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy (viz bod 4.8)

Nástup dušnosti nebo neproduktivního kašle může souviset s plicní toxicitou (hypersenzitivní pneumonie, alveolární/intersticiální pneumonie nebo fibróza, zánět pohrudnice, obliterující bronchiolitida způsobující pneumonii). Doprovodné znaky mohou zahrnovat dušnost (která může být závažná a nevysvětlitelná současným srdečním stavem), neproduktivní kašel a zhoršení celkového zdravotního stavu (únava, úbytek na váze a horečka). Nástup je obvyklepomalý, ale další vývoj může být velmi rychlý. Většina případů byla hlášena při dlouhodobé léčbě, jen málo z nich se vyskytlo brzy po zahájení léčby.

Terapie amiodaronem by měla být přehodnocena, protože intersticiální pneumonie je obvyklepo brzkém vysazení amiodaronu reverzibilní.

Pacienti by měli být pečlivě klinicky vyšetřeni a před zahájením léčby by se měl zvážit rentgen hrudníku. Během léčby, v případě podezření na plicní toxicitu, by toto mělo být opakováno a doprovázeno testováním funkcí plic, a pokud je to možné měřenímtransferového faktoru. Počáteční radiologické změny může být obtížné odlišit od plicní žilníkongesce. Plicní toxicita je obvykle reverzibilní po včasném ukončení léčby amiodaronem, snebo bez současné léčby kortikosteroidy. Klinické příznaky se často vytratí během několikatýdnů, poté následuje pomalejší zlepšení radiologických nálezů a zlepšení funkce plic. U některých pacientů se zdravotní stav může zhoršit i přes vysazení amiodaronu.

Byly pozorovány velmi vzácné případy vážných respiračních komplikací, někdy fatálních, obvykle v období bezprostředně po chirurgickém zákroku (syndrom akutní respirační tísně dospělých), to může zahrnovat možné interakce s vysokou koncentrací kyslíku.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Pacienti by měli být poučeni, aby zabránili vystavování se slunci a používali ochrannépomůcky/opatření v průběhu léčby, u pacientů užívajících amiodaron může dojít ke zvýšení citlivosti na sluneční záření, která může trvat několik měsíců vysazení amiodaronu. Vevětšině případů jsou příznaky omezeny na brnění, pálení a zarudnutí v místě vystavenémslunci, ale mohou být viděny i závažné fototoxické reakce s tvorbou puchýřů (viz bod 4.8).

Lékové interakce (viz bod 4.5)Současné užívání amiodaronu se nedoporučuje s následujícími léky: beta-blokátory, léky snižující tepovou frekvenci inhibitory kalciových kanálů (verapamil, diltiazem), stimulační projímadla, která mohou způsobit hypokalémii.

Amiodaron může způsobit závažné nežádoucí účinky postihující oči, srdce, plíce, játra, štítnou žlázu, kůži a periferní nervový systém (viz bod 4.8.). Protože tyto reakce mohou být pozdní, pacienti na dlouhodobé léčbě by měli být pečlivě sledováni. Vzhledem k tomu, že nežádoucí účinky jsou obvykle závislé na dávce, měla by být použita minimální účinná udržovací dávka.

Pacienti užívající amiodaron se mohou stát nadměrně citliví na sluneční záření a měli by býtna tuto skutečnost upozorněni (viz bod 4.8). Fotosenzitivitu lze minimalizovat omezením expozice UV záření, nošením vhodných ochranných oděvů a pokrývky hlavy a používánímširokého spektra krémů na opalování.

U pacientů užívajících v kombinaci amiodaron a flekainid by měly být sledovány plazmatickéhladiny flekainidu (viz bod 4.5).

Riziko myopatie a rhabdomyolýzy se zvyšuje při současném užíváním amiodaronu s vyššími dávkami simvastatinu. Kombinovanému užívání simvastatinu v dávkách vyšších než 20 mg denně s amiodaronem je třeba se vyhnout, pokud klinický přínos nepřeváží zvýšené riziko myopatie (viz body 4.2 a 4.5).

Tento přípravek obsahuje laktózu. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, vrozeným deficitem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat.

Monitorování (viz bod 4.4 a 4.8):Před zahájením léčby amiodaronem, je vhodné provést EKG a změřit hladiny draslíku. Sledování transamináz (viz bod 4.4) a EKG se doporučuje během léčby.Vzhledem k tomu, že amiodaron může vyvolat hypotyreózu nebo hypertyreózu, a to zejména u pacientů s onemocněním štítné žlázy v anamnéze, klinické a biologické monitorování (usTSH) by mělo být provedeno před zahájením léčby amiodaronem. Toto monitorování by mělo být provedeno během léčby, v šesti měsíčních intervalech, a několik měsíců po jejímukončení. To je důležité zejména u starších pacientů. U pacientů, jejichž anamnéza ukazuje na zvýšené riziko dysfunkce štítné žlázy, se doporučuje pravidelné monitorování. Sérová hladina usTSH by měla být měřena, pokud je podezření na dysfunkci štítné žlázy. Zejména v souvislosti s chronickým podáváním antiarytmik byly popsány případy zvýšení komorové fibrilace a/nebo stimulačního prahu kardiostimulátoru nebo implantovatelného intrakardiálního defibrilátoru, což se dotkne jejich účinnosti. Proto se doporučuje opakovat ověření fungování zařízení před a během léčby amiodaronem.

Abnormality štítné žlázy (viz bod 4.8)Amiodaron obsahuje jód a může tedy interferovat s příjmem radio-jódu. Nicméně, testy funkce štítné žlázy (volný-T3, volný-T4, usTSH) zůstávají interpretovatelné. Amiodaron inhibuje periferní konverzi tyroxinu (T4) na trijodtyronin (T3) a může vyvolat izolované biochemické změny (zvýšení volného T4 v séru, volný T3 je mírně snížen, nebo i normální) u klinicky euthyroidních pacientů. V těchto případech není žádný důvod ukončit léčbu amiodaronem.

Podezření na hypothyreózu by mělo být, pokud se objeví tyto klinické příznaky: zvýšení hmotnosti, nesnášenlivost chladu, snížená aktivita, nadměrná bradykardie. Diagnóza je podpořena zvýšením sérového usTSH a přehnanou TSH reakci na TRH. T3 a T4 hladinymohou být nízké. Euthyroidismu je obvykle dosaženo do 3 měsíců po ukončení léčby. V život

ohrožujících situacích může léčba amiodaronem pokračovat, v kombinaci s L-tyroxinem. Dávka L-tyroxinu se upravuje dle hladin TSH.

4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce

Některé z důležitějších léčivých přípravků, které interagují s amiodaronem, jsou warfarin, digoxin, fenytoin a jakýkoli léčivý přípravek, který prodlužuje QT interval.

Amiodaron zvyšuje plazmatické koncentrace léčivých přípravků, které se vysoce váží na bílkoviny, například perorální antikoagulancia a fenytoin inhibicí CYP 2C9. Dávkováníwarfarinu by mělo být sníženo odpovídajícím způsobem. Je doporučeno častější monitorováníprotrombinového času během i po léčbě amiodaronem. Dávkování fenytoinu by mělo býtsníženo, pokud se objeví příznaky předávkování, a měly by být měřeny plazmatické hladiny.

Podávání amiodaronu pacientovi již léčeného digoxinem vyústí ve zvýšení koncentracedigoxinu v plazmě a tím uspíší výskyt příznaků spojených s vysokými hladinami digoxinu.Doporučuje se klinické, EKG a biologické monitorování a obvykle musí být sníženodávkování digoxinu. Je také možný synergický efekt na tepovou frekvenci a atrioventrikulárnípřevod vzruchu.

Kombinovaná léčba s následujícími léky, které prodlužují QT interval, je kontraindikována(viz bod 4.3) vzhledem ke zvýšenému riziku vzniku "Torsades de pointes", například:

•

antiarytmika třídy Ia např. chinidin, prokainamid, disopyramid, bepridil

•

antiarytmika třídy III např. sotalol, bretylium

•

intravenózní erytromycin, co-trimoxazol nebo injekce pentamidinu (pokud

je podáván parenterálně), protože existuje zvýšené riziko potenciálně letální "torsades de pointes", vinkamin, některá neuroleptika, cisaprid•

antipsychotika např. chlorpromazin, thioridazin, pimozid, haloperidol, amisulprid a

sertindol•

lithium a tricyklická antidepresiva, např. doxepin, maprotilin, amitriptylin

•

některá antihistaminika, např. terfenadin, astemizol, mizolastin

•

antimalarika, např. chinin, meflochin, chlorochin, halofantrin

Kombinovaná léčba s následujícími léčivými přípravky se nedoporučuje:

•

betablokátory a některé inhibitory kalciových kanálů (diltiazem, verapamil); může se objevit potenciace negativních chronotropních vlastností a účinky zpomalující vedení vzruchu

•

stimulační laxativa, která mohou způsobit hypokalémii a tím zvýšit riziko torsades de pointes, měly by být používány jiné typy laxativ.

•

u pacientů užívajících amiodaron je třeba se vyhnout fluorochinolonům

Opatrnosti je třeba v průběhu kombinované terapie s následujícími léky, které mohou způsobithypokalémii: a/nebo hypomagnezémii: diuretika, stimulační laxativa, systémové kortikosteroidy, tetracosactrin, intravenózní amfotericin.

Grapefruitový džus inhibuje cytochrom P450 3A4 a může zvýšit plazmatické koncentrace amiodaronu. Grapefruitová šťáva by měla být během léčby perorálním amiodaronem vynechána.

V případech hypokalémie, by měla být přijata opatření k její úpravě a sledován QT interval. Vpřípadě "Torsades de pointes" nesmějí být podána antiarytmika ; může být zahájena stimulace a podáno i.v. magnesium.

Opatrnosti je třeba u pacientů podstupujících celkovou anestezii, nebo léčených vysokými dávkami kyslíku.

Potenciálně závažné komplikace byly hlášeny u pacientů užívajících amiodaron, kteřípodstoupili celkovou anestézii: bradykardie nereagující na atropin, hypotenze, poruchy vedení vzruchu, snížený srdeční výdej.

Bylo pozorováno několik případů akutního syndromu respirační nedostatečnosti dospělých, nejčastěji v období bezprostředně po operaci. To může implikovat možnou interakci svysokou koncentrací kyslíku. Anesteziolog by měl být informován, že pacient užívá tablety amiodaronu.

Léky metabolizované cytochromem P450 3A4

Současné podání léčivých přípravků s amiodaronem, inhibitorem CYP 3A4, může mít za následek vyšší plazmatické koncentrace, což může vést k možnému zvýšení jejich toxicity:

•

Cyklosporin: plazmatické koncentrace cyklosporinu se mohou zvýšit až 2-násobně při použití v kombinaci. Může být nezbytné snížení dávky cyklosporinu k udržení plazmatické koncentrace v terapeutickém rozmezí

•

Fentanyl: kombinace s amiodaronem může zvýšit farmakologický účinek fentanylu azvyšuje riziko jeho toxicity.

•

Jiné léčivé přípravky metabolizované cytochromem P450 3A4: příkladem takových léčivých přípravků jsou statiny (např. simvastatin), lidokain, takrolimus, sildenafil, midazolam, dihydroergotamin a ergotamin.

•

Statiny: Riziko svalové toxicity je zvýšeno při současném podávání amiodaronu se statiny, které jsou metabolizovány CYP3A4, jako simvastatin, atorvastatin a lovastatin. Doporučuje se používat statiny, které nejsou metabolizovány CYP3A4 při současném podávání amiodaronu. Riziko myopatie a rhabdmyolýzy se zvyšuje při současném podávání amiodaronu s vyššími dávkami simvastatinu (viz bod 4.4). V probíhající studii, byla myopatie hlášena u 6% pacientů užívajících simvastatin 80 mg a amiodaron. Proto by dávka simvastatinu neměla překročit 20 mg denně u pacientů současně užívajících amiodaron.

Interakce se substráty jiných CYP 450 izoenzymů

In vitro studie ukazují, že amiodaron má rovněž schopnost inhibovat CYP 1A2, CYP 2C19 aCYP 2D6 přes jeho hlavní metabolit. Při společném podání by mělo být očekáváno, že amiodaron zvýší plazmatické koncentrace léčivých přípravků, jejichž metabolismus je závislýna CYP 1A2, CYP 2C19 a CYP 2D6.

Flekainid

Podání amiodaronu a flekainidu pravděpodobně povede ke zvýšení hladiny flekainidu vplazmě. Amiodaron zvyšuje plazmatickou koncentraci flekainidu inhibicí CYP 2D6, dávkování flekainidu by mělo být upraveno. Doporučuje se snížit dávku flekainidu o 50% apečlivě sledovat pacienta kvůli nežádoucím účinkům. V těchto případech se doporučujesledování plazmatické hladiny flekainidu (viz bod 4.4).

4.6 Fertilita, těhotenství a kojení

TěhotenstvíVzhledem k farmakologickým účinkům léčivého přípravku na plod a nepříznivému účinku naštítnou žlázu plodu je amiodaron v těhotenství kontraindikován. Amiodaron je kontraindikován během těhotenství, s výjimkou mimořádných okolností. Pokud je z důvodu dlouhého poločasu amiodaronu zvažováno vysazení léku před plánovaným početím, je třeba zvážit reálné riziko opětovného výskytu život ohrožující arytmie a porovnat s možným neznámým nebezpečím pro plod.

U zvířat nebyly pozorovány žádné teratogenní účinky a o použití amiodaronu běhemtěhotenství nejsou dostatečné údaje na to, aby mohla být potvrzena případná toxicita.

Kojení

Vzhledem k tomu, že amiodaron je přítomen v mateřském mléce v dostatečném množství na to, aby měl nepříznivý vliv na dítě, je kontraindikován během kojení.

Fertilita

U mužů byly po dlouhodobé terapii zjištěny zvýšené sérové hladiny LH a FSH indikující testikulární dysfunkce.

4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje

Amiodaron často způsobuje depozita v rohovce. Pacienti by měli být upozorněni, že pokudjsou tímto postiženi, mohou být při jízdě v noci oslněni světly protijedoucího vozu.

4.8 Nežádoucí účinky

Amiodaron může způsobit závažné nežádoucí účinky postihující plíce, játra, štítnou žlázu, kůži a periferní nervový systém. Protože tyto reakce mohou být zpožděné, dlouhodobě léčení pacienti by měli být pečlivě sledováni. Nežádoucí účinky jsou klasifikovány níže podle třídorgánových systémů a seřazeny podle frekvence výskytu za použití následující konvence:

• Velmi časté => 10%• Časté => 1% a <10%• Méně časté => 0,1% a <1%• Vzácné => 0,01% a <0,1%• Velmi vzácné = <0,01%

Respirační, hrudní a mediastinální poruchy

ČastéTablety přípravku Amiodaron Mylan mohou způsobit plicní toxicitu (hypersenzitivní pneumonie, alveolární/intersticiální pneumonie nebo fibróza, zánět pohrudnice, obliterující bronchiolitida způsobující pneumonii). Někdy může být tato toxicita smrtelná.

Doprovodné znaky mohou zahrnovat dušnost (která může být závažná a nevysvětlitelnásoučasným srdečním stavem), neproduktivní kašel a zhoršení celkového zdravotního stavu (únava, úbytek na váze a horečka). Nástup je obvykle pomalý, ale další vývoj může býtrychlý. Zatímco většina případů byla hlášena při dlouhodobé léčbě, jen k málu z nich došlobrzy po zahájení léčby.

Plicní toxicita je obvykle reverzibilní po včasném vysazení amiodaronu, s nebo bez léčby kortikosteroidy. Klinické příznaky se často vytratí během několika týdnů, poté následujepomalejší zlepšení radiologických nálezů a zlepšení funkce plic. U některých pacientů se zdravotní stav může zhoršit i přes vysazení amiodaronu (viz bod 4.4).

Velmi vzácnéBylo pozorováno několik případů akutního syndromu respirační nedostatečnosti dospělých, nejčastěji v období bezprostředně po operaci. Někdy vedoucí k úmrtí (viz bod 4.5).

Bylo hlášeno několik případů bronchospazmu u pacientů se závažným respiračním selháním azvláště pak u astmatických pacientů.

Srdeční poruchy

ČastéByla hlášena bradykardie, která je obecně středně závažná a závislá na dávce.Amiodaron může vyvolat "Torsades de Pointes".

Méně častéAmiodaron má nízký proarytmický efekt. Nicméně byla hlášena arytmie (nový výskyt nebozhoršení), následovaná v některých případech srdeční zástavou; s aktuálními poznatky nenímožné rozlišit účinek léčivého přípravku od skrytých srdeční potíží nebo nedostatečnéterapeutické účinnosti. Toto obvykle nastalo v kombinaci s dalšími vyvolávajícími faktory,zejména s dalšími antiarytmiky, hypokalémií a digoxinem.

Poruchy vedení vzruchu (sinoatriální blok, AV blok různého stupně)

Velmi vzácnéV některých případech (onemocnění sinusového uzlu, starší pacienti) došlo k výrazné bradykardii nebo výjimečně k srdeční zástavě. Nastaly vzácné případy poruchy vedení vzruchu (sino-atriální blok, různé stupně AV bloku). Vzhledem k dlouhému poločasuamiodaronu, je-li bradykardie těžká a symptomatická, mělo by být zváženo zavedeníkardiostimulátoru.

Štítná žláza

ČastéBěhem nebo brzy po léčbě amiodaronem došlo k hypertyreóze, někdy fatální, a i k hypotyreóze (viz bod 4.4).

Endokrinní poruchy (viz bod 4.4)

• Velmi vzácné: syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu (SIADH).

Poruchy jater (viz bod 4.4)

Velmi častéIzolovaný vzestup sérových transamináz, který je obvykle středně závažný (1,5x až 3x nad normu), vyskytující se na začátku léčby. Toto se může vrátit k normálu po snížení dávky nebodokonce spontánně.

ČastéAkutní onemocnění jater s vysokými sérovými hladinami transamináz a/nebo žloutenkou, včetně jaterního selhání, které je někdy fatální.

Velmi vzácnéChronické onemocnění jater (pseudoalkoholická hepatitida, cirhóza), někdy fatální.

Poruchy oka

Velmi častéU pacientů s kontinuální léčbou se téměř vždy vytvoří mikrodepozita v rohovce, které mohouvzácně vyvolat příznaky jako je vizuální aura a rozmazané vidění. Mikrodepozita v rohovce se skládají z komplexů tukových depozit a jsou reverzibilní po vysazení léčby. Depozita jsoupovažována za v podstatě benigní a nevyžadují vysazení amiodaronu.

Velmi vzácnéByly hlášeny vzácné případy zhoršení ostrosti vidění v důsledku neuropatie optického nervu /neuritida (což může vést až k oslepnutí), přestože v současné době souvislost s amiodaronemnebyla prokázána.

Poruchy kůže a podkožní tkáně

Velmi častéMůže se objevit fotosenzitivita, která může přetrvávat několik měsíců po vysazeníamiodaronu (viz bod 4.4). Ve většině případů jsou příznaky omezeny na brnění, pálení azarudnutí pokožky vystavené slunci, ale mohou být viděny i závažné fototoxické reakce stvorbou puchýřů.

ČastéMůže se vyskytnout břidlicově šedé nebo namodralé zbarvení světlu exponované kůže, zejména na obličeji. Odeznění této pigmentace po vysazení léčivého přípravku může býtvelmi pomalé.

Velmi vzácnéByly také hlášeny jiné typy kožní vyrážky, včetně ojedinělých případů exfoliativní dermatitidy a alopecie. V průběhu radioterapie byly hlášeny případy erytému.

Poruchy nervového systému

ČastéExtrapyramidový třes, jenž obvykle ustoupí po snížení dávky nebo vysazení.

Byly také hlášeny jiné reakce, jako noční můry, poruchy spánku, deprese a delirium.

Méně častéPeriferní neuropatie může být způsobena amiodaronem. Občas byly hlášeny myopatie. Oba tyto stavy mohou být závažné, i když jsou obvykle reverzibilní po vysazení léčivého přípravku.

Velmi vzácnéVertigo, bolesti hlavy a mohou se vyskytnout také parestezie. Vzácně byly hlášeny také třes aataxie zpravidla s kompletní regresí po snížení dávky nebo vysazení léčivého přípravku. Byla hlášena benigní zvýšená intrakraniální hypertenze (pseudotumor cerebri).

Gastrointestinální poruchy

Velmi častéBenigní gastrointestinální poruchy (nevolnost, zvracení, poruchy chuti) se obvykle vyskytujípři nasycovacích dávkách a odezní po snížení dávky.

Poruchy krve a lymfatického systému

Velmi vzácnéHemolytická anémie, aplastická anémie a trombocytopenie. Leukopenie a pancytopenie bylytaké hlášeny. V literatuře byly popsány případy granulomu kostní dřeně.

Poruchy reprodukčního systému a prsu

Velmi vzácnéZánět varlat a nadvarlatImpotence.

Cévní poruchy

Velmi vzácnéByly hlášeny ojedinělé případy vaskulitidy.

Vyšetření

• Velmi vzácné: zvýšení kreatininu v krvi.

Ostatní poruchy

Kovová chuť v ústech (která se obvykle objevuje při nasycovacích dávkách a odezní po snížení dávky). Byly zaznamenány alergické reakce jako angioedém, kopřivka a anafylaxe. Byly pozorovány ojedinělé případy naznačující hypersenzitivní reakce zahrnující vaskulitidu, postižení ledvin s mírným zvýšením hladiny kreatininu nebo trombocytopenii.

Systémový lupus erythematodes, syndrom nepřiměřené sekrece antidiuretického hormonu.

4.9 Předávkování

Je k dispozici málo informací o akutní předávkování amiodaronem. Bylo hlášeno několik případů sinusové bradykardie, srdeční blokády, ataky komorové tachykardie, torsades de pointes, oběhového selhání a poškození jater.Studie na zvířatech ukazují, že amiodaron má vysoký LD50, proto je velmi nepravděpodobné, že pacient užije akutní toxickou dávku. V případě požití takové dávky může být ke sníženívstřebávání kromě obecných podpůrných opatření použit výplach žaludku. Pacient by měl býtmonitorován a v případě, že následuje bradykardie mohou být podány β-adrenostimulanty nebo glukagon. Může se také vyskytnout spontánní odeznění záchvatů komorové tachykardie. Bylo hlášeno několik případů sinusové bradykardie, srdeční zástavy, záchvatů komorové tachykardie, "Torsades de Pointes", oběhového selhání a poškození jater. Vzhledem kfarmakokinetice amiodaronu, je doporučeno přiměřené a dlouhodobé sledování pacienta, zejména srdečních funkcí. Ani amiodaron, ani jeho metabolity nejsou dialyzovatelné.

5.

FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI

Amiodaron je antiarytmikum, které se používá, když se ostatní léčivé přípravky použít nedají, na kontrolu ventrikulární a supraventrikulární arytmie.

5.1 Farmakodynamické vlastnosti

Farmakoterapeutická skupina: antiarytmikum, třída IIIATC kód: C01B D01

Amiodaron je antiarytmikum třídy III, prodlužující trvání akčního potenciálu v myokardu síní i komor. Kromě toho má slabé nekompetitivní sympatické adrenergní inhibiční vlastnosti. Účinky antiarytmik třídy III jsou pravděpodobně heterogenní. Jsou obecně spojována s prodloužením doby trvání akčního potenciálu a odpovídajícím prodloužením refrakterní periody myokardiálních tkání. V případě amiodaronu, je prodloužení akčního potenciálumnohem jednotnější než u jiných antiarytmik třídy III.

Akce místní tkáně, zahrnující hormony štítné žlázy a obsah jódu, mohou být relevantní, neboťanalogy obsahující jiné halogenidy nevykazují antiarytmické účinky.

Pediatrická populaceNebyly provedeny žádné kontrolované pediatrické studie.V publikovaných studiích byla hodnocena bezpečnost amiodaronu u 1118 pediatrických pacientů s různými arytmiemi. Následující dávky byly použity v pediatrických klinických studiích.

Perorálně- Nasycovací dávka: 10 až 20 mg/kg/den po dobu 7 až 10 dní (nebo 500 mg/m

2/den, pokud

vyjádřeno na metry čtvereční)- Udržovací dávka: měla by být použita minimální účinná dávka; v závislosti na individuální odpovědi se může pohybovat mezi 5 až 10 mg/kg/den (nebo 250 mg/m

2/den, pokud vyjádřeno

na metry čtvereční)

Intravenózně- Nasycovací dávka: 5 mg/kg tělesné hmotnosti v průběhu 20 minut až 2 hodin,- Udržovací dávka: 10 až 15 mg/kg/den, od několika hodin po několik dníV případě potřeby může být v obvyklých nasycovacích dávkách zahájena současně perorální léčba.

5.2

Farmakokinetické vlastnosti

Absorpce

Amiodaron je jódovým derivátem benzofuranu s jen velmi nepatrnou rozpustností ve vodě. Hlášené míry absorpce naznačují, že vstřebávání nastává buď v rámci celého zažívacího traktu, nebo že léčivý přípravek může podstupovat jaterní re-cirkulaci.

Po perorálním podání amiodaron vykazuje nízkou a extrémně proměnlivou systémovoudostupnost. Hlášené hodnoty jsou v rozsahu od cca 20 - 80%. Biologická dostupnost 35 ± 14% (sledováno po dobu 24 hodin po podání dávky) byla odhadnuta a bylo zjištěno, že je v dobré shodě s tou, která je odhadována pro delší časový interval 60 - 80 dnů (38 ± 10%).

Potrava zvyšuje rychlost a rozsah vstřebávání amiodaronu. Účinky potravy na biologickou dostupnost referenčního přípravku byly studovány u 30 zdravých jedinců, kteří dostali jednu600 mg dávku ihned po požití jídla s vysokým obsahem tuku a po celonočním půstu. Plocha pod křivkou plazmatické koncentrace-času (AUC) a maximální plazmatická koncentrace (Cmax) amiodaronu se zvýšily 2,3x (rozmezí 1,7 - 3,6) a 3,8x (rozmezí 2,7 - 4,4), resp., vpřítomnosti potravy. Jídlo také zvýšilo rychlost vstřebávání amiodaronu a zkrátilo čas k dosažení maximální plazmatické koncentrace (Tmax) o 37%. Střední AUC a střední Cmaxdesethyamiodaronu se zvýšily o 55% (rozmezí 58 - 101%) a 32% (v rozmezí 4 - 84%), resp., ale nedošlo k žádné změně Tmax za přítomnosti potravy.

Zprávy naznačují, že významný first-pass metabolismus může být zodpovědný za neúplnoubiologickou dostupnost, ale to musí být ještě prokázáno. Nicméně hepatální extrakční poměr se odhaduje na 0,13, což naznačuje, že špatná dostupnost může být způsobena neúplnouabsorpcí.

Během léčby více dávkami může koncentrace v séru nebo plazmě stoupat po dobu 30 dnů poprvním podání.

Distribuce

Je hlášeno, že amiodaron je silně vázán na plazmatické bílkoviny. Bylo zjištěno, žedistribuční objem je velmi vysoký. Vysoké tkáňové koncentrace byly nalezeny v tukové tkáni, játrech a plících. Amiodaron může procházet přes placentární bariéru a v plodu byly nalezeny nízké koncentrace, odpovídající v poměru k těm v těle matky. Amiodaron je vylučován domateřského mléka.

Metabolismus

V literatuře prozatím nebyl úplně popsán metabolismus amiodaronu. Bylo analyzováno několik možných metabolitů, ale pouze desethylamiodaron, N dealkylovaný metabolit, byl jednoznačně prokázán v krvi a tkáni pacientů léčených amiodaronem. Malé množství jódobsahujících látek bylo zjištěno v moči, což naznačuje, že amiodaron prochází dejodizací.

Byla hlášena přítomnost desethylamiodaronu v plazmě asi 30 minut po jedné perorální dávceamiodaronu. Maximálních hodnot 500 ng/ml bylo dosaženo asi po 5 hodinách po podání.Dlouhodobé podávání vede k hromadění desethylamiodaronu. Asi po 40 dnech jsou hlášenyhladiny v séru zhruba ve výši 50% hladin amiodaronu. Je zde evidence, že desethylamiodaronje farmakologicky aktivní a může přispívat k antiarytmickým účinkům mateřské látky.

Eliminace

Amiodaron je eliminován především jaterním metabolismem s méně než 1% dávkyvylučovaným močí v nezměněné formě. Je zde domněnka, že amiodaron může býteliminován žlučí, jelikož byly zaznamenány vysoké žlučové koncentrace léčivého přípravku vnezměněné formě.

Po podání jednorázové dávky byly hlášeny eliminační poločasy mezi čtyři hodinami a 25 dny(intravenózní injekce) a mezi sedmi a 80 hodinami (perorální dávka). Variabilita výsledkůmůže souviset s přesností metody měření. Během léčby je eliminační poločas v plazměmnohem delší (průměrně 50 dnů, hlášené rozmezí 20 - 100 dnů).

Nebyly provedeny žádné kontrolované pediatrické studie. V omezených zveřejněných údajích týkajících se pediatrických pacientů, které jsou k dispozici, nebyly v porovnání s dospělými zjištěny žádné rozdíly.

5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti

Předklinické výsledky důležité pro preskripci již byly popsány v jiných částech tohotodokumentu.

6.

FARMACEUTICKÉ ÚDAJE

6.1

Seznam pomocných látek

Amiodaron Mylan 200mg, tablety obsahují následující pomocné látky:

LaktosaMikrokrystalická celulosaPovidon K30KrospovidonKoloidní bezvodý oxid křemičitýMastekMagnesium-stearát

Čištěná voda se používá jako granulační rozpouštědlo, ale není přítomná v tabletě.

6.2

Inkompatibility

Nejsou známy

6.3

Doba použitelnosti

2 roky (24 měsíců) při uchovávání v původním obalu

6.4

Zvláštní opatření pro uchovávání

Uchovávejte při teplotě do 25 ° C. Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte lahvičku vkrabičce.

6.5

Druh obalu a velikost balení

Amiodaron Mylan 200 mg, tablety jsou k dispozici buď v kartonových blistrech nebo vlahvičkách z polypropylenu s polyethylenovým uzávěrem. Tablety jsou baleny v PVC/Alblistrech. Blistry jsou baleny v papírových krabičkách spolu s příbalovou informací pro pacienty.V rámci jednotlivých trhů je dostupné jedno nebo více velikostí balení obsahující 10, 20, 28, 30, 50, 60 nebo 90 tablet.

6.6

Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku

Žádné zvláštní požadavky.

7.

DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Ltd.Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TLVelká Británie

8.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO (A)

13/583/11-C

9.

DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE

7.9.2011

10.

DATUM REVIZE TEXTU

28.8.2012

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNĚJŠÍM OBALU

Krabička pro blistr a lahvičku

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Amiodaron Mylan 200 mgtablety

amiodaroni hydrochloridum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje amiodaroni hydrochloridum 200 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje laktosu.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

10 tablet20 tablet28 tablet30 tablet50 tablet60 tablet90 tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT

UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte v původním obalu. Uchovávejte lahvičku v krabičce.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Ltd.Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TLVelká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg.č.: 13/583/11-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

Č. šarže:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU

Amiodaron Mylan 200 mg

MINIMÁLNÍ ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA BLISTRECH NEBO STRIPECH

blistr

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Amiodaron Mylan 200 mgtablety

amiodaroni hydrochloridum

2.

NÁZEV DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Ltd.

3.

POUŽITELNOST

EXP:

4.

ČÍSLO ŠARŽE

LOT:

5.

JINÉ

ÚDAJE UVÁDĚNÉ NA VNITŘNÍM OBALU

lahvička

1.

NÁZEV LÉČIVÉHO PŘÍPRAVKU

Amiodaron Mylan 200 mgtablety

amiodaroni hydrochloridum

2.

OBSAH LÉČIVÉ LÁTKY/LÉČIVÝCH LÁTEK

Jedna tableta obsahuje amiodaroni hydrochloridum 200 mg.

3.

SEZNAM POMOCNÝCH LÁTEK

Obsahuje laktosu.

4.

LÉKOVÁ FORMA A VELIKOST BALENÍ

10 tablet20 tablet28 tablet30 tablet50 tablet60 tablet90 tablet

5.

ZPŮSOB A CESTA/CESTY PODÁNÍ

Perorální podání. Před použitím si přečtěte příbalovou informaci.

6.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, ŽE LÉČIVÝ PŘÍPRAVEK MUSÍ BÝT

UCHOVÁVÁN MIMO DOSAH A DOHLED DĚTÍ

Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí.

7.

DALŠÍ ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ, POKUD JE POTŘEBNÉ

8.

POUŽITELNOST

EXP:

9.

ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PRO UCHOVÁVÁNÍ

Uchovávejte při teplotě do 25°C. Uchovávejte lahvičku v krabičce.

10.

ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ PRO LIKVIDACI NEPOUŽITÝCH LÉČIVÝCH

PŘÍPRAVKŮ NEBO ODPADU Z TAKOVÝCH LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ, POKUD JE TO VHODNÉ

Nepoužitelné léčivo vraťte do lékárny.

11.

NÁZEV A ADRESA DRŽITELE ROZHODNUTÍ O REGISTRACI

Generics [UK] Ltd.Station Close, Potters Bar, Hertfordshire, EN6 1TLVelká Británie

12.

REGISTRAČNÍ ČÍSLO/ČÍSLA

Reg.č.: 13/583/11-C

13.

ČÍSLO ŠARŽE

LOT:

14.

KLASIFIKACE PRO VÝDEJ

Výdej léčivého přípravku vázán na lékařský předpis.

15.

NÁVOD K POUŽITÍ

16.

INFORMACE V BRAILLOVĚ PÍSMU